RD – 2NP, cca 140m2 komplet, tvárnice qpor, zateplený 10cm polystyrenem, trojskla, plynový závěsný turbokotel se zásobníkem TUV, radiátory. Nemám komín.
Vzhledem k situaci na východ od nás bych chtěl přejít na jiný zdroj energie, než je plyn. Nechtěl bych, aby rodina příští zimu mrznula. :-(
Jak to řešíte Vy?
Zásoba luštěnin… :-)
Akce -35% SILVINI Staffora dámská mikina, černá/limetková
od 1 029 Kč
-35%
MOC 1 989 Kč
Jinak mám cekem nový kondenzační plynový kotel a krb, ale nehodlám panikařit. Pokud náhodou nastane krize, tak bude přesun do obytky, kde zatopím elektřinou, LPG, případně naftou. :-)
Mám to podobně, 120m2, zatepleno, trojskla, kondenzační kotel, v zimě mi končí fixace, za aktuální období mi vychází náklady na 15k Kč za rok, takže třikrát dražší plyn zvládnu, ale nepanikařím. Jen v létě koupím kamna, komín mám a v nejhorším budu spát v obýváku u kamen :-)
Blbě – elektřina.
Presne, ono to bylo mimochodem vyhodny odjakziva. Akorat si to lidi blbe predstavovali a jeste hure s tim potom zachazeli.
Jinak tedy: nemit komin je nejen do budoucna „Velky spatny“ To bych napravil!
Tak komín se dá dodělat závěsný na fasádu.
Tepelné čerpadlo a určitě dodělat ten komín. Krb nebo alespoň krbovky je super věc Nejen ekonomicky ale i na pohodu doma a koneckonců kdyby se všechno podělalo, sestěhujete se do obýváku a u krbu se to nějakou dobu přečkat dá.
Tepelné čerpadlo je fajn, ale né na příští zimu, nějak teď moc nejsou, jako všechno… :-) Info od kámoše, co dělá Vaillant a AlphaInnotec. Než vyletěla elektřina, tak návratnost nebyla nic-moc, ale teď už by se mělo vyplatit. Ikdyž záleží, jakou má člověk spotřebu, u nízkoenergetických až pasivních domů to může lépe vycházet na obyč el. kotel.
TČ jsem do novostavby kupoval ve 2017 a návratnost me vyšla dle výpočtů na 7let ( i s ohrevem TUV, cena čerpadla asi 200 000,–), mám všechno na elektřinu a za cely barák platím měsíčně průměr 2000 Kč,
Ono je to taky takový zajímavý, levný je to taky proto, protože mám ten nejlevnější tarif (D57d tuším), pokud bych platil dle tarifu normálního bytu tak bych se taky nedoplatil… :-) a všichni s TČ a elektrokotlema
To máš docela levné TČ, mně to vycházelo cca šul-nul v porovnání s plynem, i el. kotlem. Tarif mám D26d, díky malému zásobníku vody v kuchyni, jinak plyn… :-) Počítal jsem životnost 10 let…
Kdyby se počítali diskontované náklady, což by se správně mělo, tak by byla návratnost za delší dobu.
Právě o TČ uvažuju. Buď vzduch-voda, nebo vrt. Na plošný kolektor nemám pozemek. Jenže po čtení různých recenzí (hlučnost, malý výkon, velká spotřeba) bych chtěl zvážit i jiné alternativy.
Poslední generace vzducháčů od renomovaných značek už je tichá, toho bych se nebál. Samozřejmě, při instalaci lze dojebat všechno… :-)
Jinak záleží, zda se chceš ***** s nějakým plněním zásobníků, nebo to mít bezstarostné…
O hlučnosti u vzduch-voda vůbec nevím, vlastně vůbec nevím ze to čerpadlo tam je, za 5 let jsem na to nesahnul zatímco sousedi v ulici jen štípaji a stipaji drevo
to ano, my máme barák přes 300 m2, nezateplený, porotherm, tam bylo TČ velkým přínosem. Předtím jsem topil dřevem. Hodně práce, svinstva, nároky na místo na skladování. Ale krb na jaře a na podzim jedem pro radost docela často a jak jsem psal … kdyby se všechno pos.alo, tak na matracích v obýváku se vyspat dá. Komín je v domě základ a určitě by měl jít dodělat. Soused ho má dodatečně zvenku „nalepený“ na barák. Dvojkomín a proti sobě má ve zdi venkovní gril a uvnitř klasický krb.
Malé TČ do menšího domu moc nestojí, pokud se tedy dá v současné vůbec sehnat, to netuším.
Edit, tak asi to teď stojí raketu. My máme od Masterthermu BoxAir inverter 45I, před 4 roky kolem 190k. Koukám na současný ceny i těch nejmenších a nestačím se divit:-(
Na youtube na me jednou vyskocilo toto video https://www.youtube.com/watch?…, dotycny ma zrejme firmu a pres youtube se prezentuje, o to ale nejde. Ma tam dost videi, kde rozebira tvuj problem a to dost aktualne. Tepelna cerpadla, kotle na uhli, kotle na pelety, typy kotlu atd.
Hlavně zachovej klid.
V panice měnit fungující zdroj tepla není moc dobrý nápad. Zejména když tomu moc nerozumíš a chceš radu na BF. Nebo máš doma s topením i nějaký skutečný provozní problém, který je potřeba řešit?
Rozumím, že na iDnes píšou o inflaci a ty máš nějaké peníze naspořené…ale proč je hned utrácet za něco, co nepotřebuješ? Proti inflaci jdou aktuálně vyšší úroky.
A taky vůbec nerozumím obavě, proč byste měli příští zimu mrznout? Prostě bude plyn o tolik dražší, aby adekvátně klesla spotřeba a rovnala se tak případným omezeným dodávkám.
Zejména když tomu moc nerozumíš a chceš radu na BF. Nebo máš doma s topením i nějaký skutečný provozní problém, který je potřeba řešit?
Od rad na B-F se dá vždycky někam odrazit.
Kotel mám závěsný turbo 12 let starý. Až se pos.ere, tak nový bude muset být kondenzační, protože eko. Tak jsem si říkal, jestli by nebylo lepší udělat radikální řez.
Plynový kotel je jenom takový lepší sporák a případné poruchy vyřeší technik výměnou vadných dílů. Dostupnost dílů záleží dle výrobce. Prostě až budeš mít skutečný provozní problém (např. se zásobníkem TUV, proreznutí), lze v rámci toho preventivně vyměnit kotel za nový kondenzační. Nějaká vyšší účinnost kond. jako je, ale není to žádné drama.
Jsi cca v polovině faktické životnosti soustavy a zatím asi jen morálně se ti to jeví na výměnu.
To máš podobné jako s autem…průměrně využité auto má životnost 25–30 let. Ale potřebuje aspoň nějaký servis a ohleduplnost, jinak i za 5 let lze mít auto na odpis.
pokud je do 25 kW tak kondenzační být nemusí, je na to výjimka, jinak dokud jsou dostupné náhradní díly, tak lze prodlužovat životnost stávajícího na neurčito.. já už si díly na kotli měním sám, jelikož je to prakticky docela jednoduchá skládačka.
Já si nedopatřením odpálil na kotli řídící desku a našel jsem stejný typ používaný jen 2 roky na TUV za 150€ (nekecám, mnohem levnější než by vyšla jen deska) kousek za Malackami, tak jsem si udělal výlet za bráchou do Brna a mám tak parádního dárce orgánů.
Tuším,že kondenzační kotel není turbo,takže ke kotli připočti komín a cena už bude blízko TČ.
Mám kondenzak odtah vyveden ven plastovou trubkou Vaillant nebo jak se to píše.
Nemusí být komín! Stačí vývod ze zdi jako u předešlého kotle, jen s opačným sklonem.
A TC ano nebo ne. Co hospodské kecy, že do toho člověk musí strkat za opravy apod. A kdyz tak jaké? Je tam návratnost, která stojí za to? Dejme tomu ideální případ, že se na tom nic nevysere
Resim ted stejne dilema. Plynovy 15 let stary kotel bez kominu a trochu větší. TC mne vychazi jako nejlepsi alternativa. Ja mam jeste rok fixaci na plyn a do ty doby se uvidi. Jinak v dnesnich cenach bych na spotrebe byl cca 25k za rok v plusu, takze navratnost tech 10 let. Nastesti jeste nejsem v „dnesnich“ cenach. A u me taky hraje roli, ze kotel je na hrane zivotnosti, takze investice me tak jako tak ceka…
Treba budou dotace…
Jak kotel bez komínu???? Komín máš snad vždycky ne…
u turbokotle stačí díra ve zdi.
Presne tak. Ja ji mam teda nad strechu, ale furt je to jen obyc trubka.
Dvojitá.
Ne nutně. Turbo kotel a trubka přes zeď ven.
No pokud sleduješ trochu zprávy, tak na plynovej kotel dotace rozhodně nečekej.
Myslel jsem dotace za plynovej kotel. Proto sleduju zpravy velmi pozorně;-)
Samostatně stojící komín není většinou velký problém. Kamna s výměníkem. Trocha tělocviku při práci se dřevem. A když rady z netu, tak tzb.info.
Já mám mimo plynového kotle ještě Viadrus na tuhá paliva a celkem plynulý zdroj rozbitých palet. Jo je s tím práce, ale mám to místo cvičení :-).
Komín udělej venku. Každopádně já ještě minimálně ještě jednu zimu počkám. Věřím, že plyn nezastaví ani jedna strana, je to výhodné pro obě. Ale oproti tobě máme v záloze krbovky.
My máme topné elektrické rohože s termostatem v každé místnosti a k tomu krbovky. Krbovky nebyly původně v plánu, kvůli bordelu apod., ale ŽP nařídilo, že musíme mít druhý zdroj z obnovitelného zdroje. Takže krbovky od loňska máme a topíme v nich každý den. El. byla zapnutá jen u mladýho, který nesnese jakékoliv světlo v pokoji. Zatím máme fix do příštího roku se sazbou D57d, ale na nic nečekám a už si dělám zásoby dřeva.
Ty novostavby bez komína, to je ale blbost, co? Kolega co machroval jak na vše s elektrokotel vyzral teď mlátí hlavou o zeď.
Kdyby to šlo z tlustejch do tenkejch tak obratem koupím krbovky s výměníkem a chca nechca spáchám ve sklepě velín U-bootu. No a než to spáchám tak asi prokutat průduch do patra a nouzové přežít s 2+1 dispozicí.
Udělat dodatečně venkovní dvouplášťový komín přece není nic tak hrozného. Krásný není, ale funkci splní.
Jedno staré moudro praví:
Když nemáš komín, udělej komín. :)
:-):-):-)
Elektrokotel dakon PMT8. Koupil jsem ho, když jsem měl zalitou podlahovku a potřeboval jsem temperovat kvůli řemeslu. Na aukru použitý za trojku. Psal se rok 2013. Topí jako primární zdroj dodnes. Od začátku října do konce letošního března protopeno 7000kWh. A tak je to +/- každý rok stejné . 200m2 podlahové plochy, řizeno pouze termostatem na 23°C. Na kotli za těch pomalu deset let chodu vyměněno pouze oběh čerpadlo (původní bylo hlučné) . Když jsem přes celý víkend doma zatopím v sobotu sekundárem-kotlem na TP Dakon DOR. Přebytek tepla ukládám do Aku 1100l. Potom Elektro kotel spíná až v úterý… Sekundární okruh je do primáru poušťěn trojcestným ventilem s termostatickou hlavicí. Takhle protopím dřeva a uhlí ročně zhruba za trojku. ( jeden návoz uhlí na privěsném vozíku za auto) Jednoduché, funkční. Neměnil bych.
Tepelné čepradlo je u starších domu s radiátory cesta do pekel. Topný faktor při teplotách nad 50°C jde rapidně dolů, je to skoro jak elektrokotel. Podlahovka v pohodě. Ideálně bych to viděl na AKU nádrž, s topnou patronou a narvat si fotovolterika na střechu. K tomu, krbovky s výměníkem, ať si nahřeješ zbytek, když pořádně nesvíti.
Fotovoltatika je problém – máme pultovou střechu skloněnou k severovýchodu. :-(
Střecha pergoly, zahradního domku?
Kolik je toho zhruba potřeba metrů čtvrečních?
na 6 kWp potřebuješ cca 30m2
Tak to je bez šance.
To je malá plocha, chce to aspoň 5–6 kWp
My jsme samozřejmě měnili radiátory za větší třídeskové, nechal jsem si to spočítat pro přijatelnou nižší teplotu. Většinu zimy jsou radiátory jen vlažné kolem 30–37 °C a na vytopení to stačí. Jasně, podlahovka by byla lepší ale její dodatečné zbudování ve 25 let starém domě by asi bylo nereálné.
Dříve jsem kupoval nařezané a nahrubo naštípané tvrdé kvalitní dřevo. Dub, buk, habr. Tj samozřejmě dražší, než nějaký smrk v metrech z obecního lesa. Začal nám ale téct 20 let starý kotel Verner a něco se s tím udělat muselo. Když jsem orientačně kontroloval náklady rok-dva zpět (ještě před zdražováním), tak po přechodu na TČ se mi cena za elektriku navíc zhruba rovnala ceně dřeva. Tj, reálně jsem proti dřevu asi neušetřil ale samozřejmě pohodička a bezpracnost za to stojí.
Teď šla elektrika hodně nahoru ale kvalitní dřevo taky.
Lepší než krb je klasický kotel na dřevo + aku nádrž. Má lepší účinnost, nenaděláš si bordel v baráku, nepřetápíš místnost s krbem, lepší možnosti regulace.S dostatečně velkou akumulací a s tím zateplením co máš by ti stačilo topit např. co druhý den.
to jo, já to doma mám, ale předpokládám, že u novostaveb se na kotelny a technické místnosti vůbec nemyslelo…každej m2, je strašně drahej
Tohle mě zaujalo. Musel by se pořešit komín a skladování dřeva ( mám minipozemek a zahrada je od domu kus vzdálená bez přístupu autem).
Nicméně už před nějakou dobou jsem četl, že ekošílenci chtějí zlikvidovat i topení dřevem – krby, krbová kamna, kotle na dřevo…
Dovedes si něco takového realne představit ?
AKU nádrž potřebuje cca 1m2 místa, k tomu nějaky cajky bokem. Expanzka atd. Krbový kamna s výměníkem taky moc místa nezaberou… Nicméně ten komin je problém…
Ja myslel tu druhou část
realne je to nesmysl, fakticky ti nikdo nemuze zakazat topit ani ve starym kotli. Respektive muzes ho vlastnit, nemuzes v nem pouze topit. Tedy kdyz te nikdo nechytne s polenem v ruce tak topis v cem chces.
No myslím že zavistivy soused se vždycky najde :-)
Musíš počkat až bude tma :-)
Mám kombinaci elektrokotle s interiérovým kotlem Verner s výměníkem. Plyn jsem tu ani neměli. Topím pak podle situace a jestli jsem líný nosit dřevo nebo ne. Někdy celý rok jen elektro, někdy jen dřevo, nebo často kombinace, dřevo až při velkých mrazech. Obojí lze pouštět buď do radiátorů nebo podlahovky. Podlahu většinou „nabíjm“ jen dřevem třeba přes vikend, pak to pár dní vydrží. Pokud mám vyschlé dřevo, pak to topí velmi dobře, kamna vydrží na stáložár přes noc a ráno stačí jen přiložit. Jestli dřevo zakážou, tak pak nevím, panely, čerpadlo? Provoz na elektrokotel je dražší, zase samotný kotel stojí nejméně.
Ten Verner je zajímavý, nicméně stojí celkem velkou raketu…Jestli platí to, že 10kW jde do vody a pouze 1,5 kW do prostoru, tak by jsi nemusel řešit to, že v obyváku je horko k nevydržení…
Přesně tak to funguje, ten poměr je možná trochu jinak, už si nepamatuji, v obýváku, kde kamna jsou, si třeba v nižších teplotách přitopím ještě radiátorem. Výkonem jinak krásně pokryjí celý dům. Samotné hoření kamen je pak prostě fajn i na pohled. Máme je v provozu už 10 let. Jen se v tom člověk musel naučit topit, trochu umění je topit tak, aby byla malá spotřeba dřeva. Nevýhoda kamen s výměníkem je, že si člověk nezatopí jen tak na chvilku kvůli atmosféře, chce to topit hodiny.
TC voda-voda14 KW ,podlahovka cca 160 m2 ,topeni + ohrev teple vody 300l, v provozu od 2008 r. ,zatim zadne opravy, puvodni ponorka Ebara taky OK.
Podlahovka, nebo radiátory?
Podlahovka.
Máme plyn a držím pozice. Komín jsem nastavel, v mládí jsem se natopil dost a nenašel jsem v tom zálibu.
Máme podobný dům (2np, 140m2, pultová střecha a bez komína) a máme za sebou první topnou sezonu s tepelkem. Přes PENB bych s čistou elektrikou neprolez.Protože je to pasivní barák, komín bylo první co jsem vyškrtnul z projektu. Tepelko je o výkonu 5kW včetně ohřevu TUV a provozní údaje viz fotky.
Ten COP 5,3 se mi moc nezdá, dál jsem to nezkoumal, ale běžné je, co si pamatuju, něco kolem 2–3.
Jiná data nemám, prezentuju jen co mi panák nahlásil. Ono hodně bude dělat teplota topné vody, nastavenou ekvitermu přikládám.
Můžeš napsat proč sis vybral Aquarea-u?
Ptám se zcela zištně, protože na tenhle systém můžu mít celkem zajímavou slevu.
Hlavně má nerezový zásobník, Vailant a snad levnější NIBE měly jen smalt. A koukal jsem po levnějších strojích, protože při tepelných ztrátách co máme, je cokoliv dražšího zbytečný.
Pěkná čísla. Tady je pěkně vidět, co udělá se spotřebou opravdu perfektně zateplený dům.
Nejlevnější je energie, kterou nespotřebuju. V okolí na nás koukali jak na exoty už od základovky, pod ní je 20cm XPS, pak za dva dny postavili betonový panelák a zatepleno máme 28cm šedivým polyšem.
a co vetrani?
Blower door test vyšel na 0,16 a samozřejmě máme rekuperačku. Tu jsem si dal po zkušenosti z ložnice v bytě do baráku jako podmínku.
Polystyrenové iglů ty vole…nech si čvachtat.
Jo jo, je to supr :).
v baráku je důležitější co máš uvnitř než venku
Narazis na vlhkost nebo v cem je problem?
Cave, byl jsi někdy v takovém domě? Nebo jen diskutuješ na základě internetových diskuzí?
Jestli máš na fasádě 10 nebo 30cm polystyrénu je jedno – moc toho přes stěny neprojde. V pasivu máš vždy vzduchotechniku, která průběžně větrá. V domě je úplně normální vzduch a naopak ti netáhne na nohy, protože někdo někde větrá. Pochopitelně si okna můžeš otevřít, ale ztrácíš energetické výhody. Od jara do podzimu ale větráme převážně okny…
Kromě izolace je další požadavek na těsnost systému. Ta se zkouší blower door testem a výsledek 0,16 je pěkný. Čili projekt i práce byly provedeny dobře.
U běžného cihlovzduchu bývá problém s velkou propustností a spousta tepla odchází konstrukcí. Klidně se naměří hodnoty průvzdušnosti kolem 4,0. Kromě tepelné ztráty se to projevuje i tak, že s tím vzduchem z interiéru se do konstrukce dostává i vlhkost, která v konstrukci zkondenzuje…
Také zvažuji časem TČ. Ale máme hodně starý z většiny nezateplený dům, část stará 200let, patro 90 let. Aktuálně většinově topíme 26 let starým plynovým kotlem a používá sev přízemí i na přímý ohřev vody bez akumulace. Radiátory a rozvod jsou staré téměř 60 let, ale vše funguje, rez kromě expanzní nádoby minimální. Je to ale otevřený systém, trubky o širším průměru a nahoře je otevřená expanzní nádoba. Je tento otevřený systém, kde jsou nižší tlaky, vhodný pro TČ? Někdo mi třeba říkal, že kdybychom chtěli kondenzační plynový kotel místo obyčejného, tak se používá uzavřený systém s vyššími tlaky, což by do naší staré soustavy nedoporučoval. Výměna radiátorů, trubek atp. je aktuálně zcela nereálná.
TČ je vhodné pro podlahové topení, kde máš teplotu vody kolem 30°C, do radiátorů, s podstatně větší teplotou, to nevychází dobře.
Jen 30C? Někde jsem četl do zhruba 50C.
Předělat na podlahové topení by tu znamenalo miliónovou investici a tak na pár měsíců se vystěhovat (všude mraky věcí, jen knih 5 tisíc), což je úplně mimo realitu.
50°C v podlahovce? Po tom fakt nechceš chodit. :-D
myslel jsem v radiátorech :-)
To jo, ale to pak má TČ nižší účinnost, musel bys mít pořádné radiátory, aby stačila nižší teplota viz kesu.
ja dycky kucham smesovaci ventil, podlahovka musi topit tak, ze na ni jde sotva stat
Na ni vařite, ne? :)
pokud by mel radiatory dostatecne velky tak by i na spadu 45–30 mohly stacit. Dokazu si predstvit to provozovat s nejakou vyrovnavaci nadrzi klidne s prihrevem. Pro
sebe zvazuju dolomce cerpadla dve (voda-voda), jedno pro podlahovky a druhy pro radiatory (ofuky velkych oken) a ohrev vody. Tim bych mohl vychytat ucinnosti v ruznych rezimech.
Psal jsem výše, v radiátorech máme nízkou teplotu. Třeba teď aktuálně: venkovní +2,7 °C, nastaveno v interiéru +21,5 °C, v radiátorech 29,5 °C.
Čerpadlo umí snad do +60 °C ale to je samozřejmě nesmysl. Na ekvitermní křivce (spíš přímce:-)) mám nastavenu maximální teplotu +45 °C při venkovní –15 °C. Na to je náš systém s třídeskovými radiátory bez podlahovky spočítán a v pohodě to utopí. Velký nezateplený barák z porothermu. Nepamatuju si, že bychom ale za ty poslední roky měli v okruhu přes 40 °C, nebyly ale moc tuhé zimy.
Lepší čerpadla jsou víceokruhová, můžeš z nich dostat nižší teplotu do podlahovky a současně vyšší do radiátorů.
Projektant po mě chce rozhodnutí ohledně tepelného čerpdla.
To že tam bude muset být je jasné, jinak bych se nevlezl do nějakých tabulek(neobnovitelné zdroje primární energie nebo co…)
Na TZB.info jsem se normálně ztratil:
tepelné čerpadla se v základu dělí na split nebo kompakt. Teplovodní podlahovka to je jasné…
Obecně se doporučuje kompakt(vše v jednom a venku), jenže do toho se mě prostě nějak nechce, abych měl venku v mrazu frekvenční měnič, rotační kompresor atd… no to prostě musí mít dopad na životnost a servis. Proč je takový odklon od splitu kdy mám v technické místnosti všechno a venku jen výměník s ventilátorem?
Mám pozemek přes 3100m2, tak jsem si říkal že možná velkoplošný kolektor by nebyl špatný, jenže, nikde žádné slušné info o tom jak na to, co to obnáší(nevěřím že je to jen o tom vykopat 2m hlubokou díru 300m2) jaká je výhoda proti vrtu?
2 měsíce se v tom přehrabuju a jediné co vím s jistotou je že chci taky v garáži teplovodní kamna na dřevo…
Ahoj! Mám kompakt vzduch->voda, vše uvnitř, AlphaInnotec, podlahovka, provoz od r. 2016 myslím, zatím bez problémů. Na rozdíl od levných šmejdů co mají někteří sousedi okolo nás o tom našem skoro nevíme – hluk naprosto minimální
Vrt je drahý, na plošný kolektor jsem neměl až tak velký pozemek a navíc když jsem to řešil, tak nás odrazovali, že se pak třeba nedají sázet ani stromy apodobně :-)
Ahoj,
i u splitu je venku kompresor a řídící jednotka. Nikoliv jen výměník a vrtule.
U splitu máš uvnitř jen oběhové čerpadlo a výměník chladivo/voda + nějaká logika, zatímco kompresor a jednotka pro řízení kompresoru je venku.
Kompakt nebo monoblok mají venku celý chladivový okruh a ven dovedeš pouze trubky t topného systému.
Jestli nemáš komín, tak bych uvažoval o TČ. Výběr dle možností pozemku, ztrát objektu a teplotního spádu.
Doplnění komínu může být problém, v podstatě jen vnější komín. Neznáme dispozici, zda se kamna někam vejdou. Do budoucna to se dřevem může být jako nyní s plynem – postupný zákaz topení dle třídy účinnosti kotle.
Na krbová kamna a krby se současné zákazy , co se týče emisních tříd nevztahuji. Samozřejmě, za pět let to může být jiné. Nicméně, ted je dřeva ještě dost a relativně za levno… Což nemusí za pár let taky platit… A pochybuju, že se lidem bude chtít chodit do lesa, si to nadělat sám…
No pochybovat klidně můžeš, ale těch lidí, co si to dříví chodí nařezat do lesa sami je pořád dost. Někdo s tím prostě nemá problém.
škoda, že už je po zimě. Chtělo by to vyzkoušet, nastavit na plyn. kotli teplotu na max 40–50 stupnu aspon týden topit, třeba i bez regulace. Pořád sepnuto.ať zjištít, jestli ti to dům vytopí i na menší teplotě topné vody. Pokud ano, můžeš jít do TC. Pokud ne, chce to vyměnit i radiátory. Sám jsem to hledal, ale nenašel jsem Tepelné čerpadlo Vzduch voda, které by mělo nad 50°C, při nule, nebo mrazu trochu rozumný topný faktor. Sotva dvojku…Když mrzne, tak i jen 1,5… Což je v podstatě, jako bys topil elektrokotlem. Ale je to už nějaký čas, třeba přišli s něčím nový. Systém s vrty se pro menší rodinný dům nevyplatí. Je to už cenově někde jinde.
Jde o to, kde bydlíš. Kolem Prahy těch mrazivých dnů ročně moc není, tady je systém vzduch-voda smysluplný. Pokud někdo bydlí na horách, tak je kolektor nebo lépe vrt asi nutnost, protože obyčejný vzduch-voda by moc ekonomický nebyl.
Ale s TČ to chce topit na nižší teplotu topné vody, než těch 50 °C. To je pořád strašně vysoká teplota a drahý provoz. Podlahovku nebo výrazně zvětšit radiátory aby člověk mohl topit do těch 40 °C. Nechat to spočítat odborníkem stojí pár tisíc, určitě se to vyplatí.
Když teď všude čtu jak se má ve velkém přecházet z vytápění plynem na tepelná čerpadla a i auta budou jezdit na elektřinu, tak by mě zajímalo, kde si tak představujete, že se ta elektřina vezme?
Nové elektrárny se nestaví a navíc nemalá část elektřiny se v Evropě vyrábí spalováním plynu, takže pokud nebude plyn, nebude ani dostatek elektřiny. Respektivě pokud ceny plynu poletí nahoru, poletí nahoru i cena elektřiny.
Osobně bych nepanikařil a pokud stávající topení funguje, tak bych počkal co bude. Ta válka nebude trvat věčně a z technického hlediska je snažší a hlavně rychlejší postavit nové tankery na LNG a dokonce i natáhnout nové roury od arabů ze zálivu, nebo Afriky, než vybudovat nové jaderné elektrárny. Jiné technicky funkční řešení zatím neexistuje.
V případě opravdu velké krize se může odložit zákaz uhelných, či je dokonce modernizovat, i když zelení budou prskat. Uhlí je to jediné co vlastně v ČR dostatečně máme… Někde jsem četl, že kdyby se nepočítaly emisní povolenky, tak uhelné elektrárny vyrábějí za cca 0,20Kč /1kWh.
Plus prodloužení životnosti starých bloků JE v Dukovanech, s čímž se počítá.
A mezitím bude čas vybudovat nové zdroje.
Jenže to odložení zákazu provozu pořád nezvýší stávající počet zdrojů. Je pravda, že určitou modernizací se zvýší výkon. Třeba Temelín i Dukovany mají vyšší výkon než v době spuštění. Ale to je pořád málo na to množství co se plánuje, že bude potřeba. Například jak kolega výše zmiňuje ty alektroauta a zde diskutovaná tepelná čerpadla.
Každopádně se na tom pracuje. Problém nejsou asi ty tankery, ale co jsem četl, tak spíš terminály na ten zkapalněný plyn.
A navíc Dukovany můžou jet jen na ruské jádro. V současné době mají prý zásobu na dva roky. Co pak?
Pak možná dostanou lidi rozum, což se promítne i do politiky. Bohužel to spíš vypadá, že se vrátí komunisti a posílí SPD.
A co by měli lidé volit poté, až dostanou rozum? :-D
Těžko říct, ale komunisty opravdu ne.
To zjistí, až ho dostanou. Ale přes 20 let jim na to nestačilo.
Na 3 roky. Předpokládám, že by se do té doby našlo nějaké řešení, i když by to určitě časově bylo dost nadoraz.
Nevím jak Dukovany, ale Temelín pojede na jádro od Westinghouse ze Švédska:
Jak elektromobilita, tak přechod od topení plynem a uhlím k elektřině znamená u každé jednotky nárůst spotřeby ve vyšších megawathodinách za rok.
Modernizace a prodloužení životnosti stávajících elektráren konzervuje stávající stav, ale vůbec neřeší zamýšlený nárůst spotřeby elektřiny v řádech desítek procent. Obnovitelné zdroje to v našich podmínkách fakt nevytrhnou – v zimě solární elektrárny nevyrábí skoro nic a vítr tady také nefouká zrovna stabilně jako třeba v nížinách u moře v Německu.
Navíc nejen v Německu, ale i u nás už se řada uhelných elektráren v rámci modernizace přestavěla na plynové a nemyslím, že bude politická vůle to předělávat zpátky, Nehledě na to, že dlouhodobě se těžba uhlí utlumuje a znovuotevření dolů je těžko realizovatelné. Prostě se počítalo s tím, že z východu sem bude proudit nejen plyn, ale i levné uhlí.
Třeba s uhlím na Ostravsku už je šmytec, běží jen jeden důl ČSM, který má na konci roku končit, to asi zastavit lze, ale jestli to má smysl nevím…
Těžba se prodlužuje minimálně o rok a zvažuje se ještě prodloužení do 2025.
No vida, jsem si říkal, že teď by to byl nerozum zavírat, pokud tam ještě nějaké uhlí je…
Jenže nejde o to jestli tam uhlí je, ale jestli se to ekonomicky vyplatí těžit. Navíc není to uhlí odtamtud určeno spíš pro hutě než ke spalování v uhelné elektrárně?
Dětmarovice jedou na černé uhlí.
Teď se vyplatí, zvlášť, jestli nebude plyn… Tu se topí černým…
Greendeal postavený na ruským plynu. Jsem zvědavý, co nás čeká po Velikonocích.
Jinak mám barák před zateplením. Tepelko od IVT, krbový kamna a zatím dobrý přístup ke dřevu. Roční spotřeba 5MWh.
Tak u nás ta elektromobilita zatím není co se týče spotřeby nijak podstatná, naopak se masivně zateplují baráky, el. spotřebiče jsou pozvolna energeticky účinnější atp. Dost velkou rezervu v energetické efektivitě mají průmyslové firmy, které se do úspornějších technologií vzhledem k relativně nízké ceně elektřiny moc nehrnuly. Takže ten nárůst nevidím nijak dramaticky. Větší by byl jen kdyby se náhle nějak musel řešit výpadek plynu.
Za rok 2021 v ČR bylo vyrobeno cca 85TW/h, spotřeba byla cca o 10TW/h nižší. Nárůst spotřeby třeba proti roku 2015 byl jen pod 1%.
Souhlas. Případný nárust spotřeby elektřiny by mohl po většinu roku pokrýt rozvoj lokální fotovoltaiky. Problém je v zimním období, kdy jako bezemisní zdroje připadají v úvahu pouze jaderná energie a vítr. Vytápění fosilními palivy je z dlouhodobého hlediska slepá cesta.
Současná závislost průmyslu na plynu (ruském) je asi největší problém, kdy se bude muset hledat náhrada z jiné části světa.
Rozvoj fotovoltaiky toho moc neřeší, protože od listopadu do dubna vyrábí soláry v našich končinách tak málo energie a navíc jen kolem poledne, že u většiny bateriových systémů sotva pokryjí vlastní spotřebu zařízení a energetický zisk je takřka zanedbatelný. Vítr u nás fouká velmi nestabilně a víc vodních elektráren už také nevybudujeme. Technicky je to past vedle pasti ;-)
Neviděl bych to tak tragicky. Účinnost panelů FV jde pořád nahoru, už jsou v prodeji panely s výkon 550W. Už v únoru začíná být výkon FV elektrárny zajímavy, březen až listopad je i vnašich zeměpisných šířkách dobrý. Větrníky jsou problémové hlavně esteticky. ČR je hustě obydlená, takže to skoro všude někomu vadí.
Bohužel máš velmi naivní představu o fungování solárních panelů. V zimě z nich kvůli velmi nízké poloze slunce nad obzorem a krátkým dnům dostaneš jen cca 20% výkonu a v takových těch šedivých dnech bez slunce z nich neleze třeba týden nebo dva prakticky nic. A to jsou zrovna ty dny, kdy potřebujeme elektřiny nejvíce. A s větrem je to velmi podobné, když je pár dnů bezvětří, tak prostě musíš zatopit pod kotlem a je celkem jedno zda uranem, uhlím, nebo plynem, ale bez štěpení uranu, nebo spalování něčeho se ještě hoodně dlouho neobejdeme.
+1
Naprostý souhlas.
Naopak mám zkušenosti jak s fotovoltaikou, tak s fototermikou. Můžu potvrdit to co píše Kamaro. Při difuzním záření o něco líp fungují fotovoltaické panely než fototermické panely, hlavně je tam potenciál dalšího zlepšování, kdežto fototermika už je viceméně limitu.
Nikde jsem nepsal že v zimě pokryje spotřebu el. energie fotovoltaika, musela by být silně předimenzovaná s velikou akumulací. Těch 20% výkonu co píšeš by bylo v např. v prosinci krásné číslo, většinou je to 10–15%
Co se týká vytápění RD, tak jsem zastánce spíš biomasy tj. účinného kotle. Samozřejmě velmi záleží na okolnostech (poloze domu, zateplení domu, typu otopného sytému, schopnosti a možnosti majitele). Že se bez jádra neobejdeme s tím souhlasím.
Zrovna mi dneska říkal brácha o fototermice (snad je to ono) jak se toho zase nějaký naivkové chytnou.
Momentálně děláme našim FVE s baterií. V týdnu jsme tahali panely na střechu 3.2kW, teď už si improvizovaně udělají čaj :) Problém bude s dodáním měniče a baterie. V týdnu budeme dělat prostupy přes patro do přízemí – technické místnosti. Spočítané je to tak, že to uspoří cca 3MWh.
Jsou taky borci, co si nechají udělat FVE od ČEZ nebo Eonu a zvýší se jim spotřeba o 2MWh :D Je třeba si to řádně nastudovat a nevyhodit čtvrt mega za totálně nevhodný řešení.
Aha tak to bylo něco jiného než fototermika. Beru zpět.
Jak se ti může montáží FVE zvýšit spotřeba?
montáží all-in-one zařízení (tj solární měnič + bateriové úložiště + síťový střídač) velmi snadno, protože v zimních měsících je vlastní spotřeba takového zařízení vyšší než zisk z nainastalované FVE. Takže od listopadu do dubna je to čistý spotřebič a za léto se ta negativní bilance nedožene. Až taková je to ekologie :-)
Přesně tak, v zimním období má vlastní technologie často vyšší spotřebu, než co vyrobí, obzvlášť s vazbou na bateriová úložiště když celá soustava není dobře optimalizovaná. Je to věčné téma diskusí ve fotovoltaice. Proto je třeba velmi dobře vybírat a mít dobře nastaveno.
To jsem taky nevedel. Z toho ale pro me jako cloveka, co tomu vůbec nerozumi, vyplývá, ze si to nemuzu poridit.
Spíš je třeba hledat řešení, která mají ve standby režimu spotřebu v řádech wattů a ne v řádech stovek wattů.
Ona ta spotřeba nebývá moc často uváděna a také záleží na nastavení střídače, kdy se přepne do úsporného režimu.
V okamžiku kdy má FVE zisky a nebo jede z baterie, tak je v provozu a má odběr. V okamžiku kdy nevyrábí (v noci, pod sněhem) a baterie je vybitá, tak se přepne do úsporného režimu. Takto je to třeba u mého střídače (Solax X3-Hybrid).
ČEZ nestandartně účtuje po fázích, takže asynchronní střídač a výkon 10kW i pro menší FVE pole. Jednak se dá časem rozšířit FVE pole a střídač umí poslat více výkonu na vytíženou fázi.
Děkuji.
Moje malá FVE (5,4kWp) v lednu pokryla 1/8 celkové spotřeby domu, v únoru 1/3 a v březnu více než polovinu. V tom březnu mám v podstatě vyrovnánu spotřebu s přetoky, na podzim k tomuto došlo v listopadu. Jinak březen-listopad si celkem dokážu představit že mi FVE bude schopna pokrýt veškeré potřeby – při navýšení výkonu k 10kWp a instalaci TČ vzduch-vzduch. Jinak mám na elektriku vše, i topení – ohřev TUV mám částečně fototermickými panely, ale ty mají přínos v zimě podobný jako FVE. Co se týče výkonu v průběhu dne, to se dá vychytat natočením vůči světovým stranám, už dnes se často montují i instalace na střechách otočených východ-západ.
V případě vyššího instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích nemůžeme brát ČR jako uzavřenou oblast. To, že nesvíti slunce na severní Moravě neznamená že nesvítí v jižních Čechách nebo v Německu. To samé s větrem. Už stávající instalovaný výkon do toho celkem promlouvá a ve větrných či slunečných dnech jde cena elektřiny prudce dolů. A těma našima pár větrnýma elektrárnama to není. Třeba včera v 15 hodin byla cena energie na rovné nule, přitom aktuální spotřebované množství nebylo až o tolik odlišné od pracovního dne (200 oproti 250Mwh).
A ty to za tu cenu 0 Kč jsi schopný nakoupit? Pak by se mohlo vyplatit pořídit jen vlastní masivní úložiště.
Musíš přejít na nákup za spotové ceny. Potom neplatíš cenu za NT a VT dle platného ceníku dodavatele, ale platíš za aktuální hodinovou cenu + za distribuci dle ceníku distributora. Aby to mělo cenu, musíš mít čtyřkvadrantní elektroměr, který ale dostaneš s FVE. Jinak se to rozpočítává dle tabulek a tak se to ztratí.
Ale musíš počítat s tím, že zase někdy máš cenu za 200 Euro, viděl jsem i hodinovou cenu kolem 600 Euro.
Smysl by to mělo, kdyby jsi měl velkou akumulaci. U mě jsou to baterie (24kWh), akumulační nádrž (cca 15kWh podle teplotního spádu) a mám objednaný elektromobil (cca 75kWh). To už je dost na to, abych si vyčíhnul nejlevnější cenu v průběhu dne a nabíjel kdy se mi to nejvíce vyplatí. Střídači můžu zadat, kdy má nabít baterie a na jakou úroveň. Ale u baterií zase musíš počítat s jejich amortizací, takže tam aby se ti to vyplatilo tak by jsi měl nakupovat o cca 60 Euro levněji než to potom spotřebuješ. Nahřát nádrž tě nic nestojí, jen je dobré si pohlídat počasí, abych ji nenahřál zbytečně elektrikou, když by mi ji mohl nahřát fototermický systém zadarmo.
Musíš se tomu trochu věnovat, mrknout na počasí, odhadnout jak moc bude potřeba naakumulovat, mrknout na ceny na další den a nastavit to. Přes léto to není potřeba řešit, funguje to s výraznými přebytky.
Když máš spot, přebytky z FVE prodáváš za cenu na hodinovém trhu… Mým cílem je se časem se dostat v ročním vyúčtování k nule.
Spot zatím nemám, pouze zatím sleduji ceny na trhu a různé závislosti. Ale teď jsou ty ceny tak rozkolísané, že se tam nějaká pravidla hledají hůře než loni. Jinak ceny elektřiny na tomto krátkodobém hodinovém trhu jsou cca 3× vyšší než byly loni v tomto období. Jen upozorňuji, že prozatímní zdražení není u konce. Můj odhad je, že v roce 2023 bude cena elektřiny na trojnásobku proti roku 2021 u všech tarifů. Dodavatelé zatím mají nakoupeno z předchozích let za ceny cca 50 Euro ale na rok 2023 se obchoduje kolem 190 Euro.
Tak to jsem si myslel, že z domácnosti je nákup za hodinový spot hudba budoucnosti, natož prodej za spot z FVE.
Akumulace do vody za 0 (+ta distribuce) je hodně vtipná, ale ony to budou nějaké spíše výjimečné kombinace počasí, kdy svítí slunce + hodně fouká na větrných farmách v Německu a okolí. To teda sleduješ závislost na počasí? A asi to v zimě nenastává moc často?
V zimě to na nulu nejde, ale klesá to v noci na cca třetinovou cenu než v ranní a večerní špičce.
Větrné elektrárny vyrábí v zimě více než v létě. Takže pokud jich bude přibývat, tak to bude jen dobře.
Proti mě stojí nárůst FVE, takže časem budu do sítě dodávat za stále nižší ceny…
A teď ještě kolik jsi do toho investoval, kolik jsme ti přispěli na dotacích a jakou to má návratnost? A to neřeším čas, který tomu venujes a že tomu musíš trochu rozumět a že to tedy zdaleka není pro každého
Kdo nic nedělá, má ho.no.
O dotace si může zažádat každý, tady máme všichni stejné podmínky.
Soláry dnes v ČR dělají jen cca 2,5% výroby a my jsme za jejich podporu za deset let vydali víc než by stál další blok v Temelíně, který by vyrobil mnohonásobně více a řízeně!
Dnes jdou sice nové dotace na FVE primárně z fondů EU, ale to nic nemění na tom, že naprosto nesmyslně deformují trh ve prospěch nestabilních a nerentabilních zdrojů, namísto toho, aby se řešila nějaká smysluplná a technicky proveditelná energetická koncepce celé unie
Motat do toho švindly českých politiků asi není na místě. Za to žádný FV panel nemůže.
Energie z obnovitelných zdrojů je nejlevnější i šetrná k ŽP. Tzn. musíme ji maximálně využít a doplnit systémy které budou umět energii akumulovat, mohou to být např. přečerpávací elektrárny, bateriové úložiště, výroba vodíku, výroba stlačeného vzduchu… a doplnit o stabilní zdroj jako je jádro.
skladování elektřiny pro „průmyslové“ využití nevidím moc reálně.
je prezentována jako pružný zdroj, nicméně uvědom si čísla:
Přechod z „plnění“ na dodávku je tuším 150s.
Přechod z klidu na dodávku tuším 100s.
přechod z klidu na plnění myslím 400s.
A prosím, kolik je zde přečerpávacích vodních elektráren?
Jaký je potřebný spád?
A myslíš si že ba při dnešních podmínkách bylo možno stavbu nějaké další realizovat (posouzení vlivu stavby…)
bateriové úložiště (použitelné max „doma“)
prostě elektřina buď je, nebo není.
A je nebo není právě ve chvíli, kdy ji vyrobíš.
Do foroty si ji prakticky neodložíš. (vyjma bateriového úložiště a té přečerpávací elektrárny)
V klidu, psal jsem například. Nevím který systém akumulace bude možné ve velkém měřítku aplikovat. Jsem si vědom že akumulace elektřiny je problematická. Je to jeden z nejzásadnějších problémů energetiky dneška, na který je potřeba se soustředit.
Je to problém, který se soustavně a dlouhodobě vytváří. Energie ne výborně akumulována v jaderném palivu. Například.
to Filp1111: Pokud jsem to formuloval tak že to zní jako urážka, prosím promiň, nebylo to tak myšlené.
připadal jsi mi jako jeden z těch expertů co tvrdí že baterie v elektromobilu má životnost třeba 15 let.
ohledně akumulace elektrické energie:
Při stávající technické a fyzikální úrovni je akumulace opravdu neefektivní.
Použití zdrojů s nepravidelnou a nepředvídatelnou výrobou by mělo význam, pokud by
jejich „cena“ za jednotku pokryla i akumulaci která z nich umožní udělat stabilní a predikovatelný zdroj.
Tuto cenu odhaduji na tak 10 a víc násobek součastných špičkových cen.
Ano, na efektiní využití se dostaneme stejným způsobem jako se srovnávají ceny elektromobilů s cenami aut se spalovacím motorem. Prostým zražením…
Další chuťovkou je problém přenosových soustav- např v DE jedou blízko kapacitě.
Vybudování nových přenosových linek naráží na takové problémy že místo toho počítají každý jeden stožár
a zdvojují / zkapacitňují existující linky.
V ČR se aktuálně necelých 10% elektřiny vyrábí z plynu a vedle v Německu asi 30%. Obě soustavy jsou provázané, takže pokud by nebyl plyn, byl by problém s dostupností elektřiny i u nás. Hlavní výhoda plynu je rychlý nárůst výkonu, takže se s výhodou používá pro doplńování nestabilních obnovitelných zdrojů. Tato jeho úloha je třeba ve zmíněném Německu těžko nahraditelná jiným zdrojem.
Jen pro info, mam automat Cosmotherm U25 od Benekovu, mel jsem k tomu krbovky v obyvaku 4KW, ty jsem nyni vymenil za 8KW s vymenikem do sklepa. Vcera jsem vypnul automat, topim orechem 2 z Ledvic, nastaven kotel na teplotu do radiatoru na 45st. Dnes jsem topil v krbovkach, na budiku 75st, ta sama teplota i v radiatorech a zdechali jsme doma vsichni… Neskutecny rozdil. Jinak ja v uhli protopim cca 35q, 105m2, zatepleno, puvodni cena uhli byla pytlovaneho 500, nyni 750kc, takze rocne cca 23tkc vcetne ohrevu teple vody. Sam premyslim nad TC, mel jsem u sebe par maniku, mam pocitat s navysenim rocni spotreby o cca 8000KW, takze s cenou kolem 4.5kc za KW budu na 36tkc.. ale za to cisto a komfort se mi to snad i vyplati…
105m2 a zatepleno? Nevím jak je to zatepleno, ale ta spotřeba je brutální. Jestli Ti napočítali navýšení spotřeby elektriky při TČ o 8MWh, tak to znamená že ročně protopíš přes 30MWh energie. Potřeba tepla na vytápění potom vychází cca 285kWh/m2/rok (hranice nízkoenergetického domu je 50kWh/m2/rok). To je brutus, ten barák má místo oken jen igelit nebo kde je chyba? Nebylo by lepší než investovat do tepelného čerpadla raději ten barák zateplit a snížit jeho spotřebu?
Jj, taky me jejich slova prekvapila. No, mam 20cm polys, 40cm foukanou nad stropem a 7 komory 3 skla. Topim na automatu s nastavenym cca 8kw a i tak je to moc, TZ mam 5.5KW. doporuceno mi bylo 6KW TC a prave me prekvapilo navyseni o 8MW za rok… Cekal jsem cca 5MW. Ale myslim, ze to prestrelili. V nabidce mam Nibe F2120 nebo IVT AIR X 90…
Jak se teď pohybují ceny IVT a termíny dodání?
AIR X90 289000kc a dodani do 6 ti tydnu.
Podle toho co píšeš to bude na úrovni NED. Odhaduji potřebu tepla na vytápění někde kolem 5MWh/rok, TČ ti z toho udělá cca 1,5MWh. Dále budeš mít TČ řešen i ohřev TUV a to bude třeba 1MWh. Ostatní spotřebu baráku budeš mít kolem 4MWh. To jsou takové průměrné spotřeby, takže roční spotřebu elektriky by jsi podle mě mohl mít kolem 6,5MWh. Nemyslím si, že by jsi měl instalací TČ jít se spotřebou o 8MWh výše, to by jsi byl potom v součtu s běžnou spotřebou na 12MWh. To mi prostě přijde strašně moc.
Tak malej barák nemůže podle mne sežrat s TČ čistě na topení a ohřev vody 8 MW. A to ani nezateplenej. Leda že bydlíš vysoko v horách a pořídíš TČ vzduch-voda.
Několikrát to tu zaznělo. FVE. Celkem se mi líbí kombinace FVE a Dodavatel ze spotového trhu – možnost prodat přebytek za tržní cenu. Čímž se dostávám k úvaze hodit na střehu nějaké to černé zrcadlo.
Může někdo doporučit spolehlivého dodavatele, který bude řešit moje potřeby a nebude mi nabízet nesmysl? Ideálně Jižní Čechy. Děkuji
Pozor na to, že u spotu budeš nakupovat v okamžiku větší potřeby elektřiny (a je tím pádem obvykle i dražší) a prodávat když bude svítit slunce (z rozvojem FVE bude elektřiny hodně a tím pádem bude levná). Aby jsi neprodával za 50Euro a nenakupoval za 300Euro.
Asi se dá něco ušetřit, ale je potřeba mít velkou akumulaci (jak baterky, tak i třeba do vody), sledovat ceny a nabíjet v době nejnižších cen. V případě BEV zde může být také výhoda u spotu.
Pro začátek doporučuji sledovat průběh cen, aby tě to potom nepřekvapilo. Ale pozor, teď je to hodně rozkolísané. Nyní bych do spotu nešel, dodavatelé teď mají ještě nakoupeno dopředu a ceny jsou zatím relativně nízko. Na další roky už budou nakupovat v dlouhodobých kontraktech za trojnásobné ceny a až to promítnou do ceníků, tak bude nejlepší jít do spotu. A snad se mezitím ceny na krátkodobém trhu trochu ustálí…
Spot já bohužel znám. Jak klekla BE resp. Xenergie, tak jsem přešel na BezDodavatele. Ani nevím proč. Jsem ve výpovědi a něco mě to bude stát. Vyvíjelo se to už celkem slibně, ale pak přišla válka s kterou jsem tak nějak nepočítal. Jinak jsem došel ke stejnému závěru po krátké konzultaci s bráchou. Jak se bude FVE rozvíjet, budou ve špičkách totální přebytky a výkup se bude blížit shora k nule.
Takže uvidím, jestli někam a kam přejdu od spotu a s tou FVE to zatím vypadá tak, že bych šel cestou pokrýt si část své spotřeby…což mi vychází na cca 3MWh ročně. Nečerpal bych, vyřešil bych vlastními silami. Současně s TČ (180m2 podlahového vytápění), barákem po rekonstrukci před zateplením, s krbovými kamny mi spotřeba vychází někde mezi 5 a 6 MWh. Což je při současné situaci na spolu někde mezi 40 a 50k za elektřinu.
A co akumulace z fve do nádrže s vodou?
V rámci vlákna mírná odbočka, jestli mě nevyženete a prosba o názor, zkušenost:
Topím elektrokotlem. Než budu řešit tepelné čerpadlo chtěl bych dům nejdříve zateplit. Jedná se o řadovku z roku 1998 (zdivo porotherm 36,5), okolí Prahy. Mám kalkulaci na zateplení (systémové řešení dle standardu ETICS Weber. Fasáda 160mm a sokl 120mm.) Odhad celkové ceny (přípravné práce, režie, ostatní) je takový, že m2 zateplení vychází skoro na 3500 kč. Nemám zkušenost a referenční ceny na internetu už možná neplatí. Má někdo aktuální přehled, zkušenost?
Chtěl bych znovu otevřít tohle téma a zeptat se na radu ohledně tepelného čerpadla.
Výchozí situace: Rodinný dům, zatepleno, 4 členná rodina, střední Čechy, ztráty kolem 6–7 kW, roční spotřeba 10–11 MWh (podle zimy), podlahové topení elektro kotlem, užitková voda solární ohřev (funguje spolehlivě 6–7 měsíců ročně, zbytek roku ohřívám elektrikou), krbová kamna bez výměníku (v obýváku, která díky schodišti dokážou vyhřát celý dům. Kamny přitápíme hlavně jaro+podzim, když stačí zatopit pouze večer. Minulou zimu díky poslední instanci jsme s nimi topili celou zimu)
Zvažuju tepelné čerpadlo, otázkou jaké? Vím, že chci tiché, topení do podlahovky + teplá voda) hledám nějaký rozumný poměr cena výkon.
Na trhu je jich mraky od nejdražších (Nibe, IVT – asi nepotřebuji) až po firmy, které skládají vlastní značky (Regulus, Nordline), případně předělávají klimatizace na vzduch-voda.
Chci, aby umělo modulovat výkon, klidně může v nejtvrdších mrazech dotápět elektrikou (nebo šoupneme poleno do krbu)
Čerpadlo bude půlku roku mimo činnost (díky solárnímu ohřevu). Chci lokální servis, uvítám prodlouženou záruku
Na internetu je spousta povídání včetně špatných zkušeností, vycházejících z toho, že montážní firmy chtějí hlavně prodat a klidně vám nainstalují buď zbytečně nejdražší variantu nebo něco špatně navrženého, co se buď rychle pokazí (časté spínání čerpadla) nebo má spotřebu velmi podobnou elektrokotli. Jako cenový kompromis bývají doporučovány čerpadla Panasonic, Toshiba, LG.
Ještě jedno omezení: Elektrokotel mám v horním patře, pokud bych venkovní jednotku neumístil na střechu nebo do štítu domu (problematický servis), tak mezi kotlem a venkovní jednotkou by bylo cca 16 m vzdálenost (možná kousek navíc)
Stávající boiler bych chtěl zachovat (nechci vnitřní jednotku s boilerem)
Díky za vaše zkušenosti s TČ pro obdobný model. Chtěl bych vědět jakou značku jste si pořídili, pokud prozradíte, tak náklady na TČ, instalaci, případný servis a spolehlivost, klidně doporučení spolehlivé firmy, a info o úspoře vůči původnímu topení.
Neporadim s konkrétní tvou situaci, jen vybiram ted momentalne take TČ, tak mozna trochu poradim se znackama. Co mam nabidky, tak bych se Nibe nebo Ivt vubec nebal oslovit z duvodu ceny. Treba pro nas pripad mam nabidku od Nibe za 200k plus prace (pry cca 20k). Ivt podobne, tam je ale slabsi cerpadlo, coz cenu samozrejme znacne ovlivnuje. Naopak Toshiba 256k a neni v tom ohrev vody. Samsung nekde mezi, nejdrazsi zatim asi MalinaGroup (gen2).
Co se tyce vzdalenosti. Cim min, tim lip, ale v navodech pro instalaci se pise casto 5–30 metru. A ne vsechny cerpadla jdou na strechu nebo zed.
IVT vs. Nibe. Zjisti si napřed, jak je to s tím „slabší“ IVT. Oni totiž v Nibe trochu ohybaj výpočty aby vypadalo, že jsou lepší.
Takhle z papiru to je 6,18 vs 9kw pri-7/35°C. Takze mi to slabsi prijde…
A u ivt splitu dokonce jen 5.5kw…
Jo a ivt je jeste o 25k drazsi
Hovořil si o těch parametrech s někým od IVT, nebo koumáš jen papíry? Bratranec to nedávno řešil. Zdálo se mu lepší Nübe. Pak mu to bylo vysvětleno, kde je háček. Montovat bude IVT.
Jen papiry. Mne nikdo od ivt nic nevysvetlil, na dotaz mi neodpovedeli. Ale rekl bych, ze vykon pri stejné vstupni a vystupni teplote by mel byt proste vykon pri vstupni a vystupni teplote. Nesrovnavam cisla v nejakym nazvu cerpadla. Nevim, kde by mel byt hacek. Max ze ivt bude davat slabsi (a tim levnejsi model) cerpadlo, ktere bude mimo nejvetsi mrazy dostatečné a v tech nejvetsich mrazech to dozene elektrokotel. Ale kdyz i tak jsou drazsi, tak tam vyhodu skutecne nevidim. Treba me nekdo vyvede z omylu
Jen taková idea… když jsem před 5 lety stavěl barák, taky jsem zkoumal a hledal TČ, obepsal jsem Nibe, IVT, Vailant a další… zkoumal jsem parametry, topný faktory, technologie… stejně jsem nic moc papírově nevyzkoumal a na diskuzich kazdej říkal něco jinyho, nakonec jsem se před známyho dostal k firmě český firmě Acond, vzali mě do fabriky, udělali mi malou exkurzi v Milevsku, videl jsem tam stovky tepelných čerpadel na lince, jak je vyrábějí, nakonec jsem si po všem řekl, mne je úplně jedno, co je v tom čerpadle, všechny topily parametrově víceméně stejně, jak cesky tak švédsky tak rakouský…. Nakonec pro mě začalo bejt důležitý jakej je servis podpora rychlost atd… to rozhodlo,
Nechci obhajovat acond, jejich argumentace proč jsou nejlepší je přinejmenším hodně kontroverzní, jednou byl nejlepší on/off, teď zas proměnný výkon… :-) nadruhou stranu, byla na to záruka 10 let, vždycky když jsem potřeboval aby přijeli, byli tam v podstatě druhej den (maj kupu servisaku který jezdí pořad někde po republice), na pohotovost jsem volal dokonce v neděli, zvedli to, on-line přenastavili vysvětlili… to IVT nebo Vailantu jsem čekal jen měsíc, než se někdo vůbec ozve nazpět, jen takový zamyšlení…
Tomuhle rozumim a tohle je dobry argument. Proto se mi i to Nibe libi vic, protoze se mnou vic komunikujou. I v tyhle dobe. Rychlejsi byla akorat Tramonta s Toshibou (tam ta rychlost kdysi rozhodla pro porizeni klimatizaci od nich, ale cerpadlo nevim nevim) a Malina group.
Já když řešil čerpadlo, výběr provedl pár let predemnou brácha. Vzal jsem telefon, zavolal člověku od IVT a všechno jelo jako na dratkach. Přijel, prošli jsme možnosti. Ze vzduchu vody došli k vrtu, pak potěšili dispozice uvnitř. Nabídka, objednávka, realizace. Servis všechno v pohodě přes externí firmu.
Takovouhle péči bych si predstavoval, ale takovouhle sluzbu mi v dnesni dobe nikdo bohuzel neudela.
Ja jsem to Ivt oslovil s tim, ze by u nas asi sel kolektor a cerpadlo zeme/voda. Sami mi pak v emaliu ale rovnou nabidli cerpadlo vzduch/voda. A dle me slaby.
Zkusim je oslovit znovu.
No, pokud máš možnost zemní kolektor nebo vrt, rozhodně bych do toho šel. Účinnost je jinde a spolehlivost taky. Nebudeš řešit hluk (pokud si někde na vsi, kde je ticho, často je s tím problém). Obecně jsou asi tak vytížený, že je pro ně jednodušší přijet, napáchat před barák krabici, udělat prostupy, instalaci uvnitř (i tak to vezme 1–2dny podle připravenosti) a jedou pryč. Kolektor je na delší dobu jak pro ně tak pro tebe. Zakázka se táhne.
Tak ted tu byl technik z Nibe a zemni kolektor by se k nam nevesel. Nebo alespon ne rozumne. Do vrtu uz se zas nechci uplne poustet ja, to je strasne moc penez navic.
Da se rict, ze za penize za vrt bude na nas barak FVE a ta usetri vic peněz než ten vrt. Alespon v horizontu treba 20 let. Chapu, ze vrt je pak navzdy a jen se menej cerpadla, takze treba za 50 let uz bych byl vysmatej, ale nejsem si jist, jestli mi to nebude za 50 let tak nejak fuk ;-) :D
také se nad tím dá zamyslet ještě dalším způsobem a to, že velcí hráči jako třeba Vailant nebo Toshiba budou nejspíš existovat i za 10 let a nějaká firmička z horní dolní to třeba za pár let zabalí a se servisem budeš v p… o náhradních dílech nemluvě.
Vzhledem k tomu jak dlouhá životnost je u TČ nezbytná pro návratnost investice i tohle podle mě stojí za zamyšlení.
Rozhodne souhlas, proto jsem zmínil taky firmu, která je možná největším českým výrobcem TČ v republice :-)
Vyhlašuju takový malý výzkum mezi majiteli TČ. Zajímalo by mě:
Díky za informace.
Za mne Toshiba nebo IVT, dle zkušeností je od českých výrobců jako třeba Acond příliš velké procento reklamací.
Ještě jsem nevybral, ale už jsem v dost finálním výběru.
Značky, které jsem oslovil a nějak mě zaujaly byly Toshiba, Samsung, Gen2, Acond, Vibe a IVT. Převážně splitové provedení, ale taky ne všichni (dražší práce, většinou levnější čerpadlo a možná časem i levnější upgrade (třeba jen vnější jednotka atd.)). Finále rozhodne mezi IVT a Nibe, protože uměj vytápět jen kompresorem i v mrazech (Nibe prý až do –20, což třeba Toshiba úplně nedá). A samozřejmě cena. Taky se mi líbí možnost přidělání venkovní jednotky na zeď (taky neuměj všichni).
Očekávám úsporu v dnešních cenících vůči starýmu plynovýmu kotli obrovskou ;-) :D :D.
Toho přidělání na zeď bych se celkem bál. Pokud jsi citlivej na ticho/hluk nebo třeba paní/děti. Už samotný prostupy zdí mohou přenášet vibrace a když se to sejde, je to k nevydržení. Kamarád tohle řeší. A když jsem mluvil se servisákama, kteří už netuší, co mají víc udělat, aby paní v klidu spala. Byli nešťastní. Všichni to nakonec zhodnotili stejně. Problém je, že tu máme na vsi totální ticho (pokud zrovna neštěkaj čokli) a pak slyšíme trávu růst. Já když zavřu dveře do technický. Přízemí vedle kuchyně a obýváku (zasypané bývalé schodiště bývalého vchodu) nevím o tom, že mám čerpadlo.
často se nesou vibrace přes trubky, je vhodný tam dát pružný napojení, rovněž se vyplatí dilatovat základ pod čerpadlem, pružný kotvy, jako když se montují garážový vrata apd. Když to hodně přeženu výtah taky dnes už nikdo nenavrhne bez dilatované šachty.
Nebo zatopit pořádně večer a naakumulovat dům na noc a pak vypnout nebo provoz na minimální otáčky
No, to je přesně metoda, jakým by se v případě TČ topit nemělo :) A když už snad, tak bych se v noci v tom vedru nevyspal.
Mame na zdi jedne loznice zvenci klimatizaci a ta nas nerusi. Tohle cerpadlo bude na opacne strane baraku nez loznice, treba deset metru. Takze pokud se neponesou vibrace skrz zdi, melo by to byt v pohode.
Tikaci hodiny bych pri spani taky nesnel a nejvic me vadi jak rano řvou ptáci. Ty maj hnizdo nekde ve strese primo nad oknem, musim jim to po sezone zlikvidovat.
Pokud ušetřím 50–100 tis na čerpadle, tak zvolím klidně levnější variantu, která mi bude mít rozumný topný faktor do cca –10 C a těch pár dnů, kdy je chladněji než –10C budu topit elektrikou/krbem stejně jako dnes
Je to tak. Těch pár dní když mrzne by nemělo rozhodovat o tom, jak výkonné čerpadlo pořizovat. Když si vezmu, kolik dní letos skutečně mrzlo (mimo hory).
Myslim si to taky. Bohuzel neplati ze usetrim 50–100k na cerpadle. Naopak to Nibe je zhruba o cenu zasobniku vody levnejsi nez Toshiba.
IVT, Panasonic, Mastertherm
Vybral jsem Mastertherm, bo u nás na vsi ho má už několik lidí všichni jsou spokojeni. Záruka 7 let. Vybral jsem kompaktní BoxAir Inverter vzduch-voda (celá jednotka venku), protože se jedná o poměrně jednoduchý systém s malým počtem dílů pro instalaci. Čím složitější systém, tím více se toho může pos…kazit
Neušetřil jsem na provozu nic, protože jsem přecházel ze starého zplynovacího kotle Verner na kusové dřevo. Topení dřevem je vždy nejlevnější. Ale jelikož jsem předtím kupoval kvalitní tvrdé nařezané a naštípané dřevo, tak mě provoz vychází stejně, jako předtím. A to považuju za dobrý výsledek. Topí to samo a zcela bez práce za provozně cca stejný peníz. 4 roky v provozu, velká spokojenost.
Investice velká, protože jsem nechal vyměnit asi 20 radiátorů za trojdeskové. Bylo potřeba výrazně zvětšit plochu radiátorů abych mohl jet na nízkou teplotu a topení bylo efektivnější. Při venkovní teplotě 0 stupňů mám v okruhu asi 35–37 a bohatě to tak vytopí. Starší větší (340 m2) nezateplený barák z porothermu, okna jen dvojskla. Tepelná ztráta domu asi 15 kW, potřebuju holt topit hodně. Před šíleným zdražováním elektriky jsem na topení a ohřev TUV platil asi 25–30k. Teď to bude samozřejmě víc.
Acond, z důvodu servisu, přístupu, komunikace a rychlosti jednání
Jakou značku ne nevím – ale videl jsem někde před koupi toshibu jak hucela jak kráva a chcalo z ni vody :-)
Za 5 let jsem spokojen – žádná závada, hlučnost úplně Ok ( a to mám čerpadlo na straně ložnice a nemám zaplý ani snížení hluku na noc), ušetřeni nelze spočítat, za patrový rodinný dům platím teď komplet cca 2 300,– / měs. (Topení voda elekřina, jinej zdroj energie nemám), spirála zapíná zhruba při minus 18
Minus – upgradovali fw a v podstatě to začalo topit o půl stupně víc, resp. zaokrouhlení spis opačně oproti před tím, stačilo o půl stupně snížit teplotu a celkem Ok, + mobilní aplikace
Zajimave je ze s tim acondem co firma to jina zkušenost. Ted mi jedni rikali ze co ceskej vyrobce to prusvih, je dobry slyšet že to ma i spokojene uzivatele. Hlukovy parametry vybizi to montovat do satelitu, kde je barak na baraku a lidi citlivý na cokoli
Taky jsem slyšel jakoby “pomluvy”, mne fakt pomohli, potřeboval jsem to rychle, sami volali ze se uvolnil termín a přesouvají mě přednostně dopředu atd…. Tohle bylo na výbornou, teď kamarád postavil a vlastně to vybral na základě úplně stejný zkušenosti jako já, všechno měl technicky zmapovaný ( acond je technicky trochu kontroverzni, ne ze ne, ten jejich on/off, jinak komponenty mají značkový), a říkal ze tu komunikaci si taky nemůže vynachválit, prej o víkendu jim taky volal ze něco chce a servisak dokonce přijel v neděli! Ze prej stejně jede okolo tak se u nej stavil… tohle je za mě Ok, tak snad pozitivni zkušenosti vydrží.
Vlastně jsem si je vybral hlavně proto, ze to servisuje a montuje stejná firma, co to vyrábí a vyvíjí.
Tak pánové, další topná sezóna začala. Příští rok mi končí fixace elektřiny a chci přejít z elektrokotle + podlahovka na tepelné čerpadlo. Z pohledu jednoduchosti instalace a případné budoucí výměny se mi více líbí řešení monoblok.
V užším výběru mám Nibe, IVT a Accond.
Pochlubte se, kdo z vás má nové tepelné čerpadlo, jakou značku a jak jste spokojeni.
Díky
Na Nibe je v soucasnosti cekacka cca rok. Mame objednano asi ctvrt roku, bude mozna na pristi sezonu.
IVT spokojenost.
Už jsem psal dříve – Mastertherm, taky spokojenost.
V prve řadě hlavně klid.je ted takový boom, že TC nejsou a dlouhé čekací lhuty.ono se to časem ustali
Není ani spousta obyčejných krbových kamen :-D Romotop prý leden 2023 dodání, Haas + Sohne, pokud nejsou na skladě, tak výroba koncem listopadu 2022 :-)
Takže klasika, poptat co nejvíce firem z okolí a postupně se nachytřit jak z pohledu funkce, tak z pohledu ceny…
Co značky Bosh, Viessmann, De Dietrich, DEICHMANN ?
Kolik je teď dotace, pokud člověk přechází z elektrokotle, ale nespadá do řežimu sociální rodiny? 80 tis Kč?
Takže abych to uzavřel:
Hodně jsem rozmýšlel TČ. Nicméně nemohl jsem vyzkoušet, jak by fungovalo ve spojení s radiátory ve větších mrazech a další mínus bylo, že bez elektřiny se netopí. Takže rozhodnutí padlo na krboví kamna.
Nechal jsem namontovat nerezový komín a pořídil akumulační krbová kamna Romotop Laredo. Naštěstí v jednom obchodě měli poslední skaldem. V Romotopu mně bylo sděleno, že nové objednávky budou k dostání až příští rok cca v březnu.
Kamna jsou bez výměníku, s akumulačními deskami na bocích a akumulačním šamotovým prstencem u vývodu komínu. Měly by hřát ještě několik hodin po vyhasnutí. Stojí v kuchyni, což je zhruba uprostřed domu, a schodištěm půjde teplo do patra.
Pak sem ještě napíšu, jak se kamna osvědčila v praxi.
No s tim schodistem uvidis, ale moc tomu neverim. Clovek by timu teplemu zduchu musel pomahat nejakyma vetrakama ap.
Mě se, skrze otevřený strop okolo schodiště, teplo do patra dostává.
Edit: Schodiště je celkem blízko krbu v jedné místnosti…
Ta stěna vpravo vedle kamen je schodiště.
Když moc nemrzne, tak děcka v pokojíkách, ani my v ložnici nemáme otevřený radiátory. V pohodě to vytopí kuchyň s obývákem v přízemí.
No a dva větráky doma máme, tak můžou, v případě potřeby, teplo rozhánět po baráku.
Jo, tak tohle bude v pohode. Predstavoval jsem si, ze schodiste je nekde o kus dal, za dvermi.
No fuj – krboví
Právě sis udělal z obytné místnosti kotelnu. Ale lepší jak mrznout ve třech svetrech. Pořiď si takový ty větráky co postavíš na kamna. Zlepší to proudění vzduchu.
Jj
Haas+sohn Nordby? Pomáhá ten ventilátor?
Ano a ano. Samozřejmě to není, jako kdyby se pustil nějaký velký na elektřinu, ale přes tu 3m chodbu se to do pokojů dostane. Když nebyl, takové teplo v pokojích nebylo.
Díky. Nordby mám od července a ventilátor teda pořídím :-)
Jsou fajn. Hlavně mají malou hloubku. Bohužel nakonec bez vyuziti. Norma u drevostavby. Na druhou stranu je tam stejně přívod vzduchu. Přitom jsou ty kamna zezadu úplně studeny. Naopak kourovod je rozpaleny jak prase a hrana je od rigistabilu cca 12cm. Nepochopis.
Ale tahat je ve dvou skrz cely barák v teplejch nebylo nic moc :) cca 190kg včetně toho dřevěného ramu.
Jo, kvůli hloubce jsem je bral. Mám cihlu, tak můžou být kousek od zdi. Mně je dovezli dva asi 65kg montéři, tak jsem to tahal taky v teplejch s nima :-) Naštěstí jen pár metrů.
Není lepší ten co se dává na kouřovod?
Kamna jsou konvekční, takže by nějaké proudění měla obstarávat sama. Když tak ventilátor přikoupím.
Co to komplet stálo?
Komín cca 90, kamna cca 50. Bohužel tam kde byla skladem byla za vyšší cenu, než je standard.
Jojo, před sto lety se takto topilo běžně, jen těch kamen bylo po domě více. Fungovat to asi bude, ale přesto si myslím že jsme se za těch sto let v technologii vytápění kousek posunuli…
Pokud chce byt clovek nezavisly na nekom jinem a nebydli v pasivnim dome?
Přesně tohle jsem chtěl vyřešit.
Do 5 let jsem žil v domě s kamny v každé místnosti. Pak jsme měli ústřední topení s kotlem na uhlí. Samotížku. Sporák byl na PB bombu. Když v zimě nešla elektřina, tak jsme naládovali kotel, zapálili svíčky a hráli člobrdo. V teple. I vařit jsme mohli. Tak se k tomu zase vracím. ;-) (mimo toho vaření teda)
Nechtěl jsem, aby teplo v domě ovlivňovala elektřina (TČ, čerpadlo v rozvodu ÚT.)
Ještě by se daly do každé potřebné místnosti naládovat piliňáky :)
Poslední odstavec – jako u nás. Chtěl jsem mít teplo nezávisle na čemkoliv :)
Je dobré mít pásek i šle, ale zrovna napájení oběhového čerpadla se dá pořešit poměrně jednoduše. V případě krbovek s vyměníkem si myslím, že je to spolu s dochlazovací smyčkou docela nutnost.
Jestli budu stavět (a je ve hvězdách kdy, až se tenhle blázinec uklidní), chtěl bych zachovat krbovky v obýváku, ovšem s možností přikládání z chodby, s výměníkem a akumulační nádrží. Plus, to co mi bude úřadem defakto nařízeno, takže asi TČ.
Za sebe bych se vyhnul tomu, abych měl kamna s výměníkem. To už jsem před rekonstrukcí taky zažil. Viděl jsem u kamaráda krbový kamna (nejspíš nějaká stavebnice). Má to dvojité sklo. Přístup z místností za (tak jak to říkáš – je to super, nenaděláš si v obýváku a máš parádní televizi). Musel kvůli tomu dělat extra silnou desku na místě, kde to stojí. Neb to má keramickou vložkou (asi 150kg?). Hodí tam klidně pařez a nechá celej den hořet. Z komínu nic viditelného nejde. Díky dvojitému sklu kamna nevychladnout, dřevo se hezky nahřívá, plynuje a výborně hoří. Jen se mihotá teplý vzduch nad komínem. Vložka takhle vyhřeje celý barák 2–3 dny od zatopení.
Krbový kamna před rekonstrukcí jsem měl v vložkou (určitě existují lepší než jsem měl, pravda). Měl jsem tam 3cestný ventil asi na 65°C. Vedle v pokoji bypass který se nahříval po zatopení a pak začal pouštět vodu do systému. Oběhové čerpadlo jištěné záložním zdrojem (je to nutnost). Fungovalo by to pěkně, kdyby to tolik nedehtovalo…špatný kamna.
Když to dehtuje, tak není vysušené dřevo. Učil jsem se v kamnech správně topit několik let, když se to pak umí, ani spotřeba dřeva není velká, stačí pár polen, mít vychytatý vzduch a shoří tam skoro všechno.
Samozřejmě, někde se ta vlhkost musí brát. Měl jsem spíš problém s tím, že ty kamna, jak byly chlazený vodou, nedokázali nahřát dřevo na na takovou úroveň, aby dobře fungovalo terciální hoření. Po rekonstrukci už jsem pořídil jen místo televize kamna bez vložky a je to jiná píseň. Nic složitého/drahého, ale když si s tím člověk vyhraje tak paráda. Přikládání z boku, vejde se poleno přes 50cm dlouhé. Za pár peněz. Jinak výborný dřevo jasan. Mám z něho schody a výborně hoří :)
Jo, pokrok nezastavíš :) Letos si na zimní večerní projížďky bude dobrý brát nějaký slušný respirátor. Co je platný, že mají lidi TČ, když si budou pomáhat krby, krbovými kamny apod. Má to dvě velká úskalí. Lidi neumí v takových zařízeních topit. A druhak jsou schopný hodit tam cokoliv. Od mokrého dřeva po ostravskou raketu. Ekologie jako víno.
V malých vesnicích to je v zimě masakr každoročně. Taková ta klasická podvečerní projížďka, kdy pouliční osvětlení nasvětluje líně se válící mlhu ve vesnici v údolí, člověk do ní pak sjede a cítí, že to mlha nebyla, bude letos možné zažít asi na více místech.
No, tam bohužel bydlím. Naštěstí u lesa na kopci. Ale ti, co bydlí někde v dolíku a maj souseda se starým dakonem, si celkem užijou. Příjdou lidi z práce a jdou vařit mlhu. Když s tím kotlem/krbem umí, dým vidíš jen když zatápí a pak už jen když přiloží. Dobrej krb přiložíš jednou (pokud vůbec) a přes noc necháš sálat. Ale starý kotle/kamna, tam přikládá každý 2 hodiny.
Rodiče mají kotel na dřevo a ústřední topení po celém baráku. Není to žádná hitparáda, je s tím hromada práce, prostě technologie vytápění z pravěku. Ale aspoň ta kotelna není v obýváku, nýbrž ve sklepě :)
Pokud mají samotížku, tak je to řešení. Já nechtěl, aby to, jestli budu topit, nebo ne, ovlivňovala elektřina. Nicméně od těchto kamen s akumulačními prvky si slibuju menší spotřebu paliva, než kdybych topil vodu do radiátorů. Doufám, že to tak bude.
Funguje to docela dobře, kamna namontovaná letos 8.1. a topili jsem každý víkend od pátku odpoledne do neděle odpoledne (přes noc jsem netopil) spotřeba byla 3 „kufry“ od Fabie + jedna rozřezaná meruňka. V obýváku bylo okolo 23–24° C a děti v podkroví měli 20° C(venku bylo –5 až 0°C), nepoužíval jsem žádný větrák (letos ho vyzkouším). Jakmile naakumulují teplo stěny, pak už pomalu teplo stoupá barákem nahoru (zkoušel jsem i otevřít mikroventilaci ve střešních oknech), kdyby jsem topil nepřetržitě, tak to barák vytopí, nahoře pochopitelně méně, ale jako nouzovka při výpadku el. proudu to bude fungovat. Elektrokotel se pak opět sepnul v pondělí většinou odpoledne (v podkroví bylo okolo 18°, to jde když se skoro 24hodin netopilo), termostat mám z druhé strany komína v kuchyni. Co mě překvapilo, že popela a bordelu v obýváku bylo minimum.
Pokud dobře koukám, topils dubem. Z toho je málo bordelu. Jestli komín dobře táhne a u výroby kamen někdo přemýšlel, skutečně nenaděláš.
Jinak malé doporučení ostatním, kteří tohle řeší. Dejte si na kouřovod klapku ideálně s otvorem pro čištění. Získáte tak další regulační prvek.
Přesně, i komín trochu uzavírám.
Máme stejné (jen celé černé). Jsou fajn, jen bych asi příště vzal s rovným sklem.
Ahoj,
mam v planu hypokaustni krb:
https://www.nejenkrby.cz/…y/N12-43.png
dum takovej horsi pasiv, nadbytek drivi z vlastniho. Asi i s mistnustkou na prikladani a vymetani kominu. Mate s tim nekdo zkusenost?
pro info se nahrejva vzduch naporad zazdenej v prostoru ve zdi s prepazkama do patra a tem samotizi cirkuluje. Neprichazi do kontaktu s kourem ani vzduchem z mistnosti. Cele je to oblozene samotem a akumulacni hmota jsou stovky kg. Resily se takhle lazne ve starym Rime.. Obrazek je blbe, mam v planu uveznit cirkulujici vzduch ve zdi uplne
Vypada to zajimave, ale jestli mas pasiv, tak se obavam ze to nepujde uregulovat a budes mit porad pretopeno.
Je to o výběru odpovídajícího krbu, ale neznám nikoho kdo by krbem topil. V drtivé většině použití jen na takovou tu večerní pohodu nebo na chladné dny kdy nemáš zapnuté topení.
Alfa omega všeho je, aby ti to dělal schopnej řemeslník. Bráchovi dělal v novostavbě otevřenej francouzskej krb namistrovanej borec a je to nepoužitelné. Má z baráku udírnu. Bohužel nebyl schopnej s tím cokoliv udělat (myslím bráchu) a tak má nepoužitelnej krb za 150kolíků.
Pravda, mám známého kamnáře i kominíka. Největší past jsou špatně udělané věci kotle, krby, kouřovody. Dnes se každý žene za účinností a ono je to vykoupeno špatnou funkčností. Samá přepážka, samý šamot a kouř je potom moc studený a nemá to tah. To způsobuje špatné hoření a další problémy s tím spojené. Nakonec pokud to jde vypraskají nějaký šamot, sníží počet přepážek ve spalinových cestách a začne to fungovat. Některé systémy jsou přímo nefunkční.
vím o tom prd ale u moderních domů je hlavní problém krbu, aby ses tam neuvařil – třeba na podzim kdy je v noci pod nulou a přes den 10
Týká se to topení v RD, ikdyž offtopic. Sdílím tátovi, kdyby náhodou někdo sháněl.
Prodám nová, nerozbalená peletová kamna Delia, bílé barvy se setem kouřoviny. Ještě rok mají záruku. Koupena v Mountfieldu. Sešlo z projektu. Mám k tomu 25 pytlů pelet Stora Enso A1 po 15 kg za 6000,– Kč za pelety.
Z projektu sešlo, protože pelety jsou teď drahý?
Ne, protože kamna měla být instalována v domě, který se nakonec nyní řeší k prodeji.
RD zastavěná plocha cca 93 m2. Mám elektrokotel a na jaře mi končí fixace. TUV a vše ostatní na elektriku sazba D57d. Uvažuji o tepelném čerpadle což je investice řádově 350 – 400 000 Kč. Moderní tepelná čerpadla vzduch voda mají topný faktor 5. Kolik reálně ušetří? Bude roční spotřeba 3× nižší, aby to pokrylo alespoň navýšení ceny za poslední rok (ze méně než 2 Kč na 6 Kč)? Ročně platím cca 45 000 Kč.
Zda a kolik uspoříš tepelným čerpadlem ani tak nezáleží na zastavěné ploše domu, ale spíš na tom jak je dům energeticky náročný a na jaký teplotní spád má navrženu topnou soustavu. Reálný průměrný topný faktor bude nižší než 5 a závisí právě na tom na jak vysokou teplotu musí ohřívat topnou vodu.
Jedná se o 110 let starý dům, který byl zateplen. Mám poměrně velké radiátory a dřevěné podlahy. Na kotli mám nastavenou teplotou vody 60°C. Nedokáže někdo vytáhnout reálná data z tepelného čerpadla? Poslední zimy skoro nemrzne, ale jak funguje když je např. –11°C?
alespoň vytáhni z faktury za elektřinu, kolik energie jsi s tím elektrokotlem propálil
45 000 Kč ale to nic neznamená spotřeba je cca 2 MWh v VT a 11 MWh v NT za poslední rok
To jsou na elektrokotel docela slušné hodnoty.
Je to takové věštění z křišťálové koule, ale velmi hrubě půjde nějakých 60–70% z těch 13MWh do topení, tak 20% na ohřev TUV a zbytek spotřeba domácnosti.
Jestli v mrazech potřebuješ topit na 60°C, tak počítej, že COP tepelného čerpadlo bude kolem 3, ale max tak 3,5 a většinu spotřeby budeš mít ve VT.
Tož můžeš počítat :-)
Ve VT to nechápu? Elektrokotel i čerpadlo topí 20 h denně v NT. Naopak ve VT je blokován viz. podmínky sazby D57d. Spotřeba ve VT je pouze PC a rychlovarná konvice, možná sem tam sporák.
Po pravdě mi nedošlo, že D57d je 20h denně. Zbytek platí
Tarify jsou ted za stejnou cenu
Ano, cena u NT a VT je skoro stejná ale jde o to že zkrátka 4h denně netopíš, protože HDO je blokováno, což je v kombinaci s radiátory problém zejména u nezatepleného domu.
Ja tepelko blokovane nemam. Nechtel jsem to. To samy u klimatizaci. Blokovany mam jen primotopy a ty uz ted nikdy nepouziju.
To je podmínka distributora tedy v mém případě ČEZ distribuce, aby se rozložila provozní špička.
Ja vim, vzdyt mam taky 57d. Na ty primotopy, ne na tepelko.
To platí pro přímotopy, tepelko může jet pořád: https://vytapeni.tzb-info.cz/…de-vice-cest
bod dva
Bod 10
No a v případě že bude honě mrznout jedou topné el. patrony i v době VT?
Ty musí být blokované, platí to jen pro kompresor. Ale Panák letos neměl problém s natopením nádrže jen kompresorem ani v těch nejvtších mrazech. A určitě už bych tepelko nepředimenzovával, zvlášť když máš v záloze dostatečný bivalentní zdroj.
Ale ty 4h nejsou v kuse, mě to ukazuje, že je to 4× 1h různě během dne.
ano ale představ si venku mrzne až praští a ty přijdeš domů např. v 18h ze šichty, chceš se třeba vykoupat a kotel zrovna netopí :-(
Pokud pokud topím elektrikou, tak mám bojler, který bude nahřátý. Nebo mám průtokáč, co pracuje i na VT.
Jenže u nezatepleneho domu je i ten kratsi časový úsek, zvlášť v mrazech, hodně znát.
Cena za MWh stejná je, liší se ti ale cena za distribuci, která je v NT nižší.
To máš jenom jeden zdroj topení? Já to třeba kombinuju krbovkama s výměníkem.
Cop v mrazech bude jeste mnohem mensi. Klidne i pod dva, kdyz se bude topit na 60° do radiatoru. Nehlede na to, ze tech 60 uz je pro spoustu cerpadel i dost hranicni v mrazech vubec jen cerpadlem udelat.
A abych dal taky neco konstruktivního. Mame ctvrt roku Nibe ASM10–12 (tedy uz trochu zastaralejsi), barak stary, zatepleny, dve patra, cca 160m, TZ spocinane na 9, ale realne spis 6 max 7. A spotreba celeho domu byla za listopad 860kwh, kdy podle predchozich faktur jsme mivali prumernou spotrebu domu cca 300kwh/mesic. Prosinec budu vedet za par dni…
Ano v mrazech bude mít COP asi určitě menší než dva, ale pokud se mu jedná o odhad nákladů za topení, tak u takového domu co popsal, bude celoroční průměr COP někde kolem 3.
Já mám podobnou spotřebu, ale relativně nový zateplený dům a snažil jsem se díky měsíčním odečtům o hrubou analýzu spotřeby a vyšlo mi to cca:
5 MW topení
5 MW teplá voda
3 MW zbytek spotřeby (lednička pračka, vaření, svícení a pod)
Koncem roku jsem si nainstaloval samostatný elektroměr na jistič k elektrokotli, ale zatím mám málo dat
S průměrným topným faktorem za celou sezonu SCOP bych počítal cca 3
5 MWh za teplou vodu mi přijde hodně velkej masakr. Co s tou vodou děláte?
Není to přesné, je to odhad na základě letní a zimní spotřeby. Jsme 4 členná rodina. Bolier 200l většinou nastavený na 45 C
Teplá voda ti jede celý rok. Topení jen cca polovinu roku. Elektroměr na elektrokotel jsem nainstaloval až před měsícem, za půlrok to budu vědět přesně.
Podobnou celkovou spotřebu má většina sousedů v ulici
45 stupňů v boileru není úplně dobrý nápad
Kolik je minimum, z hygienického hlediska? Kolik by měl hřát systém se zásobníkem a kolik průtokáč?
no kvůli legionele v bileru je minimum 55° u průtokáče je to asi jedno legionela se množí jen při teplotách od 20 do 45°
Nedávno se o tom mluvilo jak kvůli zdražení elektřiny začínají lidi škrtit biolery a začíná se nám to šířit
Přesně tak. Já mám eko režim na 54 a jednou za měsíc se dělá sanitace. Naši bláznili s nízkou teplotou, tak jsem jim to rozmluvil. Musím to zkontrolovat.
Já mám akumulačku 400 l nahřívanou tepelným čerpadlem na 50 °C, a vždy v pondělí proběhne jednorázová termická desinfekce … To je myslím nastavené na 60 nebo 65 °C. Jsme v novostavbě (2014 začátek stavby), vypočtené tepelné ztráty asi 7,8 kW, 4 lidi, spotřeba elektřiny za rok asi 7,5 MWh (úplně všechno v elektrice).
Stejne to mam na kotli. 1× tydne vypaleni…
Sanitace se dělá? Abys neměl problémy.
My jsme 5 členná rodina. Děti se každý den koupou. Spotřebu mimo topnou máme někde kolem 250kWh za měsíc. Dělám si odečty ať mám přehled na začátku každého měsíce včetně záznamu o generovaném teple TČ. Těžko říct, kolik by to bylo bez TČ. Bojler je myslím 150l. Nejsem si jistý.
Podobná rodina jen bez tepelného čerpadla, bojler 250l ,vše na elektřinu a spotřeba mimo topnou sezónu 450–500kWh (dlouhodobě cca. 15 let co si to píšu každý měsíc).
Vytáhnout dokážu rok zpět (viz fotky), ale v teplota topné vody nepřelezla 28°C. Ohřev nádrže je na 48°C a v prosinci je průměrný COP 2.9 a to jsme i –15°c měli, jenže teď je 7°C.
Zjisti tepelné ztráty, od toho se bude odvíjet velikost tepelka a cena. Panasonic dělá i řadu pro provoz s vyšší teplotou topné vody.
A troufám si tvrdit, 450kKč to stát nebude https://obchod.klimarapid.cz/…vzduch-voda/ http://www.tepelna-cerpadla-vlasak.cz/…adla-10-list
prave, 450 je strasne moc, musi to i s instalaci byt do 200 a i to je dost
Zajímá mne cena komplet včetně úpravy instalace a nového zásobníku TUV, protože tepelné čerpadlo si sám určitě nezapojím (záruka atd.). Pro zajímavost el. kotel Protherm Ray 18 kW stál cca 26 000 Kč.
V září nam zapojovali Nibe ASM10–12 bez taktovaci nadoby (ta je dalsich 20–30k) a stalo to 240k plus 9k elektrikar (pokud mas ale v poradku rozvadec, tak tohle by bylo o dost levnejsi). Montáž byla na zeď a je to „zastaralejsi“ typ cerpadla, Nibe umi uz i lespi. Ale cena je pak taky dalsich 100–200k navic. To jsem usoudil, ze se nam nevyplati.
Když jsem byl na podzim na výstavě a ptal jsem se hrubě na cenu na RD necelých 200 m2 podlahové plochy (100+100), tak nejběžnější odpověď byla
Jedná se o hrubou cenu na stánku bez detailního rozpočtu, dopravy a pod.
Ja mel nabidky od tehle mych 240, pres 260 Toshiba, Samsung, Malina, k 300 za Acond, 350 Daikin, Wiesmann, lepsi Nibe…
Vetsinou to bylo taky od stolu nacenene, tohle moje Nibe bylo 200 za masinu (vnejsi a vnitrni jednotka) a 40 za komplet montáž vcetne trubek atd.
Jaký máš výkon jednotky a tip. Máš split? Nově začali nabízet monobloky – u těch se mi líbí jednoduchost systému, ale trochu se bojím zamrznutí v případě delšího výpadku proudu v zimě
Mam split ASM10–12. Monoblok byl minimalne o 100k (tusim 120) dražší a cekacka skoro o rok delsi. Tohle bylo v podstate hned. A pred pul rokem jsem mel spocitany, ze by byl monoblok o cca 3500 za rok úspornější. Coz by se mi finančně nevratilo. Ted je to zas trochu jiny. A ten split jak je starsi oproti monobloku, tak je i hlucnejsi. A u tohohle vykonu uz musi byt i hlavni jistic 3×32A, jinak se musi snizit výkon.
Pusť si libovky Pepy Libickýho a dej se do toho.
Acond Pro R (3–18 kW) cca 382 000 Kč včetně boileru na 200l TUV
Nám teď dodělali tepelné čerpadlo Daikin a měli jsme i další nabídky a všechno to bylo výrazně přes 300 tis. a byla tam i nabídka přes 400 t. 200 je asi nereálné.
Pokud tam byla dotace Zelená Úsporám, tak musíš zaplatit i projektanta a úředníky na SFŽP a MŽP no a topenářské firmy mají poslední rok zně.
Bude tam krajská dotace pro domácnost složenou pouze z důchodců na výměnu uhelného kotle emisní třídy 2, ale tu žádost otec podával sám a přes ty dodavatelské firmy to nešlo a podávala se ještě před tím, než dostával nabídky od firem, určitě před tím, než se rozhodli od koho to nakonec vezmou., takže nepředpokládám, že by bez dotace ta cena byla jiná.
Ano, zaslechl jsem zkazky o tom, že když se dotace řešila přes firmu co to bude dodávat, tak ty firmy v případě nepřidělení dotace prý nabízely slevu ve výši té dotace, z čehož mi plyne, že ta cena byla nastřelená, ale nemyslím, že by tohle byl ten případ.
Když sem byl s otcem v Červnu na semináři ohledně té dotace, tak vzhledem k tomu, že dotace je až 180 tis. a na až 95 % nákladů, tak sem měl naivní představu, že by se to za ty peníze mělo dát pořídit, ale holt realita byla jiná.
Poslední dobou nestíhám valit oči co se dá říct za pár dní práce…
Tak za práci je potřeba si říct maximum toho co je zákazník ještě schopen a ochoten zaplatit. Při té hysterii co je teď kolem elektřiny jsou lidi evidentně ochotni zaplatit hodně. V mnoha případech by bylo daleko lepší ten objekt zateplit než měnit vytápění.
Já razím teorii, že pokud si někdo za práci řekne víc, než kolik mám hodinovou sazbu já, radši se to naučím a udělám to sám. Blbý je, že člověk pak přes tejden dělá tesaře a o víkendu aby učil děti lyžovat:-)
Jo mám to úplně stěně, já jsem ještě z doby kdy si chlap měl doma umět všechno opravit, máme chalupu tak ze veškeré práce kolem údržby domu, od střechy po sklep a zahradu. K tomu jsem byl veden rodiči k tomu ze by měl být chlap samostatný, tak ze uvařit, vyprat vyzehlit, celkem se to hodilo když byla žena s druhým dítětem cca 6 týdnů v porodnici.
Outsourcuju jen věci, které jsou potřeba úředním šimlem (revize kotle, plyn a vše z elektriky pod plombou), na který nechci pořizovat vercajk (spojka, motor, skoro všecko na co je potřeba zvedák) nebo který mě ukrutně nebavěj. Zbytek se dá pojmout jako terapie a la Dolfi.
Jo a dokud není zbytí tak neluxuju, to vyloženě nenávidím.
na tohle už úspěšně používáme robotický vysavač, funguje celkem samostatně a takové to běžné pravidelní luxování není potřeba, máme teda hladké podlahy všude. stačí zapnout vysavač a nechat otevřené dveře a občas je zavřít aby to vyluxoval i za nima :), u nás jezdí tak 3× týdně, máme králíka kterej pouští chlupy, luxovat obyčejným vysavačem tak by jsme asi měli brzo k obědu králíka na smetaně :)
Bavíme se o starším (asi 110 let) zatepleném RD s roční spotřebou cca 13,5 MWh (2,2 MWh ve VT a 11,3 MWh ve NT).
Ono tam bude asi i jiný žrout energie, 2.2MWh v nízkém tarifu se mi zdá dost. Ve stejné sazbě jsme měli na bytě cca 400kWh a v kovidu 550kWh. Na baráku máme 730kWh, ale v tom je v tom navíc trvalý chod rekuperace, IT rozvaděče i chod tepelka.
To nebylo jenom za práci, to je komplet včetně dodávky technologie.
U TČ Acond Pro R (3–18 kW) udává výrobce COP 2,5 při teplotě –7°C a sezonní SCOP 5,1
Do podlahovky? Nebo i do radiátorů?
IVT Air X 70 S / Acond Pro R
Deklarovaný výkon 5–9 kW / 3–18 kW
Energetický štítek 5/6/7 kW /15/10/9 kW
Topný výkon +7°C/35°C (kW) 7,9/ 6,77
Topný výkon –7°C/35°C (kW) 6,8 / 13,2
Topný výkon –7°C/55°C (kW) 6,06 /11,8
COP (+7°C/35°C) 5,01 / 5,22
COP (-7°C/35°C) 3,08 / 3,5
COP (+2°C/35°C) 4,25 / 4,49
SCOP 5,02 / 5,05
.
Suchá podlaha…
Máte tu někdo zkušenosti se suchou podlahou? Potřeboval bych radu jaký postup zvolit…
Co je dáno:
Takže původně jsem chtěl zkusit dřevobetonový strop (jak já tu suchou výstavbu nemusim), ale rozmluvil mi to kde kdo, navíc to zatížení bude s ohledem na rozpon už na hraně.
Vidím to tedy nad trámy (izolace oproti méně vytápěnému prostoru pod bude mezi trámama) 2× OSB PD 25mm (až sem dle statika), pak bych nejradši systémovou desku topení s folií (viz fotka) a pak dvě na sebe cetris desky 12mm. Na to už nášlap. Je nějaký důvod to tak neudělat? Otázka je teda jak funguje polystyrénová deska topení jako kročejovka, ale pokud bych tam měl udělat další vrstvu kročejovky včetně další roznášecí vrstvy, budu poměrně vysoko…
Další možnost je celý systém Fermacell (sádrovlákno), který je ovšem příšerně drahý, Poslední možnost je SDK Knauf, který se ale kolem mě dvoum lidem časem rozsypal (prošlapal) a šlo tam místo toho OSB.
Díky moc za zkušenosti…
Dřevěná podlaha (trámy a na nich sošť na palubky) ve starém RD, mezi trámy zásyp Liaporem ale když mladej začne nahoře dupat tak si říkám že jsem měl více přemýšlet na kročejovou izolaci.
tyhle “podia” muzou hluk docela zhorsovat, ale je to nejak znat nahore?
topna polystyrenova deska jako kročejovka je dost tragédie. u lehkejch konstrukci musis počítat s přenosem boční cestou zhoršení 12–15 dB. tedy pokud vybiras ze systémových sestav knaufu nebo rigipsu je potreba vybírat skladby s krocejovkou k 70. individuální skladby nemam vubec odvahu počítat, obecne davat ruzne tloušťky desek, krocejovou vrstvu z vaty a ne z polystyrenu a důsledně dilatovat tvrdý spoje, pásky okolo stěn apd. kolegova pani na to dělala seminarku. odkaz do SZ.
dekuju!
hele a mam to vubec resit? Dole bude takova garaz/sklad srotu. Nahore loznice, detsky pokoje v jiny casti domu, kde jsou stropy klasicky betony…
neni obytného prostor neni problem :)
leda ze bys tam neco kutil a vadilo ti to nahoře, ale vzduchová ti asi vyjde dobre
dilna to urcite nebude, ma tam bejt garaz slusnejch aut, sklad srotu bude jinde..
ja si prave rikam, nahore to bylo snesitelny i v obycejny chate kde si mezi prknama i videl…
porad se vsude tlaci sucha vystavba, realita je takova, ze materialy jsou drcenej odpad a pritom cenove vychazej na vic, nez klasicky zelezobetony. To jenom koukas deska sem deska tam a litaj tisice na m2…
mne zase zarazí s jakou odvahou se mladí projektanti pouštěji do lehkých půdních vestaveb, kdyz je prakticky nemožné dosáhnout normativnich pozadavku. Resil jsi nekdy reklamaci skryté vady? Druha vec je ze lidské kroky jsou na nižší frekvenci nez je prováděna zkouška a byť to nejakou nahodou vyjde, tak lidem dole se vyrazne sníží uživatelsky komfort.
Zdravím,
nevíte někdo náhodou jestli je standardní kotel na plyn schopný spalovat bioplyn? tj. nevyčištěný, bez jakékoliv úpravy, prostě tak jak jde z bioplynky (resp. ze zásobníku)
podle meho se resi ruzne trysky (tisicikoruna nebo dve) ale znam to jenom okrajove
Problem je coavek pripadne sirovodik, ty dokazou srzrat kdeco.
Nedávno jsem si dělal podrobný monitoring spotřeby všeho v domácnosti a překvapivý největší žrout elektřiny je plynový kotel (!). Celkově daleko více než třeba lednička. Máme starý atmosférický Protherm kombi 24kWh z r.96 a v pohotovostním režimu trvale žere 90W (když sepne topení, či ohřev vody tak pak přes 110W). Při současných cenách elektřiny, tj. s distribučními poplatky cca 7,50/1kWh to je skoro 6 tisíc ročně. Při životnosti kotle 25 let jsme tak na částce hodně přes 100 tisíc Kč. Dost mě to překvapilo, vždyť je tam jen nějaká primitivní elektronika a jednoduché čerpadlo.
Kdyby se přešlo na kondenzační plynový kotel, tak bych asi našel na trhu kotle se spotřebou elektřiny do 25W, jenže kondenzační kotel vyžaduje uzavřenou topnou soustavu s vyššími tlaky a my máme jen 60 let starou otevřenou, kde jsou minimální tlaky. A vyšší tlak bych do těch starých radiátorů nechtěl pouštět, aby nezačaly někde téct. Výměna radiátorů a trubek je zcela nereálná, bylo by stavebně i finančně velmi náročné a bydlí tu máma, která nesnese jemný prach, který je u stavebních úprav.
Tudíž otázka zní – existuje nějaký atmosférický kombi plynový kotel (tj. topení+ohřev vody), který má nižší spotřebu elektřiny?
Jestli tě to potěší, tak můj tříletý kondenzační kotel Buderus 25kW žere v průměru 96W (denně 2,3kWh) při dvou topných okruzích.
Tak jsem to trochu prozkoumal a kotel žere 18W při topení, jinak méně, největší porci bere oběhové čerpadlo pro druhý okruh. To čerpadlo žere 90W na maximální výkon, tak jsem ho hned stáhnul na minimální, což by mělo žrát 25W a uvidím.
Celkem zajímavá informace.
Tohle jsem taky vubec netusil…
Aby měl plynový kotel ve stand by 90Wh tak to je teda fakt úlet to by mě nikdy nenapadlo čekal bych tak jednotky Wh na běh úplně základní elektroniky a měření teploty v domě, po sepnutí bych čekal pár Wh spotřeba kotle a pár desítek Wh oběhové čerpadlo dohromady tak max 50
Jo také mě to dost překvapilo, očekával jsem tak třetinu.
Když se natvrdo vypne tlačítkem režim topení a nechá jen stand by pro ohřev vody, pak je jen do 4W. Jenže tohle můžu udělat max. v létě.
Máme cca stejně starý plynový kotel jako ty, myslim značky Viadrus s výkonem 24 kW. Od instalace je to řešeno tak, že kotel je připojen na zásuvku do které jde proud jen když tu zásuvku sepne ovladaci termostat v obyvane mistnosti, v tu chvíli kotel začne topit. Kolik se tím ušetří netuším, spotřebu toho ovládacího čidla nevím. Ze by to kotli nějak vadilo se nezda, prakticky bez poruch. Nevyznám se v tom, ale možná tento směr můžeš víc prozkoumat. Plus i dost plynu sežere věčný plamen, je dobré to mimo sezónu vypnout celé.
Předpokládám, že kotel vypnout nemůže, bo by neměl teplou vodu.
To se dá vyřešit topnou spirálou v boileru
Nemáme bojler. Plynový kotel slouží kromě vytápění jako průtokový ohřívač vody.
Jako, že by měl místo ušetření pár watů elektřiny na provoz kotle ohřívat vodu elektřinou? :-)
Ano, samostatnou spirálou napojenou na FVE.
To samozřejmě dává smysl, ale dostáváme se pak úplně někam jinam, než tazatel chtěl… :-) Osobně takovou variantu zvažuju, protože jedině tak by mi stálo za to uvažovat nad FVE.
Teď tohle řešení budu realizovat. Stávající 200l bojler lze rozšířit o další nezávislou spirálu s vlastním termostatem (bude z toho bivalentní bojler). Spirála bude napájena přímo z FVE DC přes řídící elektroniku, nebude to přes AC střídač. Není třeba povolení nic. FVE termostat bude nastaven na 70st. z el na 50. Tohle mi přišlo jako nějaká úspora tam, kde to potřebuji, bez toho aniž bych si u kompletní FVE vymýšlel další spotřebu, abych se dostal na procenta. Šel jsem dále cestou eliminace celkové spotřeby výměnou nebo třeba vypínáním zařízení, momentálně jsem snížil o 200kW na 450kW měsíčně (poslední 4 měsíce). Je to vše mimo topení (krbová kamna), RD s podkrovím, 4 lidé, 2 lednice, 2 pračky, sušička, myčka a další běžné spotřebiče a včetně ohřevu TUV 200l bojler. Teď tedy roční spotřeba 5,4 MWh a pak – to, co vyrobí ty panely v bojleru, počítám 1,5–2 MWh ročně. Pokud bych se takto dostal na cca 4 mWh ročně, budu rád. V létě chci čerpadlo bazénu napojit také jen na FVE.
U kompletni FVE uz neni potreba vymyslet procenta, to platilo nekdy do rijna 2021.
Ta investice do komplet FVE je zase finančně někde jinde a tedy i návratnost, pokud bych šel cestou co nejmenší spotřeby RD a přebytky asi nikdo moc dobře odkupovat nechce. A nejsem moc zastáncem mít doma baterie jako možnou časovanou bombu. To radši zatím použiji jako baterii vodu.
O tomhle nic netvrdim, jen ze ty procenta uz potreba nejsou. Ja klasickou FVE mam a premyslim, ze jeste trochu rozsirim a varianta bivalentmi bojler mi spatna neprijde z duvodu nulove byrokracie. Kdybych chtel rozsirit tu klasiku, tak je to novy projekt, revize, dat to vedet dotacim…
Aby stálo za to bavit se o smysluplném výkupu přebytků, tak jedině přejít k nějakému dodavateli, který prodává/vykupuje za spotové ceny. Já jsme vypověděl smlouvu u ČEZu a od 1.3. budu u BezDodavatele.cz.
Jinak co se týče nahřívání bojleru z té FVE, jsou na to jednoúčelová zařízení, která mají MPPT regulátor a střídač. Třeba něco takového.
Představa že připojíš spirálu přímo na DC z FVE není efektivní – chybí tam ten MPPT a DC Ti spálí kontakty na termostatu.
FVE s rozumnou návratností u mne nejde. Směr jih, kam je orientovaná střecha, je prudký kopec s vysokými stromy a vyráběla by tak na 50% a to ještě pod každý panel by se musel dát optimizer. Takže návratnost v nedohlednu. Leda bych sehnal FVE panely za výrobní cenu a někdo to vše nainstaloval zadarmo :-)
Mám to stejně – taky Viadrus, konkrétně G42 ECO, zapojenej na spínací skříňku ovládanou právě bezdrátovým termostatem z obýváku. Napřed jsem to moc neřešil (koupil jsem barák a už to tak bylo), a až se nad tím podivoval plynař, kterej mi přišel udělat předsezónní údržbu, tak jsem trochu zpozorněl. Ale když jsem teda vyjádřil obavy jestli to tak je dobře, nebo jestli mám čekat nějaký problémy, tak trochu nejistě opáčil, že asi v pohodě a mám to tak nechat, že to tak občas někdo má. Předchozí majitel baráku je elektrikář a má na to i firmu, tak snad to neudělal úplně na hulváta… A když teď čtu, že možná ještě k tomu šetřím i trochu té elektřiny, tak cajk :)
Tak jsem našel, že existují i nekondenzační kotle s výrazně menší spotřebou elektřiny.
Např. Junkers ZWR 24–7 KE CERASTAR uvádí jen 18–19W, což je dost zásadní rozdíl
Nevím jak dnes, před pár lety měl Junkers problém s dobrým servisem a dodávkou náhradních dílů.
Já mám pocit že Junkers, Buderus = Bosch. Dost často stejný díly.
Máte někdo zkušenosti s rozvody teplého vzduchu od krb. vložky do dalších místností? Pomocí ventilátoru
Resili jsme ve starem dome a udelali tenkrat nekolik chyb:
Vodní podlahovka bude. Tohle je jen taková záloha, kdyz se bude topit v kamnech, tak ať se to rozvede i do dalších místností.
Myšlenka právě byla vést to od krb.vložky ve strop.meziprostoru
Jestli to bude novostavba, tak s roztaháním tepla dost pomůže rekuperace.
S rekuperací počítám. Jen jsem chtěl z obýváku vytáhnout přebytečné teplo od kamen.
To přebytečné teplo od krbu z obyváku pouze vzduchotechnikou nevytáhneš do dalších místností. Nad těmi výustkami vzduchu jde stěží hřbetem ruky poznat zda to fouká nebo ne. Ten objem toho vzduchu je malý, pro přesuny tepla v domě to fungovat nebude. Jasně, můžeš to oroštovat na výkonu, ale potom to bude nepříjemně foukat a bude to hlučné…
EDIT: Teď jsem si uvědomil že to teplo jsi chtěl roztáhnout tím vedením od krbové vložky…
Ano, trochu pomůže. Ale potom je otázka, zda si v novostavbě dělat z obýváku kotelnu. Máme spoustu možností jak komfortně řešit vytápění a místo toho polovina lidí tahá dřevo do obyváku.
S tím máš samozřejmě pravdu, ale sebemrskačsky si budu raději tahat dřevo do obyváku a těšit se z pohledu na uklidňující oheň.
Ohen v obyvaku je fajn, myslim ze kdyz ma clovek trosku sikovne ruce a neprotopi kubik za vecer, tak z toho pritapeni ani tolik bordelu nebude
Jako kamarádovi jsem to taky nerozmluvil… Ale aspoň si udělal kamna s výměníkem a nahřeje tím akumulačku i pro ohřev TUV.
Jinak pozor na vyregulování vzduchotechniky, ať ti nevzniká podtlak a ať ti to netahá kouř z kamen.
Pochopitelně u vzduchotechniky se snažíš o co největší vzduchotěsnost objektu, což nejde ruku v ruce s dírou v komínu.
No moc bych si od toho nesliboval, vzduch je v podstate izolant :)
PS: Rekuperaci i kamna mam :)
Já ty kamna nemám, je tepelné zisky z prosklení a kuchyně jo. Minulý týden tepelko skoro netopilo a na odtahu je pořád přes 22°C. Ale máme pasiv z betonu.
Známý má doma. Dle jeho slov nesmí být příliš dlouhý rozvod, jinak to ani ventilátor nezachrání. Jinými slovy až tak úplná spokojenost nepanuje.
Máte prosím někdo konkrétní zkušenost s TČ od IVT AIR X 70, nebo 70S, případně AIR X 90?
Zkus se zeptat na tzb-info.cz fóru
řešíte někdo setrvání u plynu? Innogy na mne i při ještě roční fixaci poslala obchodníka s chováním učebnicového šmejda. Ještě neřekl cenu a už si vynucoval zaslání nabídky.podpisem smlouvy. Další věc je že mohou kdykoliv vypovědět smlouvu podepsanou elektronicky, to jsem uplně nevstřebal…jaký je rozdíl když to podepíšu od počítače a u nich na pobočce?
Pokud podepíšeš smlouvu na pobočce, tak má okamžitou platnost (navštívil jsi oficiální prodejní místo, byl jsi oficiálně ověřen ofocením občanky, seznámil ses s podmínkami, které taky podepíšeš a pod)
Pokud smlouvu podepíšeš na dálku, tak mohlo dojít k nepřesnému předání informací od obchodníka a proto tam existuje (v některých případech) ochrana a možnost odstoupení od smlouvy do X dnů.
Normálně zůstávám u plynu, ostatně zas tak moc jiných možností ani nemám, nemám teď škváru na nějaký předělávání na kotel na pelety, na starý hadry nebo nevím na co, neřkuli tepelný čerpadlo. Který stejně by do mýho baráku moc vhodný nebylo. Na původní ceny už se to asi nevrátí, ale imho to zase „do roka a do dne“ trochu vychladne. Plyn je teď na burze za 1.615,– Kč/MWh, sice teď to poslední dobou trochu stagnuje, ale třeba se to ještě pohne…
Zůstávám u plynu. O přechodu neuvažuju. Kotel jsem dostal zdarma,tak i kdyby cena byla vyšší jako, že bude, tak furt cenu kotle mohu propalit ????
Po úterní instalaci 5 panelů 440 teď každý den nahřátý 200 l bojler jen z panelů přes 2kW DC spirálu, AC spirálu mám vypnutou. Měsíčně bojler spotřeboval ± 200 kW, teď je nahřáto i o 10 st víc, přes 70. Při dnešní ceně el. a investici cca 50 tis vypadá návratnost celkem slibně.
Tak celkem jistě lze předpokládat, že cena za kWh půjde dolů. A na počet slunečných dní jsi návratnost 3 násobil? :)
A kdy půjde el. zásadně dolů a o kolik už víš? Budu mít pro 2023 cca 9 Kč/ kWh. Pokud to za rok výrobí 1,5–2 MWh, tak budu spokojený. Další věc je, že to zásadně zvýšilo komfort teplé vody a je dostupnějši v průběhu celého dne. A už jen pro to to mělo smysl.
9 Kč? Sem myslel že zastropovaná cena je 6Kč.
A jak jako zvýšilo dostupnost teplé vody? Vám přes den nejde elektrika aby se nahříval bojler?
Zastropovaná 6.05 s DPH je ale pouze za silovou elektriku + cena za distribuci a další platby, celkem to udělá cca 9 Kč s DPH za 1 kWh (před tím jsem platil reálně cca 2,9 Kč komplet). Bojler se nahříval v určitě hodiny, nebyl zapnutý celý den, aby si dohříval kdykoliv a určitě v něm nebyla voda 75 st. To by pak pro 4 lidi bylo určitě víc než 200 kW za měsíc. A standardně při sazbě D45d by mělo být pro bojler nahřívání pouze 4 hod v noci.
D45d bylo 20 hodin v nízkém tarifu. Nově je to d57d. Pokud ti bojler nahříval jen pár hodin v noci, máš nebo měl si tam někde asi něco špatně zapojeno.
Mám stejný tarif, bojler nastavený na 80 stupňů a dostatek teplé vody po celý den. Jediný zádrhel je když se sejde sprchování 4 členů domácnosti těsně před koncem nízkého tarifu nebo do ty mezery. Pak holt jeden si počká hodinu než to začne zase nahřívat. Ale vzhledem k tomu, že to je mezi 20–21 tak to asi soláry nezachrání. Hlavně ne v zimě. Jedině by si k tomu měl ještě baterii.
Navíc píšeš že to máš od úterý, to mi přijde dost brzo na nějaké hodnocení. Snad jenom že ti začal bojler nahřívat vodu.
Nemám noční nahřívání, ale v rámci levného tarifu nahřívám v dané vhodné hodiny přes časovač, tj. například od odpoledne do večera, aby byla teplá voda večer na mytí a jinak je to v pracovní dny a jinak o víkendu. Tímto jsem eliminoval, aby nebyl bojler „zbytečně“ nahřátý v době, kdy nikdo není doma a teplá voda se spotřebovává co nejdříve po nahřátí. Druhý efekt to mělo a má, že každý měsíc je ± stejná spotřeba teplé vody, protože je dána doba nahřívání a každý má zajetý režim. Bylo to nastavené tak, aby té vody bylo akorát, ale nikoho to nesvádělo k plýtvání z pocitu „nekonečné“ teplé vody.
Jakou máš měsíční nejlépe roční spotřebu v kW za ohřev vody? Taky jsme 4, tak by mě zajímalo srovnání. Mám u bojleru dílčí měření, tak to vím přesně. Teď to na celý den nahřejí ty soláry a průběžně celý den. Pokud bych měl v 200 l bojleru 80 st., tak to u nás vydrží na 2 dny teplé vody pro 4 lidi, protože se může míchat v jiném poměru. Moje teorie úspory byla, že čím na menší teplotu budu bojler natápět (min 55–60 st.), tím menší tepelné ztráty bojleru. Už to teď nevím přesně, kolik má takový bojler denní tepelnou ztrátu, ale chtěl jsem ji co nejvíc eliminovat.
Nemám extra měření spotřeby na ohřev vody. Bojler má termostat, takže když má nahřáto, tak zbytečně nenahřívá. A mám jen 125 l, abych zbytečně nenahříval velké množství vody, které nepotřebuju. A že ti hřeje jen v nízkém tarifu, tak je zajištěno stykačem co zapíná bojler přes hdo.
Skoro mi přijde, že si za honbou za nízkými náklady investoval ranec navíc, přitom asi stačilo správně nastavit funkci toho co už si měl.
Tomu nerozumím co píšeš. Pokud to budu mít jen přes HDO 20 hod, tak neomezím max. denní dobu natápění, u mě to dělá max 5 hod denně, pokud je potřeba, víc teplé vody nejsem ochoten denně vyrobit. Jinak chceš říct, že je ekonomicky lepší/stejné nahřát 100 l vody na 100 st., než 200 l vody na 50 st a že ta nádoba s teplotou 100 st. nebude mít větší tepelnou ztrátu? Proč by se jinak dávaly daleko větší akumulační nádrže, kde pak stačí menší provozní teplota?
Za rok 2022 jsem v bojleru spotřeboval 2,38 MWH. Když to bylo x cca 2,8 Kč, byla to relativně sranda, to vycházel ohřev vody na cca 550 Kč / měsíc, teď je to o dost horší. Jinak celkovou spotřebu vody máme cca 9–10 m3 měsíčně.
Celkem by mě zajímaly náklady na ohřev vody u ostatních, kdo se komu může vyjádřit.
No uvědom si, že to nahřívá jen když klesne teplota vody. Takže to fakt nenahřívá 20 hodin. Nahřívá to jen když potřebuje během těch 20ti hodin. A 125 litrů udržíš na teplotě snáz než 200.
Jasně chápu ty hodiny pro nahřívání pro HDO 20 hod. Ale nejsem si jistý, že 125 litrů udržím na teplotě 85 st. snáz než 200 l na 60 st nebo adekvátně menší teplotě pro výrobu stejného množství TUV. Také proto natápím v pracovní dny až odpoledne do večera, kdy se spotřebuje nejvíc teplé vody a přes noc a další pracovní den do odpoledne, kdy není potřeba TUV, má bojler teplotu cca 40 st.
Mám to dost podobné, 125l bojler, 5 osob, sazba D45, nahřívání vody na 50°, spotřebu bojleru přesně změřenou nemám, ale odhadují to tak podle dlouhodobého rozdílu spotřeby el. energie s topením (zima) a bez topení (léto) na těch 2.5 MWh ročně, což je při současné zastropované ceně cca. 6.4*2500=16.000 + podíl na platbě za jistič, takže ta investice 50t se Ti vrátí se současnou cenou za cca. 4 roky když budeš ohřívat vodu jen FVE což je ideální nereálný stav. Můj odhad je návratnost 5–6 let a při snížení ceny se to bude prodlužovat.
Která technologie má dnes návratnost pod 10 let, pokud vůbec nějakou má? Šel jsem do toho s tím, že voda jsou nejlevnější baterie a TUV je potřeba celý rok.
125/5 lidí/ 50 st. To musíš určitě často řešit, kdy se kdo chce umýt, tedy se musí čekat na nahřátí. Pokud jsou malé děti, je to ještě asi ok, ale pokud jsou už 4 skoro dospělí, tak je špička najednou a později večer.
No a která z těch technologií ti vydrží bez jakékoliv další investice než ti dojde ta návratnost. Takže to ti tu návratnost dále prodlužuje.
Panely snad vydrží déle, jinak tam nic není.
Ještě jsem koukal na rok 2021, to bylo za rok 1,96 MWh, v r. 2022 jsme měli na půl roku navíc 2 děti.
U provozní teploty jen 50 st. mě napadá další nevýhoda, nevím, jak kde máš daleko trubky, ale může dlouho trvat, než dostaneš na výstupu požadovanou teplotu, takže může být teoreticky nadspotřeba vody, která se zbytečně odtočí.
Ta nadspotřeba vody při odtáčení bude obdobná, ať máš vodu 50° nebo 70°, pořád musí urazit k baterii stejnou vzdálenost, pustíš jen teplou a pak ji ředíš studenou. Mám doma 6 míst s teplou vodou, od prádelny až po půdu, bojler v prádelně.
Myslím, že to taky nebude úplně pravda. Při 50 st můžeš mít delší dobu pocit málo teplé vody, trubky to nějakou dobu hlavně v zimě ještě ochlazují. Při vyšší teplotě pak tohle může být pocitově zanedbatelné.
Už jsi si někdy pustil 50st. teplou vodu na ruce? Rozvody a stoupačky nemám vedené obvodovým zdivem, takže zima na teplotu vliv nemá.
Jsou situace, kdy neseš teplou vodu třeba venna úklid apod. a pak je celkem rychle studená. 50 st je asi na 100% ok i co se týká Legionelly, mně to přijde v kombinaci s relativně malým bojlerem přijde na hraně. Ale každý to máme jinak.
To než doteče teplá do baterie snad nezáleží na teplotě té vody. Pustím jen horkou a čekám až vyteče studená voda z trubek a pak doreguluju na požadovanou teplotu. Naopak čím teplejší voda pak zůstane v trubkách, tím víc energie se ztratí.
Na délce trubek záleží, čím delší, tím větší tepelná ztráta po cestě a taky hodně záleží, kudy jsou trubky vedené a jak izolované, rozdíly mohou být obrovské, nový/starý RD/panelák. A bavím se o situaci, kdy na bojleru snížím teplotu tak, že pocitově trvá delší dobu, než se mi voda z kohoutku zdá dostatečně teplá, pokud ještě přičtu nějakou tu ztrátu. Pokud někdo natápí na 85 st, tak jako tak přiteče voda tak horká, že tohle není podstatné. Docela by mě zajímalo, 125 l bojler natápěný na 50 st, pro kolik lidí to reálné stačí na jedno napotení, aby si každý řekl, že ta voda ve sprše byla ještě teplá a ne vlažná.
Teplá voda v potrubí smí mít tuším maximálně 55°C.
Přesně tak, zajišťuje se 50 až 55. Při ojedinělých výkyvech lze tolerovat 45 až 60. Na výtoku z baterie se kontroluje
Navíc, čím vyšší teplota přes 53 stupňů, tím rychleji se bojler i trubky zanáší vodním kamenem. U topného okruhu, kde obíhá stále ta samá voda dokola, vysoká teplota nevadí, ale čerstvá voda z řádu přináší nový a nový vápenec.
Při ohřevu se vodní kámen sráží jen na topných elementech, kde je přes těch 53°C. V trubkách se kámen kvůli teplotě už neusazuje. Může se ale dít při dlouhodobější stagnaci teplé vody ve zpátečce cirkulace, ale to je už principem usazování.
Ten bojler se může natápět 20hodin denně, když se někdo sprchuje, tak klesne uvnitř teplota a termostat sepne patronu. 5 lidí se v pohodě vysprchuje.
To vím zcela přesně, to stačí pro jednu manželku. A ještě držkuje že je studená.
Jak rikas. Pritelkyne je taky schopna po sprse dojit, ze prestal fungovat bojler, ze tece studena. Nedela ji problem najednou vyprazdnit 150l bojler. Ale je to marny, je to marny.......
No a já mám doma ty ženský 3, manželka a dvě skoro dospělé holky. ????
Jsou to zplozenci pekla a stýská se jim po domově. Mám to stejně, žádný bojler (aktuálně 150l) nebude dost velký.
No jestli pak není lepší menší, co se stihne rychleji dohřát.
Myslíš menší manželku? :)
menší? jako že si manželka namočí hlavu a pak bude půl hodiny čekat než se jí nahřeje dalších 100 litrů aby si ji spláchla? :-D
anebo to holt řeší plyn a 20 kW…
Pokud manželka potřebuje 100 litrů vody na namočení vlasů a dalších 100 litrů na jejich spláchnutí, je někde něco špatně ;-)
A nebo se jmenuje Locika a žije s vámi ve věži.
9.0 Kč s DPH za 1 kWh to určitě se zastropovanou cenou v tarifu D45 nebude.
Pokud pouštíš do bojleru přímo stejnosměrný proud, tak předpokládám, že to máš zapojeno napřímo přes stykač bez regulátoru a bojler máš zřejmě taky původní. Docela by mě tedy zajímalo, co na tom stálo těch 50K.
Loni v létě jsem se pohodlně vešel do 40K se sestavou 6× panel 410Wp, regulátor DC/AC 3500W, bojler Dražice 160 l, plus hliníkové profily a kotvení na střechu, kabely, pojistkové odpojovače a přepěťová ochrana. Zbudováno svépomocí pod odborným dohledem zkušeného elektrikáře.
Jinak zkušenosti z provozu veskrze pozitivní. Zprovozněno k 1. srpnu loňského roku a do konce října jsem pouze 5× musel dohřívat TÚV plynem. Listopad, prosinec a leden samozřejmě slabota, ale pár slunečných dnů, kdy se bojler stihnul nahřát doplna, se taky našlo.
Od února už je to zase veselejší a teď v březnu už jedu víc dnů ze sluníčka než z plynu. Návratnost nijak moc neřeším, mám to spíš jako hračku.
Je to na DC + je tam regulační jednotka. Dodává to Logitex.sk a spolupracují s Dražicemi a jako jediní měli patronu vhodnou do mého bojleru, díky které tam mám teď 2 nezávislé spirály a každá svůj vlastní termostat, tedy se z bojleru stal bivalentní. Jedna spirála je klasicky na AC a druhá na DC přes FVE. Musela se měnit ta patrona + 2 spirály. A bylo to komplet s montáží.
OK
Mám plynový kotel s průtokovým ohřívačem. Uvažuji o předřazení bojleru na vstup studené vody a bojler nahřívat FVE.
Má někdo s takovým řešením zkušenost?
Tohle přesně ne, ale v kuchyni mám kvůli delší trase vody malý bojler, kde je na vstup připojena teplá voda z velkého bojleru nyní nahřívaný i z FVE. Malý bojler udrží vodu teplou, pak dojde ke smísení se studenou v trubkách, dále začne přitékat už teplá, ale nikdy neteče úplně studená. Malý bojler normálně samotný nenahřívám, ale dá se a vodu do něj mohu přepnout jednoduše i na studenou, nebo dohřát rozdíl teplot. Původně se vytáčelo zbytečně moc vody, průtokový ohřívač jsem nechtěl.
Myslím, že nemá. Karma má nějaký minimální výkon a pokud je odběr menší než min, pak to nechodí. V jednom bytě v létě když jsem si chtěl dát vlažnou sprchu, už to právě nechodilo a musel jsem dát víc teplejší, aby byl větší odběr
Souhlas s Florencem, kotli je v zásadě jedno, jakou má vstupní teplotu pro průtokový ohřev TUV, ale je limitovaný svým minimálním výkonem. Takže požadavek na ohřev třeba jen o 10st kotel nezvládne.
Já si při rekonstrukci před 10 lety pořídil fototermické kolektory, které nahřívají 200l bojler. Z něj je potom vedená předehřátá voda do menších 50 a 60l bojlerů ve 2 koupelnách, které vodu dohřívají při nedostatečném solárním ohřevu. Současně je solárně předehřátá voda z velkého bojleru (termostatickým ventilem omezená na max 40st) vedená i do pračky a myčky. Roční spotřebu elektřiny na čtyřčlennou domácnost se 2 teenagery máme cca 2MWh (s nárůstem na cca 2,5MWh v covidových rocích s domácí výukou)
Dík za vysvětlení. Řešení tedy bude muset být navázáno na výměnu stávajícího plynového kotle, což je aktuálně trochu loterie…
Zkoušel jsem na TZB-INFO, ale to fórum tam je tragédie, tak zkusím ještě zde :) :
Budu pořizovat tepelné čerpadlo pro dům se ztrátou 7–8 kW, 135 m2, topení podlahovkou + příprava teplé vody pro 4 lidi.
Standardně se tepelko zapojuje k taktovací nádrži/menší akumulační nádobě + zásobníku teplé vody, viz první schématický obrázek.
O čem přemýšlím je zapojení tepelného čerpadla do jedné kombinované AN – od čehož si slibuju teoreticky větší univerzalitu možností připojení dalších otopných zdrojů (krbovky s teplovodní vložkou, el. patrona napojená na fve,…), větší-lepší sdílení tepla celého systému a i určitou úsporu místa v tech. místnosti. Viz druhé schéma (jde mně o princip „vše v jedné nádrži“, než o konkrétně toto řešení s vnořeným zásobníkem, tak berte schéma s rezervou :) )
Vím, že se obecně moc nedoporučuje zapojení tep. čerpadla do větších či klasických AN, ale neubráním se dojmu, že zde hraje roli spíše způsob zapojení…
Měl jsem namyšleno pořídit dvouvýměníkovou nádrž LMT 1000 L + DN32 výměník pro TUV. Leč pak jsem z více zdrojů vyčetl, že tady stratifikace nemusí moc dobře fungovat, protože oběhovky promíchají vodu v nádrži a efektivita je fuč. Tady jsem někde na fóru četl, že toto může nastávat jen při špatném zapojení takové AN. Tuhle problematiku „nefunkční“ stratifikace prý řeší AN s dělícím plechem, leč díval jsem se, že jsou dražší a max. objem takové nádrže, která mně projde dveřma do tech. místnosti je 750 L.
Takže co mně zajímá je, jestli je opravdu nutné pro „all-in-one“ řešení použít AN s dělícím plechem, nebo lze použít i „klasickou“ výměníkovou nádrž, pokud lze zajistit funkční stratifikaci …a lze to? Pokud ano, jak? A nebo jsou případná pozitiva a zisky „all-in-one“ řešení tak marginální, že nevyváží potenciální problémy s horší efektivitou (špatně zapojená LMT,…?) apod. a je lepší jít aktuálně standardní cestou dvou separátních nádrží?
Myslím si, že jediné správné řešení neexistuje. Chtěl jsem taky aku nádrž s přípravou TUV, ale nakonec jsem udělal jeden okruh topeni s Toshibou Estií 11 kW a pak zvlášť luft boiler co mi bude chladit technickou mistnost. Vyhrála ta myslenka, ze TC nebude muset stále slapat na 50 C kvuli TUV a po vetsinu roku bude stacit 35 az 40 do velkych deskáčů.
Pripravou TUV v létě budu chladit spižírnu.
Zajimave reseni, pravda, to chlazeni tech. mistnosti by se mne taky hodilo.
Proc jsi nakonec misto akumulacky sel touhle cestou? Na prvni pohled se mne, jako laikovi, moc nezda, ze by melo byt nejak energeticky vyhodnejsi …byt bonusem muze byt chlad, ale ten se hodi spis v teple casti roku.
Aku zabírá místo a stojí prachy. Pak snaha o to topit na co nejnižší teplotu. Řešení s 3 cestnym ventilem se mi neosvedcilo protože i boiler s rozšířenou teplosmenou plochou nezvládl přenést dostatečný tepelny vykon a mašina vypinala. Navic vypinala pri prestaveni ventilu.Takže sólo okruh topení.
Vytáhneme za den určitě 250 litrů 50 C vody, takže cca 11 kWh energie … COP toho boileru je celkem stabilní až do 55 narozdil od Estie.
Voda ze studně, takže k tomu katexovou zmekcovacku aby drahy boiler vydrzel.
V tech. místnosti je i pračka, tak i to odvlhceni bude dobré.
Kolik tepla spotřebuješ na ohřev TV a kolik chladu do spižírny?
Cca 11 kWh denně.
Chlad je jen vedlejší produkt nepotrebuju ho. V létě je v této místnosti do 25C. V zimě budu jen temperovat na 12C
Jestli budeš TČ jen topit, tak je lepší stratifikační nádrž, zejména pak ve spojení s vodní krbovou vložkou. Velikost AKU bude OK, nemusíš kupovat LMT s výměníky, příklad chytrého zapojení TČ
stratifikační nádrž myslíš nádrž s dělícím plechem?
Stačí bez plechu
Jestli chapu ten nakres, tak je to obyc nadrz bez vymeniku a jen se plne vyuziva stratifikace vody, TUV tam je reseno hadem/zasobnikem zvrchu, je tak? A je pripojeno pouze tepelko. Co to s timhle resenim udela, kdyz budu chtit pripojit krb s teplovodni vlozkou?
Zůstane. Vložka se připojí na hrdla AKU
No a kdyz to teda takhle vsechno s nekolika obehovkama zapojim do jedne nadrze bez vymeniku, to se v ni nezacne michat?
Ne, začne se ohřívat shora
No nerad bych pak absolvoval tohle:
„Mám akumulačku LMT 800 litrů (už tady byla před instalací TČ) a po zapojení TČ Nibe 2120–16 přímo na nádrž, ji oběhovka TČ téměř okamžitě promíchá. nádrž zřejmě nemá dělící děrovaný plech, což některé nádrže prý mají a ten má bránit promíchávání vody. Takže ohřívám tepelkem celých 800 litrů, což nebylo považováno za ideální. Topím do radiátorů na 45 stupňů a v LMT je průtokový ohřívač TV a tam potřebuju taky 45 st. Takže v tom takový problém nevidím. Tepelko se napojilo přímo na stávající systém bez přepínání 3c ventilem.“ Borec má prej čerpadlo připojené v půlce nádrže.
Proč by pak jinak vznikaly podobné věci:
Je to o výkonu TČ a průtocích (oběhoých čerpadlech) jak jsou nastavená, jak jsou řízená (on/off, nebo řízení otáček), teplotním spádu otopné soustavy a zdroje tepla.
Obecně je potřeba si dát pozor ať neděláš z akumulační nádrže hydraulický ozdělovač. tzn. držet co nejnižší průtoky jak na straně spotřeby, tak výroby tepla, pak budeš mít i velké teplotní spády, které jsou pro TČ výhodné. Dát si pozor ať nemáš předimenzované TČ a malou Aku nádrž, naopak to být může:).
takže 7–8 kW TČ a 750–1000 l nádrž by asi mohla být :)
Přijde mi to OK i těch 750l (maš akumulaci už podlahovém topení). Pro klid duše bych to ale doporučoval spočítat, aby bylo vše podle představ.
trochu bych měl obavy při ohřevu teplé vody ve vnořené spirále, když bude v zásobníku 45°C. Pro koupání ve vaně když se pustí víc voda, tak to asi nebude moc teplé :), vnořený zásobník mě přijde v tomto ohledu vhodnější, ale třeba je to ok vlasní zkušenost nemám.
Jo, to je OK velikost.
Já mám i krbovou vložku, takže mám LMT 1500 ;)
mám 80cm dveře, takže max těch 1000 L :). Celou tuhle estrádu jsem vlastně začal namýšlet kvůli teplovodním krbovkám. Jednak jsem zvyklí v kamnech topit a já osobně to mám rád, tu atmo ohně, to specifické „živé“ teplo.
Leč jak plyne čas, věci se tříbí a začínáme se tak nějak klonit k názoru, že se na krbovky vykašlem.
No, ale třeba po čase změníme názor …navíc se mně zamlouvá myšlenka mít k hi-tech vytápění i nějakou low-tech alternativu.
Takže to zatím směřuju tak, aby celý systém byl kompatibilní s případným dopřipojením podobných zdrojů tepla, aniž bych musel přeházet půl technické místnosti.
Jo jasně může tak být, když si pořídíš vložku s rozumně malým výkonem. Odpoledne si tepelko vypneš, necháš vybít LMT (já u dna mívám třeba i 20°C) a po koupání večer zapálíš v krbu. Nebudeš-li to moc bombit (=budeš přikládat až po vyhoření, na uhlíky), tak můžeš topit třeba 2 dny až do plného popelníku. Pak minimálně den odstávka na vyčištění a vychladnutí. Samozřejmě čím větší zima, tím víc jakoby můžeš topit, ale přehřívání obýváku se nevyhneš ani pokud máš lité ŽB stropy a zdi z plných cihel. Pokud máš dřevostavbu tak vložku nedávej určitě.
můj obývák, kde by případný krb stál, má cca 9×4,5 m, severní stěna je z půl metru silné staré opukové zdi, západní stěna 30 cm cihla plná pálená, jižní stěna je celá prosklená. Strop dřevěný KVH + záklop z překližky + OSB. Je to přízemní přístavba k původnímu domu z počátku 40. let. Zateplení 20 cm, střecha na přístavbě 40 cm + spádování.
Jak říkáš, chce to něco malovýkonného, měl jsem předtím předběžně v hledáčku toto https://obchod.hsflamingo.cz/…eda-sametova …ale asi by to bylo pořád moc silné
Jako jo no, ale menší už asi moc nenajdeš. Sám mám myslím 10/6kW
Bratr vyhodil krbovky a pořídil sporák s napojením ohřevu teplé vody do akumulační nádrže. Oproti krbu nebo krbovkam je sporák praktičtější. :)
Nevím odkud je ten popis, ale tipoval bych to na kombinovanou klasiku – tedy že je to špatně výškově zapojené, chybí jeden 3CV a nemá seřízené čerpadlo.
Předpokládám, že popisovanému výsledku odpovídal zdroj problému – chybějící/chybný/neúplný projekt.
Ta čárkovaná čára není děrovaný plech, ale teoretické rozhraní TUV 55°C a VYT 40°C.
Mě stratifikace vody funguje dobře. Mám zásobník NADO 750, je tam zapojen solární ohřev a objem vody je nahříván kotlem na dřevo. Funguje to tak 12 let zatím bez problému
Máš malou ztrátu objektu a podlahovku. tzn bude ti stačit maličké čerpadlo, které vodu v nádrži nebude vířit.
Klonil bych se k variantě all in 1 nádrže.
Přikládam graf nabijení a vybijení nádrže.
Mám podobný dům. Aktuálně elektrokotel + vodní soláry.
Překvapila mě jedna věc – poptal jsem několik nejběžnějších dodavatelů TČ (ČR, švédsko, japonsko) a překvapila mě jedna věc – od všech jsem dostal přibližně stejnou cenu (odhady na instalaci a stavební práce pouze orientační). Kalkulace je včetně nového boiler pro TČ s podporou vodních solárů, monoblok řešení TČ
Cena kolem 400 tis Kč s DPH – 100 tis Kč dotace = kolem 300 Kč s DPH
Přiznám se, že jsem čekal větší vetší cenový rozptyl mezi značkami z ČR a Švédska
Jakou máte zkušenost s nabídkami vy?
Poptej ještě nějaké Německé, ať máš ten cenový rozptyl… :-)
Mám tam Buderus, ale ten (pokud mám správné info), tak používá jednotky IVT
Tak ještě třeba Vailant, Alpha Innotec…
Alpha Innotec mám – model LWC 80 (vše uvnitř). Když je ticho, tak to z několika metrů slyšet je, ale když k tomu sepne sousedova venkovní jednotka (nevím výrobce), tak je to jako by venku zapnul vysavač a to moje není slyšet ani když k tomu přijdu na metr.
Domek ztráta necelých 8 kW, topení podlahovka + 2 x žebřík v koupelně (3 radiátory mám připravené i v suterénu ale zapl jsem jen jeden v garáži, když jsem potřeboval vyschnout auto po tepování :-) Akumulačka 400 l. Instalace září 2016.
mně právě hodně překvapil Vaillant, potažmo Protherm, kteří jsou na cenové úrovni asiatů LG apod. Co mně nemile překpilo, tak to byl Daikin (Japonci), ti byli na úrovni top severských čerpadel.
Jinak v těch nabídkách vůbec neřeším celkovou cenu, páč každý do instalace dává a započítává něco jiného. Takže vždycky koukám na samostatné jednotky čerpadel.
Tady je pravda, že všechno z evropy je si hodně podobné 230–260 tis. za cca 8kW čerpadlo. Asiati bývají do těch 220, často v rozmezí 160–200 tis. A pak mně došel Vaillant/Protherm a tam cena za splitové čerpadlo 175 tis. a parametry na tu cenu vůbec ne špatné (srovnatelné nebo i lepší než spousta jiných evropanů za ceny okolo 240 tis., řek bych dost podobné IVT,.ale ještě to musím dosrovnávat v CEN Keymarku).
Zkusím ještě oslovit další firmy, většinu nabídek mám kolem nebo přes 200 tis Kč včetně českých firem.
Preferuju monoblok. Jediný stroj s cenou pod 150 tis Kč je končící NIBE F2040–6, které v nižších teplotách dává cca 4–4,5 kW – to mi připadá pro můj dům se ztrátou cca 7kW + voda pro 4 osoby na hraně (pojede na max)
Zkusím ještě mrknout po těch dalších značkách, preferoval bych něco, kde se dá doplatit za 10 letou záruku
Jen tak ze zvedavosti, proc preferujes monoblok?
Sam jsem v tomhle trochu na vazkach, jestli mam volit split, ale mit o 10–15 % mensi ztraty na vedeni od cerpadla do tech mistnosti, nebo monoblok s o krapitek lepsima parametrama.
–
mám pro své potřeby tabulku několika čerpadel s parametry z certifikátu CEN Keymark, třeba se ti to bude hodit – https://uloz.to/…metry-11-pdf
Hezky zpracované, za sebe bych tam přidal Acond PRO N, ještě jsou celkem dobré reference na Mitsubichi (TZB info)
Pak ještě upozornění na čerpadla LG. Dle specifikace mají dobré parametry a cenu, ale podle diskuze na TZB info mají problémovou regulaci a velkou poruchovovst a je vhodné se jim vyhnout
Možná mi tam chybí jeden údaj a to výkon bivalentního zdroje, některé jednotky mají pouze 3kW, některé 9kW a některé 3+3+3 kW s postupným spínáním…
Jaké čerpadlo z tohoto výběru osobně preferuješ?
TOP je asi IVT, poměr cena výkon Panasonic?
Reupload tabulky – https://uloz.to/…metry-12-pdf
Updatoval jsem tu tabulku ještě o data k „tichému“ monobloku Samsungu. To taky nemá špatné parametry, vzhledem k ceně, škoda jen té spotřeby …byť ta je samo hodně orientační.
Ten dotop …no možná jsme ho tam mohl taky přidat, ale to je taky takový hodně „skrytý“ údaj, u Keymarku je navíc uváděný jen příkon dotopu.
no měl jsem k tomu ještě rozepsaný delší příspěvek k mému výběru, ale smazal se mně :( tak třeba najdu motivacio to tady ještě sepsat.
Stručně – IVT/Bosch je top i dle mně.
Panasonic má super cenu, hodně dobré parametry (vzhledem k ceně víc než to), jediné co mu to kazí, je hluk.
Můj favorit byl Protherm, což je Vaillant s jiným krytem ventilátoru a jiným logem(fy Vaillant koupila fy Protherm ;)). tady mně přijde hodně dobrý cena výkon + podle všeho jsou ty čerpadla tiché. Navíc teď Protherm nabízí 10 letou záruku na kompresor, mají do konce měsíce nějakou akci. Jinak se za tuhle prodlouženou záruku platí 5000,–. Někde na netu kdosi psal, že snad mají kompresory od Mitsubishi.
Pak jsem ale narazil na eshopu na Bosch Compress 7000i AW 7(což je defakto IVT Air X 70) s vnitřním hydroboxem za 205 000,– (s 21% DPH!), tak teď jsem nalomen. mají tam ale dostupnost na dotaz, tak jsem se dotázal a uvidíme, jak to v reálu bude. On mně jeden servisák sice upozorňoval, že Bosche jsou hlučné, ale určitě myslel nějaké ty jejich low-end modely, což je snad nějaká překapotovaná asie (?) a nikoliv přebrandované IVT modely.
U těch IVT mně ale zarazila jedna věc – mají modely Air X a pak nad něma ještě „tichou“ a asi „vylepšenou“ řadu Air X S. Když ale koukám do tabulky i do energetických štítků, tak původní řada (bez „S“) je tišší i má lepší účinnost. Byť některé COPy má nová řada lepší. Což je teda záhada, páč ten nový model prezentujou jako tichý a měla by to být ztišená původní „Air X“ řada. Ptal jsem se na to borce z firmy, co mně posílala IVT nabídku a ten mně tvrdil, že jedno čerpadlo měřili v místnosti a druhé venku a proto ten „nesoulad“. Což mně přijde zvláštní. Jasně, mohli to měřit podle jiných norem, ale do energ. štítku snad musí ty výsledky dávat podle jednotné metodiky, měření, normy, ne?
Ta tichá řada „Air X S“ se pozná jednoduše, má zadeklovaný ventilátor. …má ji i Bosch a somozřejmě i Buderus :)
Bavil jsem se s technikem z IVT a ten mi tvrdil, že IVT AIR X 70 S je upravená standardní IVT AIR X 90. Jsou na ní snížené otáčky a jiný kryt, aby dělala méně hluku. V případě nouze by měla jít předělat zpět na výkon původní IVT AIR X 90
Ještě přidám zajímavé interní stránky IVT pro projektanty https://www.projektuj-tepelna-cerpadla.cz/
(zbytečně nešiřte, ať tam nezamezí IVT přístup)
Dyt ten odkaz ma i jeden z IVT prodejcu na svych strankach, uz jsem na nej narazil.
Dej vědět, jestli ti potvrdili tu cenu, mám strach, že je to nějaká starší cena před zdražováním.
https://www.pde.cz/…ne-cerpadlo/
Našel jsem aktuální ceník Bosh a tam je aktuální cena za tuhle sestavu 204 900 Kč bez DPH (IVT chce za obdobnou sestavu 222 000 Kč bez DPH)
https://www.bosch-homecomfort.com/…cerpadla.pdf
Z nabídek mě zaujal jeden partner Daikin monoblok DAIKIN ALTHERMA 3 M 8KW EDLA08E3V3
Zatímco ostatní se většinou drží ceníkových cen, tak tenhle partner nasadil slevu na ceníkové ceny 20% + mají zajímavý kombinovaný zásobník podporující soláry
Ptal jsem se na Panasonica HP Aquarea 7 kw, ktery ma fakt dobre parametry, skoro jako to IVT, za 160 tis., ale dodani za 8 mesicu nejdriv. Takze ten vypoustim z patrnosti.
Ptal jsem se v Pde na ten Bosch, ale jen na dodani, coz je cca 2 mesice, ale muze se i prodlouzit. A pak jsem se ptal na zaruku, kterou davaji dva roky …po namontovani si to cerpadlo ale muzes zaregistrovat u vyrobce, zaplatit 5000,– a mas aktivivovanou prodlouzenou Bosch zaruku 5/10 let (celek/kompresor). Coz neco podobneho ma i Vaillant/Protherm. O zmene ceny se nezminovali.
Divam se na ten tvuj Daikin a podle parametru by mne prisel adekvatni nekde okolo ceny 170 tis. max.
Ja jsem zatim v rozhodovani u toho Bosche u PDE.cz, jeste uvidim podle par dalsich info.
Pokud by to nevyslo, tak se asi vydam cestou Prothermu, paac za 175 tis. mam parametrove podobne cerpadlo jako ten tvuj Daikin, ale mene hlucne + 5/10 letou zaruku, pokud to objednam jeste tento mesic.
K hluku ještě jedna poznámka – v tabulce je nejhlučnějším čerpadlem Toshiba Estia se 64 dB.
Soused ho má a my o tom čerpadle nevíme. Má ho vzhledem k našemu domu sice za rohem, ale i když jdu po ulici ve vzdálenosti 4–5 m a koukám na čerpadlo, tak jsme jen pár krát slyšeli maximálně jen takové lehké ševelení. A to soused ještě nemá dozateplovaný barák, takže nevím, jaké má ztráty …ale neomítnutý Ytong sám o sobě asi nefunguje taky až tak zle :)
Otázka je jaké porovnavas hodnoty. V loňském dokumentů mají u provedení Silent poznámku –5 až –7dB. Nedávno jsem měřil venkovní jednotky Bosch(dělají je i k Boderusu) 7 a 9 kW a je to opravdu velmi tiché. Mitsubishi nebo Toshibu má soused a v zimě v 10m o sobě dává vědět, citlivější povaze by to mohlo vadit. Nutno si uvědomit že potencionálně tím může člověk obtěžovat nejen souseda, ale i sebe. :)
To ja prave trochu zadrhel. Ty porovnavas hodnoty vyrobce, v moji tabulce jsou hodnoty z databaze certifikatu CEN Keymark, kde jsou vsechny podle jednotnych norem, cili lze mezi sebou srovnavat ruzna cerpadla.
Podle udaju vyrobce moc srovnsvat nemuzes, paac kazdy tam serviruje hodnoty dle svych mereni, dle libovolnych norem …takze z takovych dat nejake srovnani moc delat nejde.
já porovnávání hodnoty akustickýho výkonu a ten by měli mít stanoven všichni dobře. Oni s tím v prospektech samozřejmě čaruji a mlží jak můžou. Někde mam uložené odkazy na dvě databáze tepelných čerpadel podle hluku, ale teď to nemůžu najít.
Jo to co uvádí Keymark je jedna z nich.
Je to des bes.
Keymark to ma odle nejakych norem. Lec, jak ted vidim, kdyz jsem se stoural v tech Ivt/Bosch/Buderus dvou jejich top radach, ty normovr hodnoty hluku nejsou max. akusticky vykon, ale nejspis jen jmenovity, tedy od nejakym danym zatizenim, ale nikoliv maximalnim. Takze ta normal top rada Ivt/Bosch… ma v Keymark tabulce i energ. stitku 47 dB, ale v tabulce od vyrobce byl jeste zasantroceny udaj „maximalni akusticky vykon“ s hodnotou 65 dB. A to je kua rozdil. U tiche top rady maji Keymark hodnotu 50 dB (ano, tabulkova hodnota tiche top rady je vyssi, nez u normal top rady :)). Lec max. akusticky vykon jsem pak taky nasel a ten byl 55 dB. Cili v max. vykonu je to cerpadlo opravdu tissi. U nominalniho se zda, ze je to naopak :).
Inu komedie. Kdyz jsem se ptal obchodaka od IVT, proc ma ticha rada vyssi hluk nez „normal“ rada, podle energetickeho stitku (ktery ma shodne hodnoty s Keymarkem), tak mne odpovedel, ze jedno cerpadlo merili venku a druhe uvnitr. Coz mne prijde jako nesmysl, to by na kazde meteni museli pouzit jinou metodiku/normu a to by snad u energ. stitku neproslo, ne?
Jen jedna poznámka k hluku panáka: máme 5kW verzi split a většinu času jen ševelí. Kolikrát poznám že jede, jen podle točící se vrtule. Jediný kdy je slyšet víc, tak když odmražuje, ale to má za pár minut hotové. Uvnitř o venkovní jednotce vůbec nevím. Když to srovnám se sousedovic Vailantem (výkon neznám), tak ten mi přijde hlučnejší. Z chodníku máme čerpadla stejně daleko.
Ten sousedovic Vaillant, neni to ten s „zaluziema“ pres celou predni stranu cerpadla?
Nebo je to uz ten novy typ, s tmavym krytem pres ventilator?
Ten nový. Ale i tak je to úplně v pohodě, od chodníku to máme 10m.
vždy bude záležet na tom jak mám nadimenzovanou sestavu a potřebu využití max výkonu. Pokud se většinu roku udrží otáčky vrtule do 1200/min. Je většinou klid, když motá vrtule 3000 přistává vrtulník.
…no možná jsme ho tam mohl taky přidat, ale to je taky takový hodně „skrytý“ údaj, u Keymarku je navíc uváděný jen příkon dotopu.
Pokud by jsi ho tam přidal , tak by to bylo super. Elektrická spirála má v podstatě 100% účinnost, takže příkon by se měl rovnat i výkonu bivaletního zdroje
Ještě poznámka k bivaletnímu zdroji. Například Nibe nemá bivalentní zdroj, ale mají malý průtokový elektrokotel jako doplněk k TČ https://www.dzd.cz/…otka-tj-2-hp
Acond Pro R x IVT Air 8s rozdíl v řádu 2000 Kč při ceně řešení cca 390 000 Kč
IVT AIR 70 S
Rozhodně IVT nebo Bosch (identické s IVT, ale je možné, že jej seženeš za líp, než kolik chcou za IVT)
Jen tak ze zvědavosti proč prefruješ IVT před Acondem?
Jedno je nadnárodní firma fungující přes partnery a druhé lokální výrobce, který vše montuje a dálkově dozoruje. Možná bude lepší dostupnost náhradních dílů…
Díky za tvůj pohled
Koukal jsem na Acond do Keymarku a tam maji vysledky docela slabe. Koukal jsem teda jen na N radu, orotoze ta by mne teoreticky zajimala.
je to jen můj osobní názor, ale TČ kupuješ na x let a je mnohem vyšší pravděpodobnost, že nadnárodní firmy jako Bosch nebo Panasonic budou existovat i třeba za 10let, než lokální firmy jako Acond nebo AC Heating. Ty dneska jsou a za pět let být nemusí a pak nebude ani servis ani náhradní díly
Druhá věc, kterou u výběru TČ řeším je provedení – SPLIT nebo MONOblok? On totiž jedním z aspektů mé realizace je, že „trubky“ od čerpadla do technické místnosti budou mít nějakých 10–12 m. Budou vedené v chráničce z 200mm KG trubek, která leží pod podlahou v tepelně izolačním podsypu z pěnoskla.
Co mně napadlo a zajímá, tak jestli je díky této větší vzdálenosti od tech. místnosti výhodnější jít do splitu nebo raději do monobloku, jinými slovy, jestli je lepší a (bez)ztrátově efektivnější vést těch 12 m v trubkách chladivo, nebo už teplou vodu.
…a nebo je to v rámci takové vzdálenosti jedno?
Split bude o trochu dražší, bude venku tišší, tepelná ztráta lepší, není riziko zamrznutí vody
To zamrznutí vody se dá celkem jednoduše řešit (nemrzka nebo ventily), ale jak sbírám info, tak asi opravdu monoblok = horší efektivita skrz ztráty vedením voda vs. chladivo na tu 10–12m vzdálenost.
Docela mně oslovila nabídka TČ Vaillant, potažmo Prothermu. Na tu cenu mně přijde, že mají až překvapivě dobré parametry …hluk je úplně super. No a právě se rozhoduju, jestli zvolit jejich split, nebo monoblok s tím, že ten monoblok má krapítek lepší parametry …až na ten hluk (je o cca 1 dB hlučnější :)).
BTW. nemá někdo zkušenosti s TČ Vaillant/Protherm? Ony paramatry jsou jedna věc, ale jak se ty TČ chovají?
Vnútorná jednotka splitového TČ nemôže byť inštalovaná v malinkej miestnosti. Platia isté pravidlá na jej veľkosť vzhľadom na to, že do nej tečie chladivo, ktorého prípadný únik a jeho koncentrácia v malom priestore by mohla byť nebezpečná.
Monoblokovému prevedeniu toto nijako nevadí.
To je len poznámka na okraj.
Únik chladiva se v RD neřeší
A to je podľa teba v poriadku?
Dovolím si odpovědět protiotázkou – když jsou v pokojích nade dveřmi klimošky, bude se řešit odvětrání…?
Čítaj pozornejšie.
Vravel som o malinkej miestnosti. Typicky som myslel nejaký kumbál s pôdorysom 1×1,5m – len aby si niekto nemyslel, že tam sa mu zmestí vnútorná jednotka TČ takže ju tam v pohode dá. Lebo väčšiu technickú miestnosť v baráku nemá. Pri splitovom prevedení by mohlo pri úniku chladiva v takto malom priestore byť to chladivo v nebezpečnej koncentrácii.
Klima v miestnosti s pôdorysom 3×5m je trochu rozdiel, nemyslíš? Či ty máš malinkú izbu s klimou s pôdorysom 1×1,5m?
Mimochodom – toto pravidlo platí aj pre inštalovanie klimatizácie, nielen TČ.
No a jaký emergency systém se do té místnosti 1×1,5m má dát?
Treba konkrétně ten hluk. Ja kdyz porizoval vloni TC, tak jsem se taky obaval a to nase ma takove standartni tabulkove hlukove parametry, mozna trochu horsi. Tak jsem se na to zeptal a uklidnili me, ze to je hluk jak kdyz je vitr v listi. I me zapnul hlukomer a bylo videt, ze je zrovna na zahrade podobny hluk jako v te tabulce.
No a ted po roce muzu rict, ze je to hluk jako krava, jak kdyz projizdi vlak. Ono ty tabulky jsou pri nejakem malém!! normovanem vykonu, idealniho pocasi a taky idealni instalace, kde se ten hluk nenese.
Vim o tom, ty udavane hodnoty jsou casto a u mnoha znacek pofiderni. Proto je potreba sledovat hodnotu akustickeho vykonu max.
Když bys dal nemrzku, musíš dát výměník, tedy zbytečná teplotní ztráta. Mít nemrzku všude vyjde draho
Druhe reseni je pouzit normalni vodu bez glykolu a dat ventily proti zamrznuti (pod urcitou teplotou v systemu ventily vodu vypusti).
To už je pak lepší el. topný kabel
no to zamrznuti se resi vetsinou v pripade vypadku proudu, tak k cemu pak topny kabel :)
Výpadky se v obydlených oblastech odstraňují v řádu hodin, to zmrznout nestihne. Řeší se to z X důvodu kvůli přerušení provozu
U nas nejede treba od rana do vecera, paac se v okoli furt neco stavi a predelava infrastruktura.
To se mi zdá dost přehnané tvrzení, že by někoho odpojili na tak dlouho při –10°C
neříkám, že bylo mínus deset
…ale ono obecně nám tady vypadá „štrum“ častěji, než jsem byl za celý život zvyklý z jiných destinací, kde jsem pobývával (přistěhoval jsem se do rodného městečka mé partnerky :) )
Ono když to tam jednou za 10 let na chvíli zmrzne, tak se taky prd stane, bývá to PEX nebo Cu a to jsou měkký materiály. Kabel ti to rozehřeje a hned zas jede tepelko
Stane se. V zime nam nejela elektrika asi 26 hodin. Blby bylo, ze jen cast dediny, asi 1/4. Nemit kamna tak by to nylo nic moc.
Tak jste si natáhly prodlužky?
je tam jen riziko úniku chladiva
U mě bohužel vedení mezi čerpadlem a technickou místností, kterou mám v prvním patře a zároveň slouží jako šatna je ještě delší cca 20 m
Elektrokotel + boiler jsem při stavbě dal do prvního patra kvůli vodním solárům. S těmi jsem spokojený, přes 6 měsíců v roce TUV pro 4 člennou rodinu zdarma (odhad úspory cca 2 MWh ročně)
…a soláry jsou další komplikace, budu potřebovat nový boiler, který podporuje jak TČ, tak soláry.
IVT má hezkou vnitřní all in one jednotku IVT Air modul E9 S s podporou solárů (za 131 tis Kč bez DPH),ale tímhle řešením se totálně zamknu do IVT systému. Opatrnost mi říká, že lepší by byl standardní boiler na který se dá připojit systém od jakéhokoliv dodavatele. Tam ale začínám narážet na to, že každý výrobce TČ má jiné nároky na minimální teplosměnnou plochu pro ohřev TČ.
Máte někdo kondenzační plynový kotel v otevřeném topném systému? Donedávna jsem si myslel (a také mi všichni říkali) že to nejde a že musí být uzavřený systém, kde je natlakováno na vyšší tlak. Nedávno mi ale jeden servisák kotlů řekl, že se dá kondenzační kotel zapojit i do otevřeného systému, jen prý nesmí mít jakousi elektronickou regulaci-vyhodnocování tlaku. Že prý to sice nepojede tak efektivně jako v uzavřeném systému, ale pořád lépe než starý atmosferický kotel který máme.
A proč chci otevřený systém – máme 56 let staré plechové radiátory a při natlakování by mohlo hrozit, že by mohly začít téct. Vyměňovat je v žádném případě nechci, bylo by stavebně velmi složité a drahé a navíc tu bydlí i rodiče, kteří pro silné astma nesnesou prach ze stavebních prací.
Hele pokud máte v rozvodech nalité sajrajty proti korozi a nikde vám to neteče, tak bych se toho zas tolik nebál. Pokud by se přeci jen nějaké místečko objevilo, tak ho přepakuješ/vyměníš těsnění/přejedeš elektrodou a přejdeš zpátky na otevřený systém.
Zjisti si materiál výměníku starého a nového kotle. Dneska je to z hliníku a budeš všechno stejně muset vypustit a napustit změkčenou vodou.
Já teď u mámy napouštěl dokonce demineralizovanou vodou + inhibitory a deskáče z roku 88 to ani nepoznaly.
No ten servisák mi právě povídal, že se mu často stávalo, že takhle staré radiátory po natlakování začaly (i dost výrazně) téct a že často bylo třeba měnit i celá radiátorová tělesa.
Jestli tam máme něco nalité, nevím, spíše bych řekl, že ne. Vlastní otevřená plechová expanzka byla brutálně zkorodovaná a je tam teď místo ní provizorně nabastlena plastová. Ale jinak radiátory zatím nikdy netekly a zvenku byly celkem poctivě natírány.
Starý plynový kotel je nějaký kombi i na ohřev vody 24kW Protherm nástěnný z r. 1996.
Nj klasika rozumím – kotel vymění rád, ale případnou opravu na rozvodech už řešit nechce, protože s ocelí je práce nejnáročnější.
Rezavá expanka je normální, kolísá tam hladina a ještě musíš každý rok dolívat.
Jestli vám to nikde dlouhodobě neteče, topná voda v rozvodech má černou barvu, pak bych se toho nebál a upgradoval bych na normální expanzku s kvalitou vody požadovanou výrobcem kotle. Při správné údržbě je ocel nesmrtelná.
A materiál výmenníka kondenzačného kotla nebude mať problém s vodou v inak starom vykurovacom systéme? Zvnútra skorodované radiátory a rúry napr. Neviem čo za materiál má ten výmenník.
To samozřejmě mít bude, jinak padá záruka na kotel. Proto mu doporučuju upgrade expanzky i kvality vody
Zkusím tohle vlákno. Innogy mi poslalo po konci fixace nabídku – tarif Restart. Což mi přijde, s ohledem na aktuální ceny plynu na burze, jako ukrutná zlodějina. A chystám se přejít jinam.
Jakého máte dodavatele a event. tarif? Díky za inspiraci.
MND
Do 2.2.2024 mám u ČEZu fix za starý (směšný) ceny a nevím, co teď ? Počkat s fixem na další rok nebo něco podepsat teď ? Mluvím o plynu.
Se tu s dovolením zeptám: jsem si tuhle potřeboval trochu dofouknout expanzku u kotle, a při pumpování to dělalo zvuk jak když bublá vzduch ve vodě, a trochu mi spodem při sundávání šlaušku ušlo vody. Už si nepamatuju, jestli něco podobnýho nastalo i při posledním dofoukávání, ale ač v tomto oboru greenhornem, něco mi napovídá, že by to takto asi být nemělo a že to nejspíš signalizuje membránu v pejru a vodu tam, kde nemá být, což?
Topenar nejsem, ale v expanzkach, ktere jsem potkal, byl vak, tzn vzduch oddeleny od kapaliny.
Membrána nebo vak jsou jen jiné konstrukční typy nádob
to vypadá na expanzku po smrti, to by dělat nemělo
Jj, koupit novou
Jestli mas membranovou expanzku, tak membrana je dead → vymena expanzky
Jestli vakovou, tak nevim :)
Tak je to to samé, je poškozený vak.
Budeš z toho mít fajnový vzdušník na nahazování bezduší. Tam poškozený vak nebo membrána nevadí :-)
Jako žít ten kotel může i takto,ale musí být expanzka správně natočená a musí být správný poměr voda/vzduch aby se ti nedostával vzduch do okruhu…když po záruce odešel vak,tak jsem si to spočítal a v praxi doupravil..chodí to už 10let
Dovolím si doplnit, poměr voda/vzduch je výsledek.
Správný postup natlakování expanzky v obvyklém RD je, že necháš soustavu úplně vychladnout, kohout u expanzky zavřeš, necháš vodu z expanzky vypousťákem vytéct aby byla zbavená tlaku vody, kompresorem ji dofoukneš na 1,0 až 1,1 bar, zavřeš vypoušťák a pak hlavní kohout, dopustíš vodu z řadu na 1,3 až 1,4 bar a je to.
Mělo by se to tak kontrolovat každý rok, ale stačí když se sleduje manometr a expanzka se udělá pokud je na manometru míň než 1,2 bar. Což může nastat i za několik let :)
Pro přesnější výpočty používám aplikaci https://play.google.com/…apps/details?…
Mam starej kondenzační kotel ve dvougeneračního baráku se spotřebou cca 15–20 MWh. Řešil někdo poslední dobou novej kotel? I v závislosti na změny kvality plynu, apd.? Ohříváme plynem i vodu v sólo ohřívači má někdo zkušenost s rozdíly ve spotřebě karma vs kondenzační kotel? Vybíral bych asi mezi wiessmanem a BAXI.
BAXI prý nebrat, říkal servisák, ale už si nepamatuju důvod.
Údajně jak začali dělat kondenzační kotle šla kvalita dolů a zvýšila se poruchovost. Na Baxi jsme 2× měnili desku.
Mati ma kondenzacni baxi s bojlerem. Za cca 15 roku pouzivani vrazeno do oprav cca 30 tKc.
Mi meli normalni Baxi a za cca 11 roku do oprav ani koruna.
Změna složení má vliv na hořáky v kotlích pouze tím, že pokud má člověk rozvody z mědi, tak vnitřní povrch mědi teď jakoby šupinatí, pak se loupe a ucpává to hořák.
Rozdíl v kvalitě kotlů Viessmann x Baxi je menší než je rozdíl v ceně. Prakticky rozdíl nepoznáš, protože za desítky let provozu se při údržbě, servisu, opravě udělá něco špatně a kotel to může klidně od pána boha a stejně odejde. Nejčastěji pak elektronila a to mají šanci ma ND výrobky, kterých je na trhu hodně.
Účinnost kondenzačního kotle je samozřejmě větší než starého, protože má větší výměník. Abys kondenzaci využil i při ohřevu TV, tak musí být zásobník s integrovaným hořákem, postavit kondenzák vedle nemá smysl
Díky, potvrzujes to co už jsem slyšel.
Nerozumím poslednímu odstavci. Zásobník se úplně běžně ohřívá nepřímo – topnou vodou. Jasně, kotel topí na 85°C, ale i tak má slušnou účinnost.
Jo chtěl jsem zmínit dvě věci. 1 Existují zásobníky, které jsou o trošku účinnější než klasický nepřímotopný ohřev jako https://quantumas.cz/cs/ir ale zas svatý grál to není. 2 Pokud má teď průtokáč na plyn, tak bych to nechal dožít, není nutné hned měnit za něco novějšího. Návratnost investice vs. úspora bude nejspíš mnoho roků. 3 Pak tedy ještě může být, že je instalace morálně zastaralá a chce ho vyměnit tak jako tak.
no mám starší qudriku napojenou do komína kde byl dříve sporák na dřevo. Myšlenka je taková že by se do kuchyně vrátil sporák na dřevo jako záložní zdroj tepla v moderní podobě, a voda by se ohřívala v kondenzačním kotli, nebo přes sporák.
Čéče, tu dvojku bych zvažoval jen v případě, že to budu využívat na 100% jako primár. Jako záloha mi to přijde jako ne moc šťastnej způsob jak utopit prachy. Celá ta technologie když se k tomu seskládá je drahá i bez teho sporáku, takže tě to bude pomalu stát jako regulérní tepelný čerpadlo.
jenže tepelným čerpadlům já moc nefandím. :( a ten sporák si tam klidně postavím i bez toho výměníku. Hrnec s vodou si ohřeju i na něm. :)
Však já kritizuju jen ten s výměníkem. :-)
Jestli máš 2 komíny, tak ok. Jinak dost zvláštní kombinace
Máme nové TČ Acond Pro R se zásobníkem TUV 200l a spotřeba el. energie je za poslední týden cca 4,5× nižší než když jsme měli elektrokotel + boiler. Výrobce udává SCOP 3,93 při teplotě otopné vody 55°C. Hlučnost je zatím minimální, cca 5 m od výměníku není skoro slyšet že jede.
COP za poslední studený lednový týden 3,3; Bivaletní zdroj (el. patrona) nesepnul zatím ani jednou. Teplá voda (do vany) se dohřeje do 20 minut :-)
Je tu někdo kdo by okomentoval topení kondenzačním kotlem na plyn a litinovým radiatorem? Mám teď nově BAXI Luna a uvažuju zda držet teplotu na třeba 35 aby kotel jel průběžně furt nebo třeba 50 a vypínal? Vyjde to na stejnou? Cílová teplota v 1. NP důchodci 21 a ve 2.NP kde přespává sólista bez závazků 16–17. To je na spánek docela komfort. :)
K tomu ti asi můžu něco napsat :-) U nás ten rozdíl termostat (vyšší teplota a časté sepínání) vs. stálý ekviterm dle venkovního čidla (teplota vody cca 35–45 dle počasí a provoz 5:00 – 20:00hod.) udělal cca 10%, ale máme teda klasiku deskové Korado, kotel Viessmann. Z principu kondenzáku je dobrý ten stálý provoz na nižší teplotu, to cyklování mě sralo. Výhoda je zejména v tepelném komfortu, který se o hodně zlepšil, ačkoliv je na teploměrech cca 20–21 (o 1–2 stupně míň než dřív). Předtím výkyvy teplot jak prase (moc teplo vs. zima), ale je to podle mě vše dost individuální a záleží na baráku, zateplení, konkrétním kotli, zda tam někdo tráví většinu času doma nebo ne…atd.
Celková spotřeba nám klesla o cca 35–40%, ale je v tom i ohřev vody a barák zateplený jen z části…u komplet dobře zateplenýho se dá dostat samozřejmě ještě níž. Nejlepší změřit spotřebu při určitých režimech a nastaveních, za to nic nedáš a budeš hned vědět na čem seš.
No koupil sem programovatelnou hlavici s myšlenkou rozdělit den noc a to vychladnutí vody v radiátoru je napytel. Starej kotel topil vodu na 53 novymu stačí na 40 a teploměry ve sledovaných místnostech ukazují stejně. Nicméně to o spotřebě plynu a elektriky nemusí nic vypovídat.
Kdysi jsem tu zmiňoval, že máme starý atmosférický plynový kombi kotel (aktuálně 27 let) a topnou soustavu (radiátory) jako otevřený systém (nahoře expanzní nádoba netlakovaná) – ta je stará 60 let (plechové radiátory, zatím netečou, jen byla komplet rezavá ta expanzka). No a když jsem zvažoval přechod na kondenzační plynový kotel, tak mi všichni říkali, že jedině do uzavřeného systému, kde bude více natlakováno. A toho natlakování jsem se obával, aby tak staré radiátory nezačaly téct. Jejich výměna by byla obrovská investice a vše v baráku rozbordelené, což rozhodně nechci dělat. No a nedávno jsem tu měl na čištění kotle jiného plynaře a ten mi řekl, že v mém případě lze kondenzační plynový kotel použít i do otevřeného systému, jen bude mít nižší účinnost (ale pořád lepší než starý atmosférický). A že s tím má řadu zkušeností. Akorát se prý musí zvolit kondenzační kotel, který nemá jakési elektronické vyhodnocování tlaku. Je zajímavé, že tak zásadní informaci mi nebyl schopen nikdo předtím říct, včetně stánku s poradenství cechu topenářů na veletrhu…
Čemu říkáš astronomická cena? Jeden nový radiátor stojí cca 6tis kdy to prrzenu? Mám cca 200m obytné plochy s cca 10 radiátory to je 60 tis k tomu rozvody a práce cca x 4? Za 250 tis vyměnit radiátory a novej kotel stojí 30 s montáží a uvedením do provozu cca 45? Do ceny slušné silnice vytopis malou školu.
Radiátorů je 12 a velmi členité dlouhé vedení i přes 90cm silné stěny (spodní patro staré 200 let a z vepřovic). Navíc ve většině místností je zcela nová omítka, nahoře zase vše nově vystěrkováno a vymalováno. Všude silně nadprůměrný počet krámů. Plus zde bydlí máma (85 let) která má astma a nesnese jakýkoli stavební prach. Plus extrémně špatné zkušenosti s řemeslníky, termíny rok a více, vlastní práce až několikanásobně delší dobu než bylo slíbeno atp. Nedávno jsem musel jednoho takového experta vyloženě vyhodit z baráku a už jsem se neudržel mu dost sprostě vynadat…
Plynaři nemají čas, pokrývači také ne (a to je můj kamarád), na klempíře čekám rok a mohl bych pokračovat.
Jo a když jsem chtěl vyměnit expanzku a trubku kolem ní, tak jsem nesehnal žádného topenáře – všichni odmítli.
Snad jedině s elektrikáři nemám problém.
Pokud má kotel čidlo tlaku a je to problém, tak lze čidlo odpojit, svorku proklemovat a regulace bude spokojená (pokud nejde SW vypnout).
Tvrzení o snížení účinnosti kotle vlivem otevřené expanzky je (za jinak stejných provozních podmínek) dost rozporuplné
