Stavebni poradna : material cesty k domu

Sem taky z projekce, ale čistá stavařina, tak úplně odborně neporadim. Ale s tima nástupníma plochama hasičů bacha. Tam se to uvažuje pouze na „jedno“ použití a pak děj se vůle boží, jak to bude vypadat po odjezdu. Asi dost bude záležet na jakém to bude podloží, ale v zatáčkách a při otáčení těžkých aut bych se bál vytrhání vnitřním kolem (bez diferáku). Vzhledem k popelářům bych asi volil asfalt, protože i ta zámkovka pod těžkýma autama dopadá špatně.

Ahoj,

předpokládám správně, že by po vás stavební úřad při zpevnění povrchu asfaltem nebo dlažbou chtěl povolení, se kterým se vám nechce vyřizovat. Museli by jste na to nechat zpracovat PD, zajistit stanoviska a zažádat o povolení. To je v našem banánistánu papírování na cca 8 měsíců i pro takovou příjezdovou cestu. V rámci zpevnění povrchu by se muselo řešit i její odvodnění, nemám dost informací jestli je podél cesty dostatek zatravněného povrchu kde by to mohlo vsáknout. Pokud je to prostorově omezené, tak se řešení dále komplikuje o řešení odvodnění. Ale chápu, že toto není cesta kterou se chcete vydat.

Dle stavebního zákona pokud je stávající cesta nezpevněná, můžeš udělat její opravu s tím, že dodržíš opět nezpevněný povrch. Potom se neřeší odvodnění, resp. předpokládá se, že to vsákne přes ten povrch.

Jaké jsou možnosti:

• recyklát – hodně záleží na tom, co budou frézovat a jaké to bude mít složení. Jsou recykláty spíše hrubší které se pořád mají tendenci povolovat, ale můžou být i s jemnějšími částicemi – když je jich ale moc, tak to nedrží dobře kostru a vyjíždí se do toho koleje. Nikdy nevíš co dostaneš. Osobně se mi to nelíbí. Otázkou je obsah dehtu u starších asfaltů, kvůli kterému to může být zařazeno jako nebezpečný odpad.
• ten ecoraster – pokud by tam nejezdili ti popeláři, tak by to mohlo fungovat. V okamžiku, kdy se na tom začnou točit, tak to moc dlouho nevydrží. Bude záležet i na zimní údržbě, pokud to nějaký traktor chytne za radlici, tak to poškodí. Když se to poškodí, tak se to nedá opravit jinak než to ve velké ploše rozebrat a opět seskládat.
• mlat, MZK – je to alternativa k tomu recyklátu, více přírodní bez dehtových sraček. Mechanicky zpevněné kamenivo (MZK, dříve minerální beton) je směs různých frakcí drceného kameniva, která je seskládána tak, aby se prostory mezi většími částmi vyplňovaly menšími frakcemi a ty ještě menšími atd. Míchá se to v míchačkách podle receptury, podobně jako beton. Na místě se to rozhrne (na větších stavbách to roztahují finišerem) a při správné vlhkosti zhutní. Vznikne v podstatě beton, ale bez cementu. Je to nejkvalitnější nezpevněná vrstva, která se na komunikacích používá. Tloušťka vrstvy min. 150mm, volil bych max. velikost zrna 16mm. Podobná vrstva je mlat, tam se používají jiné zrnitosti a používá se to spíše v parcích. Pokud se v tom udělá výtluk nebo díra, tak se to naruší (rozkope), doplní nový materiál (stejného typu) a zahutní.

Hlavním nebezpečím pro tyto nezpevněné povrchy je voda. Povrch nesmí mít velký sklon, nesmí docházet k přítoku vody z okolí v koncentrované formě. Takže zamezit tomu, aby k tomu docházelo. Proti tomu vymílání je zase dobrý ten ecoraster.

Co se týče těch hasičů, ty zajímá aby tam nezapadli při zásahu. To, že do toho vyjezdí koleje a po jejich zásahu je cesta na rekonstrukci je nezajímá, to je už tvůj problém. Takže to, že je někde napsané, že vyhovuje pojezdu HZS, nemusí znamenat, že to tak bude fungovat opakovaně.

Podobných štěrkových povrchů ve stylu MZK je plné Švédsko, viz foto. Akorát si představ, že posbíráš ty volné šutry ze středu a z krajů, které se tam po položení a odseparovaly. Ten povrch vypadá jako beton. Po takovém povrchu se dá fičet klidně sedmdesát a ve Švédsku nejsou výjimkou úseky přes 50km po tomhle povrchu. Je to prostě gravelový ráj. Když to potřebují po čase opravit, tak tam najedou s frézou, ta to rozruší, přemele a srovná, pak to zaválcují a mají opět novou cestu do které nemusí furt j.e.b.a.t asfalt jako u nás. A lidem to tam stačí.

Recyklat, pokud není esteicky neprůchodné. Máme takto řešen vjezd na firmu, cca 10–15 osobnich vozu a a 5–10 nákladních denně. Funguje to.

Taky jsem nad tim uvazoval, i kdyz jen v ramci prijezdu k RD cca 30m. NAkonec jsem nevybral plast a jsem rad.

Bude se tam chodit a jezdit na kole? Za mokra to klouze, zeny ( ok, dobre i muzi ) mohou mit problem s podpatky pokud nekde nebude dosypano po okraj, voda to taky vymele, i kdyz asi ne tak jako jine povrchy. A neni to pekne :-).

Když se recyklát udělá dobře tak OK, jinak to v zimě bude zlo, takový ty hogofogo máš pak jak kluziště.

Ještě doplním, že my máme vjezd k baráku ze směsi drceného kameniva 0–8 (cca 50%), 4–8 a 8–16 (cca 25%). Byla to celkem malá plocha, takže bylo lepší to udělat z materiálu dostupného ve stavebninách kousek od baráku. Ale nepovedlo se nám to v celé ploše stejnoměrně promíchat, takže v některých částech to má jinou zrnitost. Toto vše by MZK řešilo, to ti přivezou už promíchané.

Jinak jsem ještě uvažoval, že si nechám dovést dvě frakce z lomu ve Štramberku (světlý bílošedý vápenec), a chtěl jsem si udělat vjezd ve stylu Strade Bianche – když už jsme na tom cyklofóru, tak ať to není úplný offtopic. Ty cesty po kterých se tam jezdí jsou v podstatě taky MZK.

Díky za téma. Poměrně brzy mě bude čekat řešení stejné věci. V našem případě chybí zatáčky.

Zatím se také přikláním k těm zatravňovacím dlaždicím. Jediná nevýhoda je, že se asi zvětší prostor zeleně (ve středovém pásu), který je potřeba nějak udržovat.

Nebudou uplne nejjednodussi betonove mrize? Betonove zatravnovaci dlazdice. Jen pas pro kola a kde se otaci popelari udelat vetsi placek. Jeste mozna by bylo dobre uvest dalsi podstatny udaj, zda mate cestu po rovine nebo v kopci.

Nebudou uplne nejjednodussi betonove mrize? Betonove zatravnovaci dlazdice. Jen pas pro kola a kde se otaci popelari udelat vetsi placek. Jeste mozna by bylo dobre uvest dalsi podstatny udaj, zda mate cestu po rovine nebo v kopci.

používám železniční betonové pražce, už jsem jich naskládal stovky. Na 2,8m širokou komunikaci je třeba 5–6 pražců na běžný metr, cena za jeden je 50Kč + doprava (většinou 15 tis. Kč tahač se 100kusy). Některý mám doslova naházený v blátě a dává to přejezd nakláďákem 20+ tun na 3 nápravách. Ukládat to jde minibagrem nebo UNC, když si nějakej zajezdíš, tak ho vytáhneš, podsypeš a vrátíš zpět (ještě jsem to nemusel opravovat a mám z toho i brod). Časem to dost prorůstá travou, takže to vypadá překvapivě dobře. Poměr cena/výkon/odolnost je k nepřekonání. Na rozdíl od dřevěných ŽB nejsou odpad a je to čistá práce.

jakmile se ma na plastovým zatravnovaku zatačet, tak to v míste usilovnejsiho toceni volantem nevydrzi ani rok. A popeláři jsou asi taky nad povolenou tonáž.

ke zmiňovaným panelům – vidím to jako optimum. Na potulkách kolem Dolní Moravy měly z těhle panelů cesty mezi poly a bylo to super, jízda po tom byla hladká a zjevně to zvládá i zemědělsou techniku.

https://mapy.cz/zakladni?…

Já to mám takhle. Je samonosná. Místní zámečník mi to poheftoval za pár kaček. Za mě dobrý. Nebydlet u silnice a prefkventovaného chodníku, volil bych něco míň protitankového.

Zkusím obnovit téma – pro příjezd k chaloupce bych rád zpevnil stávající „trávu“. Pro osobní auto, které tam pojede na pár víkendů v roce a bude na konci parkovat.

Řeším výšku vrstev (o geotextilii pod to nemluvě) – určitě bych rád kombinoval hrubší do spod – např. 32–63, zhutnit a potom něco jeměnšjího, třeba 0–32 a zhutnit. Recyklát v okolí nikdo nemá.

Bude stačit třeba 20cm dohromady?Nepot­řebuju aby to bylo rovný jako když střelím, ale nechci tam mít 7cm koleje za chvilku.....