Hodně se tady toho namluví o brzdách véčka / kotoučovky. Já se se chtěl zeptat na jednu věc i těch ortodoxních kotoučovkářů. Já třeba jezdím véčka, ale né proto že by byly lepší jak kotouče, ale protože jsem měl na kolo 30tisíc a dal jsem přednost dobré vidlici před kotoučovkama (SCHWINN MOAB COMP/RS DUKE) Toto kolo jsem kupoval v akci od PELLSU, ale měli třeba v nabídce i Mongoose s hydrama DEORE, ale vidli RS PILOT. A ty brzdy? Mám Avidy 5 a jsem spokojen, protože jsem na ně přešel ze starého kola, kde jsem měl total šmejdy, tak že jsem si polepšil. Ale vidla je vidla, tak by mě zajímal váš názor i kydž se to tu okecává stále dokola.
A zase ty brzdy
124 nepřečtených-
-
lepsi duke s veckama nez pilot s hidrama, zvlast kdyz ses s nima spokojenej, pilot prej neni nic moc akorat nevim na co presne ses ptal
-
Otáza,názor, možná jsem to špatně formuloval, ale ty jsi k tomu řekl své a já jsem spokojený.
-
no ja mam PilotaSL 2004 a muzu rict, ze je to tak napul – zadny nadseni, ale zadny extra zklamani. Lepsi nez kdejakej Suntour, si myslim… Nejvetsi minus je to, ze neni moc tuha v krutu – kdyz se opru o zed prednim kolem a trochu vezmu za riditka, krouti se jak had… :-( Rozhodne planuju do roka ji vymenit za neco lepsiho… Premejslim, ze v ramci zimni udrzby ji zvednu z 80mm na 100mm, ale mam strach ze se bude kroutit jeste vic…
-
-
Máš pravdu, nejdůležitější je rám+vidle, komponenty hrajou až druhý housle. Véčka i kotouče mají svý pro a proti, ty sis pořídil dobrej základ a pokud se ti pak bude chtít, můžeš si kotouče časem koupit. Dá se říct, konečně správný názor, Corbette :o)
-
Jenže podle mě dokoupit novou vidli, je lepší, než nové brzdy, měnit na kotouče je velká investice i mimo.Já si třeba koupil rovnou blbou vidli,stim, že si ji časem vyměnim, a už se stalo:)
-
Jenže šit vidli pak vyměnit musíš páč ti bude vadit, zatímco véčka nejsou takovej provar a plno lidí s nima jezdí :o) Záleží co kdo upřednostňuje.
-
nejprve jsou nohy, :-) Pak ram, kola, vidla a zbytek. Urcite je lepsi kvalitnejsi vidle a Vcka. Hydry muzes dokoupt casem, :-).
-
Začíná to u hlavy, chu? a motivace, pak jsou nohy :o)
-
mas recht, jsem chtel napsat mozek a nohy, :-). Ale moc naturalisticke… .
-
-
-
Plno lidi jezdi na shitovych vidlicich :) Jinak souhlas s lepsi vidli a Veckama nez naopak.
-
-
-
Dovolim si lehce nesouhlasit. Je sice pravda, ze ram + vidlice jsou ty nejdulezitejsi veci na kole, akorad ze kotouce maji podle me nekolikrat vyssi zivotnost nez vidlice. I kdyz si dneska koupis dobrou vidlu, stejne ji tak za 2–4 roky vymenis. Kotouce si myslim, ze vydrzi dyl. No, ale jinak s vama v zasade souhlasim. Radeji vychutnat jizdu s dobrou vidlou a vetsinou dobrym, i kdyz trochu slozitejsim brzdenim, nez pohodovym brzdenim a spatnou vidlici. Nakonec je fakt, ze prave ta vidlice ma veliky vliv na prubeh brzdeni.
-
Proc nazyvas Vcka jako „slozitejsi brzdeni“? Trochu to pribliz jak to myslis… .
-
podle me jsou vecka slozitejsi system nez kotouce. Dalsi vec je samotne nastavovani vecek a kotoucu. I kdyz nastavit dobre vecka neni nejaky moc problem, je to prece jen vetsi piplani, nez pri nastavovani kotoucu. Samozrejme pouze v pripade, ze to jsou nejake lepsi kotouce, ktere nemivaji nejake zasadni problemy. takze asi tak nejak sem to myslel :-)
-
jo, jeste vlastne k tomu samotnemu slozitejsimu brzdeni: tim jsem myslel skutecnost, ze rafkove brzdy obecne maji problem v problematickem terenu. Voda, bahno, snih, ruzna spina. Kdezto kotoucovky jsou nezavisle na techto podminkach a vetsinou se chovaji furt stejne.
-
me v mokru hopy mono M4 brzdily hur.nejakou chvili.
-
-
-
-
Proč bych měl měnit vydli tak brzo? A co převratného by mi měla nová vydle (srovnávám s mx comp eta I. serie) přinést? Není to trochu fetiš?
-
Tady jde asi oto, že vidle je fajnový zařízení, který chtíc nechtíc víc, než 20ooo km nevydrží…
-
my nemůžeme za to že máš scareba :-)
-
Kdybych bral můj případ, tak napíšu 4ooo a to jsem ještě optimista:)
-
-
No to bych se možná moh i hádat, ale ještě počkám ty tři tisíce do davceti, jestli se náhodou nerozpadne.
-
-
-
-
-
V podstate resim ted neco podobneho. Stavim nove kolo a libi se mi vidle RS Reba. Bohuzel je pouze pro kotouce. Mam postacujici Vcka XT na keramice a nemam problem. Ale ta vidle se mi libi natolik, ze asi pujdu do mech. kotoucu (Avid) vpredu. Tak tu prubezne procitam nekoncene debaty na tema V/kotouce a snazim se z toho si neco odnest. POpravde, nekdy je to docela tezky … :)
-
ber to tak, ze z V na kotouce prechazi mnoho lidi. z kotoucu na V malo az nikdo (proc taky). az si zajezdis s kotoucem, V nebudes chtit a ani nejde tak o to v jakym terenu jezdis ale o ten komfort pri brzdeni.
-
AMEN
-
Jo, jsem v pohode. Jedine, co me na tom ted stve, ze musim navic investovat do naboju a brzd. Ale na druhou stranu vi, ze toho asi nebudu litovat a ze dodatecne okotoucuju i zadek, az budou love … Docela jsem na to zvedav
-
:D
ja se ted okotoucoval celej a mam z toho fakt radost… :)) teda pokud nemyslim na cenu… ://
-
-
Tak moment! Znam dva lidi, kteri poustili kotouce a vratili se k veckum! :)
-
mohu se ještě zeptat co za kotoučovky měli?
-
typnu si. tektro novela?
-
Jeden z nich mel Giant s firemnima kotoucema a druhy nejaky hydry (bohuzel nevim ktery)
-
hayes mech?
-
-
a kolik lidi se ale k V nevrati? to ze z nejakeho neznameho duvodu se dva lidi vratily k V nic neznamena. myslim ze tech co se k V nevratej je vic. mnohem vic. a i ti co se (jak rikas) vratili k V, stejne jednou zkoncej u kotoucu. na 99% sem si jistej.
co na to Fousac? Sel by zpatky do nebrzdiciho kola?
-
na to mam kotouce moc kratce, abych to moh jednoznacne rict.. ale tak na 99% ne… cas ukaze.. ;)) ten komfort staleho silneho brzdneho ucinku, to je pohodicka… co do davkovani a modulace se Vcka na kotouce fakt nechytaj.. a muj pocit je, ze s kotoucema tak nejak funguje lip „zpetna vazba“…
-
v prvni rade jsem presvedcenej ze V nejsou nebrzdici kola to fakt muze napsat snad jenom nekdo, kdo Vecka ani nemel /ted mi budes oponovat kolik let jsi je jezdil/ ja mam velice kvalitni vecka a jsem s nima spokojenej, mel jsem kotoucovky a muzu rict – jo brzdej dobre – OBOJE brzdi, tak nevim co furt resite, esli mas na kvalitni hydry, tak neni co resit, ja na ne nemam a XT 04 s pakou AVID SD 7 mi vopravdu staci…
-
já bych fousáčovi věřil… ubrzdit 15kg XC/FR fulla a 90kg když tomu naložíš ve sjezdu, je s véčky problém, ale on ti to Fousáč rád vysvětlí.
-
Pokud myslis ty co jsem u nej videl naposled, kdy ani ctyri prsty nezastavily samotny kolo, tak to je vic nez jasny :-)
-
ani stav předtím tj. před závodem v Lounech kde nechal špalky i ráfky na 80km, nebyl nic moc…
-
sem presne vedel, ze se nekdo ozve… ;) (no cekal sem spis Padlistu)
je pravdou, ze moje Vcka nebyly v posledni dobe, hmmm, v idelani kondici, ale muzu vas ujistit, ze kdyz ta hajtra byla nova, brdila dost dobre.. a muzu srovnat i s jinyma bicyklama… napr. Vcka co sem mel na krosu byly fakt ostry… takze muj nazor neni zase tak neobjektivni…
-
Sak to netvrdim, jen me tamty brzdy trochu zarazily. Vzdyt vis jak jsem na to koukal :-))))
-
prototyp dualu :-)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
brzdy jako brzdy..
tak mi nekdo vysvetlete, proc silnicka nejde zastavit, i kdyz brzdy brzdi dost dobre..
;))
-
To si rikam i na XC kole :)
-
v tom bude nejak finta.. kros s V brzdil jako das, az sem i pres riditka lital i na rovine, bike uz byl horsi, ale taky nic moc komponenty (teda jeste s V), no ale ta silnicka brzdi fakt fest, ale zastavit stejne nejde..
-
Ze by to co tam je jako atrapa plastu nemelo dostatecny brzdny schopnosti? :))
-
to musis napsat hned?? sem to chtel udelat napinavy.. ;)
ale myslim, ze dost bude i na geometrii a pruzeni/tlumeni.. kdyz trochu odskocim od silnicek z5 k mtb, tak si dovolim vyjadrit nazor, ze pokud vezmu FR bika (rekneme 18kg, 200/200 zdvihu), XC chrtiho bika (11kg, HT/80) a dame jim stejny kola/plaste a stejny (fungujici) brzdy, ze to FR kolo stejne zastavi driv.. no a silnicky uz je to jenom vyhnany ad extrema… ;)))
-
Souhlas. Jen k tomu FR kolu. Tech 18 kilo uz ma s tema 12 dratovejma kolama, ultralight dusema, slikama a veckama, ze jo? Ja si to myslel :-)
-
ty nadelas kuli par gramum.. :-D
no dobre, oprav me.. ja vychazel z tvrzeni majitele jednoho A-linu, a sice 17kg.. no ale to mu fakt neverim..
-
Kdyz to ma na chrteni :) Ja bych tomu taky neveril. Podivej na Frantovo maly pevny Banshee. To ma 18,5kg a nikde zadny zdvihy :)
-
fihaaaa…
tak co je podle tebe kolo na freeride, kdyz original VPS Norco je na chrteni… ;D
-
Ale neee, ze to ma tak poskladany. Original 17kg nema.
-
no dyk mu taky tech 17 neverim… ;)
-
-
-
-
-
-
u silničky máš větší průměr kola, proto je vyvolána větší brzdná síla (páka), ale je menší plocha pláště, takže jsi schopen přenést menší brzdnou sílu na vozovku, proto máš pocit lepšího zpomalení, ale jdeš hned do smyku a stejně nezabrzdíš. Jediný co brždění ovlivňuje je velikost vyvolané brzdné síly, součinitel tření mezi pneu a vozovkou a gravitační zrychlení, tzn., že při teoretických podmínkách máš maximální dosažitelný zpomalení 9,81 m/s = víc to prostě nejde :-)
-
ale kdyz uplne stejny kola dam na krosa, tak zastavim driv.. cim to je?? ze by ty 3kila navic?? ;)
-
To je to co nevím, když počítáš zpomalení tak se hmotnost vykrátí a vůbec tam není. Navíc 3 kila z cca 90 kg, který i s kolem máš, jsou asi tak 3,5% hmotnosti a trochu pochybuju, že to rozeznáš od větru v zádech :-)
-
Vitr v zadech treba nepoznam vubec, ale vitr proti… :) Bez matiky: A nebude to taky krapek posedem, geometrii ? Prece jen s nizsim tezistem vic vzadu muzes zastavit daleko driv proste proto, ze neprepadnes :)
-
to je pravda, jsi schopen přenést brzdnou sílu pouze do velikosti součinitelu tření, tzn., pokud ti obě kola na kole blokují = brzdíš smykem (na asfaltu), jsou tvé brzdy dostatečně dimenzované a nepotřebuješ výkonější. Pouze potřebuješ zvolit takovou distribuci brzdné síly aby se kola ještě odvalovala a tedy zpomalovala. Pokud máš jedno kolo odlehčené, pak toto nebrzdí, druhé kolo je přetížené a v oblasti smyku = prodloužená brzdná dráha. Takže rozdíl mezi dvěma koly může být ale nebude v hmotnosti. Hmotnost ovlivní velikost energie, ketrou musíš umořit, proto jsou jiné brzdy na náklaďáku a na kole = přeměna energie na teplo a dostatečný odvod tepla.
-
-
-
-
eehhh „tzn., že při teoretických podmínkách máš maximální dosažitelný zpomalení 9,81 m/s = víc to prostě nejde“ ?????
-
= pokud součinitel tření je 1, což je pouze teoreticky, pak 1× 9,81= 9,81. Nevím co se na tom nedá pochopit? To jsou základy fyziky.
-
Jo uz jsem si to precetl poradne cele
„Jediný co brždění ovlivňuje je velikost vyvolané brzdné síly, součinitel tření mezi pneu a vozovkou a gravitační zrychlení, tzn., že při teoretických podmínkách máš maximální dosažitelný zpomalení 9,81 m/s = víc to prostě nejde “
-- toto je ale totalni blabol
-
Ty jsi snad sned vtipnou kasi. To si pletes se stropem rychlosti svetla, ne?
Odmontuj brzdy, sedni na kolo -jakekoliv, rozjed to z kopce, pod kterym je betonova zed. Pokud to prezijes, coz pochybuju, tak pochopis, ze jsi to tvoje 9.81 prekrocil tak 10× … mozna i radove vickrat … to uz zalezi na tom jak pruzny mas oblicej :o))))))
-
-
no boooze, tak zapomel, ze zpomaleni ma ctverecni sekundy… ;))))
-
:)
-
o rozmer resp. uvedeni chybneho rozmeru mi nejde !
-
do teď to paltilo takhle, takže pokud platí nové fyzikální zákony tak prosím, jaká je tvoje verze?
-
kontrolni dotaz: Zavisi take brzdna draha na hmotnosti telesa ? Mi pripada, ze sis vzpomnel na priklad ze ZS. --
napr. Kolo jede rychlosti 30km/h a pri koeficientu smyk. treni (f) 0.01. SPocitejte vzdalenost za jakou zastavi. A resis to zpusobem -treci sila Ft = m * g * f musi pusobit na draze s, aby zmarila konetickou energii E = 1/2 m * v2 tzn. s = v2 / (2fg).
No tak toto je zcela mylná úvaha pro náš případ.
-
presne receno … zavisi na hybnosti … coz je v.m To je pry duod, proc martinez vozi cantilevery miso vecek … pri jeho vaze 50 kilo i s kolem :o)))) jsou Vcka moc ucinny
-
Vy jste se takové běsy učili na ZŠ? To bych pošel… já jsem ve fyzice nezvládal napsat ten název, natož tam něco vypočíst…
-
No vidíš, [s = v2 / (2fg)]. taky jsi se dopracoval na (f*g), protože jsi použil vzoren na brzdnou dráhu, ne zpomalení, pak zbývá ještě dráha a rychlost. Takže znovu, zpomalení je závislé na tření a gravitačním zrychlení nic jiného. Tak ještě jednou, pokud ti blokují kola při brždění na asfaltu již silnější brzdy nepotřebuješ, pouze lépe kontrolovat brzdnou sílu.
Takže stále nechápu tvůj odpor, když uvádíš ty samé argumenty.
-
-
-
-
se sekundama na –2 jsem to nechtěl už dál komplikovat, a hlavně nevím jak napsat editoru horní index. :-)
-
-
-
To Homat, to bych docela bral bika co zabrzdí ze 60km/h na 22 metrech, ale asi bych to neustál :/
-
To McBlacky: V praxi naštěstí pásy montovat nemusíš :-)
Chtěl jsem poukázat na to, že brzdění není jenom o „velikosti“ brzd, ale že jsou určité limity a zákonitosti, na který se bohužel často zapomíná, a které sebelepší brzdy nepřekonají.
Ostatně jak vidím z některých reakcí výše tak se na ně ani myslet nechce.
-
to byl spíš vtip :-) tady nedávno byla debata, kde já jsem hájil stanovisko, že když vezmeš za pořádou hydru co to dá ve sjezdu po asfaltu tak přeletíš ridítka, to by sedělo, kdyby ten koef tření byl blízký 1. V reálu může být ale kolik? těžko říct… já nad tím docela přemýšlím, teda nad adhezí k jednotlivým povrchům a limitům pláš?ů atd.
-
u auta, který jezdí většinou po asfaltu se uvažuje, že maximální decelrace je 6–8 m/s, takže ten součintel se pohybuje tak do 0,8 u asfaltu. Když jedeš po ledu je to asi 0,1 a zbytek někde mezi tím :-)
-
-
a co takovy vliv odpruzeni?? to ma podle me do toho taky co kecat…
-
Ale to je praxe. Tady se resi pusta teorie :))
-
odpružení má zásadní vliv, a to, jestli se bude kolo dotýkat vozovky a tedy brzdit. Pokud kolo není odpružený, na nerovným terénu skáče, pak nemůže brzdit tak jako odpružený kolo, který kopíruje terén. Tolik praxe + teorie.
-
ja teda predpokladam, ze pokud chceme zjistit, proc nejde zastavit silnicka, bavime se o terenu zcela hladkem, suchem, bez necistot.. takze krasny cisty hladky asfalt… sice u nas je to spis sci-fi, ale pro potreby teoretizovani to je nejjednodussi…
a i v tomhle pripade zastavis odpruzeny kolo driv nez pevny.. za predpokladu stejneho soucinitele smykoveho treni.. proc???
-
Při brždění vznikají síly, které odlehčují zadní část a zatěžují přední část, pokud je kolo odpružené dojde k lepšímu rozložení sil. Zadní kolo se neodlehčí tak jako u pevného rámu. To co je uvedeno výše o maximální deceleraci platí za předpokladu, že jsou obě kola zablokována = brzdí smykem nebo zatížení předního i zadního kola je v relaci s tangenciální brzdnou silou, kterou vyvinou brzdy na obvodu kola. Pokud ne pak vstpuje do hry konečně hmotnost, repektive normalová sila FN, která má vilv na třecí sílu (Ft =<Fn*f), platí do hraničního zpomalení (a=g.f). Takže pokud se odlehčí zadní kolo, sníží se Fn a tedy třecí síla = snížení Ft = prodloužení brzdné dráhy.
-
Pokud jsem ve skole dobre poslouchal, tak maximalniho zpomaleni dosahnes, kdyz pouzivas brzdy tesne pod hranici zablokovani kola. Doufam, ze se to nejak nepre s tvoji teorii?
-
A pokud jsi se ve škole naučil číst, tak to tam i vidíš …
-
No sotva to rozlustim, ale tohle me vydesilo: To co je uvedeno výše o maximální deceleraci platí za předpokladu, že jsou obě kola zablokována = brzdí smykem…
-
Překlad = dosáhl jsi maxima, přebrzdil jsi a už nebrzdíš = jedeš smykem.
-
-
-
říká se tomu skluz. A nijak se to s teorií nepere ba naopak. Maximální součinitel adheze je dosažen při optimálním skluzu (rychlost otáčení kola je pomalejší než by odpovídalo rychlosti pohybu obvodu kola při dané rychlosti) , pokud skluz překročíš začne hodnota klesat až na 100% skluzu = smyk.
-
Nechtel bych to zakriknout, ale vypada to, ze tu konecne mame odbornika na otazky zrychleni, zpomaleni a veci odvozene. Uz to nemusi resit kecalove jako ja :)
-
konecne ses priznal:)
-
-
-
-
PS. samožřejmě, že taky hraje roli velikost pláště, respektive velikost styčné plochy, čím větší, tím lepší podmínky a součinitel tření se tak blíží maximální hodnotě pro dané podmínky.
PPS. to platí pro brždění v přímém směru, pokud zatáčíš je nutno postupovat podle adhézní elipsy a uvažovat o vektoru síly vzniklém maximální hodnotou pro přímý a boční směr.
-
o tom zatáčení to je zajímavý, můžeš mi to trochu přiblížit, jak se tam skládaj ty vektory pro přímý a boční směr a jak to ovlivňuje změna těžiště? o co náklon do strany? by nebylo špatný vytvořil v pc fyzikální model, který by za určitých daných podmínek dokázal vypočítat kdy se dostane pláš? do smyku. ovšem kámen úrazu jsou veličiny adheze k povrchu (terén) směs pláš?ů, tlaky/deformace pláště…
-
adhézní elipsa: každej pláš? má určité maximální tření, které přenese na určitém povrchu = maximální sílu kterou přenese. Tyto síly se liší v příčném směru (zatáčení) a podélném směru (zrychlování/zpomalování). Takže si představ kříž, který bude mít vodorovnou stranu delší (brzdění/zrchlování) a kolmou kratší (zatáčení). Pak vypíšeš vektory těchto stran (vznikne elipsa) a to je maximum co pneu dokáže. Nemá cenu pátrat po tom která pneumatika má nejlepší adhezi v obou směrech, protože to nikde nenajdeš, důležitý je se uvědomit, že když zatáčíš, využíváš té kolmé síly, a pokud do toho začneš brzdit )vodorovná síla), dostáváš se do oblsti vektorů, = snižuješ maximální boční sílu pneu = dřív lehneš. Takže buď zatáčej nebo brzdi.
Náklon kola je něco jiného, dá se to vypočítat, ale z halvy si to nepamatuju. Jde o vynulování odstředivý síly, tzn, že odstředivá síla působí z těžiště vodorovně s vozovkou ve směru od středu zatáčky , pokud z „konce“ síly spustíš kolmici, musí procházet bodem, kde se pneu stýká s vozovkou. pokud potíná vozovku vedle kola dále od středu zatáčky pak nezatočíš, odtředivá síla je věší. Pokud protíná kolmice vozovku blíže ke středu poloměru zatáčky pak ležíš.
-
// Pokud protíná kolmice vozovku blíže ke středu poloměru zatáčky pak ležíš.//
Ale to lahnes kvoli tomu, ze si to prilis naklonil a nie kvoli tomu, ze to podklzlo, co je to, co si riesil napr. pri elipsach.
-
Já jsem nikde nenapsal že to podklouzlo. Odtředivá síla byla menší než gravitační, takže tě v tomto případě neudržela a spadnul jsi. Pochopil jsi správně.
-
-
-
-
-
pokud je kolo odpružené dojde k lepšímu rozložení sil. Zadní kolo se neodlehčí tak jako u pevného rámu
A to jako opravdu?
-
změní se ti geometrie a sníží se tak klopný moment.
-
sníží se klopný moment a tím se zadní kolo neodlehčí tolik??
-
To nevim, ale diky sagu a negativnimu zdvihu ti pritlacuje kolo i v momente kdy HT lita vzduchem.
-
Ano, pokud se klopný moment sníží, pak síla, která odlehčuje zadní kolo a vyvolává klopný moment se sníží taky.
Klopný moment má vliv na Fn takže vzroste i brzdná síla mezi mezi vozovkou a pláštěm.
-
se vtom ztracim..
muzes mi to namalovat???
-
namalovat můžu, ale nemám skener, tak zkusím vysvětlit. Klopný moment vzniká vektorem Fn respektive Fg a brzdné setrvačné síly Fo (vychází se z těžiště). Pokud se mění těžiště mění se i směr výsledného vektoru. Pokud výsledný vektor směžuje před přední kolo jdeš přes řídítka, pokud se vektor pohybuje mezi předním a zadním kolem zůstáváš v sedle. Čím blíže je vektor k přednímu kolu, tím více je zadní kolo odlehčený, čím blíže je ke středu, tím více zůstává zadní kolo u země. Jde opět o teorii, a jak vydíš hodně ovlivní celková geometrie kola, ale pokud se bržděním u odpruženého kola sníží geometrie je větší předpoklad, že se snížilo i těžiště a výsledný vektor se posunul blíže ke středu mezi přední a zadní kolo.
-
ted je nutny zjistit, kde je teziste.. na silnicce se mi nemeni, ale na fullu uz znatelne.. muj dojem je, ze se posouva dopredu a nahoru… takze logicky by si mel driv prepadnout, ale neni to tak…
to sem z toho jelen..
-
Hlavní těžiště jsi ty, kolo má pár kilo, takže záleží na tom kde sedíš, jak jsi vzpřímenej atd. U toho odpruženýho kola předpokládám, že dojde k poklesu vidlice, někdy i zadní stavby = snížení kola jako takovýho = snížení těžiště. Zbytek práce je na tobě = sednout co nejníž a nejvíc dozadu.
Zkus se při brždění naklonit nad přední řídítka = zmýněný dojem nahoru a dopředu, ale nezapoměň na chrániče a helmu :-) = výsledný klopný moment se dostane před kolmou osu předního kola a jdeš.
-
Prave, ze zadek se spis zvedne nez snizi a predek se sice snizi, ale diky teleskopicke vidlici se taky posune teziste dopredu (zkrati se rozvor). To plati tedy ve vetsine pripadu. Treba u vidlice USE je to jinak :)
-
No vidíš ten zkrácenej rozvor mne nenapadl, ale logicky to bude pravda. Takže to „vynuluje“ snížení těžiště = moc velkej rozdíl mezi HT a odpruženým kolem nebude. :-)
-
a sme tam, kde sme byli..
jeste me napada, nebude hrat taky roli absorbovani kineticky energie odrpuzenim?? dyk tam je sila, ktera tu vidli zamackne, ale zpet se uvolni az po zastaveni.. (pouze dalsi domnenka:)
-
To už je pro mě vyšší dívčí :-)
-
zcela nepatrne. si vem jak velkou energii je ta vidlice schopna absorbovat. napr. ca silou 500N stlacis vidlici o 10cm tzn. dostanes do vidlice pouze par desitek Joulu, coz je naprosto zanedbatelne vzhledem ke kineticke energii kola, ktere chces zabrzdit.
-
ted se domnivam, ze to bude silne zaviset na rychlosti.. v malejch rychlostech, cca do 7km/h to bude mit dost podstatny efekt.. na fullu pri tyhle rychlosti chytnu za brzdy, zhoupne se vidle, ale stojim na miste.. na pevnaku jeste .desitky cm ujedu.. (ostatne nase vrata sou toho jasnym dukazem.. :)
-
To tam nesmis litat jako dabel. Zpomal na 6km/h :)
-
Tomu nerozumím, to by šlo brzdit kolo vidlicí? Pokud budu uvažovat, že cyklista má i s kolem 90 Kg a dosáhne zpomalení 5,5 m/s je setrvačná síla 495 N. Takže se mu jenom vidlice zanoří na doraz a stojí?
-
dost z toho je kinetická energie těla, která se přenáší do řidítek (zapření) a hodně se ji absorbuje (svaly)…
-
Dělal jsem si trochu legraci, Lada měl částečně pravdu, vidlice je schopna absorbovat cca 500 N, ale těch prvních. Vzhledem k Newtnovu zákonu působí setrvačná síla až do úplného zastavení a rovná se brzdné sile pouze má opačný směr. Jakmile vidlice dosáhne dna už není schopna cokoliv tlumit, ale kolo se pohybuje dál, proto držíš brzdy po celou dobu brzdění a ne jenom na začátku. Setrvačná síla se „nepřenáší“ do řídítek, ale působí z jednotho bodu a tím je těžiště. Svalama tedy nepochytíš vůbec nic, protože ty svaly jedou s tebou na kole. Něco jiného je kdyby jsi narazil do zdi, tzn. okamžité zastavení. Takže jsme si odvodily odpověď, jestli odpružení pomáhá umořit energii kola při brzdění, která zní: prakticky NE.
-
Hele, a jen takovy impuls, ty se zase rozjedes :) A jakto, ze ti pruzeni zere energii pri slapani a pri brzdeni ne? A proc prvnich 500N? Vidlice normalne pobere 2500N a porad nemusi byt na dorazu.. se mi snad pri brzdeni nestalo, ze by sla vidlice nadoraz.
-
- jezdis pomalu
- mas spatne brzdy
- mas tam pruzeni z traktoru
-
Když šlapeš tak se vidlice houpe, nepůsobí na ní souvislá síla, takže s každým šlápnutím se vidlice znovu a znovu „zabořuje“ a pohlcuje malé množství energie. Když brzdíš, vidlice se dostane na minimální zvih odpovídající brždění a tam zůstává. Já nevím jaký jsou síly na vidlici vzal jsem údaj od Lady, myslím že je to úplně jedno :-)
-
já bych si dovolil nesouhlasit :-) když skočím (bez kola) z metr zítky, tak tu energii pohltí svaly (jdu do dřepu) a to je taky kinetická energie. když pořádně brzdíš, tak se zapíráš o řidítka, aby jsi nepřepadl (kdybys to neudělal, tak letíš přes) a dochází k podobnému jevu ne.
-
jestli sem to pochopil spravne tak svalama bojujes za udrzeni teziste. svalama nebrzdis (narozdil od ty zidky) rozdil je podle me takovej jako bys sedel v plachetnici a foukanim do plachty se ji snazil rozjet nebo jel na normalni vitr.
-
já to beru do úplnýho zastavení, když jedeš řekněme 10 km/h a vezmeš za obě brzdy naplno, tak se ti ponoří vidle, ty se katapultuješ vpřed a právě o řidítka se jakoby zasekneš a tu energii svojí přeneseš na bika, ale už ji přeneš mín, protože část se ji pohltila svalama rukou… ale je možný že to není pravda
-
rozumim jaks to myslel ale svalama budes brzdit teprv v okamziku kdy kolo uz bude stat. kdybys to rozjel proti zdi a kolo se o ni zastavilo, pak to budes muset ztlumit (zbrzdit) svalama. dokud se kolo i ty pohybujete v jednom smeru tak to tak neni a svalama udrzujes pouze svoji pozici za riditkama (bojujes akorat proti setrvacnosti (svoji) pri brzdeni).
-
jo tak jsem to myslel, jsem původně reagoval na Fousáče a jeho zpomalení z 7km/h na 0…
-
no uz na ZS se tusim probiraly Newtonovy zakony a z toho plynouci vztazne soustavy. Je holt velky rozdil mezi inercialnimi a neinercialnimi. Snad ti to nekdo vysvetli, ja nemam silu
-
ok. základka jo to už je sakra dávno :)
-
Těma svalama jenom koriguješ pozici na biku, tedy rozhoduješ kde bude těžiště, ale nebrzdíš.
-
-
-
-
Oprava: nad řídítka :-)
-
-
-
-
-
no jo, čoveče, jsem si to nakreslil – takže ta samá setrvačná síla na kratším rameni (při stlačené vidli) vyvolá i menší odlehčení zadku.
-
-
-
-
U HT biků ano, na houpacích hračkách – podle typu zavěšení zadní stavby.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Taky mam pocit, ze se na silnicicce neda razantne zastavit. Kdyz vletis do nezname zatacky, neda se toho moc delat. A na zimaku s jednocep.celistma s obyc.spalky je to hruza. Jeste ze se km najizdi po rovine :)
-
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
