Realne testy - vysledky mereni tuhosti, aerodynamiky atd

639 nepřečtených
  • jecnak

    Budiz thread pro vkladani linku na realne = merene testy ruznych casti kol. Vahy prosim davejte jinam.

    • jecnak  

      Mereni tuhosti klik.

      1. link

      2. link = 1. link + neco navic a lip serazeno

      • Radari  
        Obsah tohoto příspěvku je blokován zakladatelem diskuse.
      • Bafoon  

        nebylo by něco podobného k mtb klikám? předpokládám že i když toho polovinu neznám jsou to výhradně silničářský?

        • JakeF  

          Bajkový nejsou? Mě docela překvapily ty Dury, jsem vždycky měl zato, že XTR a Dury jsou jedny z nejtužších… A Rotory taky dost zklamaly…

          • kubad  

            co máš proti DA klikám? jsou jedny z nejtužších, samo poměr váha tuhost už není žádná hitparáda, ale to je nic neříkající údaj, duležítá je absolutní tuhost

            a rotory sou na tom s tuhostí taky dobře

      • treatt  

        Koukam, ze mi to trvalo o dve minuty dele to najit :)

        • ememem  

          bych si dovolil povedat ze toto co navrhujes je najnestastnejsia kombinacia. bud meram alebo mam pocit. v zasade su to dve metodiky tzv. nemecka (exaktna, namerane exatktne definovae hodnoty ktore sa nejako viac ci menej priblizuju ocmusi realnemu) a tzv. americka kde sa s meranim moc netentuju (neznamena ze nemeraju vobec) ale skusia ako to funguje v praxi.

          celkom pekne to vidiet ked porovnavas napr. metodiku testovania pre svetla na bike. testy v nemeckych casopisoch meraju lumeny, watty, kapacity atd. skratka fyzikalne veliciny kdezto ked zoberies americky test toho isteho  tak je tam namerane ze kolko sa nabija, kolko vydrzi svietit, a meranie „svietivosti“ zistene tak ze daju reflexny tercik 10–20–50 metrov a odfotia ze pokial to este dosvieti.

          tazko povedat ze co je lepsie, oboje ma vyhody aj nevyhody ale miesat to je podla mna uplne zufalstvo. toto robia v poslednom case v nemeckych casopisoch a vysledok je uplny gulas. napr. test brzd mountainbike 01/08 – luisa- namerane hodnoty uplna katasrtrofa, ale potom pocitvy „praxistest“ a vysledok – „sehr gut“ rovnako ako ine s ovela lepsimi nameranymi hodnotami. potom neviem co si mam vlastne mysliet. takze ja tvrdim – bud/alebo.

            
          • treatt  

            No, tak ja na to prave mam zase malicko jiny nazor. Neni nad to, mit vysledky z nemecke metodiky, s presnymi a exaktnimi hodnotami. JENZE! Jsou nektere veci, ktere se potom v praxi projevi trochu, nebo taky zcela jinak.Takze pro by skutecne bylo idealni najit k te samotne veci jak exaktni laboratorni test, tak nasledne potom porovnani se skutecnosti. Jakym zpusobem potom k tomu pristoupi konkretni tester, jakou vahu da v hodnoceni pocitum a jakou namerenym hodnotam, je potom vec jina. Jak jsi evokoval ten test svetel, to je krasny priklad. U svetla me v prvni rade zajimaji prave ty fyzikalni veliciny, ale v druhe vlne hned i ty uzivatelske ptakovinky, za jak dlouho ji nabijes, jak dlouho sviti, jak je tezka, jestli neni na riditkach moc mohutna atd. A pak treba takova vec, jako jako je sirka svetelneho kuzele, teplota svetla a tak…to se hur meri exaktne…

          • milan1  

            Pokud se test a praxe rozcházejí, tak test byl proveden špatně a nebo měl špatně nastavené parametry.

            Kolo se skládá z mnoha komponentů a celkový mix dělá konečný dojem, jak se na tom projevují jednotlivé komponenty? Tohle se na kompletním kole nikdo nedozví a konkrétně prokazatelné výsledky u dílů, které se sem právě vkládají se nedají provozem samotného kola vůbec zjistit.

            Velmi omezeně se může k několika komponentům vyjádřovat člověk, který zrovna zaměnil jeden jediný komponent na svém stroji(třeba ty kola). Zjistit parametry tak přesvědčivé, jak dokáže nabídnout některý z předkládaných testů prostě nejde.

            O co jde nakonec je jenom znát své potřeby a podle testu si upřesnit jak na tom jsem a čím si mohu případně polepšit.

            Myslím ale, že tento thread byl určen výhradně k vkládání výsledků a ne k diskuzím o testování.

            Pokud bude tohle vlákno smazáno nebudu protestovat, mělo by se možná přesunout zcela mimo, není to k tématu v nadpisu.

    • treatt  

      V ankete mi chybi moznost „zajima me realne mereni + a potom porovnane s pocitovymi zkusenostmi z testu“…

      A s dovolenim bych pridal i odkaz, co jsi tady uz jednou daval, protoze to je hodne dobry zdroj – test silnicnich zapletenych kol (aerodynamika, tuhost..) – at je to hezky po kupe..

    • Pebe  

      před časem vyšlo na Cyclingnews něco o aerodynamice na kole

      teď to vyšlo i v češtině na KPO

      • jecnak  

        Zajimave je, ze nejlevnejsi a nejvic znat je pouziti aeronastavcu. Mozna pak taky klasicky figl se zalepeni vetracih otvoru v prilbe.

      • Pebe  

        jak to tak čtu, tak mi připadá, že když je ta úspora mezi normálním kolem a časovkářským speciálem cca 22%, tak by „pokud jsi schopen na normálním silničním kole jet rychlostí 40km/h, když přesedneš na časovkářský speciál a nasadíš časovkářskou helmu, pojedeš se stejnou intenzitou přes 44km/h“ mělo být spíš 48km/h, ne?

        • jecnak  

          Myslim, ze aerodynamicka uspora 22% nerovna se zvyseni rychlosti o 22%. Duvod bude asi hlavne v tom, ze aerodynamicky odpor roste se ctvercem rychlosti.

      • treatt  

        Chapu to spravne, ze pri rychlosti 30 km/h spotrebovava ten valec roztacejici testovana kola tolik wattu, kolik je uvedeno ve sloupci Rolling performance? Protoze jestli je tohle spravna interpretace, potom by Deda Tre spotrebuje valivym odporem 26,4 Wattu, kdezto Hutchinson Top Speed 47,9???

        • jecnak  

          Chapes to spravne. Celkem to i odpovida me zkusenosti, ze Top Speedy nejsou rychle plaste.

          • MlokCZ  

            Teď je otázka jestli to je pro obě kola dohromady nebo jen pro jedno.

            Ty čísla mi přijdou poměrně vysoká v porovnání s bikovými plášti i v případě, že to je součet za obě kola (být to průměr z obou kol, tedy pouze pro jedno kolo, tak to je strašně moc). Čekal bych menší hodnoty.

            Když vezmu nějaké rychlé pláště z toho testu, tak mají 26,4W. Je to pro 30km/h, bikové se testoují pro 20km/h, valivý odpor roste lineárně, takže to můžu přibližně přepočítat na 20km/h a bude to 17,6W (pro nejhorší plášť z testu po přepočtu na 20km/h to bude 32W). Měřeno bylo pro 85kg (jezdec včetně kola). Bike magazin testuje pro 50kg zatížení (to má být simulace zadního kola pro 75kg jezdce), tedy je nutno připočíst ještě valivý odpor předního, který bude o něco nižší. Dejme tomu, že přední bude mít 2/3 valivého odporu zadního (možná i méně).

            A když srovnám, že na 20W se u bikových plášťů dostane FF s duší a teké třeba RR bez duše…

            Po přičtení za přední dostáváme na ± 33,3W

            Tedy nejrychlejší bikové pláště se vyrovnají těm horším nabušeným silničním (a to v té druhé tabulce jsou ještě i horší kousky).

            • jecnak  

              Podle me je to pro obe kola dohromady (i kdyz to z nasledujicich radku o metodice jasne nevyplyva):

              Protocol: The Coefficient of Rolling Resistance (Crr), was aquired by testing all tires on a 120 cm (47.244") drum at 30 km/h (18.64 mph). Loading was similated with a 44/56% balance of front and rear tire. Total bike including rider weight was 85 kg (187.39 lbs).

              • MlokCZ  

                Já si to taky myslim, pro jeden by ta čísla byla taky už extrémní úlet.

                Ale i pro obě kola bych čekal lepší výsledky.

                Takhle mi z toho vyplývá, že pokud mám jen průměrný silniční plášť a ten tolik nenabuším, tak valivý odpor bude horší než na tom FF nebo RR bez duší (kde to je pro poměrně nízký pohodlný tlak). A když bych měl nějaký z těch nejhorších, tak když je méně nafoukám, tak budu na tom o hodně hůře.

                A to jsem byl těmi 2/3 pro přední kolo pro bike docela přísný, možná to tam bude o něco méně a tedy ten součet pro obě kola by mohl jít někam ke 30W.

                Na druhou stranu tohle sedí s tím, proč jsem na silničce nikdy nebyl o moc rychlejší než na biku, když tu výhodu lepší aerodynamiky jsem pro malý rychlostní průměr využít moc nedokázal. A valivým odporem jsem na silničce nezískal dle těhle čísel vůbec nic.

                • jecnak  

                  Celkem souhlasim s tvymy zavery. Jen snad bych dodal, ze diky tomu, ze silnicni plaste jsou bez vzorku, tak i lepe akceleruji (nezvejkaji se figury vzorku). Dal pak nizsi hmosnost atd.

                  • MlokCZ  

                    To souhlas, to jsou další vlivy, které tam jsou. U hmotnosti to pak může být slušný rozdíl když to nejsou jen pláště.

                    Já jsem ale nikdy neměl o moc lehčí silničku než mám celopevňáka, silničky jsem míval kolem 8,5–9kg a celopevňáka mám něco pod 10kg; a ten váhový handicap plášťů na biku u mě smazala kola u silničky, kde jsem nikdy neměl nějaký dražší superlehká silniční kola – kdybych na silničce dal opravdu pořádná kola aspoň v ceně těch co mám na celopevňáku, tak by se ten rozdíl také jistě zase o trošku zvětšil i u mě.

                    Je ale jasné, že tady jsem měl silničku lehce handicapovanou protože byla prostě o malinko nižší kategorie než ten bike (jinak by mohla být klidně o 1kg lehčí s lehčími koly).

                • jIrI___  

                  Je na čase aby se výrobci silniček nad sebou zamysleli a začali je osazovat FF :)

                  • MlokCZ  

                    To je samozřejmě blbost. Silničky jsou ale prostě hlavně cílené na větší průměrné rychlosti typu 30km/h+, kde pak aerodynamika najednou zcela převládne a najednou se ukáže dost velký rozdíl v aerodynamice i těch plášťů (pro testy silničních plášťů šířka x valivý odpor se používá rychlost dokonce 40km/h a tam zlomové šířky jsou někde okolo 22–23mm, kdy 20mm plášť sice má menší aerodynamický odpor, ale zase vyšší, 22–23mm je na tom nejlépe a od 24mm výše už zvýšení aerodynamického odporu převýší snížení valivého, proto se přes 24mm silniční pláště nedělají).

                    Pro průměry 20–24km/h je to ale celé hned jinak.

                • treatt  

                  Mno tak ono to tak je, ze cim je plast uzsi, tim ma lepsi aerodynamiku, ale o to horsi valivy odpor, protoze ma pri stejnem tlaku mnohem vetsi stycnou plochu, nez sirsi plast..

                  A neplati to jen u dilematu silnicnich plastu jestli 23 nebo 25mm, ale evidentne i siroka bajkova guma zas tak daleko uz neni..

                  Co z toho vyplyva? Ze moje pristi plaste budou prekvapive po letech asi Micheliny, ktere jsem pred lety zavrhl kvuli tomu, ze se bajkovym doslova sypaly boky..ale ten Pro2 Race vypada velice dobre..a nebo Vittorky taky malokdy zklamou, kdyz to ladim vic a vic do Italie :)

                  • MlokCZ  

                    S tím valivým odporem x šířka pláště to obecně platí ale pouze při dvou podmínkách. Musí to být slick a musí to být pro stejný tlak.

                    Pokud širší plášť nahustíš méně, tak už to obecně neplatí (ty testy co jsem zmiňoval jsou prováděny právě vždy pro stejný tlak pro všechny ty testované šířky).

                    A ty bikové pláště jsou v testech bike magazinu na 2,5 baru, tedy na mnohem nižším tlaku než ty silniční v tom testu. Proto mi to překvapilo, že třeba u RR to je současně nízký tlak + nezanedbatelný vzorek (ale je fakt, že tady mu dost pomáhá to, že to je údaj pro variantu bez duší) a přesto si vede tak dobře.

                    Taky pro některé jiné bikové pláště stejné šířky a na první pohled podobného vzorku jako RR je ten valivý odpor mnohem vyšší (tam v případě navíc použití duší se některé pláště dostanou klidně i přes 30W pouze pro ten zadní pro tu rychlost 20km/h).

                    Pro ty užší co jsem zmiňoval tam to tím tlakem není ještě moc omezené, protože většinou ještě ten o 1–2mm širší plášť se smí foukat na ty stejné tlaky. Výrazně širší (zvlášť bikové) už nemůžeš na stejný tlak (v testu mají 7 barů) foukat ani kdybys chtěl (tedy můžeš, ale jen jednou).

                • JSt  

                  reknu ti svuj naprosto subjektivni poznatek. na kole jsem vymenil 28" kolo s 23mm gumou (misak orium) na 8–9atm za 1.3" 26" slicka (kontik sport contact) 5–6atm. a kolo bylo znatelne linejsi. sledoval jsem tou zmenou uplne jinaci cile nez rychlost, takze no problem. ale ten kontik bude na asfaltu urcite rychlejsi plast nez ff ci nn.

                  jestli to teda nemyslis tak, ze do ff fouknes 3atm, do silnicniho plaste taky 3atm a pak nereknes, ze je ff rychlejsi :-).

                  • MlokCZ  

                    Ne, tak to opravdu nemyslím, srovnávám valivé odpory dle tlaků v testu (a ty jsou tentokrát jednoznačné, protože tu nemáme komplikace různých povrchů jako pro bikové pláště a terén), protože jsem podobné vozil/vozím.

                    Tedy FF a RR 2,5atm. pro zadní kolo, silniční plášť 7atm.

                    Vůbec bych si nebyl jistý tím, že ten Contík s duší bude na afaltu rychlejší než FF s duší nebo než RR bez duše, ten Contík právě bude klidně i pomalejší (bez změřené hodnoty ale těžko přesně říct).

                    A pak ve srovnání máš silniční plášť ještě o něco více nabušený než bylo v testu, tedy tím jdeš o trošku níže s valivým odporem. A pak netuším, jak na tom ten Orium je.

                    A co znamená línější? Tím myslíš výkon potřebný pro udržování rychlosti nebo naopak spíše akceleraci? U akcelerace půjde hodně o hmotnosti, kde nepíšeš jaká kola v obou případech si použil. Ten silniční plášť má nižší váhu (450g ten contík).

                    • JSt  

                      ted uz mi to neprijde, pac jsem zmene privykl, ale ze zacatku se mi zdalo, ze kolo jede o poznani hur. jak akcelerace, tak udrzovani rychlosti. kola to jsou zhruba stejne urovne 26" – remes grand rock, acera z roku 95 a 28" – remes taurus, maillard z konce 70. let. oboje 36 nejakych dt spic.

                      u akcelerace sirka plaste a tlak udelaji strasne moc. tohle nejde testovat na valcu, ktery rovnomerne zrychluje. skutecnost je totiz jina. kdyz akcelerujes (tim mam na mysli spurt. ne, ze zrychlis o 5kph na 100m ;-) ), jeste pri tom jdes ze sedla, neslapes v zadnym pripade rovnomerne. na plastich se „houpes“, nemaji konstantni valivy odpor a ten odpor ti kolisa tim vic, cim je plast tlustsi a min foukly. nejake mereni v laboratori bych neprecenoval…

                      • MlokCZ  

                        S tím zrychlováním souhlas, tam je to úplně něco jiného a ta měření na ně nelze vztahovat (navíc jak správně psal jecnak, tak tam u vzorku budou vlivy jako žvejknutí vzorku, apod.).

                        V mojem srovnání ale zrychlování nehraje žádnou roli, protože já nikam nespurtuju a větší zrychlování se v těch srovnání (a při mojem ježdění) nekoná vůbec.

                        Jediná situaci, kdy občas trošku více zrychlím je překvapivě naopak na fullech v terénu (zrychlování na překážky, na kratičké prudké stojky), kde mi nutí terén (pokud chci vůbec projet).

                • Ruprt2  

                  proč je valivý odpor ust plášťů nižší než dušových?

                  Selským rozumem mi přijde, že na tom nemůže záležet.

                  • jecnak  

                    Protoze se tre o sebe plast a duse pri deformaci na stycne plose plast/podlozka.

                    • Ruprt2  

                      takže, když to budu implikovat, tak při přefoukání je to jedno?

                      • jecnak  

                        Obecne mozna mirne klesne, ale nikdy nenafoukas plast tak, aby se nedeformoval pri zatizeni. Jednak plast neumoznuje takove tlaky, jednak rafek neumoznuje takove tlaky a jednak jizda na tak nafoukame plasti neni pohodlna a plast na kazde nerovnosti odskakuje. Nehlede na to, ze samotny valivy odpor plast x podlozka neklesa s tlakem v plasti.

                        • Ruprt2  

                          abych pravdu řekl, tak tomu furt nerozumím.

                          Že tam rozdíly jsou nezpochybňuju.

                          Ale plášť se točí, a duše s ním, že by se o sebe třely mi moc nejde do hlavy. Při deformaci ano. Ale to přece nemá vliv na podložku, ale na soustavu plášť duše. tzn. deformace je možná odlišná protože se o sebe plášť a duše třou, ale jak to ovlivní valivý odpor vůči podložce?

                          Asi mi něco uniká.

                          • jecnak  

                            Predstavuju si to tak, ze dochazi pri jizde nejen k deformaci plaste (spotrebovavas energii = vznika teplo), ale u ne UST plaste i k deformace duse. Navic jelikoz tyhle dve vrstvy (palast+duse) nejsou pevne spojeny, tak dochazi k treni mezi nimi.

                            • MlokCZ  

                              Navíc bych řekl, že je možné, že duše může působit i zpět na plášť, tím myslím, že u pláště může docházet s duší k trošku jiným deformacím než bez duše.

                              • Ruprt2  

                                no neuspokojila mě ani jedna z odpovědí. že by tření mezi duší a pláštěm dělalo 25% valivého odporu navíc mi přijde naprosto nepředstavitelné. To tření mezi nimi je přeci pouze při deformaci kola. Tj. mění se vlastnosti té deformace (dokonce bych pocitově řekl k lepšímu, ale to si netroufám tvrdit)

                                no a i v UST plášti je přeci vzduch. a ten na plášť působí obdobně jako vzduch v duši. takže to s těmi jinými deformacemi… No nevím. Doufal jsem, že to někdo ví přesněji.

                                Že je něco trochu jiné (Jak? Proč?), mi tomu nepomohlo porozumnět.

                                Já si původně myslel, že to je odlišnou konstrukcí pláště. Je těžší a tak je tam něco jinak materiálově. Stejně tak neUST plášť nebude fungovat bez mlíka, které ho zevnitř zatáhne. Myslel jsem, že je tam třeba nějaká další vrstva pod plátnem, která to nějak výrazně mění, nebo něco podobného. Což by ale vyvolalo otázku proč tam tu speciální vrstvu nedají i do neust pláště. Proto je to asi blbost.

                                • MlokCZ  

                                  UST pláštěm to není vůbec, je to pouze tou duší. Existuje už i spousta měření třeba zrovna pro RR dušový x RR UST x RR dušový použitý bez duše s bezdušovým kitem a to vše měřeno pro různé kity (cílem testu bylo srovnání kitů).

                                  Výsledky pro všechny bezdušové varianty jsou velmi podobné, ale drobné rozdíly tam přeci jen jsou a to takové, že UST plášť je na tom s bezdušových variant nejhůře (asi právě proto, že je tam více materiálu). Ale rozdíly nebyly velké, je to rozdíl typu 0,4W pro RR.

                                  Samotné tření jistě neudělá celý ten nárůst, ta deformace bude prostě jiná, možná ve výsledku bude i jiná styčná plocha mezi pláštěm a podkladem.

                                  Dle měření je tedy jasné, že se mění vlastnosti té deformace jasně k horšímu.

                                  Změřeno to bylo už pro mnoho plášťů a bez duší byl valivý odpor vždy menší. Jen se dle pláště lišilo o kolik byl menší.

                                  • Ruprt2  

                                    Dobře díky.

                                    Budu to brát jako fakt a nebudu se snažit tomu porozumnět přesněji. Je to tedy duší, která tam dělá paseku.

                                    Díky za trpělivost.

                                • jecnak  

                                  Myslim, ze ti v tom trochu udela jasno definice valiveho odporu http://cs.wikipedia.org/…%C3%BD_odpor#… a kdyz si predstavis, co mezi sebou delaji plast a duse, v miste styku s podlozkou. To je to jine. Skoro by se to mohlo rovnat celkovy valivy odpor = valivy odpor zvlast plaste + valivy odpor zvlast duse.

                                  Ad vlastni treni vzduchu – treni kapaliny je velmi male, prakticky v tomhle meritku a rychlosti bych rekl zanedbatelne.

                                  UST plast bez mlika fungovat bude bez problemu, je na to staveny – viz treba plaste u aut s zadnym mlikem nepocitaji (to je jen feature lit tam mliku kvuli defektu).

                                  • treatt  

                                    Posledni 4 roky jsem jezdil UST bez mlika bez problemu, jen takova poznamka z praxe..

                  • MlokCZ  

                    Asi hlavní důvod bude co psal jecnak. Jinak ono ten rozdíl valivého odporu pro každý plášť bez duše a s duší je různý.

                    Třeba pro RR je to 25W x 20W (pro těch 20km/h a 50kg), ale třeba pro NN je ten rozdíl menší, tam to je 28W s duší a 25W. U jiných plášťů to zase může být trošku jiné. Hodně by mi zajímal změřený valivý odpor FF bez duší.

    • jecnak  

      Test galusek.

      • jecnak  

        A i klasicky plastu vlastne.

      • treatt  

        Páni, visí to tu tak dlouho a já si tohodle testu všiml až teď :/

        Docela mě teda překvapilo, jak dostaly galdy na prdel nejen v ohledu valivého odporu, ale i gripu..takže jejich výhoda už bude asi fakt jen ve váze, zvlášť když se proti sobě postaví lehký galuskový karbonový set proti plášťovému hliníku..

        • jecnak  

          No je potreba tyhle testy vnimat v kontextu, protoze tam kde plaste konci spousta kvalitnich galusek zacina – rozumej tlak. Tim pak se valivy odpor asi castecne srovna. V textu myslim nikde nepadlo pri jakem tlaku se merilo. Ale je pravdou, ze obecne maji glady vetsi valivy odpor nez plaste v mnoha testech.

          Jinak treba porovnani dusoveho a bezdusoveho Fusionu je hodne presne.

          • treatt  

            No já nevím s tím valivým odporem..píše se v poslední době, že vyšší tlak neznamená vůbec nižší valivý odpor, jak se dřív soudilo..ale kdoví..

            • jecnak  

              Pro urcitou sirku, tvar atd. je urcity idealni tlak. Galuska je jina nez plast.

              • treatt  

                No je fakt, že kdyby měly galdy o takový kus vyšší valivý odpor a nebylo to kompenzováno jinak, asi by se dávno v profi balíku nevozily..

                • McBlacky  

                  se vozí hlavně proto, abys to na každý vymetený díře nemusel měnit

                • JSt  

                  z pohledu totalniho hobika a lowendu: blby tufa za 400,– jedou lip a vydrzi vic, nez jakykoliv plast za srovnatelnou cenu…

                  • JakeF  

                    A jedou tak dobře i plášťovky nebo to je vliv toho, že galuskovej ráfek je pevnější?

                    • nooski  

                      Ony jsou galdy v podobném provedení jako pláště i lehčí, než kombinace plášť a duše a to samé platí u ráfku. U karbonových ráfků je navíc plášťové provedení v dost ohledech limitováno proti galuskové verzi.

                      A obecně k tlaku. Když gumy pořádně nabuším, tak to kolo prostě jede a nikdo mi nenamluví opak. Jezdím s 12 bary na zadním kole a na našich tankodromech s tím nemám větší problémy. Mám z kola mnohem lepší pocit a to je pro mě důležitější, než kdejaká měření. Třeba pláště na 7 barů jsou na můj vkus už velké žvýkačky.

                    • nooski  

                      Jo a ještě k plášťovkám :-). Podle mě spojují nevýhody jak galusek, tak plášťů. Jsou těžké a je třeba s sebou vozit celou jednu náhradní plášťovku kvůli defektu.

    • jecnak  

      ukradeno z WW:

       
      1. 1095g, 2008 Carbonsports Lightweight Standard C, 16/20 , 48/48 mm, C, 110kg
      2. 1099g, 2008 Lew Racing PRO VC-1, 16/20 , 46/46 mm, C, 90kg

      3. 1120g(A), 2008 American Classic Magnesium Clincher – Sapim Spokes Option, 28/32, TBC, M, 180lb 4. 1180g, 2006 Spada Stilleto Light, 20/24 , TBC, TBC, TBC 5. 1190g, 2008 Extralite UltraClimb SP, 24/28 , 19/19mm , A, TBC 6. 1238g, 2006 Spada Stiletto 2005, TBC, TBC, TBC, TBC 7. 1250g, 2008 X-Treme Nano, 20/24 , 24/24mm , C, TBC 8. 1250g, 2008 DT Swiss RRC1250, 18/24, TBC, C, 90kg 9. 1255g, 2008 American Classic Magnesium Clincher – Standard SA Spokes, 28/32, TBC, TBC, 90kg 10. 1300g, 2008 American Classic Sprint 350 – Sapim Spokes Option, 28/32, 24/24mm , A, 180lb 11. 1300g, 2008 FRM FL-R21 Aerolite SL, 24/28, TBC, A, TBC 12. 1312g, 2006 Spada Carbonio Aero, 24+28, 13/ 14mm , TBC, TBC 13. 1315g, 2008 FRM FL-R21 Aerolite SL HCB , 24/28, TBC, A, TBC 14. 1315g, 2008 FRM SP-R21 Aerolite SL , 24/28, TBC, A, TBC 15. 1315g, 2008 FRM SP-R21 Aerolite SL HCB , 24/28, TBC, A, TBC 16. 1350g, 2008 Campagnolo Ultra Hyperon, 22/24, 21/23mm, C, TBC 17. 1350g, 2008 Rolf Prima Elan, 20/24, 23/23mm, A, TBC 18. 1351g, 2008 Nimble Spider, 24/28, 19/19mm, A, TBC 19. 1355g, 2008 Mavic R-SYS Clincher, 16/20, 22/26mm, A, TBC 20. 1348g, 2008 HED Ardennes, 18/24, TBC, A, TBC 21. 1360g, 2008 Topolino Carbon Core CX2.0, 24/30, 19/19mm, A, TBC 22. 1365g, 2008 X-Treme Matrix, 16/20 , 45/45mm, C, TBC 23. 1365g (A), 2008 Bontrager XXX Lite, 20/24, 24/24mm, C, TBC 24. 1370g, 2008 Fulcrum Racing Light Clincher, 22/24 , TBCmm, C, TBC 25. 1386g, 2008 Shimano WH-7850-C24-CL , 16/20, 24/24mm , A, TBC 26. 1390g, 2008 Topolino Revelation II C19, 24/30, 19/19mm , A, TBC 27. 1390g, 2006 Dave Thomas Speed Dream R 359, 25/32 , TBCmm, TBC, TBC 28. 1400g, 2008 Reynolds MV32C Clincher, 20/24, 32/32mm, C, TBC 29. 1409g, 2008 HED Bastogne, 18/24, 27/27mm , A, TBC 30. 1410g, 2008 America Classic 350 – Standard AC Spokes, 28/32, 24/24mm , A, 220lb 31. 1420g(A), 2008 Campagnolo Shamal Ultra, 16/21, 24/28mm , A, TBC 32. 1420g, 2008 DT Swiss RR 1450 mon Chasseral, 28/28, TBCmm, A, 90kg 33. 1420g, 2008 Rolf Prima Elan RS , 20/24, 22/22mm , A, TBC 34. 1427g, 2006 Wheelcraft Classic Elite, 28/32 , TBCmm, TBC, TBC 35. 1430g, 2008 Xero Airy XLR, 16/20, 30/30mm , A, TBC 36. 1442g, 2008 Vuelta Corsa Super light, 20/24, 27/27mm , A, TBC 37. 1450g, 2008 Rolf Prima Vigor SL, 14/16, 34/34 mm, A, TBC 38. 1460g, 2008 American Classic 420, 18/24, 34/34 mm, A, 220lb 39. 1460g, 2008 Ritchey WCS protocol Ltd, 20/24, 24/25 mm, A, TBC 40. 1470g, 2008 Campagnolo Neutron Ultra, 22/24, 21/23 mm, A, TBC 41. 1472g, 2008 Easton EA90 SLX, 18/24 , 21/25mm, A, TBC 42. 1475g, 2006 X-Lab Aero, TBC, TBCmm, TBC, TBC 43. 1480g, 2008 Reynolds DV46C Clincher, TBC, 46/46mm , C, TBC 44. 1480g, 2008 DT Swiss RR1450, TBC, TBCmm, A, TBC 45. 1480g, 2008 Mavic Ksyrium SL Premium, 22/25, 18/20mm , A, TBC 46. 1480g, 2008 Reynolds DV46C Clincher, 20/24, 32/32mm , C, TBC 47. 1490g(A), 2008 Reynolds Attack, 20/24, 32/32mm, C, TBC 48. 1490g, 2006 Dave Thomas Speed Dream Aerolite, 18/24 , TBCmm, TBC, TBC 49. 1490g, 2008 Topolino Revelation II ac29, 24/30, 30/30mm , A, TBC 50. 1490g, 2008 CITEC 3000s Aero , 14/16, 27/27mm , A, 90kg 51. 1490g, 2008 Neuvation R28 SL5, 20/24, 27/27mm , A, TBC 52. 1496g, 2008 Topolino Carbon Core AX3.0, 24/30, 19/19mm , A, TBC 53. 1498g, 2008 Zipp Team CSC, 28/32, TBCmm, A, TBC 54. 1500g, 2008 Token C50, 20/24, 50/50mm , C, TBC 55. 1500g, 2007 Mavic Ksyrium SL3 Clincher , 18/20, 18/20mm , A, TBC 56. 1500g, 2008 Spinergy Stealth FCC, 16/20, 45/45mm , C, TBC 57. 1505(A), 2008 Reynolds Assault Clincher, 20/24, 46/46mm , C, TBC 58. 1510g(A), 2008 Fulcrum Racing Zero, 16/21, 26/26mm , A, TBC 59. 1520g, 2008 Velocity Helios, 24/28, 19/21mm , A, TBC 60. 1522g, 2008 Vuelta Corsa Light, 20/24, 27/27mm , A, TBC 61. 1530g, 2006 Tune Standard Lightweight, TBC, TBCmm, TBC, TBC 62. 1530g , 2006 Eclipse XR-1, 16/20 , TBCmm, TBC, TBC 63. 1530g, 2008 American Classic 420 Bladed, 18/24, 34/34mm , A, 225lb 64. 1532g, 2008 Easton EA90 SL, 24/28, 21/25mm , A, TBC 65. 1535g, 2008 Bontrager Race X Lite, 18/20, TBCmm, A, TBC 66. 1535g, 2008 Spinergy XAERO Lite, 18/24, 24/24mm , A, TBC 67. 1538g, 2008 Ritchey WCS Protocol (Shimano), 20/24, 24/24mm , A, TBC 68. 1540g, 2006 WR Compositi F1540 Wheels , 20/24 , TBCmm, TBC, TBC 69. 1545g, 2008 Token C30AC, 20/24, 30/30mm , A+C, TBC 70. 1550g , 2008 Campagnolo Neutron, 22/24, 18/18mm , A, TBC 71. 1550g, 2008 Campagnolo Eurus, 16/21, 24/28mm , A, TBC 72. 1556g , 2006 Cane Creek Volos Team Ti, 18/28 Ti , 21/21mm , A, TBC 73. 1560g, 2008 Corima Aero Plus Clincher, 18/24, 45/45mm , C, TBC 74. 1560g, 2008 Xero Element XSR-1, 20/24, 24/24mm , A, TBC 75. 1566g, 2008 Xero Element Pro XAR-100, 18/20, 25/25mm , A, TBC 76. 1574g, 2008 Xero Centauri XCR-1, 16/20, 25/25mm , A, TBC 77. 1574g, 2008 Ritchey WCS Protocol (Campagnolo), 20/24, 24/24mm , A, TBC 78. 1580g , 2008 Zipp 303 Clincher, 20/24 , 44/44mm, C+A, TBC 79. 1580g , 2006 Pazzaz Carbon, 16/24 , 35/35mm, TBC, TBC 80. 1590g, 2008 Rolf Prima Vigour RS, 16/20, 31/31mm , A, TBC 81. 1595g, 2008 Rolf Prima Aspin, 20/24, 22/22mm , A, TBC

      • jecnak  

        Jen upresnuju, ze se jedna ciste o plastova kola co jsou normalne na trhu. Nezalezi na materialu rafku.

    • jecnak  

      Model, rocnik, delka sloupku, tuhost (nejspis v krutu)

      DT Swiss XCR 100 RL 2008 1400g 22,1 146,0 Nm

      Fox F100 RLT 2005 1609g 17,5 109,6 Nm

      Fox F100X 2005 1684g 19,3 121,0 Nm

      Fox F100X 2007 1676g 25,1 157,8 Nm

      Fox F80X 2005 1658g 20,4 116,7 Nm

      Fox F80X Terra Logic 80 2006 1650g 23,1 162,1 Nm

      Fox F100 RLC 2007 1662g 25,2 157,2 Nm

      Fox F100 RLC 2008 1573g 21,7 171,2 Nm

      Magura Durin 100 2008 1510g 29,1 160,4 Nm

      Magura Phaon 90–120 2006 1960g 19,5 160,3 Nm

      Manitou R7 Platinum SPV 80 2006 1450g 19,5 159,1 Nm

      Manitou R7 Super ClickIt 100 2007 1613g 20,2 144,8 Nm

      Manitou R7 MRD 100 2009 1354g 19,4 156,4 Nm

      Manitou Black SUPER 120 2005 1974g 19,4 247,2 Nm

      Manitou Black ELITE 100 2005 1954g 21,5 255,2 Nm

      Manitou Skareb PLATINUM 100 2005 1560g 19,0 188,6 Nm

      Manitou Skareb SUPER 80 2005 1584g 22,3 197,9 Nm

      Manitou MINUTE 2 100–120 2006 2191g 22,5 217,0 Nm

      Manitou Minute MRD 100 2008 1455g 21,4 175,2 Nm

      Marzocchi MX PRO ETA + TAS 2006 1931g 21,6 140,7 Nm

      Marzocchi Marathon XC 31–118 2006 1706g 22,6 140,5 Nm

      Marzocchi Marathon Race 80 2006 1623g 22,8 148,6 Nm

      Marzocchi Marathon Corsa SL WC 2007 1697g 24,2 126,9 Nm

      Marzocchi Marathon Corsa LT 2008 1834g 23,2 151,1 Nm

      Marzocchi Marathon Corsa Cento 2009 1701g 23,9 139,0 Nm

      SR Suntour Axon RLD 2008 1673g 22,8 184,9 Nm

      SR Suntour Axon WERK ELD 100 2009 1910g 27,9 178,8 Nm

      White Brothers Magic 100 2008 1726g 23,1 180,1 Nm

      Rock Shox SID Team 80 2005 1403g 17,5 91,8 Nm

      Rock Shox SID Team 100 2008 1474g 20,3 160,7 Nm

      Rock Shox SID WC 100 2009 1584g 22,6 162,2 Nm

      Rock Shox Reba SL 110 2005 1701g 19,4 192,2 Nm

      Rock Shox Reba TEAM 110 2005 1758g 17,5 170,8 Nm

      Rock Shox Reba WC 100 2007 1676g 18,9 146,5 Nm

      Rock Shox Reba TEAM AIR U-TURN 2007 1724g 21,9 142,1 Nm

      RST First Platinum 100 2009 1510g 20,4 140,3 Nm

      DT Swiss XMC 130 Air RTLC 2008 1630g 25,4 167,0 Nm

      Fox F120 RLC 2008 1669g 23,2 171,2 Nm

      Fox F120 32 RL Remote 2009 1715g 19,5 156,6 Nm

      Fox Talas 32 RLC 2008 1866g 21,4 187,8 Nm

      Fox Talas 32 150 RLC 2009 1919g 22,0 171,5 Nm

      Magura Laurin FCR 2008 1801g 22,9 180,3 Nm

      Magura Thor 100–140 2009 1948g 22,1 187,3 Nm

      Magura Durin Maraton 85–120 2009 1636g 21,5 189,2 Nm

      Manitou Minute Elite 2008 1808g 22,5 170,0 Nm

      Manitou Minute MRD 130 2009 1612g 24,3 168,0 Nm

      Marzocchi XC700 2008 1660g 18,7 130,1 Nm

      Marzocchi 44 TST 2 120 2009 2017g 24,2 182,1 Nm

      Marzocchi 44 ATA Micro 100–140 2009 1809g 20,3 130,9 Nm

      RS Reba Team 120 2009 1815g 27,3 184,7 Nm

      RS Revelation 426 Air 100–140 2009 2196g 31,0 198,2 Nm

      SR Suntour Epicon RLD 2008 1962g 21,4 182,3 Nm

      SR Suntour Epicon 115 2009 1947g 23,2 169,4 Nm

      http://www.fothost.pl/…01.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…02.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…03.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…04.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…05.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…06.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…07.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…08.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…09.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…10.jpeg.html

      http://www.fothost.pl/…11.jpeg.html

      • McBlacky  

        teda koukám na to a moc mi to nesedí. Podle údajů u SID 05 by logicky nižší hodnota znamenala „horší“ výkon – tedy kolik Nm je třeba na překonání měřené změny. Ale teda, že scareb 05 s 28nohama je lepší než 32 reby a 30 R7 to z laické zkušenosti odmítám

        • jecnak  

          Tak jsem se mrknul do tech naskenovanych testu

          • predposledni udaj (Verdrehseifigkeit) je Nm na stupen (uhel) – tuhostv krutu
          • posledni udaj je neco ve smyslu ohyb pri brzdeni (bremsstefigkeit) –netusim absolutne co to ma byt a v jake velicine.

          Vladne nekdo Nemcinou lip?

          • milan1  

            Měření se provádí na vidlici v upnuté vidlici v krku a je zatěžována silou v krutu a předozadním zatížením a to v ose upnutí kola.

            Měří se hodnota, kolik Nm je třeba k dosažení pohybu o jeden stupeň a to jsou ty změřené hodnoty.

            Durin a chyba v tisku to jsme zde již probrali s Mlokem v jiném threadu. Občas tam prostě mají chyby a překlepy.

            • jecnak  

              Jasne, jen mi ale porad neni jasne co je ten posledni udaj a v jakych jednotkach je uveden.

              • McBlacky  

                jak jsem pochopil Milana, tak první je krut – posun nohou proti sobě. Druhý je předozadní zatížení – posun obou nohou vpřed nebo vzad. Oboje v Nm. Logicky na krut stačí méně

                • jecnak  

                  Jasne to by mohlo byt.

                • treatt  

                  Jasne, to by pak ukazovalo, ze treba Epicon 09 je tuzsi, nez 08ka, ale treba vyrazne mekci, nez Reba pyco..a dokonce o kus zase tuzsi, nez FOX F120 32 RL Remote 09 – tak to jsou zajimava cisla..

                  Bylo by asi docela zajimave hodit to do tabulky a seradit, udelat grafy…

                  • jIrI___  

                    Jaké přesně grafy myslíš? Chopil bych se toho a pak ten soubor uložil na nějaké veřejné místo.

                    • treatt  

                      Zcela jednoduse – ty hodnoty (model, rocnik, vaha, krut, predozadni pruhyb) nasypat do tabulky a pak z toho udelat graf

                      To se vyvrbi behem jeho vizualizace, co bude nejprehlednejsi, ale myslim, ze nazorne je udelat skalu (klasicke kominky) pruhybu pro jednotlive modely pro obe hodnoty zvlast a potom soucet obou, abys videl, ktera vidlice ja jak tuha v krutu i pod brzdou.. s tim, ze je podle me nazornejsi udelat hodnoty inverzne, aby na svislych sloupcich vychazely nejvetsi hodnoty ty nejmekci, nikoli nejtuzsi (a tedy obracene, nez jak to je na tom scanu z toho originalniho testu)…

                • Vlady  

                  překlad je správně, v původním textu trochu ošidili popis. první údaje se týkají torze – krutu. Zjednodušeně, když chytíš pevně řidítka, jakou musíš vyvinout sílu, abys pootočil vidlici o jeden stupeň. Tady mi chybí, kde přesně ten jeden stupeň měří a na jaké páce tou silou působí.. Druhý údaj je výsledkem měření o kolik se posune vidlice dozadu při brždění – tedy pro jednoduchost srovnání dali do tabulky jakou silou musí působit, aby se vidlice posunula směrem dozadu o 1 stupeň…

                  • MlokCZ  

                    Velikost páky nepotřebuješ, když hodnota je v Nm, tedy v té hodnotě je velikost páky už schovaná.

                • milan1  

                  Je to přesně tak a jenom pro upřesnění, kdyby mě někdo zkusil chytit za výrazy, tak se samozřejmě působí silou na páce a výsledná hodnota je kroutící moment udaný v Nm.

                  Jak přesně a konkrétně měření probíhá jsem nezkoumal. Rozhodující bude to, jakým způsobem bude upnutá nába zvláště při měření v krutu. Myslím, že tohle obzvláť ovlivňuje výsledky měření.Taky bych viděl, jako nutné zadat nejprve nějaké minimální zatížení, které by vymezilo vůle, vynulovat a teprve od tohoto bodu měřit.

                  Prostě se mě zdá, že je dost okolností, které by mohly výsledky ovlivnit a proto se občas opbjevují velké rozdíly, které jsou těžko k uvěření.

                  Přesto je tohle měření prováděno jednou autoritou a jednou metodikou a je to zatím to nejlepší, co je k dispozici. Jakési porovnání to dává a je třeba ještě připomenout, že čím nižší zdvih, tím lepších výsledků se dosahuje. Vidlice na vyšším zdvihu a se stejnými naměřenými hodnotami je vždy celkově pevnější, než stejné parametry naměřené na zdvihu nižším.

                  Snad jsem do toho nevnesl zmatek.

                  • Vlady  

                    dotaz úplného neznalce na odborníky: Je „kroucení“ vidlice v praxi vůbec vnímatelné, či reálné? Ke kroucení musí docházet přes kolo a to je přeci mnohem měkčí než vidlice, nebo to vidím blbě? Laicky mi připadá, že k nějakému pohybu vidlice v tomhle směru dojde až když budu ležet vedle kola a nebo až vytvořím na ráfku pořádnou osmu…

                    • jecnak  

                      Dovolim si odpovedet. Jezdil jsem nejaky cas stareho Sida a Rebu. Rozdil v tuhosti tam byl opravdu znatelny, kolo v technickych pasazich neslo presne kam jsi zatocil, ale jaksi si jelo podle sveho, zvlast pri brzdeni, z kopce a zataceni. Jednalo se vetsinou o krizove situace, kde vetsina vahy jezdce byla na prednim kole. To co popisuji je ale opravdu pripad velikeho rozdilu – Sid ma 28mm nohy, Reba 32mm, SID ma 1300g, Reba 1600g. Vetsina dnesnich vidlic bude srovnatelna. Treba R7 a Reba, tam rozdil nepoznam. Dal plati, ze cim lehci jezdec, tim mene pozna.

                    • MlokCZ  

                      Pokud někde potkáš kolo s kotoučovkami a Skarebem, tak si nech předvést, co udělá vidlice při ostřejším zabrždění. Budeš koukat jak neskutečně se bude kroutit do vrtule. Ideálně je to vidět, když sleduješ někoho druhého jak brzdí.

                      A za jízdy je to poznat jak už napsal jecnak.

                • jizby  

                  Jestli ty udané hodnoty jsou tím, na čem jste se tu shodli (což nerozporuji), tak mi mezi údaji o tuhosti chybí údaj další a to boční tuhost. Nevím, jestli to nazývám dobře, ale jde o deformaci následkem boční síly při rejdování, která způsobí, že se jedna noha zanoří víc než druhá – vidle se jakoby vyhne do boku.

                  Když jsem přecházel z pevné a byl na její boční tuhost zvyklý, tak mi právě při kličkování v lese tohle přišlo velmi nápadné, až jsem si jednou myslel, že se mi povolil upínák a musel si to zkontrolovat :-)

                  Myslím, že tento údaj je pro kontrolu stopy taky důležitej jako ty předchozí dva, navíc tamty se uplatňují hlavně při brzdění, zatímco boční ohyb vidle bude vadit častěji.

    • jecnak  

      Srovnavaci mereni par predstavcu:

      http://caletticycles.blogspot.com/…iffness.html

      Text:

      Here are the numbers I came up with:

      Stem model weight deflection size (length, rise)

      Oval Concepts R700 150g 0.095" 110×6

      Ritchey WCS 118g 0.110" 110×6

      Ritchey WCS 4 axis 44 137g 0.094" 110×6

      Ritchey WCS carbon 4axis 122g 0.115" 110×6

      FSA OS-99 CSI 136g 0.097" 110×6

      Syncros FL 142g 0.073" 110×6

      Thomson X-4 174g 0.077" 110×0

      Ritchey WCS 4 axis 125g 0.118" 120×6

      Syntace F 119 144g 0.115" 120×6

      Caletti custom steel 214g 0.100" 120×0

      Caletti custom steel 194g 0.102" 112×12

      Notice that the lower stems are longer and so the weight goes up and the stiffness goes down. It becomes more important for larger riders, who will be using longer stems, to find stiffer ones, while shorter riders on short stems will have plenty of stiffness.

      As you might imagine the stiffness goes up with the weight to some extent. Take a look at the Ritchey WCS stem and the new Ritchey WCS 44 that is a few grams heavier – the stiffness has increased a bit. The carbon wrapped aluminum stems (Ritchey and FSA) did not show greater stiffness than the aluminum models. These new style carbon/aluminum construction stems are claimed to have a longer fatigue life and be tougher than aluminum. Perhaps there is a subtle difference in ride quality – I couldn't tell you, I haven't ridden on them yet. I was interested to see if they would be any stiffer than the aluminum models, but it seems they are not. I would have liked to have FSA's comparable model to test. Thomson stems are very popular among the mountain bikers for many reasons, but it may be a good stem to consider for larger and more powerful road riders. The X-4 (tested) is marketed as a mountain stem, but I have used it on road and cross bikes, as I have had some issue with road bars slipping in the „road“ X-2. I was surprised that the oversize Syntace stem did not test stiffer than it did. The Syncros FL stem has a large body and subsequently is quite stiff, while being very light. I've been using one on my single speed and have been happy with it, maybe I'll try one on the road bike as well.

      Another note is the use of titanium bolts to save weight. Both the FSA and Ritchey carbon wrapped stems used titanium bolts. The weight of 6 bolts from a Ritchey stem are 22g for steel, or 13g for titanium. If you swapped the bolts from the Ritchey carbon and the 44 the 44 would be lighter. Oval Concepts also offers a carbon faceplate and ti bolts for their stems. I don't know what the weight difference is. This test is not comprehensive, but hopefully provides something to think about when looking for your next stem, or when tuning the feel of your bike.

      Happy Trails,

      John

      • capo  

        Jak moc si myslíte, že jsou tyto testy blízko skutečnosti? Uvažuji o novém představci z důvodu délky, a zrovna ten Syncros FL by mohl být celkem dobrým kandidátem…

        • jecnak  

          Asi milionkrat vic jak pocitove testy borcu z Vela.

          • JSt  

            myslim, ze ten pocit je ale nejdulezitejsi. co je na papire mne behem jizdy vubec netankuje ;-).

            • tonik666  

              Pocit je důležitej, ale testují se představce všechny na jednom kole? Tj. ceteris paribus? :D Jakou na pocitu hraje roli na co je jezdec zvyklý?

      • jecnak  

        Nenasel jste nekdo neco podobneho? Shanim novy predstavec a rad bych neco tuzsiho nez stavajici WSC 4axis, ktere je aktualne nejslabsim clankem v soustave rizeni.

      • biker jura  

        zrovna před pul rokem jsem koupil syncros fl kvuli tuhosti a příjde mi, že se kroutí jak prase. Dokonce jsme to zkoušeli doma- jeden se opřel o řidítka zboku a tlačil já sledoval pohyb a představec se kroutil dost, rozhodně to bylo okem vidět, tak se poohlížím po něčem tužším,a le nevím když testům se evidentně taky nedá uplně věřit…

    • ememem  

      v novom MB je test mtb pneu na sezonu 2011. vyzera to celkom zaujimavo, schwalbe ma novu zmes, conti upravilo dezen MK a vypustilo novy x-king(asi nejaky „continental RoR“), maxis asi tiez volaco porobil zo zmesou…ved kuknite.

      btw – jedine co nechapem je ze vyhlasena slupka RaR sa stala vitazom testu odolnosti.

    • jecnak  

      This time using a novel test-bench by Endless-Sports

      Puncture resistance tested with a sharp needle „machine“. Results in Nm.

      Tried to send pictures about the test-bench (which is not a drum, more like a miniature jogging belt) and the needle-machine, but FreeImageHosting is not functioning at the moment, what do you, BTR-veterans, recommend instead?

      Test results calculated for 85 kg total weight of rider + bike/accessories, wheel speed 35kmh (for everyday triathlonist). Tube used for clinchers: Conti Race Light 28. All clinchers 23mm except Zipp = 21mm.

      Air pressure / Bars: 8.5 for clinchers, 10.5 for tubulars.

      RESULTS: RR / Watts @ 35 kmh

      Clinchers

      Michelin Pro 3 Race 33.2

      Vittoria Open Corsa Evo-CX 33.8

      Schwalbe Ultremo 37.8

      Tufo C Elite Ride 37.8

      Vredestein Fortezza Tricomp 39.5

      Zipp Tangente 39.9

      Conti GP Triathlon 41.5

      Hutchinson Atom 42.8

      Tubulars

      Conti GP 4000 („Black Chili“) 38.4

      Vittoria Corsa Evo-CX 39.8

      Vredestein Fortezza Pro 43.8

      Zipp Tangente 45.8

      Gommitalia Platinum 47.0

      Tufo Elite Ride 48.6

      Schwalbe Ultremo 48.8

      Hutchinson Carbon Comp 49.8

      RESULTS: Puncture Resistance / Nm

      Clinchers

      Hutchinson Atom 133

      Schwalbe Ultremo 129

      Conti GP Triathlon 125

      Tufo C Elite Ride 117

      Vredestein Fortezza Tricomp 116

      Michelin Pro3 Race 112

      Zipp Tangente 103

      Vittoria Open Corsa Evo-CX 98

      Tubulars

      Conti GP 4000 („Black Chili“) 131

      Schwalbe Ultremo 127

      Tufo Elite Ride 117

      Hutchinson Carbon Comp 116

      Vredestein Fortezza Pro 110

      Gommitalia Platinum 109

      Zipp Tangente 107

      Vittoria Corsa Evo-CX 104

      • treatt  

        Hm, Contík je tam bohužel jen jako galda, ale i tak to myslím o něčem svědčí – nejmenší odpor a přitom nejvyšší rezistence proti bodnutí..hmmm, asi mám vybrané příští pláště..

    • jecnak  

      Zajimavy druhy odstavec – porovnani dusi. Bez duse to asi bude jeste o fous lepsi.

      RR @ 35 kmh

      Conti GP 4000S 34.1 W

      Michelin Pro 3 Race 39.9 W

      Maxxis Courchevel 40.6 W

      Vredestein Fortezza TriComp 41.2 W

      Conti GP (new?) 42.8 W

      Specialized All Conditions 43.5 W

      Michelin Krylion 44.1 W

      Hutchinson Intensive 55.1 W

      Kenda Konstrictor 57.8

      Inner tube comparison, using Conti GP 4000S

      Latex (Green Michelin?) 88 gram 28.2W

      Butyl 50 gram 29.7 W

      Butyl 75 gram 31.2 W

      Butyl 104 gram 34.1 W

    • jecnak  

      Chysta se test full carbon silnicni kol. Velmi zajimave a velmi profesionalne zpracovane. Tesim se na anglickou verzi a hlavne na vysledky.

      http://www.rouesartisanales.com/…3429055.html

    • MlokCZ  

      Tady pěkný test srovnání valivého odpor pro různé duše a k tomu i bez duše.

      Test proveden na obyč verzi RaR 2,1" na 2atm. a 20km/h (a předpokládám pro to jejich standardní zatížení 50kg).

      Nejlépe dopadnul jak se dalo čekat bez duše s 20W. Trošku mi překvapily ty dvě latexové duše, čekal jsem, že lepší budou, ale ne že budou až tak těsně na paty šlapat variantě bez duše.

      A pak valivý odpor dle konkrétní duše rostě, většinou s narůstající stěnou duše je už znatelně větší. Takže ještě celkem dobře dopadají klasické duše 0,45mm.

      • ememem  

        dost zufala je ta galuska.

        potvrdzuje to moj – ciste citovy a nicim nepodlozeny predpokad – ze galuska na mtb je hovadina ktora neprinasa naprosto nic.

        • jecnak  

          Paradoxne vychazi spatne galusky i na silnici.

          • ememem  

            hm, to som si vsimol az teraz, ako nie ze by to bolo uplne nelogicke ale je to proti vsetkym zazitym tvrdeniam.

        • RomanH  

          Ja videl galusku na MTB na zivo (= v terenu cca 2 dny na Kankrlickove Moratce) a jeji plusy bych hledal jinde.

          • MlokCZ  

            A kde?

            • RomanH  

              V porovnani s plnohotnotnym UST vaha, u neplnohodnotneho UST moznost jit na nizsi tlak, vetsi spolehlivost proti vyzuti… Respektive proti Galusce mi hovori akorat dvojnasobna cena + nahradni galda zabere vice mista, nez duse.

              • MlokCZ  

                Váha? To mi ani moc nepřijde. RaR galuska má 540g, jenže to je superuzoučkých 2". O chlup lehčí to asi i při započtené té šířky je, ale ne už o moc.

                A za tu nepatrně vyšší váhu je UST plášť mnohem odolnější.

                A ještě má jednodušší nasazení (pro neUST už to platit nebude, i když u TLR Schwalbe ještě většinou také ano).

                Tlak? To mi také vůbec nepřijde. Jezdím u RaR TLR snake skin i 20/25psi na 29tce celopevňáku. A zcela spolehlivé a bez problémů. Níž už s tlakem opravdu není kam jít. A není to UST plášť.

                Trošku souhlasím s tou spolehlivostí proti vyzutí oproti neUST plášťům. I když od té doby, co jsou u Schwalbe TLR s těsnější pogumovanou patkou, tak i tohle už pomalu odpadá.

                Proti galusce hovoří především jedno a to naprosto tragický valivý odpor. Vždyť je to horší než s těžkou duší.

                A s bezdušovým řešením máš při lehce větším defektu taky větší šanci dojet s duší.

                A když přičtu ještě další ztěžejní věc a to že u galusek není naprosto žádný výběr…

                • Ruprt2  

                  to je divné, pokud je to ve všem horší, proč by to někdo vozil?

                  • ememem  

                    dobra otazka. okrem sponzorovnaych timovych jazdcov a par technologickych nadsencov to nevozi nikto. imho uz len kvoli cene.

                    • Ruprt2  

                      toš už nějaký pátek čtu, že je to to nejlepší pro závodní nasazení co může být.

                      A pár „vyvolených“ to na závodech vozí.

                      Nic. Nechci zakládat flame, a až tak moc mě to nezajímá, vozit to nikdy nebudu.

                    • JakeF  

                      Ono taky nemůžeš vycházet jenom z jednoho testu pro určitý podmínky. Je pak otázka, jak se chová při 75kg jezdci a 1,5atm., tam už ten rozdíl třeba nebude takovej, plus se vozí především na XC, kde o valivý odpor opravdu až tolik nejde, tam je hlavní, aby plášť držel a v neposlední řadě, RaR je galuska prvním rokem, takže je dost dobře možný, že tomu ještě nějaký mušky vychytaj.

                      • JakeF  

                        Navíc u tak nízkýho tlaku u galusky nehrozí podfouknutí pláště.

                      • MlokCZ  

                        Tak ale ten test nebyl na o moc větším tlaku. Byl na 2atm. pro 50kg. Takže cca pro zadní kolo 75kg jezdce.

                        A tam už na závody, kde nikdy zase není tolik terénu nikdo o moc méně foukat nebude.

                        RaR sice opravdu nemusí být tak vychytaný když je prvním rokem. I když u Schwalbe to dlouho oddalovali než tu galusku vypustí a dlouho testovali, tak si nemyslím, že to půjde o moc zlepšit.

                        Jak prokazují ty testy u silničních plášťů, tak to vypadá na obecný problém.

                  • MlokCZ  

                    To se musíš zeptat těch co to vozí, ne mě.

                • JSt  

                  do vahove uspory musis pocitat i rafek. stejny raf je pro galdu vzdycky lehci.

                  znam dva lidi, co vozi na bajku tufa galusky. jiz zminovany kankrlicek a honza kopek. oba si pochvalujou, jak to pri nizkym tlaku jede. na nejaky mereni se muzes vykaslat ;-).

                  • MlokCZ  

                    S ráfkem se dá souhlasit. Ovšem zase ten ráfek přináší i další nevýhody, které nebyly ještě zmíněné.

                    U té druhé části přesně naopak, pokud to není objektivní srovnání typu měření, ale jen že si to někdo pochvaluje, tak to je informace u valivého odporu zcela o ničem. Kolik toho pro srovnání oba odjezdili bez duší na UST nebo TLR pláštích?

                    Ještě se uvidí za 2–3 roky, jestli se RaR galuska nezlepší. Pro srovnání je to ale zatím to nejlepší, protože to srovnává totožný typ pláště (tím myslím vzorek i směs) mezi galuskou, použitím dušového s duší a bez duše. Lepší srovnání už být nemůže.

                    • Ruprt2  

                      měření je tak dobré jak je dobrá jeho metodika.

                      To že jedno měření neco neprokáže ještě nic neznamená.

                    • JSt  

                      jake nevyhody prinasi galdovy raf? s galuskama mam zkusenost jen na silnici a je to ve vsem, krom trosku slozitejsi instalace lepsi.

                      • MlokCZ  

                        Především neuniverzálnost. Na silnici bych problém neviděl. Tam se prostě rozhodneš jezdit galdy a nijak to nebude omezovat a prostě budeš jezdit jen ty galdy.

                        U biku budeš chtít prohodit pláště jiného zaměření a smůla. Když se na nějaký akci něco pokazí, tak větší komplikace (na silničce opět situace, která se moc nestává oproti biku).

                        A ještě pak velmi omezený výběr kol.

                        • JSt  

                          tohle beru. pozastavoval jsem se nad tim, ze honza kopka vozil drapaky jak hajzl. ale rikal, ze to jede solidne i po asfaltu a nema potrebu prezouvat.

                          • McBlacky  

                            to je jak jezdit Noby nic celou sezonu. Dá se to i to pěkně jede, ale pokud pak jedeš závod ve skupině lidí na FF, tak bud na tom musíš být hodně dobře, nebo odpadneš. osobně mi přijde, že ve vyšších rychlostech na pevném povrchu se nevýhoda drapáku dost zvyšuje.

                      • ememem  

                        tvrdis ty ale podla testov zjavne neni a netvrdim ze ma to neprekvapuje.

                        • MlokCZ  

                          U silničky jsou ty testy navíc ještě více bližší realitě. Tím myslím to, že pro bikový plášť to odpovídá pouze tvrdému povrchu a v rozbitějším terénu to nemusí úplně platit.

                          A testů galusek je dostupných navíc velké množství a ne jen jeden RaR.

                          Na druhou stranu u silničky při rychlostech profíků má ne až tak velký rozdíl valivého odporu poměrně minoritní význam oproti třeba aerodynamice.

                          U biku, kdy pojedu průměr kolem 15–20km/h je ten význam valivého odporu mnohem větší.

                    • RomanH  

                      To ale neznamena, ze galda od Tufa nemuze byt lepsi nez od Schwalbe – ty proste beres v gumach jen je… A pro me je mnohem dulezitejsi osobni pocit, nez papirove srovnani. Samozrejme, ze co sedi jinemu, nemusi sednout mne, nicmene nejsme stroje, ktere pracuji porad stejne konstantne.

                      • MlokCZ  

                        Schwalbe jsem bral kvůli možnosti srovnání stejného typu pláště a že byl v testu.

                        Jinak samozřejmě tufo galda může být rychlejší než RaR galda. Ale to už je pak těžké srovnávat, když to je jiný vzorek, jiná šířka pláště, jiný grip, prostě naprosto jiný plášť. Pak se dle toho nedá nic srovnávat.

                        Pocit je sice důležitý, ale je to nepřenosná záležitost. Tedy musí být ten pocit tvůj.

                        A pokud má být i ten pocit aspoň k něčemu dobrý, tak musíš mít srovnání všech variant.

              • ememem  

                V porovnani s plnohotnotnym UST vaha – mozno spolu s tym karbonovym rafikom na ktory to lepia ako celok ale inak co ja viem. udajne to vazi okolo 500g ale ked som to videl nazivo tak za prve to bol plast tak +/- ako FF a za druhe tak od oka mal poriadne pod 50mm (ale odmerane to nemam). no ale povedzme ze +1 bod to za hmotnost ma.

                to ostatne – nemyslim ale nic v tomto smere objektivne odmerane nemam a nikde som nevidel.

          • ememem  

            kde?

            v porovnani s ust alebo notubess hmotnost, odolnost, jazdne vlastnosti 0 bodov, cena, manipulacia, riesenie problemov v terene iba minusove body. podla mna je to len taky experiment.

            nechcem zakladat flame ale na silnicku mi to vychdza viac menej rovnako, mozno tie jazdne vlastnosti mozu byt pre galusku lepsie ale ked prerazi aj na ceste ust tak je imho aj tam dead.

      • MlokCZ  

        Jen ještě doplním, že ty poslední dva řádky jsou současně i pro jiný plášť (FA). Zas až tak extrémní nárůst by ani tak těžká duše neměla.

    • jecnak  

      Trochu z jineho soudku (vyziva/vykon), ale myslim, ze se to i tak do tohoto vlakna hodi: http://www.cyclingtipsblog.com/…-strategies/

    • JakeF  

      Neví někdo o nějakých větších výsledcích Stiffness-to-Weight měření? Přijde mi to poměrně objektivní test, jak porovnat rámy a přesto (nebo možná právě proto :) ) nikde žádný nemůžu najít. Zajímaly by mě hlavně aktuální MTB top-hardtaily, Flash, S-Works, Elite 9.9, O.Nine, Alma, XTC Composite atd.

    • jecnak  

      Opet aerodynamika.

    • jecnak  

      Konecne se mi nahodou podarilo najit test ramu z hlediska unavy materialu: http://sheldonbrown.com/…gue_test.htm

      • lukas aka mitro  

        Asi jsem to nenasel, ale neni tam uvedeno jak dlouho test trval? Docela mne zarazi to zmeknuti hliny. Jestli to je unavou, nebo rekrystalizaci…

        • jecnak  

          Jestli myslis na Sheldon Brownovi, tak do prasknuti pripadne do 200 000 cyklu. Je to tam ale jasne popsane.

          • lukas aka mitro  

            Dik. Uz to mam vytistene jako cteni do vlaku:)

          • Hroch obojzhivelnyj  

            200000 cyklu vypada jako ohromujici cislo, ale pri 6 m na cyklus (na otoceni klik pri prumernym prevodu) to je 1200 km.

            • jecnak  

              Jen je treba brat v potaz, ze zatezuji 120kg a pak 130kg. Navic spoustu km clovek jede jen tak na pohodu a urcite takovou silou pedal nezatezuje. Navic co maji rikat horske blechy s 65kg vahy :-)

              • Hroch obojzhivelnyj  

                To jo, tohle neni uplne realna situace, v praxi pri jizde ze sedla to ale aky neni staticke zatizeni vahou jezdce, je to dynamicky proces kdy si pridupnes a kratkodobe tech 120 neni nerealncych, stoupni si na vahu a houpni.. Tady je zas nevyhoda ze zatezujes porad presne ve stejne pozici.

        • kudlanka32  

          je to unava, a projevuje se pohybem dislokaci behem namahani, proste se nekde nahromadeji a pak se snaz iniciuje trhlina jelikoz to zkrehne. Trhlina se pak rozjede pomerne rychle.

          je to obecny mechanismus, uplne presne co se odehrava v mikrostrukture zrovna v hliniku netusim. Kazdopadne pro ocel existuji mechanisticky modely toho mechanismu, ktery jsou v souladu s experimentalnimi daty. Manici z svajcu dokonce natocili pohyb dislokace na „videu“ z elektronovyho mikroskopu. Da se to modelovat a predikovat ale u kol to asi smysl nema, jelikoz co zjistis? Bud to kolo je lehky a nakonec praskne a nebo bude vazit jako tank.

          Podle me letci, co jedou hlinik ve velkym, maji od vyrobce dany jak dlouho ta soucastka vydrzi, a necekaji az praskne, ale vymeni to preventivne behem periodickych kontrol. Kolo slouzi do konce svych dnu:)

      • MlokCZ  

        Zůstává ovšem otázkou jak to porovnat s běžným ježděním třeba pro méně výkonného hobíkua.

        Prolétnul jsem ten článek a tam v jednom testu se testovalo např. „First 100,000 cycles at a 1.200 N load are to be completed. Then the force is increased to 1.300 N and the frames are subjected to 100,000 additional cycles.“

        To je mnohem větší síla než v praxi. A teď zůstává otázkou jak se vše změní pro mnohem menší sílu.

        Takhle mi ten graf nic moc neřekne, když z toho není jasné, jak to aspoň přibližně bude odpovídat praktickému zatížení.

        Zajímavé je jak tam testují konkrétní rámy a v podstatě nezáleží moc na materiálu ale pouze vždy na konkrétním rámu (i poměrně lehký hliník může dopadnou velmi dobře, což tam mají i v závěru vypíchnuté – „The rumor of early breakage of aluminum, compared to the all-time überlegenen materials steel and titanium, is disproved.“).

        • jecnak  

          Porovnani je otazka. Norma DIN zatezuje 850N, coz take neni uplne relevantni pro bezneho hobika, ktery ma spise do 80kg. Druha vec je, ze bezne se v kopcich ze sedla jede pri vzporu o riditka a taha se casto i pedal nahoru.

          Muj nazor je takovy, ze i kdyz ma mereni jiste mouchy, tak porad prokazuje a poskytuje mnohem vic informaci, nez jakesi placnuti do vody o tom, ze dural praskne mnohem drive jak ocel nezalozeni nicim jinym nez teorii o unave materialu mereneho bez znalosti dane aplikace. Otazkou v kontextu vysledku je jak moc si zachovava dural puvodni vlastnosti. Typicky treba do nekonecna na foru opakovane meknuti duralovych ramu. Zatim se mi znovu nepodarilo najit mereni, ktere to vyvraci, byt jsem ho uz mel kdysi pred sebou.

          • MlokCZ  

            S tím druhým odstavcem zcela souhlasím.

          • mirabike  

            U AL není otázka jestli praskne, ale kdy… :-)

            Ocel praskne při překroční meze pevnosti a případné únavové lomy předchází poškození vrypem, odřením, či vada materiálu a vzniklá trhlina. Takže ocelový rám, pokud je bez vad a nedostane zcela nestandardní „pecku“ vydrží kloidně několik generací…

            Hlína se chová přibližně stejně, ale navíc trpí pro Al typickou únavou materiálu – tzn. při překročení meze únavy snese při této síle pouze určitý počet cyklů (obvykle několik 1000) a pak praskne. AL rám, který je využíván ke svému účelu, pro který je konstruován prostě jednou praskne (pokud teda na MTB nejezdíte do sámošky po asfaltu pro rohlíky), protože kdyby byl konstruován tak, aby nikdy neprasknul, byl by výrazně těžší, než ocelový..

            • jecnak  

              Takze jsi ocividne test necetl.

            • McBlacky  

              to je léty zažitá teorie. Asi jako když při nástupu carbonu se jako jeden z hlavních důvodů udávalo, že carbon nemá únavovou křivku a lety + cykly nemění vlastnosti.

              časem přijdou testy a měření a je to náhle jinak.

              což je případ tvrzení „ocel vydrží věčně“ a „hliník vždycky praskne“

              • treatt  

                Akorát ocel má furt výhodu, že Ti ji snadněji opraví někdo trochu zručnej, když to řachneš. Hliník je trochu větší oříšek..

            • soc  

              Ocel praskne po překročení meze pevnosti… to ale hliník taky :)

              Jakýkoliv vrub, koncentrátor napětí, ostrý přechod znamená potenciální iniciaci trhliny, nehledě na použitý materiál. Vše záleží na lokálním rozložení napětí v dané oblasti. Pak je samozřejmě dáno S/N křivkou, kdy dojde k iniciaci trhliny a pak už nezbývá než hlídat její růst.

              Takže v konečném důsledku záleží na konstruktérovi, jak si poradí s vyhlazením tvaru a přenosem zatížení.

              • mirabike  

                no ale přesně o tom jsem psal… pokud je rám konstruován správně bez míst s kumulací napětí a pokud není poškozen nějakým vrubem, tak ocel vydrží „věčně“ u AL je tady navíc ta „únava“…

              • mirabike  

                nebo ještě jasněji… napsal jsem: „Hlína se chová přibližně stejně“ myslel jsem tím lom při překročení meze pevnosti…

                • soc  

                  Jo, dobrý, já to z toho nepochopil, myslel jsem, že ten odstavec o hlíně vztahuješ jenom k únavě…

                  Jak z hlíny, tak z oceli už jsem dělal pár konstrukcí, kde hlavní roli hrála únava (rotorová hlava vrtulníku) a výsledné dovolené napětí bylo krutě nízké :) Samozřejmě to znamenalo pěkně posílit a vyhladit konstrukci. Nejsem si jistý, že třeba výrobci kol se do něčeho takového pouští, bylo by velmi zajímavé podívat se někam do vývoje pokecat si s lidmi kolem.

                  Teď dělám na ocelové konstrukci s požadavkem přežít 60 000 cyklů, není to mnoho, ale S/N křivku nejde obejít a do predikce růstu trhliny se nikomu nechce. Naštěstí tuna sem, tuna tam…

                  • mirabike  

                    …a než se tím takhle dopodrobna zabývat s nejistým výsledkem, tak radši pro dobré jméno tradiční firmy doživotní záruka na rám..:-) viz můj Trek… :-)

                    • McBlacky  

                      doživotní – do konce plánované životnosti. Typicky 5 let

                      • stane se, že i před ní ti zamítnou reklamaci.

                      jediná firma která reklamuje i po hodně letech je cannondale. Ale to myslím také odpadne až se více rozšíří mezi lidi ve spojení s nástupem levných modelů

                      • mirabike  

                        nemohu s tebou souhlasit… praskl mi Trek Fuel 100 z r. 2002 a na reklamaci mám Fuel EX 9.9 2011.. (doplácel jsem tlumič a hlavko:)

        • treatt  

          No ale výsledky jsou velice zajímavé. Kdo by si vsadil, že hlína od Cannonu vydrží bez poškození celých 200tisíc cyklů, zatímco Merlin titan rupne po 100tisících? :-O Já tedy určitě ne..

          Docela by mě zajímalo, jak by vycházely současné karbonové rámy, hlavně lehoučké..

          Každopádně jeden závěr z tohoto testu jde udělat rovnou, opět se potvrzuje, že materiál není až tolik rozhodující a naopak opravdu záleží na tom, kdo a jak rám dělá..

          • Kamikaze 591  

            Sorry všem za offtopic. Chceš ty tretry? Víc email.

          • Hroch obojzhivelnyj  

            Jo ale 1.5 kilova hlina z r. 97. Jestli si to pamatuju dobre, tak to byly vyhlaseny kostitrasy.

            Imho maj tyhle materialove legendy koreny v marketingovych valkach kolem nastupu hliniku, kdy se vytvarela hesla srozumitelna pro masy. Hlinari zduraznovali lehky a tuhy ram uber alles, kdezto ocelari zas ze hlinik praskne bez varovani a vymekne, a ze steel is real. Titanisti museli vymyslet pohodli a vecnost aby ospravedlnili cenu, a uhliri se jen tise smejou pod vousy ze karbonove ramy jsou nejlepsi at uz jsou vyrobene z cehokoli.

            • treatt  

              Asi tak..vypadá to, že marketing námi smýká víc, než by si jeden chtěl přiznat :)

              • McBlacky  

                nejlepší je jezdit a neřešit. Osobně mi praskly jak oceláče, tak hliníky. Carbon mám zatím první, ale ten samý model/rok už jsem taky viděl v reklamaci s prasklinou :)

                občas se stane, že se vyrobí kola který praskaj víc a nebo naopak držáky. Je dobrý si vybírat držáky na zimáky a najížděčky. Co se týče jednic, tam je to skoro jedno. Bud se na nich jezdí málo a v hezkých podmínkách a nebo se často mění, pokud se drtí na hraně.

        • JSt  

          podle me realnemu jezdeni nemuze zadny takovyto test nikdy odpovidat.

          jedina vypovidaci hodnota, jakou ma, co se vydrze tyce, je porovnani konkretnich kusu ramu. vsechno ostatni, co se od vysledku testu bude odvozovat, jsou spekulace – byt zalozene na realnych zkusenostech ci obecnem povedomi.

      • treatt  

        Dle přiloženého grafu mají tedy skutečně dřevěné rámy budoucnost :)

    • Hroch obojzhivelnyj  

      Vec ktera me uz davno zajima-

      http://www.zipp.com/…s/detail.php?…

      Sice ne test, ale doporucene hodnoty tlaku silnicnich kol pro optimalni odpor a prilnavost, predni/zadni, v zavoslosti na hmotnosti jezdce. Nevim jak moc striktneplati pro Zipp Tangente, a jestli pro 21 nebo 23 mm verzi, kde bude nejaky rozdil.

      Kdysi kdesi byl nejaky starsi clanek a graf, ktery tvrdil ze optimalni tlak je pri cca 15% deformaci, pri vyssim uz se pak ztraci energie ve vibracich. Podle toho mi to vychazelo na 23 mm cca o pul atm mene. Kdybych si jen vzpomnel kde to bylo.

      • Hroch obojzhivelnyj  

        Tady, pdf, str.2; vychazi to tam predni min, zadni vic.

        www.bikequarterly.com/…TireDrop.pdf

      • McBlacky  

        Zipp uvádí něco jiného než test níže. Nebo tedy počítá s jinou distribucí váhy cca 49/51 níže 40/60 u závodních kol.

        dle jednoho bych měl dávat 115/119 a druhého 75/115

      • MlokCZ  

        Třeba tady test, který už jsem sem dával. Dvě nezávislé odlišné metody měření potvrdily, že od určitého tlaku už vůbec neklesá valivý odpor na pěkném asfaltu.

        Ztráty na horším asfaltu při velkém tlaku se tam také řeší.

        A i tam zmiňují právě foukání na 15% deformace pláště, což je tam doporučené jako vhodný výchozí bod od kterého se odpíchnout. Ten tlak od kterého už neklesá valivý odpor na dobrém asfaltu je ale pořád o něco výše než je ten graf pro 15%, bohužel ta konkrétní hraniční čísla jsou dostupná jen v placených číslech toho časopisu a v odkazu nejsou.

        http://janheine.wordpress.com/…nd-pressure/

        • jecnak  

          Ono se k tomu pridava jeste dalsi vec. Pocitove jak kola jedou ze sedla, kdyz je trebas 90% vahy na predni kole a jezdec na kole obcas pri spurtu jaksi poskakuje (nedokazu to lip popsat) muze to byt i vic. I kdyz nejsem prilis silovy jezdec ani spurter, tak pri nizsim tlaku se mi na silnicce stavalo, ze jsem prodrel dusi v okoli ventilku.

          Dalsi vec je vztah tlaku a TPI. Mam odpozorovano, ze cim vyssi TPI, tim vyssi je i tlak, ktery se pri rozumnem pohodli a hlavne prilnavosti da vozit. Trebas nejlepsi Vittorky (320tpi) maji doporucene tlaky 130 az 170psi.

          V obou pripadech uvazuju silnicni plaste.

    • jecnak  

      Nekoho by mohla zajimat kniha Bicyling science

      • McBlacky  

        kdyby z toho byl výtah, tak by mě to i zajímalo. Ale 450 stránek to je privela

    • jecnak  

      Prevzato z Tour 9–2011. Metodiku mereni nevim, ale podle vysledku bude valivy odpor zcela jiste pro predni+zadni. Kazdopadne vysledek hned pro GP Force/Attack mi prijde ulet a neodpovida tomu co mam odzkousene (jak valivy odpor, tak grip).

      ==

      Continental GP Force/Attack

      dimension (mm), front/rear: 22×20.6/24×23.3

      weight (gramms): 184/196

      rolling resistance (Watts): 31.3

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 34

      ==

      ==

      Continental Grand Prix 4Season

      dimension (mm): 24.8×24.6

      weight (gramms): 222

      rolling resistance (Watts): 40.4

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 33

      ==

      ==

      Hutchison Fusion3

      dimension (mm): 22.7×22.3

      weight (gramms): 213

      rolling resistance (Watts): 53.3

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 31

      ==

      ==

      Hutchison Fusion 3 Tubeless

      dimension (mm): 21.5×20

      weight (gramms): 304

      rolling resistance (Watts): 40

      puncture resilience (seconds): 116

      wet grip (starts to swerve at km/h): 31

      ==

      ==

      Michelin Pro Optimum

      dimension (mm): 26×25.6/25.8

      weight (gramms): 221/239

      rolling resistance (Watts): 44.9

      puncture resilience (seconds): 167

      wet grip (starts to swerve at km/h): 33

      ==

      ==

      Michelin Pro4 Race Comp

      dimension (mm): 22×21.1

      weight (gramms): 181

      rolling resistance (Watts): 40.9

      puncture resilience (seconds): 112

      wet grip (starts to swerve at km/h): 34

      ==

      ==

      Vittoria Diamante Pro

      dimension (mm): 22.8×21.6

      weight (gramms): 198

      rolling resistance (Watts): 41.2

      puncture resilience (seconds): 50

      wet grip (starts to swerve at km/h): 30

      ==

      ==

      Vittoria Rubino Pro

      dimension (mm): 22.8×22.1

      weight (gramms): 253

      rolling resistance (Watts): 41.5

      puncture resilience (seconds): 95

      wet grip (starts to swerve at km/h): 31

      ==

      ==

      Specialized Turbo Pro

      dimension (mm): 22.2×21.5

      weight (gramms): 202

      rolling resistance (Watts): 45.6

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 32

      ==

      ==

      Specialized Roubaix Pro

      dimension (mm): 24×22.8

      weight (gramms): 266

      rolling resistance (Watts): 45.9

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 32

      ==

      ==

      Schwalbe Ultremo ZX

      dimension (mm): 23.2×22.3

      weight (gramms): 189

      rolling resistance (Watts): 40.9

      puncture resilience (seconds): 180

      wet grip (starts to swerve at km/h): 34

      ==

      ==

      Schwalbe Ultemro DD

      dimension (mm): 24.5×22.9

      weight (gramms): 232

      rolling resistance (Watts): 53.4

      puncture resilience (seconds): 154

      wet grip (starts to swerve at km/h): 34

      ==

    • jecnak  

      Aerodynamika silnicnich ramu.

      • McBlacky  

        celkem rozdíly, ale u měření kolo+jezdec to je vždycky trochu zavádějící. Chybí mi pár kol z profi namátkou spešl, pináč, cippo

      • jecnak  

        Pokracovani na stejne tema.

    • jecnak  

      Nebudu to vsechno vyzobavat, tak tady je komplet jedno cislo (aerodynamika kol, ramu, tuhost atd atd)

      http://www.tour-magazin.de/…/page67.html#/96

      • Hroch obojzhivelnyj  

        Hezky, spousta zajimavyho cteni.

        Ty kosmiky zrovna teda nic moc, aerodynamicky minimalni prinos proti standardnim allrounderum jako FR3 nebo Zondam o par stran driv, kupodivu. Tedy jestli je to stejna metodika, musim si to precist poradne.. Vubec to vypada ze pokud te rafek nema vic nez 5 cm tak to skoro za to nestoji.

        • jecnak  

          Prime srovnani tam nevidim. Vsechny testovana kola maji vyssi rafek a nebo pokud nizsi, tak minimum dratu (Corima). Spis mi prijde nefer srovnavat galuskova a plastova kola. Logicky to pak vyhrajou nejdrazsi galuskova kola (navic neservisovatelna, jak jsme se bavili).

          Porovnavat namerene vysledky s jinymi testy bych se neodvazoval, protoze dost casto byvaji pouzite jine metodiky – casto se meri kolo bez vidlice, netocici se kolo ci se hodnoty nejak prumeruji v zavislosti na smeru „vetru“ (meri se casto od 0 do 30 stupnu). Dost udela i spravna sire plastu pro rafek.

          V nejakem jinem testu to vychazelo kolm 15–20W mezi nizkym a vyssim rafkem s podobnym poctem dratu pri 40km/h.

          • jecnak  

            Aaa uz to vidim o par stranek driv.

          • McBlacky  

            si vem 20w za ráfky, 20w za rám a to je pak rozdíl dvou tříd. pro horskou blechu 65kg to je 0,60 w/kg. Navíc pro profi peloton je reálnější uvažovat rychlosti kolem 40km/h pro rovinu – přidáme proťák…

            • Hroch obojzhivelnyj  

              No Hrochoj to vychazelo rozdil kolem pul wattu na prednim kole pri 30kmph a prepocitavat to na w/kg polabskyho hrocha snad ani nema cemu. To je prave otazka metodiky. Tady u toho aero clanku pisou ze pouzivaj jakousi zdokonalenou metodiku, a ze tedy testy nejsou srovnatelny se starsima testama. Neni ale jasny jestli se daj srovnat s testem kol ve stejnem cisle, merenem ve stejnem tunelu. Jako samo 15w rozdil rozhodne je.

              Ten test retezu je taky zajimavej, necet ho jeste poradne, jen koukal na tabulky. Vypada to ze se Shimano naucilo delat retezy a ze ted vydrzi o chlup vic nez Campa. (coz je mi v praxi jedno protoze stejne potrebuju 11sp)

              • jecnak  

                Mezi tema FuRa3 a necim hodne aero, jo to mas pravdu. Oni ty tvoje Fulcrumy jsou dost aerodynamicky. Pak jsou pry jeste vyborny nizky carbon/dural Dury WH-7850-C24-CL.

                Ve svetle tech vysledku, jsem na realny pocity hodne zvedav.

        • treatt  

          Otevřeně mi zrovna Cosmicy podle toho, co jsem viděl v testech, dlouhodfbě připadají dost mimo a lituju kluky z Liquigasu, že to musej vozit :) Uvidíme, co teď ten novej model..

          Jinak, jedna dost zajímavá věc se tam ukázala právě z hlediska aerodynamiky – Corima Winium+, ráfek šířka 22,5 a výška jen 23,3mm, zkoušeli tady těžkou verzi pro pláště (1424g, galusková váží 1 150g) a přesto mají odpor na rozjetí (jak se česky řekne inertia?) 112 joulů. Galuskové na tom budou počítám o další řád lépe..ale hlavně, aero hodnoty 5,4/13,7/27,2, pro srovnání

          Lajty Standard C 5,1/13,0/26,4 při výšce 47,6mm (inertia 98J)

          Cosmic Carbone SLR 6,1/15,4/29,2, výška 52mm (128J)

          Shimano C50 5,0/12,9/27,0, výška 50mm (131J)

          Zipp 101 6,0/15,0/29,2 výška 30mm (126J)

          Zipp 404 4,5/11,0/23,3, výška 58,5 (118J), váha 1508g

          Citec 6000CX 6,5/16,1/29,7 a přitom výška 46,8 (124J)

          Pro srovnání (vycházím z předpokladu, že jde o stejnou metodiku)

          Ksyria Elite 7,7/18,2/35,6 (119J)

          FuRa3 6,8/16,1/31,4 (119J)

          Sakum prdum, jsou daleko víc aero než spousta vysokých aerokol kolem 50ti mm (krom výrazného odskoku Zippů 404, které jsou taky znatelně dražší), přitom se daleko snadněji roztáčí (a dost by mě zajímala hodnota galuskové verze). Aerodynamicky si nezadají z Lightweighty, které jsou samo o pořádnou porci tužší (taky prý tvrdé jak kámen), ale prostě nechápu, proř vzali plášťovou verzi u Corimy, když ostatní konkurence je galdová. Tipuju, že snadnost rozjetí bude mít stejně skvělé hodnoty, jak Lajty

          Takže jak vidno, i nizoučký ráfek, když má při adekvátní šířce skvělé tvarování a přitom málo drátů, může mít špičkové aero hodnoty..

          • jecnak  

            Jenze realita je nekde trohu jinde, prave diky moznosti si pochytat nejaky bocni vitr (lhostejno zda zepredu ci zezadu). Naopak Cosmic Ultimate (ktery profici obvykle vozi) a Shimana jsou hodnoceny profikama jako supr kola, protoze vyborne brzdi. To ostatni co popisujes je v baliku celkem nezajimavy udaj.

            Cosmic SLR se v profi pelotonu vozi na Roubaix a podobny veci diky mimoradne odolnosti a vyborne aerodynamice. SLRka jsem si poridil a musim ric, ze nelituju, parkrat me ty kola hodne pomohly. Podle testu papirove nic moc, ale realita je musim rict nekde jinde.

              • jecnak  

                No jo, ale je to porad pravda. Ty vysledky jsou hlavni ukazatel. Jenze je potreba si uvedomit, ze proste vysoky kola jedou jinak nez nizky.

                • JSt  

                  sak to si prave uvedomuju a netyka se to jen konstrukce rafku, ale obecne uplne vsech komponentu. namerit muzes cokoliv, zvolit metodiku, sledovat jen takove veliciny, aby ti vysly vysledky, jake pozadujes apod. bude se to tvarit seriozne, ale v realu muze byt vse jinak, jaks tady sam podotkl i diky vlastnostem, ktere jsou pro jizdu podstatne a v testu jsou ignorovany.

                  • jecnak  

                    Vysoky kola jedou jinak nez nizky i kdyz maj temer stejny paramatry. To je vse co jsem chtel napsat a vse co se v te vete skryva.

                    Co se tyce testu, tak je mi porad milejsi srovnavaci tabulka realne namerenych hodnot, pokud znam metodiku testu a sam muzu posoudit, zda je pro me odpovidajici ci ne. Pocity borcu nejmenovaneho casopisu toho vetsinou moc nereknou, zvlast kdyz pulka jich jsou jen prepapouskovane reklamni krasozvasty.

                    • JSt  

                      s tim souhlasim. idealne zkombinovat oba pristupy se zaverem, „prestoze mereni ukazalo to a to, komponent se chova jinak“ ci „pri jizde se potvrdily laboratorne zmerene vlastnosti“ apod.

                      • soc  

                        Prestoze se pri jizde chova komponent uplne jinak, nez jak by se dalo ocekavat z mereni, shoda mezi vysledky mereni a realnou zkouskou je dostatecna.

                      • jecnak  

                        Tak nejak. Dalsi vec je, ze laboratornim testem neodhalis nedostatky konstrukce. Treba blba brzdna plocha, prilis uzky rafek, povolujici se draty atd.

                        • treatt  

                          A tenhle test navíc neukazuje, jak na tom jsou která kola se setrvačností, což je pak taky velký faktor.

                          Tady jedna zajímavost, že tohle může být velký faktor, nesvědčí jen roviny, ale letos na Vueltě vozil Valverde dost vysoký ráfky i ve vysloveně horských etapách, hlavně vzadu. Sice pro něj asi lehká ztráta v extra stojkách, ale s tím, jak je silnový jezdec naopak obrovská výhoda v „jezdivějších“ pasážích, kde si tempařsky sjížděl ty dva plašany AC+Purita..

                          • jecnak  

                            Setrvacnost tam mas, jen s „opacnym znaminkem“ a v jinych jednotkach.

                          • jerryx  

                            Setrvacnost kol je naprosto zanedbatelna vec. Tvy telo ma mnohem vetsi setrvacnost nez nez nejaky 500g rafky. Valverde (a ostatni) to vozil, jelikoz diky lepsi aerodynamice jel rychlejc z kopce a po rovine. Tech par gramu, ktery ztratil na vysokejch rafcich zase nahonil na necem jinym na kole.

                            • jecnak  

                              Si nekdy zkus nahodit tezsi kola, schvalne jak se ti na nich pojde.

                              • jerryx  

                                Jako myslis, ze ucejtim ten „setrvacnikovej“ efekt? Ze nebudu moc zastavit na krizovatkach? ;)

                                • jecnak  

                                  Poznas ji v kazdym nastupu a v kazdym slapnuti do prudkeho kopce, kdy uz jedes na hrane moznosti a se slapnutim vzdy trochu zrychlujes.

                                  • jerryx  

                                    Aha takze je nakonec rec o hmotnosti. Z prispevku predtim sem pochopil, ze Valverde vyuzival „vyssi“ setrvacnost vysokejch rafku a ne jejich lepsi aerodynamiku.

                                    • jecnak  

                                      Treatt pise, ze vyssi setrvacnosti kol prave ztracel, coz je logicke. Ale v pasazich, ktery mu vyhovovaly zrejme vyuzil vyssi aerodynamiku a tuhost vyssiho rafku.

                                      • jerryx  

                                        No ztracel. Tech 200g, ktery mel navic na rafcich a ktery stejne odebral nekde jinde na kole, ho nijak nemohly nijak zasadne brzdit. Vzdyt celej i s kolem vazi 80kg.

                                        • jecnak  

                                          Zrejme se s nekym z teamu dobre znas, kdyz vis jak mechanici presouvali hmotnost :-D

                                          • jerryx  

                                            No tak je nejaka minimalni povolena hmotnost zavodniho kola, pod kterou neni problem se dneska dostat. Takze gramy, ktery pribyly na rafcich se ubraly jinde… anebo taky ma Valverde rozum a prdel na to. Ale jasne ze znam par lidi z Movistaru. Tezko by mne napadlo, ze je mozny pouzit misto chorusovejch pak klidne superrecordovy. ;)

                                            • jecnak  

                                              Mi to uz prislo smesny, jak se tu dohadujem, kdyz to mohlo byt proste proto, ze se mu na tom jelo pocitove lip. Sam par takovych komponentu mam. Pravdu stejne zna jen on a nebo jeho mechanici.

                                              • jerryx  

                                                OK. Aby se to neprotahovalo, takticky nebudu nijak reagovat… Ale kdybych prece jen mel neco dodat, tak s tema 200g, ktery mu pridaj aero rafky, se nemusi vzhledem k celkovy hmotnosti nic delat – jejich negativni dopad je zanedbatelnej i na tyhle (nejvyssi)urovni. Jestli s tim ma Valverde problem, tak by mel spis zajit za psychologem nez za mechanikem.

                                                • jecnak  

                                                  :-D

                                                  Ty si to zkus a ja se jdu objednat k psychologovi.

                                                  • raceman  

                                                    je to marny, je to marny, je to marny mu neco vysvetlovat :D radsi zajdi na pivo, nez k doktorovi.. :)

                                                • JSt  

                                                  svez se na 250g rafcich a pak na 500g rafcich. budes prekvapen. ;-)

                                                  • jerryx  

                                                    Tvuj psychoterapeut by nesouhlasil ;) … Delam takovy zmeny casto a 200g nepoznam. Je rozdil jet na kole, ktery vazi o 3kg vic, ale tech par gramu je prd. Poznas, kdyz vypijes pulku 500ml bidonu? Tohle je vic placebo nez skutecnost. Ti, kdo to pocitali, zjistili, ze to ma jakysi vyznam mozna pri maximalni akceleraci (usili). Takze to asi oceni ti, kdo jezdi kriteria nebo CX (tem jde i o tuhost). V jizde do kopce je samotna setrvacnost rafku pry take zanedbatelna. Ale kdyz myslis, ze ti to pomuze, tak proc ne, ale fyzika hovori jinak. (je porad rec +200g na rafcich)

                                                  • McBlacky  

                                                    200gr na ráfcích je při hraně kolem 500+w v kopcích (10 a víc %) znát. Můžeš to osobně nevnímat, ale je to tak.

                                                  • jerryx  

                                                    Ok. Nebudu se hadat. Vy to cejtite, i kdyz je to proti fyzikalnim zakonum, ktery rikaj, ze na nejakym 20 min. stoupani ztratis hrozivejch 10s diky tezsim rafkum (cisla jen radove presne). Stejne jako placebo leky pomahaj, tak urcite pomahaj i lehky rafky. Safra ta diskuze me vystavila, asi potrebuju klavesnici s mekcima membranama.

                                                  • Thidney  

                                                    jenze tech hrozivejch 10s. muze taky znamenat jestli jses na bedne nebo ne. a na Vuelte si k nim pripocti bonifikacni sekundy :)

                                                  • JSt  

                                                    tech hrozivych 10s do sebe nezahrnuje to, ze se diky lehcim kolum min unavis, takze to ve skutecnosti bude jeste desivejsich vic nez 10s. ;-)

                                                  • jerryx  

                                                    Pocita se to tak, ze ten kopec „jedes“ sam na stejnej vykon, takze unavenej bys mel bejt stejne jen jsi pomalejsi. Jde to pochopitelne udelat i v realu.

                                                    Nechci to tady dal rozhycovavat, takze to osobne uzavru s tim, ze pocity sou dulezity. Tech par gramu pomuze vic psychicky nez fyzicky. I ja jsem vzal pokazdy lehci drazsi kola, i kdyz „znam pravdu“ a udelam to znova.

                                                  • JSt  

                                                    jj. mas recht. ;-) vykon jezdce bude furt stejny, akorat tim kolem to bude hybat rychlej.

                                                  • JSt  

                                                    rec je o bratru 250g na jednom rafku, cili 500g na obou rafkach. a tohle poznas jak v nohach, tak v rukach pri zataceni. ;-)

                            • JSt  

                              setrvacnost rafku vzhledem k tvemu telu by byla zanedbatelna v momente, kdyby byl do toho rafku zapletenej a tocil se s nim. :-))

            • treatt  

              Takže máš nový vymazlený kola? Pěkný, blahopřeju! Takže něco jako tyhle ?

      • jecnak  

        Jelikoz se bavi o casopise Tour, prikladam kratky popis amaterskeho testovani davajici za pravdu vysledkum z mereni a uvadejici je do sirsiho kontextu a praxe http://janheine.wordpress.com/…development/

    • John Tequila Lemon  

      Miluju marketing co se odvolava na vyzkum ;-)

      • jecnak  

        Miluju tyhle vykriky do tmy. Pokud nemas nejaky smysluplny prispevek, tak jdi nekam jinam.

    • jecnak  

      Tak mame tady dalsi test silnicniho obuti a porovnani dusi. http://www.biketechreview.com/…ing_rev9.pdf

      Poznamka pro stouraly a neverici Tomase. Tentokrat se jedna o nezavisly test. Vice dalsich testu na homepage

    • jecnak  

      Tlumici vlastnosti sedlovek http://velonews.competitor.com/…ost_267560/1

      Myslim celkem bez prekvapeni potvrzeny merenim pocity mnoha jezdcu.

      • JakeF  

        Podle reálných testů expertů věhlasného BF bylo zjištěno, že karbon není lepší v pohlcování vibrací a hliník je stejně pohodlnej. Na základě toho označuju tenhle test za kravinu zaplacenou výrobcema karbonových komponentů.

        • jecnak  

          Chybi ti tam smajlik. Ja se jen smal (jestli narazis na tohle) , jak porad opakujes ze lepsi koupit karbon s horsi vybavou, protoze mas prece zada jen jedny. Nacez pak skuhras jinde na blbou vybavu :-)

          Abych sem i prinesl nejaky subjektivni poznatek misto planeho placani, tak podle mych zkusenosti ve vysledku samotny ram neudela tolik pohodli jako plaste + kola a nebo riditka + sedlovka + sedlo. Pokud si koupis obyc karbon s duralovyma riditkama, duralovou sedlovkou a ocelovyma lizinama sedla, tak nebude pohodlnejsi nez dural s karbonovym prislusenstvim. Samozrejme je to hrube zevseobecneni, ale u tech mych dvou mrch co mam to sedi.

          Ted mam samozrejme na mysli pohodi ve smyslu tlumeni vibraci od vozovky, nikoli ergonomii.

    • jecnak  

      Narazil jsem na mensi porovnani novych silnicnich plastu. O metodice nic nevim.

      http://cdn.mos.bikeradar.com/…b-670–75.jpg

    • jecnak  

      Trochu o pohodli na silnickach. Metodiku neznam, tak snad jen pro srovnani par top kousku.

    • JSt  

      http://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/…680955_n.jpg

      vzdycky kdyz vidim tuto fotku, rikam si, co vlastne resime ohledne te tuhosti kol a komponentu. ;-)

    • jecnak  

      Obrazek je myslim dost vymluvny.

      • ememem1  

        sa priznam ze mne to moc jasne neni.

        1. co bolo testovane riaditka alebo kobinacia riaditka + predstavec?

        predpokladam teda ze len riaditka ale matie ma ta veta bar and stem combination…

        1. co je to riaditka ritchey, 3t, deda, easton atd. ?? kazda ma tak 30 modelov

        s 3–4 materialov

        1. tie cisla – 0.2 inchu povedzme cca 5mm, to sa ako riaditka prehnu o pol

        cm? kde, na konci vodorovnej casti ci ako? navyse sa mi to zda dost vela, to by muselo byt viac ako citelne.

        1. aky vlypv na to mal predstavec? (vid. aj bod 1.)

        P.S. – docela ma to zaujima lebo mam 100kg a vaham medzi

        http://www.bike24.com/1.php…

        a

        http://www.bike24.com/1.php…

        • jecnak  

          ad 1. Testovena byla kombinace riditka a predstavec.

          ad 2. Nevim presne, z kontextu diskuse k obrazku jsem pochytil, ze by to mely byt top modely jednotlivych znacek.

          ad 3. Kde presne byl zatezovany bod netusim, ale 0,5cm neni nijak moc, toho se da bez potizi docilit pri bezne jizde ze sedla.

          Obecne se da rict, ze tuhost kombinace roste s prurezem predstavce a prumerem riditek a s hmotnosti. Proto si myslim, ze tak dobre dopadaji v testech Canyony, ktere maji sirsi krk vidle a i ty Ritchey predstavce maji vetsi prurez a tim i tuhost.

          • Hroch obojzhivelnyj  

            Ja nejak porad nevim jestli ovsem cim tuzsi tim lepsi, v kompromisu s pohodlim a tlumenim. U predstavce jo, ale u riditek to muze byt naopak, nebo tuhy stred a tlumici konce.

            Takze test celkove tuhosti je myslim dost na .. no moc nerika.

            (a na kole mam spokojene klasickej L predstavec kde ta tuhost je zalostna).

            • ememem1  

              Ja nejak porad nevim jestli ovsem cim tuzsi tim lepsi, v kompromisu s pohodlim a tlumenim. – tak to by som povedal ze je dost jasne cim tuhsie tym lepsie, na kieho slaka sa maju riaditka ohybat a predstavec krutit, pohodlie doriesis omotavkou a je.

              • treatt  

                Já to otočím, na kieho šlaka bych měl vozit tvrdý hliník, když si můžu dát násobně pohodlnější karbon – pokud nejsem špurtér typu Kittel, případně silovej master jako Valverde?

            • jecnak  

              Tuhost predstavce povazuju za veskrze pozitivni, tedy cim vic, tim lip. Naopak u riditek bych resil mozna i korelace prubeh zatizeni a pruhybu. Vezmeme tenhle obrazek a na ose x bude sila v N a na y bude pruhyb v mm. Ktery prubeh bude lepsi. Podle me nejspis exponencialni, protoze male vibrace a razy riditka pohlti a na vetsi razy od krutu pusobene jezdcem bude reakce stejna jako u ostatnich prubehu.

              • ememem1  

                no neviem ci je realne aby sa z takeho materialu co sa sprava nelinerane vyrabali riaditka na bicykel.

                • jecnak  

                  Mohl by to byt prave rozdil karbon x dural, ale je to jen moje nicim nepodlozena teorie.

          • ememem1  

            no ak 5mm je jak vravis viac menej v pohode – aj ked opakujem mne osobne sa to teda zda viac ako vela a tipoval by som bezne priehyby na konci okolo milimetra – tak potom je to imho viac menej skoro jedno lebo sa to pohybuje od cca 4 po 6.5mm.

            a ak to bola kombinacia riad+predst.tak je otazka v akej miere sa na celkovom priehybe podiela samotny predstavec.

            mne to z tohoto testu pomaly vychadza skoro tak ze riaditka su asi ok vsetky.

          • jecnak  

            Jen dodatek k ohybum ruznych soucasti http://www.youtube.com/watch…

    • jecnak  

      Nenasel nekde nekdo test karbon predstavcu?

      • jecnak  

        Tak pokud by to nekoho zajimalo. Pocitove cerny Ritchey WCS 4Axis dural a Ritchey Superlogic C260 na prvni zakrouceni riditkama rozdil znacny. Oboji delka 100mm, riditka stejna. Vaha Superlogic 125g ve 100mm (totez vazi i ve 110mm).

        • destr  

          Rozdíl značný ve prospěch kterého?

          • jecnak  

            Ve prospech SUPERLOGIC CARBON C260.

            • McBlacky  

              z nějakého přehledu v minulosti si pamatuju že nejměkčí byl KCNC pak WCS a naopak nejlíp dopadl Thomson.

              Mezi WCS a třeba EA90 a EA70 taky poznám rozdíl. Mezi KCNC a WCS zase ne.

              • jecnak  

                Je to tu o par prispevku vyse. Prakticky je pri stejnem materialu prima umera mezi hmotnosti a tuhosti. Hodne asi pomuze 5/4 sloupek, jelikoz pak i prurez predstavce je vetsi. U tohohle karbonu to bude asi podobne. Je sice na 9/8 sloupek, ale diky materialu je i zde hodne velky prurez.

                Designove se tenhle Ritchey kazdopadne nehodi k vyssim ospacerovanym sloupkum a nebo subtilnim ramum. Diky torx20 sroubeckum ale neni az tak buclaty v mistech sevreni jako treba ty silenosti od Bontrageru nebo Cannondalu.

                Montaz u systemu C260 a karbonovych riditek, kde jsou uz natahane bowdeny taky neni uplne snadna, ale jde to.

    • Hroch obojzhivelnyj  

      Neco o silnicnich rafcich

      a dalsi testy tamtez- naby, RU, draty pry pozdeji.

    • Hroch obojzhivelnyj  

      lehke nebo aero? testy aero a klasickych modelu od 12 vyrobcu. V nemcine a ne vse kompletne zdarma dostupne, ale ledacos k nalezeni. Napr. u BMC rozdil 14W pri 45km/h; ale hodnoty jsou kolem 220W, coz je malo, tak nevim jestli meli jen pul jezdce nebo co.

      • McBlacky  

        no tak hlavně nevím kde ti stačí 220w na 45km/h. Max v háku na 4–5fleku. Jinak na špici budeš potřebovat odhadem 2× tolik.

        • Hroch obojzhivelnyj  

          Prave, ve starsich testech jim aerokola s figurinou vychazla 350+ W, asi to chce koupit cely a precist si metodiku.

          Me spis zajimalo jak jsou na tom neaerokola, jaky jsou tam rozdily (spice 45km/h mi fakt jeste dlouho hrozit nebudou)

          • McBlacky  

            já myslím že tyhle čísla jsou pro full aero setup na TT kole, ale zase tolik to nesleduju, protože mě nehrozí špice ani 40 a u 35 se po pár km celkem cukám, takže na wish listu mám 35mm carbony a vyřešeno :)

            ale je to zajímavý, pro někoho kdo má prachy a trénuje na rovinatý časovky, nebo bere vážně závodění na lehčích profilech

            • Hroch obojzhivelnyj  

              tomhle setupu, plesata figurina bez helmy (?!), v obloukach, pro ten drivejsi test kde mela BMC time machine 350w; v novem testu ma 205W cili neco bude jinak. Na kolo s jezdcem malo, na samotne kolo moc.

              Tady to rozebiraji pro testovani kol, a nakonec pouzili kolo s rotujicima nohama, dle obrazku evidentne ve stejnym tunelu. http://www.swissside.com/853

              Coz by tak mohlo odpovidat.

              Ala taky mi z testu vyslo ze rozdily mezi beznymi (neaero) koly jsou v radu do 10W a tedy nic co by me v haku za Edou muselo znepokojovat. Ale skvele pro marketingove ucely.

            • Hroch obojzhivelnyj  

              tomhle setupu, plesata figurina bez helmy (?!), v obloukach, pro ten drivejsi test kde mela BMC time machine 350w; v novem testu ma 205W cili neco bude jinak. Na kolo s jezdcem malo, na samotne kolo moc.

              Tady to rozebiraji pro testovani kol, a nakonec pouzili kolo s rotujicima nohama, dle obrazku evidentne ve stejnym tunelu. http://www.swissside.com/853

              Coz by tak mohlo odpovidat.

              Ala taky mi z testu vyslo ze rozdily mezi beznymi (neaero) koly jsou v radu do 10W a tedy nic co by me v haku za Edou muselo znepokojovat. Ale skvele pro marketingove ucely.

              • jecnak  

                Viz uplne nize. Sedi to, ale je to schvalne zkresleny test, aby byl rozdil mezi aero a „naero“ ramy vubec meritelny a zajimavy. Pokud bysme totiz na aero a „neaero“ ram posadili jezdce v normalnim posedu treba za paky, rozdil by byl v absolutnich cislech jeste mensi, protoze by se stejnym vykonem jeli oba vyrazne pomaleji.

                • Hroch obojzhivelnyj  

                  Ale nejhorsi byla Merida :-)

                  • Milwa  

                    Snad nemyslíš ten bike which was made to win the fight against the wind with better aerodynamics od Rui Costy z Eurosportu?

                    • Hroch obojzhivelnyj  

                      Ne ne to bych si nedovolil, nejhur vysla Scultura CF neco, ale to Reacto Evo co jezdi Costa vyslo naopak jako druhy nejlepsi po Cervelu S5.

          • JSt  

            ale planujes to, jo? ;-)

      • jecnak  

        To by chtelo videt metodiku, protoze bezne se udava cwA=0,35 a nechapu, kde berou polovicni cislo. Pri cwA=0,35 s vykonem 220W je rychlost 34km/h.

        • jecnak  

          Tak jo muze se jednat i o polovinu, ale nechapu to porovnavani. Co to dokazuje? Ze TT kolo se spravne usazenym jezdcem jede lip jak klasicka silnice s vetrajicim se hobikem drzicim se za vrsek riditek? Tomu rikam objev. Stejne se ale vracime na zacatek, tedy ze cca 85% celkoveho vykonu jde na prekonani aerodynamickeho odporu. Dulezity je tedy celni prurez a tedy posed. Pro zajimavost:

          Estimation of cwA values 155 – 165 lbs (70 – 75 Kg) rider weight:

          extreme TT position cwA = 0.2

          triathlon position cwA = 0.25

          hands on drops cwA = 0.3

          hands on hoods cwA = 0.35

          hands on flat bar cwA = 0.45

      • Georrge  

        tech 220w je asi pro jezdce bez vetrovky :)

        jinak tech 14w je co? Rozdil mezi normal kolama a aero?

      • Hroch obojzhivelnyj  

        Tady tvrdi, ze kdyz si oholis nohy , zrychli te to stejne jako super aero ram.

        K tomu jeste vlasy do copu Nastesti se ale nemusim oholit

        :-)

        • treatt  

          Ohledem vlasů zvažuji poslat stížnost do Evropského parlamentu pro nedodržování rovnosti pohlaví, vyjádření: „This time it's a Women's specific test with when is a hairdo a hairdon't“ je zcela genderově nevyvážené a urážející pro muže, natož aby brali v potaz třetí pohlaví!

    • jecnak  

      Pekne zpracovany test tuhosti silnicnich riditek.

      http://www.bikerumor.com/…-handlebars/

    • jecnak  

      Neni to sice primo test, ale v clanku je zajimava pasaz tykajici se valiveho odporu a souvisejicich veci – Christoph Strasser’s Spe­cialized Shiv 24 hour Record Bike

      • Hroch obojzhivelnyj  

        Mi spousta z toho pripada, ehm… ztrata 10% tlaku v latexech je z 10 na 9 bar, to mi neprijde kriticky, urcite stavel na svlikani etc. I kdyz ty turbo cotton vysly v testech dobre, +2kmph neverim.

    • MlokCZ  

      Přihodím to i sem ať je to ve správném vláknu (už tu odkaz na tu stránku obecně někde v historii byl).

      Všechna měření na uvedeném odkaze jsou pro rychlost 29km/h a zatížení 42,5 kg.

      Je to konečně měření s jednotnou metodikou pro bikové i silniční pláště a lze tedy reálně srovnat valivý odpor. A konkrétně bych z těch různých testů vzal:

      Za bikové pláště test Race kingu RS, kde byl i bez duší (to je to nejdůležitější)

      http://www.bicyclerollingresistance.com/…-butyl-tubes

      A je na 17W při tlaku někde kolem 30psi.

      V odkazu i zajímavé srovnání bez duše x latexka x těžká butylka. Čím nižší použitý tlak, tím rozdíl (ve prospěch bezduší) narůstá.

      Silniční pláště pak vychází v rozmezí 11,8W-19,3W při 120psi. A to někdo bude foukat třeba i o trochu méně a pro bikový plášť jsem vzal poměrně nízký tlak pro zachování pohodlí.

      Takže konečně zcela jednoznačně potvrzeno, že na tom rychlé bikové pláště jsou velmi dobře a mohou překonat na poměrně nízkém tlaku i horší kousky silniční plášťů.

      Nejlepší silniční pláště na tom jsou pořád o trochu lépe i na trošku nižším pohodlnějším tlaku.

      Např. nejlepší z testu One Tubeless má i při 80psi ještě pořád jen 13,8W.

      • jecnak  

        Dneska jsem trochu zpomaleny, ale kde jsou ty silnicni plaste?

        • MlokCZ  

          V pravém sloupci je trvale (ať jsi na jakémkoli recenzi pláště) přehled silničních i bikových, tak jsem samostatný odkaz nedával.

          Tak třeba ještě samostatně na silniční Schwalbe One

          http://www.bicyclerollingresistance.com/…ubeless-2014

          • jecnak  

            Dekuju.

          • MlokCZ  

            Mohl jsem možná hodit rovnou tyhle dva linky.

            Komplet všechny bikové pláště

            http://www.bicyclerollingresistance.com/mtb-reviews

            Komplet všechny silniční pláště:

            http://www.bicyclerollingresistance.com/…bike-reviews

            • treatt  

              Hm, zajímavé, ta čísla stoupajícího odporu se snižujícím se tlakem, poslední dobou se říká, že nižší tlak negativně rolling resistance neovlivňuje..

              • McBlacky  

                většina testů -reálných- ale pořád trvá na tom, že vyšší tlak zmenšuje rolling resistance, na druhou stranu snižuje max rychlost projetí točky tzn otázka je spíš hledání ideální balance pro daný rozměr.

                Na hladké silnici, v terénu to je dost těžký měřit

              • MlokCZ  

                Pro bikové pláště:

                Tak je to pořád test pro skoro hladký povrch (i když testovací válec není zcela hladký). Čím méně hladký povrch, tím bude méně narůstáta valivý odpor s klesasjícím tlakem až pro určitý typ povrchu se to otočí a bude naopak valivý odpor klesat s klesajícím tlakem.

                Když vidím ta čísla z testu bez duší (35psi 16,2W oproti 25psi 17,4W), tak přifukovat jen aby to lépe jelo na hladkém povrch nemá vůbec smysl. A jak píšu níže, tak ještě část z toho může dělat ten tvar testovacího válce.

                Pro silniční:

                Tam platí to stejné pro povrch.

                Obecně:

                A pak si myslím, že trošku dělá ten testovací válec. I když má testovací válec poměrně velký průměr (uvádí tam 77cm), tak pořád to není rovný povrch jako v reálu.

                A tím si myslím, že je trochu zvýrazněno to klesání valivého odporu pro vyšší tlak a v reálu bude o trošku menší.

                A i přesto ten narůst valivého odporu (pro menší tlaky) není v těch testech tak velký.

                • ememem1  

                  Když vidím ta čísla z testu bez duší (35psi 16,2W oproti 25psi 17,4W), tak přifukovat jen aby to lépe jelo na hladkém povrch nemá vůbec smysl. – jako ziadny flame ale su tam aj dost opacne pripady

                  jak hovorim mne sa nejak cely ten test nezda hlavne nie priebehy tych niektorych kriviek. ale ten vlace jak hovoris by to do istej miery mohol vysvetlovat.

                  • MlokCZ  

                    Test bez duše je tam ale jediný. Takže tam žádné jiné případy bez duše být nemohou.

                    Jak už jsem psal, tak bohužel vše je testované s těžkou butylkou, která právě závislost na tlaku (v kombinaci ještě s tvarem válce) dost ovlivní.

                    S těžkou butylkou to tak ale vycházelo i v jiných testech co jsem dříve viděl.

                    Prostě výhoda bezduší se s klesájícím tlakem zvětšuje a chce to prostě jezdit bez nich.

                • jecnak  

                  Problem toho testu je prave ten valec. Realny prumet stycnych ploch plaste a rovne podlozky je jiny nez plaste a valce o tak malem prumeru. Dalsi vec je hladky povrch plaste. Celkove ale, kdyz odhlednu od absolutnich hodnot je to dobre porovnani mezi jednotlivymi kusy plastu primo v tomto testu. Prenositelnost vysledku nebude silna stranka zadneho takoveho mereni.

                  • MlokCZ  

                    Souhlas. S absolutní hodnotou naměřených čísel nelze pracovat. A tedy nelze ani srovnávat s jakýmkoliv jiným testem.

                    Relativní srovnání plášťů mezi sebou, které jsou tam tou jednou metodikou změřené si myslím, že budou poměrně slušně sedět i v reálu a to i pro jiné povrchy v terénu. I když se může stát, že pro určitý typ povrchu to bude mírně jinak, tak si nemyslím, že by se to změnilo až tolik, že by najednou vyšlo, že plášť z testu rychlejší bude pomalejší v terénu.

                    • JSt  

                      ten valivy odpor je testovany prilis jednoduse, ze realne jizde odpovida jen s dost primhourenym okem pokud jedes rovnomerne a rovne.

                      tohle imho neni realny, nybrz laboratorni test.

                    • Hroch obojzhivelnyj  

                      Souhlas, dobre pro porovnani plastu mezi sebou, a do jiste miry i bezduse/ butyl/ latex, i kdyz ten vliv asi bude nadsazeny.

                      Tyhle testy zanedbavaji vliv velkeho kusu hmoty pohlcujiciho vibrace pri vyssim tlaku plastu (jezdce). Verim ze pak vyjde nejaky optimalni tlak pro dany povrch. Realny test znamenana na kole s jezdcem, neco jako Heine tady uz x krat odkazovany.

                      Pro realny vliv tlaku na valivy odpor na danem povrchu to chce dobrovolnika, kolo s wattmetrem, presnou pumpu a bezvetri nebo podzemni garaz.

                      • MlokCZ  

                        Ten jeden test z reálu (měřený za jízdy s wattmetrem) už tu ve vláknu byl výše (a i dříve komlet test).

                        http://www.bike-forum.cz/…ges.ajax.php?…

                        A ono to s tím měřením z reálu sedí velmi dobře, i ten vliv tlaku, který tam je pro tvrdý rovný povrch. Jiné povrchy už to mají úplně jinak.

                        • Hroch obojzhivelnyj  

                          Me by zajimaly spis silnicni.

                          • McBlacky  

                            na silnici moc nevymyslíš. Prakticky máš dvě volby u top plášťů.

                            GP 4000 – odolnost, výdrž

                            ProRace4 SC – grip za všech podmínek

                            pro olschool jezdce 23" pro sjezdaře 25" ;)

                            samozřejmě je zábavný experimentovat ale o moc líp než tyhle dva to v součtu vlastností u plášťového provedení nedáš

                            • Hroch obojzhivelnyj  

                              Ano, prakticky mam jasno, jsem presvedceny contista. Jeste treba dopredu PR4 25, dozadu GP4000s 23 (25 v realu). Ale ani u Conti mi grip nechybi, a prijdou mi krasne predvidatelny, ze neuleti najednou bez varovani (jako PR3).

                              Me jako zvedave zvire a nevericiho Tomase by spis zajimalo experimentalni overeni resp. vyvraceni mytu jako „cim vic jako sutr, tim rychlejsi“ a jak se meni optimalni tlak pro ruzny asfalty, jestli je tam optimum jak to vychazelo Heinovi pro cca 15% deformaci.

                              • McBlacky  

                                pr4 je trochu jiný než pr3, subjektivně největší posun v odolnosti proti posekání a zachytávání bordelu. Grip i Pr3 měl super.

                                pro jízdu rovně po totál hladkém si myslím že čím víc šutr tím lepší by platit mělo.

                                • jecnak  

                                  Z mych zkusenosti cim vic sutr tim lip to opravdu jede – po dobrem asfalte. Jakmile ale dojde na horsi povrch mnohem lip jede plast na optimalnim tlaku.

                                  • McBlacky  

                                    z mých taky, ale přes 90/100psi foukám jen když vím že to bude hladký jak prdelka :) na rozjeb klidně 80/85. S light dušema.

                                • Hroch obojzhivelnyj  

                                  Po total hladkem je ale v praxi leda tak na draze.

                                  Na PR3 jsem minimalne 2k lehnul ze mi najednou ulitlo predni, plus tragicky vydrzi, po 3k na platno vzadu, a vepredu se zacala rozplizavat guma na bocich. Ale PR3 nema cenu resit, to proste nebyly povedeny plaste.

                              • Peslezedirou  

                                Jen pro zajímavost, na Fulcrumech mají GP 23mm, 24,5mm a Vitorky Rubino 25mm, přesných 25mm. Když jsem oba pláště srovnával, tak jsem si říkal, že jsou snad stejně široké. GP jsou možná ještě o něco vyšší.

                            • kokoska.rokoska  

                              Docela by mě zajímalo doporučení na rychlý tréninkový bezdušový plášť. Už jsem se nedávno ve vedlejším vlákně ptal, ale nějak to zapadlo.

                              „Tréninkový“ pro mě znamená plášť s životností vyšší než 1 kkm, ale s co nejlepším gripem jak za mokra, tak za sucha. A samozřejmě ať aspoň trochu „jede“.

                              Teď jsem akorát dojezdil Schwalbe Ironmanz, které IMO jedou dobře, pohodlí i grip mají ucházející, ale životnost je fakt nic-moc (jasně, závodní guma).

                              Mimochodem: z opěvovaných „dušových“ GP4000s mám minimálně smíšené pocity – jedou, vydrží, ale grip je pro mě mimo úplného sucha naprosto nepoužitelný (ale používám je v zimě, kdy jezdím právě jen sucha nebo na válcích).

                              • jecnak  

                                Hutchinson Fusion ust zvladnul vzadu 10k km. Jede dobre a drzi.

                                • kokoska.rokoska  

                                  Díky za info!

                                  Jedny tu mám, ale sundal jsem je, když jsem na nich loni v dešti lehnul na železničním přejezdu. Dám jim ještě šanci, zřejmě byla na vině víc pilotáž, než grip (jako většinou, že).

                                  • Hroch obojzhivelnyj  

                                    Na prejezdu v desti by ti nepomohly ani plaste s hrebama :-)

                                    Jeste k tem Conti4000S, obcas si na ne nekdo stezoval ze vubec nedrzi. Ja mel x kusu a bez problemu. Je mozne ze to byla nejaka serie, kdesi jsem cet ze obcas upravuji smes.

                                    Kolega jezdi tubeless Schwalbe One, po pocatecnim zajeti uz pry taky drzi, a co mi vcera ukazoval jak vypadaj po 5000km, tak vydrz taky vynikajici.

                                    • ememem1  

                                      dost zalezi kde jazdis, je to makka zavodna guma. si viem predstavit ze niekde v taliansku vydrzi 8 a viac kkm. ja som na nich par tisic dal (teda pre uplnost to boli ultrema ale imho nejak velky rozdiel to nebude) ale uz boli take odrbane ze bola len otazka casu kedy prdnu definitivne. lenze som jazdil vsade len ne po dobrych cestach a silnicku pouzivam aj ako zimak. fusion co mam teraz vyzera hodne bytelnejsie pricom ide imho asi rovnako, teda aspon ja to poznat neviem.

                                      a co sa tyka GP4000 tak tak ta nevydrzala ani polovicu co ultremo ust a neoplyvala ani odolnostou obzvalst ak sa trocha ojazdila.

                                    • kokoska.rokoska  

                                      Jo, jo, přejezd je prevít. Zvlášť při hodně ostrém nájezdovém úhlu.

                                      Díky za info o Schwalbe One – myslel jsem si na ně, neb jsem doufal v o něco větší životnost a jen o málo horší vlastnosti než u Ironmanů (silniční závodní guma kontra skoro-časovková guma). Reálná životnost přesahující 5 kkm by mi přišla úplně krásná. Sjedu Fusiony a zřejmě je zkusím.

                                      Ještě k GP4000s – mohlo to být blbou sérií (sjel jsem jen 2 sady a ještě tu 1 gumu mám), to připouštím, ale pro mě je v současné době hlavní nevýhodou ne-UST provedení. Den-ode-dne jsem línější a pohodlnější a už se nechci natřásat a vozit s sebou lepení…

                                      • McBlacky  

                                        životnost se odvíjí hlavně od váhy jezdce a profilů co jezdíš, pak až bych dal složení směsi.

                                        • ˘Ö˘ Krab  

                                          Jasně, my mu to říkáme pořád, že by měl zhubnout.

                                        • kokoska.rokoska  

                                          Ale budiž to je možné, ale jelikož vážím poslední dobou tak-nějak podobně a jezdím tak-nějak to samé, mohu laborovat jen se značkou plášťů.

                                          A tam vidím rozdíly obrovské, leč pochopitelné a předvídatelné:

                                          (skoro) časovkové letí, lepí a nevydrží, „běžné“ závodní gumy jakž-takž jedou, jakž-takž drží i vydrží a pak tu mám GP4000s, která sice klouže, ale vůbec se nesjíždí (ale třeba to je jen blbý kus, viz Hroch) – moje zadní na tréninkových zápletech má k 10 kkm, z toho aspoň 3 kkm na válcích a příští zimu další 3 kkm na válcích dá.

                                          A jelikož toho mnoho nenajezdím a tudíž mi experimentování dlouho trvá, hledám radu u ostatních, aktivnějších cyklistů. Konkrétní zkušenosti/do­poručení konkrétních plášťů; zbytek je danný a nebude se měnit :-)

                                          • McBlacky  

                                            pokud dáš na GP4000 10tkm vzad