Budiz thread pro vkladani linku na realne = merene testy ruznych casti kol. Vahy prosim davejte jinam.
Realne testy - vysledky mereni tuhosti, aerodynamiky atd
682 nepřečtených-
Anketa: Zajima vas spis
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován zakladatelem diskuse.
-
nebylo by něco podobného k mtb klikám? předpokládám že i když toho polovinu neznám jsou to výhradně silničářský?
-
-
Bajkový nejsou? Mě docela překvapily ty Dury, jsem vždycky měl zato, že XTR a Dury jsou jedny z nejtužších… A Rotory taky dost zklamaly…
-
co máš proti DA klikám? jsou jedny z nejtužších, samo poměr váha tuhost už není žádná hitparáda, ale to je nic neříkající údaj, duležítá je absolutní tuhost
a rotory sou na tom s tuhostí taky dobře
-
Jo, sorry, já koukal na ten poměr… Nevíš, jak na tom budou XTR proti bajkový konkurenci?
-
Myslím, že to stejně nepoznáš ;)
-
-
-
-
-
-
-
Koukam, ze mi to trvalo o dve minuty dele to najit :)
-
bych si dovolil povedat ze toto co navrhujes je najnestastnejsia kombinacia. bud meram alebo mam pocit. v zasade su to dve metodiky tzv. nemecka (exaktna, namerane exatktne definovae hodnoty ktore sa nejako viac ci menej priblizuju ocmusi realnemu) a tzv. americka kde sa s meranim moc netentuju (neznamena ze nemeraju vobec) ale skusia ako to funguje v praxi.
celkom pekne to vidiet ked porovnavas napr. metodiku testovania pre svetla na bike. testy v nemeckych casopisoch meraju lumeny, watty, kapacity atd. skratka fyzikalne veliciny kdezto ked zoberies americky test toho isteho tak je tam namerane ze kolko sa nabija, kolko vydrzi svietit, a meranie „svietivosti“ zistene tak ze daju reflexny tercik 10–20–50 metrov a odfotia ze pokial to este dosvieti.
tazko povedat ze co je lepsie, oboje ma vyhody aj nevyhody ale miesat to je podla mna uplne zufalstvo. toto robia v poslednom case v nemeckych casopisoch a vysledok je uplny gulas. napr. test brzd mountainbike 01/08 – luisa- namerane hodnoty uplna katasrtrofa, ale potom pocitvy „praxistest“ a vysledok – „sehr gut“ rovnako ako ine s ovela lepsimi nameranymi hodnotami. potom neviem co si mam vlastne mysliet. takze ja tvrdim – bud/alebo.
-
No, tak ja na to prave mam zase malicko jiny nazor. Neni nad to, mit vysledky z nemecke metodiky, s presnymi a exaktnimi hodnotami. JENZE! Jsou nektere veci, ktere se potom v praxi projevi trochu, nebo taky zcela jinak.Takze pro by skutecne bylo idealni najit k te samotne veci jak exaktni laboratorni test, tak nasledne potom porovnani se skutecnosti. Jakym zpusobem potom k tomu pristoupi konkretni tester, jakou vahu da v hodnoceni pocitum a jakou namerenym hodnotam, je potom vec jina. Jak jsi evokoval ten test svetel, to je krasny priklad. U svetla me v prvni rade zajimaji prave ty fyzikalni veliciny, ale v druhe vlne hned i ty uzivatelske ptakovinky, za jak dlouho ji nabijes, jak dlouho sviti, jak je tezka, jestli neni na riditkach moc mohutna atd. A pak treba takova vec, jako jako je sirka svetelneho kuzele, teplota svetla a tak…to se hur meri exaktne…
-
Pokud se test a praxe rozcházejí, tak test byl proveden špatně a nebo měl špatně nastavené parametry.
Kolo se skládá z mnoha komponentů a celkový mix dělá konečný dojem, jak se na tom projevují jednotlivé komponenty? Tohle se na kompletním kole nikdo nedozví a konkrétně prokazatelné výsledky u dílů, které se sem právě vkládají se nedají provozem samotného kola vůbec zjistit.
Velmi omezeně se může k několika komponentům vyjádřovat člověk, který zrovna zaměnil jeden jediný komponent na svém stroji(třeba ty kola). Zjistit parametry tak přesvědčivé, jak dokáže nabídnout některý z předkládaných testů prostě nejde.
O co jde nakonec je jenom znát své potřeby a podle testu si upřesnit jak na tom jsem a čím si mohu případně polepšit.
Myslím ale, že tento thread byl určen výhradně k vkládání výsledků a ne k diskuzím o testování.
Pokud bude tohle vlákno smazáno nebudu protestovat, mělo by se možná přesunout zcela mimo, není to k tématu v nadpisu.
-
-
-
-
V ankete mi chybi moznost „zajima me realne mereni + a potom porovnane s pocitovymi zkusenostmi z testu“…
A s dovolenim bych pridal i odkaz, co jsi tady uz jednou daval, protoze to je hodne dobry zdroj – test silnicnich zapletenych kol (aerodynamika, tuhost..) – at je to hezky po kupe..
-
Byl jsem o 5s rychlejsi. Sice to sem primo nepatri, ale odpovim ti velkym testem galuskovych kol.
-
1015g…kristova noho…uf uf uf..
Ted jsem si vzpomnel, ze uz ve Velu byly na testu na nejakym kole a napsali k nim myslim jedine – je tezke se do nich nezamilovat :)
-
:-) po sundání nálepek 1099g
-
Chromatická aberace tam je dost výrazná. Čím to bylo foceno?
-
to je úpravou fotky
-
-
Slaby :o) LEW PRO VT-1 850g sada obou kol a je mozny se pry dostat jeste niz. (!)
-
Jasne, mozny je vsechno, ale vzdycky kdyz vidim tohle, tak vim, ze bych uz niz nesel.
-
-
-
-
-
kvoli poriadku – ta moja predchadzajuca odpoved patrila sem
-
-
před časem vyšlo na Cyclingnews něco o aerodynamice na kole
teď to vyšlo i v češtině na KPO
-
Zajimave je, ze nejlevnejsi a nejvic znat je pouziti aeronastavcu. Mozna pak taky klasicky figl se zalepeni vetracih otvoru v prilbe.
-
jak to tak čtu, tak mi připadá, že když je ta úspora mezi normálním kolem a časovkářským speciálem cca 22%, tak by „pokud jsi schopen na normálním silničním kole jet rychlostí 40km/h, když přesedneš na časovkářský speciál a nasadíš časovkářskou helmu, pojedeš se stejnou intenzitou přes 44km/h“ mělo být spíš 48km/h, ne?
-
Myslim, ze aerodynamicka uspora 22% nerovna se zvyseni rychlosti o 22%. Duvod bude asi hlavne v tom, ze aerodynamicky odpor roste se ctvercem rychlosti.
-
děkuju za objasnění
-
Přesně tak, je to jediný důvod a těch 44km/h souhlasí správně.
-
-
-
-
-
Chapu to spravne, ze pri rychlosti 30 km/h spotrebovava ten valec roztacejici testovana kola tolik wattu, kolik je uvedeno ve sloupci Rolling performance? Protoze jestli je tohle spravna interpretace, potom by Deda Tre spotrebuje valivym odporem 26,4 Wattu, kdezto Hutchinson Top Speed 47,9???
-
Chapes to spravne. Celkem to i odpovida me zkusenosti, ze Top Speedy nejsou rychle plaste.
-
Teď je otázka jestli to je pro obě kola dohromady nebo jen pro jedno.
Ty čísla mi přijdou poměrně vysoká v porovnání s bikovými plášti i v případě, že to je součet za obě kola (být to průměr z obou kol, tedy pouze pro jedno kolo, tak to je strašně moc). Čekal bych menší hodnoty.
Když vezmu nějaké rychlé pláště z toho testu, tak mají 26,4W. Je to pro 30km/h, bikové se testoují pro 20km/h, valivý odpor roste lineárně, takže to můžu přibližně přepočítat na 20km/h a bude to 17,6W (pro nejhorší plášť z testu po přepočtu na 20km/h to bude 32W). Měřeno bylo pro 85kg (jezdec včetně kola). Bike magazin testuje pro 50kg zatížení (to má být simulace zadního kola pro 75kg jezdce), tedy je nutno připočíst ještě valivý odpor předního, který bude o něco nižší. Dejme tomu, že přední bude mít 2/3 valivého odporu zadního (možná i méně).
A když srovnám, že na 20W se u bikových plášťů dostane FF s duší a teké třeba RR bez duše…
Po přičtení za přední dostáváme na ± 33,3W
Tedy nejrychlejší bikové pláště se vyrovnají těm horším nabušeným silničním (a to v té druhé tabulce jsou ještě i horší kousky).
-
Podle me je to pro obe kola dohromady (i kdyz to z nasledujicich radku o metodice jasne nevyplyva):
Protocol: The Coefficient of Rolling Resistance (Crr), was aquired by testing all tires on a 120 cm (47.244") drum at 30 km/h (18.64 mph). Loading was similated with a 44/56% balance of front and rear tire. Total bike including rider weight was 85 kg (187.39 lbs).
-
Já si to taky myslim, pro jeden by ta čísla byla taky už extrémní úlet.
Ale i pro obě kola bych čekal lepší výsledky.
Takhle mi z toho vyplývá, že pokud mám jen průměrný silniční plášť a ten tolik nenabuším, tak valivý odpor bude horší než na tom FF nebo RR bez duší (kde to je pro poměrně nízký pohodlný tlak). A když bych měl nějaký z těch nejhorších, tak když je méně nafoukám, tak budu na tom o hodně hůře.
A to jsem byl těmi 2/3 pro přední kolo pro bike docela přísný, možná to tam bude o něco méně a tedy ten součet pro obě kola by mohl jít někam ke 30W.
Na druhou stranu tohle sedí s tím, proč jsem na silničce nikdy nebyl o moc rychlejší než na biku, když tu výhodu lepší aerodynamiky jsem pro malý rychlostní průměr využít moc nedokázal. A valivým odporem jsem na silničce nezískal dle těhle čísel vůbec nic.
-
Celkem souhlasim s tvymy zavery. Jen snad bych dodal, ze diky tomu, ze silnicni plaste jsou bez vzorku, tak i lepe akceleruji (nezvejkaji se figury vzorku). Dal pak nizsi hmosnost atd.
-
To souhlas, to jsou další vlivy, které tam jsou. U hmotnosti to pak může být slušný rozdíl když to nejsou jen pláště.
Já jsem ale nikdy neměl o moc lehčí silničku než mám celopevňáka, silničky jsem míval kolem 8,5–9kg a celopevňáka mám něco pod 10kg; a ten váhový handicap plášťů na biku u mě smazala kola u silničky, kde jsem nikdy neměl nějaký dražší superlehká silniční kola – kdybych na silničce dal opravdu pořádná kola aspoň v ceně těch co mám na celopevňáku, tak by se ten rozdíl také jistě zase o trošku zvětšil i u mě.
Je ale jasné, že tady jsem měl silničku lehce handicapovanou protože byla prostě o malinko nižší kategorie než ten bike (jinak by mohla být klidně o 1kg lehčí s lehčími koly).
-
-
Je na čase aby se výrobci silniček nad sebou zamysleli a začali je osazovat FF :)
-
To je samozřejmě blbost. Silničky jsou ale prostě hlavně cílené na větší průměrné rychlosti typu 30km/h+, kde pak aerodynamika najednou zcela převládne a najednou se ukáže dost velký rozdíl v aerodynamice i těch plášťů (pro testy silničních plášťů šířka x valivý odpor se používá rychlost dokonce 40km/h a tam zlomové šířky jsou někde okolo 22–23mm, kdy 20mm plášť sice má menší aerodynamický odpor, ale zase vyšší, 22–23mm je na tom nejlépe a od 24mm výše už zvýšení aerodynamického odporu převýší snížení valivého, proto se přes 24mm silniční pláště nedělají).
Pro průměry 20–24km/h je to ale celé hned jinak.
-
-
Mno tak ono to tak je, ze cim je plast uzsi, tim ma lepsi aerodynamiku, ale o to horsi valivy odpor, protoze ma pri stejnem tlaku mnohem vetsi stycnou plochu, nez sirsi plast..
A neplati to jen u dilematu silnicnich plastu jestli 23 nebo 25mm, ale evidentne i siroka bajkova guma zas tak daleko uz neni..
Co z toho vyplyva? Ze moje pristi plaste budou prekvapive po letech asi Micheliny, ktere jsem pred lety zavrhl kvuli tomu, ze se bajkovym doslova sypaly boky..ale ten Pro2 Race vypada velice dobre..a nebo Vittorky taky malokdy zklamou, kdyz to ladim vic a vic do Italie :)
-
S tím valivým odporem x šířka pláště to obecně platí ale pouze při dvou podmínkách. Musí to být slick a musí to být pro stejný tlak.
Pokud širší plášť nahustíš méně, tak už to obecně neplatí (ty testy co jsem zmiňoval jsou prováděny právě vždy pro stejný tlak pro všechny ty testované šířky).
A ty bikové pláště jsou v testech bike magazinu na 2,5 baru, tedy na mnohem nižším tlaku než ty silniční v tom testu. Proto mi to překvapilo, že třeba u RR to je současně nízký tlak + nezanedbatelný vzorek (ale je fakt, že tady mu dost pomáhá to, že to je údaj pro variantu bez duší) a přesto si vede tak dobře.
Taky pro některé jiné bikové pláště stejné šířky a na první pohled podobného vzorku jako RR je ten valivý odpor mnohem vyšší (tam v případě navíc použití duší se některé pláště dostanou klidně i přes 30W pouze pro ten zadní pro tu rychlost 20km/h).
Pro ty užší co jsem zmiňoval tam to tím tlakem není ještě moc omezené, protože většinou ještě ten o 1–2mm širší plášť se smí foukat na ty stejné tlaky. Výrazně širší (zvlášť bikové) už nemůžeš na stejný tlak (v testu mají 7 barů) foukat ani kdybys chtěl (tedy můžeš, ale jen jednou).
-
-
reknu ti svuj naprosto subjektivni poznatek. na kole jsem vymenil 28" kolo s 23mm gumou (misak orium) na 8–9atm za 1.3" 26" slicka (kontik sport contact) 5–6atm. a kolo bylo znatelne linejsi. sledoval jsem tou zmenou uplne jinaci cile nez rychlost, takze no problem. ale ten kontik bude na asfaltu urcite rychlejsi plast nez ff ci nn.
jestli to teda nemyslis tak, ze do ff fouknes 3atm, do silnicniho plaste taky 3atm a pak nereknes, ze je ff rychlejsi :-).
-
Ne, tak to opravdu nemyslím, srovnávám valivé odpory dle tlaků v testu (a ty jsou tentokrát jednoznačné, protože tu nemáme komplikace různých povrchů jako pro bikové pláště a terén), protože jsem podobné vozil/vozím.
Tedy FF a RR 2,5atm. pro zadní kolo, silniční plášť 7atm.
Vůbec bych si nebyl jistý tím, že ten Contík s duší bude na afaltu rychlejší než FF s duší nebo než RR bez duše, ten Contík právě bude klidně i pomalejší (bez změřené hodnoty ale těžko přesně říct).
A pak ve srovnání máš silniční plášť ještě o něco více nabušený než bylo v testu, tedy tím jdeš o trošku níže s valivým odporem. A pak netuším, jak na tom ten Orium je.
A co znamená línější? Tím myslíš výkon potřebný pro udržování rychlosti nebo naopak spíše akceleraci? U akcelerace půjde hodně o hmotnosti, kde nepíšeš jaká kola v obou případech si použil. Ten silniční plášť má nižší váhu (450g ten contík).
-
ted uz mi to neprijde, pac jsem zmene privykl, ale ze zacatku se mi zdalo, ze kolo jede o poznani hur. jak akcelerace, tak udrzovani rychlosti. kola to jsou zhruba stejne urovne 26" – remes grand rock, acera z roku 95 a 28" – remes taurus, maillard z konce 70. let. oboje 36 nejakych dt spic.
u akcelerace sirka plaste a tlak udelaji strasne moc. tohle nejde testovat na valcu, ktery rovnomerne zrychluje. skutecnost je totiz jina. kdyz akcelerujes (tim mam na mysli spurt. ne, ze zrychlis o 5kph na 100m ;-) ), jeste pri tom jdes ze sedla, neslapes v zadnym pripade rovnomerne. na plastich se „houpes“, nemaji konstantni valivy odpor a ten odpor ti kolisa tim vic, cim je plast tlustsi a min foukly. nejake mereni v laboratori bych neprecenoval…
-
S tím zrychlováním souhlas, tam je to úplně něco jiného a ta měření na ně nelze vztahovat (navíc jak správně psal jecnak, tak tam u vzorku budou vlivy jako žvejknutí vzorku, apod.).
V mojem srovnání ale zrychlování nehraje žádnou roli, protože já nikam nespurtuju a větší zrychlování se v těch srovnání (a při mojem ježdění) nekoná vůbec.
Jediná situaci, kdy občas trošku více zrychlím je překvapivě naopak na fullech v terénu (zrychlování na překážky, na kratičké prudké stojky), kde mi nutí terén (pokud chci vůbec projet).
-
-
-
-
proč je valivý odpor ust plášťů nižší než dušových?
Selským rozumem mi přijde, že na tom nemůže záležet.
-
Protoze se tre o sebe plast a duse pri deformaci na stycne plose plast/podlozka.
-
takže, když to budu implikovat, tak při přefoukání je to jedno?
-
Obecne mozna mirne klesne, ale nikdy nenafoukas plast tak, aby se nedeformoval pri zatizeni. Jednak plast neumoznuje takove tlaky, jednak rafek neumoznuje takove tlaky a jednak jizda na tak nafoukame plasti neni pohodlna a plast na kazde nerovnosti odskakuje. Nehlede na to, ze samotny valivy odpor plast x podlozka neklesa s tlakem v plasti.
-
abych pravdu řekl, tak tomu furt nerozumím.
Že tam rozdíly jsou nezpochybňuju.
Ale plášť se točí, a duše s ním, že by se o sebe třely mi moc nejde do hlavy. Při deformaci ano. Ale to přece nemá vliv na podložku, ale na soustavu plášť duše. tzn. deformace je možná odlišná protože se o sebe plášť a duše třou, ale jak to ovlivní valivý odpor vůči podložce?
Asi mi něco uniká.
-
Predstavuju si to tak, ze dochazi pri jizde nejen k deformaci plaste (spotrebovavas energii = vznika teplo), ale u ne UST plaste i k deformace duse. Navic jelikoz tyhle dve vrstvy (palast+duse) nejsou pevne spojeny, tak dochazi k treni mezi nimi.
-
Navíc bych řekl, že je možné, že duše může působit i zpět na plášť, tím myslím, že u pláště může docházet s duší k trošku jiným deformacím než bez duše.
-
no neuspokojila mě ani jedna z odpovědí. že by tření mezi duší a pláštěm dělalo 25% valivého odporu navíc mi přijde naprosto nepředstavitelné. To tření mezi nimi je přeci pouze při deformaci kola. Tj. mění se vlastnosti té deformace (dokonce bych pocitově řekl k lepšímu, ale to si netroufám tvrdit)
no a i v UST plášti je přeci vzduch. a ten na plášť působí obdobně jako vzduch v duši. takže to s těmi jinými deformacemi… No nevím. Doufal jsem, že to někdo ví přesněji.
Že je něco trochu jiné (Jak? Proč?), mi tomu nepomohlo porozumnět.
Já si původně myslel, že to je odlišnou konstrukcí pláště. Je těžší a tak je tam něco jinak materiálově. Stejně tak neUST plášť nebude fungovat bez mlíka, které ho zevnitř zatáhne. Myslel jsem, že je tam třeba nějaká další vrstva pod plátnem, která to nějak výrazně mění, nebo něco podobného. Což by ale vyvolalo otázku proč tam tu speciální vrstvu nedají i do neust pláště. Proto je to asi blbost.
-
UST pláštěm to není vůbec, je to pouze tou duší. Existuje už i spousta měření třeba zrovna pro RR dušový x RR UST x RR dušový použitý bez duše s bezdušovým kitem a to vše měřeno pro různé kity (cílem testu bylo srovnání kitů).
Výsledky pro všechny bezdušové varianty jsou velmi podobné, ale drobné rozdíly tam přeci jen jsou a to takové, že UST plášť je na tom s bezdušových variant nejhůře (asi právě proto, že je tam více materiálu). Ale rozdíly nebyly velké, je to rozdíl typu 0,4W pro RR.
Samotné tření jistě neudělá celý ten nárůst, ta deformace bude prostě jiná, možná ve výsledku bude i jiná styčná plocha mezi pláštěm a podkladem.
Dle měření je tedy jasné, že se mění vlastnosti té deformace jasně k horšímu.
Změřeno to bylo už pro mnoho plášťů a bez duší byl valivý odpor vždy menší. Jen se dle pláště lišilo o kolik byl menší.
-
Dobře díky.
Budu to brát jako fakt a nebudu se snažit tomu porozumnět přesněji. Je to tedy duší, která tam dělá paseku.
Díky za trpělivost.
-
-
Myslim, ze ti v tom trochu udela jasno definice valiveho odporu http://cs.wikipedia.org/…%C3%BD_odpor#… a kdyz si predstavis, co mezi sebou delaji plast a duse, v miste styku s podlozkou. To je to jine. Skoro by se to mohlo rovnat celkovy valivy odpor = valivy odpor zvlast plaste + valivy odpor zvlast duse.
Ad vlastni treni vzduchu – treni kapaliny je velmi male, prakticky v tomhle meritku a rychlosti bych rekl zanedbatelne.
UST plast bez mlika fungovat bude bez problemu, je na to staveny – viz treba plaste u aut s zadnym mlikem nepocitaji (to je jen feature lit tam mliku kvuli defektu).
-
Posledni 4 roky jsem jezdil UST bez mlika bez problemu, jen takova poznamka z praxe..
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Asi hlavní důvod bude co psal jecnak. Jinak ono ten rozdíl valivého odporu pro každý plášť bez duše a s duší je různý.
Třeba pro RR je to 25W x 20W (pro těch 20km/h a 50kg), ale třeba pro NN je ten rozdíl menší, tam to je 28W s duší a 25W. U jiných plášťů to zase může být trošku jiné. Hodně by mi zajímal změřený valivý odpor FF bez duší.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
A i klasicky plastu vlastne.
-
Páni, visí to tu tak dlouho a já si tohodle testu všiml až teď :/
Docela mě teda překvapilo, jak dostaly galdy na prdel nejen v ohledu valivého odporu, ale i gripu..takže jejich výhoda už bude asi fakt jen ve váze, zvlášť když se proti sobě postaví lehký galuskový karbonový set proti plášťovému hliníku..
-
No je potreba tyhle testy vnimat v kontextu, protoze tam kde plaste konci spousta kvalitnich galusek zacina – rozumej tlak. Tim pak se valivy odpor asi castecne srovna. V textu myslim nikde nepadlo pri jakem tlaku se merilo. Ale je pravdou, ze obecne maji glady vetsi valivy odpor nez plaste v mnoha testech.
Jinak treba porovnani dusoveho a bezdusoveho Fusionu je hodne presne.
-
No já nevím s tím valivým odporem..píše se v poslední době, že vyšší tlak neznamená vůbec nižší valivý odpor, jak se dřív soudilo..ale kdoví..
-
Pro urcitou sirku, tvar atd. je urcity idealni tlak. Galuska je jina nez plast.
-
No je fakt, že kdyby měly galdy o takový kus vyšší valivý odpor a nebylo to kompenzováno jinak, asi by se dávno v profi balíku nevozily..
-
se vozí hlavně proto, abys to na každý vymetený díře nemusel měnit
-
rekl bych, ze i kvuli bezpecnosti. ;-)
-
-
z pohledu totalniho hobika a lowendu: blby tufa za 400,– jedou lip a vydrzi vic, nez jakykoliv plast za srovnatelnou cenu…
-
A jedou tak dobře i plášťovky nebo to je vliv toho, že galuskovej ráfek je pevnější?
-
Ony jsou galdy v podobném provedení jako pláště i lehčí, než kombinace plášť a duše a to samé platí u ráfku. U karbonových ráfků je navíc plášťové provedení v dost ohledech limitováno proti galuskové verzi.
A obecně k tlaku. Když gumy pořádně nabuším, tak to kolo prostě jede a nikdo mi nenamluví opak. Jezdím s 12 bary na zadním kole a na našich tankodromech s tím nemám větší problémy. Mám z kola mnohem lepší pocit a to je pro mě důležitější, než kdejaká měření. Třeba pláště na 7 barů jsou na můj vkus už velké žvýkačky.
-
Jo a ještě k plášťovkám :-). Podle mě spojují nevýhody jak galusek, tak plášťů. Jsou těžké a je třeba s sebou vozit celou jednu náhradní plášťovku kvůli defektu.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ukradeno z WW:
- 1095g, 2008 Carbonsports Lightweight Standard C, 16/20 , 48/48 mm, C, 110kg
- 1099g, 2008 Lew Racing PRO VC-1, 16/20 , 46/46 mm, C, 90kg
3. 1120g(A), 2008 American Classic Magnesium Clincher – Sapim Spokes Option, 28/32, TBC, M, 180lb 4. 1180g, 2006 Spada Stilleto Light, 20/24 , TBC, TBC, TBC 5. 1190g, 2008 Extralite UltraClimb SP, 24/28 , 19/19mm , A, TBC 6. 1238g, 2006 Spada Stiletto 2005, TBC, TBC, TBC, TBC 7. 1250g, 2008 X-Treme Nano, 20/24 , 24/24mm , C, TBC 8. 1250g, 2008 DT Swiss RRC1250, 18/24, TBC, C, 90kg 9. 1255g, 2008 American Classic Magnesium Clincher – Standard SA Spokes, 28/32, TBC, TBC, 90kg 10. 1300g, 2008 American Classic Sprint 350 – Sapim Spokes Option, 28/32, 24/24mm , A, 180lb 11. 1300g, 2008 FRM FL-R21 Aerolite SL, 24/28, TBC, A, TBC 12. 1312g, 2006 Spada Carbonio Aero, 24+28, 13/ 14mm , TBC, TBC 13. 1315g, 2008 FRM FL-R21 Aerolite SL HCB , 24/28, TBC, A, TBC 14. 1315g, 2008 FRM SP-R21 Aerolite SL , 24/28, TBC, A, TBC 15. 1315g, 2008 FRM SP-R21 Aerolite SL HCB , 24/28, TBC, A, TBC 16. 1350g, 2008 Campagnolo Ultra Hyperon, 22/24, 21/23mm, C, TBC 17. 1350g, 2008 Rolf Prima Elan, 20/24, 23/23mm, A, TBC 18. 1351g, 2008 Nimble Spider, 24/28, 19/19mm, A, TBC 19. 1355g, 2008 Mavic R-SYS Clincher, 16/20, 22/26mm, A, TBC 20. 1348g, 2008 HED Ardennes, 18/24, TBC, A, TBC 21. 1360g, 2008 Topolino Carbon Core CX2.0, 24/30, 19/19mm, A, TBC 22. 1365g, 2008 X-Treme Matrix, 16/20 , 45/45mm, C, TBC 23. 1365g (A), 2008 Bontrager XXX Lite, 20/24, 24/24mm, C, TBC 24. 1370g, 2008 Fulcrum Racing Light Clincher, 22/24 , TBCmm, C, TBC 25. 1386g, 2008 Shimano WH-7850-C24-CL , 16/20, 24/24mm , A, TBC 26. 1390g, 2008 Topolino Revelation II C19, 24/30, 19/19mm , A, TBC 27. 1390g, 2006 Dave Thomas Speed Dream R 359, 25/32 , TBCmm, TBC, TBC 28. 1400g, 2008 Reynolds MV32C Clincher, 20/24, 32/32mm, C, TBC 29. 1409g, 2008 HED Bastogne, 18/24, 27/27mm , A, TBC 30. 1410g, 2008 America Classic 350 – Standard AC Spokes, 28/32, 24/24mm , A, 220lb 31. 1420g(A), 2008 Campagnolo Shamal Ultra, 16/21, 24/28mm , A, TBC 32. 1420g, 2008 DT Swiss RR 1450 mon Chasseral, 28/28, TBCmm, A, 90kg 33. 1420g, 2008 Rolf Prima Elan RS , 20/24, 22/22mm , A, TBC 34. 1427g, 2006 Wheelcraft Classic Elite, 28/32 , TBCmm, TBC, TBC 35. 1430g, 2008 Xero Airy XLR, 16/20, 30/30mm , A, TBC 36. 1442g, 2008 Vuelta Corsa Super light, 20/24, 27/27mm , A, TBC 37. 1450g, 2008 Rolf Prima Vigor SL, 14/16, 34/34 mm, A, TBC 38. 1460g, 2008 American Classic 420, 18/24, 34/34 mm, A, 220lb 39. 1460g, 2008 Ritchey WCS protocol Ltd, 20/24, 24/25 mm, A, TBC 40. 1470g, 2008 Campagnolo Neutron Ultra, 22/24, 21/23 mm, A, TBC 41. 1472g, 2008 Easton EA90 SLX, 18/24 , 21/25mm, A, TBC 42. 1475g, 2006 X-Lab Aero, TBC, TBCmm, TBC, TBC 43. 1480g, 2008 Reynolds DV46C Clincher, TBC, 46/46mm , C, TBC 44. 1480g, 2008 DT Swiss RR1450, TBC, TBCmm, A, TBC 45. 1480g, 2008 Mavic Ksyrium SL Premium, 22/25, 18/20mm , A, TBC 46. 1480g, 2008 Reynolds DV46C Clincher, 20/24, 32/32mm , C, TBC 47. 1490g(A), 2008 Reynolds Attack, 20/24, 32/32mm, C, TBC 48. 1490g, 2006 Dave Thomas Speed Dream Aerolite, 18/24 , TBCmm, TBC, TBC 49. 1490g, 2008 Topolino Revelation II ac29, 24/30, 30/30mm , A, TBC 50. 1490g, 2008 CITEC 3000s Aero , 14/16, 27/27mm , A, 90kg 51. 1490g, 2008 Neuvation R28 SL5, 20/24, 27/27mm , A, TBC 52. 1496g, 2008 Topolino Carbon Core AX3.0, 24/30, 19/19mm , A, TBC 53. 1498g, 2008 Zipp Team CSC, 28/32, TBCmm, A, TBC 54. 1500g, 2008 Token C50, 20/24, 50/50mm , C, TBC 55. 1500g, 2007 Mavic Ksyrium SL3 Clincher , 18/20, 18/20mm , A, TBC 56. 1500g, 2008 Spinergy Stealth FCC, 16/20, 45/45mm , C, TBC 57. 1505(A), 2008 Reynolds Assault Clincher, 20/24, 46/46mm , C, TBC 58. 1510g(A), 2008 Fulcrum Racing Zero, 16/21, 26/26mm , A, TBC 59. 1520g, 2008 Velocity Helios, 24/28, 19/21mm , A, TBC 60. 1522g, 2008 Vuelta Corsa Light, 20/24, 27/27mm , A, TBC 61. 1530g, 2006 Tune Standard Lightweight, TBC, TBCmm, TBC, TBC 62. 1530g , 2006 Eclipse XR-1, 16/20 , TBCmm, TBC, TBC 63. 1530g, 2008 American Classic 420 Bladed, 18/24, 34/34mm , A, 225lb 64. 1532g, 2008 Easton EA90 SL, 24/28, 21/25mm , A, TBC 65. 1535g, 2008 Bontrager Race X Lite, 18/20, TBCmm, A, TBC 66. 1535g, 2008 Spinergy XAERO Lite, 18/24, 24/24mm , A, TBC 67. 1538g, 2008 Ritchey WCS Protocol (Shimano), 20/24, 24/24mm , A, TBC 68. 1540g, 2006 WR Compositi F1540 Wheels , 20/24 , TBCmm, TBC, TBC 69. 1545g, 2008 Token C30AC, 20/24, 30/30mm , A+C, TBC 70. 1550g , 2008 Campagnolo Neutron, 22/24, 18/18mm , A, TBC 71. 1550g, 2008 Campagnolo Eurus, 16/21, 24/28mm , A, TBC 72. 1556g , 2006 Cane Creek Volos Team Ti, 18/28 Ti , 21/21mm , A, TBC 73. 1560g, 2008 Corima Aero Plus Clincher, 18/24, 45/45mm , C, TBC 74. 1560g, 2008 Xero Element XSR-1, 20/24, 24/24mm , A, TBC 75. 1566g, 2008 Xero Element Pro XAR-100, 18/20, 25/25mm , A, TBC 76. 1574g, 2008 Xero Centauri XCR-1, 16/20, 25/25mm , A, TBC 77. 1574g, 2008 Ritchey WCS Protocol (Campagnolo), 20/24, 24/24mm , A, TBC 78. 1580g , 2008 Zipp 303 Clincher, 20/24 , 44/44mm, C+A, TBC 79. 1580g , 2006 Pazzaz Carbon, 16/24 , 35/35mm, TBC, TBC 80. 1590g, 2008 Rolf Prima Vigour RS, 16/20, 31/31mm , A, TBC 81. 1595g, 2008 Rolf Prima Aspin, 20/24, 22/22mm , A, TBC
-
Jen upresnuju, ze se jedna ciste o plastova kola co jsou normalne na trhu. Nezalezi na materialu rafku.
-
Model, rocnik, delka sloupku, tuhost (nejspis v krutu)
DT Swiss XCR 100 RL 2008 1400g 22,1 146,0 Nm
Fox F100 RLT 2005 1609g 17,5 109,6 Nm
Fox F100X 2005 1684g 19,3 121,0 Nm
Fox F100X 2007 1676g 25,1 157,8 Nm
Fox F80X 2005 1658g 20,4 116,7 Nm
Fox F80X Terra Logic 80 2006 1650g 23,1 162,1 Nm
Fox F100 RLC 2007 1662g 25,2 157,2 Nm
Fox F100 RLC 2008 1573g 21,7 171,2 Nm
Magura Durin 100 2008 1510g 29,1 160,4 Nm
Magura Phaon 90–120 2006 1960g 19,5 160,3 Nm
Manitou R7 Platinum SPV 80 2006 1450g 19,5 159,1 Nm
Manitou R7 Super ClickIt 100 2007 1613g 20,2 144,8 Nm
Manitou R7 MRD 100 2009 1354g 19,4 156,4 Nm
Manitou Black SUPER 120 2005 1974g 19,4 247,2 Nm
Manitou Black ELITE 100 2005 1954g 21,5 255,2 Nm
Manitou Skareb PLATINUM 100 2005 1560g 19,0 188,6 Nm
Manitou Skareb SUPER 80 2005 1584g 22,3 197,9 Nm
Manitou MINUTE 2 100–120 2006 2191g 22,5 217,0 Nm
Manitou Minute MRD 100 2008 1455g 21,4 175,2 Nm
Marzocchi MX PRO ETA + TAS 2006 1931g 21,6 140,7 Nm
Marzocchi Marathon XC 31–118 2006 1706g 22,6 140,5 Nm
Marzocchi Marathon Race 80 2006 1623g 22,8 148,6 Nm
Marzocchi Marathon Corsa SL WC 2007 1697g 24,2 126,9 Nm
Marzocchi Marathon Corsa LT 2008 1834g 23,2 151,1 Nm
Marzocchi Marathon Corsa Cento 2009 1701g 23,9 139,0 Nm
SR Suntour Axon RLD 2008 1673g 22,8 184,9 Nm
SR Suntour Axon WERK ELD 100 2009 1910g 27,9 178,8 Nm
White Brothers Magic 100 2008 1726g 23,1 180,1 Nm
Rock Shox SID Team 80 2005 1403g 17,5 91,8 Nm
Rock Shox SID Team 100 2008 1474g 20,3 160,7 Nm
Rock Shox SID WC 100 2009 1584g 22,6 162,2 Nm
Rock Shox Reba SL 110 2005 1701g 19,4 192,2 Nm
Rock Shox Reba TEAM 110 2005 1758g 17,5 170,8 Nm
Rock Shox Reba WC 100 2007 1676g 18,9 146,5 Nm
Rock Shox Reba TEAM AIR U-TURN 2007 1724g 21,9 142,1 Nm
RST First Platinum 100 2009 1510g 20,4 140,3 Nm
DT Swiss XMC 130 Air RTLC 2008 1630g 25,4 167,0 Nm
Fox F120 RLC 2008 1669g 23,2 171,2 Nm
Fox F120 32 RL Remote 2009 1715g 19,5 156,6 Nm
Fox Talas 32 RLC 2008 1866g 21,4 187,8 Nm
Fox Talas 32 150 RLC 2009 1919g 22,0 171,5 Nm
Magura Laurin FCR 2008 1801g 22,9 180,3 Nm
Magura Thor 100–140 2009 1948g 22,1 187,3 Nm
Magura Durin Maraton 85–120 2009 1636g 21,5 189,2 Nm
Manitou Minute Elite 2008 1808g 22,5 170,0 Nm
Manitou Minute MRD 130 2009 1612g 24,3 168,0 Nm
Marzocchi XC700 2008 1660g 18,7 130,1 Nm
Marzocchi 44 TST 2 120 2009 2017g 24,2 182,1 Nm
Marzocchi 44 ATA Micro 100–140 2009 1809g 20,3 130,9 Nm
RS Reba Team 120 2009 1815g 27,3 184,7 Nm
RS Revelation 426 Air 100–140 2009 2196g 31,0 198,2 Nm
SR Suntour Epicon RLD 2008 1962g 21,4 182,3 Nm
SR Suntour Epicon 115 2009 1947g 23,2 169,4 Nm
http://www.fothost.pl/…01.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…02.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…03.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…04.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…05.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…06.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…07.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…08.jpeg.html
http://www.fothost.pl/…09.jpeg.html
-
teda koukám na to a moc mi to nesedí. Podle údajů u SID 05 by logicky nižší hodnota znamenala „horší“ výkon – tedy kolik Nm je třeba na překonání měřené změny. Ale teda, že scareb 05 s 28nohama je lepší než 32 reby a 30 R7 to z laické zkušenosti odmítám
-
Tak jsem se mrknul do tech naskenovanych testu
- predposledni udaj (Verdrehseifigkeit) je Nm na stupen (uhel) – tuhostv krutu
- posledni udaj je neco ve smyslu ohyb pri brzdeni (bremsstefigkeit) –netusim absolutne co to ma byt a v jake velicine.
Vladne nekdo Nemcinou lip?
-
Měření se provádí na vidlici v upnuté vidlici v krku a je zatěžována silou v krutu a předozadním zatížením a to v ose upnutí kola.
Měří se hodnota, kolik Nm je třeba k dosažení pohybu o jeden stupeň a to jsou ty změřené hodnoty.
Durin a chyba v tisku to jsme zde již probrali s Mlokem v jiném threadu. Občas tam prostě mají chyby a překlepy.
-
Jasne, jen mi ale porad neni jasne co je ten posledni udaj a v jakych jednotkach je uveden.
-
jak jsem pochopil Milana, tak první je krut – posun nohou proti sobě. Druhý je předozadní zatížení – posun obou nohou vpřed nebo vzad. Oboje v Nm. Logicky na krut stačí méně
-
Jasne to by mohlo byt.
-
Jasne, to by pak ukazovalo, ze treba Epicon 09 je tuzsi, nez 08ka, ale treba vyrazne mekci, nez Reba pyco..a dokonce o kus zase tuzsi, nez FOX F120 32 RL Remote 09 – tak to jsou zajimava cisla..
Bylo by asi docela zajimave hodit to do tabulky a seradit, udelat grafy…
-
Jaké přesně grafy myslíš? Chopil bych se toho a pak ten soubor uložil na nějaké veřejné místo.
-
Zcela jednoduse – ty hodnoty (model, rocnik, vaha, krut, predozadni pruhyb) nasypat do tabulky a pak z toho udelat graf
To se vyvrbi behem jeho vizualizace, co bude nejprehlednejsi, ale myslim, ze nazorne je udelat skalu (klasicke kominky) pruhybu pro jednotlive modely pro obe hodnoty zvlast a potom soucet obou, abys videl, ktera vidlice ja jak tuha v krutu i pod brzdou.. s tim, ze je podle me nazornejsi udelat hodnoty inverzne, aby na svislych sloupcich vychazely nejvetsi hodnoty ty nejmekci, nikoli nejtuzsi (a tedy obracene, nez jak to je na tom scanu z toho originalniho testu)…
-
-
-
překlad je správně, v původním textu trochu ošidili popis. první údaje se týkají torze – krutu. Zjednodušeně, když chytíš pevně řidítka, jakou musíš vyvinout sílu, abys pootočil vidlici o jeden stupeň. Tady mi chybí, kde přesně ten jeden stupeň měří a na jaké páce tou silou působí.. Druhý údaj je výsledkem měření o kolik se posune vidlice dozadu při brždění – tedy pro jednoduchost srovnání dali do tabulky jakou silou musí působit, aby se vidlice posunula směrem dozadu o 1 stupeň…
-
Velikost páky nepotřebuješ, když hodnota je v Nm, tedy v té hodnotě je velikost páky už schovaná.
-
Coz nejspis dost znevyhodnuje vidlice s vyssim zdvihem.
-
-
-
Je to přesně tak a jenom pro upřesnění, kdyby mě někdo zkusil chytit za výrazy, tak se samozřejmě působí silou na páce a výsledná hodnota je kroutící moment udaný v Nm.
Jak přesně a konkrétně měření probíhá jsem nezkoumal. Rozhodující bude to, jakým způsobem bude upnutá nába zvláště při měření v krutu. Myslím, že tohle obzvláť ovlivňuje výsledky měření.Taky bych viděl, jako nutné zadat nejprve nějaké minimální zatížení, které by vymezilo vůle, vynulovat a teprve od tohoto bodu měřit.
Prostě se mě zdá, že je dost okolností, které by mohly výsledky ovlivnit a proto se občas opbjevují velké rozdíly, které jsou těžko k uvěření.
Přesto je tohle měření prováděno jednou autoritou a jednou metodikou a je to zatím to nejlepší, co je k dispozici. Jakési porovnání to dává a je třeba ještě připomenout, že čím nižší zdvih, tím lepších výsledků se dosahuje. Vidlice na vyšším zdvihu a se stejnými naměřenými hodnotami je vždy celkově pevnější, než stejné parametry naměřené na zdvihu nižším.
Snad jsem do toho nevnesl zmatek.
-
dotaz úplného neznalce na odborníky: Je „kroucení“ vidlice v praxi vůbec vnímatelné, či reálné? Ke kroucení musí docházet přes kolo a to je přeci mnohem měkčí než vidlice, nebo to vidím blbě? Laicky mi připadá, že k nějakému pohybu vidlice v tomhle směru dojde až když budu ležet vedle kola a nebo až vytvořím na ráfku pořádnou osmu…
-
Dovolim si odpovedet. Jezdil jsem nejaky cas stareho Sida a Rebu. Rozdil v tuhosti tam byl opravdu znatelny, kolo v technickych pasazich neslo presne kam jsi zatocil, ale jaksi si jelo podle sveho, zvlast pri brzdeni, z kopce a zataceni. Jednalo se vetsinou o krizove situace, kde vetsina vahy jezdce byla na prednim kole. To co popisuji je ale opravdu pripad velikeho rozdilu – Sid ma 28mm nohy, Reba 32mm, SID ma 1300g, Reba 1600g. Vetsina dnesnich vidlic bude srovnatelna. Treba R7 a Reba, tam rozdil nepoznam. Dal plati, ze cim lehci jezdec, tim mene pozna.
-
Pokud někde potkáš kolo s kotoučovkami a Skarebem, tak si nech předvést, co udělá vidlice při ostřejším zabrždění. Budeš koukat jak neskutečně se bude kroutit do vrtule. Ideálně je to vidět, když sleduješ někoho druhého jak brzdí.
A za jízdy je to poznat jak už napsal jecnak.
-
díky za odpovědi! nedošlo mi, že je vlastně brzda jenom na jedný straně..
-
Ja jezdil s vckama…
-
jsem pochopil, že nejen při brzdění, ale to je parádní příklad…
-
-
-
-
-
-
Jestli ty udané hodnoty jsou tím, na čem jste se tu shodli (což nerozporuji), tak mi mezi údaji o tuhosti chybí údaj další a to boční tuhost. Nevím, jestli to nazývám dobře, ale jde o deformaci následkem boční síly při rejdování, která způsobí, že se jedna noha zanoří víc než druhá – vidle se jakoby vyhne do boku.
Když jsem přecházel z pevné a byl na její boční tuhost zvyklý, tak mi právě při kličkování v lese tohle přišlo velmi nápadné, až jsem si jednou myslel, že se mi povolil upínák a musel si to zkontrolovat :-)
Myslím, že tento údaj je pro kontrolu stopy taky důležitej jako ty předchozí dva, navíc tamty se uplatňují hlavně při brzdění, zatímco boční ohyb vidle bude vadit častěji.
-
-
-
-
-
-
Srovnavaci mereni par predstavcu:
http://caletticycles.blogspot.com/…iffness.html
Text:
Here are the numbers I came up with:
Stem model weight deflection size (length, rise)
Oval Concepts R700 150g 0.095" 110×6
Ritchey WCS 118g 0.110" 110×6
Ritchey WCS 4 axis 44 137g 0.094" 110×6
Ritchey WCS carbon 4axis 122g 0.115" 110×6
FSA OS-99 CSI 136g 0.097" 110×6
Syncros FL 142g 0.073" 110×6
Thomson X-4 174g 0.077" 110×0
Ritchey WCS 4 axis 125g 0.118" 120×6
Syntace F 119 144g 0.115" 120×6
Caletti custom steel 214g 0.100" 120×0
Caletti custom steel 194g 0.102" 112×12
Notice that the lower stems are longer and so the weight goes up and the stiffness goes down. It becomes more important for larger riders, who will be using longer stems, to find stiffer ones, while shorter riders on short stems will have plenty of stiffness.
As you might imagine the stiffness goes up with the weight to some extent. Take a look at the Ritchey WCS stem and the new Ritchey WCS 44 that is a few grams heavier – the stiffness has increased a bit. The carbon wrapped aluminum stems (Ritchey and FSA) did not show greater stiffness than the aluminum models. These new style carbon/aluminum construction stems are claimed to have a longer fatigue life and be tougher than aluminum. Perhaps there is a subtle difference in ride quality – I couldn't tell you, I haven't ridden on them yet. I was interested to see if they would be any stiffer than the aluminum models, but it seems they are not. I would have liked to have FSA's comparable model to test. Thomson stems are very popular among the mountain bikers for many reasons, but it may be a good stem to consider for larger and more powerful road riders. The X-4 (tested) is marketed as a mountain stem, but I have used it on road and cross bikes, as I have had some issue with road bars slipping in the „road“ X-2. I was surprised that the oversize Syntace stem did not test stiffer than it did. The Syncros FL stem has a large body and subsequently is quite stiff, while being very light. I've been using one on my single speed and have been happy with it, maybe I'll try one on the road bike as well.
Another note is the use of titanium bolts to save weight. Both the FSA and Ritchey carbon wrapped stems used titanium bolts. The weight of 6 bolts from a Ritchey stem are 22g for steel, or 13g for titanium. If you swapped the bolts from the Ritchey carbon and the 44 the 44 would be lighter. Oval Concepts also offers a carbon faceplate and ti bolts for their stems. I don't know what the weight difference is. This test is not comprehensive, but hopefully provides something to think about when looking for your next stem, or when tuning the feel of your bike.
Happy Trails,
John
-
Jak moc si myslíte, že jsou tyto testy blízko skutečnosti? Uvažuji o novém představci z důvodu délky, a zrovna ten Syncros FL by mohl být celkem dobrým kandidátem…
-
Asi milionkrat vic jak pocitove testy borcu z Vela.
-
myslim, ze ten pocit je ale nejdulezitejsi. co je na papire mne behem jizdy vubec netankuje ;-).
-
Pocit je důležitej, ale testují se představce všechny na jednom kole? Tj. ceteris paribus? :D Jakou na pocitu hraje roli na co je jezdec zvyklý?
-
-
-
-
Nenasel jste nekdo neco podobneho? Shanim novy predstavec a rad bych neco tuzsiho nez stavajici WSC 4axis, ktere je aktualne nejslabsim clankem v soustave rizeni.
-
zrovna před pul rokem jsem koupil syncros fl kvuli tuhosti a příjde mi, že se kroutí jak prase. Dokonce jsme to zkoušeli doma- jeden se opřel o řidítka zboku a tlačil já sledoval pohyb a představec se kroutil dost, rozhodně to bylo okem vidět, tak se poohlížím po něčem tužším,a le nevím když testům se evidentně taky nedá uplně věřit…
-
-
v novom MB je test mtb pneu na sezonu 2011. vyzera to celkom zaujimavo, schwalbe ma novu zmes, conti upravilo dezen MK a vypustilo novy x-king(asi nejaky „continental RoR“), maxis asi tiez volaco porobil zo zmesou…ved kuknite.
btw – jedine co nechapem je ze vyhlasena slupka RaR sa stala vitazom testu odolnosti.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován zakladatelem diskuse.
-
To taky nechápu, plášť, který vydrží okolo 4000km, to zavání těžkou reklamou pro SCHWALBE …
-
-
This time using a novel test-bench by Endless-Sports
Puncture resistance tested with a sharp needle „machine“. Results in Nm.
Tried to send pictures about the test-bench (which is not a drum, more like a miniature jogging belt) and the needle-machine, but FreeImageHosting is not functioning at the moment, what do you, BTR-veterans, recommend instead?
Test results calculated for 85 kg total weight of rider + bike/accessories, wheel speed 35kmh (for everyday triathlonist). Tube used for clinchers: Conti Race Light 28. All clinchers 23mm except Zipp = 21mm.
Air pressure / Bars: 8.5 for clinchers, 10.5 for tubulars.
RESULTS: RR / Watts @ 35 kmh
Clinchers
Michelin Pro 3 Race 33.2
Vittoria Open Corsa Evo-CX 33.8
Schwalbe Ultremo 37.8
Tufo C Elite Ride 37.8
Vredestein Fortezza Tricomp 39.5
Zipp Tangente 39.9
Conti GP Triathlon 41.5
Hutchinson Atom 42.8
Tubulars
Conti GP 4000 („Black Chili“) 38.4
Vittoria Corsa Evo-CX 39.8
Vredestein Fortezza Pro 43.8
Zipp Tangente 45.8
Gommitalia Platinum 47.0
Tufo Elite Ride 48.6
Schwalbe Ultremo 48.8
Hutchinson Carbon Comp 49.8
RESULTS: Puncture Resistance / Nm
Clinchers
Hutchinson Atom 133
Schwalbe Ultremo 129
Conti GP Triathlon 125
Tufo C Elite Ride 117
Vredestein Fortezza Tricomp 116
Michelin Pro3 Race 112
Zipp Tangente 103
Vittoria Open Corsa Evo-CX 98
Tubulars
Conti GP 4000 („Black Chili“) 131
Schwalbe Ultremo 127
Tufo Elite Ride 117
Hutchinson Carbon Comp 116
Vredestein Fortezza Pro 110
Gommitalia Platinum 109
Zipp Tangente 107
Vittoria Corsa Evo-CX 104
-
Hm, Contík je tam bohužel jen jako galda, ale i tak to myslím o něčem svědčí – nejmenší odpor a přitom nejvyšší rezistence proti bodnutí..hmmm, asi mám vybrané příští pláště..
-
-
Zajimavy druhy odstavec – porovnani dusi. Bez duse to asi bude jeste o fous lepsi.
RR @ 35 kmh
Conti GP 4000S 34.1 W
Michelin Pro 3 Race 39.9 W
Maxxis Courchevel 40.6 W
Vredestein Fortezza TriComp 41.2 W
Conti GP (new?) 42.8 W
Specialized All Conditions 43.5 W
Michelin Krylion 44.1 W
Hutchinson Intensive 55.1 W
Kenda Konstrictor 57.8
Inner tube comparison, using Conti GP 4000S
Latex (Green Michelin?) 88 gram 28.2W
Butyl 50 gram 29.7 W
Butyl 75 gram 31.2 W
Butyl 104 gram 34.1 W
-
Chysta se test full carbon silnicni kol. Velmi zajimave a velmi profesionalne zpracovane. Tesim se na anglickou verzi a hlavne na vysledky.
-
Tady pěkný test srovnání valivého odpor pro různé duše a k tomu i bez duše.
Test proveden na obyč verzi RaR 2,1" na 2atm. a 20km/h (a předpokládám pro to jejich standardní zatížení 50kg).
Nejlépe dopadnul jak se dalo čekat bez duše s 20W. Trošku mi překvapily ty dvě latexové duše, čekal jsem, že lepší budou, ale ne že budou až tak těsně na paty šlapat variantě bez duše.
A pak valivý odpor dle konkrétní duše rostě, většinou s narůstající stěnou duše je už znatelně větší. Takže ještě celkem dobře dopadají klasické duše 0,45mm.
-
dost zufala je ta galuska.
potvrdzuje to moj – ciste citovy a nicim nepodlozeny predpokad – ze galuska na mtb je hovadina ktora neprinasa naprosto nic.
-
Paradoxne vychazi spatne galusky i na silnici.
-
hm, to som si vsimol az teraz, ako nie ze by to bolo uplne nelogicke ale je to proti vsetkym zazitym tvrdeniam.
-
-
Ja videl galusku na MTB na zivo (= v terenu cca 2 dny na Kankrlickove Moratce) a jeji plusy bych hledal jinde.
-
A kde?
-
V porovnani s plnohotnotnym UST vaha, u neplnohodnotneho UST moznost jit na nizsi tlak, vetsi spolehlivost proti vyzuti… Respektive proti Galusce mi hovori akorat dvojnasobna cena + nahradni galda zabere vice mista, nez duse.
-
Váha? To mi ani moc nepřijde. RaR galuska má 540g, jenže to je superuzoučkých 2". O chlup lehčí to asi i při započtené té šířky je, ale ne už o moc.
A za tu nepatrně vyšší váhu je UST plášť mnohem odolnější.
A ještě má jednodušší nasazení (pro neUST už to platit nebude, i když u TLR Schwalbe ještě většinou také ano).
Tlak? To mi také vůbec nepřijde. Jezdím u RaR TLR snake skin i 20/25psi na 29tce celopevňáku. A zcela spolehlivé a bez problémů. Níž už s tlakem opravdu není kam jít. A není to UST plášť.
Trošku souhlasím s tou spolehlivostí proti vyzutí oproti neUST plášťům. I když od té doby, co jsou u Schwalbe TLR s těsnější pogumovanou patkou, tak i tohle už pomalu odpadá.
Proti galusce hovoří především jedno a to naprosto tragický valivý odpor. Vždyť je to horší než s těžkou duší.
A s bezdušovým řešením máš při lehce větším defektu taky větší šanci dojet s duší.
A když přičtu ještě další ztěžejní věc a to že u galusek není naprosto žádný výběr…
-
to je divné, pokud je to ve všem horší, proč by to někdo vozil?
-
dobra otazka. okrem sponzorovnaych timovych jazdcov a par technologickych nadsencov to nevozi nikto. imho uz len kvoli cene.
-
toš už nějaký pátek čtu, že je to to nejlepší pro závodní nasazení co může být.
A pár „vyvolených“ to na závodech vozí.
Nic. Nechci zakládat flame, a až tak moc mě to nezajímá, vozit to nikdy nebudu.
-
Ono taky nemůžeš vycházet jenom z jednoho testu pro určitý podmínky. Je pak otázka, jak se chová při 75kg jezdci a 1,5atm., tam už ten rozdíl třeba nebude takovej, plus se vozí především na XC, kde o valivý odpor opravdu až tolik nejde, tam je hlavní, aby plášť držel a v neposlední řadě, RaR je galuska prvním rokem, takže je dost dobře možný, že tomu ještě nějaký mušky vychytaj.
-
Navíc u tak nízkýho tlaku u galusky nehrozí podfouknutí pláště.
-
Tak ale ten test nebyl na o moc větším tlaku. Byl na 2atm. pro 50kg. Takže cca pro zadní kolo 75kg jezdce.
A tam už na závody, kde nikdy zase není tolik terénu nikdo o moc méně foukat nebude.
RaR sice opravdu nemusí být tak vychytaný když je prvním rokem. I když u Schwalbe to dlouho oddalovali než tu galusku vypustí a dlouho testovali, tak si nemyslím, že to půjde o moc zlepšit.
Jak prokazují ty testy u silničních plášťů, tak to vypadá na obecný problém.
-
-
-
To se musíš zeptat těch co to vozí, ne mě.
-
-
do vahove uspory musis pocitat i rafek. stejny raf je pro galdu vzdycky lehci.
znam dva lidi, co vozi na bajku tufa galusky. jiz zminovany kankrlicek a honza kopek. oba si pochvalujou, jak to pri nizkym tlaku jede. na nejaky mereni se muzes vykaslat ;-).
-
S ráfkem se dá souhlasit. Ovšem zase ten ráfek přináší i další nevýhody, které nebyly ještě zmíněné.
U té druhé části přesně naopak, pokud to není objektivní srovnání typu měření, ale jen že si to někdo pochvaluje, tak to je informace u valivého odporu zcela o ničem. Kolik toho pro srovnání oba odjezdili bez duší na UST nebo TLR pláštích?
Ještě se uvidí za 2–3 roky, jestli se RaR galuska nezlepší. Pro srovnání je to ale zatím to nejlepší, protože to srovnává totožný typ pláště (tím myslím vzorek i směs) mezi galuskou, použitím dušového s duší a bez duše. Lepší srovnání už být nemůže.
-
měření je tak dobré jak je dobrá jeho metodika.
To že jedno měření neco neprokáže ještě nic neznamená.
-
jake nevyhody prinasi galdovy raf? s galuskama mam zkusenost jen na silnici a je to ve vsem, krom trosku slozitejsi instalace lepsi.
-
Především neuniverzálnost. Na silnici bych problém neviděl. Tam se prostě rozhodneš jezdit galdy a nijak to nebude omezovat a prostě budeš jezdit jen ty galdy.
U biku budeš chtít prohodit pláště jiného zaměření a smůla. Když se na nějaký akci něco pokazí, tak větší komplikace (na silničce opět situace, která se moc nestává oproti biku).
A ještě pak velmi omezený výběr kol.
-
tohle beru. pozastavoval jsem se nad tim, ze honza kopka vozil drapaky jak hajzl. ale rikal, ze to jede solidne i po asfaltu a nema potrebu prezouvat.
-
to je jak jezdit Noby nic celou sezonu. Dá se to i to pěkně jede, ale pokud pak jedeš závod ve skupině lidí na FF, tak bud na tom musíš být hodně dobře, nebo odpadneš. osobně mi přijde, že ve vyšších rychlostech na pevném povrchu se nevýhoda drapáku dost zvyšuje.
-
-
-
tvrdis ty ale podla testov zjavne neni a netvrdim ze ma to neprekvapuje.
-
U silničky jsou ty testy navíc ještě více bližší realitě. Tím myslím to, že pro bikový plášť to odpovídá pouze tvrdému povrchu a v rozbitějším terénu to nemusí úplně platit.
A testů galusek je dostupných navíc velké množství a ne jen jeden RaR.
Na druhou stranu u silničky při rychlostech profíků má ne až tak velký rozdíl valivého odporu poměrně minoritní význam oproti třeba aerodynamice.
U biku, kdy pojedu průměr kolem 15–20km/h je ten význam valivého odporu mnohem větší.
-
-
-
To ale neznamena, ze galda od Tufa nemuze byt lepsi nez od Schwalbe – ty proste beres v gumach jen je… A pro me je mnohem dulezitejsi osobni pocit, nez papirove srovnani. Samozrejme, ze co sedi jinemu, nemusi sednout mne, nicmene nejsme stroje, ktere pracuji porad stejne konstantne.
-
Schwalbe jsem bral kvůli možnosti srovnání stejného typu pláště a že byl v testu.
Jinak samozřejmě tufo galda může být rychlejší než RaR galda. Ale to už je pak těžké srovnávat, když to je jiný vzorek, jiná šířka pláště, jiný grip, prostě naprosto jiný plášť. Pak se dle toho nedá nic srovnávat.
Pocit je sice důležitý, ale je to nepřenosná záležitost. Tedy musí být ten pocit tvůj.
A pokud má být i ten pocit aspoň k něčemu dobrý, tak musíš mít srovnání všech variant.
-
-
-
-
-
V porovnani s plnohotnotnym UST vaha – mozno spolu s tym karbonovym rafikom na ktory to lepia ako celok ale inak co ja viem. udajne to vazi okolo 500g ale ked som to videl nazivo tak za prve to bol plast tak +/- ako FF a za druhe tak od oka mal poriadne pod 50mm (ale odmerane to nemam). no ale povedzme ze +1 bod to za hmotnost ma.
to ostatne – nemyslim ale nic v tomto smere objektivne odmerane nemam a nikde som nevidel.
-
-
-
kde?
v porovnani s ust alebo notubess hmotnost, odolnost, jazdne vlastnosti 0 bodov, cena, manipulacia, riesenie problemov v terene iba minusove body. podla mna je to len taky experiment.
nechcem zakladat flame ale na silnicku mi to vychdza viac menej rovnako, mozno tie jazdne vlastnosti mozu byt pre galusku lepsie ale ked prerazi aj na ceste ust tak je imho aj tam dead.
-
Psal jsem na rovinu, ze jsem to videl v praxi jen po dobu dvou dnu, ale docela me to zaujalo. S hmotnosti nemas pravdu (plnohodnotne UST – http://www.tufo.com/xc2-plus-1/), a krasne to drzelo…
-
-
-
-
Jen ještě doplním, že ty poslední dva řádky jsou současně i pro jiný plášť (FA). Zas až tak extrémní nárůst by ani tak těžká duše neměla.
-
-
Trochu z jineho soudku (vyziva/vykon), ale myslim, ze se to i tak do tohoto vlakna hodi: http://www.cyclingtipsblog.com/…-strategies/
-
Neví někdo o nějakých větších výsledcích Stiffness-to-Weight měření? Přijde mi to poměrně objektivní test, jak porovnat rámy a přesto (nebo možná právě proto :) ) nikde žádný nemůžu najít. Zajímaly by mě hlavně aktuální MTB top-hardtaily, Flash, S-Works, Elite 9.9, O.Nine, Alma, XTC Composite atd.
-
Komentovane srovnani silnicnich nab pro gramhonice a rychloupinaku
-
Komentovane srovnani silnicnich nab pro gramhonice a rychloupinaku
-
Opet aerodynamika.
-
Konecne se mi nahodou podarilo najit test ramu z hlediska unavy materialu: http://sheldonbrown.com/…gue_test.htm
-
Asi jsem to nenasel, ale neni tam uvedeno jak dlouho test trval? Docela mne zarazi to zmeknuti hliny. Jestli to je unavou, nebo rekrystalizaci…
-
Jestli myslis na Sheldon Brownovi, tak do prasknuti pripadne do 200 000 cyklu. Je to tam ale jasne popsane.
-
Dik. Uz to mam vytistene jako cteni do vlaku:)
-
200000 cyklu vypada jako ohromujici cislo, ale pri 6 m na cyklus (na otoceni klik pri prumernym prevodu) to je 1200 km.
-
Jen je treba brat v potaz, ze zatezuji 120kg a pak 130kg. Navic spoustu km clovek jede jen tak na pohodu a urcite takovou silou pedal nezatezuje. Navic co maji rikat horske blechy s 65kg vahy :-)
-
To jo, tohle neni uplne realna situace, v praxi pri jizde ze sedla to ale aky neni staticke zatizeni vahou jezdce, je to dynamicky proces kdy si pridupnes a kratkodobe tech 120 neni nerealncych, stoupni si na vahu a houpni.. Tady je zas nevyhoda ze zatezujes porad presne ve stejne pozici.
-
-
-
-
je to unava, a projevuje se pohybem dislokaci behem namahani, proste se nekde nahromadeji a pak se snaz iniciuje trhlina jelikoz to zkrehne. Trhlina se pak rozjede pomerne rychle.
je to obecny mechanismus, uplne presne co se odehrava v mikrostrukture zrovna v hliniku netusim. Kazdopadne pro ocel existuji mechanisticky modely toho mechanismu, ktery jsou v souladu s experimentalnimi daty. Manici z svajcu dokonce natocili pohyb dislokace na „videu“ z elektronovyho mikroskopu. Da se to modelovat a predikovat ale u kol to asi smysl nema, jelikoz co zjistis? Bud to kolo je lehky a nakonec praskne a nebo bude vazit jako tank.
Podle me letci, co jedou hlinik ve velkym, maji od vyrobce dany jak dlouho ta soucastka vydrzi, a necekaji az praskne, ale vymeni to preventivne behem periodickych kontrol. Kolo slouzi do konce svych dnu:)
-
-
Zůstává ovšem otázkou jak to porovnat s běžným ježděním třeba pro méně výkonného hobíkua.
Prolétnul jsem ten článek a tam v jednom testu se testovalo např. „First 100,000 cycles at a 1.200 N load are to be completed. Then the force is increased to 1.300 N and the frames are subjected to 100,000 additional cycles.“
To je mnohem větší síla než v praxi. A teď zůstává otázkou jak se vše změní pro mnohem menší sílu.
Takhle mi ten graf nic moc neřekne, když z toho není jasné, jak to aspoň přibližně bude odpovídat praktickému zatížení.
Zajímavé je jak tam testují konkrétní rámy a v podstatě nezáleží moc na materiálu ale pouze vždy na konkrétním rámu (i poměrně lehký hliník může dopadnou velmi dobře, což tam mají i v závěru vypíchnuté – „The rumor of early breakage of aluminum, compared to the all-time überlegenen materials steel and titanium, is disproved.“).
-
Porovnani je otazka. Norma DIN zatezuje 850N, coz take neni uplne relevantni pro bezneho hobika, ktery ma spise do 80kg. Druha vec je, ze bezne se v kopcich ze sedla jede pri vzporu o riditka a taha se casto i pedal nahoru.
Muj nazor je takovy, ze i kdyz ma mereni jiste mouchy, tak porad prokazuje a poskytuje mnohem vic informaci, nez jakesi placnuti do vody o tom, ze dural praskne mnohem drive jak ocel nezalozeni nicim jinym nez teorii o unave materialu mereneho bez znalosti dane aplikace. Otazkou v kontextu vysledku je jak moc si zachovava dural puvodni vlastnosti. Typicky treba do nekonecna na foru opakovane meknuti duralovych ramu. Zatim se mi znovu nepodarilo najit mereni, ktere to vyvraci, byt jsem ho uz mel kdysi pred sebou.
-
S tím druhým odstavcem zcela souhlasím.
-
U AL není otázka jestli praskne, ale kdy… :-)
Ocel praskne při překroční meze pevnosti a případné únavové lomy předchází poškození vrypem, odřením, či vada materiálu a vzniklá trhlina. Takže ocelový rám, pokud je bez vad a nedostane zcela nestandardní „pecku“ vydrží kloidně několik generací…
Hlína se chová přibližně stejně, ale navíc trpí pro Al typickou únavou materiálu – tzn. při překročení meze únavy snese při této síle pouze určitý počet cyklů (obvykle několik 1000) a pak praskne. AL rám, který je využíván ke svému účelu, pro který je konstruován prostě jednou praskne (pokud teda na MTB nejezdíte do sámošky po asfaltu pro rohlíky), protože kdyby byl konstruován tak, aby nikdy neprasknul, byl by výrazně těžší, než ocelový..
-
Takze jsi ocividne test necetl.
-
to je léty zažitá teorie. Asi jako když při nástupu carbonu se jako jeden z hlavních důvodů udávalo, že carbon nemá únavovou křivku a lety + cykly nemění vlastnosti.
časem přijdou testy a měření a je to náhle jinak.
což je případ tvrzení „ocel vydrží věčně“ a „hliník vždycky praskne“
-
Akorát ocel má furt výhodu, že Ti ji snadněji opraví někdo trochu zručnej, když to řachneš. Hliník je trochu větší oříšek..
-
-
Ocel praskne po překročení meze pevnosti… to ale hliník taky :)
Jakýkoliv vrub, koncentrátor napětí, ostrý přechod znamená potenciální iniciaci trhliny, nehledě na použitý materiál. Vše záleží na lokálním rozložení napětí v dané oblasti. Pak je samozřejmě dáno S/N křivkou, kdy dojde k iniciaci trhliny a pak už nezbývá než hlídat její růst.
Takže v konečném důsledku záleží na konstruktérovi, jak si poradí s vyhlazením tvaru a přenosem zatížení.
-
no ale přesně o tom jsem psal… pokud je rám konstruován správně bez míst s kumulací napětí a pokud není poškozen nějakým vrubem, tak ocel vydrží „věčně“ u AL je tady navíc ta „únava“…
-
nebo ještě jasněji… napsal jsem: „Hlína se chová přibližně stejně“ myslel jsem tím lom při překročení meze pevnosti…
-
Jo, dobrý, já to z toho nepochopil, myslel jsem, že ten odstavec o hlíně vztahuješ jenom k únavě…
Jak z hlíny, tak z oceli už jsem dělal pár konstrukcí, kde hlavní roli hrála únava (rotorová hlava vrtulníku) a výsledné dovolené napětí bylo krutě nízké :) Samozřejmě to znamenalo pěkně posílit a vyhladit konstrukci. Nejsem si jistý, že třeba výrobci kol se do něčeho takového pouští, bylo by velmi zajímavé podívat se někam do vývoje pokecat si s lidmi kolem.
Teď dělám na ocelové konstrukci s požadavkem přežít 60 000 cyklů, není to mnoho, ale S/N křivku nejde obejít a do predikce růstu trhliny se nikomu nechce. Naštěstí tuna sem, tuna tam…
-
…a než se tím takhle dopodrobna zabývat s nejistým výsledkem, tak radši pro dobré jméno tradiční firmy doživotní záruka na rám..:-) viz můj Trek… :-)
-
doživotní – do konce plánované životnosti. Typicky 5 let
- stane se, že i před ní ti zamítnou reklamaci.
jediná firma která reklamuje i po hodně letech je cannondale. Ale to myslím také odpadne až se více rozšíří mezi lidi ve spojení s nástupem levných modelů
-
nemohu s tebou souhlasit… praskl mi Trek Fuel 100 z r. 2002 a na reklamaci mám Fuel EX 9.9 2011.. (doplácel jsem tlumič a hlavko:)
-
-
-
-
-
-
-
No ale výsledky jsou velice zajímavé. Kdo by si vsadil, že hlína od Cannonu vydrží bez poškození celých 200tisíc cyklů, zatímco Merlin titan rupne po 100tisících? :-O Já tedy určitě ne..
Docela by mě zajímalo, jak by vycházely současné karbonové rámy, hlavně lehoučké..
Každopádně jeden závěr z tohoto testu jde udělat rovnou, opět se potvrzuje, že materiál není až tolik rozhodující a naopak opravdu záleží na tom, kdo a jak rám dělá..
-
Sorry všem za offtopic. Chceš ty tretry? Víc email.
-
Jo ale 1.5 kilova hlina z r. 97. Jestli si to pamatuju dobre, tak to byly vyhlaseny kostitrasy.
Imho maj tyhle materialove legendy koreny v marketingovych valkach kolem nastupu hliniku, kdy se vytvarela hesla srozumitelna pro masy. Hlinari zduraznovali lehky a tuhy ram uber alles, kdezto ocelari zas ze hlinik praskne bez varovani a vymekne, a ze steel is real. Titanisti museli vymyslet pohodli a vecnost aby ospravedlnili cenu, a uhliri se jen tise smejou pod vousy ze karbonove ramy jsou nejlepsi at uz jsou vyrobene z cehokoli.
-
Asi tak..vypadá to, že marketing námi smýká víc, než by si jeden chtěl přiznat :)
-
nejlepší je jezdit a neřešit. Osobně mi praskly jak oceláče, tak hliníky. Carbon mám zatím první, ale ten samý model/rok už jsem taky viděl v reklamaci s prasklinou :)
občas se stane, že se vyrobí kola který praskaj víc a nebo naopak držáky. Je dobrý si vybírat držáky na zimáky a najížděčky. Co se týče jednic, tam je to skoro jedno. Bud se na nich jezdí málo a v hezkých podmínkách a nebo se často mění, pokud se drtí na hraně.
-
tak tak svatá pravda velebnosti :-))
-
-
-
-
-
podle me realnemu jezdeni nemuze zadny takovyto test nikdy odpovidat.
jedina vypovidaci hodnota, jakou ma, co se vydrze tyce, je porovnani konkretnich kusu ramu. vsechno ostatni, co se od vysledku testu bude odvozovat, jsou spekulace – byt zalozene na realnych zkusenostech ci obecnem povedomi.
-
-
Dle přiloženého grafu mají tedy skutečně dřevěné rámy budoucnost :)
-
Jo a taky jak moc spatny je karbon co neni karbon ale skelne vlakno.
-
-
-
Vec ktera me uz davno zajima-
http://www.zipp.com/…s/detail.php?…
Sice ne test, ale doporucene hodnoty tlaku silnicnich kol pro optimalni odpor a prilnavost, predni/zadni, v zavoslosti na hmotnosti jezdce. Nevim jak moc striktneplati pro Zipp Tangente, a jestli pro 21 nebo 23 mm verzi, kde bude nejaky rozdil.
Kdysi kdesi byl nejaky starsi clanek a graf, ktery tvrdil ze optimalni tlak je pri cca 15% deformaci, pri vyssim uz se pak ztraci energie ve vibracich. Podle toho mi to vychazelo na 23 mm cca o pul atm mene. Kdybych si jen vzpomnel kde to bylo.
-
Tady, pdf, str.2; vychazi to tam predni min, zadni vic.
-
Zipp uvádí něco jiného než test níže. Nebo tedy počítá s jinou distribucí váhy cca 49/51 níže 40/60 u závodních kol.
dle jednoho bych měl dávat 115/119 a druhého 75/115
-
Třeba tady test, který už jsem sem dával. Dvě nezávislé odlišné metody měření potvrdily, že od určitého tlaku už vůbec neklesá valivý odpor na pěkném asfaltu.
Ztráty na horším asfaltu při velkém tlaku se tam také řeší.
A i tam zmiňují právě foukání na 15% deformace pláště, což je tam doporučené jako vhodný výchozí bod od kterého se odpíchnout. Ten tlak od kterého už neklesá valivý odpor na dobrém asfaltu je ale pořád o něco výše než je ten graf pro 15%, bohužel ta konkrétní hraniční čísla jsou dostupná jen v placených číslech toho časopisu a v odkazu nejsou.
-
Ono se k tomu pridava jeste dalsi vec. Pocitove jak kola jedou ze sedla, kdyz je trebas 90% vahy na predni kole a jezdec na kole obcas pri spurtu jaksi poskakuje (nedokazu to lip popsat) muze to byt i vic. I kdyz nejsem prilis silovy jezdec ani spurter, tak pri nizsim tlaku se mi na silnicce stavalo, ze jsem prodrel dusi v okoli ventilku.
Dalsi vec je vztah tlaku a TPI. Mam odpozorovano, ze cim vyssi TPI, tim vyssi je i tlak, ktery se pri rozumnem pohodli a hlavne prilnavosti da vozit. Trebas nejlepsi Vittorky (320tpi) maji doporucene tlaky 130 az 170psi.
V obou pripadech uvazuju silnicni plaste.
-
-
-
Nekoho by mohla zajimat kniha Bicyling science
-
kdyby z toho byl výtah, tak by mě to i zajímalo. Ale 450 stránek to je privela
-
-
Prevzato z Tour 9–2011. Metodiku mereni nevim, ale podle vysledku bude valivy odpor zcela jiste pro predni+zadni. Kazdopadne vysledek hned pro GP Force/Attack mi prijde ulet a neodpovida tomu co mam odzkousene (jak valivy odpor, tak grip).
==
Continental GP Force/Attack
dimension (mm), front/rear: 22×20.6/24×23.3
weight (gramms): 184/196
rolling resistance (Watts): 31.3
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 34
==
==
Continental Grand Prix 4Season
dimension (mm): 24.8×24.6
weight (gramms): 222
rolling resistance (Watts): 40.4
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 33
==
==
Hutchison Fusion3
dimension (mm): 22.7×22.3
weight (gramms): 213
rolling resistance (Watts): 53.3
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 31
==
==
Hutchison Fusion 3 Tubeless
dimension (mm): 21.5×20
weight (gramms): 304
rolling resistance (Watts): 40
puncture resilience (seconds): 116
wet grip (starts to swerve at km/h): 31
==
==
Michelin Pro Optimum
dimension (mm): 26×25.6/25.8
weight (gramms): 221/239
rolling resistance (Watts): 44.9
puncture resilience (seconds): 167
wet grip (starts to swerve at km/h): 33
==
==
Michelin Pro4 Race Comp
dimension (mm): 22×21.1
weight (gramms): 181
rolling resistance (Watts): 40.9
puncture resilience (seconds): 112
wet grip (starts to swerve at km/h): 34
==
==
Vittoria Diamante Pro
dimension (mm): 22.8×21.6
weight (gramms): 198
rolling resistance (Watts): 41.2
puncture resilience (seconds): 50
wet grip (starts to swerve at km/h): 30
==
==
Vittoria Rubino Pro
dimension (mm): 22.8×22.1
weight (gramms): 253
rolling resistance (Watts): 41.5
puncture resilience (seconds): 95
wet grip (starts to swerve at km/h): 31
==
==
Specialized Turbo Pro
dimension (mm): 22.2×21.5
weight (gramms): 202
rolling resistance (Watts): 45.6
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 32
==
==
Specialized Roubaix Pro
dimension (mm): 24×22.8
weight (gramms): 266
rolling resistance (Watts): 45.9
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 32
==
==
Schwalbe Ultremo ZX
dimension (mm): 23.2×22.3
weight (gramms): 189
rolling resistance (Watts): 40.9
puncture resilience (seconds): 180
wet grip (starts to swerve at km/h): 34
==
==
Schwalbe Ultemro DD
dimension (mm): 24.5×22.9
weight (gramms): 232
rolling resistance (Watts): 53.4
puncture resilience (seconds): 154
wet grip (starts to swerve at km/h): 34
==
-
Aerodynamika silnicnich ramu.
-
celkem rozdíly, ale u měření kolo+jezdec to je vždycky trochu zavádějící. Chybí mi pár kol z profi namátkou spešl, pináč, cippo
-
Navic je mereno bez kosiku, lahvi atd.
-
-
Pokracovani na stejne tema.
-
-
Nebudu to vsechno vyzobavat, tak tady je komplet jedno cislo (aerodynamika kol, ramu, tuhost atd atd)
-
Hezky, spousta zajimavyho cteni.
Ty kosmiky zrovna teda nic moc, aerodynamicky minimalni prinos proti standardnim allrounderum jako FR3 nebo Zondam o par stran driv, kupodivu. Tedy jestli je to stejna metodika, musim si to precist poradne.. Vubec to vypada ze pokud te rafek nema vic nez 5 cm tak to skoro za to nestoji.
-
Prime srovnani tam nevidim. Vsechny testovana kola maji vyssi rafek a nebo pokud nizsi, tak minimum dratu (Corima). Spis mi prijde nefer srovnavat galuskova a plastova kola. Logicky to pak vyhrajou nejdrazsi galuskova kola (navic neservisovatelna, jak jsme se bavili).
Porovnavat namerene vysledky s jinymi testy bych se neodvazoval, protoze dost casto byvaji pouzite jine metodiky – casto se meri kolo bez vidlice, netocici se kolo ci se hodnoty nejak prumeruji v zavislosti na smeru „vetru“ (meri se casto od 0 do 30 stupnu). Dost udela i spravna sire plastu pro rafek.
V nejakem jinem testu to vychazelo kolm 15–20W mezi nizkym a vyssim rafkem s podobnym poctem dratu pri 40km/h.
-
Aaa uz to vidim o par stranek driv.
-
si vem 20w za ráfky, 20w za rám a to je pak rozdíl dvou tříd. pro horskou blechu 65kg to je 0,60 w/kg. Navíc pro profi peloton je reálnější uvažovat rychlosti kolem 40km/h pro rovinu – přidáme proťák…
-
No Hrochoj to vychazelo rozdil kolem pul wattu na prednim kole pri 30kmph a prepocitavat to na w/kg polabskyho hrocha snad ani nema cemu. To je prave otazka metodiky. Tady u toho aero clanku pisou ze pouzivaj jakousi zdokonalenou metodiku, a ze tedy testy nejsou srovnatelny se starsima testama. Neni ale jasny jestli se daj srovnat s testem kol ve stejnem cisle, merenem ve stejnem tunelu. Jako samo 15w rozdil rozhodne je.
Ten test retezu je taky zajimavej, necet ho jeste poradne, jen koukal na tabulky. Vypada to ze se Shimano naucilo delat retezy a ze ted vydrzi o chlup vic nez Campa. (coz je mi v praxi jedno protoze stejne potrebuju 11sp)
-
Mezi tema FuRa3 a necim hodne aero, jo to mas pravdu. Oni ty tvoje Fulcrumy jsou dost aerodynamicky. Pak jsou pry jeste vyborny nizky carbon/dural Dury WH-7850-C24-CL.
Ve svetle tech vysledku, jsem na realny pocity hodne zvedav.
-
Clovek by to podle tech do hranata vybrousenych ploch na rafku ani nerek.
-
-
-
-
-
Otevřeně mi zrovna Cosmicy podle toho, co jsem viděl v testech, dlouhodfbě připadají dost mimo a lituju kluky z Liquigasu, že to musej vozit :) Uvidíme, co teď ten novej model..
Jinak, jedna dost zajímavá věc se tam ukázala právě z hlediska aerodynamiky – Corima Winium+, ráfek šířka 22,5 a výška jen 23,3mm, zkoušeli tady těžkou verzi pro pláště (1424g, galusková váží 1 150g) a přesto mají odpor na rozjetí (jak se česky řekne inertia?) 112 joulů. Galuskové na tom budou počítám o další řád lépe..ale hlavně, aero hodnoty 5,4/13,7/27,2, pro srovnání
Lajty Standard C 5,1/13,0/26,4 při výšce 47,6mm (inertia 98J)
Cosmic Carbone SLR 6,1/15,4/29,2, výška 52mm (128J)
Shimano C50 5,0/12,9/27,0, výška 50mm (131J)
Zipp 101 6,0/15,0/29,2 výška 30mm (126J)
Zipp 404 4,5/11,0/23,3, výška 58,5 (118J), váha 1508g
Citec 6000CX 6,5/16,1/29,7 a přitom výška 46,8 (124J)
Pro srovnání (vycházím z předpokladu, že jde o stejnou metodiku)
Ksyria Elite 7,7/18,2/35,6 (119J)
FuRa3 6,8/16,1/31,4 (119J)
Sakum prdum, jsou daleko víc aero než spousta vysokých aerokol kolem 50ti mm (krom výrazného odskoku Zippů 404, které jsou taky znatelně dražší), přitom se daleko snadněji roztáčí (a dost by mě zajímala hodnota galuskové verze). Aerodynamicky si nezadají z Lightweighty, které jsou samo o pořádnou porci tužší (taky prý tvrdé jak kámen), ale prostě nechápu, proř vzali plášťovou verzi u Corimy, když ostatní konkurence je galdová. Tipuju, že snadnost rozjetí bude mít stejně skvělé hodnoty, jak Lajty
Takže jak vidno, i nizoučký ráfek, když má při adekvátní šířce skvělé tvarování a přitom málo drátů, může mít špičkové aero hodnoty..
-
Jenze realita je nekde trohu jinde, prave diky moznosti si pochytat nejaky bocni vitr (lhostejno zda zepredu ci zezadu). Naopak Cosmic Ultimate (ktery profici obvykle vozi) a Shimana jsou hodnoceny profikama jako supr kola, protoze vyborne brzdi. To ostatni co popisujes je v baliku celkem nezajimavy udaj.
Cosmic SLR se v profi pelotonu vozi na Roubaix a podobny veci diky mimoradne odolnosti a vyborne aerodynamice. SLRka jsem si poridil a musim ric, ze nelituju, parkrat me ty kola hodne pomohly. Podle testu papirove nic moc, ale realita je musim rict nekde jinde.
-
-
No jo, ale je to porad pravda. Ty vysledky jsou hlavni ukazatel. Jenze je potreba si uvedomit, ze proste vysoky kola jedou jinak nez nizky.
-
sak to si prave uvedomuju a netyka se to jen konstrukce rafku, ale obecne uplne vsech komponentu. namerit muzes cokoliv, zvolit metodiku, sledovat jen takove veliciny, aby ti vysly vysledky, jake pozadujes apod. bude se to tvarit seriozne, ale v realu muze byt vse jinak, jaks tady sam podotkl i diky vlastnostem, ktere jsou pro jizdu podstatne a v testu jsou ignorovany.
-
Vysoky kola jedou jinak nez nizky i kdyz maj temer stejny paramatry. To je vse co jsem chtel napsat a vse co se v te vete skryva.
Co se tyce testu, tak je mi porad milejsi srovnavaci tabulka realne namerenych hodnot, pokud znam metodiku testu a sam muzu posoudit, zda je pro me odpovidajici ci ne. Pocity borcu nejmenovaneho casopisu toho vetsinou moc nereknou, zvlast kdyz pulka jich jsou jen prepapouskovane reklamni krasozvasty.
-
s tim souhlasim. idealne zkombinovat oba pristupy se zaverem, „prestoze mereni ukazalo to a to, komponent se chova jinak“ ci „pri jizde se potvrdily laboratorne zmerene vlastnosti“ apod.
-
Prestoze se pri jizde chova komponent uplne jinak, nez jak by se dalo ocekavat z mereni, shoda mezi vysledky mereni a realnou zkouskou je dostatecna.
-
Tak nejak. Dalsi vec je, ze laboratornim testem neodhalis nedostatky konstrukce. Treba blba brzdna plocha, prilis uzky rafek, povolujici se draty atd.
-
A tenhle test navíc neukazuje, jak na tom jsou která kola se setrvačností, což je pak taky velký faktor.
Tady jedna zajímavost, že tohle může být velký faktor, nesvědčí jen roviny, ale letos na Vueltě vozil Valverde dost vysoký ráfky i ve vysloveně horských etapách, hlavně vzadu. Sice pro něj asi lehká ztráta v extra stojkách, ale s tím, jak je silnový jezdec naopak obrovská výhoda v „jezdivějších“ pasážích, kde si tempařsky sjížděl ty dva plašany AC+Purita..
-
Setrvacnost tam mas, jen s „opacnym znaminkem“ a v jinych jednotkach.
-
Setrvacnost kol je naprosto zanedbatelna vec. Tvy telo ma mnohem vetsi setrvacnost nez nez nejaky 500g rafky. Valverde (a ostatni) to vozil, jelikoz diky lepsi aerodynamice jel rychlejc z kopce a po rovine. Tech par gramu, ktery ztratil na vysokejch rafcich zase nahonil na necem jinym na kole.
-
Si nekdy zkus nahodit tezsi kola, schvalne jak se ti na nich pojde.
-
Jako myslis, ze ucejtim ten „setrvacnikovej“ efekt? Ze nebudu moc zastavit na krizovatkach? ;)
-
Poznas ji v kazdym nastupu a v kazdym slapnuti do prudkeho kopce, kdy uz jedes na hrane moznosti a se slapnutim vzdy trochu zrychlujes.
-
Aha takze je nakonec rec o hmotnosti. Z prispevku predtim sem pochopil, ze Valverde vyuzival „vyssi“ setrvacnost vysokejch rafku a ne jejich lepsi aerodynamiku.
-
Treatt pise, ze vyssi setrvacnosti kol prave ztracel, coz je logicke. Ale v pasazich, ktery mu vyhovovaly zrejme vyuzil vyssi aerodynamiku a tuhost vyssiho rafku.
-
No ztracel. Tech 200g, ktery mel navic na rafcich a ktery stejne odebral nekde jinde na kole, ho nijak nemohly nijak zasadne brzdit. Vzdyt celej i s kolem vazi 80kg.
-
Zrejme se s nekym z teamu dobre znas, kdyz vis jak mechanici presouvali hmotnost :-D
-
No tak je nejaka minimalni povolena hmotnost zavodniho kola, pod kterou neni problem se dneska dostat. Takze gramy, ktery pribyly na rafcich se ubraly jinde… anebo taky ma Valverde rozum a prdel na to. Ale jasne ze znam par lidi z Movistaru. Tezko by mne napadlo, ze je mozny pouzit misto chorusovejch pak klidne superrecordovy. ;)
-
Mi to uz prislo smesny, jak se tu dohadujem, kdyz to mohlo byt proste proto, ze se mu na tom jelo pocitove lip. Sam par takovych komponentu mam. Pravdu stejne zna jen on a nebo jeho mechanici.
-
OK. Aby se to neprotahovalo, takticky nebudu nijak reagovat… Ale kdybych prece jen mel neco dodat, tak s tema 200g, ktery mu pridaj aero rafky, se nemusi vzhledem k celkovy hmotnosti nic delat – jejich negativni dopad je zanedbatelnej i na tyhle (nejvyssi)urovni. Jestli s tim ma Valverde problem, tak by mel spis zajit za psychologem nez za mechanikem.
-
:-D
Ty si to zkus a ja se jdu objednat k psychologovi.
-
je to marny, je to marny, je to marny mu neco vysvetlovat :D radsi zajdi na pivo, nez k doktorovi.. :)
-
-
svez se na 250g rafcich a pak na 500g rafcich. budes prekvapen. ;-)
-
Tvuj psychoterapeut by nesouhlasil ;) … Delam takovy zmeny casto a 200g nepoznam. Je rozdil jet na kole, ktery vazi o 3kg vic, ale tech par gramu je prd. Poznas, kdyz vypijes pulku 500ml bidonu? Tohle je vic placebo nez skutecnost. Ti, kdo to pocitali, zjistili, ze to ma jakysi vyznam mozna pri maximalni akceleraci (usili). Takze to asi oceni ti, kdo jezdi kriteria nebo CX (tem jde i o tuhost). V jizde do kopce je samotna setrvacnost rafku pry take zanedbatelna. Ale kdyz myslis, ze ti to pomuze, tak proc ne, ale fyzika hovori jinak. (je porad rec +200g na rafcich)
-
200gr na ráfcích je při hraně kolem 500+w v kopcích (10 a víc %) znát. Můžeš to osobně nevnímat, ale je to tak.
-
Ok. Nebudu se hadat. Vy to cejtite, i kdyz je to proti fyzikalnim zakonum, ktery rikaj, ze na nejakym 20 min. stoupani ztratis hrozivejch 10s diky tezsim rafkum (cisla jen radove presne). Stejne jako placebo leky pomahaj, tak urcite pomahaj i lehky rafky. Safra ta diskuze me vystavila, asi potrebuju klavesnici s mekcima membranama.
-
jenze tech hrozivejch 10s. muze taky znamenat jestli jses na bedne nebo ne. a na Vuelte si k nim pripocti bonifikacni sekundy :)
-
tech hrozivych 10s do sebe nezahrnuje to, ze se diky lehcim kolum min unavis, takze to ve skutecnosti bude jeste desivejsich vic nez 10s. ;-)
-
Pocita se to tak, ze ten kopec „jedes“ sam na stejnej vykon, takze unavenej bys mel bejt stejne jen jsi pomalejsi. Jde to pochopitelne udelat i v realu.
Nechci to tady dal rozhycovavat, takze to osobne uzavru s tim, ze pocity sou dulezity. Tech par gramu pomuze vic psychicky nez fyzicky. I ja jsem vzal pokazdy lehci drazsi kola, i kdyz „znam pravdu“ a udelam to znova.
-
jj. mas recht. ;-) vykon jezdce bude furt stejny, akorat tim kolem to bude hybat rychlej.
-
rec je o bratru 250g na jednom rafku, cili 500g na obou rafkach. a tohle poznas jak v nohach, tak v rukach pri zataceni. ;-)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
setrvacnost rafku vzhledem k tvemu telu by byla zanedbatelna v momente, kdyby byl do toho rafku zapletenej a tocil se s nim. :-))
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Takže máš nový vymazlený kola? Pěkný, blahopřeju! Takže něco jako tyhle ?
-
Viz fotky biku v galerii.
-
-
-
-
-
Jelikoz se bavi o casopise Tour, prikladam kratky popis amaterskeho testovani davajici za pravdu vysledkum z mereni a uvadejici je do sirsiho kontextu a praxe http://janheine.wordpress.com/…development/
-
-
Miluju marketing co se odvolava na vyzkum ;-)
-
Miluju tyhle vykriky do tmy. Pokud nemas nejaky smysluplny prispevek, tak jdi nekam jinam.
-
-
Tak mame tady dalsi test silnicniho obuti a porovnani dusi. http://www.biketechreview.com/…ing_rev9.pdf
Poznamka pro stouraly a neverici Tomase. Tentokrat se jedna o nezavisly test. Vice dalsich testu na homepage
-
Prosím Tě, co je přesně ta hodnota Crr a v jakých jednotkách? Díky..
-
Rolling Resistance Coefficient, koeficient valiveho odporu, bezrozmerny.
Problem je ze tyhle cisla jsou srovnatelny jen samy mezi sebou, mozna. Jsou ziskany na odporu maleho hladkeho valecku v trenazeru.
Imho jediny relevantni testy jsou v tomhle usporadani, bohuzel vysledky nejsou volne dostupne.
-
Teda nekde byl ke stazeni ten uvodni dil.
-
-
-
tak asi nezaplatili hosting :D nejak to vcil nejede :)
-
-
Tlumici vlastnosti sedlovek http://velonews.competitor.com/…ost_267560/1
Myslim celkem bez prekvapeni potvrzeny merenim pocity mnoha jezdcu.
-
Podle reálných testů expertů věhlasného BF bylo zjištěno, že karbon není lepší v pohlcování vibrací a hliník je stejně pohodlnej. Na základě toho označuju tenhle test za kravinu zaplacenou výrobcema karbonových komponentů.
-
Chybi ti tam smajlik. Ja se jen smal (jestli narazis na tohle) , jak porad opakujes ze lepsi koupit karbon s horsi vybavou, protoze mas prece zada jen jedny. Nacez pak skuhras jinde na blbou vybavu :-)
Abych sem i prinesl nejaky subjektivni poznatek misto planeho placani, tak podle mych zkusenosti ve vysledku samotny ram neudela tolik pohodli jako plaste + kola a nebo riditka + sedlovka + sedlo. Pokud si koupis obyc karbon s duralovyma riditkama, duralovou sedlovkou a ocelovyma lizinama sedla, tak nebude pohodlnejsi nez dural s karbonovym prislusenstvim. Samozrejme je to hrube zevseobecneni, ale u tech mych dvou mrch co mam to sedi.
Ted mam samozrejme na mysli pohodi ve smyslu tlumeni vibraci od vozovky, nikoli ergonomii.
-
+1
-
-
-
-
Narazil jsem na mensi porovnani novych silnicnich plastu. O metodice nic nevim.
-
Trochu o pohodli na silnickach. Metodiku neznam, tak snad jen pro srovnani par top kousku.
-
http://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/…680955_n.jpg
vzdycky kdyz vidim tuto fotku, rikam si, co vlastne resime ohledne te tuhosti kol a komponentu. ;-)
-
co to ma s tim retezem
-
má tam kladkový napínák
-
kterym se zaroven i radi ;-)
-
uz na to koukam ,radi se na tom takovou vidlickou.
-
-
-
-
Ty nohy!!!
-
Kdo je ten jezdec?
-
-
Obrazek je myslim dost vymluvny.
-
sa priznam ze mne to moc jasne neni.
- co bolo testovane riaditka alebo kobinacia riaditka + predstavec?
predpokladam teda ze len riaditka ale matie ma ta veta bar and stem combination…
- co je to riaditka ritchey, 3t, deda, easton atd. ?? kazda ma tak 30 modelov
s 3–4 materialov
- tie cisla – 0.2 inchu povedzme cca 5mm, to sa ako riaditka prehnu o pol
cm? kde, na konci vodorovnej casti ci ako? navyse sa mi to zda dost vela, to by muselo byt viac ako citelne.
- aky vlypv na to mal predstavec? (vid. aj bod 1.)
P.S. – docela ma to zaujima lebo mam 100kg a vaham medzi
a
-
ad 1. Testovena byla kombinace riditka a predstavec.
ad 2. Nevim presne, z kontextu diskuse k obrazku jsem pochytil, ze by to mely byt top modely jednotlivych znacek.
ad 3. Kde presne byl zatezovany bod netusim, ale 0,5cm neni nijak moc, toho se da bez potizi docilit pri bezne jizde ze sedla.
Obecne se da rict, ze tuhost kombinace roste s prurezem predstavce a prumerem riditek a s hmotnosti. Proto si myslim, ze tak dobre dopadaji v testech Canyony, ktere maji sirsi krk vidle a i ty Ritchey predstavce maji vetsi prurez a tim i tuhost.
-
Ja nejak porad nevim jestli ovsem cim tuzsi tim lepsi, v kompromisu s pohodlim a tlumenim. U predstavce jo, ale u riditek to muze byt naopak, nebo tuhy stred a tlumici konce.
Takze test celkove tuhosti je myslim dost na .. no moc nerika.
(a na kole mam spokojene klasickej L predstavec kde ta tuhost je zalostna).
-
Ja nejak porad nevim jestli ovsem cim tuzsi tim lepsi, v kompromisu s pohodlim a tlumenim. – tak to by som povedal ze je dost jasne cim tuhsie tym lepsie, na kieho slaka sa maju riaditka ohybat a predstavec krutit, pohodlie doriesis omotavkou a je.
-
Já to otočím, na kieho šlaka bych měl vozit tvrdý hliník, když si můžu dát násobně pohodlnější karbon – pokud nejsem špurtér typu Kittel, případně silovej master jako Valverde?
-
-
Tuhost predstavce povazuju za veskrze pozitivni, tedy cim vic, tim lip. Naopak u riditek bych resil mozna i korelace prubeh zatizeni a pruhybu. Vezmeme tenhle obrazek a na ose x bude sila v N a na y bude pruhyb v mm. Ktery prubeh bude lepsi. Podle me nejspis exponencialni, protoze male vibrace a razy riditka pohlti a na vetsi razy od krutu pusobene jezdcem bude reakce stejna jako u ostatnich prubehu.
-
no neviem ci je realne aby sa z takeho materialu co sa sprava nelinerane vyrabali riaditka na bicykel.
-
Mohl by to byt prave rozdil karbon x dural, ale je to jen moje nicim nepodlozena teorie.
-
-
-
-
no ak 5mm je jak vravis viac menej v pohode – aj ked opakujem mne osobne sa to teda zda viac ako vela a tipoval by som bezne priehyby na konci okolo milimetra – tak potom je to imho viac menej skoro jedno lebo sa to pohybuje od cca 4 po 6.5mm.
a ak to bola kombinacia riad+predst.tak je otazka v akej miere sa na celkovom priehybe podiela samotny predstavec.
mne to z tohoto testu pomaly vychadza skoro tak ze riaditka su asi ok vsetky.
-
Jen dodatek k ohybum ruznych soucasti http://www.youtube.com/watch…
-
-
-
Nenasel nekde nekdo test karbon predstavcu?
-
Tak pokud by to nekoho zajimalo. Pocitove cerny Ritchey WCS 4Axis dural a Ritchey Superlogic C260 na prvni zakrouceni riditkama rozdil znacny. Oboji delka 100mm, riditka stejna. Vaha Superlogic 125g ve 100mm (totez vazi i ve 110mm).
-
Rozdíl značný ve prospěch kterého?
-
Ve prospech SUPERLOGIC CARBON C260.
-
z nějakého přehledu v minulosti si pamatuju že nejměkčí byl KCNC pak WCS a naopak nejlíp dopadl Thomson.
Mezi WCS a třeba EA90 a EA70 taky poznám rozdíl. Mezi KCNC a WCS zase ne.
-
Je to tu o par prispevku vyse. Prakticky je pri stejnem materialu prima umera mezi hmotnosti a tuhosti. Hodne asi pomuze 5/4 sloupek, jelikoz pak i prurez predstavce je vetsi. U tohohle karbonu to bude asi podobne. Je sice na 9/8 sloupek, ale diky materialu je i zde hodne velky prurez.
Designove se tenhle Ritchey kazdopadne nehodi k vyssim ospacerovanym sloupkum a nebo subtilnim ramum. Diky torx20 sroubeckum ale neni az tak buclaty v mistech sevreni jako treba ty silenosti od Bontrageru nebo Cannondalu.
Montaz u systemu C260 a karbonovych riditek, kde jsou uz natahane bowdeny taky neni uplne snadna, ale jde to.
-
Škoda, že tam není deda 35.
-
-
-
-
-
-
-
Dalsi test sedlovek http://velonews.competitor.com/…ost_267560/1
-
lehke nebo aero? testy aero a klasickych modelu od 12 vyrobcu. V nemcine a ne vse kompletne zdarma dostupne, ale ledacos k nalezeni. Napr. u BMC rozdil 14W pri 45km/h; ale hodnoty jsou kolem 220W, coz je malo, tak nevim jestli meli jen pul jezdce nebo co.
-
no tak hlavně nevím kde ti stačí 220w na 45km/h. Max v háku na 4–5fleku. Jinak na špici budeš potřebovat odhadem 2× tolik.
-
Prave, ve starsich testech jim aerokola s figurinou vychazla 350+ W, asi to chce koupit cely a precist si metodiku.
Me spis zajimalo jak jsou na tom neaerokola, jaky jsou tam rozdily (spice 45km/h mi fakt jeste dlouho hrozit nebudou)
-
já myslím že tyhle čísla jsou pro full aero setup na TT kole, ale zase tolik to nesleduju, protože mě nehrozí špice ani 40 a u 35 se po pár km celkem cukám, takže na wish listu mám 35mm carbony a vyřešeno :)
ale je to zajímavý, pro někoho kdo má prachy a trénuje na rovinatý časovky, nebo bere vážně závodění na lehčích profilech
-
V tomhle setupu, plesata figurina bez helmy (?!), v obloukach, pro ten drivejsi test kde mela BMC time machine 350w; v novem testu ma 205W cili neco bude jinak. Na kolo s jezdcem malo, na samotne kolo moc.
Tady to rozebiraji pro testovani kol, a nakonec pouzili kolo s rotujicima nohama, dle obrazku evidentne ve stejnym tunelu. http://www.swissside.com/853
Coz by tak mohlo odpovidat.
Ala taky mi z testu vyslo ze rozdily mezi beznymi (neaero) koly jsou v radu do 10W a tedy nic co by me v haku za Edou muselo znepokojovat. Ale skvele pro marketingove ucely.
-
V tomhle setupu, plesata figurina bez helmy (?!), v obloukach, pro ten drivejsi test kde mela BMC time machine 350w; v novem testu ma 205W cili neco bude jinak. Na kolo s jezdcem malo, na samotne kolo moc.
Tady to rozebiraji pro testovani kol, a nakonec pouzili kolo s rotujicima nohama, dle obrazku evidentne ve stejnym tunelu. http://www.swissside.com/853
Coz by tak mohlo odpovidat.
Ala taky mi z testu vyslo ze rozdily mezi beznymi (neaero) koly jsou v radu do 10W a tedy nic co by me v haku za Edou muselo znepokojovat. Ale skvele pro marketingove ucely.
-
Viz uplne nize. Sedi to, ale je to schvalne zkresleny test, aby byl rozdil mezi aero a „naero“ ramy vubec meritelny a zajimavy. Pokud bysme totiz na aero a „neaero“ ram posadili jezdce v normalnim posedu treba za paky, rozdil by byl v absolutnich cislech jeste mensi, protoze by se stejnym vykonem jeli oba vyrazne pomaleji.
-
Ale nejhorsi byla Merida :-)
-
Snad nemyslíš ten bike which was made to win the fight against the wind with better aerodynamics od Rui Costy z Eurosportu?
-
Ne ne to bych si nedovolil, nejhur vysla Scultura CF neco, ale to Reacto Evo co jezdi Costa vyslo naopak jako druhy nejlepsi po Cervelu S5.
-
-
-
-
-
-
ale planujes to, jo? ;-)
-
Si pis! (Projekt na duchod.)
-
-
-
-
To by chtelo videt metodiku, protoze bezne se udava cwA=0,35 a nechapu, kde berou polovicni cislo. Pri cwA=0,35 s vykonem 220W je rychlost 34km/h.
-
Tak jo muze se jednat i o polovinu, ale nechapu to porovnavani. Co to dokazuje? Ze TT kolo se spravne usazenym jezdcem jede lip jak klasicka silnice s vetrajicim se hobikem drzicim se za vrsek riditek? Tomu rikam objev. Stejne se ale vracime na zacatek, tedy ze cca 85% celkoveho vykonu jde na prekonani aerodynamickeho odporu. Dulezity je tedy celni prurez a tedy posed. Pro zajimavost:
Estimation of cwA values 155 – 165 lbs (70 – 75 Kg) rider weight:
extreme TT position cwA = 0.2
triathlon position cwA = 0.25
hands on drops cwA = 0.3
hands on hoods cwA = 0.35
hands on flat bar cwA = 0.45
-
Podle tohohle kalkulatoru udela rozdil mezi drzenim za paky a oblouky 55W pri 45km/h. Rozdil mezi dobrym aero ramem a nejhorsim neaero byl 20W.
-
A vysledky tech pomatenych testu jsou takove
-
kategorie Aero-turistika :)
-
-
-
-
-
tech 220w je asi pro jezdce bez vetrovky :)
jinak tech 14w je co? Rozdil mezi normal kolama a aero?
-
jj, rozdil mezi ramem BMC timemachine a teammachine.
-
-
Tady tvrdi, ze kdyz si oholis nohy , zrychli te to stejne jako super aero ram.
K tomu jeste vlasy do copu Nastesti se ale nemusim oholit
:-)
-
Ohledem vlasů zvažuji poslat stížnost do Evropského parlamentu pro nedodržování rovnosti pohlaví, vyjádření: „This time it's a Women's specific test with when is a hairdo a hairdon't“ je zcela genderově nevyvážené a urážející pro muže, natož aby brali v potaz třetí pohlaví!
-
-
-
Pekne zpracovany test tuhosti silnicnich riditek.
-
hm, a je dobre ci zle ked su riaditka cim tuhsie?
-
pro sprintery super, pro turisty nahouno tak si vyber
-
-
-
Neni to sice primo test, ale v clanku je zajimava pasaz tykajici se valiveho odporu a souvisejicich veci – Christoph Strasser’s Specialized Shiv 24 hour Record Bike
-
Mi spousta z toho pripada, ehm… ztrata 10% tlaku v latexech je z 10 na 9 bar, to mi neprijde kriticky, urcite stavel na svlikani etc. I kdyz ty turbo cotton vysly v testech dobre, +2kmph neverim.
-
-
Přihodím to i sem ať je to ve správném vláknu (už tu odkaz na tu stránku obecně někde v historii byl).
Všechna měření na uvedeném odkaze jsou pro rychlost 29km/h a zatížení 42,5 kg.
Je to konečně měření s jednotnou metodikou pro bikové i silniční pláště a lze tedy reálně srovnat valivý odpor. A konkrétně bych z těch různých testů vzal:
Za bikové pláště test Race kingu RS, kde byl i bez duší (to je to nejdůležitější)
http://www.bicyclerollingresistance.com/…-butyl-tubes
A je na 17W při tlaku někde kolem 30psi.
V odkazu i zajímavé srovnání bez duše x latexka x těžká butylka. Čím nižší použitý tlak, tím rozdíl (ve prospěch bezduší) narůstá.
Silniční pláště pak vychází v rozmezí 11,8W-19,3W při 120psi. A to někdo bude foukat třeba i o trochu méně a pro bikový plášť jsem vzal poměrně nízký tlak pro zachování pohodlí.
Takže konečně zcela jednoznačně potvrzeno, že na tom rychlé bikové pláště jsou velmi dobře a mohou překonat na poměrně nízkém tlaku i horší kousky silniční plášťů.
Nejlepší silniční pláště na tom jsou pořád o trochu lépe i na trošku nižším pohodlnějším tlaku.
Např. nejlepší z testu One Tubeless má i při 80psi ještě pořád jen 13,8W.
-
Dneska jsem trochu zpomaleny, ale kde jsou ty silnicni plaste?
-
V pravém sloupci je trvale (ať jsi na jakémkoli recenzi pláště) přehled silničních i bikových, tak jsem samostatný odkaz nedával.
Tak třeba ještě samostatně na silniční Schwalbe One
-
Dekuju.
-
Mohl jsem možná hodit rovnou tyhle dva linky.
Komplet všechny bikové pláště
http://www.bicyclerollingresistance.com/mtb-reviews
Komplet všechny silniční pláště:
-
Hm, zajímavé, ta čísla stoupajícího odporu se snižujícím se tlakem, poslední dobou se říká, že nižší tlak negativně rolling resistance neovlivňuje..
-
většina testů -reálných- ale pořád trvá na tom, že vyšší tlak zmenšuje rolling resistance, na druhou stranu snižuje max rychlost projetí točky tzn otázka je spíš hledání ideální balance pro daný rozměr.
Na hladké silnici, v terénu to je dost těžký měřit
-
Pro bikové pláště:
Tak je to pořád test pro skoro hladký povrch (i když testovací válec není zcela hladký). Čím méně hladký povrch, tím bude méně narůstáta valivý odpor s klesasjícím tlakem až pro určitý typ povrchu se to otočí a bude naopak valivý odpor klesat s klesajícím tlakem.
Když vidím ta čísla z testu bez duší (35psi 16,2W oproti 25psi 17,4W), tak přifukovat jen aby to lépe jelo na hladkém povrch nemá vůbec smysl. A jak píšu níže, tak ještě část z toho může dělat ten tvar testovacího válce.
Pro silniční:
Tam platí to stejné pro povrch.
Obecně:
A pak si myslím, že trošku dělá ten testovací válec. I když má testovací válec poměrně velký průměr (uvádí tam 77cm), tak pořád to není rovný povrch jako v reálu.
A tím si myslím, že je trochu zvýrazněno to klesání valivého odporu pro vyšší tlak a v reálu bude o trošku menší.
A i přesto ten narůst valivého odporu (pro menší tlaky) není v těch testech tak velký.
-
Když vidím ta čísla z testu bez duší (35psi 16,2W oproti 25psi 17,4W), tak přifukovat jen aby to lépe jelo na hladkém povrch nemá vůbec smysl. – jako ziadny flame ale su tam aj dost opacne pripady
jak hovorim mne sa nejak cely ten test nezda hlavne nie priebehy tych niektorych kriviek. ale ten vlace jak hovoris by to do istej miery mohol vysvetlovat.
-
Test bez duše je tam ale jediný. Takže tam žádné jiné případy bez duše být nemohou.
Jak už jsem psal, tak bohužel vše je testované s těžkou butylkou, která právě závislost na tlaku (v kombinaci ještě s tvarem válce) dost ovlivní.
S těžkou butylkou to tak ale vycházelo i v jiných testech co jsem dříve viděl.
Prostě výhoda bezduší se s klesájícím tlakem zvětšuje a chce to prostě jezdit bez nich.
-
-
Problem toho testu je prave ten valec. Realny prumet stycnych ploch plaste a rovne podlozky je jiny nez plaste a valce o tak malem prumeru. Dalsi vec je hladky povrch plaste. Celkove ale, kdyz odhlednu od absolutnich hodnot je to dobre porovnani mezi jednotlivymi kusy plastu primo v tomto testu. Prenositelnost vysledku nebude silna stranka zadneho takoveho mereni.
-
Souhlas. S absolutní hodnotou naměřených čísel nelze pracovat. A tedy nelze ani srovnávat s jakýmkoliv jiným testem.
Relativní srovnání plášťů mezi sebou, které jsou tam tou jednou metodikou změřené si myslím, že budou poměrně slušně sedět i v reálu a to i pro jiné povrchy v terénu. I když se může stát, že pro určitý typ povrchu to bude mírně jinak, tak si nemyslím, že by se to změnilo až tolik, že by najednou vyšlo, že plášť z testu rychlejší bude pomalejší v terénu.
-
ten valivy odpor je testovany prilis jednoduse, ze realne jizde odpovida jen s dost primhourenym okem pokud jedes rovnomerne a rovne.
tohle imho neni realny, nybrz laboratorni test.
-
Souhlas, dobre pro porovnani plastu mezi sebou, a do jiste miry i bezduse/ butyl/ latex, i kdyz ten vliv asi bude nadsazeny.
Tyhle testy zanedbavaji vliv velkeho kusu hmoty pohlcujiciho vibrace pri vyssim tlaku plastu (jezdce). Verim ze pak vyjde nejaky optimalni tlak pro dany povrch. Realny test znamenana na kole s jezdcem, neco jako Heine tady uz x krat odkazovany.
Pro realny vliv tlaku na valivy odpor na danem povrchu to chce dobrovolnika, kolo s wattmetrem, presnou pumpu a bezvetri nebo podzemni garaz.
-
Ten jeden test z reálu (měřený za jízdy s wattmetrem) už tu ve vláknu byl výše (a i dříve komlet test).
http://www.bike-forum.cz/…ges.ajax.php?…
A ono to s tím měřením z reálu sedí velmi dobře, i ten vliv tlaku, který tam je pro tvrdý rovný povrch. Jiné povrchy už to mají úplně jinak.
-
Me by zajimaly spis silnicni.
-
na silnici moc nevymyslíš. Prakticky máš dvě volby u top plášťů.
GP 4000 – odolnost, výdrž
ProRace4 SC – grip za všech podmínek
pro olschool jezdce 23" pro sjezdaře 25" ;)
samozřejmě je zábavný experimentovat ale o moc líp než tyhle dva to v součtu vlastností u plášťového provedení nedáš
-
Ano, prakticky mam jasno, jsem presvedceny contista. Jeste treba dopredu PR4 25, dozadu GP4000s 23 (25 v realu). Ale ani u Conti mi grip nechybi, a prijdou mi krasne predvidatelny, ze neuleti najednou bez varovani (jako PR3).
Me jako zvedave zvire a nevericiho Tomase by spis zajimalo experimentalni overeni resp. vyvraceni mytu jako „cim vic jako sutr, tim rychlejsi“ a jak se meni optimalni tlak pro ruzny asfalty, jestli je tam optimum jak to vychazelo Heinovi pro cca 15% deformaci.
-
pr4 je trochu jiný než pr3, subjektivně největší posun v odolnosti proti posekání a zachytávání bordelu. Grip i Pr3 měl super.
pro jízdu rovně po totál hladkém si myslím že čím víc šutr tím lepší by platit mělo.
-
Z mych zkusenosti cim vic sutr tim lip to opravdu jede – po dobrem asfalte. Jakmile ale dojde na horsi povrch mnohem lip jede plast na optimalnim tlaku.
-
z mých taky, ale přes 90/100psi foukám jen když vím že to bude hladký jak prdelka :) na rozjeb klidně 80/85. S light dušema.
-
Ja se postupne dostal na tabulkove idealnich 95/120 (P-Z 45%-55%, casem zkusim prevazit jestli to sedi.)
-
-
-
Po total hladkem je ale v praxi leda tak na draze.
Na PR3 jsem minimalne 2k lehnul ze mi najednou ulitlo predni, plus tragicky vydrzi, po 3k na platno vzadu, a vepredu se zacala rozplizavat guma na bocich. Ale PR3 nema cenu resit, to proste nebyly povedeny plaste.
-
-
Jen pro zajímavost, na Fulcrumech mají GP 23mm, 24,5mm a Vitorky Rubino 25mm, přesných 25mm. Když jsem oba pláště srovnával, tak jsem si říkal, že jsou snad stejně široké. GP jsou možná ještě o něco vyšší.
-
-
Docela by mě zajímalo doporučení na rychlý tréninkový bezdušový plášť. Už jsem se nedávno ve vedlejším vlákně ptal, ale nějak to zapadlo.
„Tréninkový“ pro mě znamená plášť s životností vyšší než 1 kkm, ale s co nejlepším gripem jak za mokra, tak za sucha. A samozřejmě ať aspoň trochu „jede“.
Teď jsem akorát dojezdil Schwalbe Ironmanz, které IMO jedou dobře, pohodlí i grip mají ucházející, ale životnost je fakt nic-moc (jasně, závodní guma).
Mimochodem: z opěvovaných „dušových“ GP4000s mám minimálně smíšené pocity – jedou, vydrží, ale grip je pro mě mimo úplného sucha naprosto nepoužitelný (ale používám je v zimě, kdy jezdím právě jen sucha nebo na válcích).
-
Hutchinson Fusion ust zvladnul vzadu 10k km. Jede dobre a drzi.
-
Díky za info!
Jedny tu mám, ale sundal jsem je, když jsem na nich loni v dešti lehnul na železničním přejezdu. Dám jim ještě šanci, zřejmě byla na vině víc pilotáž, než grip (jako většinou, že).
-
Na prejezdu v desti by ti nepomohly ani plaste s hrebama :-)
Jeste k tem Conti4000S, obcas si na ne nekdo stezoval ze vubec nedrzi. Ja mel x kusu a bez problemu. Je mozne ze to byla nejaka serie, kdesi jsem cet ze obcas upravuji smes.
Kolega jezdi tubeless Schwalbe One, po pocatecnim zajeti uz pry taky drzi, a co mi vcera ukazoval jak vypadaj po 5000km, tak vydrz taky vynikajici.
-
dost zalezi kde jazdis, je to makka zavodna guma. si viem predstavit ze niekde v taliansku vydrzi 8 a viac kkm. ja som na nich par tisic dal (teda pre uplnost to boli ultrema ale imho nejak velky rozdiel to nebude) ale uz boli take odrbane ze bola len otazka casu kedy prdnu definitivne. lenze som jazdil vsade len ne po dobrych cestach a silnicku pouzivam aj ako zimak. fusion co mam teraz vyzera hodne bytelnejsie pricom ide imho asi rovnako, teda aspon ja to poznat neviem.
a co sa tyka GP4000 tak tak ta nevydrzala ani polovicu co ultremo ust a neoplyvala ani odolnostou obzvalst ak sa trocha ojazdila.
-
Jo, jo, přejezd je prevít. Zvlášť při hodně ostrém nájezdovém úhlu.
Díky za info o Schwalbe One – myslel jsem si na ně, neb jsem doufal v o něco větší životnost a jen o málo horší vlastnosti než u Ironmanů (silniční závodní guma kontra skoro-časovková guma). Reálná životnost přesahující 5 kkm by mi přišla úplně krásná. Sjedu Fusiony a zřejmě je zkusím.
Ještě k GP4000s – mohlo to být blbou sérií (sjel jsem jen 2 sady a ještě tu 1 gumu mám), to připouštím, ale pro mě je v současné době hlavní nevýhodou ne-UST provedení. Den-ode-dne jsem línější a pohodlnější a už se nechci natřásat a vozit s sebou lepení…
-
životnost se odvíjí hlavně od váhy jezdce a profilů co jezdíš, pak až bych dal složení směsi.
-
Jasně, my mu to říkáme pořád, že by měl zhubnout.
-
Ale budiž to je možné, ale jelikož vážím poslední dobou tak-nějak podobně a jezdím tak-nějak to samé, mohu laborovat jen se značkou plášťů.
A tam vidím rozdíly obrovské, leč pochopitelné a předvídatelné:
(skoro) časovkové letí, lepí a nevydrží, „běžné“ závodní gumy jakž-takž jedou, jakž-takž drží i vydrží a pak tu mám GP4000s, která sice klouže, ale vůbec se nesjíždí (ale třeba to je jen blbý kus, viz Hroch) – moje zadní na tréninkových zápletech má k 10 kkm, z toho aspoň 3 kkm na válcích a příští zimu další 3 kkm na válcích dá.
A jelikož toho mnoho nenajezdím a tudíž mi experimentování dlouho trvá, hledám radu u ostatních, aktivnějších cyklistů. Konkrétní zkušenosti/doporučení konkrétních plášťů; zbytek je danný a nebude se měnit :-)
-
pokud dáš na GP4000 10tkm vzadu tak mi nedává smysl to řešit. V celkových nákladech na sport naprosto marginální položka. Kup si teda Prorace4, ty bys na nich mohl dát 8tkm a navíc ti bude držet.
-
Prorace4 asi není bezdušový plášť.
A kdyby mi GP4000s tak hrozně neklouzaly, byly UST (a snad aspoň o malinko líp jeli), to vše klidně při poloviční životnosti, tak jsem šťastnej jak blecha a neřeším to.
Nejde mi primárně o cenu, ale hlavně o to, abych se na kole nebál za mokra, aby mi to s mojí houby-kondicí aspoň trochu jelo a abych nemusel mít plnou skříň plášťů a každý měsíc dávat nové, být zalepený od Notubes mlíka atp…
-
tak pokud chceš ust máš jen dost omezený výběr.
Jinak teda aniž bych rejpal, tak pokud ti nedrží GP4000 tak nepočítej že si něčím výrazně líp pomůžeš.
-
Hale ja to zachytil, ze ji na ty 4000s lidi stezovali, ze docela dost klouzou, nekdo ze slapek i zvenku. A proti tomu hafo lidi co to nechapou.
Budto si prubezne lehce hrajou v continentalu se smesi (coz jsem taky kdesi zachytil) a zrovna se jim nezadarilo, nebo jsou to fejky.
-
Pro Blackyho: Chci UST, celou dobu o tom píšu, Mlho :-)
A ke gripu GP4000s s tím, že si polepším počítám, ba jsem si jist. Zatím jsem nejel klouzavější gumu:
- Schwalbe Ironman – zatím to nejlepší, rychlá, drží na suchu i na
mokru, jakž-takž vydrží (2–3 kkm).
- Vittoria Open Triathlon – zatím nejrychlejší guma, na suchu
i nejdrživější, na mokru záludná – drží, drží a pak jsi v poli; ale na suché závody ji beru. Nic nevydrží (1–1,5 kkm).
- Hutchinson Fusion – jede, celkem drží, vydrží, dvakrát mě vypekla
za hustého deště. Dám ji ještě šanci.
…
Všechny 3 výše jmenované jsou přilnavostí na hony vzdálené „mým“ GP4000s. Pevně doufám, že Hroch má pravdu a jedná se jen o náhodné vadné kusy. Vyhodím je, vezmu ze skříně nové a někdy je za mokra zkusím. Ale až po sezóně – už takhle plavu blbě a s celotělovým lišejem by se to nezlepšilo.
-
-
-
-
-
-
Potvrzuji, na The One UST mám najeto asi 5 tisíc a skvělé pláště, pocitově jedou, pohodlné, na suchu parádně drží. Na mokru normálně taky, jen mají prostě specifikum, že jak je spojení vlhkosti a nízké teploty pod 5°, tak to je jak na mejdle, už jsem dvakrát ležel, naposled jsem při těhle podmínkách jel točku krokem a stejně slidování jak na ledu.. krom těchto podmínek si je nemůžu vynachválit
-
Díky moc za info, určitě je zkusím!
Jen klouzání za mokra v chladu mě děsí – znamená to, že do Dolomit je nikdy brát nesmím…
-
ja ti neviem clovece s tym klozanim by som paniku nerobil, mal zom ultrema a jazdil som aj takto (to biele na fotke je sneh), na mokrych cestach uplne bez problemov. pochybujem ze bu one na tom bolo nejak horsie, imho su to totozne gumy s inym nazvom :-)
jediny dovod preco si ich do dolomitov ak ich uz nemas mozno nezoberies je ten, ze momentalne su 'out of stock" a „delivery date is unknown“ . sice slubuju ze mozno v druhej polovici juna ale kto vie.
-
-
-
-
-
-
-
-
TUBELESS!
A pokud není mokro kolem 5° a méně, tak za mě Ultrema The One ;)
-
5 stupnu mokra je asi tak kolik?
-
-
-
Panove, v ramci zachovani rozumneho stavu vlakna, jsem vetev s diskusi o silnicnich bezdusich bloknul. Na oplatku jsem zalozil novou diskusi na toto tema
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nový test pro RK protection:
http://www.bicyclerollingresistance.com/…tection-2015
Test potvrdil, co jsem tu už dříve psal, že protection verze i přes velmi tuhou kostru (která o trochu zhoršuje grip) téměř vůbec nenavyšuje valivý odpor.
Rozdíl RK racespoert x protection je pouze 1W.
Jak už jsem psal dříve (dle praxe), tak mi to hodně překvapilo, ale je to prostě tak.
-
Vysledek dobrej.
Jen nechapu, proc to netestovali s mlikem, kdyz je to jedinej TLR plast od Conti. Tu racesport verzi s mlikem testovali…
-
tak ono val.odpor mozno sice ma maly ale po tom co som sa cez vikend trocha odviezol na biku (ginat xtc 29) na plastoch XK/RK si dovolim tvrdit ze je to asi jeho jedina poztivna vlastnost. a to som zastanca teorie ze vzadu moze byt kludne aj semislic, staci ked trocha drzi v zakrutach. takze idealny plast na tvojho celopevnaka na cestu prip. radwege popri dunaji ked teda moc nerezes zakruty. otazka je, preco je hodnoteny v kategorii mtb plastov.
-
este teda aby som mu nekrivdil bol znacne voluminozny,so si myslel ze je to 2.4
-
Poměrně vtipný komentář. Na maratony a 24 hodinovky na něj nedám dopustit. Jezdím na něm už několik sezón, zkoušel jsem i jiné pláště, ale na maraton jsem zatím lepší neměl.
-
jo a proto jsem ho vezl na čp v bedřichově v bláte na zadku a vyjel s ním krom jedné stojky vše :D
-
Na celopevňáka právě vůbec vhodný není a nesmí mi tam (RK protection jsem měl cca 1500km na celopevňáku).
Hlavní problém je tuhá kostra, která o hodně snížila pohodlí. Sice se to trochu dá kompenzovat nízkým tlakem, ale musí se jít už hodně dolů a to pak už zase není ono při jízdě ze sedla na asfaltu/jiném tvrdém rychlém povrchu (a právě kvůli tomu mám celopevňáka, abych si užil jízdu ze sedla).
Na celopevňáku teď vozím Thunder burta snake skin. Je ještě o chlup rychlejší a pohodlí je jak má být. Tady jen ta nízká odolnost běhounu, ale na celopevňáku to nějak ještě jde.
Naopak na fullu ta tuhá kostra ani tak nevadí. Tam foukám hodně nízké tlaky tak jako tak. A s gripem XK/XK 2,4" protection jsem poměrně spokojený při 20/25psi a jede to parádně.
-
Máš pravdu v tom, že ho vozím na HT a na štěrku je takový neklidný. Připadá mi, že na sypkém materiálu není úplně 100% v gripu, ale to bude kompromis, že ho vozím nafoukaný na 20 PSI. Jinak je to super plášť.
S těmi tlaky a tuhou kostrou máš pravdu. Nicméně jako maratonec si chválím tu funkci chránící proti defektu. To v mém podání převáží tu nepohodlnost, jak píšeš.
-
20psi na maratony – to mi přijde už hodně málo, pokud ti dobře měří pumpa
-
No Ten manometr asi nebude úplně přesný, ale na stejný tlak foukám na Benzině a je to subjektivně stejně tvrdé. Těžko říct. Stejně to vždycky ještě pocitově upravím těsně před startem, tak to mám tak nějak orientačně.
-
-
-
-
-
už jsou v oběhu nové verze protection race kingů. Hynek s Lakatou už je měli mít na Cape Epicu, ale ještě vezli ty současné verze, ale Absalon už v NM jel ty nové a už jsem je viděl na více kolech profíků. Nemají tu šachovnicovou úpravu a měli by mít měkčí kostru…
-
-
-
:-) Odpovídá to tomu, co jsem psal vedle ve vlákně. Asi dobré měření…
-
Wattmetrem, ale na valcich, a nejak to prepocitava na rovinu. Nekde tam ma popsane provedeni mereni.
-
-
Konečně změřený rozdíl šlupka EVO verze x snake skin. To, že snake skin nespomaluje téměř vůbec mám dlouhodobě otestované. Dle měření je to ještě lepší než jsem čekal. Při větším tlaku je na tom snake skin verze dokonce lépe. A při malém (25psi) není rozdíl v podstatě žádný.
snake skin
http://www.bicyclerollingresistance.com/…akeskin-2015
šlupka verze
http://www.bicyclerollingresistance.com/…ion-tlr-2014
Kupovat jinou než snake skin verzi tedy skoro postrádá smysl když se přidá o kolik lépe funguje snake skin bez duší (také už šlupka verze není ani oficiálně TLR) + odolnost boků. Zbývá už tedy jen pár gramů dolu u šlupka verze.
-
celkom by ma zaujimalo – nevies su niekde aj take testy kde sa testuje pri roznych rychlostiach?
-
-
Test bikových duší – odolnost, valivý odpor.
-
duse.....koho to uz dnes na mtb len zaujima :-)
jedine co je pomerne zaujimave je ten dost mizerny odpor galusky ale len tak medzi nami…nedaval si to sem uz pred 4 rokmi ??
-
No mě to nezajímá :-)
Ale když už jsem to dával vedle do vlákna na dotaz k duším, tak jsem to přihodil i sem. Ten test je také už nějaký ten rok starý a už jsem to sem dával, ale bez té části odolnosti (na tu odolnost byl teď ten dotaz vedle).
U duší se aspoň nic od té doby nezměnilo, takže to vše platí pořád.
-
co stoji za zmienku je ten mizerny odpor galusiek rovnako ako v teste cestnych plastov. docela prekvapujuce a oproti zazitemu povedomiu.
-
jestli to měřili na stejným tlaku tak je to dost možná pochopitelný. galdy se vozí na vyšším než plášť s duší.
-
A to je přeci hlavní výhoda galusky nebo plášťovky. :) Už vidím ten rozšklebený ráfek na 120 PSI při testování. :)
-
Tak predne dost rafku zvladne 130psi, dost plastu zvladne jeste vic a je to jen limit dany vyrobcem pro oboji, nikdo nerika, ze vyssi tlaky nezvladne. Sam jsem jezdil v urcitych pripadech 150psi na rafku do 120 a plasti do 110. Valivy odpor neklesa s tlakem, to uz se tu resilo mnohokrat. Pro kazdy urcity povrch je vhodny urcity tlak, pri kterem je valivy odpor nejmensi. Stejne jako plastu je galusek spousta druhu ve spouste kvalit a urceni. Navic u galusky dost zalezi i na tom jak a na cem je nalepena.
-
btw v tom teste je rec o mtb :-)
-
tak to je moje chyba, já automaticky bral že duše dneska už jen na silnici ;)
-
ja som to skor myslel na hovanca s tymi 120psi :-)
-
Duše dneska leda už do kočárku, dětskýho kola nebo odrážedla :-P
-
my uz mame i na odrazedle bezduse :)
-
neuveris ale ja som to len pre srandu skusil nahodit bombou ties, drzi to :-)
-
H**o! hukot :) já mám teda problém, že ty debilní kolečka na kočárku jsou tak malý a mají vysokej litej ráfek, že se tam nedostanu ničím jiným, jak klasickým šlaufkem od staré pumpičky..takže na kompresor můžu zapomenout :(
-
bombou myslim urobenu bombu z pet flase s hadickou takze sa tam dostanem :-)
-
-
-
-
-
-
No ty voe, to jsem ňák přehlédnul. :D
Každopádně díky jecnakovi za vyčerpávající info. Jenom bych se zeptal, jak zjistím, kolik je maximum ráfku? Mám na silnici záplety Motex Racing. Nikde nemůžu najít info. Zatím jsem tam z respektu k plášti Michelin Dynamic netlačil víc jak 80 PSI.
-
Slusni vyrobci maji tabulku, kde je napsano jak siroky plast ma pro dany rafek maximalni tlak. Na silnici (20–25mm) bych se nebal 120psi nebo max tlak plaste, podle toho co je mensi. Pokud mas rafek probrzdeny, nebo plast hodne osekany, tak umerne mene.
-
No plášť má nějakou tisícovku najeto (max 1500), nevypadá opotřebovaně. Zkusím tam bouchnout 100 PSI pro začátek. Záplety jsou jak nové, používám dost měkké gumičky.
Další štace bude plášťovka, ale odrazuje mě ta cena. Navíc to kolo jezdí dost ve městě, takže 21 mm taky nebude moc ideál. Jde mi právě o ty tlaky, abych to necvaknul někde o koleje apod.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nový test RoR, na ten jsem byl dost zvědavý
http://www.bicyclerollingresistance.com/…iteskin-2015
A výsledky jsou zajímavé. Na nízkém tlaku je na tom lépe než RaR, na vysokém hůře. Kolem rozumného tlaku je to hodně podobné.
U srovnání s RaR je ale potřeba brát v úvahu, že jsou testovány výhradně 29" verze. A 26" a 29" RaR nemají stejný vzorek (29" má o 1mm větší mezeru mezi špunty). Tedy u 26" to může být mírně jinak.
Musím někdy současný RoR zkusit i vzadu, jestli tedy má vůbec nějaký smysl dávat RaR když to nemá cenu z pohledu valivého odporu a gripu.
-
jako pri vsetkej ucte k tomuto testu mi to cele prijde jak nemeckymi vyrobcami zafinancovany „nezavisly“ test. jak labak (asi to nebude uplne lacna zalezitost a za tie testy mu nikto nic nezaplati…) tak metodika ako by testerom z BM (Schwalbe resp.Ralf Bohle ) tak MB Magazine (Continental) z oka vypadli a samozrejme aj vysledky su potom viac menej rovnake. nemecke vysoko prevysuju vo vybranych parametrocha americke pripadne francuzske pricom ale skusenosti userov to az tak celkom nepotvrdzuju. tym nechcem povedat ze namerane hodnoty nesedia, ale ze je cele testovanie (metodika, interpretacia vysledkov atd.) postavene na mieru.
-
-
Neví někdo, co udělá svázání křížení drátů na kole? zda se změní tuhost výpletu, příp. o kolik.
Dával jsem jiné dráty + svázal a rozdíl tam je znatelný, tak pro zajímavost
-
jj supr věc, design supr, pocitově taky, ale výsledná změna tuhosti je nulová :). možná mám někde i modely z ansys, každopádně už někdy ke konci 90´s se zjistilo, že je to dobré akorát k tomu, že ti prasklá špice nepocuchá kolo :)
-
vzhledem k tomu, že se to pořád vozí i v SP XC tak to asi nulový nebude ;)
-
placebo efekt.. přínos nula
-
-
Poznat to je. Mam to na jednech 29 kolech, az bude chut a cas tak si to udelam i na druhejch. V cislech ti to ale vyjadrit nedokazu.
-
No já dal právě lepší dráty, mosaz niple + svázal (ale karbonem cca 6g na zadním kole). A rozdíl oproti 2–1,8–2 nesvázaným drátům dost velký v pocitu (hlavně prudké výjezdy na lehké převody)
-
Podle detailu to vypadá na hodně pěkný cr-mo bajk, dáš ho do profilu?
-
Mozna nekdy, az ho umyju a rozumne nafotim :)
Ale ono neni moc co predvadet, normalni Werk s Epiconem, jakych tu je x.
-
-
-
-
Where the rubber meets the road – mozna to tu uz bylo. Kazdopadne zajimave zpracovano.
-
Neexistuje nejaky uceleny test aero odporu prileb?
-
Hier , nove semiareo vs klasika. Seznam a metodika, ale vysledky za 2E. (kdyztak se s tebou podelim, zajima me to Kask Mojito).
-
Zrovna Giro Aeon me zajima.
-
u takhle děravý je to fuk, rozdíl proti jiný děravý na MTB nula nic
-
Mě by docela zajímalo, jestli má fakt Synthe stejně malý odpor, jako Air attack, nebo to jsou jen marketing žvásty :)
-
-
-
-
kapka proti normální 7w při 40km/h
-
Zrovna koukam, ze vysledek je, ze je to skoro jedno a jediny smysluplny upgrade je kapka a jeste pouzivana pri 40kph+, ktera v aero posedu udela pres 33W – viz post vyse.
-
Já nekde viděl test kde bylo rozepsáno co jak pomůže a výsledkem bylo, že aerobars dávají smysl, až kolem +35w pro klasickému držení na beranech, naopak další drobnosti to tolik neovlivnují, jako právě ta kapka kde si pamatuji 7w.
-
Vsak ti to vyse linkuju.
-
jj já jen, že jak jsi to napsal, tak to vyznělo, že kapka v aero posedu udělá 33'W. Ne, že aero posed+kapka tolik udělají
-
Viz odkaz:
Transition | silniční přilba | aerořídítka celni plocha=0.265 rychlost=40.17 vykon=262.9W
Transition | přilba TT2 | aerořídítka celni plocha=0.230 rychlost=40.05 vykon=229.0W
Takze ano, kapka v aeroposedu vs klasika v aeroposedu udela 33W, jak jsem psal.
-
právě že ne, k tomu se vztahuje
" Plusem měření bylo to, že předpoklady byly správné a byl zde skutečně velký rozdíl 77W (25%)
mezi silničním kolem a plnou časovkářskou výbavou. Přibližně polovina z toho připadá na polohu.
Avšak stanovit kolik z toho připadá na bicykl a kolik na helmu je obtížné. Je to kvůli nevěrohodným
údajům z měření varianty časovkářský speciál se silniční helmou, kdy měl být potřebný výkon při
40km/h okolo240W místo 263W. Předpokládáme, že to bylo způsobeno spíše kalibrační chybou
SRM, než vlivem větru v prostoru oválu avšak v momentě publikování to nebylo zřejmé. "
správně je pak ta druhá tabulka, kde v tunelu je rozdíl 8,5w což je reálné
-
A sakra. No tak to je parada. Nejak mi ale schazi verohodne vysvetleni te chyby mereni. To asi meli premerit cele znovu, kdyz se tak kasali, ze venkovni mereni vice odpovida realite. Takze ve finale se dostavame presne do te sede zony jako se semiaeroprilbami, kde nejlepsi a nejhorsi se pri maximalni chybe nelisi temer o nic. Myslel jsem si, ze na silnici to udela nejake zajimave rozdily. Na MTB to samozrejme nema smysl vubec resit.
-
A o to víc mě baví týpci na akcích typu poslední Solden, kdy bylo vedro na chcípnutí, co to jedou v „aero“ přiblách jako Air Attack a ještě k tomu v černé barvě :)
-
kdyz uz mam aero ram (to nevadi, ze s km podlozek a predstavcem v pozitivu), tak k tomu prece musim mit aero helmu :)
-
-
-
-
-
-
-
-
Aha, tak odkaz na bikeradar odpověděl na moji otázku ohledně aero odporu Synthe. Ta je sice skutečně téměř stejně aero jako Air attack, tedy Giro nekecá :) akorát smlčeli taktně fakt, že na tom Air attack je dost mizerně :)
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Hm, co takhle nějaká hard data z crash testů přileb? Všechno jen marketing kecy, ale najít nějaký test, který by ukázal aspoň základní srovnání, není vůbec jednoduché..
Můžu se podělit testováním Folksam z roku 2015, mně osobně tam hodně chybí Catlike, u těch se mi nepovedlo dohledat nic. Tenhle test jsem ještě neměl čas celý pročíst, nicméně POCky mají hodně zajímavá čísla „utlumení“ prdy, navíc mají asi nejvíc kulatý tvar ze všech – dřív jsem nad tím nepřemýšlel, ale zní mi hodně logicky argument, že čím oblejší a kulatější helma je, tím menší pravděpodobnost, že v případě nárazu bude hlavu páčit do nějakého směru..
Aktuálně vybírám novou helmu a přehodnotil jsem svoje požadavky, nějaký aero odpor mi je opravdu buřt, zajímá mě výhradně zdravotní hledisko – tedy bezpečnost při pádu a váha helmy, přeci jen, vozíme to celé dny, na silničce hodně nízko, čím nižší zátěž na krk, tím líp.. a mít na palici helmu 200 nebo 350g po pár hodinách, dnech, měsících..
Tak kdybyste někdo o něčem věděl z hlediska crash testů, vítám každé info..
-
-
Opet se resi tlak versus valivy odpor. Celkem zajimave cteni s tim, ze predchozi mereni provedl zcela nezavisle s prakticky stejnymi vysledky Jan Heine
Rekl bych, ze nejzajimavejsi je prave to, kam se vsechen ten ztratovy vykon presouva, do tela jezdce jako vibrace. Co vy na to?
-
nemám čas to teď číst, každopádně je zajímavé, že na válcích vše odpovídá teorii ale při přesunu na asfalt už s větším tlakem roste odpor…
docela by mě zajímalo podobné srovnání bajkových plášťů…
-
Přečtu si to ještě pořádně zítra, ale na první pohled mi připadá, že výsledky vcelku odpovídají mým laickým empirickým zjištěním. Myslím, že jsme to v nějakém vlákně řešili podrobněji.
Každopádně moc děkuji za odkaz!
-
Velmi zajímavé.
Už před lety jsem tu psal, že i na silničce foukání na co nejvyšší tlak nic nepřináší a tenkrát se tady tomu spousta lidí smála.
Teď jak je k dispozici více a více měření se ukazuje, že je to dokonce ještě výrazně extrémnější.
Ten nárůst valivého odporu od určitého tlaku i na novém asfaltu trochu překvapil i mě.
-
To s temi vibracemi tela (ze do nich mizi vykon) mi pripada trochu pritazene za vlasy, mnohem logictejsi mi prijde to vysvetleni, ze kazdy hrbol nebo kaminek, na kterem nabusena guma odskoci je jako mikroskopickej kopec na ktery kolo musi vyjet xkrat za minutu no vlastne i to telo musi byt na tel „kopec“ vyskoceno, takze to s tim taky souvisi… a sirsi mekci guma na nej vyjet nemusi, protoze se kolem nej rozplizne..
Presne takove pocity mam na tech tlustejch mekkejch Challenge ve srovnani s nabusenymi 23 co jsem mel predtim. Ted jeste aby dokazali, ze jsou tlusty gumy stejne aero jako tenky (resp ze to malo aero odporu navic vykompenzuje lepsi odval) a posunem se od dnes uz skoro standardu 25mm dal..
-
Ja uz foukam podle Heina davno, a dava mi to smysl. Bohuzel Heine ve svych grafech nema vliv povrchu, vsecko je to pro jakysi ne uplne moc specifikovany asfalt. Tady je aspon nejaka data, kde se to lame pro jaky povrch.
K tomu co by bylo potreba, tj. doporuceny optimalni tlak pro zatizeni na kolo pro sirku plaste pro typ povrchu (drevena draha, hladky asfalt, hruby stary asfalt, male kostky, pave, sotolina) to ma ale jeste daleko.
No a pak je tam omezeni minimalnim tlakem pro ochranu rafku proti beznym diram (a ev. proti cvakani), ktery bude u 23mm plastu nekde kolem 3–4 bar.
Absorpci energie z vibraci jezdcem uz rozebira knizka Bicycling Science. Matne si vybavuju ze nejakou citujou studii US armady na osadkach tanku, a ze to je pomerne ucinny a znacny zdroj ztraty energie ;-)
-
Já jsem zase provedl studii potřebnosti klasické „tankovky“ na hlavu, 50% subjektů ji vezlo, druhých 50% bez ochrany hlavy s autopodáním placeba (speciální ego-booster), u první skupiny nebyly zaznamenány žádné negativní vlivy na pozornost nebo subjektivně vnímanou zátěž, druhá skupina vykazovala dramatické zhoršení schopnosti vnímat a vyhodnocovat situaci, už jen pro tu krev řinoucí se všude možně z čela a obočí :) Aneb mě se naštěstí nějaká bigošská důstojnická hrdost a potřeba dokázat těm zapráskanejm zápaďáckejm tankánům jak jsme tu tvrdý, netýkala :) Jinak teda vibrace mi v terénu tak velký nepřišly, spíš to byly nárazy jako prase a lety na centrifuze :) ovšem přejezdy na asfaltu musí být solidní žrádýlko, obzvlášť s kovovýma pásama..
-
Jako ze kdyz se posadka tanku vytrese, tak to zpomali tank? :)
-
-
Chybí mi nějaký použitelný výstup. Autor sice uvádí šířku pláště, na kterém se dělalo měření, ale nikde nevidím hmotnost jezdec+kolo. Předpokládám, že optimální absorbování mikronerovností je dané konkrétním promáčknutím pláště. Například pro mikronerovnosti 1 mm bude optimální promáčknutí pláště 1,5 mm. To je ale dané právě zatížením, ne? Pokud na stejně nafoukané kolo sedne 50 kg jezdec tak se bude drncat, kdežto 100 kg jezdec cvakne duši na prvním kamínku.
Do na internetu dostupných kalkulátorů se zadává celková hmotnost a šířka pláštů – to mi dává smysl. Jenom nevím, který z těch kalkulátorů zohledňuje tyhle poznatky :o(
-
Tenhle problem nema jednoznacne reseni. Nezalezi jen na hmotnosti jezdce, ale i sirce rafku. Obecne by se to dalo shrnout, ze cim tezsi jezdec a uzsi rafek, tim je treba foukat vyssi tlak. Heine, ktereho jsem odkazoval vyse na to ma nejakou empirickou metodu danou otiskem plaste na podlozce. Ve finale si ale spravny tlak musi clovek najit sam dle te poucky vyse a hlavne dle stavu silnic/terenu po kterem jezdi.
Pouzitelny vystup z mereni je takovy, ze sirsi plast jede lepe. Zaroven musi byt ale dost kvalitni z hlediska schopnosti deformace = vysoke tpi, latexova duse nebo bezduse = nizky valivy odpor.
-
Heine zmiňoval již dříve, že doporučuje začít na 15% tire drop.
-
Tak nejak to resim, kazda kombinace plast+rafek je jina a navic ty nase dilenske pumpy myslim merej uplne tragicky, me to treba ted ukazuje u 15% dropu kolem 3 baru, ale bude to asi vic… nema cenu resit/merit tlak, leda jako referenci pro pristi nafoukani stejnou pumpou, ale spis to stlaceni a nasledne jak to jede, kdyz ma clovek najetou znamou trasu, da se poznat podle tepu, prevodu atd ze to jde lip (akorat nekdy je to placebo)..
-
Je mi líto, ale podle tepů a převodů se dá poznat tak leda tak jaké máš tepy a převody. Nic jiného.
-
..nebo odkud fouká vítr zrovna ;)
-
-
-
-
-
Hmotnost jezdce mi také zajímala, abych si udělal představu jak to bude pro jakou hmotnost zhruba posunuté.
Dole v diskuzi zmiňují 170lb., tzn. 77kg.
-
A rozlozeni predni-zadni v obvyklem posedu (u me cca 40/60%, vazeno).
-
-
-
-
Něco jsem hledal na stránkách bike-magazinu a náhodou narazil na tohle:
http://www.bike-magazin.de/…/a31589.html
Z odkazu vytahuju výslednou tabulku měření. Konečně srovnání na totožném typu pláště včetně měření v reálu.
Výsledky zajímavé. Hodně záleží na konkrétním plášti. Ground control ztrácí na valivém odporu už hodně a to jak při laboratorním testu, tak při měření v reálu ve výjezdu. V reálu ovšem zajímavé, že ztrácí hodně jen na 29", na 27,5" už téměř nic.
U Schwalbe v reálném měření z výjezdu ztrácí 27,5" minimálně a 27,5" je nastejno s 29".
Pro měření výjezdu je potřeba vzít v úvahu typ povrchu, který byl pro 27,5"+ hodně přívětivý. Na tvrdém povrchu bude výsledek z reálné jízdy mnohem blíže těm laboratorním měřením.
Na testovací překážkové dráze dle očekávání jasně vede 27,5"+.
Celkově to na můj vkus u NN už bylo celkem dobré pro 27,5"+ (pro mě to pořád není, ale čekal jsem horší výsledek, takže příjemně překvapily výsledky 27,5"+), u Ground control už dost bída.
-
Laboratorní test deseti silniční plášťů – na hladkém a členitém válci a při různých tlacích:
-
Zajímavý test aero kol
..........................................Watts required at 45kph
Hand position: ........................Hoods......Drops.....Aero on Hoods
Trek Madone Race Shop Ltd...........301.6.....299.1.......279.1
Specialized S-Works Venge ViAS......301.6.....300.1.......286.1
Canyon Aeroad CF SLX.................307.6.....295.2.......281.5
Cervelo S5...............................309.2.....306.5.......281.1
Giant Propel Advanced SL.............343.0......332.6.......298.0
-
Rozdily jsou podle me v ramci chyby mereni, takze zadne. To je pro me vysledek testu.
-
To máš pravdu. Jen Propel je trochu mimo.
V jednom starším testu porovnávali Cérvelo S5 a Ultimate CF SLX (nejspíš o generaci starší) a rozdíl je docela dost velký i když vyjádřený v rychlosti a ne Wattech.
Rozhoduji se mezi Aerodem a Ultimatem, tak by me rozdíl mezi těmi koly velmi zajímal.
-
Hlavne si myslim, ze cele to krasne mereni zruinuje jeden kosik na bidon + bidon. Nebo dva.
-
Souhlas! A kdyby jeno to, on možná i rozdíl nový-poškrábaný bidon udělá víc.
-
Dokaž to měřením :-D
-
Proste jen odhaduju. Je to dost podobne, jako kdyz se driv merily kola bez ramu, nebo ramy bez kol. Stejne tak mi tam nesedi to tvrzeni, ze posed nastavili stejne na vsech kolech a pritom tam byly trochu jine berany – uz to jde proti sobe. Pokud tam byly ruzne berany/oblouky, tak maji jiny drop a reach a tvar oblouku a tim padem i to hodne ovlivni drzeni a tim padem aerodynamiku. Uz jen rozdil drzeni dole za berany s natazenyma rukama a nahore za paky se zalomenym loktem do cca 90stupnu tak, aby telo bylo ve stejnem uhlu udela velky rozdil ve prospech druheho jmenovaneho. Jestli je tahle poloha dlouhodobe udrzitelna je ale samozrejme dalsi vec :-D.
-
V horním úchytu se zalomenýma rukama je v testu poloha „Aero on hoods“.
Kola byla měřená jako celek, tak jak je dostaneš z obchodu a nastaveným posedem podobně jak to jen jde v rámci možností. Každé kolo má jiná řídítka a šířka a drop budou výsledky dost ovlivňovat. Jestli by bylo přínosnější všechny kola změřit se stejnými řidítky, je otázka.
Madona a Venge mají kompaktní řidítka, zatímco Aeroad řidítka mají hlubší drop. Proto je tak malý rozdíl u Madony a Venge mez polohou „Hoods“ a „Drops“. U aeroadu je rozdíl výraznější.
-
Proste je to nesmysl za hranou presnosti wattaku (±2% z 300W mas 12W rozptyl) o tech ostatnich zanedbanych detailech, ktere jsem zminoval vyse nema ani cenu mluvit.
-
-
No když se podíváš třeba na Adama Hansena, tak ta pozice je udržitelná po dobu hodin :) U mě v řádu minut :)
-
Pro me je to prijemnejsi nez spodni uchop, ten mi nejak totalne nejde.
-
-
-
-
-
OT, ted byl na cyclingtips test noveho Ultimate s disky, komentovane vs Ultimate rafkove (super, ale to kilo+ navic je znat), a Aeroad je tam myslim taky nekde, dole je tam odkaz.
A subjektivne jak te pozoruju, ohebny jsi dost, gramy neresis, Aeroad je na aero celkem jezditelne kolo, a hlavne se ti strasne libi, takze myslim je jasno ;-).
-
Ultimate je zas taky celkem aero, das na nej 28mm plaste (i sirsi, Aeroad max 25mm), urcite bude Ultimate pohodlnejsi, i kdyz Aeroad je na tom na svou kategorii dobre. Babo rad:) Na ty vase sprinty do Podebrad Aeroad, na neco dlouhyho do kopce a deravych silnic bych to videl spis na Ultimate..nebo?:) Btw. Valverde ted vyhral Lutych Baston na Ultimate:)
-
jeste se divam na to kilo navic..neni divu, ze tam je rozdil, kdyz je 400g v kolech – ksyria na rafkove verzi vs levnejsi verze Cosmic na diskovem (1780g). Uz dneska se daj poridit diskova kola 1400g. Az se tam da nova verze diskovych pak, pujde dalsich 200g dolu a pak uz ty disky zvitezi na plne care:)
-
-
Tak jsem se podíval i na ten test Cervelo / Ultimate – a tady je ten rozdíl zajímavý, ale aby to mělo skutečnou vypovídací hodnotu, museli by dát ještě stejný testovací protokol s prohozením kol, tedy Kšýria na Cervelu a aero Hedy na Ultimatu. Imho bude prakticky celý ten rozdíl právě v kolech a v rámech bude rozdíl marginální..
-
V Radotíně maj u dveří plakát s čísly nové R5. Až neuvěřitelný změny, tuhost středu nekomentuju, úspora přes 20w na rámu a 5w řidítkama při jízdě (jakou rychlostí nepíšou). Schválně to příště vyfotím.
-
-
-
No hlavně je zarážející výsledek různých pozic jezdce…
U Propelu rozdíl za páky / aero pozice na pákách 45 wattů, ale u Madony ta samá změna pozice 22,5 a u ViASu dokonce jen 15,5w? To mi zavání spíš odlišným nastavením posedu, než rozdílem mezi jednotlivými rámy..
A taky tam výrazně chybí referenční „aero brick“ typu klasická ocel na kulatých trubkách s bowdeny venku, aby to dávalo aspoň nějakou možnost relativního porovnání
-
přesně, ta změna posedu v rámci řidítek shodné šíře by mela být případně jen o dropu rodel, tzn 3cm max.
-
-
-
Tomu rozdilu kolem 20W v uchopu bych veril, ale ten Giant nejak uletel. :-)
-
-
Tuhost predstavcu – viz http://blog.fairwheelbikes.com/…stem-review/
-
Tady nějaké výsledky z reálných měření
https://forum.bicyclerollingresistance.com/…s-scientists
Virtual elevation method (použitá metoda testování) je založená na měření wattmetrem + data z gps. Celé je to pak výrazně složitější, do úplného detailu jsem to nestudoval. Rozhodující je, že jsou to data změřená wattmetrem z reálných jízd. Možná by to chtěl ještě větší objem dat, jak se jednotlivé jízdy trochu liší (což je jasné, v terénu to nikdy nebude pokaždé stejné při více opakováních), ale trend je z toho vidět.
A nejdůležitější na tom je, že tyhle výsledky změřené v reálu ± odpovídají i měření na bubnu, které na bicyclerollingresistance provádí. Tedy jen to potvrzuje, že i z měření na bubnu lze brát realitvní srovnání plášťů mezi sebou.
-
Tak jsem našel první měření addix Schwalbe. Je to z bike magazinu, takže lze srovnávat zase pouze s měřeními bike magazinu a bohužel z toho nemám zatím ideální srovnání. Ale něco lepší než nic:
Z nových Schwalbe s addix je k mání pouze měření 29×2,25" Rocket Ronu TLE addix speed a NN 29×2,35" speed grip.
To by bylo samo o sobě měření pro dobré varianty, ale bohužel pro srovnání ze starších měření ještě s pacestar je k dispozici Rocket Ron (také 29×2,25") pouze v lite skin verzi a NN zase v jiném rozměru.
RoR TLE 29×2,25" addix speed: 18W
RoR lite skin 29×2,25" pacestar: 16,9W
Jediný plášť v testu rychlejší než RoR addix speed byl Spešl Renegade, který měl 16W (to je výborné), ale současně dostal opravdu o mnoho horší hodnocení gripu než RoR (Kurvenhalt i Traktion).
Z toho tedy zatím nelze udělat jednoznačný závěr, protože neznáme přesný rozdíl mezi lite skin vs snake skin verzí pro podmínky testu bike magazinu. V každém případě se nekoná ani žádné znatelnější zrychlení, ani zpomalení a addix speed pojede ± stejně jako pacestar.
A pak je tu srovnání pro NN, jenže tam zase jsou k mání (změřené v bike magazinu) jen jiné rozměry 29×2,35" vs 27,5×2,35"
NN pacestar 27,5×2,35": 19,8W
NN trailstar: 27,5×2,35": 39,7W
NN Speed grip 29×2,35": 20,4W
29" verze dopadají někdy o chlup lépe, tak to také nelze úplně přesně srovnat. Ale v každém případě výsledek speed grip NN je výborný, zvlášť když lze srovnat s RoR speed.
V testu pak všechny ostatní pláště stejné kategorie znatelně pomalejší než NN, přitom všechny měly současně i hůře hodnocený grip (s vyjímkou Trail kingu, který dopadl lépe v hodnocení Kurvenhalt a hůře v hodnocení Traktion – celkově byl jako jediný tak vyrovnaný v gripu s NN).
-
Ještě doplním z toho testu další dva Schwalbe
Magic Mary Soft 27,5×2,35 – 26,7W
Magic Mary SG Ultrasoft 27,5×2,35 – 47,7W
To jen ukazuje, že addix Soft jede ještě opravdu výborně a až Ultrasoft je kotva. To je velký posun od trailstaru, kde i NN v trailstaru byl o hodně pomalejší než Magic Mary Soft.
-
ten speed grip vypadá super. Potřebuju na AMko zadní plášt místo NN pacestar, takže kandidát je jasnej
-
Překvapil, čekal jsem speed grip pomalejší.
-
neviem…pacestar a speed je +/- to iste, speed grip je ale uplne inde jak trail star a ten je furt o chlp horsii jak soft. skoda ze nejde merat aj ten grip a kurvenhalt, lebo inak niekto nasiel svay gral.
inak sa mi len potvrdzuje, ze cely bikerollresistance je „nezavisly“ web plateny schwalbe. uz len ta metodika je divna, na kieho boha robia testy mtb pri rychlosti 30km/h, to je o 25% viac jak jazdi majster sveta na xc okruhu a o 50% viac jak jazdia velmi zdatni am jazdci.
proste su okrajove podmienky nastavene tak, aby rozdiely boli co najvacsie. by ma fakt zaujimal ten isty test pri trebars 18km/h.
ale jako aby nevznikol omyl, schwalbe su vyborne gumy.
-
Naopak to meri pri vhodne rychlosti. Jde tu o vysledny pomer namerenych hodnot a ten na rychlosti nezavisi a kazdy uz si to muze prepocitat pro svoje pouziti na rychlost jakou chce.
Pri 18km/h by to vyslo pomerove uplne stejne.
Pouze by se pro mereni v nizsi rychlosti vice projevila nepresnost mereni.
A krome toho i pro realne pouziti je zajimavejsi mereni pro vetsi rychlost nez 18km/h. Nejvice se projevi valivy odpor na rovine.
V poradnem kopci je to stejne hlavne o gravitaci, tam te valivy odpor uz tolik nezajima.
Tedy srovnavat to s prumernou rychlosti na kopcovite trase je o nicem.
-
s prvym odstavcom nesuhlasim. neni jediny dokaz, zo to pomerovo sedi. dokazat to ale tiez neviem. vychadzam skor z praxe, jazdil som uz kde co, momentalne kedze zacinam mat dost odpor k netechnickemu mtb jazdeniu miniony a nejak na segmentoch nepozorujem ze by som bol pomalsi. kedze som lemra, povedal by som ze pri malej rychlosti ke rozdiel vyrazne mensi jak pri vyssej. zo zhorsujucim sa povrchom to klesa este viac, s rym suhlasim. a imho by s tym este celkom vyrazne zamavala sirka rafika. ale ok, uznavam ze su to dohady.
-
-
A také jsi vůbec nevzal v úvahu povrch. Když na biku pojedeš na pomalém povrchu, tak se valivý odpor několikanásobně navýší a klidně pak může být i pro 10km/h větší než pro měřených 29km/h.
Tedy ten test je v rámci měření na bubnu zcela ok.
Jediné co je problematické je přenos výsledků na různé druhy povrchu. Už začíná být více měření z Wattmetru z testů reálné jízdy v terénu. Zatím co jsem vše viděl, tak to ± sedělo s měřením na bubnu, ale není těch testů zatím ještě dost.
A navíc je tu velký problém to v reálu dobře změřit. Výsledky valivého odporu hrozně moc kolísají pro jednotlivé pokusy průjezdu stejného úseku, takže je potřeba velké množství opakování, což sice dobré testy mají, ale je to také důvod, proč je těch testů tak málo (nikomu se do takového pořádného měření nechce).
-
-
-
-
-
Dalsi mereni. Konecne i siroke plaste. Zdrouj magazin Tour.
-
ak tomu obrazku rozumiem spravne tak teoria cim hrubsie tym mensi valivy odpor obzvlast na zlom povrchu sa moc nepotvrdila. este to teda mohli skusit aj pri rovnakom tlaku.
-
Tohle je 5 nejrychlejsich plastu ze vsech.
-
to jo, ale on tím myslí, že tomu bon johnovi naroste na hrubým povrchu ten odpor na skoro dvojnásobek a přitom užší schwalbe one má ten odpor celkově nižší všude (i na hrubým povrchu) a je to užší plášť.
A tedy že to vyvrací trochu tu teorii, že čím širší, tím nižší valivý odpor… (a projevující se vlastnost hlavně na drsných površích)
-
Ja to chapu. Ono to ale trochu souvisi i s provedenim plaste, kdy Bon John ma tlusty behoun, kdezto Schwalbe je slupka. Cimz nerikam, ze nemate oba pravdu.
-
..tak jsem mezitím našel, jestli dobře chápu, tak to nějaké zatížení mělo a převalovala se soustava dvou kol spojených zatíženou konstrukcí. Ale dělá to na mě dojem, že závaží rozhodně nemělo váhu, jakou má běžná soustava jezdec+kolo, takže výsledky tím musí být od reality nutně zkreslené. Jinými slovy měřili vlastnost pláště se přizpůsobit povrchu, ale už ne jeho schopnost pružit a zpracovat dynamické rázy od nerovného povrchu, jaké působí při skutečné jízdě. Takže bych tu teorii o poddajném širokém plášti na základě tohoto měření šmahem ze stolu nesmetl..
-
ok :-)
-
110kg zatez a 15 jako kyvadlo ci jak to nazvat.
-
Dík za osvětlení..tak teď už nám nezbývá než kibicovat nad pivem o rozdílu mezi pomalým převalováním tam a zpátky a jízdou kolem 30 v hodině na nepravidelně hrubém povrchu v reálném světě :)
-
-
-
-
Zajímavé, díky..
Šváby tedy stále cajk :) Hele a víš, jak a na čem to měřili?
-
A presna metodika – konecne spravna – vcetne dalsich informaci viz http://www.tour-magazin.de/…/a37337.html
-
No uz se to tu resilo, jak tyhle podminky extrapolovat na 35km/h teda nevim. Vis sam ze jet na silnici na malych kostkach 20 je boj a na 35 uz to leti hladce. A Heine ma poznamku pod carou, ze pry se tohle merilo na valci… Si myslim ze nejrozumnejsi metodika by byla na silnici s whatmetrem, vcetne pohlcovani vibraci jezdcem.
Vysledky, Compass dobry na to ze to jsou relativne odolny gumy. Vittorky slupicky 0.8mm behoun?! The Secret Pro onehda na CyclingTips komentoval ze Vittorky nebyvaly nic moc, ale ted ze jsou z nejlepsich. No a 2/3 worldtour jezdi Conti. Zajimalo by me vysledky dalsich, jestli je delali.
(P.S. Prekvapuje me ze Heine doporucuje butylove duse, aspon na eshopu)
-
-
-
-
-
Docela zajímavé video z fabriky DT Swiss kde je kromě vzniku kol vidět i nějaké to testování (výdrže).....
-
Trochu mě poslední dobou zajímaly špice, jejich tvar a počet a vliv na aero. Čtení asi trochu starší, ale měřeno v tunelu. http://www.aeroweenie.com/…okecount.pdf
-
Mazani retezu. Pry to mame macet v roztavenem vosku.
https://cyclingtips.com/…s-you-money/
-
Používám Squirt několik měsíců. Funguje dobře mi příjde, řetěz nemastí a zůstává docela čistý, což je super. Menší ztráty nepoznám, ale když to píšou že je tak super tak to určitě bude pravda :))
Zatím jsem ale řetěz se Squirtem nezkoušel nechat třeba 400–500km bez mazání, abych vědel jak se bude chovat.
-
Ještě upozorním znovu na Squirt Lube. V testech co Hroch postoval, dopadl jako jeden z nejlepších. Je to tekutý vosk s nějakým rozpouštědlem, nanese se na řetěz uplně stejně jako klasická maziva, takže je to rychlé a jednoduché. Rozpouštědlo se odpaří a vosk rychle zaschne, nemusí se nějak šetřit, lepší je nanést toho více a vydrží to déle. Řetěz se nešpiní a bordel se na něj nelepí, není mastný. Dostane jen takový našedlý plak na sobě, který se dá otřít hadrem.
Kdo se nechce zabývat namáčením řetězu v roztaveném vosku a zároveň si úžívat výhod mazáním řetězu voskem, tak je Squirt lube super varianta.
Taky dobrá varianta je po prvním odmaštění řetězu, udělat základní vrstvu roztaveným voskem a pak už jen přidávat Squirt lube až do konce života řetězu. To by se obešlo i bez Quick linku.
Akorát dostupnost je horší, v českých obchodech jsem Squirt před půl rokem nenašel a od té doby nevím.
nějaké recenze. Doporučuju to video na youtube
-
-
Jo, to jsem si přesně říkal, že by to mohlo být zajímavý, vzít nový navoskovaný řetěz a když začne ševelit, trochu dokápnout Squirtem..
-
Dik. A jak jsme se bavili, tak by se dal pouzit Xylen + parafin, coz vytvori roztok. Po namazani retezu se xylen odpari a zustane parafin. Cena viz https://www.verkon.cz/…eru/v-15372/ + parafin stoji cca 80,– za pul kila. Mozna by mi mohl zrevidovat me uvahy nejaky chemik. Hrochu?
-
To zní zajímavě tedy…
-
Já jsem to ráno diskutoval a doporučili mi https://www.parafin-jericha.cz/…m-detail-283 (~27 Kč/kg bez DPH) + nějaký olej. Vytvoří to směs, která dobře penetruje. Ještě čekám zprávu, jestli umí menší množství než 25 kg…
-
Tož je to hezké tohle kutilství, nebo spíše domací alchymismus, ale zase toho fakt nepotřebuješ mít litry :)
120 ml Squirt Lube za 10 euro vystačí klidně pár let :)
-
Povařit řetěz v parafínu zajistí zcela určitě lepší výsledek, než povrchová aplikace. Dále o čem bychom tady pak psali, že?
-
-
-
xylenem se smyvaj vosky z lyzi to jo. Ale myslim ze vytvori spis kasi nez roztok. Vyzkouseny to nemam.
-
chemik nejsem, ale když jsme byli malí a jezdili pod stan, tak nám táta impregnoval celtu voskem rozpuštěným v Perchloru. Potom to nastříkal na celtu a nechal vyschnout.
-
-
u nas aj v nemecku je dostupny bezne a neni to ziaden zazrak vo vydrzi ani v „maznosti“. trocha menej spini, to hej. nicmenej je trebars taky brunox top kett minimalne na silnicku vhodnejsi.
-
Mimochodem, nemá někdo zkušenost s u nás dostupným Finish Linem ? Nevím, jak je na tom oproti Squirtu, ale míněno prostě pro účely domáznutí voskovaného řetězu, až začne povrzávat..ale nerad bych to tím zajebal :)
-
Ja to pouzivam a prijde mi v pohode. Je ale potreba casteji cistit. Pouzivam to ale i na mokro a na bike a v pohode. Treni je urcite lepsi oproti beznym univerzalnim smesim, nic nesusti a nevrze. Jinak i Juice Lubes dela keramiku a taky je moc fajn.
Aha edit: koukam ze to je wax, ja mam tu wet verzi. Pardon.
-
já teď koupil tohle
je to teda hodně tekuté, tak to snad zateče. Asi to bude potřeba častěji mazat, o trvanlivosti nic neřeknu, zatím najeto tak 50km :-)
-
No vida, to vypadá nadějněji.. dej pak prosím Tě referenci, hlavně jestli fakt nelepí a řetěz zůstává čistý a nešpinící..díky
-
klidně napíšu, ale jen jsem odmastil řetěz Muc-off Degreaser a namazal tímhle, takže minimálně bordel zevnitř řetězu to špinit bude, ale napíšu po víkendu
-
Hmmm, tak na netu to teda nemá moc dobré hodnocení, tak nevím :(
-
-
-
to je najzufalejsie mazivo ake FL ponuka, spini ako wet(zeleny) a vydrzi ako dry(cerveny)
-
Ha, to jsem chtěl vědět, jestli špiní, tak to je no go..dík
-
-
hroznej shit.
po testech všeho možnýho na všechno používám FL wet.
časem se možná kousnu na UL čističku a pak bych to eventuelně přehodnotil a zkusil třeba UFO :)
-
podobne,
varianta je na silnicku brunox topkett, torcha menej to zasiera a na silnicku z hladiska vydrze staci.
-
Teďka používám BikeWorkx Chain Star Normal, když se toho nedá moc a nechá zaschnout, což znamená namazat den předem, tak to není úplně špatné… Ale kdo má čas mazat řetěz den předem :o)
-
-
-
-
-
Muzem to zkusit. Mam ted cerstve nasazeny nejety retez na Eaglu a budu brzo davat i na Madonu a Boona.
-
Nevis jak co nejlepe odmastit retez, aby se odmastil i uvnitr cepu? Ultrazvukova cisticka je na to asi idealni, tu ale nemam. Ponoreni do isopropylalkoholu, petroleje atd.?
-
Petrolej/nafta jsou mastné. Takže isopropylalkohol nebo třeba benzín, případně nějaké odmašťovací směsi. Tu mám vždy ekologickou otázku, co pak budeš dělat s tím špinavým roztokem? Ale pořád si myslím, že odmastit nový řetěz je blbost. To bych nechal být a odmastil až s prvním čištěním. Než hypotetické watty mne více štve, že to chytá bordel. Což by ten vosk vyřešil, ale pracnost mi za to nestojí :-)
-
Isopropyl alkohol a kompresor.
-
Jedine ultrazvuk.
-
A máš zkušenost s něčím konkrétním? Co jsem slyšel, tak takové ty menší typu Lidl nejsou k ničemu..
-
Do měsíce bych rád zkusil odmastit, namazat a navoskovat nekolik retezu. O zkusenosti se pak podelim.
-
Takze. Vycisteno ultrazvukem. Ve starem esusu jsem rozpustil vosk, kydnul retezy, protrepat, nemichat. Vyndal retezy, ofoukl stlacenym vzduchem a nasadil na kola. Dneska prvnich 10km. Vybuch ani nekotrolovatelna stepna reakce nenastala. Retez ma normalni zvuk, normalne radi, uspora v radu tisicu wattu. Uvidime dal.
-
Vycisteno protrepanim v petce v petroleji a otrenim. Vosk rozpusteny v plechovce od kociciho zradla, retez namocen, pomichan, vytazen a zahorka vytren do stareho tricka do sucha. Nasazen na festku a zavesen na zed aby dozral. Vypada cisty jako sklo, ale radit to myslim nebude.
-
Dneska asi 150 a zatim drzi. Uvidime dal. Vyhoda je, ze se na retez nelepi prach.
-
Dej vedet jak se to vyviji, cisty retez laka. Nez najedu nejaky dlouhy km na festce, to potrva.
-
Na Madone od zacatku vrzal jeden clanek. Po cca 200 to vrzalo cele. Boone po 300 jeste dobre. Dneska jsem ale oba hodil znova do vosku, pricemz predtim jsem retezy ofouk kompresorem a prostrik odmastovacem. Uvidime dal.
-
Na biku, rozpustný vosk, po aplikaci na omak téměř suchý (občas nějaké přebytky utírám z rolen hazky), životnost cca 100km, potom je řetěz slyšet. Buď domazat nebo umýt a namazat. Na dvou kolech rok a něco. Jestli je to výhodné – málo dat. Min ale ten pocit, sucha a bezpečí. Zaolejovaný pohon jako v IT – to mé kola neznají :-)
-
Hmm.. to teda vypada tak na lestenky.
-
-
-
-
-
V praci mi uz nekolik let lezi ultrazvuk a vubec by me nenapadlo, ze bych si v tom mohl cistit retez. Jen jsem se chtel zeptat, co se do toho leje? Voda se saponatem, nebo nejaky cistici prostredek?
-
Pry tam byl Cyklostar. Ale asi obecne cokoli nehorlavehomuze byt.
-
saponát Fulcron s destilkou..
EDIT: ..v poměru 1:1
-
Vyzkousim tedy saponat a demi vodu.
-
Měl jsem v tom modrý cyklostar. Je lepší nahřát na cca 40–50st. C. Pokud někdo má tip na průmyslový saponát za rozumnou cenu a s dobrou dostupností tak dejte vědět.
-
Poptal bych se v drogeriích, kde prodávají rozlévané saponáty. Před léty jsem něco takového pořizoval u nás v Čela. Ale už si nepamatuji název ani cenu. Jen, že to byl průmyslový saponát.
-
-
-
-
-
-
-
-
Sem tam tu lidlovku pustit s retezem = OK. Jsme doma dva a otocit v ni dva retezy 2–3× za sebou byla pro ni smrt. Nebyla to lidlovka ale neco podob za cca 1k Kc. Nakonec vymena za nejakou 3l nerez s ohrevem a volbou frekvence…
-
-
-
-
-
takže koupit obyčejný parafín na lyže, rozpustit a máčet čistý řetěz? :-P
-
No jo, aspon to vyslo nejlip v tom prostrednim testu. Nebo koupit specialni z Ameriky s Place-Boo Technology efektem. Ten na lyze bude taky drahej.
Zkusim nejakej parafin na festce, mam tam spojku. Jak dlouho vydrzi nevrzgat.
Jediny co me trochu odrazuje je, ze jsem kdysi na zimu maznul retez na nadrazce konzervacnim voskem na dutiny. Kdyz se ochladilo, retez ztuhnul a nemoh jsem to uslapnout ;-)
-
Hlavně mě zajímá, jak to bude špinit. Tím špinit mám na mysli ty voskové šupiny co z řetězu budou lítat při jízdě. Jak se to bude lepit na vše okolo.
-
Pod trenazerem mam drobecky :)
Jedine kde se na kole neco zanasi jsou převodníky. Dela to na zubech povlak, ale nic co by hadr neotrel :)
-
-
Kdysi jsem zkousel retez na motorku vyvarovat ve smesi vazeliny, oleje a praskoveho grafitu. To byla kvalitka. Nechtelo se mi roztapet kamna v dilne, tak jsem to delal v kuchyni na sporaku. Ten smrad jsme pak vetrali asi 3 dny.
Ale jak to zateklo do valecku, tak to drzelo pomerne dlouho.
-
tak koukám že obyč parafín na svíčky je 1 kilo za 100kč, to není tak strašné, v tom se bude dát vyvařit spoustu řetězů :-P asi to fakt zkusím :-)
o watty mi vůbec nejde, hlavně mě láká čistý řetěz a nemuset furt čistit a mazat… mažu/čistím skoro každou druhou vyjížďku a fakt mě to neba… udělám si pěkný večer, vyvařím 4 řetězy a budu mít snad na dlouho vystaráno :-D
zimy bych se nebál, parafin tuhne při celkem vysoké teplotě(50°C?), takže je celkem jedno, jestli je 30° nebo –10°C, ta konzistence bude cca stejná, není to olej, který spíš bude v zimě tuhnout…
píšou, že ztuhlý parafín na povrchu se rozlítá během prvních pár protočení, takže uklidíš, očistíš převodníky a užíváš si čistého nevrzajícího řetězu po dlouhé stovky km (aspoň taková je má idealizovaná představa :-D )
-
z jakeho dovodu by parafin mal medzi valeckami vydrzat dlhsie jak nejak specialne vysokotlakove mazivo typu prevodovkovy olej a pod. a navyse mat daleko najmensi odpor?
btw tie huzevnate voskove maziva typu „vselek“ Bel Ray mozno vydrzia o malo dlhsie a a menej zasieraju retaz, nicmenej neni to ziadna slava co sa tyka radenia samotneho a su kua hlucne(a povedal by som ze aj co sa tyka odporu tak nic moc ale odmerane to nemam). navyse v zime a vlhku ako takom ma retaz tendenciu hrdzaviet. podobne je na tom ten dalsi vyssie pominany vselek squirt, je o nieco „maksi“ cize menej hlucny a radi o nieco jemnejsie, nic extra ale nevydrzi a navyse ma taku drobnu vadu, ze je sice ako vravia „eco“ co ale ked si to poriadne pozriers znamena, ze je na baze vody co mi neprijde ako nijaka super vec mazat vodou.
-
proč parafín vydrží dýl nevím, vycházím jen z testů výše, kde jsou výsledky celkem jasný…
zásadní bude asi to, že v parafínu ten řetěz vyvaříš, takže se dostane tam, kde je nejvíce potřeba, čehož nikdy s žádným běžně aplikovaným mazadlem v takové míře nedosáhneš… otázka je, jaké by byly výsledky po vyvaření v převodovém oleji… co se odporu týče asi podobné, na výdrž a čistotu bych si klidně vsadil na parafín, má prostě jinou strukturu než olej, takže ho v bordelu a vodě tak snadno nevymyješ…
jen vymyslet, jak řetěz vyčistit opravdu dočista, jak píše treatt, pračka a machání v benzinu asi nebude úplně dostačující… :-/
-
…tak..a ultrazvuk, který dává výkonem smysl, to je celkem investice…
-
To by me docela zajimalo. Videl jsem na bazarech pár kousku za 400–500 Kč, ale moc neverim ze to bude dobre fungovat. Prumyslove jsou uz v radech tisicovek a do toho bych nesel.
-
No právě, jak jsem psal výš na Tomáše, četl jsem, že třeba Crest z Lidla je naprosto neúčinný..
-
-
-
-
-
Mám to úplně stejně, čištění řetězu je věc, která mě na celý cyklistice nejvíc prudí, tak po vosku už taky nějaký čas pošilhávám. Ale zatím řeším problém, jak řetěz dokonale vyčistit, jinak to totiž nedává smysl. A i když to protáhnu pračkou na řetěz a následně máchám v benzínu, stejně na vnitřní straně zbývá něco bordýlku. A ultrazvuk nevedu :(
Navíc by mě na tom teda dost lákalo, že odpadá problém, co s tím zasviněným zbytkem benzínu (jiného odmašťovadla), slejvat to, hromadit a pak jednou za čas odvézt do sběráku není moc praktické ani z toho nemám moc dobrý pocit z ekologického pohledu..
-
nedávno jsem koukal na zajímavý videa v tomhle směru od oz cycle, týkající se čištění a voskování:
https://www.youtube.com/watch?…
https://www.youtube.com/watch?…
https://www.youtube.com/watch?…
-
tak ale ked poriadne tak uz jedine tak jak to kaze sheldon brown https://www.sheldonbrown.com/chainclean.html
-
to už bys na to potřeboval svýho chain-boye full-time :-)
-
Ani by mě nepřekvapilo, kdyby Eddy Kanibal svého mechanika k něčemu takovému nutil :-D
-
-
-
Jednou si to celé prohlídnu – u toho ultrazvuku odhaduji, že tam měl málo roztoku – Tedy zahlédl jsem že tam leje jenom vodu ale předpokládám že tam nějaký saponát měl také (snad možná). Málo roztoku = menší účinnost a velká šance odpravit měnič(e).
-
-
Kdyz to nechas ustat a sfiltrujes pres trychtyr s troskou vaty nebo filtr z novin, tak to klidne muzes pouzit znova. Pevne castice si sednou a rozpusteny olej nevadi, nepotreujes to odmastit ale vycistit.
A jinak protrepat v petce (od cerstvyho mlika s sirsim hrdlem) bude mozna ucinnejsi nez ultrazvuk.
-
https://cyclingtips.com/…nace-how-to/
Tak pry nejdokonaleji vytrepat retez parkrat
v redidle (mineral turpentine) az je ciste a pak vymyt zbytky redidla denaturakem.
-
Na cisteni jsem si poridil Isopropylalcohol, to je taky ok ne?
-
-
-
-
-
-
tak jsem test s voskem také provedl, půl kila granulovaného parafínu za nějakých 100kč, namazáno 6 řetězů, úbytek vosku nepozrován :-D u prvního jsem se inspiroval a po vytažení ho ofouknul vzduchem, osobně nedoporučuji, efekt byl spíš ztvrdnutí vosku na řetězu, který pak bylo potřeba rozhýbat a vosk odstranit(to bylo provedeno z časových důvodů až na kole), další řetězy po vytažení z lázně otřeny normálně hadrou, výsledek v mém případě mnohem lepší.
Na silnici mám teď za týden najeto nějakých 240km a zvuk řetězu stále stejný. Ano, píšu zvuk, při velkém křížení z převodového ústrojí jde slyšet celkem zřetelný šelest, jestli je to řetěz nebo jiná komponenta nevím, zas tak mě to netrápí. Dojedu ho do 300km a pak hodím dalším a uvidíme, jaká bude změna ve zvuku.
No a co je nejdůležitější – na řetěz se vážně nic nelepí, ani jsem na něj nesáhl a furt krásně čistý :-) takže za mě zatím super :-)
Jo a čistil jsem benzínem v petce, celkem ok…
-
Na jinem kole muzu nahlasit, ze budem voskovat az po vice nez 1000km.
-
Na tom kterým jsi jel 24hod? :)
-
Ne. Testovano zkusebni jezdkyni.
-
Jo to bude dobra testerka, spousta dat v kratky dobe aj i za kazdyho pocasi ;-)
Je ten retez porad cisty?
-
Byl, ale pekne vrzal. Otazka jak dlouho v tom stavu byl. Vis, ze ona je k technice dost netecna.
Ja ted na 400km fungoval take v pohode. Rekl bych, ze u me je kratsi zivotnost vosku dana tim, ze retez byl uz pred smrti. Presto ale 400km zvladnul bez vrzani ci pazvuku. Dal jsem ted novy s tim, ze jsem ho jen odmastil odmastovacem a otrel, a pak az hodil do vosku. O vikendu 600km brevet, tak uvidime. Podam report.
-
„…poslednich 150 km to silene kvikalo“ ;-) zvedav. Bych tam asi ten tovarni nechal dokud by nebyl cas mazat, vydrzi extra dlouho, zvlast na takovou dlouhou ranu.
-
právě, novej řetez na silnici vydrží (pokud neprší) tichej fakt dlouho. Samozřejmě, pokud máš namazáno optimálně na lehce zajetým, ušetříš kolem 1,5w!
Já mažu obyč zelený finish line a vydrží to kolem 15–20 hodin, jen utírám hadrem. Na černým kole, černá kazeta je v cajku :)
-
Tady jde spis o to, ze cely pohon zustane zcela cisty. Po 400km jsem vzal retez normalne do ruky a nikde ani stopa po smiru nebo necistotach.
-
to chapu jako jedinej benefit
-
Tak to neni uplne malej benefit. Pro me hlavne u veterana ktery jede jednou za obcas na krasu.
-
to je jasný, u takovýho kola je víc leštění než ježdění :)
-
-
-
600km bez problemu. Cca 150 na mokru ruzne intenzity + nejaka sprska shora take probehla. Predchozi problemy vidim spis na retez pred smrti. NP 194W, takze uplny sudlani to nebylo.
-
NP 194W není šudlání?? to máš, ale tak 40kg ne? :)
-
Na 600km ti to neprijde super vykon? Asi 21hodin v kuse..
-
jako na jeden zátah to jel? aha, tak to pak jo, já myslel, že to byl pruměrný NP z několika vyjížděk.. tak to sorry,to je výkon to „jen“ objet :)
-
-
Aaaaaaa, wattoví střelci od klávesnice :) tak je nám všem jasný, že na b-f prostě pod 400W/h nejezdí leda bába s nůší :)
-
-
U me aktualne 200 na fixe a 540 sudlani na silnici a porad dobry. Fixa sucho, silnice jen par km na mokru.
-
Update- na silnici prevoskovano po 660km, na 600 malicko skvikal, ale pak zas prestal, asi jak bylo vedro. Stale cisty jako sklo. Mi to asi za tu praci stoji.
-
U me i u Milose je ta hranice nekde kolem 400–600km na jedno voskovani. A jinak souhlas, za tu praci to stoji. Stejne o nic moc nejde. Jednou za 14 dnu nahazim do vosku vsechny retezy, oservisuju kola a zas retezy nahodim.
-
Nový řetěz, umytý, navoskovaný, MTB, 470km, sucho prašno, na řetězu sem tam trochu vosku. Na obr je stav po umytí kola a pohonu vodou a smetáčkem
-
JJ nejvetsi prace je to prvni vycisteni od starsich maziv.
-
-
-
-
-
-
-
V tomhle pripade jsem jen odmastil vnejsek. Vevnitr podle me zustala puvodni vazelina a dolnila se voskem a stejne tak je ted navoskovana vnejsi cast retezu, takze nebude chytat bordel. Necham se prekvapit. Kdyztak na obratce po 300km domazu.
-
Tak jestli jsi to vykoupal poradne, tak se vazelina rozpustila a vyplachla v tom horkym vosku. Tak uvidis.
-
Vcera jsem zaradil do testovaci skupiny jeste Milose.
-
Jsem si měl vzpomenout, abys dal ty pro mě Hrochovi, na Zoncolan by se hodil každý marginal gain :-D dnes to už nestíhám, tak příští týden no..
-
Dobra volba, uvidime co mu s tim udela wapka.
-
Wax, no Wap!
První feedback z dnešní cca 50 km jízdy byl velmi pozitivní. Řetěz (SRAM Eagle GX) nebyl vůbec slyšet, lepší než Morgan Blue. Po mokrých a lehce bahnitých cestách vypadá ještě čistě. Uvidíme na stezkách v Praze, kde jsou úseky šotky, písku. Ten prach po pár dnech ježdění spolehlivě „zrušil“ namazání řetězu.
-
-
výstupem bude tabulka, čísla, (pa)zvuky, pocity…? Už v tom haťa paťa taky lítam – posílat Tobě nebo Milošovi ?
;)
-
Účastníkům zájezdu jsem poslal na mail link na formulář.
-
Kdyby se chtěl ještě někdo přidat, pošlete mi info a mail v profilu.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován adminem.
-
Tohle to už možná někde bylo – karbon vs hliník santa cruz, celkem zajímavý
-
Srovnani G One Allround a Speed ve 40mm proti 29×2.25 G One Allround na obou kolech. Zajimavy vysledek na mem testovacim 20 minutovem okruhu. Na 29er variante vyssi vykon o 7W, silnejsi protivitr ve sjezdu, cas o 4 vteriny lepsi nez 40mm varianta.
-
Nějak si neumím interpretovat výsledek. Nemám tucha zda těch 7w navíc vyrovná ten protivítr a 4s nebo ne? Ve výsledku je to asi sul-nul teda?
-
Jojo. Velmi maly rozdil, navic tenhle okruh ma vsechno, stoupani, sjezd i rovinu. 29er trosku hur akceleruje, ale ani na asfaltu neni ten rozdil ve stabilnim tempu skoro zadny oproti 40mm. Je tezky udrzet uplne shodny podminky, nejel jsem to ve stejny den, ale tenhle vysledek hovori celkem jasne. 29er kombo bylo mirne rychlejsi pri mirne vyssim vykonu, ale nevyhodou v protivetru v klesani v zaverecne tretine. Maximalni rychlost byla cca o 3km/h nizsi nez obvykle. Je to asfalt.
-
V jednom případě jsi měl na gravelu na kolech
https://www.schwalbe.com/…e-speed.html
https://www.schwalbe.com/…llround.html
v druhém případě na 29 na obou kolech
https://www.schwalbe.com/…llround.html
A při pocitově (nebo změřeném) protivětru o 7W větší příkon = 4s lepší čas (nebo jsem to pochopil špatně?)
-
Gravel set-up byl 40mm G One Allround, asfaltovy tlak 2,3 na prednim kole a G One Speed 40mm na zadnim kole, tlak kolem 2,5.
29er kombo je G One Allround 29×2.25 a tlak 1.6 a 1.8, odkazy sedi. Protivitr zmereny nemam, ale slo hlavne o to zjistit, jestli tam nebude sekera treba 30 vterin. A i kdyz jsem jel celkove mirne vyssi vykon, tak i v horsich povetrnostnich podminkach jsem byl schopny zajet lepsi cas. A v discipline, kde by melo uzsi obuti prave ukazat nejvetsi vyhodu. Takze bez obav se da jezdit i na 29er kombu, aniz bych mel zasadni rychlostni deficit- na asfaltu. Na rozbitem to bude jina pisnicka. Tam objem bude lepsi.
-
za me je to dobra ukazka toho, ze gravel je vlastne uplne na hovno. na silnici jede stejne jak mtb, zato v terenu se na nej vubec nechyta. s timhle v ruce muzes vydirat vyrobce gravelu. :-D
-
No naopak ukazuje to že je asi správně to posouvání gravelu od cx do škatulky které se říkalo monstercross. Protože podle mě ten silnicnejsi posed a možnost hodně úchopu na beranech je neoddiskutovatelné plus pro univerzál kolo.
Já zůstanu u cx ,protože pro mě je kolo zabava, ne závodní náčiní a se širším a gumama co jsem zkoušel to pro mě ztrácí jakousi direktivnost.
Navíc pokud člověk nelita sutrovite sjezdy a brutální korenovky (který jsou stejnej vopruz i na 29celopevnem mtb…mužů srovnávat), tak mě rozhodně 35 gumy nijak neomezují. Už i se 40tkama to nějak není ono, změní se tvar stopy pláště – rozšíří se, zvětší se odpružený zdvih plastu, zmenší se rozsah použitelných tlaku aby se to nezuzlalo a zároveň neposkakovalo.
Nicméně opět i tendle test co udělal JF dokazuje jaká ********** je hraček blinduro…rovnou to nechte jet lidi na MTB protože MTB s berana je velkej cheat :) jen aby se dostalo pravidlům.
-
Proc by to byl cheat. Dost seriovek vychazi z mtb geo. Muzes dat limit na gumy, ale limitovat geo je pekna blbost. :-) pravidlo na berany je ok, aspon se prave uvidi co maka a ze jet kudlu na 35mm neni uplna hitparada.
-
Samozřejmě jsem to myslel kvůli gumam, ne rámu.
Právě na uzovkach by se ukázalo jak člověk dokáže odhadnout co si může dovolit a podle mě by to bylo i zajímavější.
-
Souhlas, ale to by pak chtelo aspon povolit trenink.
-
To jo, proto rikam, ze se mi ten koncept moc nezamlouva :(
-
-
-
-
-
To tezko, protoze uchop ti udela celkem rozdil- jak pohodli, tak v aero. Toho na biku nedosahnes tak efektivne a ve vyssich rychlostech se ztraci W. Ono ani na nejake bezne silnici bys nezajel o moc lepsi cas. Ty vyhody jsou proste u kazdy kategorie trosku jinde. Ale je dobry si tohle obcas zkusit.
-
Zajímalo by mě jaký by pak byl rozdíl mezi 700×40 a 650b X2.25 bajkovou gumou. Přeci jen to má podobnější průměr. A dost nových gravelu se teď na tomdle konceptu bude stavět.
-
Tezko rict. Ale realnou 2.25 uz neni moc sranda nacpat, 2.1 byva obvyklejsi a to bych spis nechal 40mm. Kdyz jsem jezdil na road+ 48mm sirka, tak me to nijak moc nezaujalo, navic byl stred uz dost nizko a vaha pneu byla asi jen o 80g niz, nez aktualni G One. Prostupnost terenem a dirama je ale na 29er uplne jina liga.
-
No jenže pak je otázka jestli není 29 rychlejší ne diky objemu ale díky většímu průměru......než 700×40×
-
Tak asi vime o cem je rec, snadnejsi prekonani der je o prumeru, ale objem zase pomuze najit optimalni kompromisni tlak, ktery umozni vysokou efektivitu slapani i v rozbitem terenu. Objem oddeli teren a jezdec nemusi delat korekce telem. Tam to neni zalezitost prumeru, ale objemu- neprenasis rany do jezdce, ale pohlcujes.
-
Vsak ja to chapu – kde je ta hranice ovsem… :D
-
Me se vejdou i Pluska i kdyz vzadu asi jen 2.6. G One v Plusku mam na ebiku a ta guma jede dost dobre, ale zase se projevi hlavne ta akcelerace a vitr. V primce to plusko snese srovnani s pomalejsi 29er pneu bez potizi o rozsekane ceste nebo louce ani nemluve. Proste ideal v cyklistice neni a nebude, nekdy je ale dobry si to fakt realne testnout, aby clovek vedel ktere kombinace jsou nejmensim kompromisem.
-
Ono uprimne – je dobre ze ideal neni, protoze bychom jezdili vsichni na stejnych kolech a to by byla nuda :)
-
-
-
-
-
-
-
copak jsi nemel na gravelu oblouky a na mtb nejaky siroky klacek? jinak 36kph prumer jede malokdo i na silnicnim kole a vime, jaka je zavislost odporu vzduchu na rychlosti, ze. ;-)
-
Co sem pochopil jel stejne(gravel) kolo, jen jine zaplety
-
Jen jine pneu. Stejne kolo. Na biku jsem to jezdil zatim jen na nizsi zatezi. Rozdil tam bude, jde o to jak velky. :-) Aktualne mam Fast Trak a Thunder Burt, takze zadna velka brzda.
-
aha. to pak doslo z me strany k nepochopeni a delej, jakoze jsem nic nenapsal. O:-)
-
-
-
-
-
Ze své zkušenosti můžu říct, že máš vlastně pravdu..gravel je kolo, co umí tak trochu všechno, ale taky nic dobře :-D No jo, jenže stejně na něm jezdím každý den a miluju ho :) Nedovedu si představit lepší kolo na dojíždění do práce po městě, odvezu na něm dvě děti + náklad, s trochou snahy uvisím na rovině žiletky (kopce jsou širší kapitola), nerozhodí mě pavé, koleje a díry, je to těžký, takže stabilní a nebojím se, aby se to nerozpadlo, když to blbě opřu a rozhodně to není magnet na zloděje :-D
-
myslis nieco ako tvrdsie skialpove lyziarky aby sa v nich este dalo slapat a zaronen curvovat na zjazdovke :-) ?
-
-
Já myslel že největší výhodu by to melo ukázat při nutnosti akcelerace. Tzn nějaký techničtější výjezd kde je potřeba si před překážka prislapnout atd. O ustálené jízdě ustáleným výkonem se už tady toho napsalo dost.
-
V technictejsim vyjezdu s dirama ma objem vyhodu bezesporu. Nejvetsi nevyhodu ma v akceleraci z nizke rychlosti do prudke stojky- na asfaltu. Muj okruh je zvlneny, kdyz kouknes na krivku W tak docela lita- neda se udrzet staly vykon protoze mas i slapavy vysokokadencni sjezd, vitr se toci. Neni to tolik laborka. Tim spis me to celkem prekvapilo. Nekdy to jeste zajedu na biku a tam tipuju cca 15 vterin zasek.
-
Pak tam někdy zajeď i s úplnou žiletkou a 28mm pláštěma. Ať máš nějaký strop pro porovnání.
-
Mam tam KOM na silnici- 25mm, karbon kola, 7,2kg, ale je to na 350W, takze jeste o rad vys a bylo to o 40 vterin rychlejsi, nez na gravel/29er kombu. Takze hrubym odhadem by byla silnice rychlejsi o 10–20 vterin. Hlavni rozdil by byl ve sjezdu v padesatce.
-
Díky, to je docela zajímavé. Když to srovnám s tímhle testem , kde je rozdíl jenom ve tvaru kola, tak bych tady čekal větší rozdíl. Dobré vědět.
-
Jo tomu bych veril. Ty Aero silnice to je fakt neskutecny jak to na rovinach pomaha. Ja bych si musel silnicni test nanormovat znovu- v novem obleceni a s aero helmou. To do toho taky promluvi. Hodne je to taky o posedu- ja jsem schopen jet na gravelu v casovkarske pozici i za paky dost komfortne a to pak taky neco srazi- je to vyhodnejsi nez jet v oblouku. Bohuzel vitr tim zamava fakt hodne, takze idealni je to jet v jeden den.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Ahoj vsem, dneska jsem se konecne dostal k realnemu testovani dojezdu a tady je kratke zhodnoceni:
Internet je plny ruznych teorii a dojmu o dojezdu elektrokol. Tak jsem to vzal do svych rukou a nakalibroval jsem realny dojezd na mem oblibenem testovacim kopci Hradek.
Testoval jsem na kole Rock Machine E Blizz na 29er kolech, motor Shimano Steps 8000, baterie 504Wh a cca 50 cyklu, wattmetr v pedalech Garmin Vector 3, budik Garmin Edge 520 Plus a rychlostni cidlo taky od Garminu. Kolo ma kompletne kolem 19kg, tlak v bezdusovych plastich byl kolem 1,6 bar. Vaha jezdce 70kg, vitr do 2 m/s, idealnich 19–20 stupnu a parametr stoupani ctvrte kategorie je lehce nad 150 vyskovych, sklon 6% a delka 2650 metru.
Na ebiku neni tak snadne udrzet plynulou krivku podaneho vykonu, ale snazil jsem se, odpor neni tak prirozeny jako na beznem kole. Zvolil jsem svoji kompenzacni wattaz od 182W do 186W, tepovka se pohybovala od 117 bpm do 125bpm, rychlost 21 km/h. Vyuzil jsem zakladni a nejslabsi ECO mod, ale i tak jsem byl jen o trochu pomalejsi, nez muj osobak na silnicce, ktery jsem odjel kolem 415W. Zaujalo me, ze vykon motoru byl porad stejny a casy na vrcholu kopce i na konci testu sedely. Kopec jsem nakonec zvladl 11× a pak jsem dojel priblizne do poloviny. Motor jsem zapinal vzdy pouze na stoupani a celkem jsem nastoupal necelych 1800 metru. Doufam, ze to nekomu pomuze k odhadu dojezdu a ukaze veci realne, tak jak jsou.
-
Zdravím, nejsou někde k dispozici nová měření valivého odporu galusek? Vím, že Tufo je na tom s odporem blbě, ale zajímalo by mě o kolik proti zbytku světa.
-
Kdo šprechtí Deutche, může si počíst velký testy karbonových kol s cenou do 1500Eur. Vyšlo to v časopisu Tour. Objednal jsem si ho sólo z DE
-
To je v čísle co vyšlo teď 2.8.?
-
Ne, je to 04/2019.
-
v tom je Rad-Reiniger :)
-
-
-
trochu delší čtení a dost možná to pár lidem rozboří bábovičky :)
-
Paráda :) teď tu nastane znevažováni testu. Jaký další 11s beru Record.
-
tohle nikdo z trollů nepřečte celý – moc práce a moc přemýšlení.
-
more dyk stačí pochopit ty obr.
-
-
-
Dobrý akorát mi minulý týden dorazil nový Dura Ace řetěz, můžu spojene spát :)
-
Vysledky stale stejne. Alespon se potvrdila merenim podstatne vetsi zivotnost 12s retezu. Tj. to ze vozime 12s retezy i na 11s kazetach dava opravdu smysl. Na Dure a Ultegre vozim X01 retez. V kombinaci s voskovanim uz jeden kus dal pres 10t km a sel dolu protoze v nem uz nedrzelo mazivo a kvuli hlucnosti.
Bohuzel i v testu se zas dostavaji k nepresnosti a interpretaci mereni.
A tim se dostavame k tomu porovnani 8,9,10,11,12 a i k otazce, jestli nahodou 8s retezy proste nedelaji pod stejnym oznacenim z horsiho materialu nez driv a treba s vetsi vyrobni toleranci. O vyrobnich tolerancich jsem docela presvedcen – staci si zmerit nejaky 7sp retez novy.
-
Takže GX a NX Eagle stejnej výsledek – jestlipak to tak bylo i dva roky zpátky?
Doufám, že udělají druhej díl nebo doplnění v reakci na to vyjádření SRAM ohledně efektivity („rychlosti“).
-
NX je je rozhodně horší a nevyplatí se, protože má tragickou povrchovku, v labu možná stejný vysledky v realu vydrží NX stejně malo jako třeba shimano…
-
-
Teď jsem se bavil s kámošem o dobré výdrži X01 Eagle a ten mi to vyvracel s tím, že se sice moc nevytahá podélně, ale podstatně dřív se vymačká stranově a pak hůř řadí, což by vysvětlovalo, proč ani za boha nemůžu ke konci sezony doladit na 100% řazení… Má to nejen z vlastní zkušenost, ale i od dalších týpků jezdících závodně.
-
-
Porovnani valiveho odporu 650B a 622 kol – viz https://www.renehersecycles.com/…-are-faster/
-
Ze zrovna Heine vybere na mereni Schwalbe Marathon HS- co se mi dari dhledat takj to ma 3mm green guard. Jeho valivej odpor bude s prehledem dominantni proti nejakemu vlivu prumeru. Proc to nemerej na tenkym podddajnym compassu???
-
A neni to jedno – ciste pro porovnani?
-
No asi je, kdyz meris vykon celkovy soustavy kolem 300W s nejistotou kolem 20W a hledas rozdily v jednotkach W, tak je celej test nesmysl s jakoukoliv gumou.
-
Nevidel bych to tak zle. Pro porovani, ze se da na 27,5 a 28 postavit stejne rychla kola je to myslim docela dostatecne voditko. Samozrejme to chce se podivat i na hmotnostni benefit 28 a totez z hlediska ovladatelnosti kola a vybrat spravny kompromis pro uvazovane pouziti.
-
Tak hlavne ono to chce sirce pneu prizpusobit i geo.
Viz. moc hezky clanek: https://cyclingtips.com/…el-geometry/
-
Ok tak experimentalne potvrdil ze rozdil z hlediska valiveho odporu je mezi 26 a 29 je na celem kole zanedbatelny, resp. nedetekovatelny wattmetrem. To je celkem neprekvapive.
Ten clanek o gravel geometrii je super, cet jsem ho uz pred casem.
-
-
-
-
-
-
Valivy odpor latex = tubeless
https://www.aero-coach.co.uk/…istance-data
Valivy odpor latex < tubolito < butyl
https://www.aero-coach.co.uk/…g-resistance
odkazy z clanku na Cyclingtips
-
z čehož vyplývá, že my smrtelníci můžeme s klidem jezdit jakýkoliv jebky, neb 10W či 1sec na km při 45km/h jsou zcela marginální.
-
To mas 10W tam, 10 tady a najednou je to třeba 50.
-
-
Zajimave jsou pro me hlavne vysledky tubolita. Ne ze bych to chtel vozit, ale valivy odpor u tohodle typu dusi byl vzdy spatny. Tady jsou na tom dobre.
-
-
Nevidel nekdo nekde test valiveho odporu s insertama v plastich a bez nich?
-
plánuješ to na XC? v EN a DH tohle nikdo neřeší.
Já o tom chvíli uvažoval na XC, spíš mě vadí ta váha u těch co jsou k nečemu. Tenky nudličky jsou na nic protože se ti v ráfku otočí a stejně cvakneš. Ono teda cvakneš při fakt palbě s libovolným inzertem -včetně asi nejlepšího cushcore, takže největší benefit je ochrana ráfku a možnost dojet na prázdným.
-
Na XC je mám (nejen já) na RaRa, a přijde mi, že to jede tak nějak stejně, drží podstatně líp a hlavně se s tím dá rozumě přes šutry. Líbilo by se mi to ale na CX a gravel, kde si myslím, že při správné kombinaci tlaku, tvaru pláště, šířky ráfku a váhy jezdce by mohly tlr pláště konkurovat galuskám. Na gravelu vidím potenciál taktéž, jen tam právě je zajímavější i valivý odpor.
-
mě ten grip přijde lepší jen při extra nižším tlaku, a musí na to být podmínky (mokro, kořeny, absence klopenek a skoků a velkých/ostrých šutrů) aby mělo smysl riskovat žvejkání na úkor gripu.
Ve finále z toho tak nadšenej -jako marketéři výrobců- nejsem, beru to tak, že každá další věc co trochu vylepší nejslabší článek na kole (odolnost gum) se počítá :) s gripem problém nemám, je fakt, že na xc ty gumy tolik gripu nemaj, tak to může pomoci víc.
-
Ne test ale k tematu https://cyclingtips.com/…-foam-party/
-
-
-
-
Něco se chystá!
-
Test lanka nebo bovdenu ?
-
někdy čekám valivý odpor , ale tohle na to moc nevypadá, to je fakt…
-
dokážu si představit testovací přípravek \ stav na sledování valivého odporu . Ale když vezmu kolik je tam proměnných které může člověk kolik ve formě komponenty koupit tak nevím nevím. jiná serie maziva a krapet jinější směs pneu , jinak těsnící ventilek tradá a už je člověk u jiného čísla.
-
-
-
-
Porovnání silničního kola a gravelu: https://www.swissside.com/…ravel-report
-
Maji to prestrelene.
-
se trochu divím, že rozdíly v odporu gravel plášťů jsou takřka nulové …
-
-
Pomalu ale jistě se blíží do finále testování 12sp řetězů. Máte někdo tip na to, co by bylo zajímavé otestovat? Nějaký srovnávací test spotřebáku proti sobě v rozumné cenové relaci.
-
Mekky omotavky 3+mm, zejmena vydrz. Ale to je narocny, aby to odjezdil jeden rider ;)
-
při tvým nájezdu si omotej mou oblíbenou BBB Race gel, nahoře klidně dvojitě pokud to obejmeš rukou a máš to na 3sezony za 500 :-)
-
Zkoušel jsi někdy ke korkový omotávce po sezóně čuchnout? :-)
-
já tu BBB čistím opakovaně houbičkou s jarem nebo vlhčenými ubrousky a za mě v poho
-
-
;)
-
-
Jak to chces hodnotit, tam jde hlavne o estetiku nebo ze to o neco odrbes ne?
-
Máme kdyžtak cyklický „drbátko“ – stejný udělátko jako jsem používal na test bowdenů.
Tak se nabízí možnost na malém kousku omotávky udělat abrazivní test.
-
-
-
No co je spotrebak?
Plaste, duse- nesrovnas objektivne
Retezy- mas
Lanka- mas
Bowdeny?
Brzdovy spalky a desky. Na vydrz tezko, tak jedine merit brzdnou silu/ prubeh ruznych spalku nejak objektivne?
-
Brzdový desky by šly měřit na soustruhu – měřit jak se zahřívají pomocí infra teploměru. Jak se zahřívá kotouč taktéž. Porovonávat teploty. Třeba jestli maj desky s chladičem reálně smysl.
Výdrž nevím, to by asi nešlo – bylo by to moc laboratorní tj. bez písku, bláta, vody.
-
Pláště na průpich? Nějaký trn se zátěží a přidávat?
-
jako rozjet se na 60 a testnout špalky by možná stálo za zkoušku, za sucha, „stejný mokro“ by se asi špatně porovnávalo
-
Jako test špalků na karbon ráfky, aby se porovnala délka brzdné dráhy za sucha i mokra, to by pomohlo při výběru nových :)
-
Otázka jak zajistit stejnou sílu na brzdové páce.
-
Gumovym krouzkem na brzdove pace k riditkum. Paka je zajistena drivkem ktere vytrhnes provazkem. Jeste to chce odolneho test ridera :-)
-
To by asi šlo v pohodě. Takže který špalky?
- SwissStop Race Flash Pro Yellow King
- SwissStop Race Flash Black Prince
- Shimano R55C4
-
Cerveny Campagnolo jsou siroce doporucovany, a koolstop Carbon Red
-
Vzhledem k tomu, ze na ruznych rafcich budou brzdit jinak, je podle me testovani spalku dost k nicemu.
-
Budou, ale hlavně na takových těch s texturou. Jinak bude výsledek velmi přenositelný mezi klasikou s bazatovou brzdnou plochou.
Případně navrhni jiný postup, který je rozumně proveditelný. Rád zkusím něco jiného, co přinese lepší výsledky.
-
Hele nevim. Realisticky ma vetsina vyrobcu odlisne povrchove upravy brzdne plochy, takze by to pripadne chtelo otestovat aspon na rafcich nekolika vyrobcu. Jednak pak bude pro vic lidi test primo prinosny (test na jejich znacce kol) a taky se ziska aspon nejake srovnani vykonu na ruznych kolech. Taky by bylo fajn u jednotlivych kol uvest, jake spalky doporucuje vyrobce, coz je dalsi vec ke srovnani.
-
-
-
-
-
Raději silniční destičky. Špalky na karbon už dnes zajímají jen malé procento jezdců.
-
Merit decibely za mokra :-)
-
Vykon maji vsechny vysoce presahujici adhezi plastu ne? Leda nejaky no name za dolar z ali by nemusely, ale to zas nikdo nebude testovat ;)
-
Muzem pouzit 140mm kotouc.
-
-
To by asi šlo. Akorát jsem omezen na Shimano brzdy – navíc starší tip desek. To se ale dá vyřešit jiným třmenem. Možná teda spíš porovnat jak jsou na tom teplotně desky při brždění?
-
Ano, to by pro mě bylo zajímavé. A jestli ty chladiče na deskách, případně i na kotoučích, tedy mají nějaký efekt.
-
Nekde jsem cetl, ze je to prakticky k nicemu -na deskach
-
-
Mozna by ten testovaci protokol moh byt jednoduse „zabrzdi na nejkratsi draze co dokazes“ . Jeden zkusenej jezdec a stejny plaste a muzes porovnavat spalky alu karbon kotouce desky, sirku plastu, tlaky..... Koneckoncu to neni o zablokovani kola ale jak bezpecne zastavit, kam te pusti technika kdyz to umis ( protoze na BF to umi kazdy ze). No ale znamenalo by to hodne opakovani v desti :-)
-
Jako lehčí téma na video – jestli se dá zabrzdit na kratší dráze na silničce nebo na bajku. Nebo porovnat vysloveně slabý brzdy jako Shimano MT200 s SLX na stejným kotouči.
-
-
Tvl tip nebo typ, asi se nahlásim do perel.
-
no muzete taky "objektivne' zmerit prdelni kremy. a jestli chcete byt top tak s rozlisenim pusobnosti pamske – damska zadele :)
moc volneho casu?
-
Od srovnavaciho testu s fotografiemi jsem z humanitarnich duvodu upustil.
-
-
-
-
Naopak, pořád to zajímá ještě dost lidí. A dává to technicky smysl.
U destiček to, jak píšou i ostatní, zase není moc zajímavé, ty rozdíly budou výrazně hůře měřitelné.
-
-
-
-
-
na zahraničním fóru se před lety dávaly výsledky z měření tuším bike magazinu. neví někdo odkaz? celkem rád bych po letech porovnal pláště i z tohoto hlediska
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
