• dudanek78

    Zdar, potřeboval bych poradit jak je to vlastně s těma zónama u tepové frekvence. Četl jsem o tom všechno možné, ale nějak mi nejde dopátrat se při kolika tepech jsem na aerobním prahu a při kolika mi začíná anaerobní práh. Stačí mi to jen podle toho vzorce 220-věk.

    Je mi 36 let (takže max TF by měla být asi 184). Ještě jsem se nedostal nikdy přes 170,tak nevím.

    PROSÍM o jednoduchou odpověď pokud možno. Moc krát děkuji.

    0 0
    • Cemik  

      29 let, 192 max, taky v tom mam gulas :-)

      0 0
    • Delkim  

      třeba 144,6 a 159,4

      stačí takhle nebo to chceš na dvě desetinná místa?

      no a teď vážně, zajdi si na testy, jinak to nezjistíš

      http://www.sportovnisrdce.cz/…vy-test.html

      http://www.sport-medicine.cz/index.php?…

      http://www.institutzdravi.cz/…atezovy-test

      http://www.cyklotrenink.com/…sty-a-mereni

      atd...............

      0 0
      • blaf  

        staci si udelat conconiho test nebo treba field test podle Charmichaela

        0 0
        • Delkim  

          to máš jednodušší si nechat píchnout do ucha a za chvilku máš výsledky :)))

          0 0
          • blaf  

            to jo, ale ty prachy za temer nic, to si radeji koupim neco jineho… a ono ty testy nejsou nic narocneho, min ten Carmichael

            0 0
            • Delkim  

              někde za to chtěli snad jenom pětikilo, to mi přijde zanedbatelná částka

              ad ten field test, to jako u nováčka chceš opravdu vycházet z údajů. který on dosáhne na základě pouček ála „…until you reach a speed you feel you can barely maintain for the length of the effort“

              tohle on přece absolutně neodhadne

              0 0
              • blaf  

                to mas pravdu, ale kdyz to parkrat zkusi, tak potom uz ano, navic, je treba ultra presne cislo? imho ne, a i o vysledcich z laboratore se da samozrejme polemizovat (unava, stres, …), podle tveho aktualniho stavu muzes dostat rozdilne vysledky

                0 0
              • bagr84  

                I proto jsou tam ty intervaly dva :)

                Letos jsem ten test dle Carmichaela začal zkoušet a líbí se mi. Špatně ho provedeš max. poprvé, pak už víš jak rozvrhnout síly, jak se předtím rozjet atp. Navíc se dá praktikovat co chvíli, tzn. třeba každý 4 týdny a progres je tam vidět i v takhle krátkým období (sám jsem byl překvapenej). Neznám moc hobíků, co by mělo energii, čas a peníze chodit na laktát tak často. Navíc, test v terénu je test v terénu. Na kole jezdím venku, ne v laborce.

                Jediná „nevýhoda“ je, že nezjistíš skutečný hodnoty na AP / ANP (dají se teoreticky dopočítat z výsledku testu, údajně je dopočet spolehlivej pro 90% lidí, ale třeba mě ty čísla nesedí, stejně jako mi nesedí vzorec 220 – věk). Hodnoty na prazích ale není ani potřeba znát, Carmichael pro trénink používá svý tepový / wattový pásma, který vychází právě z výsledků toho testu.

                0 0
            • Martin  

              téměř za nic… svatá prostoto

              0 0
              • blaf  

                ;)

                asi si bez toho nedokazes zivot predstavit, ale ver, ze to jde ;)

                0 0
                • Mikikuba  

                  Píše jen, že to nejsou prachy za nic…Ne že si bez toho nedokáže představit život…

                  0 0
                • Martin  

                  no tak vzhledem k tomu, že se zhruba 20 let věnuji trenéřině, skutečně si bez toho nedovedu představit, tedy ne život, ale smyslupnou práci v této oblasti, ale o tom má reakce skutečně nebyla

                  pokud si myslíš, že těch 1500 za vyšetření, kdy se dělá spirometrie, laktát atd. je hodně, resp. že to jsou peníze za nic, jak píšeš, pak prostě vůbec netušíš o čem je řeč (což mě ovšem na B-F příliš nepřekvapuje) multi vocati, pauci electi anebo lépe silentia aurum est

                  0 0
                  • blaf  

                    a predstav si, ze jsou treneri, kteri preferuji testy v terenu misto laboratore, a kupodivu nejsou z bf, ja nerikam, ze jsou ty testy spatne, ja jen rikam, ze nejsou pro spousty lidi nutne a informace, ktere dostanes pro spoustu lidi tu cenu proste nema

                    0 0
                    • Martin  

                      no jo, jenže ty testy v terénu (nebo na dráze) se provádí s mobilním respirátorem a krev na laktát se opět odebírá

                      že to jsou nutné informace netrvrdím, naopak, koukni na můj poslední příspěvek přímo zakladateli diskuse – v tomto ohledu nutné opravdu nejsou, pro vrcholového sportovce jsou nutné naopak stoprocentně, všichni ostatní stojí někde mezi těmito extrémy

                      snad si již rozumíme

                      0 0
            • McBlacky  

              na Carmichaela ale potřebuješ waťák ;)

              pokud budeš chodit 2× ročně na komplet laktát, tak se ti cena levnýho waťáku vrátí za 4 roky. Blbý je to, že pokud budeš trénovat už na vážno s watákem, tak si stejně ty laktáty budeš chodit kontrolně dělat jako doplněk.

              0 0
              • blaf  

                nepotrebujes, pokud nechces trenovat s watty, tak staci HR

                0 0
              • biker jura  

                další věc je že na trénink s watmetrem a dnešní smysl tréninku třeba na XC už ten laktát ani moc nepotřebuješ znát. trénink je postavenej na totálním šrotu v různejch délkách a kompenzaci. Stačí mrknout na Cimbálův (a nejen jeho) trénink s novým trenérem na stravě kde má všechno. Je duležitý abys jel co nejvýšší výkon, opakovaně a ten laktát uměl co nejrychleji odbourávat a to se nejlíp natrenuje tím ježděním v nejvyšším laktátu a výkonu co seš schopnej zvládnout po danou délku úseku.. samozřejmě u silničářů, maratonců a pod to bude zase dost jinak, to bylo na dlouho to rozebírat.

                0 0
      • dudanek78  

        Takže do144 jsem v aerobní zóně a nad 144 se pohybuje v anaerobní zóně?

        Prosím jako malému dítěti

        0 0
        • Delkim  

          ne, to byl jen pokus o vtip, to NELZE takhle určit

          0 0
          • dudanek78  

            No takže nějak jednoduše a obecně to asi určit nejde tak budu muset na ty testy a tam mi to snad vysvětlí. Někde jsem jsem četl že se to dá NEPRESNE určit z té max TF (jako že třeba v 50–60% mTF je kompenzační pásmo atd.)

            Ale i tak díky za snahu, nechtěl jsem utrácet za doktory.

            0 0
            • Delkim  

              jestli to chceš takhle „bajlajfik“ tak se mrkni sem, třeba ti to stačí

              http://www.fitcoach.cz/?…

              0 0
            • Mikikuba  

              Pokud neznáš svoje tělo a nějakou tu dobu netrénuješ tak se ROZHODNĚ BEZ TESTŮ NEOBEJDEŠ! Odhady mohou být úplně mimo. Vzhledem k tomu za co má každý kolo tak ta tisícovka snad je investice dobrá a snesitelná!

              0 0
              • Rychlej turista  

                Bez testů se obejde celkem blahobytně.

                A argument, že že ve srovnání s cenou kola je cena za test investice dobrá a snesitelná, je zcela mimo. Pokud něco nepotřebuji, tak jakákoliv cena za to je vysoká a proto to nekupuji.

                0 0
                • Martin  

                  je to tak jak píše mikikuba, odkaz, kde mě cituješ sis jen špatně vyložil

                  0 0
            • platypus  

              Aerobní práh teoreticky znamená, že tělo si pomáhá kyslíkový dluhem, aby utáhlo vyvolanou zátěž, to se odráží ve zvýšených tepech. Proto nejde říct jestli 142 nebo 145.Čím větší aerobní kapacita těla tím líp tím větší šance na bednu :-)

              0 0
              • Martin  

                domníváš se špatně, aerobní práh je mez přechodu mezi energetickým krytím převážně z tuků a glukolízou, to cos měl na mysli je anaerobní práh, kdy již nedochází k dostatečné oxidaci, tělo kryje potřebu energie téměř výhradně z glukózy a nedostatečné okysličení vede k nadměrné tvorbě laktátu s jeho nedostatečnou remetabolizací

                0 0
                • Biker jak Pes  

                  *glykolýza

                  0 0
                  • Martin  

                    omlouvám hrubku, samotného mě to u ostatních štve

                    0 0
                • platypus  

                  Díky za doplnění, já to odvozoval z toho, když jsem s kolem začínal a pohyboval se těsně kolem AeP tepovka začala jít nahoru, naopak když jsem ubral o patnáct tepů na 125 tam jsem relativně se dokázal udržet.

                  0 0
    • Martin  

      220-věk je velmi nepřesné obecné pravidlo, kromě toho TFmax je opět velmi nepřesné vodítko pro stanovení tepových zón (dtto doporučovaný conconiho test), třeba mě je 47, TFmax mám 191 a iANP 184 atd.

      zajdi si na sportovní zátěžové vyšetření, AP a ANP ti změří na běhátku nebo trenažéru s respirátorem, protože nejpřesnější určení zón je podle metablického krytí, které se pozná z poměru vdechnutého O2 ku vydechnutému CO2

      pak si nech ještě udělat laktátovou křivku a máš všechno co potřebuješ znát

      0 0
      • ˘Ö˘ Krab  

        Metablický metablitek :-)

        Ještě bych dodal, že to chce sportovně specifickou zátěž, tedy pro cyklistiku určitě ergometr a nikoliv běžecký pás.

        0 0
        • Martin  

          píšu přece že na běhátku nebo na ergometru, záleží jak je vybavená která laboratoř

          ale samozřejmě, máš proavdu, lepší je specifická zátěž, tedy pro cyklistu na ergometru

          ovšem i když je „jen“ běhátko je to pořád asi tak 1000× přesnější než se snažit o conconiho křivku

          0 0
          • Mikikuba  

            No pro cyklistu je běhátko hodně mimo – myslím výstup AP a ANP

            0 0
            • waters  

              souhlas, při běhu mam tepy o dvacet jinde než na kole..

              0 0
              • Martin  

                jistě, ale otázkou je, přes jakou veličinu poměříš výkonnostní faktor, aby se dalo napsat, že při stejném výkonu máš tady tepy tolik a tady tolik, přes poměr tempa a rychlosti to moc nejde

                faktem zůstává, že laktátová křivka vyleze cyklistovi trochu jiná na běhátku a jiná na trenažéru (a stejně tak naopak běžci), respirační parametry (metabolické prahy) vychází však plus-minus stejně

                0 0
      • Prazak0  

        Mně je víc, o 7 let, takže mi tolik nejde o maximální výkon. TF nesleduju, spíš jen sleduju, jestli kopec, okrajově i po rovině jedu na kyslíkový dluh, což každý pozná.

        Myslím, že se jde natrénovat sám na slušnou výkonnost, aniž by člověk vůbec sledoval TF. Když mi bylo myslím 32, tak v dubnu jsem trošku jezdil, v květnu vůbec (zkouškové období, jízda mě unavovala, pak bych usínal u učení), v červnu a dál volno. Takže v červnu jsem začal jezdit, ob den nejdřív padesátky, pak trošku víc, celkem 800 km. Ze začátku namáhavé, po měsíci volna, v dubnu hádám jsem jezdil s průměrem něco přes 22 kmh/, mírně kopcovíté okolí Prahy. V červenci jsem najel 1200 km a myslím už tehdy jsem se dostal na rychlostní průměr slabě pod 30km/h. Touto rychlostí jsem v srpnu najezdil přes 1600km. Když jsem chtěl jet regeneračním tempem, např. teploty kolem 35 st, tak jsem jel v průměru přes 26km/h. Jezdil jsem to i na venkově, okolí Jičína, kopce tam jsou. Rychlost na rovině byla tak 37 km/h, ztráta na kopcích. U téhle rychlosti sundají desetiny i třeba zastavení před křižovatkou, přejezdem. Měřidlo Sigma mi po zastavení ještě vždy přidalo 15 sekund, než to ukončilo. Nová Sigma mi to nyní už nedělá. Tím sáhodlouhým popisem jsem chtěl vyjádřit, že se člověk může natrénovat na slušnou úroveň, jen prostě když hodně jezdí a jen se neplouží. V září jsem dělal zápočet, za tři týdny bez ničeho mi rychlost klesla na nějakých 26,5 km/h. Na čem jsem jezdil – starý favorit, vzadu náboj, že se mi ohýbala osa, tj. z dnešního pohledu šrot, ale jako starší student jsem na nové kolo neměl. I pneu jsem měl širší, myslím nějakých 28 mm a hlavně nekvalitní česká tehdejší produkce. Zahr. pláště jsou na vyšší tlak, takže tření je výrazně menší. I ten rám byl měkký, relativně kvalitní byl snad jen převodník Walter.

        Jezdit takto delší období, tak by ten výkon byl jinde, než co člověk natrénoval za 3 měsíce, po měsíční přestávce, v dubnu přitom tu výkon velký nebyl. Taky mít lepší kolo. Myslím, že kdo chce jen tak trénovat a ne závodit, tak nepotřebuje nějaké laboratorní vyšetření. Nejdřív asi by člověk měl mít trochu výkon sám, když ví, že ho ježdění baví, tak se dát někam do oddílu hobíků, kde mu dost poradí zkušení. Když mu půjde o výkon v závodech a ne jen o to si trochu zajezdit a zazávodit, tak pak až bych to dělal „vědecky“, tj. laboratorní vyšetření atd. TF max si člověk může určit sám, prostě naplno do kopce a sledovat, kam to vyletí. Přesn údaje mají smysl spíš pro závodníky.

        Je to asi jako s koem. K čemu mít kvalitní kolo, když někdo na něm najezdí na rok 2 tisíce km? To je lepší mít kolo nic moc, ale prostě najezdit víc. Jsem pro to nejdřív hodně jezdit, pak až hledat nějaké zóny a prahy exaktním způsobem, ne jen výpočtem z max. TF. Zvl. u mladšího závodníka by před těmito zonami asi měla být i technika ježdění, frekvence šlapání.

        0 0
        • Martin  

          to co popisuješ je výkonnost začátečníka, hobíka

          samozřejmě jakýkoli trénink na této úrovni trénovanost výrazně posouvá, ovšem s rostoucí trénovaností progrese efektivity tréninku klesá, od určitého okamžiku je to, co píšeš již z hlediska rozvoje k ničemu (a ten okamžik není nijak daleko), pak již je třeba postupovat efektivně a testy na laktát mají význam

          0 0
          • Delkim  

            bingo

            to je jako u hubnutí, nejsnáze hubnou největší tlusťoši :) ale časem přituhne a už nestačí jen omezit Coca Colu a chodit ven s odpadky jako jediný zdroj pohybu :-)

            0 0
          • Rychlej turista  

            S tím, co popsal, si vystačí drtivá většina lidí. Ti ostatní jsou už na takové úrovni, že rady z BF nepotřebují.

            0 0
          • Prazak0  

            O tréninku jsem tehdy četl, co bylo dostupné, plus přidával vlastní zkušenosti. Ten objem, co jsem najezdil v srpnu, to je myslím pro většinu lidí, co chodí do práce těžko dosažitelné. Teda dobří hobíci najezdí v létě i 2 tisíce a o něco rychleji, ale tehdejším výkonem bych se mezi hobíky neztratil. Na lepším kole, trénovat soustavněji, ne jen 3 měsíce, bych jezdil asi líp, i bez labaoratoře. Laboratorní měření, měřič tepu, případně i wattmetr, to by určitě taky pomohlo. Ale stejně tak by pomohlo jezdit v oddíle, kde by člověk pochytil od zkušených lidí řadu věcí, než jezdit čistě sám. Tehdy jsem neměl ani nášlapný pedály, ani klipsny, jezdil v teniskách.

            Jinak tazatel má věk 36 let, takže závodit může leda jako hobík. Výkonnostně nevím, kde je, předpokládám že níž, než jsem byl já tehdy. Přijde mi, že dost lidí se snaží nahradit to, že málo jezdí něčím dalším – kvalitním kolem, různým měřením, hodně různé teorie a k tomu třeba i laboratorní vyšetření. Radil bych asi takhle, nejdřív sám něco jezdit, pak jít do oddílu, nechat i poradit v technice, odkoukávat, zkušenost v závodech atd. Tam i zkonzultovat, jestli má velký smysl laboratorní vyšetření. Kdo jezdí hodně a chce pořádně závodit, tak tam to určitě svoje místo má.

            Jinak v podstatě souhlasím s tím, jak to stručně vystihl Rychlej turista: „S tím, co popsal, si vystačí drtivá většina lidí. Ti ostatní jsou už na takové úrovni, že rady z BF nepotřebují.“

            0 0
            • McBlacky  

              nic ve zlým, ale nelakuješ trochu – 37km/h solo jízda na rovinách na plečce bez nášlapů po pár měsících ježdění?

              0 0
              • Rychlej turista  

                To už se tady (B-F) taky řešilo – běžně se tak myslí krátkodobý rovinatý úsek, kde to samozřejmě možné je. Ne průměr rovinaté dvoustovky :-)

                0 0
                • Breakpain  

                  Tak tak, onehdá jsem valil asi 48 km/h … par desítek metrů… Jinak kvalitní průměr pod 30 :D

                  0 0
              • ˘Ö˘ Krab  

                Dobrej oddíl, nezáviď.

                0 0
              • Prazak0  

                Nelakuju to, každou jízdu jsem si psal do notýsku, asi to někde doma i mám. Ta rychlost, to bylo po rovině. Samozřejmě, když jsem byl rozjetý z kopce nebo trošku foukalo do zad, tak jsem po rovině i přes 40. Nicméně díky kopečkům pak průměr byl slabě pod 30. Za srpen jsem najezdil malinko přes 1600km, bez kola jsem byl jen několik dní. Týdně to je 400 km, což z mého pohledu je poměrně dost. Nebyl to průměr na dvoustovce, ale jezdil jsem nejčastěji tak 70–80 km. Někdy i víc, někdy zas kratší.

                květen jsem nejezdil vůbec, v dubnu ano a v březnu taky, nejspíš i v únoru. Leden, to už nevím.

                Teď jezdím míň, taky už mám věk a intenzitou nechci riskovat, chodím pravidelně na kardiologii. Loni jsem jsem na kratší trase, tj. slabě přes 20 km udělal průměr 28 km/h. Za Prahou jsem se chytil dvojice a v podstatě s nima závodil. Kluk a mladá holka přes 20. Kluk mi ujel, tu holku jsem s jazykem na vestě předjel. Nejdřív jsem jel za ní, ne v závěsu, ale na dosah. Pak jsem ji i přejel. Jinak tenhle rychlostní průměr nejezdím, jsem rád, když jedu těch 24 km/h na nějakých 50–60 km. Za týden najezdím v zimě 150, díky horšímu počasí to pak dá třeba jen 400 km za měsíc. V létě tak těch 700–800 za měsíc. Některé týdny 250 nebo i 300, pak mi třeba celý týden vypadne, takže za měsíc to tolik není. Jezdím kolem Prahy, silnice samá díra, někde opravy, semafor atd. Na normální okresce bez různých čekání či děr v silnici bych jel trošku víc. V Polabí by nebyl problém udělat průměr 26 km na nějakých 60 km, nesměl by být silnější vítr, to pak jde dolů. Teď jezdím ty kopce přece jen pomaleji, kvůli kardio to rvát moc nechci.

                0 0
                • ˘Ö˘ Krab  

                  Byl jsi mladý a neklidný, teď už máš rozum.

                  Hodně záleží, jaký je poměr rovin a kopců (a jakých). Ale věř mi, že bys ani tehdy mezi hobby závodníky neměl nejmenší šanci, mohl by sis nanejvýš vybrat, jestli Tě utaví na rovině nebo do kopce nebo ve sjezdu. Vidím, jakým tempem a kde se kolem mě proženou trénující skupinky/jedinci – a to jezdím oproti Tobě o něco vyšší průměry.

                  Kdybys býval v tréninku pár let pokračoval a nabral vytrvalost, ostatní by se mezi tím vystříleli a zestárli, pak by jistá šance byla.

                  No nic, musím si ještě počkat, jenže když potkávám pořád evidentně nesmrtelné dědky, tak se asi nikdy nedočkám :-).

                  0 0
                  • McBlacky  

                    starej ale pořád dost rychlej :)

                    na bajkách ve tvojí kat Pavel Jiřena je dobrý zvíře

                    0 0
                  • Prazak0  

                    Mladý jsem byl, ale ve věku, kdy mnozí profi končí. Hobby závodníci je poměrně široký pojem, jistě by bylo dosti lepších jak já a myslí, že i horších. Teda srovnávám to třeba s tím, co jsou v Dexteru, mají tam tréninkové deníky. Letos to má volně přístupné jen pár lidí, ale roky zpět to mělo veřejně daleko víc lidí. To jsou prostě lidi, co baví jezdit, trošku závodí, ale chodí do práce.

                    Na kole jsem dál jezdi, ovšem ne v takové intenzitě a počtu najetých km. Taky jak kdy byl čas. Mým cílem tehdy v létě nebyla nějaká soutěž. Ale tehdy jsem se bez problémů udržel za cyklisty z oddílů na tréninku, přitom nejel jsem v háku, ale mírném odstupu. Dneska už moc šanci nemám, udržím se leda krátkodobě, oni jedou své tempo, já to rvu naplno. Mým cílem závody nebyly. To je pak prostě už řemeslo a to by mě nelákalo. Riskovat, takže občas pád, na normálních závodech nevím, jak to přesně řeší s WC. Jestli si zastaví, nebo za jízdy na silnici. Ale bavilo mě, když jsem sám tu rychlost docela měl, přitom na dosti mizerném kole. Teď to beru spíš jak odreagování se , pak taky aby člověk fyzicky nezdegeneroval.

                    0 0
                    • Martin  

                      proboha, chlapi, snad tu nechcete řešit, zda někdo jel rychlostí 37 km/h nebo nejel… nebo vážně jsme v mateřské školce?

                      0 0
                      • Delkim  

                        tak ale to jsou tady odjakživa naprosto zásadní témata :))) to poměřování přirození bylo, je a bude vždycky nedílnou součástí jakéhokoliv diskusního fóra :)

                        0 0
                        • Martin  

                          člověče, to snad radši poměřovat přirození než se bavit o takovém fofru, zda je to vůbec možné…

                          0 0
                      • Smazaný účet  
                        Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                        0 0
            • Člověk a jeho svět  

              I dva tisíce za léto? To myslíš spíš za měsíc v létě, ne?

              0 0
              • Rychlej turista  

                Samozřejmě, že myslí za měsíc v létě.

                0 0
                • Člověk a jeho svět  

                  Tak ať to tak i napíše :)

                  0 0
                  • Rychlej turista  

                    Člověče, nechtěl jsem to psát, ale když už sis o to řekl, tak tedy dobrá:

                    • jsi politik který nevnímá, co ten druhý říká/píše
                    • jsi novinář, který se zaměří na jednu větu vytrženou z kontextu a s tou pak kreativně pracuje
                    • jsi produkt moderního školství, co se naučil nechápat psaný text
                    • nepřečetl sis, co psal předtím

                    :-)

                    0 0
                    • Člověk a jeho svět  

                      :)

                      Naučil jsem se nechápat, to je milý obrat. Myslím, že jsem se snažil naučit se chápat. K produktu současného školství mám věkem už celkem daleko, k současnému školskému systému jsem velmi kritický (ale svou prací jsem se ho snažil minimálně kultivovat, když už ne změnit). Novinář, fuj. Kreativní práce kdysi možná i ano. Politik ani omylem. Takže jo, nepřečetl jsem si to pořádně a ještě jsem si říkal, že dva tisíce za (letní) měsíc přece není žádné velké číslo.

                      0 0
    • Martin  

      hele, já na to půjdu ještě z druhé strany – aniž bych tě chtěl urazit – proč vlastně toužíš po zónách, když tomu, jak sám přiznáváš, vůbec nerozumíš? získáš možná nějak nějaké zóny, budou nepřesné, na prd, nebo je získáš zátěžovým testem za který zaplatíš a co budeš mít? čísla, kterým nerozumíš

      na tohle není jednoduchá odpověď, celá fyziologie tělesné zátěže se neustále vyvíjí, dochází k novým poznatkům, je to docela věda, tím chci sdělit – buď se o problematiku trochu hlouběji zajímej nebo si najdi trenéra, který to udělá za tebe nebo se na zóny vyprdni a jezdi pro radost a podle nálady

      0 0
      • Rychlej turista  

        Asi tak. Pokud je zdravý a nemá žádné problémy, na nějaké vyšetření bych se vybodl. Pro jeho potřeby bude bohatě postačovat výše zmíněný Conconiho test.

        0 0
        • Martin  

          tak to jsi mě moc nepochopil, Conconiho test je tak nepřesný, že nemůže vyšetření nahradit

          to že nepotřebuje vyšetření uvádím jen do souvislosti s faktem, že se evidentně neorientuje v problematice a pak mu ani přesná čísla nic neřeknou

          jinak sportovní vyšetření nesouvisí se zdravím a s problémy, jak se domníváš, ale s posouváním kvality přípravy

          0 0
          • Rychlej turista  

            Mňo, svoje jsem k tomu napsal a ostatní bych už nechal na něm. Zejména to, že něco potřebuje, že se bez toho rozhodně neobejde, že zdarma udělaný Conconiho test nemůže pro jeho potřeby nahradit přesné, a hlavně placené vyšetření. Ale zejména – že vyšetření nesouvisí se zdravím :-D, nýbrž s jakýmsi posouváním :-)

            0 0
            • Martin  

              potíž je – já se ještě nesetkal s conconiho testem, který by měl relevantní výsledky

              resp. to už lze rovnou použít testy co mají sporttestery Polar V800, jejich výsledky jsou přesnější

              ona vlastně conconiho křivka a laktátová křivka jsou podobné, pokud se conconiho křivka změří a zakreslí přesně, problém je ovšem právě v té přesnosti, jestli umí někdo sám naměřit přesně conconiho křivku a odečíst z ní zlomy tak smekám, pokud to někdo umí s týmem měřičů a vodičů tempa, asi přibližné výsledky dostane, ale paradox je v tom, že to už levněji vyjde laktátová křivka ze zátěžového testu

              0 0
            • Martin  

              zde přímo reprezentativní „výsledek“ conconiho testu:

              http://www.bike-forum.cz/…ho-test.html

              takových jsem již viděl desítky

              0 0
              • Rychlej turista  

                Jistě sis přečetl celé vlákno…

                0 0
                • Martin  

                  nepřečetl, nebylo třeba, jde mi o ty výstupy při pokusu o conconiho a tohle je přímo exemplární případ

                  0 0
                  • Biker jak Pes  

                    Z vlastních zkušeností můžu říct, že jak Conconiho test, tak i terénní test časovky mi vždy určil AnP téměř přesně podle laktátového vyšetření. Nebyl to hlavně jednorázový test, ale opakovaný.

                    0 0
                    • jonti  

                      Já dokázal velmi přesně taky určit AP i ANP během několika měsíců jen ježděním a sledováním tepů.

                      0 0
                      • Martin  

                        kdo ho umí udělat přesně a pak správně vyhodnotit křivku a to ještě opakovaně, tak se s tím nějakého výsledku dočká, většině lidí ale z toho vyjdou blbosti

                        a propos – jak víš, žes získal relevantní informace, konfrontoval jsi výsledky s vyšetřením na laktát?

                        0 0
                        • Delkim  

                          jenže zrovna „Biker jak Pes“ a „Jonti“ rozhodně nejsou standardní případ.....

                          Biker jak Pes je myslím medailista amatérské ligy několik let za sebou atd… ten pozná svoje prahy i z ranní stolice :-)

                          0 0
                          • Martin  

                            no tak to jo, to pak jo, třeba se i známe „od mostu“

                            0 0
                        • jonti  

                          Ano, v Casri mi to vyšlo 2× asi o dva tepy jinak.

                          0 0
                      • Kubajsu  

                        Taky tak. Stačí vědět, co se v těle děje, proč a trochu se sledovat…

                        AP práh odpovídá tomu, kdy člověk začne cítit, že „musí“ dýchat – přestane se jednat o „proces na pozadí“

                        ANP je ve chvíli, kdy přestaneš spolujezdci odpovídat srozumitelnmi výroky a projev se zúží na „jo“, „ne“ a „hmmm“ ;-) Neboli začneš po dechu vysloveně lapat… Takhle jsem si to orientačně před testem určil AP přesně, ANP o 2 tepy jinak… A pak jsem rezignoval na závodní pseudopokusy a na to moje současné čochtání mi odhad stačí :)

                        Všechno je navíc potřeba sledovat dlouho a opakovaně… Takže při únavě se oba prahy posouvají o několik tepů níž, po delším odpočinku zase o fous výš. A pak samozřejmě věkem, tréninkem, nemocí a hromadou dalších věcí…

                        0 0
                        • Martin  

                          ale jo, hobíkovi to stačí a kdo zná svoje tělo, docela dobře ví jak trénovat jen podle pocitů, na druhou stranu to co píšeš neplatí obecně, totiž subjektivně obvykle vnímáme zakyselení později než k němu skutečně dochází a tak se řada lidí podle téhle metody obvykle vyčerpá dříve, platí to speciálně u běhu, kdy je skutečně tendence přepalovat začátky, pokud člověk hlídá tempo podle pocitů, které tady popisuješ běžná a následky pro druhou polovinu závodu pak tristní (mám na mysli další tratě samozřejmě)

                          0 0
                          • Kubajsu  

                            Jasně. Na závody jsou pocity nepoužitelný (respektive při mých pár maratonech ročně nemám dost závodních zkušeností); ale od toho mám krabičku, kterou si v klidu „naladím“ a v závodech už jenom podle čísel. Tam bych se odhadem na začátku seknul klidně o 20 tepů a dost možná kvůli tomu pak ani nedojel.

                            Ale jak jsem se objednal na testy, tak jsem zhruba měsíc před tím zkoušel si prahy stanovit tak nějak sám při poklidných sólo jízdách a celkem mě překvapilo, že jsem se skoro vůbec neseknul

                            0 0
                            • Martin  

                              znám člověka, který závodí na úrovni mistr ČR ve veteránské kategorii úplně bez vyšetření a sporttesteru, ale ten zná své tělo opravdu dokonale a zvládám stanovovat tempo čistě intuitivně

                              0 0
                              • Rychlej turista  

                                Nemyslíš náhodou Vikiho? :-)

                                0 0
                                • Ice-goofy  

                                  Vikiho metoda je jezdit, když jsi unavem tak stále jezdit a přidat ;)… Pro něj je den bez kola něco jak den bez snídaně… jeho oddanost je mimořádná a obdivuhodná…

                                  0 0
                                  • Rychlej turista  

                                    Hlášku že když je hnusně a prší, tak je toho třeba využít a trénink o hodinu prodloužit, protože konkurence leží, mám taky od něj :-)

                                    0 0
                                    • Ice-goofy  

                                      Asi tak nějak… ;) když byl vítr, že to poráželo stromy i tehdy Viky najížděl

                                      0 0
                                    • Delkim  

                                      heh dobrej řízek :) to si zkusím někdy v dešti říct, schválně jestli mi to pomůže :)))

                                      0 0
                                      • Hroch obojzhivelnyj  

                                        Good luck, on mi Honzis pripada dost vodovzdornej :-)

                                        0 0
                                        • Delkim  

                                          ten je bohužel i mrazuvzdornej :))) jeho jako soupeře nepovažuju, to je holt jiná liga, i když co si vybavuji tak z kopce jsem mu občas ujížděl, tedy pokud nikdo z nás nešlapal a nechali jsme to na gravitaci :)

                                          0 0
                                          • blaf  

                                            zachrani te jen, kdyz mu sezenes praci nekde na vychode a na vikendy zaridis zajimavy bezecky zavody :)

                                            0 0
                                    • 01carbon  

                                      Jsem si na to vzpomněl, když jsem měl dneska běhací okno a začalo pršet. Jak jsem tu konkurenci převezl. Zkazili mi to za rohem – potkal jsem dva nějaké dárečky v běhu :-)

                                      0 0
                                      • ˘Ö˘ Krab  

                                        Vykoukl jsem se za dveře – nic, podíval se na poličku s návleky na tretry a pláštěnkou – a nechal je tam. Po prvních 2 km začalo v 5:45 pokapávat, 5:50 už regulérně pršelo, až mi šla pára od úst :-)

                                        Nepokazil mi to nikdo, protože byli všichni zalezlí: automobilisté, cyklisté, pěšáci, divá zvěř i zelení zombivci.

                                        0 0
                                • Martin  

                                  ne, ne, já už se teď pohybuji mezi atlety, takže to je člověk z jiného soudku, on je tedy nejen mistr ČR, ale i veteránský mistr světa

                                  0 0
                          • Prazak0  

                            Podle pocitů může být v řadě ohledů hodnotnější než z laboratorních výsledků. Myslím teď pocity někoho, kdo má hodně natrénováno a je zkušený. Pokud z laboratorního měření mám převedenu laktátovou křivku na tepy, tak to v reálné situaci nemusí platit. Stačí hodně horké počasí, tepy jsou pak vysoké, přitom dýchání zrychlené moc není. Nebo naopak, studené počasí v zimě poněkud sníží TF, ale tělo výkon dává. Fakt je, že subjektivně člověk může vnímat jinak. U běhu je asi víc tendence to přepálit, ale opět i zde to je otázka zkušenosti, tj. kolik má kdo naběháno, zkušenost s různými intenzitami. Na druhou stranu je fakt, že subjektivní vyhodnocení, tj. pocit, trošku klame. Včera jsem po zastavení při jízdě tam nevnímal, že mám trošku rychlejší dýchání. Jak jsem zastavil na čůrací zastávku, tak jsem si trošku rychlejšího dechu všiml, i toho, jak to rychle kleslo. Zcela objektivní hodnata je wattmetr, kde člověk ví, jaký jeden výkon. Pro profíka je asi velmi vhodný, v kombinaci s měřením TF. Na druhou stranu Eddy Merckx asi jezdil bez wattmetru a předpokládám, že TF měřič neměl, že ty hodnoty, co mu dnes uvádí se naměřilo těsně po závodě a pak třeba za 5 minut, ale neměřil to během jízdy. Přitom jeho výkon na hodinovce překonán byl poměrně nedávno na kolech klasického typu, tj. navíc myslím ne ve vysokohorském prostředí. Vzhledem k nadmořské výšce a i lepší kvalitě kol dnes (myslím těch uznaných pro tento rekord, na určitých strojích to překonali už dřív) je otázka, jestli on ten výkon neměl nejlepší. Navíc on dokázal hodinovku a časovky, spurtovat i kopce, uměl ujet na rovině. V jednom roce uměl vyhrád dva závody, Contador, Froome nebo i Quintana při dvou velkých závodech ukázali, že v jednom umí zvítězit či téměř zvítězit, v druhém ale šli výkonnostně dolů. EM byl jiná kategorie, asi by poráže i ty dnešní závodníky. Jestli se pamatuji dobře, tak snad každý den najížděl 250 km, tako Konig najíždí ročně myslím 30 tisíc, což dá dosti méně. Jiná věc je, že dřív se doping nekontroloval, nevím jak EM, ale Anquetil se myslím dopingovým komisařům vysmál. Dnes navíc ta vítězství jsou leckdy o fous a nebo k nim významně pomůže tým. U EM, který trénoval spíš kvantitou a ne z vědeckých údajů, tam mi přijde, že jasně vítězil svojí převahou, tým tu byl jaksi vedlejší.

                            0 0
                            • Martin  

                              to je pravda, bez debat

                              0 0
          • ememem1  

            na to ze sa venujes trenerstvu 20 rokov pises strasne chujiny.

            0 0
            • Člověk a jeho svět  

              :)

              0 0
            • Martin  

              možná, nikdo ti nebrání poučit mě… nějak sofistikovaně… předveď se, mistře světa

              0 0
              • ememem1  
                • Conconiho test je tak nepřesný, že nemůže vyšetření nahradit
                • jinak sportovní vyšetření nesouvisí se zdravím a s problémy, jak se domníváš, ale s posouváním kvality přípravy
                • multi vocati, pauci electi – pouzivas cuzdie slova ktorym nerozumies, ma to byt Multi sunt vocati, pauci vero electi

                a viacere tvoje reakcie

                0 0
                • Martin  
                  1. conconiho test je nepřesný i kdyby ses poděl, pár lidí ho zvládně, ale to jsou výjimky, pokud chceš tvrdit, že conconiho test je tak přesný jako zátěžový test se stanovením laktátové křivky, budiž, tvrď si to, erudovaným trenérům budeš k smíchu, ale to je čistě tvá věc
                  2. se zdravím a poblémy se chodí na lékařské vyšetření, sportovní vyšetření je cílené na stanovování veličin, souvisejíchích se sportem )ano, i sportovní vyšetření může odhalit zdravotní problémy, není to však jeho prvořadým cílem)
                  3. latině nerozumíš ty, jen slepě papouškuješ to, co bez znalosti vygoogluješ, bohužel jsi narazil, človíčku, já mám totiž z latiny státnice

                  „multi vocati – pauci electi“ se běžně používá, překlad je „mnozí povolaní – málokteří vyvolení“

                  tvá věta s přidáním „sunt“ a „vero“ se používá ve stejném smyslu, slovi „sunt“ znamená „jsou“, „vero“ pak „jsou“ (může být taky „sed“), v překladu tedy „mnozí jsou povolaní, ale málokteří vyvolení“, což je totéž

                  takže jsi dokonale narazil, chytráčku, googloval jsi latinskou větu, našel její alternativu a z neznalosti obvinil autora… a tak to bude u tebe se vším, viď?

                  nebo si chceš online promrskat plusquamperfekta???

                  (široký úsměv)

                  0 0
                  • Delkim  

                    pěkně :)

                    btw a čteš si Vergilia v originále? :)

                    0 0
                    • Martin  

                      člověče nečetl… i když… i skladník si může přečíst Vergilia v originále

                      ale já nevím, laudo, laudare

                      0 0
                  • ememem1  

                    „vero“ pak „jsou“ (může být taky „sed“) – kedyze si tu stanicu robil?

                    0 0
                    • Martin  

                      jen jsi vytáhl prostý překlep, kdy jsem na místo ale dvakrát zopakoval jsou

                      a kdeze???

                      na FFUK v 92

                      ale to není v Prešpurku, tak nevím jestli znáš

                      0 0
                      • ememem1  

                        sice neviem kde ten preklep je ale ok, beriem, errare humanum est :-)

                        0 0
                        • Martin  

                          ale tak to je snad jasné, kde je, píšu že sunt je** jsou** a vero (respektive sed) je jsou

                          dál už překládám** jsou** a ale

                          tak snad je patrné, ž ejsem tam omylem dvakrát zopakoval jsou, hele, já u toho pracuju a sem jen odskakuju, mě prostě jen mrzí, že mi nevytýkáš něčím podložená fakta

                          0 0
                          • Martin  

                            a ještě tedy abych to vrátil k tématu (pro případné zámece mohu otevřít „lingvistické okénko“ v sekci off topic :-))

                            v zásadě jde asi o to, že se ti nelíbí tvrzení, že conconiho test je nepřesný, ale mě jde o to, že je tak náročný na správné provedení a pak na správné vyhodnocení, že je pro většinu lidí nepřesný a vede k mylným vyhodnocením prahů

                            mohou být jedinci, kteří s ním umí zacházet a i se objevili tady, já se však během praxe potkával s mnoha nesčetými špatnými interpretacemi, takže obecně ho nemohu doporučit

                            věřím, že tobě vychází, ale pak jsi tou spíš výjimkou

                            0 0
                            • Mikikuba  

                              Souhlas!

                              0 0
                              • ememem1  

                                co ja viem, je nas tu viac takych co im to sedi pomerne presne. fakt je, ze jednemu sa to robi blbo a treba si spociatku urobit zopar pokusov kym dojdes na grif, potom je to uz ok. navyse tych +/- par tepov co to teoreticky nemusi byt spravne je pre 99.9% populacie uplne egal, lebo tato mozna odchylka merania je urcite pod rozptylom v ktorom im to kolise pocas roka pricom na to vplyva daleko viac aktulane dispozicia (unava, pred/po chorobe, kolko kedey a ako som toho najazdil, zle som sa vyspal atd. atd.) jak cokolvek ine.

                                ok, u toho zbytku je mozno treba zvolit presnejsie metody. a je fakt ze u niekoho kto si tri krat nadvihne prdel pri prde a je na omdletie od namahy lebo je daleko za ANP este 10 minut potom to nejde vobec.

                                osobne som toho nazoru ze conconi dobre vedel co robi a ti co tvrdia ze si to namiesto jeho testu mozes vycitat z krystalovej gule su hlavne poskytovatelia vysetreni.

                                0 0
                                • Martin  

                                  ale jo, s tím se dá souhlasit, já jen ale opakuji, že znám hodně lidí, aktivních sportovců, kteří si stanovují tepy dle conconiho a dělají to blbě, nic víc, nic méně

                                  conconi věděl co dělá, ale vycházel z pouhého předpokladu korelace tepů a tvorby laktátu po zlom, a toto stále zůstává v oblasti předpokladu

                                  a také při vyšetření nejde o věštění z koule, metoda na základě stupňované zátěže a měřeného laktátu je exaktní a objektivní, dtto spiroergometrické vyšetření, metabolické krytí také nezjistíš lépe než z poměru O2-CO2 při rostoucí zátěži

                                  0 0
      • Prazak0  

        TAk takhle to vidím taky. Buď ať jezdí pro radost a ty tepy zas tolik neřeší. Je poměrně snadný sledovat, jestli do delšího kopce jedu bez kyslíkovýho dluhu, TF max jde zjistit, když pojede do kopce naplno, odvozený hodnoty dle procent, tohle mu bude bohatě stačit. Nebo jestli chce závodit, ať si sežene oddíl a trenéra, ti ho nasměřují dál, pak i to laboratorní vyšetření.

        0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Hlavně pokud něco načetl a jezdí pravidelně stejné trasy po silnici s tepákem a sleduje se, tak po pár letech ± 2–3 tepy podle pocitu ví, kde má AP, celkem přesně by mohl vytušit i ANP. Na TF max by si musel udělat zátěžový test, ale hodnota je to sama o sobě celkem k ničemu, pokud zná dvě dříve zmíněné.

          Hlavně by mě zajímalo, k čemu zakladateli vlákna hodnoty AP/ANP/TFmax budou, když je stejně nedokáže použít (vyjma ohromování bikerek v hospodách).

          0 0
          • Martin  

            hele, naopak, TFmax zjistíš celkem snadno sám, bez zátěžových testů, hodně přibližně lze vysledovat i AP (zjednodušeně řečeno ho budeš mít tam, kde při stoupajícím výkonu přestaneš kecat) ovšem odvozovat z pocitů iANP… to jsem ještě neviděl

            0 0
    • McBlacky  

      a na co to vůbec potřebuješ?

      0 0
      • Rychlej turista  

        Tipnu si: začal jezdit na kole a tím se i začal zajímat o teorii. A tak na narazil i na tepy. A čím více se o to zajímá, tím více si říká, jakou to měl obrovskou kliku, že bez těchto přesných čísel dokázal přežít :-)

        0 0
        • McBlacky  

          moje univerzální rada – jezdi co nejvíc, tempo tak abys u toho mohl mluvit a občas si nalož pár minut do kopce naplno.

          pro první dva-tři roky to je dostatečný ;)

          0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Mám dva kamarády, ani s jedním se na kole nedá jezdit, můžou za to chytré krabičky na řídítkách.

          První si neustále hlídá, aby nepřekročil ani o jeden úder srdce nějakou imaginární (dost nízkou) hranici, zejména jízda do kopce, po rovině a z kopce v jeho společnosti tím postrádá veškeré kouzlo.

          Druhý si poslední dobou hlídá spíš to, aby mu z kopce a po rovině neklesal produkovaný výkon. Jeho nejčastějším výkřikem je: kdy už konečně začne ten kopec, abych si mohl chvilku odpočinout.

          0 0
          • Rychlej turista  

            Kdybys měl i třetího, co by jezdil podle navigace, tak byste mohli minout i vrchol kopce, jak jsem kdesi četl. Prostě se drželi navigace a vůbec jim nepřišlo divné, že na Klínovec jedou z kopce :-D

            0 0
          • McBlacky  

            s takovejma je lepší nejezdit ;)

            0 0
          • Martin  

            ano, znám, ale tento přístup sám o sobě nevyvrací tezi, že odborného přístupu je od určitě výkonnostní hranice třeba, oni vlastně jen prezentují, kam vede nepochopení metodiky

            v takovém ohledu je pak skutečně lepší jezdit podle pocitů a o víc se nestarat

            0 0
            • Prazak0  

              Ano, laboratorn měření atd. to má význam od určité výkonnostní hranice, bez toho to asi nejde. Jen si myslím, že toto se týká závodníků, profi a lepších hobíků. Pro tazatele nejspíš bohatě stačí dle těch pocitů, čím myslím i to, jestli někdo se zadýchá a nebo sice dýchá rychleji, ale stále v nějaké rovnováze a je tak schopen jet hodiny. Zkušenost a pocity, běžně dostupná teorie tréninku, to mnohdy předčí laboratorní výsledky, s kterými dotyčný pak neumí moc pracovat. Stejně pak potřebuje trenéra, aby mu dle výsledků konkrétněji poradil.

              0 0
          • 01carbon  

            Ještě tu mam exempláře, na kterého kdykoliv promluvím, tak houkne COŽE a vytáhne si špunty z uší a vypíná buď mobil, nebo přehrávač. Už ho podezřívám, že tam má nahrané – nádech, výdech, nádech…

            0 0
        • Prazak0  

          Já jsem tehdy, před lety, jezdil v něčem trošku proti teorii. Dnes radí ze začátku jezdit hlavně aeorobně, do kyslíkového dluhu se moc nedostávat. Já jsem tehdy jezdil v tomto opačně, kopce jsem vyjížděl s vyšší intenzitou, hodně vysokým tepem. To mi zvedlo i rychlostní průměr, i když na rovině jsem to tolik nerval. Na druhou stranu, že jsou kopce klíčové, tak třeba Indurain tvrdil, že kopce rozhodují velké závody a doporučoval trénoval právě tu jízdu zde. Neboli, rovinu odjede každý, kdežto v horách a na kopcích, tam se to láme, tam nestačí jen jet za někým. Podobně ne plně aeorobně se jedou časovky, kde to jedou maximálně hodinu, ale opravdu to, co ze sebe vyždímají. Trošku opak než jezdit hlavně vytrvalostně. Zvednutí výkonu mi umožnilo jezdit i větší objemy, takže tu vytrvalost jsem přidal až pak. Opačný postup než teorie. Jinak jsem se teorie a rad trenérů v mnohém držel. Např. po intenzivním tréninku další den místo čistého odpočinku se malinko jen tak vyjet. Po odjetí třeba 70 km intenzivně si pak přidat ještě 20 km nižší rychlostí. Jen na rozvoj vytrvalosti. Osobně si myslím, že stejně podstatné jako intenzita (tj. TF) je i frekvence šlapání. Na to netřeba měřič kadence, stačí si spočítat pro převody a z obvodu kola tabulku, kde budu mít frekvenci, převod a rychlost. Rekreační cyklista může jezdit s frekvencí šlapání třeba 60 za minutu, kdo chce výkonnostně nahoru, tak by se měl přibližovat tomu optimu, tj. nějakých 90–105 při jízdě na rovině, ne při spurtu, ale dlouhodoběji.

          0 0
    • Kysky  

      Já nevidím jedinej důvod, proč se nedržet těchto jednoduchých čísel: http://www.cyklistikakrnov.com/…rekvenci.htm

      Myslím, že na úrovni většiny zde diskutujících je úplně jedno jestli maxTF si spočítáme podle vzorce třeba o 3tepy jinak. Při jízdě když se ± držíš daných % z maxTF tak ta odchylka pár tepů ti může být úplně jedno a o prdu to rozhodne. Navíc ať chceš jak moc budeš chtít, nikdy nepojedeš přesně na 1tep

      Já třeba ve svých 21letech mám podle vzorce maxTF 199tepů, první den na kole po nemoci jsem se při totálním nasazení dostal na 203 ale myslel jsem že mě trefí i když jsem to dal akorát před vrcholem kopce a pak jsem jak dlouho jel zkopce… Ve zdravém stádiu jsem se nikdy nedostal přes 198tepů. A rozhodně mě to nijak netrápí

      0 0
      • jonti  

        Ta odchylka ale v extremnich pripadech nebude 3 tepy, ale 30 tepu, a proto je to uplna blbost. I v tom clanku se pise, ze u 20% lidi to nesedi ani priblizne.

        0 0
        • Kysky  

          No tak jasný že se nemůže věřit jen matematickým vzorcům, ale každý si udělá obrázek když si sám zkusí jet párkrát do kopce doraz a uvidí kolik tepe

          0 0
          • MlokCZ  

            A k čemu mu to bude dobré? Maximálka je údaj úplně k ničemu.

            Stejně jako se u dvou stejně starých jedinců může lišit maximálka, tak se také mohou o hodně lišit prahy a zóny při stejné maximálce.

            S maximálkou 190 může mít jeden AP třeba jen 140 a druhý klidně 165.

            Jak psal ale výše jonti, tak při dlouhodobém ježdění s tepákem a trochu inteligentím pozorováním (jak se tělo chová, jak dlouho na jakém tepu vydržím, kdy se začínám zadýchovát, kdy ještě můžu plynule mluvit/zpívat, atd) se dají prahy určit poměrně dobře. Sice to nebude zcela přesné, ale na rozdíl od výpočtů z maximálky to nebude úplně mimo.

            0 0
        • MlokCZ  

          Přesně tak. Ty zóny jsou nějaký průměr populace a individuálně jsou pak docela často úplně mimo.

          Já mám hezký jeden příklad už jen já x můj kamarád. Věk stejný a posunuté tepy (minimálně ANP a maximálku) máme cca o 20 tepů. U AP už je rozdíl o něco menší.

          0 0
          • Martin  

            to je dané tím, že AP mají lidé skutečně dosti podobný, kdežto iANP se právě ovlivňuje tréninkem, dokonce se dá napsat, že celý princip tréninku je ovlivnění iANP, protože se má u sportovců sledovat laboratorně tak 4× ročně jako relevantní ukazatel růstu či stagnace

            0 0
            • Delkim  

              dodám k tomu konkrétní údaje z laktátové křivky z CASRI, změna po roce tréninku pod odborným vedením

              AP 135 / ANP 150 – AP 145 / ANP 165

              0 0
              • Martin  

                mě na tom trochu překvapuje to poměrně úzké pásmo mezi AP, ANP, máš to na 2 a 4 mmol/kg?

                já mám třeba AP 137, iANP 181 a TFmax 190

                0 0
                • Delkim  

                  samozřejmě

                  max mám kolem 186 a ranní klidovou mám 32–34

                  0 0
                • Biker jak Pes  

                  Mě cca 3 roky zpátky určili AP 170 a ANP 178 při 2 a 4 mmol při maximálce zhruba 185 tepů.

                  Dnes už se to ovšem určuje jinak, nicméně mezera mezi prahy je pořád stejně malá.

                  0 0
                  • Martin  

                    u tebe mi přijde dobře ANP od TFmax, ale zase máš hrozně vysoko AP, u Delkima mi přijde naopak nízko ANP, ale co, každý jsme halt originál, akorát si u tebe nějak neumím představit na jakém tempu absolvuješ trénink základní vytrvalosti :-)

                    0 0
                    • Delkim  

                      tak ono to bude asi hlavně tréninkem, já trénuji 2–3 roky a Biker asi tak 20 a z toho tak 19 ještě závodí :)))

                      0 0
                      • Biker jak Pes  

                        Zas tak divoké to není, jezdím na kole cca 8 let, z toho nějak smysluplně trénuji nějakých 6–7 let. Ale je fakt, že sportuji odmalička.

                        @Trepifajxl: Ty pásma mám stanovené jinde, tehda to bylo ještě učebnicových 2 a 4 mmol. Dnes už mi to doktor stanovuje podle vývoje křivky, AP 160, ANP 170. Sranda je, že maximálka se mi letos zvedla na 192 tepů. Hranice, kam jsem se nepodíval víc, jak 4 roky.

                        Trénink vytrvalosti je pořád dokola stejný, ale rozhodně se nebojím intenzit ani v zimě. Bez toho se člověk neobejde. Ale taky je třeba znát své tělo a vědět, co si kdy může dovolit. Tepák sice používám, ale hodně se řídím pocitem. Tepy jsou každý den jinde a ovlivňuje to kde co, ale zrovna tobě to asi nemusím vysvětlovat. Pro mě jsou tepy už jen orientace, jak na tom zrovna v daný moment jsem.

                        0 0
                        • Smazaný účet  
                          0 0
                          • Martin  

                            já bych si tipl, že to nebude spojené s jedním přehnaným kopcem, ale spíš že to poukazuje na nástup onemocnění, může to být jen pitomé nachlazení, to počasí teď tomu taky nahrává, střídání teplot, vítr, co chvíli zmokneš

                            0 0
                            • Smazaný účet  
                              0 0
                              • Rychlej turista  

                                Tachykardie, poprvé to člověka dost vyděsí, to ho donutí svěsit nohy a po chvilce se to srovná. Minuta je ale dost. Pro jistotu skoč ke kardiologovi. V každém případě budeš muset jít cestou jako já kdysi před léty – přestal jsem jezdit krátké divočiny a zůstal jen dlouhých poklidných štrek typu 24hodinovek :-) Sem tam se vytočit dá, ale na pravidelnou a častou divočinu zapomeň.

                                0 0
                                • Smazaný účet  
                                  0 0
                                • Martin  

                                  tohle mám od dětství, několikrát jsem to řešil s lékaři, ale nikdy mi neřekli víc než že je to od vegetativních nervů, že s tím nejde nic dělat a že mě to ve sportu neomezuje

                                  stává se mi to občas a výhradně v situaci, kdy po intenzivním výkonu přijde prudký pokles tepů během fáze odpočinku, tedy speciálně při tréninku intervalů (píšu teď o běžeckém tréninku), obvykle spíš v teplém počasí, někdy to trvá pár vteřin, někdy i minuty, občas mi to tedy znepříjemní trénink, občas znemožní dokončit přesně naplánovanou tréninkovou jednotku (intervaly s přesně stanovenými pauzami), při závodě se mi to ještě nestalo, ale to bude tím, že při závodě nemám pauzu, kdy by mi tep během minuty klesl ze 190 na 90 apod.

                                  fyziologicky se nejedná ani o „tep“, srdce v tu chvíli prakticky nečerpá krev, proto se pohyb v takovém okamžiku rovná totálnímu zakyselení a to co ukazuje sporttester je jen jeho zmatená reakce na jakési ozvy, které se mu podaří zachytit, rozhodně to tedy není třeba tep 220/minutu

                                  je to nepříjemné, ale znovu opakuji, lékaře to nikdy neznepokojilo a mě to neznemožnilo sport na úrovni I.VT v cyklistice a silniční běžeckou desítku za 29:57, tedy před 25ti lety, ale co by za ní dnešní vytrvalci dali, že?

                                  pokud má někdo podobný problém napište mi mail, můžeme si vyměnit zkušenosti

                                  0 0
                                  • Rychlej turista  

                                    Ono to asi záleží kus od kusu. Mi to dělalo výhradně v dlouhém kopci po několika minutách jízdy přes závit, tedy hodně nad ANP, v blízkosti maxima a zároveň v přehřátí. Poprvé mě to skolilo až někdy po čtyřicítce. Puls najednou hodně přes 200, výkon pryč a panika, co se to děje – cítíš, jak sebou srdce zběsile mele, ale krev nepumpuje. To člověka vyděsí natolik, že spolehlivě okamžitě svěsí nohy a zastaví. Po takových 10 – 15 sekundách mi srdce vždy znovu naskočilo a začalo pumpovat. Když se mi to pak opakovalo, už to nebylo tak hrozné, bo už to člověk znal a vždy stačilo akorát svěsit nohy a chviličku počkat. Protože se to ale stávalo nevyzpytatelným pravidlem, třebaže předtím celý život nic, skočil jsem ke kardiochirurgovi. Řekl mi v podstatě to samé, co tobě, že je to běžné a pokud to netrvá dlouho tak ani nějak nebezpečné. V opačném případě že na to jsou prášky, případně kardiostimulátor. Udělal mi ECHO, kde zjistil nějakou bezvýznamnost na chlopni, posadil na trenažér a po dosažení 200 W poslal domů s tím, že je tam pro opravdu nemocné lidi. Akorát mi bylo líto sestřičky, že si dala takovou práci s namalováním grafu, a já při těch 200 W skončil tam, kde ten graf začínal – více jak 200W totiž ta jeho mašinka neuměla :-) Od té doby mám klid, protože se držím jeho rady – už mám svůj věk a zdravější pro mně bude se zklidnit a zbytečně nevytáčet :-)

                                    0 0
                                    • Martin  

                                      jo, přesně, srdce se jen jakoby chvěje a nohy musíš opravdu okamžitě svěsit, ať chceš nebo nechceš, protože jakýkoli pohyb v tu chvíli je v enormním zakyselení

                                      na trenažéru, když jsem s tím nebyl na sportovním, ale u normálního kardiologa, jsem dopadl úplně stejně, museli ukončit měření, protože zařízení neměli na takový výkon :-)

                                      o prášcích na to nic nevím, na chlopni by ti nic zjistit neměl, protože to je disfunkce vegetativního nervstva, které řídí srdeční činnost, ale to můžeš mít k tomu ještě jako bonus, já mám jako bonus, že mi to někdy trvá minuty a v cyklech i desítky minut, ale zase nikdy při výkonu, takže při závodě mi to nehrozí

                                      to přehřátí by však mohlo svědčit na štítnou žlázu na místo vegetativních nervů, dělali ti vyšetření na štítnou žlázu?

                                      a propo – jeden poznatek – mám na 188 cm 75 kg, když jsem závodil na kole měl jsem ještě méně, když jsem skončil s cyklistikou pár let jsem chodil cvičit a dočasně přibral ve svalové hmotě na 81 kg – v té době se mi to nestalo několik let ani jednou, ony vlastně nervy fungují lépe u silnějších jedinců než u subtilních, jen se domýšlím, zda tam nehraje roli i tenhle fakt, jak jsi na tom s váhou, BMI?

                                      0 0
                                      • McBlacky  

                                        určitá tachykardie se dá operovat. Lukas z našeho teamu s tím měl problémy a už zase lítá full gas.

                                        často to má i někdo z pro tour Gesing namátkou ale i další letos na tom byli.

                                        0 0
                                        • Martin  

                                          já jen pro jistotu doplním, že tachykardie je jen obecný pojem, pojmenování pro skupinu vzájemně nesourodých srdečních poruch, které se projevují zrychlením tepu (tacho – rychlost), mohou to být problémy srdeční stejně jako problémy jiného charakteru, špatnou činnost vegetativních nervů opravdu nelze operovat

                                          0 0
                                          • McBlacky  

                                            nejsem na to expert, jen píšu, že nějaký případy se dají řešit. Operace spočívala v deaktivaci problematických nervů (elektrické vypálení)

                                            0 0
                                            • Martin  

                                              no, tak jen aby se po deaktivaci příslušných nervů nepřišlo na to, že srdce jaksi netepe… operace se zdařila, pacient zemřel

                                              0 0
                                              • McBlacky  

                                                :) jak jsem psal, je to ne zas tak vzácná operace i u profíků…

                                                druhá varianta je ukončit závodění

                                                0 0
                                              • Krov  

                                                Je to poměrně banální operace, kdy se právě přetne ten nerv, který to způsobuje. Dceři ji dělali asi ve 12 letech, protože u ní ty stavy s tepem nad 200 přetrvávaly někdy i hodiny a v domácích podmínkách už nešly zastavit (jsou na to různé návody, pamatuji třeba lití ledové vody za krk). Takže jsme párkrát skončili na pohotovosti v nemocnici, jednou ji museli úplně zastavit na 6 vteřin srdce, pak se zase rozeběhlo normálně. Po zákroku už má klid, funguje to spolehlivě, žádná omezení pro sport.

                                                0 0
                                                • ˘Ö˘ Krab  

                                                  Krátké shrnutí: http://www.rytmus-srdce.cz/…acni-ablace/

                                                  Nepřerušuje se nerv, ale (zjednodušeně) se napravuje chyba v autonomní inervaci srdce.

                                                  0 0
                                                • Martin  

                                                  ufff, tak to jste měli docela peklo, já to měl nejdéle asi 20 minut, jak to zastavit jsem zatím nevymyslel a ani mi nikdo neporadil, někdy zabere když si sednu, hodně se zklidním, jindy nezabere nic… co jste měli ještě za rady kromě lití ledové vody za krk? ledovou vodu nemám na tréninku k disposici a nějaký návod bych potřeboval, aby mi to nekazilo pevně stanovené pauzy v intervalech

                                                  0 0
                                                  • tromboonen  

                                                    Valsalvuv manevr: http://kardioblogie.blogspot.cz/…-manevr.html Zmacknout nos a potlacit jako kdyz ti zalehnou usi v letadle, plus myslim ze se doporucuje drepnout…

                                                    0 0
                                                  • Martin  

                                                    dík, zkusím, mě doktorka radila tlačit si na oči, ale to bylo k ničemu, pokaždé

                                                    0 0
                                                  • Krov  

                                                    Jj, tohle taky často pomohlo. Zeptám se večer doma, jestli si ještě vzpomenou na něco jiného.

                                                    0 0
                                                  • Krov  

                                                    Tak z rychlých metod už prý jen prst do krku a vyvolat lehký dávivý reflex (nepřehnat to) nebo leknutí – prostě sparingpartner na tebe v případě potřey vybafne ze zatáčky :-)

                                                    0 0
                                                  • Martin  

                                                    to s tím prstem můžu zkusit, i když… obvykle při intervalech mám pocit, že se pozvracím i bez prstu, no uvidíme

                                                    každopádně díky moc

                                                    0 0
                                      • Rychlej turista  

                                        S tou váhou je to zajímavé, byl jsem vychrtlý silničář. Na bajku jsem nakynul, ale stejně si myslím, že mám klid kvůli tomu, že jsem začal jezdit více v poklidu.

                                        Jo a ta bezvýznamnost na chlopni s tím nesouvisí, to povídal. Prostě bonus za vyšetření :-D

                                        0 0
                                        • McBlacky  

                                          problémy s chlopněmi má hodně vytrvalostních sportovců, jak se ti zvětší srdce opakovanou záteží chlopně dál neroste.

                                          0 0
                                      • Smazaný účet  
                                        0 0
                                        • jfk  

                                          A pořád ten stav trvá, tzn zadýcháš se i při lehké aktivitě (např chůze do schodů) a máš vysoký klidový tep (nad 100 tepů za minutu)? Pokud ano, může se jednat o arytmii nazývanou „flutter síní“.

                                          Já to měl na loni, po šesti týdnech to samovolně odeznělo, na jaře jsem byla preventivně na tom zákroku, který tady někdo zmínil, kdy Ti zjednodušeně řečeno vypálí v srdci to inkriminované místo tak, aby ten flutter znova nenaskočil. Po zákroku nemám žádný problém. Pokud by to bylo ono, rád popíšu podrobněji co a jak

                                          0 0
                                    • Rychlej turista  

                                      Ke kardiologovi ne kardiochirurgovi :-D

                                      0 0
                          • Biker jak Pes  

                            Jak píše kolega nade mnou. Klidně to může být onemocnění. Pokud jsou možnosti, tak stojí za to si sledovat ranní tep. Jakýkoliv výkyv značí blížící se nemoc nebo jiné oslabení organismu, kterému pak člověk velmi rychle předejde a místo desetidenního výpadku dá jenom tři.

                            Co se týče max tepovky, dá se to ovlivnit tréninkem. Upravil jsem tréninky a pořádně navýšil intenzitu. Objem zůstal relativně stejný, šel jsem do toho buď anebo a asi se to vyplatilo. Člověk má pak větší rozptyl, kde může fungovat a větší rezervy.

                            0 0
                          • kotew CZE JIHLAVA  

                            Čau, nekafuješ moc? nebo nespíš málo?

                            0 0
              • ememem1  

                coz su takmer ucebnicove tabulkove hodnoty :-)

                0 0
      • Martin  

        jo, jo, kdyby to tak byly ty tři tepy…!

        0 0
    • Mark-H14  

      Jeden přihlouplý dotaz ohledně „ježdění na tuky“ v nízkých tepech:

      Mám v okolí zvlněnou krajinu a odjet 100 km v tepech 120 – 135 tepů je pro mne téměř nemožné. Stačí když fouká proti a mám na rovině přes 140. V kopcíh 150 – 160 a to se musím hlídat.

      Otázka zní:

      Chtěl bych jet pohodově a pálit tuky, přijde kopec, kde tepy vyskočí k 160 a pak zase jedu X km v tepech okolo 130. Jedu na tuky či nikoli?

      Děkuji

      0 0
      • Smazaný účet  

        Na tuto otazku neexestuje odpoved, ktera by nevyzadovala komplexni mereni.

        Pokud chces nizsi tepy, zvolni:)

        0 0
      • Delkim  

        a proč v tom kopci nejedeš „krokem“?

        0 0
        • Mark-H14  

          No to mi právě moc nejde :)

          0 0
        • Yura  

          Protože proc to nejet na krev ze sedla, když muze.. :)) S timhle ma urcite plno lidi problém. Proste jedou jak muzou tzn. většinou na krev. :D Jinak když je teren furt nahoru a dolu a do toho fouka, tak je pro me třeba nemozne jet fakt na pohodu. To proste jedu co muzu ikdyz třeba jedu jak posranej.. Jedine fakt na uplne rovine v bezvetri, se da v klidu a lehce tocit nohama. :)

          0 0
      • bagr84  

        Zvolni. Pokud uz to nejde, nemas kondici na to jezdit zakladni vytrvalost (tedy prevazne „na tuky“) v kopcich. Pak ti nezbyva nez jezdit rovinu ;)

        0 0
        • Prazak0  

          Terén si člověk nevybírá, pokud jezdí např. v okolí bydliště. Já mám v okolí více kopečků, až dál za Prahou to je rovina. Ať jezdí, i když nebude jezdit předpisově na základní vytrvalost, tak mu bude kondice stoupat. I kdyby jezdit třeba vyloženě krátké trasy a časy, třeba půl hodiny jeden trénink, tak si to postupně prodlouží na hodinu, hodinu a půl, dvě hodiny atd. Teorii dodržovat v rámci možností, pokud kopec nejde vyjet aerobně, tak ho vyjet s kyslíkovým dluhem. Cyklistika není jen o trénování srdce, ale i svalů. Jistě, i jim zakyselení nedělá dobře, ale při sjezdu se vydých, na rovné úseku laktát spálí, takže zásadní problém tu nevidím.

          Samozřejmě, pokud mu převody a terén dovolí, tak do toho kopce by měl jet pomaleji, aby kyslíkový dluh nevznikal a nebo jen velmi malý.

          0 0
          • bagr84  

            No jasne, nemusi jezdit po rovine, ani nemusi v aerobni intenzite a dlouho. Nemusi ani jezdit na kole, kanoistikou si taky zvysi kondici. Nakonec se ani nemusi ptat na BF :)

            0 0
      • Prazak0  

        Jde ti o hubnutí a nebo to bereš ze sportovního/tré­ninkového hlediska? Z hlediska hubnutí není nutné, aby člověk spáli ty kalorie na nižších tepech. Pokud jde o kratší kopce, po kterých je sjezd, pak kousek rovina nebo jen mírně zvlněné, kde ty tepy pojedeš jak chceš.

        Spíš jde o to, aby člověk v rámci celého tréninku odjel vysoké procento trati v aeorobním pásmu. Do kopců bych jel tak, aby dech byl zrychlený, ale současně tak, abych to tempo byl schopen udržet dlouhodoběji. Jinak kraší vyjetí krátkého kopečku na kyslíkový dluh, který se za chvíli vyrovná, to není problém. Podle určité teorie by bylo optimem jet stále stejně, tj. stále stejné watty a TF. Jenže pro jízdu v reálné situaci člověk potřebuje i další věci. Do kopce krátkodobě jet na vyšší watty i TF, umět zrychlit i na rovině. Proti větru to je srovnatelné s jízdou do kopce, pokud je vítr silnější. Zátěž může být menší, jenže ten protivítr tu je desítky kilometrů.

        Jak byl ten poslední tropicky či skorotropický den, tak se pak myslím kolem 7h večer zatáhlo, změnil a zesílil vítr na SZ směr. Místy byla i vichřice, bál jsem je, když jsem projížděl pod stromy, že mi spadne na hlavu větev. Boční vítr vyloženě shazoval z kola, takže jsem byl radši za úseky, co jsem jel proti. Rychlost šla pochopitelně dolů, neřešil jsem tepy, ale spíš abych nespadl. Jel jsem to víckrát, rychlost větru 40km a víc, nárazy třeba 65km/h. Při takovémto větru, pokud člověk vůbec vyjede, tak bych tolik neřešil tepy, ale spíš ve zdraví to zvládnout. 40km/h je hodně znát, pokud nejsou nárazy, tak do toho vyjet jde. Jinak je asi lepší jezdit jen za slabšího větru, tak do 35km/h.

        0 0
        • Mark-H14  

          No nechci to tady moc rozvádět, protože to většinou uhne někde, kde nechci.

          Myslím, že kondička je už poměrně slušná (i když nezávodím). Kopce mám vyloženě rád. Jen asi fakt neumím jet pomaleji. Švihy okolo 200km mi nedělají problém. Nájezd mám těď asi 9700. Loni 10300km atd. atd.

          Měřím 175cm a vážím nyní 69kg (po zimě do 72kg), téměř 44 let. Manželka už mé další hubnutí nechce, ale já bych chtěl z jara najíždět a s pomocí upravené stravy shodit na cca 66 – 67kg. Klidové tepy bych měl mít pod 40 (na transfuzce mívám okolo 45) a Garmin mi při intenzitě do kopce párkrát hlásil 187.

          Jen jsem se nikde nedočetl jak je to s tím, že jízdu v nízkých tepech přeruším kopcem nebo třemi kopci, kde tepy vyletí výše. Když se hodně snažím, tak mám třeba na 100km průměrné tepy okolo 134.

          Asi si opravdu zajdu na měření, jen tak ze zvědavosti.

          Děkuji všem.

          0 0
          • Smazaný účet  
            0 0
          • Rychlej turista  

            Per tam velkou, pár dvoustovek a není boha, aby ty dvě kila nešly dolů :-)

            0 0
          • Prazak0  

            Mně k té výšce připadá váha optimální. Jsem malinko vyšší a taky o něco víc vážím. S manželkou bych plně souhlasil. Neřešil bych klidovou TF. Co se týče výkonu srdce a i celkově svalů a jízdy, tak může naopak pomoci intervalový trénink. Zajímavé mi přijdou půlminutové intervaly, 30 s téměř naplno, 60s odpočinek. Tělo se při takto krátkých intervalech nestačí zakyselit. Při této intenzitě se nespaluje glykogen na laktát s omezením kyslíku, ale jde to přes ATP. Za minutu dojde k regeneraci. Párkrát toto zopakovat. Tohle by mohlo působit i na snížení klidové TF. Samozřejmě tohle bych dělal jen jako doplněk k vytrvalostní jízdě, třeba jen 2× týdně, v omezeném rozsahu, takže 95% a víc bys jel jaksi postaru.

            Pokud přeruší jízdu v aeorobním pásmu, tedy nižších tepech kopcem, tak se nestane nic. Z hlediska normální jízdy se naopak trénuješ lépe z hlediska výkonu. Pokud nebydlí v horách, tak i do toho kopce jde jet pomaleji, tj. na nižší tep. Některé dny v týdnu bych ty kopce jel normálně a v rámci nějaké regenerační jízdy bych to jezdil na lehký převod a pomaleji, tedy i na nižší tf.

            Ač si myslím, že pro hobby úroveň měření není nutné, tak pokud tě to zajímá, tak proč tam nezajít. Asi bych šel někam, kde to bude i s doporučením trenéra, právě na základě těch naměřených výsledků. Jen ti nedokážu říct, kdy tam zajít, jestli na podzim nebo na jaře, asi záleží, jak jezdíš přes zimu, případně jaké jiné aktivity děláš, jako běh, trenažer atd.

            0 0
            • Martin  

              člověče, nechci tu započít další dohady, ale musím tě opravit v tom, co píšeš o krytí a nekyselení u intervalů 30sec

              je to právě naopak, intervaly 20–50 vteřin jsou typicky výkonostně submaximální, s maximální tvorbou laktátu (proto atletická čtyřstovka nejvíc bolí), na krytí se podílí jak správně píšeš, neoxidativní ATP+CP, ale stejně tak svalový glykogen

              k obnově ATP+CP během minuty nedojde, minutu na pauzu uvádíš správně, resp. poměr 1:2, ale ta není za účelem obnovy ATP+CP, nejedná se o rozvoj maximální rychlosti, ale o trénink rychlostní vytrvalosti, jehož účelem je laktátová snášenlivost, není to tedy minuta na obnovu ATP+CP

              to co píšu není úvod do diskuse, jen uvádím fakta

              0 0
              • Prazak0  

                Ne, intervaly nesmí být delší než 30 s, právě kvůli laktátu. Poprvé jsem o tom četl od jedné doktorky, tyhle intervaly užívaly pro trénink kardiaků, myslím po operaci. 30 s intenzivně a pak minuta na 5% na ergometru. Sám jsem to párkrát zkusil, důsledně jsem hlídal ten čas, aby to bylo do 30 s a ani o chlup více.

                Odkaz, kde jsem se o tom dočetl, ten bych musel hledat. Nevím, jestli se o tom nezmiňuje i Mudr Vinduška, bývalý kardiochirurg, který nyní funguje spíš jako kardiolog a praktický lékař. On se sportovní medicínou dosti zaobírá. Pokud něco najdu, tak budu schopen odpovědět přesněji.

                Jakási zmínka o velmi krátkých intervalech je i ve starší publikaci Sportovní trénink (Choutka, Dovalil), tam se mluví myslím o 15 až 30 s, co tam píšou, přesně nevím. Já tehdy si ty velmi krátké intervaly ozkoušel a přišlo mi, že dávají dobrý výsledek. Teď je nedělám z jiného důvodu, mám šelest, sledují mi velikost LK a nechci ji tréninkem zvětšovat. Do kopců to už dávno nervu jako dřív, kdy jsem jezdíval běžně TF 170 nebo i víc.

                Intenzita by zřejmě neměla být maximální, ale dosti vysoká, co uvádí k tomu ty odborné zdroje, to už z hlavy nevím. Až to třeba někdy vyhledám, tak k tomu krátce napíšu, případně dám ten odkaz.

                0 0
                • Delkim  

                  ale Mark-H14 nepsal nic o problémech se srdcem, ne?

                  0 0
                  • Prazak0  

                    To jsem neřešil, tam šlo pouze o to, že velmi krátké intervaly ( dle zdroje http://www.prolekare.cz/pdf?… ) jsou velmi efektivní. Přitom nezvyšují ani laktát, ani TF, zato zvyšují fyzickou kondici lépe, než skupina, která cvičila na ergometru s konstantní zátěží.

                    0 0
                    • Delkim  

                      efektivní ale v čem? síla? VO2max? výbušnost? sprint? maximální výkon? odbourávání laktátu? co je myšleno tou „kondicí“? rád se dozvím něco nového, osobně jsem takhle krátké intervaly nikdy nejel

                      0 0
                      • Prazak0  

                        V té studii to je popsané, co tam stouplo, takže VO2 zlepšení lepší než u konstatní zátěže, zlepšení i schopnosti max. výkonu, tj. watty na ergometru.

                        0 0
                      • biker jura  

                        krátké 20s,30s,40s,… intervaly jsou docela běžné a používají se i alaktátové prvky s délkou 6–8s…

                        0 0
                • Martin  

                  takhle, je fakt jedna věc o které teď přemýšlím – já už pár let dělám atlety, běžce a tam to platí, kolem těch 30 vteřin jsi už na maximálním laktátu, protože při běhu se rychleji „vyždímeš“, možná že na kole, pokud je k disposici opravdu jen 30 sec interval, k maximálnímu zakyselení ještě nedochází

                  každopádně obecně platí

                  do 15 (max. 20 sec) krytí z ATP+CP, max. výkon

                  20–50 sec krytí z ATP+CP+neoxi­dativní glykolýza, submax. výkon, max. zakyselení, rychlostní vytrvalost

                  výkony kolem minuty jsou již s oxidatvním podílem, z hlediska krytí již krátkodobá vytrvalost, třeba na osmistovce výzkum v posledních letech v téhle oblasti dosti posunul podíl aerobního krytí (50%)

                  0 0
                  • Prazak0  

                    Už jsem dal odkaz na článek http://www.prolekare.cz/pdf?…. Je to na základě měření. Do 30 s nedošlo ani k tvorbě laktátu, ani zvyšování tepu. Zřejmě nešlo o maximální intenzitu, ale rozhodně šlo o intenzitu vyšší než při kontinuálním šlapání. Tohle měřili někde na fakultě, takže o blábol určitě nejde.

                    Jinak když jsem to zkoušel sám, tak jsem tak jel do kopce, maximální či submaximální rychlost. Odpočinek jsem dával minutu až minutu a půl. Víc to nedělám z důvodu, jak jsem uváděl. Pokud bych neměl tohle omezení, tak bych s tím experimentoval asi více.

                    Jinak ten článek si přečti, budeš mu určité lépe rozumět, případně přidej svůj komentář.

                    0 0
                    • Martin  

                      ne, nepsal jsem přece blábol, nedovolil bych si studované lékaře zpochybnit, jin jsem psal, že vzorek k té studii je z běžné populace, která asi vážně za 3 vteřin nezakyselí, prostě se nedonutí k takovému výkonu, takže u ní se nebude jednat o 30 vteřin maximálního výkonu, ale o 30 vteřin zvýšeného úsilí, řekl bych

                      0 0
                      • Prazak0  

                        Pokud s nima dělali laktátovou křivku, zkoumali výkon, jakého jsou schopni dosáhnout, tak tam s nima asi nejeli na maximum výkonu, i když krátkodobě pod dohledem kardiologa to asi možné je. Ale jeli s nima na jejich vysoké intenzity. Šlo o lidi po určitém vytrénovaní. Jinak donutí se každý stejně, akorát že sportovec bude krátkodobě šlapat klidně přes 600 W, půjde-li o časy do 30s, kdežto lehce vytrénovaný kardiak pošlape 120 W. Tady je spíš rozhodující, že někdo šlape třeba na 90% svých maximálně dosažitelných wattů, jestli to chápu dobře.

                        0 0
                        • McBlacky  

                          ne úplně. Málo trénovaný člověk nemá vyvinuté mechanismy pro maximální výkon.

                          Kdo trénuje víc tak na 30sec maxu dává minimálně 8w/kg i opakovaně a to pak laktát letí nahoru okamžitě.

                          Regenerace pak trvá docela dlouho.

                          Jedna věc je opakovat intervaly rychle za sebou – podle typu, trénovanosti a motivu v poměrech typicky 1:3 1:2 1:1 a druhá je trénovat intervaly v poměru 1:5 – 1:10 a více, kde je důraz na to jet s plným potenciálem.

                          0 0
              • Prazak0  

                Tady dám kus citace: Kromě intenzity zátěže je důležitá i délka pracovních a odpočinkových fází. Bylo zjištěno [10], že pracovní fá-ze o délce 30 s se stejně dlouhou nebo i delší fází odpočinku vyvolají nižší vzestup srdeční frekvence a žádnou nebo velmi nízkou produkci laktátu i při vysokých intenzitách zátěže. Je to proto, že energie je v tak krátkých pracovních úsecích hrazena především z ATP a kyslíku vázaného na myoglobin (glykolýza se nestačí uplatnit)a tyto zdroje energie se ve fázi odpočinku stačí regenerovat. Rychlost regenerace zdrojů je závislá na intenzitě zátěže a délce trvání fáze odpo-činku – za 30 s se nahradí polovina makroergních fosfátů, kompletní ná-

                hrada trvá okolo 2 min [7]. S prodlu-žující se délkou pracovních fází stoupá i srdeční frekvence a při vysoké intenzitě

                zátěže i hladina laktátu

                odkaz na celý článek http://www.prolekare.cz/pdf?…

                0 0
                • Martin  

                  hele, koukl jsem rychle do té studie, ale je patrné, že ta se netýká sportovců ale běžných rekonvalescentů, takže nezapomínej, že ti se prostě během 30 vteřin nedostanou na maximální výkon, ovšem čistě z důvodů pohybových omezení, tudíž u nich budou výstupy jiné než u sportovců a tedy i u našeho tazatele

                  čímž ovšem nezpochybňuji tvou radu, aby si jezdil krátké intervaly, proč by ne

                  0 0
                  • Prazak0  

                    Ti rekonvalescenti byli nejdřív trochu vytrénováni, pak přešli na intervalový trénink a kontrolní skupina na rovnoměrnou zátěž, pak to porovnávali. Jelikož šlo o kardiaky, tak asi nešlapali těch 30s na 100%, co dokážou. Ale jednak tam uvádí že nedojde k tvorbě laktátu a dále nezvyšuje se ani TF, zkrátka ten interval je tak krátký, že se to nestihne.

                    Z hlediska tréninku, pokud něco platí u nemocných lidí, tak to bude fungovat i uzdravých. Nemocní mají spíš omezení, co nesmí. Pokud ale něco funguje u nemocných, tak u zdravých to funguje taky. Co jsem spíš v rychlosti nenašel je ta intenzita. Jinak asi není i podstatná trénovanost. Tj. jestli někdo jako málo trénovaný šlape kontinuálně 110 W a nebo někdo vytrénovaný šlape 250 W. Jde přece o relativní zátěž, tj. laktátovou křivku, tepovou frekvenci, procenta maxima atd.

                    Co asi tenhle trénink nedá jsou silové nebo spíš silově vytrvalostní schopnosti. Větší síla i rychlost, ale celkově se našlape menší objem objem energie. Srdce to vytrénuje asi efektivněji, ale svaly asi potřebují i tu zátěže kontinuální, díky které vydají maximální množství energie, tj množství Joulů neboli Watt sekund, jestli ty jednotky si dobře pamatuji.

                    0 0
                    • Martin  

                      samozřejmě, když vezmu intervalový trénink řekněme 4×10×30 sec., pauzy mezi intervaly 1 minuta, pauzy mezi sériemi řekněme 6 minut, budou první 2–3 intervaly ještě bez laktátu, ale ty další půjdou již do maximálního zakyselení, tedy pokud nesnížíš výkon, protože na obnovu ATP+CP potřebuješ 2,5 až 3 minuty

                      takto to bude v každé sérii, protože během odpočinku mezi sériemi dojde k obnově ATP+CP

                      ovšem skupina v té studii není relevantní vzorek, běžný rekonvalescent totiž nebude ochotný jít s výkonem na maximální laktát, bolest ho prostě zastaví, sportovec má vyvinutou snášenlivost na laktát a snáz podstoupí takový trénink

                      sečteno: u sporotvce při 4×10×30sec (1 minuta/ 6 minut) bude v druhé části série docházet k maximální tvorbě laktátu a dojde k tréninku rychlostní vytrvalosti

                      u nesportovce pravděpodobně dojde k menšímu výkonu a menšímu zakyselení, intervaly budou limitovány neochotou podstupovat bolest a dojde k tréninku spíše aerobních schopností

                      0 0
                      • Prazak0  

                        Našel jsem i článek na britském cykl. serveru, kde doporučují velmi krátké intervaly 30 s s přestávkou 60s. Odkazují se na studii, kde tyto velmi krátké intervaly jsou účinější než intervaly delší, zkoušeli to na dvou kontrolních skupinách. Myslím, že tam i uvádí, že nedochází k tvorbě laktátu, případně sem dám i odkaz, až si lépe přečtu. Zde nešlo o rehabilitaci pacientů, ale sportující lidi. Ovšem přímo tam psali, že intenzita by neměla být maximální. Myslím, že tam udávali i konkrétní watty (přes 300 u obou skupin).

                        Jinak krátkým sprintem za autobusem jsem se dnes přesvědčil, že dojde jak k výraznému nárůstu teplu, tak i zadýchání a tudíž asi i tvorbě laktátu. Když jsem tehdy ty intervaly zkoušel na kole do kopce, tak tam jsem výrazné zadýchání nepozoroval, čas jsem pečlivě hlídal, tak těch 25–30s, odpočinek jsem míval 60 s nebo i mírně delší. Ty velmi krátké intervaly měly dokonce i zlepšit výkon v časovce, nevím jestli na 40 minut.

                        0 0
                        • Biker jak Pes  

                          300 wattů je dost málo na takové intervaly. Tyhle watty a i vyšší se běžně jezdí v řádu minut. Potom ale těch krátkých intervalů bude víc než dost. :)

                          Nicméně tahle metoda už je profláknutá docela dlouho. Natrénuješ tím i základní vytrvalost. GCN boys k tomu natočili několik videí, je to ověřené praxí i změřené v laboratořích.

                          0 0
                          • McBlacky  

                            300w jezdí protour rideři na 4–5h tréninku, v posledních fázích před GT.

                            U nás to v hobby dost lidí dokáže hodinu (70–75kg) rideři.

                            mluvit o tom jako o intervalu naplno – to bych byl opatrnej

                            0 0
                          • Prazak0  

                            Nešlo o hodnoty 300w, ale přesněji 324w pro delší intervaly a 363w pro intervaly 30s. Pochopitelně zde nešlo o závodníky, je mi jasné, že v horách a nebo v časovce se jeden přes 500 nebo někdo i 600w a jede to desítky minut. Spíš šlo o začátečníky či lehké rekreační jezdce. A ty intervaly nejeli na maximum.

                            Těch velmi krátkých intervalů doporučují pro novice na začátku 6×, později 10× za sebou, pro trénovanější doporučují až 16 sérií a zkracovat dobu odpočinku až na 30s.

                            To hlavní, co to říká, je, že tyto velmi krátké intervaly jsou efektivnější než intervaly delší.

                            0 0
                          • Prazak0  

                            Dám citaci v angličtině, ale anglicky čte dnes každý: "Dumoulin’s team Giant coach, Adriaan Helmantel told Cycling Weekly last week that the Dutchman pushed around 6.0 watts/kilogram for 25 minutes on Ermita de Alba, the last climb on stage 16, the third day of three mountain stages.

                            Read more at http://www.cyclingweekly.co.uk/…-ride-192514#…"

                            Jinde v článku píšou, že váží 70kg, takže jel na 420W po dobu 25 min do těžkého kopce, zde šlo o špičkový výkon i v rámci Vuelty. Pokud by jel stejně rychle někdo jiný, jel by ani na nižší watty, jelikož cyklisté jsou obvykle lehčí, zvl, vrchaři.

                            Pokud teda někdo jel 463 W na krátkých intervalech, tak to slabý výkon nebyl. Tam nešlo o špičkové jezdce, i když šlo o trénované cyklisty. Cílem taky nebylo jet zcela na doraz, i když jízda měla být hodně intenzivní.

                            Ten výkon ve wattech je relativní. Pro někoho by to bylo asi po dobu půl minuty nedosažitelné, pro někoho tak akorát, pro top cyklisty by to byla intenziva vhodná asi na nějaké 5–10 minutové intervaly, neodvažuji se hádat. Šlo mi spíš o to poukázat, že tyhle velmi krátké intervaly dle aspoň dvou internetových zdrojů jsou velmi efektivní i z hlediska aerobní vytrvalosti a dokážou zvednou výkon např. v časovce na 40 minut. Těch přes 400 W jsem udával proto, že v prvním příkladě šlo o trénink kardilogických pacientů, kde ty hodnoty byly zcela jiné. Zdá se, že to funguje u obou skupin podobně. Stejně tak i jiné hodnoty by měl trénink v aeorobním pásmu s konstatní zátěží, jiné pro začínající či dokonce pacienty, jiné pro hobíky, jiné pro profesionální cyklisty. Každý bude mít jiné watty, ale jde o to najít tu správnou hodnotu. Navíc výkonostní cyklista bude mít i delší dobu tréninku.

                            Celé to byla reakce na kohosi, kdo měl strach, že když krátkodobě zvýší intenzitu při jízdě do kopce, tak si pokazí celý trénink a nebude si budovat aerobní vytrvalost.

                            0 0
                    • McBlacky