Trénink podzim a zima - jen objem? Nebo i nějaké intenzity?

527 nepřečtených
  • choceň

    Ahoj, řeším teď, jestli v tomto období – listopad, prosinec, leden – mít v tréninku de facto jen „základ“ nebo jestli je vhodná i nějaká forma intenzity… Garmin na mne hučí, že bych měl zařadit i nějaké ty vyšší zóny, ale ten moc neřeší, že je nějaké základní období atd.

    Já to měl doteď tak, že buduju pozvolna vytrvalost (na kole, ale i běh, běžky apod.) a snažím se i o nějakou sílu (s vlastní vahou).

    Jaké máte zkušenosti, přístup?

    0 0
    • RapMan  

      Poslední rok mě hodně oslovila MAF metoda – https://philmaffetone.com/method/

      Princip z naprosté většiny trénovat aerobní systém, naučit se pálit hlavně tuky a hlavně tuky jen přijímat.

      Cítím je mnohem lépe, můžu více sportovat, protože je intenzita nižší, a zima se k tomu dobře hodí, protože v chladnějším počasí jsou tepy o něco nižší.

      Ale je to o psychice se zbytečně netrápit vyšší zátěží nebo intervaly, protože výsledné časy známých úseků jsou pomalejší, ale to mi vůbec nevadí.

      1 0
    • Pikaču  

      Za mě hodiny a hodiny Z1/Z2. Max 1× tydne si dam neco intenzivnejsiho v podobě Z3 nebo Alpe d Zwift.

      12h týdně.

      4 0
    • Jáchym 1  

      Určitě se tady rozjede velká debata.Já jen za sebe.

      Podle mě zásadní,jakou máš historii.Pokud někdo 20 let závodí,tak nepotřebuje v zimě najíždět mega objemy.Pokud jsi,,novic,,se závodními ambicemi,doporučil bych zátěžák a nechat si tam nastavit tr.plán.

      Určitě nebude je objemech=struk­turované plány.

      0 0
    • Kaire  

      Podzim vnímám jako období čiré zábavy a odpočinku, hlavně na kole.

      V zimě se snažím dělat co nejvíc rozmanitých sportů (plavání, běžky, běh, kolo, ves. trenažer atp.). Takový ten objem začínám až s táním sněhu a překlopení na jaro.

      Takhle vím, že se na jaro i léto budu hodně těšit a bude mě to bavit zase až do podzimu. Když sem dřel objem i přes zimu, přišla na mě často taková ta jarní únava, nebo letní krize :)).

      3 0
      • Prazak0  

        Tak je to asi nejlepší, v zimě jde asi o to se udržet, aby začátkem jara byl člověk hned schopen zařadit vysoké objemy s přijatelnou intenzitou. V zimě pak stačí si třeba jednou týdně zařadit relativně delší vyjížďku, nebo jezdit krátší, ale s určitou intenzitou (třeba kopce, po rovině je zima, do kopců se člověk zahřeje).

        Kdo předtím nejezdil nebo jen sporadicky, tak klidně může začít trénovat v září a pilně se snažit i na podzim a celou zimu. Možnosti jsou různé, postupně zvyšovat trénovat dosti nezávisle na roční době, jde to.

        0 0
    • Raf  

      Tam asi bude důležité, z čeho kdo vychází a na co a na kdy se připravuje a kolik na to má času a peněz…

      1 0
    • Polopol  

      Jsem zvědavý na debatu… Ještě bych někde našel knížku od vojtechovskeho, kde podle něj, když to trochu prezenu, mohlo zařazení velkého převodníku, či tep vyšší než aerobní práh v zimních měsících v podstatě zničit sezónu…

      0 0
      • Jáchym 1  

        Ano,také jsem se toho chvíli držel.Ve vší úctě k p.Vojtěchovskému- u mě to nefungovalo.Byla celkem hokna se pak zrychlit do sezóny.

        0 0
        • Polopol  

          Mám tu samou zkušenost. Podle mě je problém v omezeném času. Pokud bys měl možnost jezdit opravdu objem, třeba 20 hodin týdně, tak super, ale když jezdíš stejný čas co v létě, akorát snizis intenzitu, je to k ničemu.

          0 0
          • Jáchym 1  

            Říkal I.Kučírek(on byl sice dráhař)že je lepší jet 30km stovkou,než 100km třicítkou.

            I Aleš Měřínský(brňáci budou vědět)jezdil do 60km,ale efektivně.Silový úseky,frekven­ce,sprinty.S tím­to byl schopný být na bedně na dlouhým silničním Králi.

            0 0
            • Prazak0  

              Tak pro trénink na dráhu určitě. V zimě jezdívám i za slabšího mrazu, ale intenzita je celkově nižší. Tomu počasí se musím nějak přizpůsobit a má vliv i na rychlost. U kratších jízd, proč nepocvičit jízdu do kopce, v zimě to je psychicky příjemné, člověk se zahřeje. Vytrvalost to nedá, ale na jaře to pomůže.

              Pokud jde o ježdění uvnitř, indoor cycling, tak tady to jet jen vytrvalostně, to by mi nevyhovovalo. Radši intenzivnější úseky, pak může být trénink kratší. Delší by byl zkrátka na hlavu.

              0 0
          • JachymP  

            To bych chtěl vidět, jak někdo jezdíte v zimě stejný čas jak v létě. V zimě naopak míň, takže ty řečičky o objemu jsou pro většinu nesmysl. Vojtěchovský možná rozumí závodníkům, ale já jsem rád, že se v zimě občas projedu ;)

            2 0
            • Prazak0  

              Tak objemovou jízdou bych chápal spíš nižší intenzitu, pokud jde o pásma výkonu, ne delší vzdálenosti. Ty jsou taky kratší. Pokud člověk jezdí dosti méně nebo je prostě zima, tak klidně bych jezdil třeba kopce. To odpočinkově nejde, ale i zde to jde jet nižší intenzitou, ale i tak vyšší než se jede běžně po rovině.

              0 0
        • Venda  

          Mam tu samou zkusenost. Nikdy jsem nebyl vykonostne horší (vcetne prvniho meho cyklistickeho roku, kde jsem na kole proste jen jezdil, jak a co to slo) nez kdyz jsem udelal poctive zimni a jarni „objemovy“ trénink.

          0 0
      • JFtryall  

        To je totalni nesmysl. :-) je to hrozne individualni a to by treba cx zavodnici vubec nemohli v lete zavodit. Naopak dost skodlivy je jezdit pomalu a nevedet proc. :-)

        0 0
        •  
          Obsah tohoto příspěvku je blokován.
          0 0
    • grafik  

      A na jaké úrovni jezdíš?

      0 1
    • Prazak0  

      Na to vážně není jednoduchá odpověď. Záleží na moc věcech. Kdo nezávodí, nebo jen lehce pro pobavení, tak v zímě jde spíš o to se udržet, zregenerovat a připravit na další sezónu. Takže asi jezdit jednak méně, potom menší intenzity, aby to šlo na základní vytrvalost. Garmin není směrodatný.

      Když je zima, tak jezdím hlavně, jak se dá. Což platí i pro podzim, pokud prší nebo je silný vítr, přes 20 km/h, tak jedu místo toho další den. Při špatném počasí jde buď odpočívat, nebo potrénovat na trenažeru, případně to posilování. V zimě jako takové někdy na delší jízdy to není, proč pak nepotrénovat jízdu do kopců. Vytrvalost sice bude chybět, ale jízda do kopců, to se bude hodit. U toho není cílem co nejrychleji, ale i tak se jde zdokonalovat. Pak za teplejšího počasí v tomto polevit a přejít na vytrvalost. Kdo nemá velké závodní ambice, tak jde zima využívat opravdu všelijak. Určitě je dobré dát dle chuti či možnosti i něco jiného, bruslení, běžky, chůzi, běh, chůzi s holemi atd.

      V zimě jsem si vychutnával, že „nemusím“ a ty jízdy jsou tak nějak navíc. Rychlost je obvykle menší. Určitě nemá v zimě cenu trénovat tolik, že začátkem jara tu je závodní forma. To se stejně neudrží a je přirozenější nechat výkonnost trochu poklesnou. Teď se jezdit dá dobře, často bývá teplý i začátek až celý prosinec. Takže tady jde jezdit na vytrvalost, když to nejde tolik venku, tak pak zvýšit třeba intenzitu, tj. kratší a intenzivnější. Nějaký odpočinek od kola dát třeba na leden, jezdit jen dle počasí a na trenažeru nějaké minimum na udržení, spíš zařadit jiné sporty, ideálně ty běžky. Cíleněji se zaměřovat na kolo zas až v únoru. Teplou zimu využít, při studené spíš jiné sporty. Těch možností je celá řada.

      0 0
    • xkratoc9  

      Zdravím a co třeba Zwift a ty jeho tréninkové plány ? Jezdíte to někdo přes zimu nebo jaký na to je názor ?

      0 0
      • milan.v  

        Inu, proč ne? Je potřeba ale počítat s tím, že jsou nastavené včetně intenzit, tzn. ždíme tě to zima, nezima… Já měl za sebou část takového zimního tréninku a moc mně to pak do běžné sezóny nepomohlo, řekl bych, že spíše uškodilo… Jezdil jsem v zimě velmi intenzivně, dokonce se i zajímavě zlepšoval, ale bohužel pak přišel útlum, který trval dost dlouho…

        0 1
      • Melvin  

        Kámoš podle toho jezdil a na jaře mu to jelo, ale v půlce sezóny byl už zatavený.

        0 0
      • TheJD  

        Ja zkousel minulou zimu jejich plan active offseason na 12 tydnu, coz by mel byt vlastne cely base trenink. Nic jineho jsem nejezdil, jen nektere jizdy jsem jel venku. V sedmem tydnu uz jsem docela trpel a posledni jizdu v nedeli jsem totalne vybouchnul, kdyz jsem mel jet mezi Z2 v treninku 2×20 minut na FTP. Dal jsem nejakych 10 minut a byl jsem uplne KO. Timto jsem s tim planem skoncil, dal si rege tyden a dal si jezdil po svem. Letosni sezonu jsem mel nejlepsi vykonnost zatim.

        0 1
      • xkratoc9  

        Loni jsem ten Offseasen na Zwiftu jezdil a upravoval si to (2 hodiny na trenažeru nevydržím). Teď jedu ten FTP Builder (beginer) a nepřijde mi, že 5 hodin týdně na kole je nějak moc.

        No uvidím na jaře. Tohle téma je dle mě dost individuální.

        0 0
      • obda  

        Já si loni dal 2× 12-week FTP builder (s přeskočeným začátkem), a za mě docela fajn. Ze začátku lehčí, pak se přitvrzuje, ale všechno jsem zvládl ujet. V dubnu jsem měl lepší fyzičku než kterékoliv jaro před tím, a kila šla taky dolů.

        0 0
        • xkratoc9  

          Za mě také super “program”

          Akorát to, ale myslím nejde jako Traning Plan a je to v těch Wourkout-ech ne ?

          0 0
          • obda  

            Já ani training plan nechtěl. Ten je extrémně rigidní, a žádný bonus to nepřináší. Takže po jednotlivejch workoutech.

            2 0
            • tomo_111  

              to mi inak prislo velmi zle vyriesene ze to nemozes cele nejak poposuvat ked napr nemozes apod

              1 0
              • obda  

                Hlavně absolutně nevidím výhody jet přímo plán, když jsou workouty k dispozici.

                1 0
                • xkratoc9  

                  Jasné chápu vás oba. Mě ten plán aspoň trochu donutí, když mi to tam svítí.

                  Ale je škoda, že se to nedá posouvat ! Mám doma dva malý satany a někdy to prostě nevychází…

                  1 0
                  • tomo_111  

                    no alebo ked sa par dni citis nejak trochu pod psa, tak by si normalne to posunl a siel dalej – takto to missnes, je to uz nedostupne' a pokracovat mozes dalsim tyzdnom – neviem no…

                    na sufferfeste napr s tym myslim slo v kalendari hybat ako potreba

                    a aj mne sa paci ze to tam vidim planned len by s tym malo ist hybat :)

                    0 0
                    • xkratoc9  

                      Souhlas

                      0 0
                    • ms82  

                      Zwift je zabavna platfroma. Jsou i treninkove, ktere tohle treba maji vyresene. Sufferfest byl spise podobny zwiftu, ted s wahoo nevim. Ja pouzival trainerroad a kalendar tam byl vyreseny skvele.

                      0 0
                      • Forester  

                        akorát ty posuny tréninků musíš řešit jednotlivě … a to není úplně ideální. Tedy nevím, zda už tam není nějaká změna, slibovali nějaká vylepšení, jako adaptivní změna tréninkové zátěže, ale nevím, zda to reaguje na vynechaný trénink

                        0 0
                        • ms82  

                          Slo hybat dnem, tydnem, mozna i blokem. Ted maji adaptivni trenink, ktery by teda mel zohlednovat, co zvladnes. Ale to uz jsem nezkousel.

                          0 0
                          • Forester  

                            Jak jsem psal, jednotlive tim hybat slo, ale pokud jsem mel treninkovy plan, tak ten pohyb to rozhodil. Urcite by me zajimal ten adaptivni trenink, co propaguji, ale skoncil jsem v dubnu a od te doby jsem to nezkousel.

                            0 0
                            • ms82  

                              Ja tu potrebu nikdy nemel. Kdyz jsem si chtel neco v kalendari prehodit, tak jsem to prehodil. A jak ma system zareagovat na to, ze se tam udelala nejaka dira (nemoc, zraneni), to mi prislo podruzne. Proste se vratis zpet nebo pokracujes dal. Ale cely jeden cyklus jsem odtrenoval jen jednou, pak jsem si tam sazel svoje veci.

                              Zajima me, jak to adaptivni trenink udelali, ale trenovat bych podle toho nechtel. Verim asi vice svym pocitum.

                              0 0
    • straky  

      MTBIKER má dobrý postoj https://www.youtube.com/watch?…

      Kamarád následuje Zwift Active Offseason a přijde mi to dosti demotivující na konci sezóny.

      Jak už tady padlo. Podzim všehochuť a určitá volnost a v zimě běžky. O to více se těším na kolo najaře.

      0 0
      • Kubánec  

        Já nejsem demotivovanej. Spíš už trochu nasranej ;)

        0 0
        • straky  

          Kubo to je spíš můj názor a těch je plný internet :-) Držím palce ať to vydržíš. Možná bych snížil watty ;-)

          0 0
      • TheJD  

        Jak jsem psal kousek vys, ten active offseason plan me po 7 tydnech uplne odpalil a osobne bych ho asi nedoporucil. Mozna akorat nekomu s lepsi vykonnosti, ale to by musel byt na spickove urovni, tak 5 W/kg FTP ci vic a je otazka, jestli takovy clovek potrebuje plan od Zwiftu. :)

        0 0
        • Kubánec  

          Jedu 5. týden. Vše celkem v pohodě, ale ty 3 hodinové endurance tréninky mě už nebaví ani s filmem :)

          0 0
          • xkratoc9  

            Obdivuji všechny co na trenažeru vydrží díl jak hodinu a půl !

            0 0
            • McBlacky  

              něco jinýho je basic trenažer s přítlakem na zadní kolo u televize a smart trenal se zwiftem nebo rouvy.

              Jít ven do vlezlýho počasí s mrholením kolem nuly taky není zadarmo :)

              Ve finále solidní výbava na zimní ježdění je stejně drahá jako kvalitní smart trainer. Pokud má člověk více setů na jemnější odstupnování teplot, plus variantu do mokra, tak i výrazně dražší.

              0 0
              • orm  

                Tak ale nevzdy mas moznost jezdit doma, treba kdyz nechces srat sousedy. Pro me je to duvod, proc zustanu u jezdeni venku, ikdyz vzhledem k casu pres tyden by pro me trenazer byl lepsi reseni.

                1 0
                • Pikaču  

                  Srat sousedy s tichoslapkem Neobikem je zcela nemožné.

                  0 0
                  • orm  

                    Zalezi jake mas podlahy. V nasem starem dome jsou mezi patrama jen tramy, na tom jsou desky, na tom vysypka, znovu desky a plovouci podlaha. V byte jsou pak pod tramama podhledy. Vsechno je dost slyset. Kdyz si vecer pumpuji kolo, tak i to sousedi pod nama slysej :-).

                    0 0
                    • Pikaču  

                      To je blby. To znam od rodicu v baraku. V novostavbě jedu pračka, sušička i v noci. S trenazerem jsem spis mel problem se susedama nademnou a funkci roadfeel.

                      0 0
                • McBlacky  

                  na smartu to není slyšet, leda bys měl zdi jen ze sádroše :)

                  0 0
                  • jonti  

                    Když na tom jedu bez hudby mám pocit, že je to kolo samotné strašně hlučné, o dost víc než trenažer. Nejvíc to hučí když jedu z kopce 300W a víc. A řazení se taky docela ozývá.

                    K tématu bych ale dodal, že když nejezdíš přes 10h týdně, určitě nemá smysl se omezovat na vytrvalost a chce to jezdit i intenzity, minimálně jednou týdně přes FTP to chce, ve vyšším věku i častěji.

                    0 0
                    • xkratoc9  

                      Ano, to si myslím taky. Když máš čas jezdit “10h” a více za týden, tak ten trénink bude asi vypadat jinak. Ale když “odtrénuješ” na kole 5–6 hodin za týden, tak tam ty intenzity dát asi musíš.

                      0 0
                  • orm  

                    Jde o podlahu, viz. vyse.

                    0 0
                    • jonti  

                      Podlozka pod trenazer, nebo klasicka podlozka pod pracku nepomaha?

                      0 0
                      • orm  

                        Zatim jsem nezkousel. Nechce se mne kupovat trenazer za 15+kKc jen abych to vyzkousel :-).

                        0 0
              • xkratoc9  

                Mám Flux 2.1 a myslím, že je dostatečně smart. I tak klobouček všem kdo na tom sedí 2 hodiny!

                0 0
                • jonti  

                  Na Zwiftu jezdis zavody, pripravene treninky s ERG nebo jen tak volnou jizdu? Nebo pouzivas jinou aplikaci?

                  0 0
                  • Pikaču  

                    ERG je pouze ve workoutech. ERG s freeride, zavodem, groupridem nema nic společného. Tam zwift kontroluje automaticky odpor podle profilu terenu.

                    0 0
                  • xkratoc9  

                    Primárně Zwift a ty připravené tréninkové plány s ERG. A jednou za měsíc nebo dva si zajedu nějaký závod.

                    0 0
            • milan.v  

              V neděli nakonec 3,5 hodiny, samozřejmě na Zwiftu…

              0 1
    • R-A-D-I-U-S  

      Vypni Garmina.

      0 0
    • waters  

      Nezávodím a stejně jezdím od listopadu striktně jen 1–3. Trojku jen sporadicky. Průměrná rychlost z vyjížděk velmi nízká, tepy též.

      Skvlé jsou běžky. U nich se dostanu i do 4 ale to jen protože jsem dřevak a nemam techniku. Letos na tom snad zapracuji.

      0 0
    • robb  

      Já přes podzim blbnu s cyklokrosem (TBC), kdy se dostanu do dobrý kondice a pak to během prosince utnu a dám si třeba měsíc od kola úplně pauzu. Pak během února se párkrát svezu a v březnu už normálně jezdím. Sice je možná blbý že se přes podzim dostanu do (alespoň pro mě) hodně dobrý kondice a pak to „zahodím“ a začínám od nuly, ale zase bych nerad shořel. Když to člověka neživí, tak asi nemá cenu to lámat přes koleno.

      0 0
      • Prazak0  

        Mně to vůbec takhle nepřipadá špatně. Měsíc úplná pauza od kola je určitě dobrá. Sportovní forma vydrží člověku určitou dobu. Pak je vhodné buď trénovat méně, nebo klidně mít tu přestávku. Měsíc není tak dlouhá doba, tolik se neztratí, tělo zas zregeneruje. Neztratí se ani tak rychlost, ale spíš schopnost zátěže. Já to tak zažil na jaře, po zlomenině malíčku jsem měsíc nejezdil, pokles nebyl ani tak v rychlosti, ale spíš v zatížitelnosti. Jedna jízda nebyl problém, ale víc dní po sobě, nebo zkrátka ten týdenní objem, tady to znát bylo.

        Pak jde i o to, co ten měsíc bez kola člověk dělá. Když tam jsou třeba týden běžky, jinak tam bude třeba pravidelný běh, trochu posilování, taky bych neměl obavy. Tu pauzu od kola i ale dávají právě ti profesionálové, kteří se kolem živí. Kdo jezdí vyloženě málo, pauzu ani tak nepotřebuje.

        0 0
    • Tydlii  
      • objem
      • válce
      • posilka
      • běhání
      • bezky
      • “intervaly” – podle toho co vyleze z moxyny
      • trenink tukoveho metabolismu

      Co kdy jak proč a po čem ? Sežeň si trenéra, který tomu rozumí, je to věda :)

      0 0
      • Maka123  

        Já jezdil celou zimu venku, výjimečně trenažér a jenom ZDV a na jaře se nemohl vůbec nastartovat to se mi povedlo až tak koncem prázdnin a teď když je po sezoně by tělo chtělo závodit :)), ale je pravda že ty loňské zimní watty jezdím o dvacet tepů méně.

        0 0
        • PLATYPUS3  

          Mám to podobně a proto každoročně vyhlašuju měsíc září jako měsíc velké pily:-) jak je chladno 5–15 stupňů a jdu do vyšších tepů, ať už kopec nebo rovina za jízdy ještě dobrý a posléze špatenka, nachlazení nebo nemohoucnost, prostě to musím hlídat a čim menší průměrka tím lepší, vím že je to ok a zítra budu moct zase vyjet.

          0 0
          • Maka123  

            Vidíš a mě právě ta zima dělá dobře, co jezdím i v zimě neznám rýmu ani kašel. Spíš to chce pořešit pořádné oblečení.

            0 0
            • PLATYPUS3  

              Ze začátku jsem to měl taky v pohodě, až tak třetím, čtvrtým rokem ježdění už mě nabavilo jezdit plánovitě zdv v rovinách, do toho seznamování s neprofuk materiálem v oblečení s intenzitama dohromady brzo na jaře, no jak říkám špatenka.

              0 0
      • ms82  

        Co jsem o tom cetl, tak ten Moxy neni uplne vypovidajici – saturace pod kuzi neni saturace ve svalu. Zdalo se mi, ze se to spise prestava pouzivat. Ty s tim mas dobre zkusenosti?

        0 0
    • Honzis  

      primárně jde asi o to, jestli jsi pak schopen v lednu a únoru dělat něco víc a v březnu se do toho „obout“. V našich kotlinách jde bohužel mnohem líp jezdit teď v listopadu než v únoru když bys to potřeboval, tudíž za mě jestli chybí objem tak najet teď objem klidně něčím proložený, dokud bude slušně. Pak nezbývá nic jiného než běžky/trenažer/Ka­náry. V Polabí sice jde obvykle jezdit i v únoru 100, ale potěchu to zrovna nepřináší a může se lehko stát, že člověk bude sice dobře připraven na konci března ale pak už bude v červnu zataženej.

      0 0
      • Polopol  

        Přesně. Ono když si dáš říjen, listopad oraz, prosinec pojezdis a leden, únor se nedá jak loni kvůli počasí, tak to je už hodně dlouhá doba bez pořádnych tréninku. Já treba nejsem po sezoně nijak vyhořely, takže jezdím pořád stejně a když to pak po novém roce prostridam s během a posilkou a na začátku března nějakým najizdenim v teple, bude to určitě lepší varianta.

        1 0
        • Prazak0  

          Dávat si přestávku v říjnu nebo listopadu, to má dle mého názoru smysl pro profesionály. Oni jezdí závody od jara, i když obvykle i u nich mají cíl později a ty brzké závody berou spíše jako přípravu. Na nějaké Giro by nebylo vhodné jezdit třeba do prosince a pak dát přestávku. Pro většinu lidí zde ale ten odpočinek může přijít klidně v zimním období. Jezdit říjen a listopad, brát to jako přípravu na další rok. Odpočinek od kola lze dát klidně v prosinci nebo v lednu. Pak začít pořádně najíždět od března.

          0 0
          • McBlacky  

            Zalezi na co trenujes. Pokud na xc nebo kpz tak najizdet nemusis nikdy. Nebo teda ne ve smyslu 180–240min treninku zdv

            0 0
            • radek01  

              Jenomže to si může dovolit jen pár lidí jako TY!

              Zbytek bude holt potřebovat objem.

              0 0
              • McBlacky  

                To si uplne nemyslim. Dneska se prave na kratsi zavody vic trenuje na intenzitu, opakovani, toleranci na laktat a maximalizaci FTP a na to ti staci skutecne 90–120min treninky, pokud mozno i dvoufazove. Jasne ze to neni pro nekoho kdo jezdi prvni nebo druhy rok bez historie aerobni pripravy. To ale stejne jen bez sance neco jezdit, takze prvni roky je to seznamovacka a jen jezdit.

                Vetsi trenink tukoveho metabolismu potrebujes jen na vykony nad 2,5–3hod a to je v CR v mtb vlastne jen pohar v maratonu a pak jednotlivych zavodu. Majoritu objedes do tech 2,5 hod v klidu.

                0 0
                • Honzis  

                  a na silnici jsou už skoro jen časovky :-( a pak zase maratony … Beztak reálný pohledem na nějakej výsledek je hodně složitý vůbec něco zajet, takže já už se radši nepřipravuju na nic a mám klid :-)

                  2 0
                • Prazak0  

                  Na kratší závody je asi lepší ta intenzita atd., jak píšeš. Je otázka, jestli je nutné toto trénovat nyní, začátkem nebo v polovině listopadu. Jezdit čistě v aerobním pásmu před nástupem zimy určitě ničemu nevadí, naopak to pomůže i až přijde trénink v těch intenzitách. Kdo nejezdí cyklokros a nechce mít svůj vrchol v zimě, tak mi to přijde lepší. Pokud někdo jezdí intenzity většinu roku, tak mít období, kdy jezdí jinak jen prospěje. Fyzicky i psychicky.

                  Intenzitám bych se nevyhýbal v zimě, zvl. třeba typu trénink do kopců. Když to není na delší ježdění, tak intenzity tohoto typu, kdy se člověk zahřeje, tak proč ne. Z mého pohledu, pro většinu lidí asi není cílem mít vrcholnou formu v polovině března.

                  Asi se všechno počítá, ať člověk jezdí v nižších intenzitách spíš na objem, nebo naopak intenzity vyšší. V zimě se musí h lavně respektovat počasí, já třeba zvládnu jezdit 2–3 h při teplotách kolem nuly, do nějakých –2stC, při návratu zpět pokles na –3st, když zdolávám kopce, tak to je v pohodě. Znát je i kdo jezdí v teple na trenažeru. V zimě mívám celkově venku menší rychlost. Což ovšem neznamená, že nějaký kus nejde jet ve zvýšené intenzitě.

                  0 0
                  • Chlebovnik  

                    Simtě, mohl bych vědět, jaké máš FTP plus nějakou křivku k tomu? Stačí klidně 5 a 1 min max. Díky.

                    0 0
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      1 0
      • vik  

        Jako jo… Myslím, že pro většinu lidí, pro který není cyklistika profese nebo kteří nejsou nadšení hobíci s fakt hodně nalítanými hodinama týdně, je rozumný řešení pro většinu roku polarizovaný trénink. Oněch profláklých 80/20 s nějakými vsuvkami v podobě tempa či sweet spotů. Nezabere to milion času, který je potřeba pro práci, rodinu a jiný další necyklo život, zlepšení se docela dostavuje, když se to trochu promyslí, když se trénujou „slabosti“ a když to člověk v průběhu roku nějak rozumně poskládá směrem k vrcholu sezóny (dovolená v horách, hnoják za barákem atd.).

        A podzim zima je podle mne o pohybu všeho druhu, o posilování a síle s nízkou kadencí a těžkým převodem, vysoký kadenci na nízkej třeba na válcích, o nestrukturovaným ježdění, který se s blížícím se jarem více a více strukturuje… Ale furt se dá držet těch plus mínus 80/20…

        0 0
        • Prazak0  

          Dříve se tomu neříkalo polarizovaný trénink, ale tento styl trénovaná tu byl známý už v 50. letech, trenér Cihlář se s tím měl seznámit ve Francii, pokud mě neklame paměť. Mělo to různé varianty, třeba v mládežnických kategoriích, kde závody byly kratší, tak starším závodníkům radil ještě třeba po závodě na nějakých 50 km potrénovat lehčím tempem k získání vytrvalosti. Radil amatérům či mládeži, takže navržené tréninky uzpůsoboval pracovnímu týdnu. Dosti těch zásad více méně stále platí, samozřejmě dnes se měří tep a watty, jsou tu dané tréninkové zóny, tehdy to bylo bez exaktního měření. Já třeba v první fázi, tak jsem jezdil stylem v určité intenzitě a pak volněji. Ovšem jako výkonnostní posun jsem bral, když jsem později byl schopen celé odjet v nějaké intenzitě.

          Kdo je časově limitovaný, tak samozřejmě pak asi dává víc smysl jezdit ve vyšší intenzitě a kratší trasu, případně to zkombinovat část ve vyšší intenzitě a část v nižší. I zimy bych viděl cíl spíš udržet určitou trénovanost a současně trošku si odpočinout. Ježděním na objem míním spíš nižší intenzitu, než nějaké dlouhé kilometry.

          V zimě, když třeba je méně času, nebo v týdnu a kratší vyjížďce, tak proč nepotrénovat jízdu do kopců. Nemyslím nějakou příliš vysokou intenzitu, ale kopce obvykle i volněji jeté znamenají vyšší watty. Je tady více variant, co v zimě dělat, někdo jezdí výhradně na tranažeru, jiný zas se věnuje dosti jiným sportům jako běhu. Možností je více a nemusí to znamenat, že některá je nutně horší než jiná. Některé varianty optimální nejsou, ale dobrých možností tu je asi více.

          1 0
        • JFtryall  

          Sweetspot ftw. Kdyz si to clovek nechce delat zbytecne slozite a zvoli cestu klidnejsi vytrvalost na rovinach a sweetspoty v kopcich- co uregeneruje, tak se skutecne vyrazne posune. Neni to zase takova veda, jde spis o to volit vhodne dny a mit odpovidajici regeneraci. Pak staci jednou za mesic udelat nejaky testovaci zaklad opakovacek na FTP nebo mirne nad a hned clovek vi. Do toho par zavodu nebo vlastnich testu 1–3–6–8–20 atd parkrat za rok a uplne krasne si to posklada. Pro amatery, kteri chodi do prace a nemaji moc casu na precizni ladeni formy, intenzit na zavodech a casu na rege je tohle jedna z mala skutecne dobrych cest, jak kvalitne ziskavat lepsi formu a hlavne ji udrzet na vyssim standartu velkou cast roku.

          0 0
          • robb  

            Tak ty sweet-spot tréninky jsou doporučovaný i v těch trénincích 80/20. Obvzlášť pro ty co třeba najedou za týden míň než 8–10 hodin. Problém spíš je, že někdo jezdí Z2 v intenzitě sweet-spotu a diví se že mu to negunguje.

            0 0
            • vik  

              Ano, vsichni, co tomu, narozdil od nas:-), rozumi, porad opakuji, ze vetsina lidi ma nejvetsi potiz jezdit opravdu pomalu ci lehce, kdyz se lehce jet ma, a naopak tezce a namahave, kdyz to ma byt tezky a namahavy… V tomhle mi nesedely vsechny ty trenazerovy platformy- furt jsem se honil za avatarama:-)

              0 0
              • Honzis  

                A zase venku jsou objektivní důvody kdy prostě dost dobře nejde jet pomalu – vítr, grupa různé výkonnosti, … Nebo zase těžko budeš drtit někde v lednu na Vysočině. Tudíž kdo není kamos s trenazerem a nemá pevnou vůli stejně plán nedodrží. A ono to je ve finále skoro jedno, než být otrokem nějakých čísel a vrazit těžký prachy do výbavy abych pak zajel někde o pár míst líp nebo porazil Frantu na kopci o 20sec, k čemu vlastně. To ani nemluvím o tom že váhu a la jezdci pro tour nemá skoro nikdo -D

                2 0
                • vik  

                  Presne tak. Ja nemam zavodni ambice (jen potrebuju uviset v horach tatovi:-)), jen mne tenhle typ treninku drzi stale ve slusny kondici. Pred lety jsem jezdil k 8–10 t za rok a forma byla fakt dobra, ted jezdim prd, ale timhle trosku strukturovanym pristupem to nejde az tak do haje. A hlavne mam cas na jine zivoty, nez jen na kolo:-)

                  0 0
                  • Prazak0  

                    Tak tohle je vyzkoušené a ověřené moc způsoby, že různé intervalové tréninky a trénink v nestejných intenzitách vedou k lepším výsledkům, případně stejným v kratším čase. Pro lidi, kteří mají limitovaný čas na ježdění je asi lepší takto jezdit, než 95% v pásmu Z2.

                    Na druhou stranu, to co rozvíjí srdce a buněčné změny, tak neznamená změny, co se týče metabolismu tuků. Umět spalovat tuk, to se asi docílí nejlépe jízdou v Z2. Proč tu zimu takto nevyužít. Kdo bydlí tak, že má v okolí samé kopce, tak samozřejmě jde vedle jízdy v Z2 aspoň některé stoupání vyjet ve vyšší intenzitě. Případně potrénovat i sílu, vyjíždět na těžší převod.

                    0 0
                • Prazak0  

                  Přesně popsané. Já třeba poblíž domova mám samé kopce, takže buď sjíždím dolů nebo naopak stoupání či kopeček. Nízká intenzita se tady dociluje hůře, možná není ani tak žádoucí. Přemýšlel jsem, jak trénuje Svaťa Božák, který jezdí okruhy se stoupáním na Pustevny. Myslím, že tam nastoupá dost. Jednou z možností je, že on je natolik trénovaný, že ten kopec vyjede ještě v pásmu Z2. Případně že se posune trochu do Z3, ale pak při sjezdu si odpočine, i když šlape. Méně výkonný jezdec ale do kopce určitého sklonu na nižší intenzitu to vyjet nemůže.

                  Mně je taky bližší ježdění venku, v zimě to pak je hodně o tom, co se dá jezdit. Proti silnému větru nízkou intenzitou nejde, za tmy a horší sjízdnosti je nižší průměrná rychlost, i kdyby člověk tam dal stejnou energii.

                  Trenažér jsem si sice před lety pořídil, ale moc kamarádi nejsme. Beru ho jako nouzové řešení. První zimu před lety jsem na něm dosti dřel, pak na jaře výkonnost byla. Docela rychle šlo přejít z vyšších intenzit i do vytrvalosti. Ale dnes už nevidím jako cíl být koncem března nebo začátkem dubna na vrcholu.

                  U amatérských závodníků, myslím o to tolik nejde, jestli někdo porazí někoho v kopci o 20 s. Prostě někdo má víc času na kolo, nebo je mladší, může mít závodnickou minulost atd. Já netrénuji na závody, ale čistě pro sebe. Jsem rád, když určitou výkonnost mám, z tohoto pohledu mi trénink smysl dává. Dřív jsem jezdil asi 8 tis km/rok, teď už to je méně. Takže pokles je jasný a netrápím se tím.

                  0 0
    • studenak  

      Doufal jsem, že tu najdu odpovědi na tohle téma. Bohužel mám akorát tak víc zamotanou hlavu. 

      0 0
      • robb  

        Informací je tu ví než dost. Pokud si profi sportovec, tak jedeš podle toho co ti píše trenér nebo co víš že ti funguje a nic neřešíš. Když ne, tak normálně sportuj. Když počasí dovolí tak si užij zimní sporty, když tě baví jezdit v zimě na kole, tak jezdi,…

        0 0
      • Pikaču  

        Koukam co mas za kolo, od kdy tu jsi a kde vsude diskutujes:

        Ty uz v tom mas mit davno jasno.

        0 0
      • vik  

        Kdyz te vidim na fotce zalehnutyho na nastavcich a vysvihanyho, tak mozna sam dobre vis, co a jak mas jezdit:-) Fakt jde nejvic o to, co jsi zac (zavodak x normalni smrtelnik) a co mas za cil v nove sezone… Zajet dobre TT na jare v JALce, vyzrat KOMy v okoli (jeste tu nejaky mam :-)), jen tak jezdit, honit avg atd. Dle toho pak muzes ty treninky nejak smysluplne skladat. Ale zima jak pise robb: delat vsechno mozny, dat do cajku partie, ktery v sezone stradaly, uzivat si zivota bez struktur, pokud tedy nemas treba Aspergeruv syndrom:-)

        1 0
        • studenak  

          Nejde ani tak o to, že nevím jak trénovat. Jaro a léto je mi jasný a vím co na mě funguje. Jen v tý zimě pořád hledám to nejlepší nastavení pro mě. Minulou zimu jsem měl nejhorší přípravu za poslední roky a tak hledám něco, kde bych si řekl tohle by mi mohlo sedět.

          0 0
          • Jáchym 1  

            No,tak v tom případě nedělej to co bylo špatně.Udělel si rámcový plán,žádný minutu po minutě.Když něco nesplníš,tak se tím netrap a hlavně věř,že to k něčemu vede.

            0 0
          • vik  

            Nevím, jak jsi tu zimu strávil, ale docela zajímavý výsledky nese třeba posilování. Nemusíš bušit v gymu hodiny, stačí dvakrát třikrát týdně klidně něco doma na půl hoďky.

            0 0
          • hovado_cz  

            Podle mě je to tak komplexní otázka, že je blbost řešit to na bajkfóru, přestože pár konstruktivních rad tu zaznělo. Když se budeš chtít přes zimu posunout tak si spíš najdi trenéra (nemusí to být rovnou Beran, Mixa nebo Háča) pořeš to s nim komplexně od jídla až po fyzioterapii :)

            0 0
            • Prazak0  

              Tak jak jezdit v zimě, tak se může ptát někdo, kdo je naprostý začátečník a pár info tady může načerpat. Ale ani ti profesionální trenéři lidem neradí, aniž by neznali jejich cyklistickou historii, provádí různé testy, asi se na dost věcí zeptají vč časových možností a dle toho můžou něco sestavit na míru.

              Koukal jsem na www stránky, kde působí Hačecký, článků tam má více, určitě stojí za to si to důkladně přečíst, popřemýšlet nad věcmi. Ne každý má vysoké závodnické cíle a je ochoten dosti investovat za spolupráci s nimi. Píšou tam i jiné autoři, je to taky zajímavé. Měl jsem trochu otazníku u Zátopka, který údajně měl hodně běhat ve velmi nízkých intenzitách. Já dosud žil v domnění, že on běhával v intervalech, které prokládal odpočinkem, snad takto naběhal dvacítku denně, ale nejsem si jist.

              Pak je sportovní centrum, kde působí trenér a lékař Karel Martínek. Mj. dělat testy a tréninková doporučení jedné mladé ženě, která se připravovala na Drásala. Bylo to myslím v r. 2013, tehdy psali o ní články na Idnes. Rada pro ni byla co nejvíc jezdit v aerobním režimu. Jistě to bylo ovlivněné různými měřeními a testy, které ona absolvovala v Casri, ale tahle rada nejspíš platí pro drtivou část cyklistů. Jezdit co nejvíc v nízké intenzitě, to doporučuje stejně tak Hačecký. To pak lépe umožní nějaké krátké úseky naopak ve vyšší intenzitě, než když někdo je unavený ze střední intenzity. To radí i jiní trenéři, po rovině jet trošku volněji a kopec svižněji než na té rovině rychleji, ale do kopce pomaleji.

              I když někdo bude trénovat jinak, tak určité výsledky mu to taky přinese. Různé intervaly, intenzity, tak svým způsobem to zvýší výkonnost srdce a svalů a celkový výkon při vytrvalostní jízdě. Myslím, že to ale nezvýší schopnost spalovat tuky, možná se tím posune schopnost spalovat laktát, což je ovšem metabolismus sacharidů. Pokud někomu čistě záleží na výsledcích v nějakých závodech na kratší vzdálenosti, tak je zas fakt, že se bez výrazněji posíleného metabolismu tuků obejde. Odjede to hlavně na ty cukry. Já si zas říkám, proč tu zimu nevyužít na volnější ježdění, občas něčím proložit jako intenzitou do kopce, ale hlavně ta základní vytrvalost.

              Co Hačecký taky píše, tak řada věcí ohledně tréninku, tak stále se o tom neví vše. V jiném článku zas píše nějaká žena o tom, že někdy vlastní pocit vypoví více než objektivní měření. S tím musím než souhlasit, TF mi velmi ovlivňuje teplota, horko nahoru, zima naopak dolů, pak taky únava a těch věcí je víc. A trénink by měl být asi uzpůsobený tomu, jak ten den se člověk cítí. Já po práci v týdnu jsem na tom obvykle hůře než víkendové dny, kdy mohu na kolo dříve a odpočatý.

              Ještě k té Radce, která tehdy jela toho Drásala, myslím, že se umístila na bedně ve své kategorii, takže asi nějaké výsledky ten trénink dle těch pokynů, zejména vysokého nájezdu v nižší intenzitě, měl.

              0 0
              • Prazak0  

                Je ještě doplním, že vlastně tento týden marodím. Jinak bych tolik nepsal, ale když nemůžu na kolo, tak občas pak jdu k počítači.

                1 0
    • milan.v  

      V poslední 53×11ce je článek z rubriky Tréninková moderna Vojtěcha Hačeckého – doporučuji přečíst, je tam spoustu podnětů, to, co tu rozebíráme, jen to má učesaný pohled a doporučení, je v tom hodně pravdy…

      Primárně tedy jde o využití trenažérů v zimní přípravě, to je ale jedno, základ zůstává stejný…

      0 1
    •  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    • tiarko  

      Pokud chceš na podzim ještě závodit, tak jeden intenzivnější trénink týdně. Intenzivnější tak Z3, max rychleji vylítnout nějaký kopec. Aby se tělo udrželo ve vyšší intenzitě. Pokud závodit nechceš tak bych se na to vybodl a jezdil jen ro zábavu. na intenzitu je dost času na jaře. V zimě bych se jen vozil v každém případě :)

      0 0
      • Polopol  

        No ale zábava je pro většinu lidí právě ta intenzita…

        0 0
        • Prazak0  

          Nevím, jestli intenzita na trenažeru je taková zábava. Pro někoho možná. Jestli chce co nejrychleji v březnu a pak aby to šlo dolů, tak ať maká intervaly a intenzity v zimě

          0 0
          • JFtryall  

            To fakt ne. Na ergaci se clovek stejne nikdy tak nezmackne jako venku. A kdyz se jezdi kvalitni intervaly v dobrych podminkach venku v lednu/unoru, tak nejvetsi prinos je duben-kveten na zavodech.

            0 0
    • Prazak0  

      Narazil jsem na hezký článek, sice o běhání, ale pro kolo ty zásady platí stejně. Nadpis: Pomalé běhání podle Lydiarda. Začátek sezóny znamená nabíhání objemů zdroj: https://rungo.cz/…hani-objemu/

      Pár myšlenek z článku: nejdříve trénovat základní vytrvalo, autor tvrdí, že i po jejím tréninku měl slušné výsledky, poté další složky tréninku, které na toto navazují. Kupodivu stejné pro maratonce i běžce na 800 m. I půlkaři tím měli projít a naopak maratonci později trénovat silovou a tempovou vytrvalost, trénink doporučovaný min. 60 minut 3× v týdnu, jednou v týdnu o polovinu delší.

      Na kole to může být složitější, kdo radši jezdí venku, tak pokud pojede zpět např. proti silnému větru, může mít problém, aby to jel v optimálním aerobním pásmu. Zohlednit je třeba i kopce, ale obojí většinou jde jet tak, aby to bylo na nižší výkon. Na hodině souvisle v kuse bych asi netrval, z mého pohledu je lepší kus venku a pak zbytek třeba na trenažeru, případně v týdnu to mít dělené, kousek na trenažeru během dne při home office, třeba v době oběda, potom venku na kole. Ale u obojího dodržet to aerobní pásmo.

      Trenažery mají různé programy, kde lidi jsou motivováni jezdit různé intervaly ap. Na jaře pak výkonnost bývá dosti vysoko, i z hlediska vytrvalosti to není špatné. Osobně mi je ale bližší to, co popisuje uvedený článek, případně doporučují známí trenéři jako Karel Martinek nebo Vojtěch Hačecký. I oni začínají obecnou vytrvalostí, případně ty vyšší intenzity dávat nepravidelně, nejlépe v jiné aktivitě než na kole.

      0 0
      • RapMan  

        ano, to je v podstatě ta MAF metoda, kterou jsem tu také zmiňoval, trénovat aerobní systém. Když se to spojí ještě s vhodnou výživou – pálím hlavně tuky, tak přijímám hlavně tuky. Anaerobní aktivitu mám teď jen na tenise a i tam paradoxně došlo ke zlepšení rychlost a výkonu.

        Je super, když se postupně začnou vyvracet kraviny typu „no pain no gain“.

        Občas si rád znovu poslechu tuto prezentaci "How ":https://www.youtube.com/watch?…

        0 0
        • JFtryall  

          No tak bez painu ten gain neni. :-) Jde o to ho tam posilat az kdyz je telo i hlava pripravena a kdyz vis proc to delas, mas to dobre zmereny a uregenerujes to. Ale cim vic intenzit v tezkych podminkach navstrebas, tim vys se posunes.

          0 0
        • Melvin  

          Já vím, že jsi tou tu řešil zhruba před rokem ve vlákně o běhání. Zajímalo by mě jak ses posunul v běhu? Vím, že předtím jsi neběhal úplně závratná tempa.

          0 0
          • RapMan  

            pořád jsem běžec začátečník, výsledky byly dobrý, stejnou 10km trailovou trasu trasu jsem někdy v červnu zaběhl při stejném tepu do 140bpm o cca 15minut rychleji, než když jsem v březnu začínal.

            Začátek v březnu

            Červen

            Bylo super vidět, jak pasáže, kde jsem z běhu musel přejít na chůzi, abych zůstal pod 140bpm, postupem času taky přecházely v běh při stejných tepech mohl jsem postupně navyšovat i vzdálenost. Pak jsem ale začal hrát tenis, který trénink aerobního systému dost narušil, ale i tak veškeré kolo, plavání a běh snažím při nízké intenzitě pokračovat a vysokou si šetřím jen na zvláštní události jako je ten tenis nebo na hobby štafetu 5km nebo 10km závod.

            Dost mě chytlo i plavání, rád plavu 1–2km taky při nižší intenzitě, aby se zapojily ruce a nohy dohromady. Ale je to na úkor běhu i kola (na kterém jsem víc jak měsíc nejel), to mi ale nevadí.

            Vím že z pohledu vytrvalostního sportovce jsou moje výkony hrozný a objemy stále malý, ale já jsem naprosto spokojený, že jsem schopný vůbec takový aktivity vykonávat díky tomu, že nejsem utahanej, se těším na další.

            0 0
            • Melvin  

              Posun tam je, ale kdybys běhal i intervaly, tak jsi úplně někde jinde. Ale chápu, že ti jde o pohyb jako takový a že účlem není ze se be vymáčkonut maximum. Jinak plavání je skvělý doplněk, člověk protáhne celé tělo a zlepší se dýchání.

              0 0
              • RapMan  

                já jsem právě stále přesvědčený, že by začátečník vůbec žádné intervaly běhat neměl + neprovádět žádné činnosti v anaerobním pásmu, minimálně ne tak půl roku, pokud chce zlepšit aerobní systém.

                Phil Maffetone do tobře vysvětluje v jednom z rozhovorů, už přesně nevím ve kterém, pravděpodobě v tom nejstarším.

                https://www.youtube.com/…erman/search?… (jinak tento youtube kanál doporučuju, zajímavé informace, které mi dávají smysl.)

                0 1
                • Prazak0  

                  Myslím, že to zcela neplatí. Pokud někdo trénuje běh stylem, že kousek běží a kus jde pěšky, tak to je v podstatě intervalová metoda. Obvykle se tomu tak neříká, ale těmi intervaly, změnou intenzity, se získá schopnost to uběhnout pomalu souvisle. Dělat to čistě chůzí, kde by se zvyšovala rychlost, až by člověk byl schopen běhu, tak není obvyklý způsob.

                  Je ale určitě vhodné, jakmile někdo se dostane do toho, že odběhne pár km souvisle pomalým během, tak aby běhal pokud možno v aerobním pásmu, bez nutnosti zastavit se nebo přejít do chůze. Určitě tím vybuduje něco, co samotné intervaly nedají. Ano, později, po vybudování určitého základu lze pak ty intervaly zařadit. A pak zase dát období souvislého běhu v aerobním pásmu, kde to ovšem bude ve vyšším výkonu.

                  0 0
                  • RapMan  

                    „Pokud někdo trénuje běh stylem, že kousek běží a kus jde pěšky, tak to je v podstatě intervalová metoda“ – ale záleží v jaké tepovce. pokud je ten běh i chůze v aerobním pásu, tak ok.

                    U začátečníků je ta chůze v podstatě nutnost do téměř každého kopečka, v podstatě i po rovině, pokud neodhadne tempo, což je běžný jev. Tady to Taren hezky ukazuje na své přítelkyní https://www.youtube.com/watch?…

                    A stále jsem přesvědčený, že " Ano, později, po vybudování určitého základu lze pak ty intervaly zařadit " trvá minimálně půl roku, ne-li déle.

                    Pokud někdo touží po intevalech, tak podle MAF metody může vždy pár desítek metrů, ale aby nepřešel do anaerobního pásma.

                    A v podstatě tyto metody jsou platné pro jakýkoliv sport, který lze provozovat vytrvalostní formou. Jak jsem psal, aplikuju na běh, kolo i plavání, a rozhodně nelituju. Pro někoho, kdo chce zhubnout, nechce mít ze sportu zranění a chce mít energii na to sportovat několikrát v týdnu, je tato metoda ideální.

                    A to mě právě motivuje i rozvracet zažité mýty, že se do tréninku „musí dát všechno“ nebo „makat“, přitom by se měl člověk soustředit na to, aby právě nemakal moc.

                    0 0
                    • Prazak0  

                      Při střídání chůze a běhu je samozřejmě ideální, aby se tím během nedostával do anaerobního pásma, tj. krom mírného tempa i hlídal délku úseku, co běží.

                      Plně souhlasím s tím, že jakmile je někdo schopen souvislého běhu, tak nejlepší je budovat aerobní základ. A i po zařazení intervalových běhů pokračovat tak, aby nejvíc odběhal souvisle bez vzniku kyslíkového dluhu. U kola mohou být problémem kopce, slabý jezdec kopec aerobně nevyjede. Jako řešení vidím dvě věci, jednak volbu převodu, nebát se vyjíždět na opravdu lehký převod. A potom druhá možnost, ten kopec jet po částech, včas zastavit, dát přestávku buď zcela pasivní, nebo kousek kolo pomalu vést. A snažit se vyhnout vzniku kyslíkového dluhu, případně ho minimalizovat. Po určitém tréninku pak je možné ten kopec vyjížděn normálně v aerobním pásmu.

                      Souhlasím i s tím, že intenzita má být v rozumné míře. I aerobní jízda nebo běh může být v příliš vysoké intenzitě. Ne pro každého je vhodné, aby jel/běžel těsně pod aerobním prahem. To si mohou dovolit špičkoví závodníci. A nemělo by docházet k tomu, že ke konci vyjížďky dojde k významnému poklesu rychlosti/výkonu. Rychlost od počátku mít takovou, aby byla udržitelná celou trasu, optimálně aby pak člověku ještě zbyly síly a ne byl vyčerpán na doraz. Jet ve vyšší intenzitě v pořádku je, pokud to člověk nedělá každý trénink, ale třeba 1–2× týdně, vedle toho jet vědomě s trošku menším úsilím. Nemyslím, že by maximální výkon při tréninku znamenal optimální nárůst formy.

                      0 0
              • Prazak0  

                Tak intervaly nebo prostě cokoli, kde bude část ve vyšší intenzitě, tak znamená zvýšení výkonu, co se týče kardiovaskulárního výkonu. Dokonce i u tréninku kardiaků to porovnávali souvislé cvičení stálou zátěží a intervaly, ty znamenaly zvýšení výkonu při menších nájezdech (tam šlo o šlapání na rotopedu).

                Pokud jde o nácvik organismu, aby spaloval víc tuky, tak tady je optimální zátěž v aerobním pásmu, ideálně bez nějakých zakyselení nebo kyslíkových dluhů, jako třeba krátkým vyjetím kopce, kde to čistě aerobní práce není. Pak se totiž odbourává laktát místo spalování tuků.

                V zimě, zvl. když není moc možnost jezdit venku, tak proč nejezdit jinak. Pokud někdo většinu roku jezdí, že např. do kopce jede ve vyšší intenzitě, vzniká určitý kyslíkový dluhy, teď je otázka, jestli to je v rovnováze, tj. ten laktát stačí odbourávat, nebo to odbourá až následně ve sjezdu, tak proč to nezkusit jet pomaleji, aby to bylo jednoznačně v aerobním pásmu? A na trenažeru si lze tu intenzitu zvolit, aby opravdu k vzniku laktátu nedocházelo.

                To mám vyzkoušené, v zimě jezdi výhradně intervaly na trenažeru, pak začátkem jara není problém dát velmi slušný výkon i u relativně delší jízdy, odjede se to ve slušné intenzitě. Bohužel po takové zimní přípravě došlo později k poklesu.

                Zima trvá 3–4 měsíce, např nyní už je typicky zimní počasí. Proč nedat 2–3 měsíce čistě aerobní přípravě, pak ke konci zimy lze přidat i nějakou intenzitu. Těmi intervaly se člověk dostane rychle nahoru, dle myslím Hačeckého to může být otázka tak měsíce. Pamatuji, jak Leo Koenig říkal, že když trénoval s Froomem, tak on do kopce vyjížděl celkem lehkým tempem.

                Myslím, že organismu prospěje, když se během roku jezdí různě. Když ta zima se trénuje jinak než třeba na jaře před závody. V něčem to znamená určitý odpočinek, v jiném se zas buduje jakýsi základ, na kterém se pak staví další věci.

                1 0
                • PLATYPUS3  

                  Kdo dá za měsíc 2000km km tak může s klidným svědomím říct, jó, umím jezdit na tuky.

                  0 0
                  • Prazak0  

                    Tak kdo není profesionál, asi najezdí méně, ale i při menším nájezdu jde ovlivnit, jestli člověk jede víc nebo méně na ty tuky. Kdo najede za měsíc 2 tisíce km, tak ten opravdu to vyšší spalování tuků bude mít vyřešené.

                    0 0
                    • PLATYPUS3  

                      No dyť to říkám, to jestli to jede profi nebo někdo z nás je fuk, jsem koukal v tv na giro a tam graf kolik je zavodník v červených a kolik v zeleným, víceméně jedna pětina jenom! V červených a to je závod tak jsem si řekl jestli nejezdím zbytečně rychle, tak se uvidí co to přinese, tepák je v tomhle nespolehlivej.

                      0 0
                      • PLATYPUS3  

                        Ještě něco, když jedu třicet km do práce hodinu a pět minut tam prostě není prostor pro zelenou, budu ty cesty do práce muset přehodnotit.

                        0 0
                        • PLATYPUS3  

                          Mě zaskočilo že etapy avg40 a borci pětinka červený a zbytek zelený, ňák jsem si nechtěl připustit že avg25 u mě neodpovídá grafu co maj oni, že pokud chci jezdit ten graf co oni musím se pohybovat avg plus mínus 20km/h.

                          0 0
                          • jonti  

                            U někoho se špičkovou výkoností je právě spíš problém dostat se do intenzit, ty jejich pásma ani procentuálne neodpovídají procentům normálních smrtelníků, nemá smysl to srovnávat se sebou. Podobně jako nemá smysl srovnávat běžného rekreačního sportovce s někým, kdo nedokáže ani běžet v kuse a musí to prokládat chůzí, jako nahoře popisuje Prazak0.

                            0 0
                          • Cryzyy  

                            on je taky velkej rozdil srovnavat tepy pri etapovem zavode a pri jednorazovem zavode, kdyz se podivam na tepy z letosni posledni etapy Trilogy, kdyz jsem uz v ramci moznosti zavodil, tak jsem jel podle tepu porad dost pohodicku :-)

                            0 0
                            • PLATYPUS3  

                              Asi to bude ňáká grafická oj.ebávka pro tv diváky, vzdálená od reality :-)

                              0 0
                      • blackseal  

                        Zas, ak by si pozeral distribuciu vykonu na nejakej klasike, ten pomer zelena vs. cervena by bol posunuty smerom k cervenej. GT je specificke, musi sa mysliet na kumulaciu unavy.

                        0 0
                      • TheJD  

                        Podivej se na nejake hodinove kriterko, CX nebo XCO. To jsou zavody na kratkou vzdalenost, kde se jezdi intenzivne. Na Grand tours se jezdi intenzivne zcela minimalne, protoze se zavodi try tydny v kuse.

                        0 0
                        • Prazak0  

                          Myslím, že třeba závodníci CX najíždí objem normálně na silnici. A většinou na silnici i závodí, ty závody mnohdy berou jako trénink pro hlavní disciplínu, tj. cx. Fakt je, že je více CX závodníků, kteří jsou vynikající na silnici, ať ti, co přešli na silnici a CX jezdí jen někdy pro zábavu, nebo ty, kteří v obojím podávají špičkové výkony.

                          0 0
                          • milan.v  

                            Ano, ti nejlepší CX, XC závodníci najíždí objemy na silnici, je jen pár výjimek, například náš Cink, ten je schopný jezdit objemy na fullu s hladšími plášti i na Mallorce… To ale neznamená, že si občas na silnici, gravel nesedne…

                            0 1
                        • JFtryall  

                          Na GT se jezdi intenzivne zcela minimalne. To bych nekam povesil jako motivacni citat. :-D

                          1 0
                          • vik  

                            Ano, ale s dodatkem, že i tak velmi rychle :-)

                            0 0
                            • JFtryall  

                              Nechci se nikoho dotknout, ale je to fakt nesmysl. Dneska se jezdi prave strasne intenzity i v ramci GT. Agresivita je uplne jinde, nez pred treba 20 lety. To se staci kouknout na data, co ti lidi jedou.

                              0 0
                              • TheJD  

                                V pomeru k celkovemu najetemu casu je to porad malo, ale nerikam, ze je to spatne. Je to proste dane tim typem zavodu.

                                Kdyz si srovnas MSR a PR, tak na MSR bude intenzity taky minimum ve srovnani s PR.

                                0 0
                                • JFtryall  

                                  SanRemo neni dobrej priklad, protoze tam automaticky kazdej pocita s tim, ze se budou posunovat PRka v poslednich fazich zavodu a je to i hodne o teamove kompaktni skupince, ktera dokaze jet strasnou podlahu po 7h na kole. Ale na GT je to ted od zacatku hodne naslapane a zvlast ted, kdyz tam vlitnuli mladi klasikari a lidi co jim je nejaka tradice nebo zvyklosti uplne jedno. :-) A uz je to nezaspat a byt vepredu- lidi pro celkove poradi, tak musi jet zatracenou intenzitu i v nevinnych etepach a tim spis, ze jim profilove treba tolik nesedi nebo zustanou na vetru. Staci pak sledovat TSS u etap a casy v zonach, je to fakt poctenicko. :-))

                                  0 0
                                  • TheJD  

                                    MSR jsem vybral prave kvuli tomu, aby byl jasny kontrast.

                                    0 0
                                    • JFtryall  

                                      To jo, MSR je porad v podstate paradoxne „nejlehci“ zavod na objeti, ale extremne narocny na to, tam zajet dobry vysledek. A i kdyz tim pomerem zon je „lehky“, tak ve finale je to fakt extrem, jak nahoru, tak dolu. Na GT je taky transportni etapa, kde se odpociva, ale strasne toho ubylo a prave se utoci a intenzivne zavodi skoro porad. Je to psychologicky boj a taktika.

                                      0 0
                          • Cryzyy  

                            proto je to taky zavod pro amatery a zacinajici jezce, vhodny jako jarni priprava – proste si v klidu najedes objemy a pokecas v baliku :-)

                            0 0
                        • Polopol  

                          Jezdí hromadu intenzity… Podívej se na stravu.

                          0 0
        • ms82  

          Rad bych upozornil, ze Lydiard a MAF jsou trochu vice vzdaleni, nez by se mohlo zdat. Lydiardovo nabihani objemu bylo cokoliv, jen ne jednoduche. Taky trenoval elitni atlety, ktere posunul jeste vyse. Abych zvladl jeho treninkove intenzity v zakladnim obdobi, musel bych snizit objem, ktery jsem behal, tak na 1/3. Byt jsou jeho tempa nejasna, da se to priblizne dohledat. Napriklad je effort 7/8 byl v podstate treninkovy zavod (typicky 10km+), stridal s 3/4 a 1/2 effortem, ale i ten druhy byl stale hooodne svizny. Nebyly to intervaly, ale pomaleji nez maratonske zavodni tempo se skoro nebehalo. Teda ranni vyklus ano, ale ten se nezapisoval :D

          0 0
    • Venda  

      Jeste tady asi nepadlo nebo jsem přehlédl.

      Trenink je adaptace organismu na stale se zvyšující zátěž.

      Takze kdyz si na konci listopadu reknu, ze ted budu jezdit třikrát tydne tri hodiny na trenazeru nebo venku podle pocasi a tepy si budu držet nekde kolem 130-ti a v breznu to bude pecka, tak nebude. Ze začátku výkonnost (odezva na trénink) poroste, ale po chvili se to nikam nejak extra posouvat uz nebude. Proto spousta hobby zavodniku v zime dela neco jineho a ten „objem“ udelaji za min kilometrů a casu za dva tydny na Mallorce. Bude potřeba nekde pridat nebo neco změnit. Aby to byl pro organismus opet impuls k adaptaci. Takze s tim počítat, jinak to budou treba dva vyhozene dva mesice na trenazeru. Rict si, co je cilem v tom březnu a podle toho si to rozvrhnout, a naplánovat. Trenink se musi nejak vyvíjet.

      To samy plati samozřejmě i pro intervaly, kdyz si reknu, ze mam tady super kopec a vzdycky ho pri vyjížďce (treninku) pětkrát vyjedu na 160 tepech tak ze zacatku super, ale pak se progres ustálí a dal se to posouvat uz nebude. Opet bude potreba něco změnit

      Trenink je hold dynamicky proces, ktery se vyvíjí a ma svuj začátek i konec.

      0 0
      • vik  

        Typické plateau?:-)

        Na druhou stranu, kdo se chce zlepšit jen pro jednou, tak se takhle zlepší, bude z toho mít radost a tak…

        Je to fakt potřeba dobře promyslet, hrát si se zastoupením intenzity a objemu, načasovat to dobře v týdnu, měsíci a roce, zakomponovat povinný (!) odpočinek atd. Ani se nedivím, že si lidi tréninkový plány kupujou :-)

        0 0
      • milan.v  

        Letos na to jdu jinak, tak si pak povíme… ;o)

        0 1
      • Prazak0  

        Pokud někdo se rozhodne nějakou dobu, třeba zimu, trénovat v aerobním režimu, tak aby došlo k nějaké změně v organismu, tak to nějakou dobu trvá. Za 4 týdny je možné mluvit o nějakých změnách, obvykle se ale dává požadavek, aby to období bylo delší, min 6 týdnů a nejlépe 3 měsíce. Uvedená hodnota tepů nic neříká, každý má pásma jinak, záleží i na věku. Cílem je vybudovat aerobní základ, tj. něco co by mělo znamenat trvalejší přínos, ne co nejrychleji se dopracovat k nejlepší závodním výsledkům. Kdo chce v zimě závodit, třeba cyklokros, tak samozřejmě ten musí trénovat taky něco jiného. Na tom aerobním základě později bude stavět i co se týče tréninku silové a tempové vytrvalosti. Je lepší takový trénink začínat, když má člověk vyšší ten aerobní práh. Ježděním intervalů, nácvikem tempa, jízdy do kopce, tady se jde dostat nahoru rychleji.

        Není cílem být v březnu na vrcholu a potom stagnovat nebo jít dolů. Jinak zcela nechápu, tady lidi mluví o neustálém růstu výkonnosti. Kdo není profesionál, tak má limitované možnosti. Co se týče času i dalších věcí. Aby se dosáhlo růstu, tak je potřeba zvýšit nájezd nebo intenzitu. Případně trénovat sofistikovaněji, využívat např. profesionálního trenéra a laboratoře a trénovat dle výsledků vyšetření a pokynů trenéra.

        Trénovat v zimě vytrvalost mi přijde nejlepší, chápu, že někdo může mít problém delší dobu šlapat na trenažeru nebo venku a při tréninku ve vyšších intenzitách, zčásti mimo aerobní pásmo, tak krátkodobě dosáhne zcela určitě lepších výsledků. Kdo nemá moc času, tak určitě to je lepší než nic a vytrvalost může trénovat později venku na jaře. U tréninku navíc platí, že různé schopnosti vydrží různě dlouhou dobu. Myslím, že síla nebo rychlost se natrénuje rychleji, ale rychleji zas se ztrácí. U vytrvalosti ten pokles bývá pomalejší.

        0 0
        •  
          Obsah tohoto příspěvku je blokován.
          0 0
        • Venda  

          Ja jsem psal ovsem neco jineho. A uz vubec jsem se nepoustel do polemiky pomalu (objemové) vs rychle (intervalově). Kazdemu bude sedet neco jineho, bude mit jine cile, jinou startovni pozici…

          Ja jsem psal, ze kdyz v listopadu zacne nekdo jezdit treba trikrat týdne tri hodiny (treba 250 km za tyden) a v breznu bude jezdit stale cca třikrát tydne ty tri hodiny, tak i kdyz za ctyri mesice najel 4000 km, nejak extra zvlášť ho to nekam neposune.

          Ze je potřeba treninkovy objem/intenzitu zvětšovat/menit/cy­klovat/střídat kvuli adaptaci organismu na danou zátěž. To je to, cemu ty rikas sofistikovane­ji (asi).

          0 0
          • Prazak0  

            Tak aerobní trénink nebo intervaly, to má svoje specifika. A účinkuje to u každého stejně, co se týče hlavních principů. Samozřejmě, koho by ubíjelo dlouho šlapat na trenažeru, tak asi jsou lepší ty intervaly.

            Odmítám ale představu, že pokud někdo za 4 měsíce něco najede, že ho to nikam neposune. Posune ho to, bez najetých kilometrů se člověk dál nedostane. Ale aerobním vytrvalostní trénink ho posune trvaleji než kdyby dělal intervaly. Tady by mohl mít taky výsledky, ale nemusel by je dlouho vydržet. Bez velkých nájezdů to na kole nejde, myslím, že na silnici najíždí objemy i dráhoví cyklisté i cyklokrosaři a další disciplíny, kde to není o vytrvalosti tolik jako silniční závody.

            Během zimy jde navíc zvyšovat jak ten objem, tak i intenzitu. Stále jezdit aerobně, ale koncem listopadu mohou být cíle nižší než v začátkem února. Kdo jezdí dost v teplou část roku, tak je na místě mít období, kdy se ubere a dopřeje tělu určitý odpočinek. Ne pasivní, ale ubere se objem. Postupně se pak zvyšuje jak objem, tak i intenzita, stále v aerobním pásmu. Na jaře pak lze pokračovat v rozvíjení vytrvalosti a současně i začít trénovat tempovou vytrvalost, intervaly, kopce atd. S posunutým aerobním základem se to bude dělat v lepší výchozí pozici.

            Kdo má dost málo času, tak pro něj může být efektivnější uprostřed týdne jet třeba ve vyšší intenzitě, kus volněji a kus intenzivně. A tu vytrvalost rozvíjet hlavně o víkendu, kdy je více času. Pokud ale je času trochu více, tak myslím, že je lepší se té vytrvalosti věnovat i v pracovních dnech.

            0 0
            • RapMan  

              Kde se vzalo dogma, že se člověk zlepšuje na základě intervalového tréninku rychleji? Resp.. zlepšuje v čem? Na jak dlouho?

              Možná bude víc fit, ale nemusí být víc healthy (zdravý) a riziko zranění/nemoci je častější, protože je tělo prostě vystaveno vyšší zátěži.

              Jak jsem psal výše, mě hlavně oslovil celkový přístup k dané problematice, který mi přijde logický, to znamená, s výdejem optimalizovat příjem.

              Pokud někdo trénuje aerobně a přitom má velký příjem sacharidů, tak se taky nemusí moc posunout, protože se tělo tolik nenavykne zpracovávat energii z tuků, když má k dispozici nějaké množství sacharidů.

              Pokud si někdo hlídá stavu a má rozumně nízký příjem sacharidů (ne žádné sacharidy (keto), to je pro jakéhokoliv sportovce nesmysl, ale low carb) a poctivě dodržuje aerobní tréninky, věřím že se může minimálně rok až dva stále zlepšovat (běhat, plavat nebo jezdit delší stále delší vzdálenosti, případně kratší vzdálenosti při stejné zátěži/tepu rychleji) a pak případně přidat nějakou další zátěž při vyšší intenzitě. Phill Maffatone doporučuje cca po 2 letech správného tréninku přidat cca +5bpm.

              Jak tu někdo psal výše, taky jsem léta jezdil a běhal tak, abych se zapotil a „vyždímal“ se, průměrné tepy při běhu i kole mezi 160–170bpm, do toho 1–2 týdně tenis při vyšší intenzitě, po těchto aktivitách jsem měl strašně chuť na sladký a jedl arašídy v čokoládě, různý ochucený ovesný kaše a další nesmysly. Další dny jsem cítil svaly a myslel jsem, že to je dobře, ale není to dobře.

              Pro běžného smrtelníka je dobře, když skončí zvesela skončí trénink a řekne si, že by si to celé dal nejraději ještě jednou.

              0 0
              •  
                Obsah tohoto příspěvku je blokován.
                0 0
              • vik  

                Myslím, že pro lidi, co fakt mají i jiné životy než ten cyklistický, tak pro ně jsou intervaly pořád nejlepší cestou, jak být krapet ve formě – oni prostě nemají čas na dlouhý vytrvalostní švihy…

                Ale ono je to fakt všechno tak individuální, že skoro nic neplatí :-) Můj pořád dokola omílaný příklad s tátou: jezdí naprostou většinu švihů někde na sweet spotu a vejš, vydrží to takhle celý rok a najezdí při tom cca 12 t kiláků, je mu 70 a prostě mu sotva uvisím :-)

                0 0
                • milan.v  

                  No a jak dlouho jezdí? Za jak dlouho si vybudoval ten základ? ;o)

                  Dobrý příklad jsou bývalí cyklisté, kteří mají za sebou velmi dlouhé najíždění kilometrů, strukturovaného tréninku, někteří mají proti mně třeba i jen třetinový, poloviční roční nájezd, ale jezdí se svými kamarády v určité intenzitě, kam já se mohu přiblížit, ale kdyby chtěli, bez problémů bych vedle nich vypadal jako žák… A jen občas jedou opravdu velmi volně…

                  0 1
                  • vik  

                    Jezdí posledních 6 let. Koukám na Stravě, že měl taky 15–16 t ročně :-) Ale víš, jen chci říct, že se vymyká všem těm „pravdám“ o tréninku. Hrozně do toho buší po celý rok, nějak moc neřeší regeneraci (asi mu pomáhá gainer, co mu míchám :-)), na několikahodinovém švihu vypije jeden bidon atd. atd. A hrozně mne to frustruje, protože v horách mu fakt stačím jen tak tak…

                    0 0
                    • snas89  

                      Uvidis, v jakym stavu bude v sedesati:)

                      0 1
                      • deekay  

                        Vzhledem k tomu, ze o kus vys pise, ze je mu 70, tak asi neuvidi, pokud neveri na prevtelovani :)

                        0 0
                        • snas89  

                          No jo no. I taci se najdou a nezbyva nez uznat a poprat:)

                          0 0
              • JFtryall  

                To je spis nepochopeni intenzit a nevhodne zvolena realna zatez vzhledem ke stavu a pripravenosti tela. U intervalu jde bud o rychle vybudovani formy, coz je bezesporu nejrychlejsi zpusob, jak se rychle posunout a nezabit si uplne regeneraci. A pak o vytrvale praci ve vyssich intenzitach, ktere posunuji obecne uroven aerobnich kapacit a vubec celkove vytrvalostnich parametru vcetne metabolismu tuku. Nebo naopak trenovani kratsich VO2Max nebo Anareob spicek, kvuli discipline- typicky enduro, kriteria nebo treba cx. Ale zaklad je vzdycky ten, znat perfektne svoji aktualni uroven, znat kriticke hodnoty na jednotlivych casech a mit alespon zakladni strukturu toho, ceho chci dosahnout a proc. A nemit velke oci, protoze ten progres je postupny, zvlast pokud cloveku neni 20. Ale zlepsit se da velmi vyrazne i ve 40+. Trenovat vyssi intenzity podle tepu a vyvozovat z toho nejake zavery moc dobre nejde. Ten rozptyl je obrovsky a jen wattaz v tom udela poradek.

                1 0
                • orm  

                  To me rekni, bez negativniho nadechu, jak mohli drive trenovat a zavodit? Nebo jak to delaji dnes v jinych silovevytrvalos­tnich sportech, kde neni wattmetr k dispozici?

                  0 0
                  • JFtryall  

                    Mohli, protoze cistou selekci pres mladeznicke kategorie vyberes lidi, kteri zvladnou strasne tvrdou praci obecne v jakemkoliv sportu. A tim, ze nekomu naordinujes jezdit obrovsky objemy, odjezdit spoustu zavodnich kilometru uz od kadetu a pak mit jeste velkou motivaci uspet, popripade ti nejvetsi strelci a egomaniaci i necim silnejsim. :-) i kdyz trenovali treba uplne blbe a nicili se, popripade pak nemohli kolo ani videt, tak v zavodech mohli byt uspesni. Wattak resp. velmi presne zacilena zatez je hlavne o tom odhalit ty chyby a postupne pracovat na progresu, kde je potreba. A kdyz ma clovek motivaci, tak i ze stavu, kdy fakt nesnasi kopce a jakoukoliv setrvalejsi drinu v mladsim veku, tak udelas cloveka, co treba muze odjet nejtezsi stoupani na svete na hranici vlastnich moznosti(muj pripad pro kontext) :-) A to by bez wattaze slo velmi velmi tezko. Jasny, mistra sveta to z cloveka automaticky neudela, ale strasne to pomuze si rozsirit obzory o sobe samem a kdyz do toho clovek muze jit naplno, tak skrz to muze pracovat extremne tvrde, ale dokaze odhalit tu velmi tenkou hranici toho, nez to zacne byt kontraproduktivni.

                    1 0
                  • robb  

                    Tak vrcholový sport je dost i o genetice. Takový člověk i když trénuje blbě, tak se určitě posune daleko víc než amatér. V těch silových sportech už taky proběhla určitě spoustu studií jak trénovat. V sovětském svazu na tom dělalo určitě dost lidí, tím nemyslím sypání, ale opravdu tréninkovou teorii a praxi.

                    0 0
                  • Polopol  

                    U mládeže to bylo tak, že ti talentovaní jeli svoje tempo a ti slabší se jim snažili jet v háku, dokud je neurvali. Výsledkem bylo, že ti slabší jeli vlastně úplně jiný typ tréninku, než byl zamyšleny. Tím se samozřejmě výkonnostní rozdíl prohluboval, až nakonec ti slabší skončí…

                    0 0
                    • jarouš2  

                      To sice ano, jezdím od druhoročáků starších žáků a když si vzpomenu na to jak nás trenér trénoval.. A je pravda že takto odpadlo dost lidí, kteří už nepřijeli.. Prostě furt šrot, kadeti výsledky skoro žádné (byli jsme pořád mrtví i na závodech), ale junioři druhoročák.. MTB ČP kolem 5, chvíli repre.. prostě vše se mi vrátilo postupem času, samozřejmě to byly hodiny odříkání, ale stálo to zato. Žádný talent jsem nebyl..

                      Cyklistika je bohužel o stráveném čase na kole a trochu se nad tím zamyslet.

                      0 0
                      • Prazak0  

                        Ta poslední věta, ta to velmi přesně vystihuje. Samozřejmě se jde bavit, jestli jsou lepší hodně vysoké nájezdy v trošku menší intenzitě, nebo trošku kratší ale intenzivněji. Ale musí tady být hodně naježděno, to beru jako základ růstu výkonnosti případně aby člověk tu výkonnost udržel.

                        0 0
                        • ladys  

                          Aby to nebylo jednoduché, tak ne na každého vše funguje optimálně a jen na silnici je spousta specializací.A tím pádem spousta jiných přístupů. Dost často je to dáno už tím jaký je kdo somatotyp. A to neplatí jen v cyklistice..

                          Takže to mudrování o ideálním přístupu je jen utopie ;)

                          0 0
                          • robb  

                            No jo, ale pokud nejezdíš ve World týmu, tak tě specializace asi nemusí trápit. Nehledě na to, že i domestik s nejhorší výkonností ve World tour smázne v kopci, ve spurtu, atd. kdekoho.

                            0 0
                            • vik  

                              Presne tak. Nejvetsi chyba pro vetsinu populace:-) je asi delat jakekoliv pokusy o kopirovani a napodobu profiku… Je to jinej svet pro hrstku, v hodne smerech naprosto vyjimecnych, lidi. Myslim, ze pro vetsinu z nas, bez ambice prohanet v kopcich Tadeje, muzou docela hezky fungovat ty „obecny“ principy. A ja jako 40+ a time crunched mam jasno…

                              0 0
                              • Prazak0  

                                Tak napodobovat asi moc nejde, většina lidí zde má nájezd výrazně nižší a v nižší intenzitě, což je mj i důsledek toho, že najezdí méně, ale nejen toho. Prostě kdo chodí do práce, sám si vše platí a jezdí ve svém volnu nemá možnosti jako top profesionál. Ale občas nějakou inspiraci od těch lidí vzít jde a může to i fungovat. Říkám inspiraci, tj. upravit pro své vlastní podmínky. A obecné principy fungují obecně, to jistě platí.

                                Já třeba nemám na rozdíl od pár lidí zde ambice uspět na nějakých závodech. Ale výkonnost na kole mě zajímá, zimu řeším z pohledu, jak to pak bude na jaře. Někdy jsem i zimy nejezdil, jiné zimy jsem jezdil krom krátkých období, kdy hodně mrzlo nebo byla venku břečka. Dnes dám něco na trenažeru kolem poledne s tím, že odpoledne nebo večer bude pokračování vevnitř, pokud by slezl sníh, tak možná i venku. I na tom trenažeru je hlavní zásadou hlavně jezdit a to co nejvíc, pokud člověk nedělá nějaký jiný sport, což může být dokonce i lepší. Až na druhém místě pak je debata, jestli jezdit na vytrvalost a nebo intenzity. V pracovním týdnu jsem pár dní měl takových, že na trenažer jsem se dostal jen velmi krátce, asi půl hodiny. Takže intenzitu jsem u části jízdy zvýšil, i když stále myslím v aerobním pásmu. Prostě jsem se přizpůsobil časové možnosti. Velký rozvoj vytrvalosti to nebyl, ale nějak trochu tím tělo udržuji v tréninkovém procesu, i když tam je třeba pokles.

                                0 0
                            • Prazak0  

                              Tak domestikové a superdomestikové ve World týmech bývají skutečně lepší než leadři týmů nižší kategorie.

                              0 0
                            • ladys  

                              I ty domestici mají své specializace. Ale stejné principy fungují i v reálu smrtelníků. 90kg jezdec prostě bude asi těžko jezdit špic do kopce, ale bude dobrej na rovině. Pokud má natrénováno…

                              0 0
                          • Prazak0  

                            tak jsou dvě věci, každý je jiný somatotyp, má různé genetické předpoklady, potřebuje určitá specifika, jak trénovat. A druhá věc je, že určité principy fungují v zásadě u každého stejně. Rozhodně platí, že kdo má mít nějakou výkonnostní úroveň, tak to nepůjde bez určitého nájezdu v určité intenzitě, případně ten nájezd bude zčásti i v kopcích ap.

                            Jinak myslím, že trenéři dávají pokyny pro tým, které zčásti jsou pro všechny stejné. Pak i nějak respektují, že ti lidé tam jsou různí, např. co se týče pokročilosti a věku ap. Skupinka cyklistů vyrazí na vyjížďku, někdo slabší se může více vozit v háku, ale jinak jedou všichni stejnou rychlostí. Což pro ty slabší někdy může být problém, pokud nemá možnost se vézt za ostatními.

                            0 0
              • Prazak0  

                Tak intervalové metody by měly nejvíce zvyšovat aerobní kapacitu, tj. VO2 max. Myslím, že to je mnohokrát popsané jak v různých výzkumech, tak i v různých příručkách pro běhání. Stejný nebo vyšší efekt v rozvoji těchto schopností, což vlastně zahrnuje i práci srdce, nejen plic, tak skutečně stačí odběhat méně kilometrů. Pro organismus je někdy naopak lepší trénovat intenzivněji s různými přestávkami a celkově nižší zátěží, než mít rovnouměrnou stálou zátěž.

                Jízda na kole je ale obvykle víc o vytrvalosti než běžný běh, pomíjím ultramaratony, tam to je poněkud jiné. A krom kardiovaskulární výkonnosti tady jde o práci svalů. Běh bývá víc o výkonnosti srdce a plic, kolo víc o síle v nohách, míněna zejména vytrvalostní síla. Myslím, že na kole to je hodně o tom, kolik toho člověk najezdí. Tady se špičkoví závodníci liší, někdo jezdí větší nájezdy a menší intenzitu, jiný opačně, najede hodně, ale trošku méně, zato intenzivněji (obojí asi převážně aerobní pásmo). Jinak myslím, že i trénink tempové vytrvalosti, tj jízda ve zvýšeném úsilí, kde už to není zcela aerobní pásmo, ale může to být v rovnováze, tj. laktát se stačí odbourávat, tak taky zvyšuje i obecnou vytrvalost. Ale je mi nějak nejbližší systém nejprve budovat tu obecnou vytrvalost, třeba i tím, že část se najezdí docela volně a na tomto stavět další věci, nějaké jízdy ve vyšší intenzitě. Přijde mi to přirozenější.Možná někteří lidi se zlepšili jinak, myslím, že k výsledkům se lze dopracovat různě. Ne vše musí být nutně špatně.

                Zima mi ale přijde docela ideální k budování aerobního základu. Když si vyjedu ven, tak v kopci se to snažím trochu hlídat, ale ne vyloženě úzkostlivě. Ale na trenažeru, tak se letos opravdu snažím vyhýbat tomu, aby trénoval intervaly ve vysoké intenzitě. Myslím, že to tak je lepší a z hlediska dlouhodobých výsledků přínosnější. Ne mít maximální formu někdy začátkem dubna, ale zato mít něco trvalejšího, co mě posune celý rok.

                0 0
                • JFtryall  

                  Malokdo ma maximalni formu v dubnu skrz zaradeni par intenzit na ergaci. Bez velkych hor a odpovidajicich intenzit se neda dostat na „maximalni“ formu, takhle brzy tim, ze se zapotim na ergaci, je to uplne jina zatez, odezva. Cesta vede pres vyssi tempa v dlouhych kopcich a postupne napojeni na hodne vysoke intenzity a testy v odpovidajicim profilu nebo discipline. Bez toho se zadna realna kvalitni forma nevybuduje, clovek se muze citit relativne dobre, ale porad je v podstate vychozi pozici ze ktere buduje formu venku v realnem prostredi. V ceskych zimnich podminkach tohle jde velmi tezko a prave se vyplati jezdit vyssi intenzitu na ergaci, typicky hodinove tempo nebo ruzne variace na kratsi intervaly, aby mohl plynule navazat na jare v kopcich a nebyl prekvapeny, ze na 4W/kg kolabuje po par minutach. :-) Zaklad to urcite chce, ale najizdet 5h v ceske zime je taky opacny extrem, ktery nicemu moc nepomuze. Za tyden na Kanarech pak clovek odmaka kvalitneji, nez tady za 2 mesice ve tme a zime.

                  2 0
                  • Prazak0  

                    Já jsem jednu zimu, vlastně už od listopadu, jezdi na trenažeru a jelikož to ukazovalo špatně watty, tak jsem jezdil jenom vysoké intenzity. Jet to v celku bylo vysilující, takže jsem dost jezdil různé intervaly. Kupodivu pak někdy v půli dubna jsem zvládl dost, i co se týkalo délky trasy, takto jsem odjel třeba tři dny po sobě. Časy venku byly daleko delší, než co jsem jezdil v zimě. Bohužel pak nastal určitý pokles. Hodinový trénink může být v docela slušné intenzitě a současně stále v aerobním pásmu. Ale myslím, že i 5 h v celku není vůbec špatných. Když tu byl rozhovor se Svaťou Božákem, tak řekl bych, že on pro své ultramaratony jezdí ještě delší časy. Ale z hlediska tréninku vytrvalosti, tak přínosem je i to, když člověk „jede“ třeba 2 nebo 3 hodiny. I tím si tu vytrvalost buduje, samozřejmě v trošku menší míře. Ne každý jezdí tak dlouhé trasy. Když už jsem ho zmínil, tak on v rámci svých tréninků jezdí třeba na Pustevny, jestli pamatuji, tak mnohahodinové jízdy. Buď do kopce to vyjíždí aerobně, nebo jede v nějakém rovnovážném režimu, kdy vzniká laktát, který ale stačí odbourat, zbytky případně při sjezdu. Ale myslím, že i trénink ve vyšší intenzitě, tj. tempová vytrvalost, tak vede ke zvýšení základní vytrvalosti. Ovšem platí i opačně, základní vytrvalostí, zvl. když to je trošku ve vyšší intenzitě, aerobní režim, ale ne tak daleko od aerobního prahu, tak pomáhá i tempové vytrvalosti. Jinak se obávám, že za týden někde v teple se nevybuduje moc vytrvalosti. Ten týden velmi pomůže někomu, kdo makal celou zimu, ať i na běžkách, jiných sportech a nebo ergometru. Kdo ale drtil intervaly a ne moc základní vytrvalost, tak tu si za týden opravdu nevybuduje.

                    0 0
                    • TheJD  

                      Laktat vznika i pri minimalni intenzite, jen je ho malo.

                      0 0
                      • Prazak0  

                        Nejspíš ano, ale je ho nepatrně. Celé to bavení se o metabolismu a biochemii, tak tady je více různých zjednodušení.

                        0 0
                    • JFtryall  

                      Svata Bozak to je samozrejme opacny extrem, podobnych lidi je opravdu par v republice a co oni vydrzi, tak ostatni zlikviduje, Dan Polman zase naopak trenuje kratsi veci a vyssi intenzitu i kdyz je to typicky ultra zavodnik. Dulezite je najit si to svoje. K tomu jihu je to skutecne tak, ze kdo ma rozumnou zakladni kondici a proste je schopen jezdit v kopcich v dobrem tempu bezne v lete, tak kdyz perfektne odmaka tyden na jihu v tezkych kopcich, tak ho to posune mnohem mnohem vic, nez nejake bezky nebo jezdeni 4h po rovinach na 150W ve tme. To mam mnohokrat overene a i proto to ti lidi samozrejme delaji, kdyz chteji aby ta kondice na kole skutecne za neco stala. To cilene zatizeni je proste nejlepsi, nema cenu o tom polemizovat. To staci pak koukat, kdo prijel ze zimy do tepla a snazi se hned o nejake vyssi dlouhodobe tempo v kopci, tak umre hned i kdyz obecnou kondici nema uplne spatnou a doma odjede 50km na bezkach a 100km ve snehu. Realna kondice je ale uplne o necem jinem. To ale samozrejme zalezi na kazdem, jakou ma motivaci to delat. Jestli proto, aby realne zlepsil svoje parametry a nebo se jen citil dobre a bavilo ho to.

                      0 0
                      • Prazak0  

                        Tak určitě každý si musí najít to svoje, to je všeobecně známé, že i u vytrvalostního ježdění někdo jezdí vyšší intenzitu a kratší nájezdy a druhý opačně. Myslím, že Jiří Ježek míval hodně vysoké nájezdy, pak snad ty kilometry trochu snížil.

                        Co se týče týdnu na jihu v teple, tak pokud tam někdo jezdí dost kopce, tak ho to posune. Ale víc v nějaké tempové vytrvalosti a jízdy do kopců a až potom v obecné vytrvalosti. Jinak samozřejmě, aby někdo do těch kopců mohl začít jezdit, tak to chce mít vybudováno víc než jen aerobní základ. Ten beru jako takovou dlouhodobější investici, která nemá tak viditelné výsledky. U profi jezdců tu vytrvalost mají všichni, prostě závodí, odjezdí za rok třeba 30 tisíc km, tak vytrvalost mít musí. A rozdílová tam pak je tempová vytrvalost a jízda do kopce, což je vlastně taky tempo, ale má svoje specifika.

                        Kdo může jít v zimě jezdit do tepla, tak by to měl co nejvíc využívat. A samozřejmě přizpůsobit tomu předchozí trénink, aby to ježdění v teple optimálně využil, byl na to připravený. Já nemám tak vysoké cíle, např. dnes jsem nevytáhl kolo ven, protože je hodně mokro a zasolené silnice, někde břečka, bydlím přes 300 m vysoko. A na trenažeru si zkouším jezdit aerobně, beru to jako zábavu, něco tím buduji. Myslím, že aby trénink člověk bavil, to je hodně podstatné. Pokud někomu vyhovuje jezdit vyšší intenzity a kratší, tak tím určitě docílí výsledků. Koho baví zas jinak, tak asi to dělat tak. Tu zimu trošku využívám k tomu, co při ježdění venku se dociluje hůře.

                        0 0
                      • jonti  

                        Bych to soustředění v teple nepřeceňoval. Na závodech je první dva tři závody vidět, kdo byl v teple, dál se to srovná. Už v dubnu a někdy i v březnu není problém jezdit pohodlně i v ČR.

                        0 0
                        • JFtryall  

                          To neni ani tak o zavodech jako spis o posunuti vlastnich limitu, coz nemusi byt vzdy pri beznem zavode rozhodujici. Navic ted jsou uz v teple vsichni, zalezi spis jakym zpusobem se tam trenuje. Za me nema smysl jezdit v baliku na Mallorce a objizdet tam kavarny, ale zamerit se fakt na ty nejnarocnejsi veci, ktere u nas neni sance natrenovat. A to se pak naplno ukaze v zavodech, ktere patri k tem nejnarocnejsim a ukazou ty rozdilne pristupy.

                          0 0
                          • jonti  

                            Pro me bylo vzdy nejzasadnejsi mit dobrou treninkovou skupinu, vic nez misto kde se jezdilo. Taky to, ze na soustredeni se jen jezdi, ji a oddychuje. At je to Mallorca, GC na jare nebo letni Alpy.

                            0 0
                          • Polopol  

                            Hele a když jsi v situaci, žes zimu v rámci možností hobika odtrenoval, tak jak jsme tu zvyklí, Teda kolo s převahou nižší intenzity, do toho nějaké běžky, posilovna a pak v březnu odletis na 10 dní na kanary, co bys tam konkrétně jezdil? Vyloženě krátké intervaly? Dik

                            0 0
                            • JFtryall  

                              To uplne ne. Na Kanary se jezdi na tempa v dlouhych kopcich. Neco, co se u nas trenovat uplne neda. Proste 2×40 tam clovek odjede v ramci jednoho stoupani. :-) muze si tam zaradit i kratke veci, ale to si myslim, ze je lepsi uz pak trenovat doma v poslednich fazich pripravy. Na Kanarech je ale idealni si udelat vsechny myslitelne testy a moznost jezdit s top lidma. A nejvic z toho clovek vytezi, kdyz je zavrenej v prudkych kopcich a pekne je vstrebava. :-) Je to i dobre na psychiku, domaci kopce jsou pak mensi. :-)

                              0 0
                              • Prazak0  

                                Pak je asi dobré před takovýmto pobytem trénovat aspoň zčásti i tu tempovou vytrvalost. A vlastně trénink kopců jde dělat i v zimě, v mizerném studeném počasí, kdy na delší jízdu to nejde, tak do těch kopců to kupodivu jde. V Praze a okolí moc dlouhých kopců není, ale i nějaký kratší, ale prudší není od věci. Např. výškový rozdíl přes 130 m a průměrný sklon 6%, místy kolem 10%, místy naopak malé stoupání.

                                0 0
                                • JFtryall  

                                  Ne v ceske zime opravdu nejde trenovat v kopcich, aby to melo nejaky smysl. To uz je lepsi si davat tempa na ergaci a udrzovat se v pohode a pak to hned po prijezdu na jih neprehnat, ale postupne si tam v kopcich zrychlovat a kvalitne trenovat. V tom, co je aktualne venku se proste kvalitni trenink v kopci odjet neda.

                                  2 0
                                  • Prazak0  

                                    Tak myslím na Nový roky, zkrátka minulou zimu, jsem si udělal vyjížďku, kde jsem zařadil vyjetí relativně delšího kopce, tj. necelé 4 km. Rozdíl byl hlavně při sjezdu, bylo asi 1–2 st. nad nulou, při jízdě do kopce zásadní problém nebyl. Jistě, v zimě nemám za cíl dosahovat stejné rychlosti jako v létě. Ale vyjet skutečný kopec nebo najet skutečné kilometry na silnici připadně nějaké polní cesty ap. cenu dle mého názoru má. Šlapání na ergometru je jiné a myslím, že vložit skutečnou jízdu venku má velký význam. I při ježdění venku celou zimu, což v mém případě u teplých zim není problém, tak k určitému poklesu dochází. Není ale nijak dramatický, nižší rychlost může být daná opatrnější jízdou kvůli tmě nebo mokré silnici ap. Samozřejmě zima a vrstvy oblečení taky znamenají určitá omezení. Ale právě u těch kopců nevidím problém v chladu, naopak v zimě mám ty kopce velmi rád, zvl. když se ochladí. Netvrdím, že ježdění na jihu a v teple není lepší. Ale když vidím cyklokrosové závodníky a nejen je, tak myslím, že v zimě jde jezdit pěkně svižně.

                                    Některé zimy jsem moc nejezdil a to málo, co jsem tomu dal, tak to byly právě ty kopce. Potom po zimě to bylo znát, vytrvalost sice chyběla, ale jízda do kopce, pokud jsem nejel dlouhou trasu, tak byla v pohodě.

                                    0 0
                                    • JFtryall  

                                      Tak smysl to urcite ma, ale prave v podobnych podminkach, ktere panuji venku se da tezko nazvat jizda jako kvalitni trenink. A trenink v kopcich je v podstate vylouceny- myslim skutecnych kopcich v horach. Ne na lokalnim 3km stoupani na 10 minut. Lidi z cx rychle jezdi, ale bez nemoci to vetsinou nedaji, je to dost podobne jako u lyzaru. Je tezky skloubit vysoke intenzity a nevhodne podminky.

                                      0 0
                                      • ms82  

                                        Nerikam, ze bych chtel jezdit u nas v zime na kole venku. Ale ze by trenink v intenzite v zime byl navazany nutne na onemocneni, to si nemyslim. Par zim jsem odbehal a byly v tom i tezke tempace. A prestoze trenink nebyl optimalni (byl jsem pretrenovany), tak az na jednodenni rymicku mi nic nebylo. Nepopiram, ze zima, podobne jako alergie, dychaci cesty drazdi, takze v kombinaci s hyperventilaci je z toho zatezove astma (exercise induced bronchoconstric­tion).

                                        0 0
                                        • JFtryall  

                                          Behani je jinej pribeh, nez kolo, kde se vymrzne fakt rychle a vitr dela dost problemu. Navic kdo se snazi o top formu v zime, tak musi byt hodne odolny nebo precizni v priprave, aby ho to nepotkalo. Zalezi i dost na kolektivu, kde se clovek pohybuje. Kdyz je pravidelne ve vetsich skupinach lidi- neberu ted covid cas. A do toho tvrde trenuje, tak ho to vetsinou nemine.

                                          1 0
                                        • Prazak0  

                                          Já dřív běhával, dokonce jsem běhával i za lehkého mrazu a měl jen trenýrky a dlouhé tričko, tou dobou jsem ovšem dělal zimní plavání, takže to nebyl takový problém. Ale během se generuje víc tepla a ochlazování rychlostí proudícího vzduchu je větší. Na kole se člověk pohybuje rychleji a jezdit za teplot kolem nuly nebo těsně pod ní už vyžaduje určitou odolnost. Pro běh je svým způsobem zima lepší, pokud se člověk neboří ve sněhu, není náledí, ale je suchá cesta a klidně slabý mráz. Daleko větším problém je teplo a slunce v létě. Na kole se zas lépe zvládne teplota kolem 30 st v létě.

                                          0 0
                                      • milan.v  

                                        Přesně tak, doma na chytrém trenažéru odjezdím mnohem kvalitnější kilometry než v současném počasí venku, a to včetně ZDV, protože neřeším nic dalšího kolem…

                                        Minulý a předminulý rok jsem jezdil pravidelně v té zimě i venku a nemůžu říct, že bych si to nějak zvlášť užíval a hlavně, si myslím, že mi to dalo méně, než mi nyní dává trenažér s cíleným ježděním Z1+Z2+Z3…

                                        0 1
                                        • Polopol  

                                          Tak pokud zvládneš odsedet na ergaci to samé, co bys jel venku, tak asi není co řešit a v tomhle fakt nemá smysl vyjíždět ven. Akorát ne každý na to má hlavu. U mě odpovídá 2 až 3 hodiny venku ve sračkach tak 20 minutam na hloupém trenažeru a hodině na chytrém. :-)

                                          0 0
                                          • milan.v  

                                            Tak jasně, není to pro každého, i já sám jsem si musel zvyknout na pravidelné dvě hodiny několikrát týdně.

                                            Dlouhá jízda přes 100 km, kterou si i tak musíš odsedět, je už pak vždy náročnější, to si nemusíme nic nalhávat.. Když se k tomu přidá kopcovitá trať, je to už kolikrát očistec…

                                            Při hloupém točení nohama už je to jen pro opravdové pacienty… O ničem jiném, než o kvalitním tréninku na chytrém trenažéru, nemá cenu přemýšlet v takovém objemu…

                                            0 0
                                          • Prazak0  

                                            Přesně, na ergometru je dvě hodiny docela výkon a chce to psychickou odolnost. Venku jsou dvě hodiny spíše kratší vyjížďka a psychicky to zatěžující není. I když si vyjedu něco delšího, tak problém nemám s tím, že by to bylo ubíjející, leda třeba na jaře může být problém s vytrvalostí, najednou dojdou síly, citelný pokles rychlosti, člověk to sotva odjede. Pro mě venku je stresující zejména hustá doprava, místa kde tím musím projet v době špiček, zejména pak ve spojení s tmou, zimou, mokrem nebo silným větrem. Ale četl jsem i u nějakého závodníka, že v zimě na ergometru trénuje kratší a vícekrát denně. Takže podobně to asi vnímá víc lidí.

                                            0 0
                                        • milan.v  

                                          Už zase ten chudák neguje všechny mé příspěvky… :-D

                                          0 0
                                      • Prazak0  

                                        Tento týden to na kolo moc nebylo, aspoň kde bydlím je sníh, mokrá silnice, při návratu večer domů obvykle na nule nebo něco pod ní. Příští týden snad bude tepleji, až kolem 5 st, ale i když jsou odpoledne třeba 2 st a při návratu minus 2, tak se jezdit docela dá. Tím myslím jízdy třeba 2,5 h, ale v zásadě se dá i více. Jak už jsem zmínil, existuje tu navíc možnost kombinace kola venku a na trenažeru. To že momentálně zatím šlapu spíš uvnitř je jednak kvůli počasí, potom se po nemoci trochu šetřím. A taky se mi nechtělo zasolovat kolo v břečce.

                                        Pokud jde o kopce, tak ty mám stejné v zimě jako v létě. Jistě, není možnost třeba vzít kolo do vlaku a vyjet někam, kde ty kopce jsou větší. Myslím, že v Brdech jsou stoupání pěkná, já jezdím spíš severovýchod od téhož kraje Prahy. U těch kopců mi přijde, že i kratším nebo méně strmým stoupáním se lze natrénovat na kopec delší nebo s větším sklonem. Samozřejmě nejde to natrénovat na nějakém kratičkém stoupání, kde to člověk vyjede na těžší převod, vyšší rychlostí, ale při delší jízdě by to tempo déle nevydržel. Stoupání 3–4 km, výškový rozdíl 120 a více, tak tímto už něco natrénovat jde. Ale určitě souhlas, v nevhodných podmínkách je těžší docílit vysokých intenzit. Ale i o něco nižší intenzita může být stále slušně vysoká, aby se jí člověk rozvíjel.

                                        0 0
                            • Prazak0  

                              Obávám se, že velká část lidí zde a nejen zde v zimě nejezdí ty nižší intenzity. Kdo jezdí víc na trenažeru, tak tam po exportu do Garmin Connect nebo Stravy je člověk penalizován za to, když má rovnou křivku, co se týče Wattů. Naopak, pokud tam má místy vysokou intenzitu, tak hodnotu weighted power má vyšší než co odpovídá průměrným wattům.

                              Chce asi odlišit ježdění a ježdění. Venku chce jezdit, co se dá. Pokud je zima, mokro, náledí, tak člověk se přizpůsobí hlavně tomu, což se odrazí asi i na té rychlosti. Ale vycházím z toho, že odježděné reálně na silnici je lepší než na trenažeru. Na tom jde naopak si dost přesně stanovit, jak to člověk odjede. Určit si hodnotu wattů, kadenci, virtuální rychlost atd. Jako zajímavé mi přijde i využití, kdy na tom trenažeru se „nastaví“ jízda venku. Tam je časově limitovatná třeba tou zimou, pak není od věci ještě si dát třeba půl hodinu v teple, v nižší intenzitě zejména ke zvýšení vytrvalosti.

                              Bohužel ne každý má možnost či ochotu dát třeba týden, dva dovolené na pobyt někde v teple. Kdo to má naplánované, pak asi chce tu přípravu před tím pobytem v teple tomu pobytu uzpůsobit.

                              0 0