Je tomu už hodně dávno, kdy jsem studoval matematiku, nicméně různé výklady týkající se převýšení mě stále rozčilují. Robert (Baky) Bakalář při přenosech zaměňuje procenta se stupni. Pravil: „22 procent je, když čtvercový papír přeložíte z rohu do rohu a pak ještě na polovinu“ – což je ovšem 22,5°. Včera zase při přenosu slalomu jakýsi televizní divák opravil komentátora Borka Zakouřila, že 50 procent není 45°, ale polovina, tedy 22,5°. Podle mne procento převýšení (nebo stoupání) je poměr převýšení k ujeté dráze, tedy přeponě trojůhelníka a k výpočtu je třeba použít funkci sinus! Tudíž 90° (kolmice) je 100%, 30° je 50%, 45° je 70,7% atd. Nebo jsem už opravdu všechno zapoměl?
Procenta převýšení
88 nepřečtených-
-
100% sklon je ten, když na dráze x překonáš převýšení x. Tedy na 100m délky vystoupeš o 100m. A to je 45°
-
Tak.
-
Už si ale nepamatuji, jestli délkou se rozumí přepona, po které se jede nebo odvěsna pod ní. Z hlediska počítání by byla jednodušší přepona.
-
No měla by to být přepona, ale to potom není to, co psal Blade, přesný. To jsou v tom případě dráhy dvě – jedna, kterou opravdu jdeš (přepona) a druhá – promítnutá shora na podklad (odvěsna x).
-
No měla by to být přepona, ale potom není to, co psal Blade, přesný. To jsou v tom případě dráhy dvě – jedna, kterou opravdu jdeš (přepona) a druhá – promítnutá shora na podklad (odvěsna x).
-
-
tak tak, ještě přesneji je to (převýšení/vodorovná délka)*100 = sklon v %
pro stupně arctg(převýšení/vodorovná délka) = sklon v °
-
Tobě comp při jízdě do kopce ukazuje vodorovnou vzdálenost? Mě teda ne. Ani při stoupání na Alpské průsmyky při Tour pořadatelé neměří vodorovnou vzdálenost, ale to, kterou závodníci ujedou (šikmou). A oba (comp i pořadatelé) z této vypočítají procento převýšení. Proto k přepočtu na úhel stoupání musíme použít funkci sinus!
-
Jsi zřejmě slabší matematik. Vodorovnou vzdálenost si spočítáš Pythagorovou větou. Pokud se v tom trochu vyznáš, tak víš, že pro malé úhly se sin limitně blíží k tg, takže zhruba v dimenzích silniční cyklistiky můžeš s přimhouřením očí použít sinus.
-
Vždyť říkám, že jsem asi už hodně zapoměl. Takže můj comp přepočítává ujetou vzdálenost na vodorovnou, aby ukázal převýšení v procentech? A jaký měla sklon ve stupních ta sjezdovka, když bylo uvedeno 50%? 22,5 nebo 30°? A co ten Bakalář?
-
arctg 0.5 = 26.565 a nejaky drobny stupne, Robertovy znalosti co se tyce fyziky jsou na urovni zaka 7 tridy zakladky – ten mele takovejch nesmyslu az to hezky neni
-
…ale v matematice to tak hrozny nebude, ne ? :-)
-
-
-
-
muhehe:-)
-
Vrat se do prvni tridy stredni skoly :-))
-
Tam mě už nevezmou :-((. Nicméně, jelikož jsem se dosud nedočkal – za názor odporující většině - urážek, jak je zde obvyklé, dovolím si ještě jednou oponovat. Definice v Ottově slovníku naučném je teorie, otázkou je, jak se procento převýšení počítá v praxi. Nikdo, ani comp na kole, ani pořadatelé TdF, ani provozovatelé sjezdovky neměří procento převýšení tak, že by z naměřené šikmé vzdálenosti spočítali vodorovný průmět a z něho a rozdílu výšky vypočítali procento převýšení. Souhlasím, že při menších úhlech jsou oba způsoby sobě blízké (sin – tg). Ale jsem přesvědčen, že 50% sklon sjezdovky byl zjištěn výpočtem z šikmé vzdálenosti (sin) a odpovídá tedy 30°, zatímco z vodorovného průmětu by činil 26,5°. Ale čím větší bude úhel, tím větší rozdíl: 45° (70,7% x 100%) a blížíme-li se 90° … ? Znovu opakuju, že mluvím o praxi a nikoliv o teoretických definicích! A na závěr si dovolím ještě jednu kacířskou poznámku: stále slyšíme, že televizní kamera klame, že kopec je mnohem prudší. Opak je pravdou. Klamou nás naš smysly. Postaví-li se někdo nad 50% svah (nejprudší místo slalomáku ve Schladmingu) asi se mu zatočí hlava, ale když si narýsuje těch 30° (26,5°) – tak nic moc!!!
-
tak ja si zrovna myslim, ze ten slalomak nema 50% ale 50°. ;-)
-
nema – kdyz stojis na 50st svahu tak se ti to zda skoro kolmo dolu. To co je vubec schopna rolba na lane upravit je tak do 80% a to uz je velky problem. Nad 45 st ti na svahu uz ani velmi casto nedrzi snih.
to nemeto – to stoupani je podle definice, prepocitat to je otazka 10 s, comp si to samozrejme prepocita – jakej je proboha problem ze zmeris sin – no tak udelas arcsin a z vyslednyho uhlu tg. to ze je Robert magor kterej ani nevi jakej je rozdil mezi energii a vykonem a jeste do toho mota silu v tunach a pod. na to nema vliv
-
ano. 50° se ti opravdu zda jako temer kolmo dolu. ve volnym terenu jsem sjizdel pry 60°-novy svah. vim zhruba o cem mluvim ;-). a omyl rolby maji stoupavost kolem 120%.
-
ale ja ti to verim, jen jsem upresnoval ze ten slalomak bude mit 50% nikoli st, nejprudsi sjezdovky maji do 80%. to ze jde sjet 60st kopec verim a nevidim v tom problem i kdyz je to krpal jak krava:-) stoupavost rolby je impozantni ale i mercedes unimog zvladne 100%:-)
-
ne, slalomak musi mit v nejprudsim miste tech 50°, jinak by to byla cvicna loucka ;-). to ve sjezdu maji vetsi strechy nez 50% ;-).
-
50° asi ne, to nemaji ani sjezdovky na rychlostni åyzovani (jak pisu vys – la coni a kilometr v Risoulu je v nejprudsich mistech 43° a to je krpal jaxvina). Pamatuju si, ze v 90 letech popularnim Val di Sole ma ve Folgaride Nera v nejprudsich mistech cca 65% a ta nejprudsi cerna v Madonne asi 70%.
-
hehe, vlastne to pisu niz, ale odpovidam vys;-D
-
nekde bych nasel i vyfocenej (na analogu jeste ;-) ) profil te pista nera. sam tu pises samy hodnoty o kus vetsi nez 50% a zadna z tech sjezdovek neni takova, ze bys stoupl na hranu a zamotala se ti hlava. jestli chces oslnit sklonem kopce a pouzijes cislo 50, tak urcite to nebude v procentech ;-).
-
jj, „oslniva“ je ta la coni s 95%, asi i ten Streif s 85%(tam jsem nebyl),
s tema 60° nevim to uz se myslim pomalu blizi sklonu na kterym se silnejsi vrstva snehu ani neudrzi.
-
Neni to profil, ale Nera Folgarida max. 63 %
-
-
-
Tak jsem trochu pogooglil a nejprudsi misto Streifu v Kitzbuhlu – Past na mysi ma mit 85%;-€
-
..a kupříkladu šumavský Špičák, cituji: „…nejprudší část tratě, která kulminuje 100%, tedy 45° sklonem.“
-
To bude asi jenom kousicek, pokud to vubec ten sklon realne ma.
-
-
-
-
-
-
abys mi veril ;-). citace odsud.
…Má překvapující stoupavost až 60°, a v ještě strmějším stoupání se může přitahovat výkonným navijákem…
fakt nevim, proc furt nechces verit ;-).
-
Ta stoupavost může být 60°, ale jen teoretická, to znamená, že síla v pásech by ji tím svahem vyvezla, ale v reálu to nepřenesou pásy na sních a rozhodně by se i překlopila… Protože stoupavost se udává v procentech a o odbornosti novinářů opravdu nemám valné mínění, myslím si, že autor napsal místo procent stupně…
-
Tady jsou originální prospekty: http://www.ragazi.cz/…t_Power1.pdf stoupavost tam uvádějí v závislosti na kvalitě sněhu až 120% tj. 50°…
-
tj. 54° ;-).
souhlas, ze zalezi na kvalite povrchu (ale to je snad jasny). dyt jsem hned na zacatku psal, ze rolby maji stoupavost kolem 120% tak mi to tu nemusis jakoze nesouhlasne opakovat ;-). videls nekdy rolbu, kdyz nemuze vyjet kopec? o nejakym preklopeni nemuze byt rec…
-
Je to 50,194428907734805993720510180702°, abych pravdu řekl, tak jsem neviděl sjezdovku která by měla sklon alespoň 100%, černá ve Špindlu je dost prudká, ale 45° nemá…
-
Nejprudší v Alpách je prý Harakiri, teď už ale nevím, v jaké oblasti. Někde v Rakousku to je. :P Má něco málo přes 70%. Byl jsem tam pár roků zpátky a stěna to byla pěkná..
-
Přesněji 78%. Nicméně v tom značení maj lidi fakt guláš, protože jsem našel údaj jak 78%, tak 78° ..nicméně Streif na Hahnenkammu má v nejprudším místě 84%. Ale tak třeba má ta Harakiri 78% v průměru :)
-
No… mají tam nahoře značku, tak asi průměr.
-
-
-
jj, mas pravdu, beru zpet. padesat celych blablabla stupnu ;-). dulezite je ale odpovidat rychle, jedno, ze blbe :-)).
-
Tohle si zapamatuju k maturitě … :)
-
-
-
-
-
-
-
-
to s tym optickym klamom je pravda…staci sa pozret na jednu a tu istu cestu zboku z miesta kus dalej mimo nej (pokial sa da) a videt ju priamo pocas jazdy…pocas jazdy vyzera vzdy vyrazne strmsia
-
JJ, pri jizde na lanovce mi taky kazda sjezdovka pripada placata, ale jen do doby nez si nahore stoupnu a kouknu dolu :D
-
Ale cim to, ze zensky prsa se mi v obleceni zdaji vetsi, ale jakmile ji zbavim halenky a praskacky, jsou male ? To uz, pani vedatori, nevysvetlite..... :-))
-
to je jednoduche. pri pohlade na zenske prsia sa centrum rozmyslania presuva z hlavy nizsie, a tam platia pre vnimanie trochu ine zakonitosti…
-
protoze pri tom svlekani ubiras material. Chces to vyjadrit vzoreckem :) ?
-
-
-
-
v tom případě používají comp na kole, pořadatelé TdF a provozovatelé sjezdovky nějaké mimozemské technologie schopné měřit sklon přesně a v reálném čase … :-)
ale teď vážně, přesně tak jak to nikdo z nich nedělá to provádí comp na kole – umí měřit šikmou vzdálenost( od toho na kole je) ty lepší umí změřit i výšku( pravděpodobně barometricky) a pomocí jednoho vzorečku( na 1 řádek programu) z rozdílu výšky a ujeté vzdálenosti spočítá sklon, jedno jestli přepočtem šikmé na vodorovnou( Pythagor. věta) nebo sinem
pořadatelé TdF to mají jednodušší, ti prostě kouknou do počítače a tam to je … nejpravděpodobněji projeli trasu s GPS a milá GPSka jim to buď rovnou spočítala nebo se tak stalo až v tom počítači, každopádně GPS měří zem. souřadnice a taky výšku takže buď spočítá, prozměnu, vodorovnou vzdálenost a převýšení nebo prostorovou vzdál. a převýšení…
provozovatelé sjezdovky to mají vůbec nejlehčí, ti prostě veznou sklonoměr a změří si přímo konkrétní úseky, sice nemusí nic počítat ale přesnost je opravdu jen orientační a nebo vezmou GPS a dál to všichni znáte …
sklon resp. svislé úhly se dají měřit i přímo( geodeti vědí) ale je to náročnější a výrazně přesnější( a tudíž výrazně dražší) proto pořadatelé TdF a z větší části ani majitelé sjezdovek tohle nevyužívají
-
Sklon sjezdovky se urcite pocita z vodorovneho prumetu, byl jsem v Risoulu, kde je sjezdovka rychlostni lyzovani a tam uvadi sklon az 95% nebo 43°.
-
-
-
-
-
No a to je právě ta chyba. Když stoupáš, tak nejedeš po rovině, ale po přeponě! Tudíž ujetá dráhe není oněch x rovných x převýšení. Ha!
-
pravdu mas predsedo!
-
-
v půlce jsem se ztratil, ale určitě máš pravdu :-)
-
nemá
-
oportunisto!
-
Za prvé nevím co to je a za druhé mě to uráží :)
-
-
-
-
Pravdu má Blade. Stoupání v procentech je podíl nastoupané výšky a délky kolmého průmětu dráhyx100. 45 stupňů je tedy 100 procent. Pro malé úhly lze použít i zjednodušený vztah převýšení/dráha (tedy sinus, neboť pro malé úhly se sin limitně blíží tg)
-
blade pravdu nema ty ale ano – vetsina cyklistu jezdi po prepone a predpokladam ze blade taky:-) a 50% je 26.5stupne
-
buhuhehe
-
sorry, to jsem špatně zařadil
-
to myslis vazne? verim, ze ne ;-).
-
nevidim tam zadnou chybu leda ze bych bladeuv prispevek pochopil nejak jinak – takze tva verze?:-)
-
ted si ctu znova bladeuv prispevek – v podstate ma pravdu ale ne na draze x ale na vodorovnem prumetu drahy (pak sedi tech 45st a tedy 100%) – proto ma pripominka o tom ze se vetsinou jezdi po prepone
-
Tak jsem to myslel, s tím vodorovný průmětem. Tou „dráhou“ jsem to blbě vyjádřil.
-
divej, ono se to pocita prave z toho prumetu ;-)
-
-
-
-
-
znacku s cislom percent daju k ceste aj tak taku, co maju zrovna na sklade a neni este celkom hrdzava, jedno, ake cislo je na nej, nie taku, ktora vyjadruje sklon kopca :-D pritomnost akejkolvek takejto znacky znamena, ze je to kopec ako swina, a na hausnumere na nej uvedenom az tak zase nezalezi…
-
O značkách u silnice opravdu, ale opravdu nediskutujeme :-)))
-
Ale máš samozřejmě pravdu :-)
-
Tys to zas vyresil :-D
-
Bys měl taky někdy zajet do terénu, abys viděl, že tam žádný značky nejsou:)
-
ked pojdes zo slavkovskeho kopca hore na javorinu po tej moravskej sutrovici, tam su aj znacky :-)
-
Pořádnej terén, ne ty tvý hajtrovice:-p
-
-
-
-
A kdepak je asi tohle ?
:-)
-
já tam čet „voxicht“ :-)
-
tych 10 tam niekto aj dodrzuje?
2 Excel: sak trebars to tam je aj voxicht…
-
-
je to samozřejmě převýšení / půdorysná vzdálenost * 100. Tedy opravdu 50 procent je 45°. Jak to řeší váš cyklopočítač popravdě nemám zdání, ale bude to nějaký blbí vzorce přepočítávající přeponu na základnu, prostě je to odhad:) A ti co tomu nevěří, tak ať si zjistí jak jejich tachometr řeší výšku, pomocí tlaku, jenže klesání tlaku neni lineární, takže nejde říct že když tlak klesne o x Pa, že oni klesli o Y metrů. Tim chci říct, že když u moře vyjedete 100 metrů, tak vám tlak klesne o X packalů, když ale stejnou výšku ujedete v tibetu, tak to nebude X packalů ale mnohem víc, a tipuju si 3X packalů, a ted si ještě vemte, že se vám ten tlak pořád mění, myslíte že toto váš malý blbí tachometr umí vypočtat? Já bych se být váma nějakým převýšením u tachometru nezabýval:)
-
Tedy 100 procent je 45 °
-
pruheb tlaku pro vysky do cca 5000m je celkem slusne linearni takze s tim neni problem a i kdyby nebylo tak ten prubeh tlaku je znam takze zase neni problem. Jak uz jsem psal vyse pro tachometry spoctat ze znameho sin uhel a z toho udelat tg je trivialni. Jinak barometricke meri vysky pouzival i GPS protoze je ve vetsine pripadu daleko presnejsi nez GPS jako takovy (samozrejme po prislusny kalibraci)
-
-
…
-
to je von:)
-
neni mi jasne, proc se s tim nekdo snazi polemizovat :-))
-
Protože jejich přístroje neumí tu vzdálenost potřebnou změřit, ale musí si ji vypočítat, což je pro někoho nepochopitelný problem:)
-
-
-
Svitava je řeka řek!
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
