• lucka.ple

    ahoj všem, nikde sem nenarazila na toto téma. Na jakém kole (trekové nebo horské) je snažší vyjet do kopců? Je mi jasný, že jde o trénink a kondičku, ale které je vhodnější a na kterém se člověk míň nadře?

    Díky za odpověd

    0 0
    • Johnnyxjr  

      a ten kopec chceš jezdit v terénu nebo na silnici (asfalt)?

      0 0
    • Yura  

      Lidi co se nechcou „nadrit“ jezdi na necem takovem..

      0 0
    • Bubaaak  

      Moc obecný, napíšu treking a pak si koupíš něco za 4000,– z Tesca a budeš dřít jak mezek i z kopce…

      0 0
    • Jan_UL  

      Selským rozumem, čím lehčí kolo, tím lehčeji to bude do kopce. Zároveň je potřeba mít osazené kolo vhodnými převody… Na silnici je nejlepší lehká silnička třeba s kazetou 32 vzadu. Alternativou na silnici je fitness kolo/ trek s trojpřevodníkem nebo nějakou bajkovou kazetou. Kolo by měl mít tak maximálně okolo 11 kg, cokoliv navíc mě přijde na silnici do kopce ne moc vhodné…

      0 0
    • Singlespeed  

      Do kopce se, bohužel, nadřeš na každém kole. Moderní doba však nabízí řešení: elektrokolo. Jedině s ním vyjedeš do kopce v pohodě bez toho, abys byla zpocená jak dveře od chlíva a sedřená jak čínský horník.

      0 0
    • lucka.ple  

      Dík za reakce, elektrokolo fakt nechci. Tady jde o to, ze mám levnou plecku trekovou a horko těžko vyjedu kopec i na nejnižší převod a to myslím, ze nohy mám vcelku silný. Tak pokukuju po horským protože chci zajet i do lesa tak jestli na tomhle ten kopec půjde snáz.

      Je mi jasný, ze jde i o finační relaci, s dražším kolem to půjde o něco jednodušeji.

      0 0
      • ˘Ö˘ Krab  

        Trekové kolo má převodníky (ty zubaté nesmysly s řetězem u šlapátek) typicky 26–36–48 a vzadu kazetu třeba 11–34 zubů. Na horském kole můžeš mít 22–32–42 a kazetu standardně i do 36 zubů (nebo i větší, ale tu spíš ne ke trojpřevodníku vepředu). Obvod kol na trekovém kole a třeba 27,5" je hodně podobný (záleží na konkrétním obutí).

        Takže na trekovém jedeš na převod 26/34=0,76 a na horském na 22/36=0,61, to je, jestli dobře počítám, kolem 20%.

        Pro začátek doporučuji osadit trekové kolo klikami z horského kola s menšími převodníky, pro ženy výborné řešení.

        0 0
      • Ricci  

        na horskom sa oproti trekovemu vdaka sirokym plastom namakas este viac…

        0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Ďďďďďďďď...... :-). A to akože prečo?

          0 0
          • Singlespeed  

            Např. trekové Racing Ralphy váží 350 gr, duše obyč. silniční 100 gr., to máme obutí celkem 900 gr. Bikové 29-er Racing Ralphy váží 550 gr a více, běžné duše 180gr, to máme celkem 1460 gr. Co asi pojede do kopce lépe? :-).

            0 0
          • Ricci  

            staci poznat fyziku

            0 0
            • ˘Ö˘ Krab  

              Nenamakáš se víc kvůli širokým plášťům. Maximálně kvůli těžké soustavě plášť+duše+záplet, přefoukání, malé kondici, špatné velikosti rámu, špatně nastavenému posedu, chybné technice šlapání a špatně zařazenému převodu. Samotná šířka pláště v tom je nevině, MTB na 2,25" mi jede pocitově lépe, než trekingové kolo s plášti 35 mm.

              Záplety má ženština nepochybně základní, takže měkké a těžké, na V-brzdy, určitě na nich nemá obuty RR, ale nějaké bytelné nejedoucí neprůstřelné pláště „více psů, víc adidas“. K tomu trekingové převodníky, celé kolo 14+ kg a je zaděláno.

              0 0
              • Ricci  

                hmmmm zaujimave, ked som na bajku nahodil 1,4´´ hladke plaste, tak mi priemerka vyskocila cca o 2 km/h a pocitovo sa mi islo citelne lahsie

                0 0
                • kubad  

                  Menší obvod :)

                  Tachometr upravils?

                  0 0
                  • Ricci  

                    tak blby fakt nie som :-))))

                    0 0
                    • kubad  

                      Pocitově to tak prostě je, to znám, ten tachometr bylo rypnuti :)

                      0 0
                      • Ricci  

                        pocit je jedna vec ale ten rozdiel v priemerke bol u mna jasny, urcite tam ulohu zohral aj hladky dezen :-)

                        0 0
                        •  

                          no moje zkušenost je také takové , že pocity a pohoda jsou důležitější než nějaká čísilka na computeru! a to zvláště u žen -cyklistek…

                          Vím , co jsem na silnici na galuskovém kole vyjel (na nejlehčí převod-vím , že jsem často přitom „chcal magi“..a vím , že teď stejný kopce vyjedu i na MTB , ale v pohodě-mám tam rezervu v převodech a hlavně i ten posez je pohodlnější) a samozřejmě-ty 3 až 4 km/h neřeším…Ale prostě si to nějak líp na tom kole užiju..

                          0 0
              • tomsam  

                Aha, takže něco jako aero odpor Ti nic neříká. Valivý odpor budou mít široké pláště určitě menší, než užovky, ale ten areo je opravdu někde jinde – měl by sis projít základy fizyky + až o tom budeš něco tušit, připočti si areo odpor, který navíc vytvoří ty špunty na kole (třeba na silničce nejsou a tak to lze téměř pominout), ale to je už vyšší dívčí ;-).

                0 0
                • BB  

                  " je snažší vyjet do kopců?" Jak se projeví aero odpor při jízdě do kopce, kde dosáhne rychlosti, řekněme do 15 km/hod ?

                  0 0
                  • tomsam  

                    ano, na rekreačním „snažší vyjet do kopců“ se to moc neprojeví, ale musí se pod Ty kopce nějak dostat, že? Navíc co případný sjezd ?:-)

                    0 0
                    • BB  

                      nechci slovíčkařit, ale chce poradit, jak vyjet do kopců, kdyby chtěla poradit jak píšeš, tak by se ptala na to jak jezdit v kopcích :-)

                      0 0
                • ˘Ö˘ Krab  

                  Nevím, jak rychle jezdíš a jak rychle jezdí dotyčná, ale aeroodpor plášťů je až ten poslední z aeroodporů, který by měl rekreant řešit.

                  0 0
                • TeryPV  

                  Ale ten je do cca 30km/h naprosto zanedbatelný, navíc se bavíme o jízdě do kopce

                  0 0
                •  

                  takže si pravidelně holíš nohy ? :-)

                  0 0
                  • jIrI___  

                    Zbytečná otázka, to dělá snad každý správný cyklista.

                    0 0
                    •  

                      Já myslím, že to máte v hlavě nějak pomotané. Možná si jen pletete cyklisty a cyklistky, kdo ví. Nebo je to něco horšího.

                      0 0
                      • mr.ricardo  

                        Zatim kazdym prispevkem dokazujes, ze to mas v hlave pomotany jen ty … nejspis podle sebe soudis ostatni.

                        0 0
                        •  

                          No, když se na to pokusím podívat v nevyšší možné míře nezúčastněně a bez předsudků, tak si vůbec nejsem jist, zda to mají v hlavě více pomotané ti, kteří si myslí že holení nohou u pánů je v pořádku, nebo ti kteří si myslí, že to je v nepořádku. Subjektivně se ale osobně spíše přikládním k druhé variantě, která je řekl bych z hlediska všeobecných společenských konvencí poněkud běžnější a šířeji přijímána. Ale pro mě za mě, ať si kdo chce, sám sobě holí co chce… ikdyž pro běžného cyklistu to má asi takový význam, jako nechat si vyndat slepák kvůli odlehčení.

                          0 0
                          • Rockodendronus  

                            Pomotaný si tu tak akorát ty sám… jednak nepoznáš nadsázku, jednak tu píšeš bludy. Plavci se taky běžně holí, je to prostě součást sportu. Chceš být nejlepší, řešíš marginal gains. Bych řekl, že sportovci je úplně jedno, co říkají „všeobecné společenské konvence“ lol… Tak radši ať se cyklistovi nehojí silniční lišaj, hlavně že mu ty chlupy schválí pupkatý pivař v zahulené pětce.

                            PS Já si taky nohy neholím, kdyby tě to náhodou zajímalo, ale rozumím, proč to někteří lidé dělají a nebudu je nazývat pomatenci, protože to já nedělám…

                            0 0
                            •  

                              Za mě si své „marginal gains“ můžete strčit jinam a u mě to žádnou součástí sportu není. Ale jak říkám, holte si co chcete.

                              0 0
                              • Rockodendronus  

                                Jistě že to pro tebe žádný sport není, to všichni ale dávno víme! Sport fakt není to, že sedneš na skládačku a jedeš do práce, se prober…

                                0 0
                      • Libor Aim  

                        boze ty ses vul, to se jen tak nevidi

                        0 0
      • Jan_UL  

        tak se podívej na převody, pokud jsou na treku spíše silniční převody (například vzadu na kazetě největší pastorek 25 zubů), tak to jde do prudších kopců těžko. Horská kola mají obecně lehčí převody, ale levnější horská kola jsou obvykle dost těžká…

        0 0
      • Bubaaak  

        Já si myslím že ložiska by chtěli kapku lásky :)

        0 0
      • Espen  

        Přítelkyně chodí občas běhat, taky myslela, že má nohy celkem silný. Tlačila by každý kopec, kdybych ji netlačil já. Je fakt potřeba něco najet.

        0 0
        • Biermann  

          Jak jsem si vyzkoušel, když má člověk naběháno, tak kolo jede prakticky samo… A na co člověk nemá sílu v nohách, to utočí na kadenci :)

          0 0
          •  

            Já si tedy taky myslím, ale kdo ví, třeba to někomu neplatí.

            0 0
          • Sindy  

            To právě vůbec. Když máš nabehano, tak na kole se ti nepojede líp, než kdybys neměl (možná malinko, například o natrenovane dýchání). A platí to i naopak. Při běhu a při cyklistice se zapojují úplně jiné svalové skupiny…

            0 0
            • Breakpain  

              To ale platí až od trochu průměrné výkonnosti, ne? Mám pocit, že pokud jsi někde „dole“ tak to ze začátku pomůže, ne?

              0 0
            • Biermann  

              No tak to ti teda pojede o dost líp. Když nic jiného, tak pokud běháš (a teď se nebavím o běhám 2× týdně 3km, abych si to mohl dát na fejsík), tak si vybuduješ slušnou obecnou vytrvalost a umíš nožkama kmitat s celkem vysokou frekvencí. Takže i když jde o jiné svaly, tak prostě běžec dovede na kole zajet celkem rozumně a rozdíl mezi dvěma necyklisty, kdy jeden bude běžec a druhý ne, bude rozhodně viditelný.

              0 0
          • Espen  

            Jasně, že když pravidelně běháš je lepší než nedělat vůbec nic a na kole to znát bude. Vzal jsem přítelkyni prvně na kolo, čumela jaký je máslo a jak jí to nejede.

            0 0
            • ˘Ö˘ Krab  

              Existuje zde již několik vláken, kde se toto téma probíralo horem-dolem zleva-zprava:

              Vliv běhání na cyklistickou výkonnost

              Kombinace běh a bike

              Běh jako vytrvalostní trénink

              Je něco jiného běhat a „běhat“, stejně tak „jezdit na kole“ a jezdit na kole, vždycky je to otázkou měřítka, preferencí, cílů, tréninku, učení se, adaptace. Drtivá většina z nás neprovozuje ani běh, ani cyklistiku, přestože běháme a jezdíme na kole. Doporučuji vyzkoušet si nějaký krátký duatlon (běh-kolo-běh), ideálně za přítomnosti triatletů – vystřízlivění v obou disciplínách zaručeno.

              0 0
              • Espen  

                Já už neběhám. Nechci!! Ani bus na zastávce nedobíhám, radši počkám na další :-). Celkově jsem to myslel asi trochu jinak, ale to je jedno. Nehodlám se pouštět do diskusí jako 3022.

                0 0
      • jIrI___  

        Jsou silné nohy a silné nohy. Žena uběhne maraton v solidním tempu, ale na kole skučí po 30 km a sebemenší kopce tlačí. Chce to prostě na tom kole najet několik tisíc km a člověku je pak v podstatě jedno, na čem do kopce jede.

        0 0
      •  

        takže to bude spíše málo tuhým rámem! Odborníci tady mluví o hmotnosti, ale jaksi na tuhost rámu zapomínají…

        a paradoxně levněšjí MTB rám může „táhnout“ do kopce lépe než ten levnější trekový a hmotností to není!

        samozřejmě ocel a hliník také dělá hodně…ale dnes už 99 % lidí jezdí na rámech ze slitin hliníku nebo karbonu..

        0 0
        • tromboonen  

          Slitina karbonu? To slyším poprvé, povídej :)

          0 0
          •  

            jasně chytej za slovíčka… to je tvoje záliba, že? Učitel českého jazyka na základní škole ? :-)

            0 0
      • konko  

        Lucko,

        nejsem ani zkušený diskutér a už vůbec ne kovaný odborník, ale mám jednu praktickou zkušenost. Manželka měla levnou trekovou plečku bez předního odpružení – toto kolo mělo jedinou výhodu, bylo relativně lehké. Trápila se na něm – zvlášť pokud jsme zajeli někam do lesa, kolo strašně drncalo. Nahradili jsme ho 27,5'' MTB s odpruženou vidlicí a je maximálně spokojená. Kolo jede lépe do kopců (lehčí převody), kolo řadí jak má (jedná se o kvalitnější kousek, po slevě cca 18,5 tis.), kolo při jízdě v terénu nedrncá (odpružená vidlice, širší pláště). Tzn. pokud budete jezdit i „do lesa“ (tedy předpokládám po neasfaltových cestách), doporučuji horské kolo.

        0 0
        • lucka.ple  

          Přesně to jsem také udělala, nechávám si postavit MTB 27,5 tak uvidíme, myslím, že to bude znatelný rozdíl.

          0 0
    • KoudakT  

      Obecně velká kazeta a co nejlehčí kolo, s hlavním důrazem na lehké záplety, pak se dá stoupat dobře.

      Kolo, samozřejmě, seřízené, namazané a správně nafoukané.

      0 0
    • šimlos  

      Tvl, co to sem poslední dobou leze za exoty..To je jak přes kopírák. To jsi někde vyčetla, že když máš blbou otázku ohledně kol, tak je nejlepší se zaregistrovat na BF a ptát se tam???

      0 0
      • michal1968  

        +1

        0 0
      • Singlespeed  

        To nejsou exoti, to jsou trollové, kteří se pak při četbě odpovědí skvěle baví :-))).

        0 0
      • jecnak  

        Si to asi pletou s tim hentým fejsbůkem.

        0 0
      • lucka.ple  

        A od čeho tu tim pádem je fórum ?! Od toho abych se mohla zeptat zkušených lidí.

        Pokud ti ma otázka vadí, neni nic lepšího než toto vlákno nevnimat, neodpovidat a dal se věnovat svému, nemyslis? Usetris si mnoho nervů ;)

        0 0
        • Singlespeed  

          Přesně takhle zmínění trollové reagují na kritické příspěvky… ;~)

          0 0
        • Al Stra  

          běžná praxe tady je, že přihoďíš fotku v plavkách, bez toho to nepůjde-)

          0 0
        •  

          když ono se na tvoji otázku nedá jednoznačně odpovědět! Nevíme kolik toho na kole najezdíš, jakou máš kondici, jakou hmotnost, jakým terénem budeš spíš jezdit, jestli budeš honit kondici nebo na kole relaxovat, kolik do toho chceš vrazit peněz…atd.

          Já jsem začínal na silnici-galuskách i pár závodů jsem si zajezdil..a teď už jezdím jen na MTB-už nehoním průměr a s druhými cyklisty se neporovnávám. a na MTB se mně líbí právě jeho univerzálnost-mohu jezdit po cestách (rozbitých okrskách, orlických bunkrovkách)-tam , kde bych na galuskách zažil peklo…Občas hupsnu na nějakou lesní pěšinku ,,jindy připojím nákladní vozík na kterém mám spacáky, karimatky a věci pro 2 lidi.

          to vše se dá na MTB díky rozsahu převodů zvládnou a vyjet se dá v podstatě vše na pevném povrschuí (navíc mám dvě sady kol-jednu s plášti 26×1,5 -silniční a druhou „horskou“ 26 × 2 s terénním vzorkem)…

          0 0
          • tromboonen  

            Tak to seš pašák, že na MTB zvládáš asfalt, panelky a občas nějakou pěšinu, to se jen tak nevidí, drsňáku…

            0 0
            •  

              Pořád lepší než jen psát idiotské komentáře bez obsahu.

              0 0
              • tromboonen  

                Tak je jasný, že na tebe nemám, Ty píšeš dvoustránkový komentáře bez obsahu :)

                0 0
                •  

                  Může být. Ale v mém případě je to pak pravděpodobně jen z důvodu neschopnosti, zatímco Vy pravděpodobně píšete nikomu neužitečné komentáře záměrně, jen aby jste si do někoho píchl. Ale jak už jsem psal – pokud Vás to uspokojuje…

                  0 0
                  • tromboonen  

                    Tak píchání mě uspokojuje, to přiznám bez mučení… Tebe asi ne, tak bleješ ty svý výblitky, no, každej máme něco.

                    0 0
                    • mr.ricardo  

                      A koho ne :) krome 3022, ten ve volnym case studuje zbytecny nesmysly a pak je namatkou roztrusuje po netu, vetsinou bez vztahu k predchozimu tematu diskuze. Vzdycky si vzpomenu na Cimrmany

                      0 0
            •  

              nechápu , co na tom je tak „obdivného“ ? prostě jezdím na MTB všude…

              0 0
            •  

              já tady sděluji svoje osobní zkušenosti..dost dobře nechápu , proč má tady někdo potřebu se stále do někoho navážet!

              0 0
      •  

        Exot jste Vy, když dokážete psát takhle blbé reakce. To že někdo něco neví a zeptá se, je normální. To asi jen Vy jste „mistr světa“.

        0 0
    • Cyclismo  

      V první řadě je potřeba trochu potrénovat – na kole. A hned potom bych se zaměřil, na techniku jízdy do kopce, tzn. jak řadit, ve stoje/v sedle, volba optimálního tempa. Až potom je na řadě řešit, na čem jedu, ale je to hlavně a hlavně o výkonu a kondici.

      0 0
      • novas752  

        Ale houby. Jestli tam ma trekove prevodniky 28–38–48 zubu, tak je to do kopce fakt peklo pro nevyjezdenou zenu.

        Kdyz necha vymenit prevodniky nebo cele kliky za 22–32–42 nebo 44 zubu, prevod bude mit o doat lehci. Ale jestli chce jezdit vic v lese mimo slusne cesty, bude stejne potrebovat horske kolo.

        0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Ono se zlehka dá i na trekovém, když obuješ širší a hrubší jezdivé pláště, ale máš pravdu, MTB je MTB. Jenže obecně to ženy-rekreantky do terénu moc netáhne, potřeba výkonu je tam ještě větší a adrenalin nehledají, mají jaksi strach. To už vyjde nastejno doporučit nějaký gravelbike s trojtácem, už jen kvůli hmotnosti. Samozřejmě, bez konkurence je stavba na míru, s pevnou vidlí na tom nebývají treková kola hmotnostně vůbec špatně.

          0 0
      • ˘Ö˘ Krab  

        Na blbém kole se špatně nastaveným sedlem (nenastavitelným do správné pozice) a nevhodnou skladbou převodů (lehké úplně chybějí), řídítky 10 a více cm nad sedlem, se k nějakému trénování jízdy do kopců (nedejbože ze sedla) vůbec nikdy nedostane.

        0 0
    • lucka.ple  

      Všem, kteří normálně odpověděli dekuji za rady.

      0 0
    • Al Stra  

      tak ať se to pohne, něco takového?

      https://www.specialized.com/…sepic/128826

      0 0
    • -b-n-x-  

      Osobně bych v tomto případě poradil ten gravel bike.

      0 0
    • plzakj  

      V terenu na lehkem (do 12kg) horskem (prevody a sitsi plaste), na asfaltu na lehkem (do 10kg) silnicnim (nizka hmotnost, rychle plaste).

      Trekove ma akorat nevyhody obou.

      0 0
      • tromboonen  

        Lehke 12 MTB a lehka 10 silnice? Slušnej oddíl, nebo spíš matroš? Váha sice není vše, ale 12 kil pro ženskou do kopce? A tady chlapící 80–90 kg brečej nad kolama co maj 8 kil…

        0 0
        • Ricci  

          vsetko je otazka prachov a mam obavu ze zakladatelka vlakna asi neplanuje velku investiciu…

          0 0
        • plzakj  

          1. Pisu „do“. 2. Podle mne je to rozumna horni hranice. Samozrejme, cim min, tim lip. Ale kazdy kilo dolu znamena 10tis na cene. Jestli nekdo nevyjede kopec na 9.5kg silnici s hobby prevodama, tak neni problem v kole.

          To, ze tady borci brecej nad vsim moznym, to je normalni.

          0 0
          • ˘Ö˘ Krab  

            Jak rád bych žil v místech, kde je snížení hmotnosti kola o kilogram jen za deset tisíc. To tak ještě možná ze 16 kg na 15 kg, ale z 9 kg na 8 kg to u MTB bude spíš 100 tis – poměr hmotnosti a ceny není ani náhodou lineární.

            0 0
            • plzakj  

              Jasne. Pisu o MTB 12kg a silnici 10kg. V tehle relaci si budu stat za tim, ze mluvime o cca 10 tisicich na kilo.

              0 0
              • ˘Ö˘ Krab  

                Uvědomuješ si, že se bavíš o kolech z jiných galaxií?

                Podívej se, kolik stojí pravé silničky (ne různé gravely a podobně) a najdi si k nim reálné hmotnosti ve velikosti dejme tomu M, desetikilové jsou jen absolutní hajtry pod 18.000, které odlehčíš leda tak, že vyměníš úplně všechno – ale to není za desítku. Dvanáctikilové MTB(HT) odpovídající velikosti, pokud nemá být z papíru a má něco vydržet, už je dost solidní kolo střední cenové kategorie za cca dvojnásobek prve zmíněné silničky. Odlehčit je o kilogram je pak otázka spíš několika dalších desítek tisíc.

                0 0
        •  

          No já mám cca. 64 Kg a s 16 Kg trekovým do kopců nějak nebrečím… asi chyba v matrixu.

          0 0
    • miluli  

      trekové kolo bych nebrala, je to takový hybrid dle mého nemá přednosti ani silnice ani MTB, jednoznačně jsem pro MTB dámské, to by mělo být přizpůsobené i na sílu šlapání u ženských, to by jsi mohla být spokojená, myslím že kolo kolem 13kg je OK a cenově taky přijatelný. Já mám obyčejného author basic lady 2009 a na kopce si nestěžuji, i když teď mě čeká taky výměna kola po těch letech.

      0 0
      • ˘Ö˘ Krab  

        Trekové kolo s pevnou vidlicí a MTB klikami je naopak vynikající hybrid za relativně málo peněz, zvlášť co se týká poměru cena/hmotnost/o­dolnost. Tedy pokud jezdíš skoro výhradně zpevněné povrchy horší kvality, je to výhodná levnější varianta nyní tak módních ‚grevlbajků‘.

        0 0
        • kubad  

          +1

          0 0
        • MildaZ  

          +1

          …pokud mě paměť neklame, tak se takové kombinaci dříve říkalo microdrive, měl jsem to na Amuletu z roku 1999 (Sh STX-RC) a udržuji dodnes (turistika, cestování natěžko)

          0 0
          • jecnak  

            Microdrive bylo 22/32/44(42) s 11–28 kazetou, klasika byla 28/38/48 a vzadu 14–28 sroubovaci vicekolecko nebo kazeta.

            0 0
            • mvd  

              Mám kros s pevnou vidlí Rock Machine z roku 1998, a až dneska se dozvídám, že to je microdrive :o) Věrný sluha a dříč, zvaný Soumar.

              Původně 3×8 42/32/22 × 11–28, v současnosti tam dávám 11–32. Na turistiku ideální převodová kombinace. Současné krosové převody cílí na lidi, jezdící kadenci do 50. Ostatní tam velký převodník dají zcela výjimečně.

              0 0
          • Smazaný účet  
            0 0
        • Jan_UL  

          +1

          0 0
    • michomin  

      www. lucka.ple, problém je, že nevíš kde budeš jezdit, nechceš se nadřít do kopce (jakéhosi neurčitého), nohy máš silné, ale nejede ti to. Takže obecně – potřebuješ kolo s menším průměrem kol a lehkými převody. Já to vidím na MTB 27,5 a převody 3×11. Pak už jen elektromotor nebo kolo do kufru auta.

      0 0
    •  

      Pokud je to na trochu zpevněném povrchu a pokud to kolo nemá být za velké peníze, tak bych osobně bral nějaké jednoduché trekové kolo, s „hliníkovým“ rámem, bez odpružené vidlice a všech zbytečností, aby to bylo co nejlehčí… a nebyla tam „kurvítka“.

      Převody bych moc neřešil, s trojpřevodníkem a kazetami co se tam dnes cpe by to mělo být na zpěvněný povrch všechno dostatečné. Spíš by mě zajímala délka klik a nastavení pozice sedla, řidítek apod. A pokud by na té vyjížďce byl největší problém stoupání do kopce, atypicky bych uvažoval o tom, nabouchat pláště na max. tlak.

      Pokud by byl „problém“, začal bych prostě s menšími kopci.

      Horská kola na zpevněném povrchu, při jízdě do kopce podle mě nemají žádnou zvlášní výhodu, typicky spíš nevýhodu v hmotnosti – všechno je tam masivnější. Ale konkrétně to samozřejmě záleží kolo od kola – lze koupit těžší trekové kolo, než horské. Rozdíl pár kilo ale stejně nebude až tak dramatický.

      0 0
      • Bubaaak  

        Pokud chceš co nejlehčí, tak spíš carbon, nebo titan ne?

        Převody bych naopak řešil, pro „slabou“ ženskou mít 48 zubou placku na klikách je docela vražda, ale pokud bys měl holku, co na kole občas sedne, tak by si to možná věděl.

        Správný posed je základ cyklistiky a už dle toho by se mělo vybírat kolo.

        Nabouchat pláště na max, na neodpruženém kole? Ty si hustej blb. Zjisti si závislost valivého odporu na tlak v pneu, k tomu přidej i komfort… seš fakt blb.

        Ano co natrenuješ, to máš, ale i když jí nakouříš velkej kopec tak jí to něco dá, pokud v něm nezačne stávkovat.

        Trek za 14k kč, většinou váží to co MTB za 14k kč, oboje je kolem 14kg, rozdíl v MTB je hlavně ten, že má zpřevodování vhodnější do kopců, takže MTB na vhodných pláštích je do kopců pro nevyježděnou dívku lepší jak trek…

        0 0
        •  

          Předpokládám, že pokud řeší jestli MTB nebo trekové kolo, tak se asi pohybuje v cenové relaci, kde se ani karbon ani titan jaksi nevyskytuje. Takže šetřit se tam dá max. na duralu místo oceli a na „konstrukčním pojetí“ – tzn. ne 29" MTB příšera… ale je pravda, že rozdíl mezi 26" MTB a 28" trekem nebude kdovíjak velký. Přesto bych řekl, že to bude tak 1 Kg ve prospěch treku a co jsem reálně viděl, tak to lehčí prostě vycházelo. Levné slušné trekové kolo s hliníkovým rámem a bez odpružení, které má kolem 12 Kg se dá sehnat. Když se z toho vyhodí blbosti jako stavitelné představce nebo ocelová sedlovka+zámek, může to jít i níž. Mezi hodně levnými na první ránu třeba např.:

          http://cz.author.eu/…7-ua42876902

          http://cz.author.eu/…7-ua42877102

          …v reálu by to chtělo vidět.

          Převody podle mě „nemá cenu řešit“ protože na nová dámská kola se většinou dávají takové, které těm ženským ty kopce umožní dávat a už normálně jsou prostě dost měkké. Větší problém vidím v délce klik, které často ergonomicky nevyhovují, ale tam je pitomost výrobců snad plošná… Tzn. předpokládám, že ta 48 zubá placka na tom treku případně nebude sama, tzn. u jednoplacka bude mít menší počet zubů a jestli tam má klasiku 48/38/28 a vzadu starých klasických 14–28, tak to má 1:1 a to „holky“ se kterými občas jezdím to normálně mají. Ale jestli myslíte holky jako malé holčičky, tak tam bych Vám rozumněl… ale ikdyž tazatelka neřekla jak je stará, nepředpokládám, že je to malá holčička…

          To typicky měkčí zpřevodování u MTB je pravda, ale na zpevněném podkladu už to podle mě už jde do takových měkostí, že to pro člověka trochu v kondici nemá praktický význam.

          …je to ale taky o tom o čem se bavíme – 55 Kg holka to bude mít jiné, než já jako „kluk“ s 64 Kg, ale pokud váží 74 Kg a nemá to v sádle, ale v atletické postavě, toho urve víc než já. Takže není holka jako holka.

          Nabouchat pláště na max. na neodpruženém kole na dobrém podkladu při vyjíždění velkého kopce rozhodně má „význam“. Přestaňte papouškovat naučené pitomosti a myslete hlavou. Jak jsem psal, pokud je hlavní problém kopec a je tam dobrý povrch, naboucháním na max. tam výrazně sníží převažující odpor. Že se to projeví na jízdním komfortu je jasné. Otázka co jí bude vadit víc, pokud bude např. zdolávat 12% o délce 2km. A pokud nejede „vlny“, tak na největším kopci to může trochu odpustit. Svého času jsme s kamarády „závodily“ do kopců se „singlespeedy“ a „bouchání“ plášťů byla naprosto osvědčená praktika. Žádný tlak není ideální sám o sobě, ideální je v závislosti na podmínkách. Takže ikdyž je huštění na max. většinou blbost, jasně, někde to přecejen význam má.

          0 0
          • Bubaaak  

            :D ty seš vůl :DD

            0 0
          • ˘Ö˘ Krab  

            …je to ale taky o tom o čem se bavíme – 55 Kg holka to bude mít jiné, než já jako „kluk“ s 64 Kg, ale pokud váží 74 Kg a nemá to v sádle, ale v atletické postavě, toho urve víc než já. Takže není holka jako holka.

            Bylo by dobré podívat se do nějakých relevantních antropometrických tabulek na rozdíly ve výkonu u mužů a žen, zjistíš, že je tam rozdíl minimálně 15%, ale spíš 20% i u té nejtrénovanější části populace – elitních sportovců a sportovkyň. Nebo se prostě podívat na rozdíly ve výkonnosti kategorií závodníků a závodnic při závodech na stejné distanci a trati, kdy třeba v cyklistice elitní ženy na silnici jezdí zhruba na úrovni kadetů.

            Co se týká cyklistické výkonnosti, typicky se uvádí srovnávací výkon ve W/kg jezdcovy hmotnosti, bez ohledu na postavu. Naopak je pravděpodobnější, že Tě urve ta 55kg cyklistická vyzáblina, její dlouhodobý měrný výkon bude spíš podobný tomu Tvému.

            Nabouchat pláště na max. na neodpruženém kole na dobrém podkladu při vyjíždění velkého kopce rozhodně má „význam“. Přestaňte papouškovat naučené pitomosti a myslete hlavou. … (až do konce odstavce)

            Přestaň myslet a začni jezdit na kole. V terénu nabouchání nikdy ničemu nepomůže. Na silnici do kopce také ne, čím prudší kopec, tím bude větší negativní vliv prokluzu na nedokonalém, vlhkém a drolivém podkladu (stačí zvětralý asfalt, jehličí, prach), pominu-li odskok na nerovnostech.

            Nabušení vám možná fungovalo (a přesto částečně jako placebo) u levných nejedoucích plášťů s tlustým běhounem, na silničních ani MTB ani trekových pláštích už od střední cenové/kvalitativní třídy nepřináší v žádném jízdním režimu na neideálním podkladu jakoukoliv výhodu.

            A krom toho ses, Číslovko, konečně prokecla, protože píšeš, že jste s kamarády závodily do kopců. Pozdravuj kamarády i kamarádku/y. Docela těm klukům závidím, že měli s sebou na kolech nejméně dvě děvčata.

            0 0
            •  

              Problém vidím v tom, že se nejspíš nebavíme o kategorii nejtrénovanějších sportovkyň a sportovců. A pokud je řeč o „normálních lidech“ kteří ovšem nejsou ve vyloženě špatné kondici, tak hmotnost těla je docela důležitý parametr, protože na tuto hmotnost mají jedinci bez specifického tréningu logicky přirozeně „dimenzované“ svaly, tzn. jinou dispozici pro jízdu na stejně těžkých převodech. Parametry jako W/kg v tomto ohledu pak nejsou tím zrovna nejrelevantnějším. Nejde totiž o to jakou má někdo výkonnost, ale o to jaký má předpoklad utáhnout těžký převod a jak je vám jistě známo, i s lehčím převodem můžete mít vyšší výkon, pokud víc točíte…

              Ohledně vašich námitek k nabouchání plášťů, přijde mi, že ikdyby jste se rozkrájel, prostě si mermomocí musíte najít podmínky, kde mnou uvedené neplatí, ikdyž jsem se vyjádřil podle mě víc než dost přesně. Takže uvažte, že jsem se výslovně NEbavil o jízdě v terénu a neměl jsem na mysli vlhký a drolivý podklad. Odskok na nerovnostech je také docela vedlejší, pokud se bavíme o jízdě do velkého kopce nízkou rychlostí, na dobrém povrchu – tam prostě nemáte proč „odskakovat“. A bez obav – nemusím o tom ani přemýšlet, jak mi radíte – že nabouchání plášťů ve mnou uvedených podmínkách funguje, prostě jasně vidím…

              Vaše obligátní připomínky o levných nejedoucích pláštích jste si mohl odpustit, ale to je prostě u Vás kolorit…

              0 0
              • ˘Ö˘ Krab  

                Prvním odstavcem jsi mě pobavil – jako Yura snad ještě nikdy – a to je nějaký klaun. Kolik máš % tělesného tuku?

                Ohledně tlaku v pláštích, jezdi si, na čem chceš a jak chceš. Na silničku doporučuji vyzkoušet užší plášťovky Tufo, můžeš do nich, bez ohledu na ráfek, nacpat klidně a bezpečně 12 bar (neb nepředpokládám, že bys měl galusky, bavíme se celou dobu o pláštích), ale – s trochu opatrnosti – můžeš jezdit také třeba jen na 5 bar. Něco na nich pojezdi, pak si popovídáme o vysokých tlacích a třeba prokluzu do kopce i na suchém čistém asfaltu.

                0 0
                •  

                  Pokud tu byla otázka zda trekové nebo horské kolo, lze z toho myslím pochopit, že jste jaksi totálně mimo.

                  Pravděpodobně to není debata o nějakých vrcholových sportovcích. Kolik má kdo tělesného tuku zpravidla netuší, ale pokud je to člověk trochu v kondici, a není to naopak nějaký velký cyklista nebo vpěrač nebo něco podobného (= s dost atypicky trénovaným svalstvem), jeho končeniny jsou logicky stavěné na váhu kterou mají nosit a ten zbytek do určité míty poněkud taky. Tzn. ikdyž vyloučíme šlapání ve stoje, kde pochopitelně váha „má svoji váhu“, tak prostě silnější nohy znamenají možnost utáhnout těžší převod. Otázka jak dlouho to utáhne je samozřejmě trochu jiná, ale už z toho lze pochopit že převod který je těžký pro jednoho, může být docela přimeřený pro druhého, ikdyž jde o celkem „netrénované“ lidi.

                  Co doporučujete na silničku je mě osobně ukradené a předpokládám, že tomu kdo řeší trekové vs. horské také, protože o silničce asi neuvažuje, z důvodů které se celkem dají pochopit (řekl bych cena, univerzálnost, posed atd.). Silnička je ostatně dělaná na ježdění vysokou rychlostí a ne na plazení se do kopců, tak nevím co to sem motáte. Jestli Vám vaše směšné pláštíčky podkluzují na suchém asfaltu, je to asi spíš Váš osobní problém, že s tou úzkou blbostí jezdíte. Pokud se budeme bavit konkrétně, tak u treku s plášti šířky 37mm nafoukanými na 3.8/4.0 baru a celkovém zatížení asi 82 Kg mi to trochu podkluzovalo na asfaltu jen na 20% stoupání a to ještě myslím jen proto, že tam bylo trochu jemného písečku. Takže v rámci „normálních“ stoupání (10–12%) to na horském nebo treku prostě nepodjede.

                  Co je to nabouchaný plášť také pak chápu, že trochu nerozumíte, pokud to vidíte z pohledu silničky. Je řeč třeba o tom, že např. plášť široký 2" můžu mít pro běžné ježdění nafoukaný třeba na 2,5 baru a jsem max. spokojen, ale když čekám, že pojedu do opravdu velkého dlouhého kopce na pevném, tak tam naboucháním např. na 3,5 baru můžu výrazně snížit valivý odpor, který v té rychlosti kterou pojedu bude velmi významnou složkou celkového odporu a v těch podmínkách tím neztratím vůbec nic, jen získám.

                  0 0
                  • novas752  

                    Většina mtb plášťů má nejnižší valivý odpor blízko minimálního tlaku uvedeného na bočnici a při výrazném přefoukání naopak hodně roste. ;) Navíc do kopce brzdí zejména gravitace, valivý odpor neni zdaleka tak velký a na stejném plášti člověk jeho změnu evidentně nepozná.

                    Přefoukaný plášť se pocitově jeví jako rychlejší, protože je tvrdý. Kromě toho taky při přefoukání nepohlcuje vibrace, vůbec nedrží a uskakuje (což ano, v asfaltovém kopci je jaksi jedno).

                    0 0
                    • MlokCZ  

                      Vliv valivého odporu v kopci je hezky vidět na tom příkladu co jsem dal níže, je to opravdu sakra málo (příklad byl pro rychlý povrch, kdyby to bylo třeba po louce nebo jiném nejezdivém povrchu, tak to samozřejmě hodně naroste).

                      Pokud jde o tvrdý povrch, tak sice platí, že od určitého tlaku bude valivý odpor narůstat, ale zase si nemyslím, že je to takový extrém, že by to blízko minimální tlaku uvedeného na plášti (samozřejmě to bude i v závislosti na hmotnosti jezdce, takže nejde zobecňovat).

                      Pro silničky je už měření z reálu více, které ukazují, kde je ten zlom nárůstu valivého odporu i na pěkném asfaltu. Pro biky těch dat zase tolik k dispozici není, aby se dala tak jasně určit ta hranice.

                      U sebe (70–75kg jak kdy) bych řekl, že pro 2,25" jezdivé Schwalbe (třeba TB) má smysl přifukovat zadní (pro pěkný povrch, i na horším asfaltu už bude lepší nižší tlak) až někam k hranici 35psi (a uvedené minimum na plášti je 26psi), od té to bude chvíli neutrální (tedy přifukování nebude ani snižovat valivý odpor, ani zatím výrazně navyšovat) a až tak od 40–45psi by znatelněji mohl narůstat.

                      Ale protože to není podloženo měřením z Wattmetru, tak to tak přesně být nemusí a může to být i trochu někam posunuté.

                      Ve výsledku to nemá smysl nijak výrazně přifukovat moc ani k těm 35psi, když stejně nikdy není pěkný povrch většinu trasy.

                      A také to ovlivňuje jestli se jezdí bez duší nebo s duší.

                      A samotný výjezd do kopce to může malinko posunout. Zadní kolo je zatíženo o něco více, ale pokud to nejsou nějaké extra prudké výjezdy, ale jen kopce třeba kolem 10%, tak to navýšení hmotnosti na zadním není moc velké a nijak výrazně to neposune (že by mělo smysl foukat nějak výrazně více).

                      0 0
                      •  

                        Samozřejmě, že je tam určitá hranice od které vyšší nafoukání už nic nepřináší. Když se pneumatika pod daným zatížením řekněme už nedefromuje, tak další tlak prostě nic nepřinese. Ovšem rozhodně si nemyslím, že by bylo cílem nabouchat to tak, aby se vůbec nijak nedefromovala. Jen prostě to co považuju za ideální tlak pro běžné jezdění v různých podmínkách – z kopce, do kopce, s potřebou gripu a pružení a nějakém kontaktu i na ne zcela ideálním podkladu, pak „kupodivu“ současně není to skutečné optimum vyloženě pro výjezd velkého kopce na pevném asfaltu. Takže určitým přifouknutím oproti „normálu“ si člověk při vyjíždění velkého kopce na silnici pomůže. To byl asi jediný smysl toho co jsem psal.

                        0 0
                        • jecnak  

                          Tvoje blaboleni by se dalo cist hodiny, aniz by se vlastne clovek cokoli kloudneho a jasneho dozvedel. Bez do politiky.

                          0 0
                          • tromboonen  

                            Na PR managera, kterej by z číslovky blábolení udělal kampaň, nemá ani Bureš…

                            0 0
                          • kokoska.rokoska  

                            Musím říct, že obdivuji vaši (všech, ve všech potrefených vláknech) vytrvalost s jakou na číslovku reagujete. Já jak zhlédnu jeho kilometrové příspěvky o ničem, nemám už sil je ani číst.

                            0 0
                            • IndyCZ  

                              To o hodně přicházíš a v konečném důsledku ušetříš i spoustu času, já už pak například nemám potřebu jít do Sodoma – Gomory, protože tam nic horšího už stejně nenajdu.

                              0 0
                    • MlokCZ  

                      Ale to co máš v závorce v druhém odstavci si myslím, že jedno nebude.

                      Navýšení valivého odporu pro vysoké tlaky pro pěkný asfalt musí mít pořád nějakou příčinu. A opravdu jednoznačné vysvětlení jsem zatím nikde neviděl, ani v testech, které ten fakt prokazují.

                      A pořád mi napadá, že jediné co to může dělat jsou mikrovibrace, které na pěkném asflatu jezdec nemusí ani trochu vnímat, ale pořád tam nějaké budou. Třeba má vliv i něco jiného, ale pak netuším co.

                      To navýšení valivého odporu s narůstajícím tlakem od určitého (poměrně nízkého) tlaku na pěkném asfaltu je prostě pořád takové nezvyklé i když to tak reálně je. A bylo by zajímavé, kdyby se někdo pokusil to více vysvětlit, proč se tak děje.

                      Přitom při měřeních na testovacím bubnu se to nikdy neobjevuje a tam vždy valivý odpor klesá (nebo se u určitého tlaku klesání zastavuje, ale nikdy na bubnu nikdo nenaměřil, že by začal narůstat pro vyšší tlaky). Ale to bude zřejmě celé dané jen tvarem bubnu, který se eliminovat nedá (nikdo nebude měřit na bubnu obrovský průměrů typu 5m a více, kde by ten tvar už neměl skoro žádný vliv).

                      0 0
                      •  

                        Podle mě navyšování odporu při vzrůstajícím tlaku na asfaltu se může objevit pokud jde o hrubý plášť – „tvrdě“ nafoukaný plášť s hrubým vzorkem se projeví negativním způsobem, protože prostě jeho přizpůsobivost podkladu se zcela ztratí a relná kontaktní plocha pláště se pak omezí jen na jednotlivé výstupky, tzn. drasticky klesne a bude to jak jet na ozubeném kole – řada jednotlivých „nárazů“. Pokud bude plášť hladký, nebo s jemným vzorkem podobný efekt se asi jen tak nedostaví.

                        0 0
                        • MlokCZ  

                          Naopak, bylo to jako první prokázené pro slicky, protože pro ty byla měření pro pefektní asfalt k dispozici jako první.

                          A tobě nestačí ani dva odkazy na měření z reálu, kde je vidět, že to platí i pro silničku (tedy úplný slick) a zcela nový perfektní asfalt…

                          Tak možná potřetí to pochopíš i ty

                          http://trstriathlon.com/…ua-poertner/

                          Takových měření už existuje více, tady to je takové nejlépe zpracované a hezky srovnané pro tři kvality asfaltu a pro větší množstvíí tlaků, proto rád dávám tenhle odkaz.

                          A je to pro 77kg jezdce, takže 110psi není až tak velký tlak, na kterém je zlom a valivý odpor narůstá pro perfektní asfalt (a silniční slicky).

                          A nárůst pro maximální tlaky je dokonce větší než je nárůrst pro extra nízké tlaky na tom perfektním asfaltu.

                          A také i pro pefektní asfalt vychází lépe 60psi (což je už sakra málo pro úzký silniční plášť) než 120psi…

                          A jen pro už středně kvalitní asfalt je to posunuté do mnohem nižší tlaků. O mizerném asflatu ani nemluvě (tam se optimálního tlaku na silničce pro valivý odpor ani dosáhnout nedá, protože je pod hranicí tlaku, který se dá rozumně jezdit bez častého prorážení a plavání pláště v zatáčkách). Ale zase opravdu rozbitého asfaltu také není tolik, nejvíce v reálu bude toho středního asfaltu.

                          Takže už ježdění mixu různých kvalit asfaltu se vyplatí foukat i pro silniční slicky sakra málo a i u silniček se to pomalu blíží hranici foukat co nejméně to jde z hlediska rizika průrazu a plavání pláště v zatáčkách.

                          A teorie o nedeformování pláště je také úplně mimo. I při 120psi samozřejmě ještě stále dochází k jasné deformaci úzkého silničního pláště při 77kg jezdci. A přitom výsledek je horší než pro 60psi, kdy bude deformace mnohem větší. A to pořád je pro perefektní asfalt, který se zas tak ve reálu moc nevidí. Tedy pro většinu povrchů to bude posunuté zase do nižší tlaků.

                          Pro kombinoci různých kvalit asfaltů to bude ideální někde kolem 80psi (kdo jezdí hodně rozbitého, tak i ještě méně). To je deformace, která pro 77kg jezdce odpovídá více než 15% dropu (ten je pro měřené pláště někde na cca 85psi), tedy optimum z hlediska valivého odporu pro reálné podmínky je dost veká deformace pláště.

                          Dnes už naštěstí není problém žádné zcestné teorie lehce vyvrátit…

                          0 0
                          •  

                            Pořád tu matláte silničku a úzký silniční plášť a nechápete, že mě to absolutně nezajímá. Považuju to asi za stejně relevantní jako když mi někdo linkoval jak ovlivňuje valivý odpor průměr kola a unikla mu taková drobnost, že to vychází z měření pro lokomotivy.

                            Uzavřel bych to jednoduše tím, že normální běžný plášť (tedy ne nějaký závodní patvar za tisíce), normální šířky (37–50mm), použitý v kombinaci s běžnou duší se podle mých zkušeností pro eventuelní velké dlouhé stoupání po kvalitním asfaltu vyplatí nahustit na cca. o 20% vyšší tlak než jaký se mi zdá optimální pro normální ježdění po městě, cyklostezkách a slušných polňačkách.

                            Není to teorie, ale moje přímá zkušenost, ale pokud je to pro Vás zcestné, tak mi to prosím „lehce vyvraťte“… Hádám že s tím jak se blížíte relevantností příkladů použijete valivé odpory silničních motocyklů, nebo zemědělských traktorů…

                            0 0
                            • jecnak  

                              To je naprosty nesmysl. Podle meho objektivniho pozorovani se vyplati nahustit plast pro nejrozsirenejsi rozmer 37–49, tedy rozhodne rozporuju zcela subjektivne neobjektivne podane tvrzeni o rozsirenosti rozmeru 37–50, na cca o 23% mensi tlak nez mi prijde jako tlak maximalni rozporujice tak vlastne zcestne poznaceny maximalni tlak vyrobcem udavany na bocnici plaste.

                              Toto mohu zcela exaktne dokazat vlastni eleganci meho tvrzeni.

                              0 0
                            • TeryPV  

                              Ty vo*e Ty jsi ko*ot… jako fakt jsi zabil :D

                              I když nevím, zda je to ještě k smíchu, nebo spíš k pláči…

                              0 0
                            • ˘Ö˘ Krab  

                              Uzavírej si co chceš, podívej se při té příležitosti, jestli nemáš i nějaký uzávěr na klávesnici. Pro Tebou normalizované pláště (a navíc s dušemi) si používej, co chceš, ale, moc Tě prosím, netlač to ostatním.

                              Z mé zkušenosti se mi zdá, že přiměřeně (nevím, jestli až Tebou uvedených 20%, záleží, na kolika se začíná) přifouknuto je příjemné mít pouze do některých rychlých sjezdů po lesních cestách z MZK, které mají tuhý podklad, ale na povrchu malou vrstvu vyhrabaných kamínků frakce cca 16 mm – a to z toho důvodu, že pocitově některé pláště v zatáčkách méně plavou, zřejmě se snáz protlačí až na pevný podklad bez nepříjemné deformace.

                              Sice zrovna teď nemám v obutí duše a mé pláště mají 2,25", ale i s 1,8" a dušemi je to velmi podobné, stejně tak na trekovém kole 35–42 mm. Do kopce se mi nejlépe jezdí na optimální huštění, na jakémkoliv kole. Všude se mi v podstatě nejlépe jezdí na optimálním huštění.

                              To není teorie, to je moje přímá zkušenost, naposledy ověřená na MTB včera odpoledne a dnes ráno.

                              0 0
                              •  

                                Ale já nic netlačím ostatním – to je přesně naopak – řeknu co mi funguje a hned jsou tu „argumety“, že musím být úplě blbý atd. a motá se do toho silniční cyklistika a úplně jiné podmínky a generalizuje se to na něco zcela jiného a bůh ví co ještě…

                                Mnou uvedených ev. cca. +20% do brutálního kopce a na kvalitní asfalt a při pomalé jízdě,, záleží samozřejmě to tom kde se „začíná“ a „začínám“ tam, co považuju za optimální tlak pro sebe pro jízdu asfalt, cyklostezky. To se myslím z toho co jsem řekl dá pochopit. Samozřejmě kdybych to měl do terénu, tak "začínám někde jinde, a nebude to pak +20% ale třeba +50% nebo 60%.

                                Pointa je ta, že optimální tlak je všude někde jiný, prostě podle podmínek. Takže podle mě, vaše přímá zkušenost, že na jakémkoliv kole se vám nejlépe jezdí na jak to tak lze chápat co teď píšete na jediném „optimálním“ huštění je tedy dost podivná. Ale pro mě za mě…

                                0 0
                    •  

                      Píšete to hezky, ale potíž je že v reálu mi to funguje jinak (tzn. vyšší tlak, menší odpor a snazší výjezd kopce na asfaltu). Možná proto, že nepoužívám „vetšinový mtb plášť“, kdo ví.

                      0 0
                      • Rockodendronus  

                        Zajímavé, že to tak v tom reálu funguje jen tobě…

                        0 0
                        • tromboonen  

                          Každej má ten reál někde jinde, že? Číslovka jej má někde hooodně daleko.

                          0 0
                      • Plechovka  

                        A na základě jakých dat se to odvažuješ tvrdit? Protože jediný způsob, jak to ověřit, je při stejných podmínkách (třeba vítr), zajet nějaký kopec vícekrát s různými tlaky a stejným výkonem na pedálu (správněji bych měl říct průběhem výkonu v čase) a měřit čas. Všechno ostatní, i když se to na první pohled nemusí zdát (např. měřím pouze čas), je pouze subjektivní hodnocení (jak dokážeš, že úspora času není způsobena zvýšením tvého úsilí?).

                        0 0
                        •  

                          Na základě jakých „dat“ zhodnotíte, že zvednutí 2 Kg je výrazně snažší než 10 Kg? A jste si jistý že u toho máte stejné podmínky? Nechtělo by to laboratoř? Se proberte.

                          Pokud s určitým tlakem nějaký kopec s nějakým převodem nevyjedu, zatímco s jiným to dám, je to sice „subjektivní“, ale na realitě to nic nemění. A když jedu 8 km/h 12% stoupání někde v kopci uprostřed lesa, vítr mě nahoru asi nevynese a gravitace se asi tak den ode dne nemění.

                          Tohle zaujetí „přesnými čísly“ mě fascinuje.

                          0 0
                          • Plechovka  

                            Tak jenom pár odkazů na dovzdělání a víc s tebou nebudu strácet čas.

                            http://chemlib.blog.cz/…o-objektivni

                            https://www.youtube.com/watch?…

                            Zde bychom namísto hmotnosti kola měnili tlak v pláštích. A ten pokus krásně ukázal, jak ošidné je spoléhat se na vlastní pocity (= subjektivní hodnocení)

                            http://opvk.cdvinfo.cz/…zdy-vozidel/

                            pro cyklistu je to stejné, pouze namísto motoru máš nohy (ovšem stejně jako motor máš např. svoji momentovou a výkonovou charakteristiku).

                            Připadně google „dynamika jízdy vozidla“

                            PS: jsem Ing v oboru dopravy

                            0 0
                            •  

                              Souhlasím, neztrácejte čas, dopravní inženýre.

                              Mě stačí vědět, že když před jízdou do velkého krpálu po asfaltu „o něco víc“ napumpuju kolo než normálně, vyjedu to „subjektivně“ snáze, jak jsem si už několikrát potvrdil. Nakolik je to „objektivní“ a jaká jsou případně přesná čísla a všechny souvislosti je mi vcelku fuk.

                              0 0
                              • jecnak  

                                Dokazal byste poradit nejakou poucku na nalezeni tlaku o neco vice nez normalniho? Uz si nad presnym normalnim tlakem lamu hlavu dlouho, ale zatim jsem toto nebyl schopen objektivne nalezt. Snad jedine 42 mm prijde jako vhodny zacatek pro hledani . Prosimo takovou hodnotu pro rozmer 39, ktery se mi nejvice osvedcil pro jizdu do schodu.

                                0 0
                                •  

                                  Bohužel se jízdou do schodů nezabývám, ale domývám se, že valivý odpor tam asi není to hlavní, co tam člověka trápí, tak bych se být Vámi zamyslel, o co Vám vlastně jde.

                                  0 0
                                  • IndyCZ  

                                    Až se zase domyješ, řekni mi, jak to s tím „o něco víc“ napumpováním vlastně funguje. Tvrdíš, že sis už několikrát potvrdil, že když kolo napumpuješ o něco víc, vyjedeš velký krpál „subjektivně“ snáze. A já tomu bohužel opět nerozumím. To dojedeš pod kopec, sesednes, vytáhneš pumpu, přifoukáš „o něco víc“, vyjedeš kopec a nahoře zase sesedneš a trochu toho vzduchu navíc upustíš? Jaký to pak má smysl, na ten kopec dojedeš daleko pozdějc než by byla případná úspora času.

                                    Nebo tlak za jízdy neměníš a někdy jedeš s normálním tlakem a někdy s tlakem o něco vyšším? Pokud ano, proč? Kvůli kopci na trase obětuješ jízdní komfort po zbytek trasy?

                                    0 0
                                    •  

                                      Funguje to tak, že pokud se singlespeedem se rozvinem 4.2m chci „v rámci tréningu“ jet „kopečky“ kde je např. 13% stoupání, tak chvilky pumpování před výjezdem nelituju a „jízdní komfort“ je pak takříkajíc vedlejší, protože tam jsou na cestě takříkajíc jiné hlavní problémy.

                                      Se silně zpřevodovaným trekem tohle neřeším. Ale kdybych jel někam vyloženě do hor, asi bych i tam dole trochu připumpil a nahoře vypumpil.

                                      0 0
                                      • tromboonen  

                                        Co je to rozvin a proč se pojí s předložkou „se“? Neopovažuju se ani umýt co by to mohlo být…

                                        0 0
                                        • ˘Ö˘ Krab  

                                          Asi 4,2 m na jednu otočku klik.

                                          Nebo může být rozvin 4,2 m varováním, že tak dlouhý bude příspěvek o tomto bájném výjezdu s takříkajíc jinými problémy.

                                          Takže připumpit a vypumpit!

                                          0 0
                                          • tromboonen  

                                            Sakra chlapi neodpovídejte za něj, takhle bude mít víc času a rozvine to jinde :)

                                            0 0
                                        • mvd  

                                          Rozvin je přece opak závinu!

                                          0 0
                                • tromboonen  

                                  To je jednoduchý, musíš zahodit wattmetr a měřit výkon a úsilí SI jednotkou jednoho POTu, samozřejmě na objektivně nejprokazatelnější trati o délce pod 2 km ve městě, no a pak už to jen subjektivně vyhodnotit, protože objektivita je dobrá akorát pro sluníčka co nemaj rádi Severní Koreu, lidi co vědí, že druhou světovou rozpoutali Američani, jako tady mistr, se takovými číčovinami jako je objektivita nezabývaj…

                                  0 0
                          • IndyCZ  

                            Tak moment, nebyls to náhodou ve vlákně o nejlepším kole do města právě ty, kdo všechny cizí argumenty považoval za subjektivní a zaujat přesnými čísly vyžadoval opakované testy?

                            0 0
                          • Breakpain  

                            Nalijme si čistého vína – rozumíš tomu jen z části, jsi slušný teoretik a máš potřebu se ve všem rýpat… dementní troll …

                            0 0
                        • MlokCZ  

                          Jak na něj reaguju výše, tak jemu nestačil ani 2× odkaz, kde to má změřené jak to v reálu je pro slicky a jak moc do nízkých tlaků je to pro optimální tlak z hlediska valivého odporu posunuté.

                          Klidně přiznám, že ani sám jsem to nečekal, když jsem taková měření viděl před lety prvně. Ten nárůst valivého odporu i na pěkném asfaltu a pro ne tak úplně malý tlak mi překvapil a ještě více i že to narůstá výše než to narůstá pro extra nízké tlaky.

                          Bohužel hrozně jezdců má rádo vyhodnocování dle zcestných pocitů. A tím myslím zejména již vysvětlený pocit vyšší rychlosti. To už se tu také rozebíralo.

                          Ono se tomu i těžko brání. To, že frekvence otřesů (i jen vibrací na asfaltu) narůstají s rychlostí tak je a má to každý zažité.

                          A od toho je pak velmi blízko k opačném zcestnéhmu závěru, že když vnímám větší frekvenci otřesů/vibrací, tak jedu rychleji. A ono to je přitom dané tím větším nafoukání a rychlost je často naopak nižší.

                          0 0
                          •  

                            Možná by jste ty své moudra mohl poradit soudruhům ve Schwalbe, ti mají také nějaké zcestné subjektivní představy:

                            https://www.schwalbetires.com/…amm_2_en.jpg

                            Jim by třeba váš 2× odkaz stačil.

                            0 0
                            • JFtryall  

                              Neni uvedene pro jakou rychlost a jake podminky. Neda se to prenest do realnych podminek ze proste na 5 atmo to pojede nejlepe. Rozhodne ta guma nepojede lepe po hrubem asfaltu, sterku, panelce atd.

                              0 0
                              • MlokCZ  

                                Tak on je to hlavně jen ilustrační obrázek (pro ukázku, že objemný plášť nejede hůře), který Schwalbe používá už minimálně 12+ let (před tou dobou už jsem ho viděl, o kolik dříve ho začali používat netuším, možná ještě o hodně let dříve vzniknul).

                                Ten s reálným měřením (za jízdy) nemá vůbec nic společného (byl vytvořen dávno předtím než se začalo Wattmetry měřit reálná jízda) a vycházel tenkrát pouze z měření na bubnu. A pro měření na bubnu valivý odpor s narůstajícím tlakem klesá pořád a to reálné chování toho zlomu (a nárůstu valivého odporu od určitého tlaku pro každý reálný povrch) se tam neobjeví.

                                V tom odkazu k měření silničních plášťů pro různou kvalitu asfaltu je pro srovnání i měření z bubnu (aby bylo vidět, že není přenositelné pro reálnou jízdu, ale pouze pro relativní srovnání plášťů mezi sebou).

                                Na max nabubušený pojede hůře i na perfektním asfaltu, natož na tom povrchu co zmiňuješ.

                                Jemu to ale opravdu nemá cenu vysvětlovat.

                                0 0
                                • mvd  

                                  Jenom jako perlička, ale nechce se mně dohledávat úplně přesný čísla: nějaký dráhový rekord jel borec na speciálních galuskách, nabušených na 20 barů. Ony ty lakovaný palubky (nebo co to je) jsou taky „reálný povrch“, jen se s ním, holt, člověk často nesetká :o)

                                  0 0
                                  • MlokCZ  

                                    Tak jistě může existovat nějaký specifický (extra hladký) povrch, kde ten zlomový tlak (od kterého valivý odpor začne stoupat) ani nebude (v rozsahu co daný plášť/galuska/ráfek snese). Na druhou stranu, to, že na tom zajel nějaký dráhový rekord nic neříká o tom, jestli ten tlak bude mít skutečně minimální valivý odpor.

                                    Na tom specifickém povrchu na dráze ať už to bude jakkoliv, tak bych aspoň čekal minimální rozdíly.

                                    O dráhu jsem se ale nikdy nezajímal ani žádné měření z dráhy neviděl, takže tam nemám nejmenší tušení, jak to opravdu je.

                                    Jinak měřící válec je také reálný. A bude tomu třeba aspoň trochu odpovídat jízda na válcích. Takže tady bychom také potom mohli říkat, že je to reálný povrch :-)

                                    0 0
                                    •  

                                      Jinými slovy, ať kdokoliv přijde s jakoukoliv reálnou námitkou, vždy je to příliš speficické a pravda je to co říkáte Vy :).

                                      0 0
                                      • mvd  

                                        To nebyla námitka, ale potvrzení toho, co psal. S uvedením výjimečného extrémního příkladu, kde pokles valivého odporu s rostoucím tlakem jde dál, než obvykle. On to pochopil, předpokládám, že i všichni ostatní to pochopí – jen Ty jsi to nepochopila.

                                        0 0
                                        •  

                                          Nevím jestli všichni pochopí, že Váš „výjimečný extrémní příklad“ s dráhovou cyklistikou potvrzuje to co psal, ale mě přijde, že on můj „vyjímečný extrémní příklad“ s jízdou do kopce po asfaltu jaksi nepochopil.

                                          0 0
                                    • mvd  

                                      Taky se o dráhu nezajímám – přijde mi to moc umělá disciplína. Jen jsem to někde zahlídnul. Tam už se ty vlastnosti kolo / povrch blíží železnici s prakticky nulovýma deformacema a nerovnostma :o)

                                      0 0
                                  • jecnak  

                                    Tam se pouzivaji velmi specificky galusky. Navic se nelepi lepidlem, ale jen selakovou vodickou, prave kvuli valivemu odporu. Svliknout takovou galusku pri nesikovnem manevru neni az tak slozite.

                                    0 0
                                •  

                                  Vaše „reálné měření za jízdy“, Vaše Wattmetry a Vaše silniční pláště mě nezajímají. Asi Vám nemá cenu vysvětlovat, že většině lidí je úplně ukradené co platí pro úzký 20–28mm silniční plášť a jaký je tam optimální tlak; a nejspíš to nezajímá ani nikoho kdo řeší jestli do kopce horské nebo trek.

                                  0 0
                                  • kubad  

                                    Přijde mě humorné ohánět se většinou, a myslet sebe

                                    0 0
                                    •  

                                      Myslím na všechny ty lidi které potkávám na kole. Silniční kolo z nich má tak 1/10. Nevím jak u Vás, ale u mě 9/10 je většina.

                                      0 0
                              •  

                                Přijde mi opět humorné, jak „vědecky“ požadujete přesné podmínky a přesnost obecně, ve věcech, kde se tu lidé nejsou schopni shodnout ani na hrubé představě.

                                Je to výtah z „manuálu“ Schwalbe ohledně pneumatik. Dle kontextu z předchozích stran to nejspíš platí pro asfalt a pro rychlosti kolem 20 km/h.

                                Těžko asi „vědecky“ řešit valivý odpor třeba na prašné cestě a valivý odpor dle jedné definic narůstá s rychlostí lineárně a dle další, dnes méně populární, je zase pro pneumatiky spíš konstantní. Takže Vaše otázky a námitky ohledně „reálných podmínek“ jsou podle mě nesmyslné. Snažíte se do toho tahat faktory které jsou buď zjevné, nebo konstatní.

                                Jinak „přenesení do reálu“ že při 5 atm. to „pojede nejlépe“ je samozřejmě nesmysl – nic takového ten graf neříká. Jen říká, že valivý odpor by nižší.

                                0 0
                                • tromboonen  

                                  Číslovko TVL nick sis přepnul, ale gramatiku ne… v tom příspěvku snad není chyba (no asi bych tam nějakou našel, kdybych hledal, ale ve srovnání s Tvým obvyklým standardem je to šokující). Už nepochybuju, že trololíš z více profilů.

                                  A začínáš bejt fakt trapnej.

                                  0 0
                                • JFtryall  

                                  Podminky venku jsou natolik ruznorode, ze se musi pocitat s celkem vyraznou rezervou. Kdyz plast napr. vykazuje pri 30km/h a tlaku 2 bar valivy odpor v laborce 20W a pri 4 bar 16W, tak se z toho da odvodit, ze vyssi tlak prece lepe jede. Jenomze kdyz tenhle test provedes na rozbite ceste nebo hodne hrubem asfaltu, vypadne ti vysledek uplne jiny. Coz uz muzes bez problemu zmerit i s wattmetrem, protoze ten rozdil muze byt i v desitkach W, podle toho, jak hodne je ten povrch nerovny. Nejlepe to je videt na tom, ze kdyz jedu ve skupine silnicaru a projizdime nejaky pavé usek. Ja porad drzim vytrvalost a prakticky se mi nic nezmenilo od klasickeho asfaltu, moje rychlost neklesa, ale silnicar na 23mm pneu a 8 barech musi jit s vykonem o uroven vys, aby se udrzel na stejne rychlosti.

                                  0 0
                                  • Barak  

                                    Porovnavat ale dva odlisne jezdce, byt na stejném úseku je trochu mimo. Tam do toho vstupují dalsi faktory jako nastaveni posedu apod.

                                    0 0
                                    • JFtryall  

                                      Jasne, ale to jsou dost male detaily, mimo to srovnani rozhodne neni. Navic takhle to hned vidis. Sam to mam taky overene- silnicka, bike.

                                      0 0
                                      • Barak  

                                        To si prave nemyslim. Sam vim, jak jsem na stejnem kole projel stejny pave usek jen s rozdilnym posedem.

                                        0 0
                                        • JFtryall  

                                          No tak tim spis by prave byl v neprospech bike, kvuli horsi aerodynamice. Ale je to presne naopak. :-) ten rozdil ve filtraci problematickeho povrchu hraje ve finale vetsi roli, nez rozdil v posedu. Beru samozrejme dobrou techniku slapani a porovnani se zkusenym cyklistou a zavodnikem. Zmena na posedu udela mozna par wattu od uplne spatneho po vyladeny. Mnohem vic udelaji kvalitni tretry a soravna technika slapani, nz to jestli mam sedlo o centak niz, nez bych mel mit.

                                          0 0
                                  •  

                                    No obecně s tím souhlasím.

                                    Ale nikdo jaksi nechce zohlednit, že o čem jsem původně mluvil bylo o jízdě na kvalitním asfaltu do prudkého kopce – kde nerovnosti nejsou a kolo jede pomalu, takže neodskakuje. Takže o něco vyšší tlak = nižší valivý odpor (který tu představuje výraznější složku odporu než např. při rychlé jízdě po rovince) a ty nevýhody které by se jinde projevily tam jsou skoro nula.

                                    Navíc se pořád nebavím o úzkých silničních pláštích, které jsem někdo začal tahat nechápu proč (asi proto, že odtud má měření – což mi připomíná ten vtip s F.Holzmannem a „aluminiovým klíčkem“).

                                    0 0
                                    • JFtryall  

                                      Na perfektnim povrchu a v nizsich rychlostech( casovka do vrchu) se da vest vyssi tlak, nez pri bezne jizde, kde se stridaji povrchy, ale svuj limit to taky ma. Na mtb obuti vozim jako univerzalni tlak cca 1.25 predek a 1.45 zadek. S tim muzu jet kdekoliv a filtruje to velmi dobre. Na ciste asfaltovy trenink davam cca 1.6 a to uz je na horsim povrchu docela znat, ze to neni ono. Na jednorazovy kopec bych vic nez 1.8 bar nedaval. Neni k tomu moc duvod. Nekdo to takhle jezdi bezne i do terenu, ale tim se pripravuje o znacnou cast vyhod.

                                      0 0
                                      •  

                                        1.25/1.45=>1.6 tj. o 16–28% víc, tzn. procentuelně rozdíl skoro jako u mě. Ty tlaky jako takové se mi zdají nízké, ale protože máte tuším plášť šiřky 2.4" a zcela jiné cenové relace než já, nezdálo by se mi to nepochopitelné.

                                        0 0
                                        • JFtryall  

                                          Realne nejakych 54–56mm na XC kole. Stridam vzorky pomerne casto. Hlavni rozdil je v tom, ze kdyz se fouka vyssi tlak do moderniho bezdusoveho obuti, tak se valivy odpor zmeni k lepsimu v podstate nemeritelne. Pri stejnem vykonu je rozdil mezi 1.5 a 1.8 v kopci a na perfektnim povrchu strasne maly a staci jeden poryv vetru a mereni vezme za sve. Jak se ale pojede po spatnem a hrubem povrchu, tak vyssi tlak zacne vykazovat vyssi odpor a nizky komfort, ktery zabranuje efektivnimu slapani.

                                          0 0
                          •  

                            to je zajímavá úvaha! ale něco na tom bude..

                            moje zkušenost ze silničních závodů- vyšší tlak není vždy „vítězství“ ! Je dobré si uvědomit v jakém stavu je vozovka- vibrace dokážou pěkně rozhodit rytmus…U galusek jsem většinou přes 5 atm nešel

                            0 0
                  • ˘Ö˘ Krab  

                    Asi si pleteš svaly a kosti, protože kostní tkáň naroste opravdu podle zátěže, tedy během vývoje cca do 18 let – a tento stav je, pominu-li osteoporózu, víceméně trvalý. Svalová tkáň se také přizpůsobuje zátěži, ale je daleko adaptabilnější na obě strany, tzn. nepoužívaná svalovina začne časem atrofovat. Nedovedu si představit žádnou běžnou činnost, kterou by sis zapěstoval cyklistické svaly na nohách, tedy vyjma samotné jízdy na kole.

                    Základní skelet končetin je tedy v hrubé představě stavěn na hmotnost jedince a jeho obvyklou aktivitu (nutno specifikovat) někdy kolem věku cca 18 let, svalovina je adaptována dejme tomu na zátěž z posledních dvou let života, podobně, jako metabolismus (a tím i nespecifická vytrvalost). Naštěstí se kosti tvoří rovnou s dostatečnou rezervou, časté přibírání hmotnosti bývá spojeno s ústupem od dynamických aktivit, takže zátěž na kostru je ± podobná.

                    Jak ale vidím, zásadně nerozlišuješ sportovně nespecifickou zátěž od zátěže sportovně specifické. Když budu měřit výkon směrodatný pro cyklistiku, použiji byciklový ergometr, rozumnou zátěž a cyklisticky přiměřený interval. Když cyklistu, neuvyklého běhu, postavím za účelem zjištění výkonu na běhátko nebo veslařský trenažér, pohoří a já dostanu cyklisticky výkonově zcela irelevantní údaje.

                    Pokud rekreanta necyklistu posadím na ergometr, naměřím nějakou složku obecné vytrvalosti a když budu mít křišťálovou kouli, tak i zcela bazální predispozici pro cyklistickou zátěž při nějaké (zhusta neoptimální) kadenci a technice šlapání. To vše zkresleno použitím svalových skupin, které se běžně při cyklistice nezapojují nebo zapojují jinak.

                    Dokonce ani spinning, jakkoliv se zdá být cyklistice velmi blízko, nemusí být výkonově vypovídající pro cyklistiku. Mám něco najeto, ale myslím, že to, co dávají ženy trénované ve fitku právě na spinningu, bych nejspíš na první dobrou nedal. Ale pokud to nebudou cyklistky, tak jim i při své nadváze nejspíš na dostatečně dlouhé trase celkem hravě ujedu.

                    A Ty bys chtěl soudit na cyklistickou výkonnost rekreanta jen podle tělesné hmotnosti :-).

                    Druhá zásadní mýlka je, že, když se Ti to hodí, zaměňuješ volně těžší převod, hmotnost jezdce, sílu nohou (co tím je myšleno? specifická silová vytrvalost?) a výkon. Po rovině je to, do jisté malé míry, jedno, pokud bych přistoupil na hru, že těžší jezdec má v poměru i více svaloviny a tím i silnější nohy (pominu větší čelní odpor více osvaleného a vyššího těla) a tím i větší absolutní výkon. Ostatně (v extrému) je vidět, jak vypadají osvalení až mezomorfní klasikáři/tempaři a jak ektomorfní vrchaři.

                    Do kopce to tak rozhodně nefunguje, právě do kopce na kole je směrodatný měrný výkon ve W/kg, tedy sportovně specifický výkon – to jsou ty watty (adaptace zejm. dolních končetin, metabolismus, technika šlapání jak v sedle, tak ze sedla …) ve spojení s minimem tukové balastní zátěže – to jsou ty kilogramy. Což platí stejně pro rekreanty jako pro závodníky world tour. A je docela jedno (v určitém rozmezí), jak rychle šlapeš, jak těžký převod utáhneš. Jde o to dopravit své tělo + kolo do nějaké výšky v nějakém čase, to je fyzika základní školy.

                    Ještě komplexnější a přehlednější měřítko do kopců jsou VAM – tedy množství výškových metrů, které jezdec nastoupá za hodinu, ale tím Tě nebudu příliš zatěžovat.

                    Na pláštích si jezdi jakých chceš a jak nafoukaných chceš, až budeš příště psát o „nabouchaných“ pláštích, tak rovnou konkretizuj, protože 3,5 – 4 bar není ještě žádná tragédie, ale s 82 kg ani nutnost. Bál jsem se, že tam nabušíš třeba 6 bar, i to jsem už viděl a ráfek to nějaký čas evidentně snášel.

                    Já se budu dál držet huštění daného přiměřenou deformací pláště v zátěži a nejspíš i trekové kolo nakonec stejně předělám na bezduše, čímž se všechno posune úplně jinam.

                    0 0
                    • gerrard  

                      Pokazde duma krabe co jsi vlastne za povolani. Ma takovy tip ucitele telocviku na gymnaziu. :) Jestli mam pravdu tak kyvni.

                      0 0
                    •  

                      Sportovně specifická a sportovně nespecifická zátěž, cyklistické svaly…Pardon, ale jednoduše a prostě neokecáte, že svaly normálního funkčního člověka jsou stavěné mj. dle toho jakou má váhu. Podle Vás má stejné svaly jak 50 Kg holka, tak 90 Kg chlap, což je samozřejmě blbost. A u obou je předpoklad že např. běžně chodí do schodů. Logicky pak prostě utáhnou jiný převod… a vliv to má protože nežijeme v nějakém ideálním světě kde by platilo, že vše je lineární, nebo 1:1, takže prostě neplatí, že těžší člověk to co do kopce získá silou, ztratí vlivem gravitace – na kole je to totiž „mechanizované“.

                      Cyklistickou výkonnost do toho motáte Vy. Já jsem mluvil o tom, že nelze striktně říct, že nějaký převod je moc tvrdý, nebo dost měkký. Mě může vyhovovat 1:1, někdo potřebuje 1:0.75, není to nic proti ničemu protože oba nejsme stejní. Osobní hmotnost je podle mě dost velký markant, ikdyž samozřejmě musíme hypoteticky srovnávat také lidi zhruba stejné „kondice“ a tělesného typu. Nelze to vzít 1 = 1 ve smyslu bečka sádla vydá za horu svalů. Ale to je snad jasné.

                      S nějakou „výkonností“ to co píšu k té hmotnosti nemá ale nic moc společného, protože silový faktor prostě vůbec nic nevypovídá o kardiovaskulárním systému. To je podobné jako by jste chtěl tvdit, že lze posoudit kdo je „výkonnější“ jen dle toho, jestli to někdo víc rve silou a druhý to víc kroutí. Tvrdost převodu nemá s výkonností žádný přímý vztah. Samozřejmě odcamcaď pocamcaď – s převodem 3.5:1 asi kopce nikdo vyjíždět nebude…

                      Jestli to chcete konkrétně, tak ten „užitečný posun“ tlaku nahoru, standart vs. lepší pro snažší výjezd velkého krpálu na asfaltu je u mě s celkovým 82 Kg zatížením u plášťe 37mm řekněme z 3.5 baru navýšení na 4.3 baru a u pláště 50mm 2.5 na 3.0 baru. Na 6 barů jednak pláště nemám a navíc by bylo zbytečné to takhle bouchat – pod tou vahou už se výrazně nedeformuje ani se mnou zmiňovanými tlaky.

                      Asi by pravda bylo vhodnější by už na začátku říct spíš že pokud jde o výjezd velkého kopce na dobrém podkladu, pomoci prostě může rozumné omezení deformace pláště, než zmiňovat nabouchání vyššího tlaku, protože chápu že to vyvolává nežádoucí asociace. Mě jde o to že tlak ideální na nějakou štěrkovou cyklostezku, nebo ježdění po kostkách apod. , s čímž lidé běžně jezdí, rozhodně není to pravé konkrétně pro vyjíždění velkého kopce na kvalitním asfaltu. Člověk tam pak nebojuje jen s gravitací, ale ještě před sebou „hrne“ plášť a tím si to jen zbytečně stěžuje.

                      0 0
                      • ˘Ö˘ Krab  

                        svaly normálního funkčního člověka jsou stavěné mj. dle toho jakou má váhu. Podle Vás má stejné svaly jak 50 Kg holka, tak 90 Kg chlap, což je samozřejmě blbost. A u obou je předpoklad že např. běžně chodí do schodů. Logicky pak prostě utáhnou jiný převod…

                        Hmotnost těla je mj. tvořena i těmi svaly, nějak by se Ti to zacyklilo. Je sice prokazatelný fyziologický rozdíl mezi mužem a ženou (relativní svalová síla, % aktivní tělesné hmoty …), ženy jsou v tomto ohledu trochu v nevýhodě. Ale přesto je právě u Tebou zmiňované dvojice dost dobře možné, že žena bude mít větší měrný výkon (W/kg) a tím pádem i pojede do kopce lépe, protože muž bude mít více tuku anebo k cyklistice nevyužitelných svalů. Poměřovat cyklistickou (svalovou) dispozici jakousi ‚schodometrikou‘ nelze, cyklistika využívá osvalení dolních končetin velmi specificky. Mohli bychom snad, při opakovaných výstupech a současném měření tepu a dalších veličin, usuzovat na obecnou schopnost utilizace kyslíku, která je pro jízdu na kole do kopce jedním z limitních faktorů.

                        a vliv to má protože nežijeme v nějakém ideálním světě kde by platilo, že vše je lineární, nebo 1:1, takže prostě neplatí, že těžší člověk to co do kopce získá silou, ztratí vlivem gravitace – na kole je to totiž „mechanizované“.

                        A ono je to totiž ještě horší, těžší člověk zpravidla v reálu ztratí víc, než by napovídal pouhý rozdíl v hmotnosti.

                        Cyklistickou výkonnost do toho motáte Vy. Já jsem mluvil o tom, že nelze striktně říct, že nějaký převod je moc tvrdý, nebo dost měkký. Mě může vyhovovat 1:1, někdo potřebuje 1:0.75, není to nic proti ničemu protože oba nejsme stejní. Převody do toho motáš Ty. Je to přece tak prosté – svůj optimální dlouhodobý výkon X podá cyklista při své optimální kadenci Y, což mu umožní jet maximální rychlostí Z.

                        Osobní hmotnost je podle mě dost velký markant, ikdyž samozřejmě musíme hypoteticky srovnávat také lidi zhruba stejné „kondice“ a tělesného typu. Nelze to vzít 1 = 1 ve smyslu bečka sádla vydá za horu svalů. Ale to je snad jasné. Ha, konečně ses dopracoval alespoň k somatotypu. Ze Tvých předešlých úkroků to jasné rozhodně nebylo. [Ještě je dobré zásadně nemíchat při srovnávání muže a ženy.] Ale i tak (stejné pohlaví, stejná výška, stejná hmotnost) bude srovnání kulhat, už kvůli různému poměru aktivní tělesné hmoty a tím i měrnému výkonu W/kg.

                        S nějakou „výkonností“ to co píšu k té hmotnosti nemá ale nic moc společného, protože silový faktor prostě vůbec nic nevypovídá o kardiovaskulárním systému. To je podobné jako by jste chtěl tvdit, že lze posoudit kdo je „výkonnější“ jen dle toho, jestli to někdo víc rve silou a druhý to víc kroutí. Tvrdost převodu nemá s výkonností žádný přímý vztah. Samozřejmě odcamcaď pocamcaď – s převodem 3.5:1 asi kopce nikdo vyjíždět nebude…

                        A najednou jsme u kardiovaskuláru.

                        Rád bych připomenul, že to, jaký kdo převod utáhne, jsi sem původně, coby měřítko výkonu rekreačního cyklisty, zavlekl Ty, klidně Ti to můžu citovat (níže). Ale to jsi ještě tvrdil, že nejde o výkonnost, ale o to, jaký má kdo předpoklad utáhnout těžký převod:

                        hmotnost těla je docela důležitý parametr, protože na tuto hmotnost mají jedinci bez specifického tréningu logicky přirozeně „dimenzované“ svaly, tzn. jinou dispozici pro jízdu na stejně těžkých převodech. Parametry jako W/kg v tomto ohledu pak nejsou tím zrovna nejrelevantnějším. Nejde totiž o to jakou má někdo výkonnost, ale o to jaký má předpoklad utáhnout těžký převod a jak je vám jistě známo, i s lehčím převodem můžete mít vyšší výkon, pokud víc točíte…

                        0 0
                  • IndyCZ  

                    Díky za objasnění, dosud jsem své silniční kolo využíval špatně. Nevěděl jsem totiž, že není děláno na plazení se do kopců. A já se na něm do kopců vždycky plazil nejraději. Nu nic, musím koupit jiné kolo.

                    0 0
                    •  

                      Není zač. Rád pomůžu, když můžu.

                      0 0
      • -b-n-x-  

        „rozdil par kilo stejne nebude tak dramaticky“ – no jestli myslis par kilo jako max do 2kg, tak bych to jeste tak nejak s primhourenim oka uznal. Ale jestli si myslis, ze treba 4kg navic na kole bude pri jizde do kopce nejake holce jedno, tak to se asi dosti mylis.

        0 0
        •  

          Předpokládám, že ten rozdíl mezi běžně dostupnými koly MTB vs. kros opravdu bude tak 2 Kg, což se opravdu „drasticky“ neprojeví.

          Jaký rozdíl je malý, jaký značný a jaký velký je otázka. Pokud kolo váží 12 Kg a dívčina řekněme 60 Kg, tak rozdíl +4 Kg by byl +5% celkové hmotnosti. Přímá úměra tam podle mě platit nebude, protože lidské tělo není mrtvá váha, ale zase nemá cenu srovnávat samostatně váhu kola. Na delším prudším kopci se pozná každé kilo, ale moc bych to v rámci běžných odchylek mezi koly nedramatizoval – to jestli je žena atletické postavy nebo hodně „vyvinutá“ udělá možná větší rozdíl, ale to tu nikdo neřeší (tzn. v rámci lepší stoupavostí lze doporučit liposukci a zmenšení poprsí… :)) ).

          0 0
    • bezdratova.sprcha  

      Jelikož jsem původně horáka přeskládal na něco čemu by se trekingové kolo dalo říkat (40mm gumy, 48–36–26 převodníky), můžu bezpečně říct že to do kopců šplhá snáz a to opravdu velmi znatelně (mám hodně přímé porovnání protože na tom horákovi jsem jezdíval převodníky 36–26 a úplně stejnou kazetu). Výhodu to ztratí jedině v momentě, kdy začne být problém pro tenké gumy grip.

      Ohledně váhy kola – teď tam jezdím pláště co jsem našel v příkopu (byly v hodně slušném stavu a jezdí hezky) a ty jsou asi jen o 400g (oba dva dohormady) lehčí než moje horské pláště, Následně jsem na kolo narval skoro o 400g těžší kliky, rámovou brašnu, vozím si v tom víc pítí, mám těžší gripy atd. atp… Váha celého kola hraje mnohem menší roli v kopcích než si mnozí představují. I když na tom kole mám nasazený sedlový nosič a vezu si z pošty pětikilový balík a v batohu mám nákup, furt se mi na tom kole jezdí do kopce snáz, než na lehčím horákovi.

      0 0
      •  

        K té váze: no já rozdíl třeba 9 Kg u minikola vs. 16 Kg u starého treku při jízdě do větších kopců (12–14%) tedy celkem poznám :)

        Podle mě, po +/- adekvátním převodu je důležitý vhodný a správně nahuštený plášť a pak teprve hraje roli váha, s tím, že +/- nějaký 1 Kg není rozhodující. 3 nebo 5 Kg ale už „viditelný“ rozdíl udělá.

        Jinak ale člověk v kondici takové ty nejběžnější škaredé asfaltové kopce kolem 12% vyjede i na ocelovém singlespeedu s převodem 2:1, pokud to má „za co chytit“ a pokud je to jako celek dost tuhé.

        0 0
      • MlokCZ  

        To jsou zase perly.

        Které z tvojich kol jede lépe hodnotit nebudu, protože to ovlivní i dobře/špatně nastavený posed (o kterém nevím nic) a jaké konkrétní pláště na kterém máš také nepíšeš.

        Ovšem ty nesmysly s hmotností, to už je tedy moc. Tedy jedině, že bys měl na biku zadřená všechna ložiska a DH gumy. Pak by to tak možná mohlo být.

        A teď nějaká reálná čísla. Kopec vezmu např. 10% a rychlost 8km/h, na což je pro 75kg jezdce + 12kg kolo cca 200W (jestli to je o 10W více nebo méně je fuk, jde pak o další srovnání).

        • odpor vzduchu je pro 8km/h zanedbatelný (až tak od 15km/h by bylo potřeba s ním začít počítat i když by byl pořád minoritním odporem), takže tím to bude jednodušší
        • na překonání valivého odporu bude z toho potřeba zhruba jen 10W
        • a zhruba 190W bude potřeba na překání gravitace

        Pokud vezmeme opravdu extra pomalé pláště, tak se to může vyšplhat někam k 12–15W. 15W už budou opravdu nejpomalejší nejhorší trekové nebo XC bikové mr.ky.

        V malých rychlostech v kopci se rozdílem valivých odporů na nějaké větší rozdíly dostat opravdu nedá.

        Teď přidáš 5kg nosič + např. 3kg nákup. Hmotnost soustavy se zvedne z 87kg na 95kg.

        Výkon na překonání gravitace naroste ze 190W na 207W. Nárůst valivého odporu pak bude ani ne o 1W.

        Tedy potřebný nárůst výkonu je 17W.

        A to je úplně někde jinde než mohou být rozdíly ve valivém odporu pro tak malou rychlost pro různé pláště + navýšení valivého odporu za větší hmotnost.

        Ten druhý odstavec je tedy naprostý nesmysl.

        Pokud bude trek i bike postavený na jezdivý styl ježdění. Tzn. na biku rychlé pláště (typu RK nebo TB) a na treku vybereme nějakou tu rozumnou vyjímku co slušně jede (třeba současné Marathony Supreme), tak rozdíl valivých odporů bude v takovém kopci tak malý, že nebude ani měřitelný (do 1W)

        A rozdíl hmotností také bude malý, tak kolem 0,5kg ve prospěch treku. Takže trek získá cca 1W k dobru za hmotnost, opět je to zase na hranici neměřitelnosti (ani z Wattmetrem bez šance reálně změřit) i když tedy trek bude v takovém srovnání o píď rychlejší (cca 2W k dobru za součet hmotnost + valivý odpor, Supreme jsou o malý chlup rychlejší než RK/TB).

        0 0
        • jecnak  

          A jen doplnim, ze kdyz uz nikdo ze zdejsich teoretiku nema ani zkusenosti, ani wattmetr, aby si sva nesmyslna tvrzeni vyvratil, tak se da podle mych dlouhodobych zkusenosti spolehnout na tento kalkulator

          0 0
        • bezdratova.sprcha  

          Líbí se mi jak řekneš „a teď nějaká reálná čisla“ a následně vychrlíš činskou zeď teorie.

          Aneb když se teoretik snaží přebít reálné zkušenosti.

          Jasně tam říkám, že to je přeskládané, tzn. všechno stejné kromě pláštů, duší a klik. Stejné výplety, stejná ložiska, stejné středové misky.

          Problém lidí jako ty je, že si myslíte, že valivý a aerodynamický jsou všechno, a přiliš přeceňujete dopad laboratorních čisel na skutečnou jízdu.

          A nečetl jsem tu stěnu celou, ale nikde tam nevidím dopad váhy kol na akceleraci, kterou v pomalém kopci provádíš v podstatě pořád, protože jakákoli setrvačnost se okamžitě ztrácí.

          Když jsem na stejném kole schopný po výmeně plášťů vyjet stejný kopec na o tři až čtyři pastorky vyšším převodu, jakékoli laboratorní odůvodnění které si myslíš že je relevantní s touto realitou nic nenadělá. Navíc to není něco co jsem si přečetl v soukromém vydání TamTamu, můžeš si to vyzkoušet doma.

          0 0
          • MlokCZ  

            Když jsem na stejném kole schopný po výmeně plášťů vyjet stejný kopec na o tři až čtyři pastorky vyšším převodu

            A ještě tu o Karkulce…

            Uvedená čísla vychází z reálně naměřených hodnot wattmetrem + srovnání reálných měření wattmetrem pro různé pláště a ne z nějakých tvojich dojmů. Ale už končím, píšeš tu jednu hovadinu za druhou, to nemá cenu už na to ani reagovat.

            A ani číst neumíš. Já píšu, že celý případ jízdy do kopce (u 10% stoupání) je o gravitaci a valivý odpor bude jen 5% celkového odporu a aerodynamika zanedbatelná.

            A ty mi pak podsouváš:

            že si myslíte, že valivý a aerodynamický jsou všechno

            A s fyzikou na tom také nebudeš nejlépe:

            • energie potřebná pro akceleraci těžších kol se nikam neztratí, tedy o co potřebuješ více energie na jejich roztáčení, tak o to méně zase dojde ke zpomalení (rotační hmotnost má vliv na vyjetí kopcei, kde nedojde k brždění tedy úplně stejný jako nerotační)
            • a k tomu ten vliv 400g rotační hmotnosti na obvodu kola pro zrychlování také není nijak velký. Odpovídá to stejně jen 800g nerotační hmotnosti, tedy oproti nějakým 8kg navíc co jsi naložil…
            0 0
            • mvd  

              Že by další reinkarnace legendárního obohacovatele fóra? Styl, interpretace pocitů, … všechno by sedělo :o)

              0 0
              • MlokCZ  

                Teď záleží jakého zrovna myslíš, bylo jich tu více.

                V minulosti to bylo těžší s některými cokoliv řešit, protože nebylo tolik dat z Wattmetrů. A i když byla celá řada metod, která dávala slušné výsledky, tak přesnost byla vždy o trochu menší než Wattmetr a rozdíly typu do 5% v rychlosti tím objektivně rozlišit nešlo.

                Ono i z Wattmetry je otázka, kde je ta hranice přesnosti, kde ještě lze objektivně rozlišovat. Vhodně nastavené podmínky pro měření mohou hodně pomoct a eliminovat nepřenosti, ale i tak to není všespásné.

                Třeba pro ty zmiňované velmi blízké pláště (typu sousední plášť jako TB vs RaR nebo různé verze TB jako teď nová addix směs) jsou lepší srovnání z měření na bubnu. Tady se ani Wattmetr nechytá. Podstatné je jak píšu níže, že reálná měření potvrdila, že realitvní srovnání z bubnu v reálu platí. A to i pro různé typy povrchů.

                Pro různé typy povrchů se pak jen někdy mění rozdíly, nejčastěji ve stylu, že pro více terénu se relativní rozdíl sníží oproti tvrdému jezdivému povrchu (ale není to úplně pravidlem).

                Teď už není co řešit a ty nesmysly není jak obhamovat.

                0 0
                • MlokCZ  

                  Jinak takovou nejméně přesnou metodu pro srovnání do výjezdu, která ale dá už aspoň přibližný náhled na realitu bych považoval dle tepáku vs rychlost pro totožný kopec po asfaltu s tím, že musí být splněno následující:

                  • větší množství opakování pro obě srovnávané varianty ve stejném období (tzn. nejlépe pravidelně prostřídat po sobě), což zajišťuje ± stejnou výkonnost
                  • dobře znát svoje tělo dle dlouholetého používání tepáku a dle toho ze srovnání vyloučit největší výkyvy pro aktuální stav organismu
                  • zbylé větší množství pokusů po vyloučení extrémů zprůměrovat

                  I při zachování uvedených podmínek to ještě není moc přesné a nepůjdou s tím srovnávat menší rozdílu, ale na srovnání rozdílů přes 15% to bude spolehlivě stačit (každý tu hranici, kterou dokáže reálně rozeznat bude mít jinou a někteří ještě znatelně nižší než 15%, přesněji by si to každý musel zjistit dle Wattmetru, co je v jeho silách, dalo by se věřit až tak do 5%).

                  Ale ani těch 5% na srovnání plášťů nestačí pro test ve výjezdu ani náhodou, tedy pláště touhle metodou srovnávat nelze vůbec.

                  0 0
            • bezdratova.sprcha  

              Takže sis dal wattmetr na stejné kolo a naměřil jsi vydanou energii na dvou různých plášťích?

              Nebo jenom teorie?

              0 0
              • MlokCZ  

                Ano, samozřejmě vycházím i z většího množství měření Wattmetrem pro různé pláště na totožném kole.

                Sám na svojem kole nemám k dispozici sice velké množství měření z Wattmetru, ale těch metod, které se tomu blíží a se kterými jsem se zabýval po více let různých měření nejen valivého odporu většího množství plášťů jsem používal více.

                Většina z nich má o něco menší přesnost než Wattmetr a vyžaduje více času (z důvodu nutnosti velkého počtu opakování), ovšem nesmysly jako píšeš ty z toho opravdu nelezou.

                Naštěstí je už teď tolik dostupných dat z Wattmetrů, že už tyhle pracné metody nejsou aktuálně potřeba a jsou to jen zbytečné žrouty času.

                A k tomu vše srovnáváno s velkým množstvím měření Wattmetrem z reálu ze všech možných dostupných zdrojů (já se o to více let opravdu zajímám a hledám každý možný dostupný zdroj) a to ja pro asfalt, tak pro terén (pro terén je to celé problematičtější, protože i s Wattmetrem je vždy potřeba velké množství opakování pro eliminaci ne zcela totožné stopy a výsledky kolísají, ale i to již bylo ve více testech řešeno). Následně to větší množství reálných měření z jízdy z Wattmetru z reálu srovnáno s měřením valivého odporu na bubnu.

                Měření na bubnu nedává dobrá absolutní čísla (ty neodpovídají realitě), ale dle potvrzení měření z Wattmetru z reálu odpovídají pro relativní srovnání plášťů mezi sebou i ty realitvní rozdíly jsou tam podobné.

                K tomu mám srovnáno dle měření z reálu z Wattmetru i více kalkulátorů a vím jak tomu odpovídají. Každý slušný kalkulátor vychází z reálných měření. Tedy např. potřebný výkon pro překonání gravitace je hodně přesný. Ale už se liší kalkulátor od kalkulátoru jaké konkrétní pláště byly použity pro typ kola, který tam lze navolit. Takže valivý odpor a aerodynamiku to počítá jen pro nějaké konkrétní jedno kolo dle kterého byly podklady měření z reálu.

                Proto pak lepší kalkulátory mají možnost zadávat údaje pro valivý odpor a odpor vzduchu, aby šlo zohledňovat různé pláště i různé posedy a aerodynamiku různých kol.

                Měření pro oboje z reálu je už celá řadě, s nástupem Wattmetrů je toho na netu plno.

                PS: A na rozdíl od tebe moc dobře vím, že nějaké srovnání dle pocitů je naprosto mimo realitu a takhle opravdu srovnávat nelze. A i ty méně povedé kalkulátory co jsem viděl nedávají takové nesmysly, jaké tu píšeš ty.

                0 0
            • MlokCZ  

              A pokud by někoho zajímala nějaká další reálná čísla:

              Přes 15% rozdílu rychlosti ve stoupání (po asfaltu), které nebude úplně mírné a nebude do toho tedy ve větším promlouvat aerodynamika (tedy např. těch uváděných 10% sklonu a výkon hobíka, tedy pojede se do 10km/h) při stejném výkonu neudělá ani full s trochu terénějšími plášti typu NN vs silnička (nejen dle mojich měření, tak dle dalších spousty měření jiných, vše měření žádné dojmy).

              Konkrétně v mojem měření tam kromě plášťů byl rozdíl 5,5kg v hmotnosti kol ve prospěch silničky, trochu ještě udělala geo silničky a něco málo ztráty v odpružení u fulla.

              Jen změna plášťů je v 10% stoupání pro reálné měření v podstatě nemožná, protože rozdíl je tak malý, že je pod hranicí přesnosti měření i při použití Wattmetru (tedy minimálně pokud jsou to rozumná srovnání typu XC bikové pláště vs rozumné trekové a ne hned DH speciál do bahna vs nejlepší slick).

              U plášťů blízkých kategorií (typu TB vs RaR) není snadné v reálu měřit ani na rovině při pomalejší jízdě typu 20km/h (případ kdy má valivý odpor největší vliv z celkového odporu, gravitace v tu chvíli nula a aerodynamika ještě není tak významná), protože i v tomto případě je ten rozdíl pořád poměrně tak malý, že se blíží k chybě měření + ještě problém dodržet totožné podmínky (vítr, naprosto stejný posed, oblečení a další).

              Co se týká srovnání dle subjektivních dojmů, tak to je naprosto mimo, z toho tu pak padají ty perly jako uvádí bezdratova.sprcha.

              Jeho 3–4 převody jsou u bikové/trekové kazety kolem 50% rozdílu v rychlosti (pro 4 převody je to ještě výrazně přes 50%), což zrychlit v kopci jen výměnou plášťů při stejném výkonu je zcela mimo realitu.

              K tomu se ani náznakem nepřiží ani trail full vs silnička.

              0 0
              •  

                Problém subjektivních srovnávání je obecně v tom, že takto člověk vůbec nepodchytí individuální význam různých malých kumulativních změn/rozdílů, nebo nedokáže najít optimum, když určité opatření má různé protichůdné efekty.

                Ale na druhou stranu, pokud mám neoptimální systém a tuším kterým směrem se je vhodné posunovat, pak nepotřebuju wattmetr, nebo měření na válci k tomu, aby přišel na tom, že s nějakým kolem se mi jede výrazně líp. Hrubé rozdíly a velké změny člověk prostě vidí.

                Tomu, že změnou plášťů něco může vyjet o tři pastorky jinde taky nevěřím, ale jestli např. mluví o tom že s 26" kolem jede na svém nejmenším převodníku 26z třeba spastorky 24–26–30, tak reálně, z hlediska „výjezdnosti“ na asfaltu takový rozdíl neudělá.

                Ovšem pokud člověk zmení nevhodný plášť a správně ho nafouká, věřil bych tomu, že to v praxi rozdíl větší než 15% rozdílu „intenzity“ udělá. Pak taky jde o to, že někdy i malý rozdíl v efektivitě je prostě ten rozdíl který člověka dělí od toho že to dá, nebo prostě nedá. Měřeno někde na mašině to může vypadat hezky lineárně, ale z hlediska člověka to u věcí na hraně bývá spíš pěkně exponenciální.

                Jinak s ním souhlasím, že to co píšete působí někdy dost absurdně (jak píše že „řeknete reálná čisla a následně vychrlíte činskou zeď teorie“ – to sedí). Odsuzujete nepřesnosti a dojmy, oháníte se nějakými reálnými výsledky, ale přitom to co v argumentacích provádíte je často taková hra „představme si například“, kdy si najednou vycucáte z prstu nějaký – pro mě zdánlivě – nesmyslný a účelový příklad a tvrzení. A když srovnáváte nějaké výsledky, orientujete se podle měření kde je třeba valivý odpor 15–20W a rozdíly mezi jednotlivými nejlepšími plášti jsou tam v jednotkách wattů. Ale uniká Vám, že dost lidí jezdí na tak mizerné konfiguraci, že tam snadno mají „valivý odpor“ třeba 40W, odkud se mohou „lehkou úpravou“ výrazně posunout… což zkrátka pocítí i bez toho wattmetru.

                0 0
                • MlokCZ  

                  Srovnání dle subjektivních pocitů je úplně mimo, což ví každý, kdo už někdy jel s Wattmetrem. Subjektivní pocity ve kterých je zahrnut i aktuální stav organimsu běžně dosahují chyby i více než 20% (někteří tu předvádějí i mnohem horší výsledky), což je úplně někde jinde než ty rozdíly toho co se srovnává.

                  Naštěstí v době dostupnosti reálných měření už ty subjektivní dojmy nikoho nezajímají.

                  0 0
                  •  

                    Když si tu chcete hrát na vědce a na přesnost, tak by jste si měl uvědomit ten základní obecný fakt okolo měření a vyhodnocování čekoliv a to že čím přesnější měření chcete mít, respektive čím menší řešíte rozdíly, tím podstatnější je přesná definice podmínek testu… a uvědomění si toho o čem vlastně ten test nebo měření vypovídá. A Vám jaksi zcela uníká, že tu periodicky srovnáváte hrušky s jabkama.

                    Například v tomto tématu původně byla otázka jízda do kopce a zda horské kolo nebo trekové. V tomto pohledu jsou vaše moudra a měření zcela jiných kol, resp. zcela jiných plášťů tak nějak abych to mírně řekl k ničemu.

                    A pokud jde o ta reálná měření, tak třeba:

                    http://www.bicyclerollingresistance.com/…big-one-2016

                    Plášť je to podle mě na prd, protože je drahý. A pročpak Vám to tam nesedí a proč se tam v „přesném měření“ ten vyšší tlak výhody přináší? Spíš v souladu s tím co říkám já, než vy?

                    …a dostáváme se k tomu, že zjevně, „v době dostupností reálných měření“, s určitým materiálním zajištěním není problém udělat samotné měření, ale především jeho správnou interpretaci. Máte plná ústa moderní techniky a měření, ale to nic nemění na tom, že píšete hlouposti. Stačí mi abych si sednul na kolo a projel se a vidím to. Jenže jste asi ještě nepochopil, že nesedím na silničce a že to zda kopec vyjedu nebo nevyjedu není „subjektivní“ ani „pocitové“ a že ten rozdíl není daný tím jak se vyspím.

                    0 0
                    • jecnak  

                      Myslim ze je treba hned v oocatku zahrnout do mereni kvantove jevy. Tak treba je zcela nejasne, zda pri mereni merim opravdu danou velicinu, ci jiz vlastnim merenim ovlivnenou hodnotu. Vedci se o toto prou leta a vysledek nejasny. Prosim o upresneni.

                      0 0
                      •  

                        V některých případech bych určitě souhlasil s tím, že měřením se objektivní stav stává subjektivním.

                        0 0
                        • tromboonen  

                          To není pravda, po určitou dobu jsem si myslel (pardon, domýval se), že jsi pouze subjektivní blb, po delším měření jsi ovšem objektivně prokázal, že jsi objektivně ten největší blb, jakýho jsme tu měli…

                          0 0
                          • ˘Ö˘ Krab  

                            Prosil bych bez urážek. Tohle přirovnání si slušní blbci nezasloužili, hleď se jim omluvit!

                            0 0
                            • matbiker  

                              Já jsem mu v jedné odpovědi napsal, že je *****, ale ani to na ni nezapůsobilo, takže nevím co dál…

                              0 0
                              • tromboonen  

                                Mě se jednou podrážděně ozval(a) na kreténa, byl to ovšem ******* komoušskej, což je (v jeho/jejím případě) objektivně zásah do živého…

                                0 0
                    • AussigBiker  

                      3022, marne premejslim, proc ses rozhod pro seberealizaci tady na bike foru. Informacni hodnota tvych zdeleni je diskutabilni, treba to o brzdach, motas do toho spoustu veci o kterych nikdo ani puvodne diskutovat nechtel a nechce, pises kilometrovy elaboraty od veci, ktery casto jen tak filozofujou o nesmrtelnosti chrousta mimo tema a s realnyma nebo dokonce osobnima zkusenostma nemaj nic splecnyho. Obcas zabrousis do vlakna, kde s vecma nemas vubec osobni zkusenost a myslis si, ze predavas zajimavy moudra, ale opak je pravdou.

                      Stavis de role odbornika na strojarinu (materialy?), foceni, kresleni, behani, na tlak v plastich, vis jak to chodilo za komancu a ve stejny dobe na zapade, ale pritom dle tvych slov te komunismus jenom liznul. Casto je ti dokazano, ze o tom vis kulovy nebo vubec nic a vubec to nejsi schopen reflektovat. Pricemz od ostatnich chces, aby reflektovali tvoje nazory. To ses takovej grafoman? Nebo mas tolik casu? Nemas seberealizaci v realnym zivote at uz pracovnim, nebo osobnim? Nebo ses tu rozhod trollit?

                      0 0
                      •  

                        Váš zájem mě těší. Ale víc by mě těšilo kdyby jste reagoval konkrétně a vysvětlil mi v čem konkrétně z toho co píšu se pletu a jak to podle Vás je.

                        0 0
                  •  

                    reálná měření jsou k ničemu, když jednomu třeba vyhovuje „měkčí“ rám a menší tvrdost pneu-a je tedy více v pohodě l- na standardní okrsce rozhrkaný tvrdý alehký kostitřas za 200 tisíc (samozřejmě „objektivně "účinnější“ , co se přenosu výkonu týká) může být pro někoho zlou můrou a pak si sedne na měkčí a pohodlnější(lev­nější) kolo a zajede lepší časy…

                    Sladit rám, komponenty a individuální požadavky cyklisty je alchymie ..a právě subjektivní pocity (psychika jezdce)hrají při závodech rozhodující roli..

                    Tohle , ale platí i pro rekreakční ježdění .. takže stále dle vás NIKOHO subjektivní dojmy nezajímají? :-)

                    0 0
                    • AussigBiker  

                      Nikdo tu nezpochybnuje placebo. Ale 3022 furt mele o tom, ze je lepsi prefoukanej plast (objektivne). Dle mistnich guru ale neni a Mlok sem daval odkaz na nejaky mereni. Tomu verim, ne nekomu, kdo si cuca fakta z prstu a furt mele svoji (3022). A jiny jeho vezblepty sotjej za to, ale to je jina story.

                      0 0
                • jecnak  

                  Prosimte, co beres za prasky? Chci to taky.

                  0 0
        •  

          mluvíte o valivých odporech ale o boční tuhosti plášťů nemluvíte! Ze zkušenosti vím, jak podhuštěný plᚍ při silovém šlapání „vybočuje“ a nepřenáší sílu z pedálů do „přímého směru“. takže valivý odpor je skutečně vůči boční tuhosti zanedbateln-

          0 0
          • JFtryall  

            Myslis pri jizde ze sedla? Jestli se ti v sedle nadmerne deformuje plast do stran, tak bys mel zamakat na technice slapani.

            0 0
            •  

              Těžko si umím představit takovou techniku šlapání v sedle, kde by se mu plášť jednostranně deformoval do stran, takže předpokládám může mluvit o silovém šlapání malou kadencí – větší impulsy s většími prodlevami povedou k větším „rázům“ tzn. větší krátkodobé deformaci pláštů, což by mohlo znamenat větší ztráty, než pokud by jel rovnoměrněji s větší kadencí nalehko a tedy i s menší deformací. Moc si ale nedovedu takový způsob šlapání kde by se to skutečně nějak víc projevovalo v praxi představit jako praktický.

              Pokud jde o šlapání ze stoje, byla by situace jiná, ale tam zas osbecně může být celkem jedno jaký celkový odpor je na kole – pokud tahle pozice v danou chvíly člověku umožňuje přirozeně dát víc wattů než by vyvinul v sedle. Takže nějaké měření skrze wattmetr by mohlo být úplně mimo a lze předpokládat, že např. optimální huštění by tam zase bylo trochu jiné než pro jízdu po rovině, ať už z důvodu jiného rozložení váhy přední/zadní, nebo těch rázů, nebo jiné rychlosti, nebo jiných požadavků na tlumení a „tuhost“.

              0 0
              • ˘Ö˘ Krab  

                Bože.

                0 0
                • tromboonen  

                  Člověk klikne na BF a 90% nových příspěvků je od číslovky a Tomasfantomase, plus jeden od soudruha z kruháče… to už začíná bejt hackerskej útok, akorát to hackeři musej dělat ručně, protože je soudružky ve škole nic nenaučily :)

                  0 0
              • JFtryall  

                Ja mam zmerene, ze na kopci, ktery ma kolem 10 minut se musi pri jizde ze sedla vyvinout cca o 10–20w vic, nez pri jizde v sedle( testovano cele v sedle a cele ze sedla). Vetsi deformace plastu a vetsi plocha pro aero odpo. Navic ta prodleva v tahu slapani zpusobi malou ztratu rychlosti, kterou je potreba zase rozjet. Takze ze sedla v nastupech, prudkych mistech, ale bezne je lepsi jezdit v sedle a soustredit se na slapani.

                0 0
                •  

                  No, měříte předpokládám výkon na pedálu nebo na středové ose a srovnáváte to ehm. s pohybem celého kola . Což nemusí být to nejdůležitější. 10–20w je v daném případě kolik? 5–10%? To není až tak zlé. Pokud člověk občas narazí na stoupák na který je jeho převod moc, je jízda ze stoje jediný způsob jak to rozumně urvat a ten nutný výkon navíc mu pak vadit nebude. Jednak pak s pomocí vlastní váhy urve víc a druhak může rozumněji jet nižší kadencí (pod 72/min. mi v sedě přijde nepohodlné, ale ve stoje okolo 50/min. jde). A dokud se to ze stoje dá táhnout +/- jen vahou těla, není to intenzita, kterou by člověk trochu v kondici na nějakých 10–15 minut nedal – je to obdobné jako jít do schodů nebo do prudkého kopce.

                  Podle mě (kromě podkladu, zatížení) je hlavní otázka jak dlouhý a prudký ten kopec je. Obecně se říká, že je lepší lehký převod a točit na optimální kadenci, zpravidla někde 85–100/min. , individuálně. Ale to co jsem se tu snažil mj. naznačit bylo i to, že ne vždy je ten lehčí převod výhoda. Částečně myslím i proto, že výrazným odporem do kopce je váha/gravitace a ta nepůsobí na metrech, ale v čase. Takže z hlediska celkového výdeje energie může být efektivnější vyjet kopec rychleji na tvrší, než se s tím „pohodlně“ mazat na měkčí. A víc na tvrdo to člověk dá ze stoje. Na treku mám často „dilema“ jestli kopce které ještě nepovažuju za kdovíjak drastické, ale neoznačil bych je ani za pohodlné (tak 8–10%) jet kadenčně točit na 28×28 nebo to lámat ze stoje na 38×20. Po delší cestě zpravidla zvítěží pohodlí a šoupnu tam 28×28… ale na konci si tím taky kdovíjak úžasně nepomůžu. Ale když jedu s lidmi co jedou na elektrokole, 28×28 pro mě není alternativa, protože by mi prostě ujely, takže 38×20 a zadýchám se víc, ale když to vydýchám, nijak zvlášť urvaný tím nejsem.

                  0 0
                  • ˘Ö˘ Krab  

                    Buď jsi objevil perpetuum mobile nebo bys už těch blábolů mohl pro dnešek nechat.

                    0 0
                  • JFtryall  

                    20W navic pri horsim vyslednem casu je celkem spatne. :-) Mereno na klice a bude to odpovidat i kdyz to mereni bude odkudkoliv. Samozrejme, ze jizda ze sedla ma svoje vyhody. Pri nizke kadenci a prudkem stoupani uz proste neni jina moznost, ale dlouhodobe to neni moc efektivni…mela by to byt zalezitost maximalne jednotek minut. Jinak optimalni kadence se primo odviji od toho jakym usilim clovek jede. Ve stoupani je to o par otacek niz, nez na rovine a kolem 90 otacek v kopci se jezdi casovky a celkem vysoke usili. Optimalni dlouhodobe otacky jsou kolem 80–85. Chce to ale pouzivat naslapne pedaly, mit dobrou techniku slapani a znat ty pravidla.

                    0 0
                    •  

                      Myslel jsem, že se bavíme o steném čase. A pokud je to 20W např. z 300W je otázka „jak moc“ je to s ohledem na jiné věci špatně. Dlouhé táhlé stoupání bych ale určitě taky nerad jel ve stoje.

                      To měření na klice podle mě nevyhnutelně přesně nereprezentuje náročnost té práce pro „pohonnou jednotku“/člověka, to je mj. to co jsem chtěl říct.

                      0 0
                      • JFtryall  

                        Vyssi usili+ horsi finalovy cas cca 10 vterin na 10 minutovem kopci. Vyssi tepy, vyssi vykon, ale horsi cas. Z toho mi vychazi horsi efektivita pro dlouhodobe pouziti. Mereno kolem 280W rychlost kolem 17–18km/h pro 7–8 procentni stoupani a cim intenzivneji by se jelo- vyssi rychlosti, tim hur by dopadla jizda ve stoje. 20W je docela vyrazny rozdil, zvlast v tempovych zonach v delsich kopcich.

                        0 0
                        •  

                          No, já ne nejsem až takový závodník, takže na 10 minutách 10s je podle mě nic (přesněji je to rozdíl 1,7%), tzn. ten čas bych v daném případě bral jako identický.

                          Předně si ale nejsem jistý vhodností toho příkladu. Nechci zpochybňovat co říkáte, ale na 7–8% je 17–18km/h tedy sakra dost a dost pochybuju, že by jste to dal s 280W. Co takhle spíš 380W? Tomu bych věřil spíš.

                          A pokud budu brát, že ve stoje dáte rozumě řekl bych kadenci tak max. 60/min. a chtěl by jste tím jet 18 km/h, tak třeba na 27,5" by to znamenalo převod tak 46×18z. Což je tedy na 10 minutách 8%, ne že by se nedalo, ale bude to dost „tvrdé“.

                          Osobně by mě zajímal spíš případ většího kopce jetého nižší rychlostí. Třeba 12% při 8 km/h je podle mě takový přívhodnější příklad pro jízdu ve stoje vs. v sedě. Myslím že „točit“ to pořád bude lepší, ale otázka je o kolik, zvlášť když by se člověku nedostávalo zcela optimálních převodů na to točení při nízké rychlosti.

                          0 0
                          • JFtryall  

                            No potrebujes jeste nejake zkusenosti. :-) 7 procentni sklon neni nijak prudky kopec, spis bezne stoupani. Je to prumer za cele stoupani a moje vaha je pod 70kg. S tim je nutne pocitat. 380W odpovida pri moji vaze nejakym 21–22 km/h na silnicce a 20 na biku v tomhle sklonu a vydrzim to jet kolem 12–13 minut. Je to uz VO2Max zona a je to skutecne neprijemne tempo. :-) co se tyka prevodu, tak kadence by sedela, ale zprevodovani je nejak spatne. Ve stoje si vetsinou odrazuji o dva tezsi, takze pro 29er kolo to je napr. 36–28 vsede a 36–23 ve stoje. Vykon shodny a rychlost je na tech cca 10 minutach o cca 10–20 vterin horsi, coz je pro me celkem hodne.

                            0 0
                            •  

                              hmm..máš to teda vychytaný! ..trénuješ mladý jezdce? respekt!

                              0 0
                              • JFtryall  

                                Ano trenuju…:-) delame obcas soustredka a konzultace s JK Cycling Teamem. Cim driv clovek pochopi ty pravidla, tim lepe pro nej. Nemusi se jezdit striktne podle cisel, ale je dobry vedet jak to funguje a osvojit si ty zvyklosti, ze kvalita je nenahraditelna. Kdo trenuje podle pocitu, bez zkusenosti, tak dela obrovske mnozstvi chyb, ktere vetsinou vedou k pretrenovani nebo zraneni.

                                0 0
                            •  

                              Zkušenosti jak v čem. Moje zkušenosti mi říkají, že 7–8% při 17–18km/h s 280W těžko dáte. Leda že by jste měl plachtu a do zad Vám foukal dost silný vítr. Nebo pokud by jste měřil nějaký ideální výkon zcela bez ztrát přenosu, to by ještě snad vzdáleně bylo možné, jinak ty watty budou někde dost jinde… nebo se pletete v rychlosti, nebo ve stoupání :).

                              7.5% při 17,5 km/h by pro představu bylo VAM 1300, tzn. někde na úrovni „běžného“ závodníka Tour de France. Což když nic jiného podle mě není úplně ideální příklad „stoupací rychlosti“ pro člověka který řeší trek vs. MTB, ikdyž se bavíme jen o 12 minutách.

                              Vaše VOMax atd. mě nezajímá. Nejde mi o to se tu trumfovat kdo líp, víc (jestli někomu ano, tak fajn, vyhrál a je to u mě vyřízeno). Za barákem mám jeden kopeček s 13% stoupáním a další s 15%, nejvíc co jsem jel delší dobu bylo snad 20%. Ale bez nějakých hrdinských ptákovin, pravda je, že 7% je už pro většinu lidí dost nepříjemné stoupání, které když je delší než 150–200m, dost běžných cyklistů už vede. Na několika kilometrech pak stačí i 4%, aby to bylo zajímavé a naopak i 4% několikakilometrový sjezd je slušný rachot.

                              Jde mi nicméně o to, že pokud budeme mluvit o kopci který má smysl jet ze stání, za mě to asi to nebude 7% a asi nepojedu 18 km/h. To je podle mě v tomhle kontextu dost divný příklad, pokud se tedy bavíme o delším stabilním stoupání ne nějaké přehoupávání z rychlosti (kde by to bylo dost nesrovnatelné). Příklad by to byl možná vhodný pro nějakou závodní cyklistiku, ale neřekl bych, že tu by sem bylo vhodné tahat, protože závodní cyklisté zase asi nejezdí na treku…

                              20 vteřin na 10-ti minutách je rozdíl 3%. Nebo lze taky říct, že za 20 vteřin rychlostí 25 km/h ujedete cca. 140m. Jestli to je moc nebo málo záleží podle mě případ od případu. Pokud budu s někým závodit, tak je to asi celkem hodně. Pokud pojedu na výlet nebo někam po městě apod. tak je to dost zanedbatelné – ve městě se déle zaseknu na světlech apod. a na výletě pokud rozdíl v rychlosti/výkonu mezi jezdci bude takovýhle, tak to v rámci žádné normální skupiny nejspíš žádný problém neudělá. Nejrychleší se prostě na vrcholu 12-ti minutového kopce pokochá pohledem o 20 vteřin déle, nebo při příjezdu do občestvovny nebo navigačnímu bodu trochu dřív, s mírným předstihem obhlédne okolí.

                              Rozdíl mezi převody v sedě a ve stoje (36×28 vs. 36×23 = 1.26 vs. 1.56 – tj. rozdíl 20%?) co píšete mi přijde dost malý. Na řekněme 27.5" to u mě je typicky o volbě 28×20 vs. 38×20 (1.4 vs. 1.9 tj. rozdíl 35%?), ev. dokonce 28×28 vs. 38×20 (1.0 vs. 1.9 tj. 90%). Takže ve stoje to táhnu o dost tvrdší, což podle mě ten Váš případ může dost devalvovat ve smyslu negativ pro jízdu ze stání.

                              Já bych ale řekl, že podstatnější je, že při jízdě ze stání člověk může celkem pohodlně jet i docela dost rozdílnou kadencí, kterou by ze sedu nedal a využívat hmotnost těla a jiné svaly než normálně, takže prostě to, že to „energeticky“ třeba není ideální případ nemusí vůbec být podstatné.

                              0 0
                              • JFtryall  

                                Wattaz pro 7,2kg silnicku a 7% sklon pro 70kg jezdce bude sedet nekde kolem tech 17km/h. Je mozne, ze to je 280–300W. Zalezi hodne taky na vetru, za bezvetri to sedi. Mam to vsechno na Strave, takze muzu udelat screeny. Pro muj FTP vykon 340W je to uz pres 20km/h. Samozrejme hobby cyklista tohle tempo vydrzi par minut a musi svesit protoze je uz na hranici moznosti. V profi silnicni cyklistice to je uplne zakladni tempo v kopci v zaveru 5h etapy. :-) takze asi tak. Rozdil v tech prevodech dela cca 15 otacek za minutu a to je tak optimalni rozdil. Hodne nizke otacky pri jizde ze sedla vedou k velmi silovemu pojeti- vyssimu vykonu, pretizeni svalu, ztrate kysliku a snizeni vykonu= horsimu casu. :-)

                                0 0
                                • RomanKa  

                                  3022, ty tvoje zkušenosti ohledně wattů čerpáš odkud, pokud ne ze zkušeností s jízdou s wattmetrem?

                                  Já jakožto hobby chcíplotina:

                                  Kopec 1400m, stoupání „jen“ 6,7 %, ale to už je skoro 7, né? :)

                                  Čas: 4:56 – 17,2 km/h – VAM 1102 – 292 W

                                  Čas: 4:52 – 17,5 km/h – VAM 1117 – 295 W

                                  Čas: 4:46 – 17,9 km/h – VAM 1141 – 301 W

                                  Čas: 4:35 – 18,6 km/h – VAM 1186 – 315 W

                                  Čas: 4:30 – 18,9 km/h – VAM 1208 – 320 W

                                  Jen tak pro ilustraci. Lehčí jezdec bude potřebovat ještě o chlup míň.

                                  Je to jen část kopce, který má celkem 11,8 km a 672 m převýšení, tedy cca 5,7 %, celkově ho vyjedu za 46:56 rychlostí 15,1 km/h, VAM 860 a 243 W.

                                  Michael Kolář z BORY ho dal za 37:17, 19 km/h, VAM 1082 a 291 W.

                                  0 0
                                  •  

                                    Vycházím jednak z uváděných vzorců pro výpočet wattů z rychlosti, hmotnosti a stoupání a druhak z toho, že často jezdím kopce s lidmi co mají elektrokola a „nějaké watty“ jim to tam také ukazuje. Takže když jim tam 250W přidá elektromotor a oni k tomu přidají byť jen směšných 50W, tak do 7% kopce prostě 17 km/h nejedou ani náhodou a to samé ukazují teoretické výpočty.

                                    0 0
                                    • RomanKa  

                                      OK. Jaké watty ukazují elektrokola netuším, takže to nedokážu posoudit. Kalkulátory beru, ale je třeba pamatovat, že výpočetní vzorec nepočítá všechny proměnné, takže se reálný výsledek může do jisté míry lišit. V příspěvku výše jsem dal několik údajů pořízených kalibrovaným wattmetrem pro ilustraci, 6,7 % kopec, 17 km/h cca 290 W → 19 km/h cca 320 W při mých 62 kilogramech.

                                      0 0
                                      •  

                                        Žádný kalkulátor samozřejmě nebude dokonalý, ale třeba při jízdě do kopce po asfaltu relativně pomalou rychlostí by podle mě měly počítat s/dobře zohledňovat převážnou většinu proměnných.

                                        A je pravda, že ti lidé se kterými jezdím co mají to elektrokolo rozhodně neváží 62 Kg a jejich elektrokolo je také asi jaksi o dost těžší než Váš bicykl.

                                        0 0
                                    • plzakj  

                                      Ted ses odkopal. Jezdis na elektrokole!

                                      0 0
                                      •  

                                        Nejezdím. Jezdím na kole, společně/vedle lidí co mají elektrokola.

                                        0 0
                                    • gersa  

                                      Sakryš, já furt spekuluju, jakej koupit wattmetr na trénink a tady je řešení. Koupím elektrokolo a wattmetr bude už v ceně… A jakej panečku

                                      A teď vážně – když 2 lidi pojedou do stejného kopce 300 wattů (a to neřeším přesnost wattmetru), není to přeci známka toho, že pojedou stejnou rychlostí..... Chrti silničáři na 7kg kole vs elektrobiker na tunovem stroji…

                                      0 0
                                      • tromboonen  

                                        Neboř mu tu bábovičku… ještě nedávno měříl výkon perspirací na 1,8 km dlouhé trati ve městě… proti tomu je koukání na displej vedle jedoucího elektrokola raketová věda!

                                        0 0
                                      •  

                                        Ano, nebo jak už bylo řečeno obdobně tak když pojede netrénovaná a „dobře vyvinutá“ ženská na treku…

                                        Podle mě se tu motá páté přes deváté. Když bude řešit jak do kopců závodník Tour de France a když bude řešit jak do kopců např. holka co jede prvně na výlet do alp, bude myslet něco dost jiného a budou fungovat jiné způsoby.

                                        Mě se tu předně nelíbilo, že sem zdá se mi někdo mermomocí zase tahá silniční cyklistiku a drahé vybavení a snad se tu nakonec skoro zas máme tendenci vytahovat s kondicí apod. Takže ve všem zase snad budeme napodobovat a ve všem se orientovat dle určitých individuí která si do zblbnutí jezdí v dresíku svá „kolečka“, cenu vybavení neřeší a veškerý problém na cestě u nich řeší doprovodné vozidlo mobil – to je podle mě od běžné, nebo snad „převažující“, cyklistiky nahony vzdáleno.

                                        0 0
                                    • JFtryall  

                                      Tak to bude presnost sama. :-)) taky mi to na shimano motoru watty ukazovalo, ale bylo to nejake divne…nevim jestli to ukazuje primo pomoc motoru a nebo soucet. Protoze v prudkem stoupani kolem 10% mi to ukazovalo kolem 400–500W a realne by to muselo byt spis tech 800W+, coz mohl byt tak soucet jezdce a motoru. Jel jsem tam tesne pod limitem, takze nejakych 24+ vyssi hmotnost kola a valivy odpor pluskovych gum v neprospech ebiku.

                                      0 0
                                      •  

                                        Tak to to asi více lidem s ruznými elektrokoly ukazuje „divně“, a jaksi v podivné shodě, že?

                                        Co vím tak to zobrazovalo zvlášť pomoc motoru a zvlášť to kolik člověk šlapáním sám přidává. Beru ale, že to celé mají těžší a že ten pohon u těchdle kol nebude mít kdovíjak fenomenální účinnost.

                                        Jenže ohledně „přesnosti samé“ nevím, proč si myslíte že Vy to máte přesněji. Třeba většina kalkulátorů s tím co tvrdíte Vy zcela nesouhlasí, ať na to koukám z jaké chci strany – přímo přes rychlost, stoupání a hmotnost, nebo zpětně z VAM. Asi máte nějaké perpetum mobile / dokonalý stroj. Což mi tedy nevadí – budiž Vám přáno. Jen se tomu divím a jen bych z toho pro běžnou praxi radši moc nevycházel.

                                        0 0
                                        • JFtryall  

                                          Mereni primo ze slapani verim mnohem vic, nez kalkulatorum a merenim z elektrokola na kterem se neda nastavit prumerovani wattu po napr. 3–10 sek, navic jestli to Shimano Steps ukazovalo pomoc pouze motoru, tak by to sedelo, protoze ja jsem sam pridaval kolem tech 300–400W. Sleduji desitky vystupu z wattmetru ruznych znacek, dlouho jsem pouzival i ergometr wattbike a sedi to ok. S toleranci se samozrejme pocita, ale rozhodne to neni v desitkach wattu. Kdyz se kouknete na data od profiku, tak to wattove sedi. A je jedno jestli maji SRM, Quarq, Stages atd…300W je kvalitni tempo v kopci a na silnicnim kole to odpovida vyse uvedenemu, je to zavodni tempo silnicniho hobika. Tj. rychlost kolem tech 17–18 v 6/7% sklonu. Nevim, cemu nerozumite, mel byste si to nekdy pujcit. :-) kdyz uvedete 380W, tak to odpovida uz velmi vysoke zatezi a ve stejnem sklonu se pohybujete radove o 3 km/h rychleji, hobby zavodnik tohle vydrzi par minut, pro predstavu, profik z World Tour 40 minut. Tohle potvrdi kdokoliv, kdo jezdi podle cisel a nema ustrelenou vahu hodne do + nebo -.

                                          0 0
                                        • jecnak  

                                          Ktere presne kalkulatory? Mne totiz wattmetr + kalkulator docela presne sedi.

                                          0 0
                    •  

                      na vrcholu svých sil jsem jezdil kadenci standardně 90 až 105 , do kopců se snažil držet alespoň těch 80…(ale to bylo před 30 lety)..trenér nás prostě učil jezdit „kadenčně“…

                      0 0
                      •  

                        Mě tedy v tomto smyslu nikdo jezdit neučil, ale podle mě to hodně záleží na délce klik a době po kterou člověk chce „kroutit“.

                        Pro mě mi přijde ideální délka klik 160–165mm a na dobu okolo 1/2 hodiny s ní pak kadence okolo 110–120/min. , ale když se délka jízdy protahuje tak to klesá, u několik hodin, až někam k 75–80/min. Pro akcelerační fázi taky spíš vyšší kadence a pro jízdu terénem naopak zas nižší.

                        0 0
                      • AussigBiker  

                        Na ziletce nebo mtb? Na mtb si to u me nedovedu prestavit. Nekde jsem cet, ze optimalni kadence je okolo 80, pro vetsinu lidi nekde mezi 60–90, ja meric kadence, na mtb mivam min. pres 60–75, zalezi jak kdy, jaky kopce a tak.

                        0 0
                        • platypus  

                          Těch osmdesát je proto, že na týhle kadenci se tělo ze začátku brání, musí se to učit ale ve výsledku je to takovej kompromis pro tělo aby průměrky na vejletech byly 25km za hodinu a vejš a vůbec aby se dala posunovat celková výkonnost na kole. Ekonomika těla velí šedesát což tě sice doveze kam potřebuješ ale není zaručenej progres

                          0 0
                      • JFtryall  

                        Kadence je zavisla od intenzity jizdy. Pro kazdou intenzitu je vhodna urcita kadence. Ve vytrvalosti ses nejcasteji kolem 80, v tempovych usecich a delsich casovkach kolem 90 a v kratkych intenzitach i 100+…ve stoupani to je cca o deset otacek mene. Nema moc smysl to delat jinak. Spis to chce mit kvalitni tretry a makat na technice slapani a spravnem dychani.

                        0 0
                        • AussigBiker  

                          Ouklej, do dva smysl. No ja dycky at jsem, kde jsem, tak je to tak pul na pul nahoru / dolu, takze prumerna kadence za vejlet pak trochu klesne.

                          0 0
                • mvd  

                  Ještě jeden stav, kdy jdu ze sedla: už mě tak bolí prdel, že jí potřebuju ulevit a prokrvit ji :o) To pak, když není v dohledu kopec, tak odřazuju o 3 a jdu na chvíli ze sedla i na rovině. V dolních úchopech – nezvedá se tak moc aero odpor.

                  0 0
                •  

                  hmm..v tom musím souhlasit…nemám asi ideální šlapací techniku..ale na druhou stranu..i lidi s větší fyzickou kondicí (fotbalisté, běžci, kteřží jkedou na kole)) si vcelku v pohodě dávám…jakmile ale slezu z kola..oni si zase dávají mě¨(běh):-) ale to se tady už mnohokrát rozebíralo…Jízda na kole je velmi specifický a hlavně nepřirozený pohyb…

                  chtě nechtě postupně přesedlávám na kolobrndu-v zájmu zachování zdraví

                  0 0
    • Jirka24x  

      to jsou studie jak cip. Nikdy to neni o kole ale o jezdci :D

      0 0
    • kubad  

      Nekrmte toho trola, buď je to blb nebo to dělá schválně a zajebavá fórum !!!

      0 0
      • kokoska.rokoska  

        Podle mě si z vás (nás) prostě dělá zadel.

        0 0
        • Prasopes  

          No jo, ale takový nekonečný traktáty, kvůli zadely? A takovou dobu, v takovém množství? Nene, ten věří, že má poslání, tohle by kvůli srandě nikdo nedělal

          0 0
          • Breakpain  

            To je ten typ fanatika, který prostě chce, abys ho upálil na hranici ;) …

            0 0
        • MlokCZ  

          Ono je to fuk, jestli si z nás dělá prdel nebo to myslí vážně, výsledek je pořád stejný. Budu se v každém případě už snažit na něj nereagovat nebo reagovat co nejméně.

          Nikdy nereaguju z důvodu, že by diskuze s ním měla nějaký smysl, ale vždy kvůli tomu, aby zakladatel vlákna nebo jiní co se ptají neměli ve vlákně jen úplné nesmysly.

          0 0
          • kokoska.rokoska  

            Rozumím, chápu a je to z Tvých příspěvků vidět. Přesto se obávám, že boj s větrnými číslovkami nelze vyhrát…

            0 0
            • Libores  

              je to takové pěkně cvičení, alespoň to člověka nutí se nad některými věcmi zamyslet a zformulovat si názor.

              0 0
          • jecnak  

            Popravde bude to prvni nick, co kvuli podobnym blbinam dostane ban. Uz se na tom pracuje.

            0 0
            • Barak  

              Trochu kravina, né?

              0 0
              • 01carbon  

                Si vem ze by ty jeho kraviny nekdo veci neznaly vzal opravdu vazne.

                0 0
                • Barak  

                  Lidi tady píšou spoustu kravin, a co? Přece někoho nezabanuješ, jenom kvůli tomu, že diskutuje a píše dlouhé komenty? Nejlepší je na něj nereagovat. Někteří si bohužel nemůžou pomoct a nahrávají mu svými posměšky a urážkami. Když ban, tak všem stejným metrem…

                  0 0
              • mvd  

                On(a), kdyby neopouštěl(a) hranice pár zábavných vláken, tak by to bylo v pohodě. Člověk by si tam zašel, když by měl potřebu se pobavit nebo zažít pocit úžasu. Ale bohužel to připomíná mor, který se rozlejzá úplně všude :o(

                Nebyl by možný selektivní ban? Jako, že by si mohl(a) založit svoje vlákna, kde by se mohl(a) realizovat a lidi by věděli, na čem jsou podle zakladatele vlákna? Věřím, že by měl(a) slušnou návštěvnost :o) A do ostatních zákaz?

                0 0
                • tromboonen  

                  Ječňáku udělejte mu/jí rezervaci – seznam povolenejch vláken… a možná seznam zakázanejch témat (holocaust a komunismus?).

                  0 0
            • ˘Ö˘ Krab  

              To bys nám přece neudělal.

              0 0
            • BB  

              to nedělej, ať píše co píše, tak má na to právo. Když jsem občas padl doprostřed diskuse, tak mi spíše na ban připadali jeho oponenti. Vždyť přece když někdo má jiný názor, třeba podle mého soudu špatný, tak není potřeba ho zašlapat do země. On své oponenty navíc oslovuje vždy slušně, na rozdíl od vás. A jestli si z vás dělal srandu, tak se mu to fakt podařilo.

              0 0
              • AussigBiker  

                „A jestli si z vás dělal srandu, tak se mu to fakt podařilo.“

                Sranda nevadi (Onuce, navic on to dela takovym milym zpusobem, nebo je to fakt vsechno pravda a to ja nevim). Co dela 3022 to je trolleni a to je proti pravidlum snad na vsech forumech.

                Jinej nazor, ani minoritni, ani netradicni nevadi. Vadi, kdyz nekdo rozesira. To 3022 podle me dela. Kdyz se budes takhle v kolektivu chovat, budes za podivina a kdyz se budes navic chovat jak idiot, tak te z neho vystipou, nebo odejdes sam.

                Muj osobni nazor je ten, ze trolli schvalne a zkousi, kam az muze zajit a jak dlouho mu to projde. Ale je to je to jenom „odborny odhad“, muze to se tak chovat i v realu, to se blbe poznava takhle pres net.

                0 0
                • BB  

                  no nevím že by něco rozesíral, musí mít spoustu času a možná věří tomu co píše. Mě to nijak neuráží, nemám potřebu ho zadupad do země, když má čas, tak ať píše. Myslíš, že ten zakladatel threadu, který se na tněco ptal se nechá nějak zmást jeho názory ? Vůbec ne, ten je zmatený z té party pistolníků, kteří do něj pálí. Jinak je celá diskuse úplně k prdu a zakladateli, který se chce poučit nepřinesla vůbec nic. Ten si akorát musí myslet, že na tomhle fóru se pohybuje parta šílenců. S prominutím pánové.

                  0 0
                  • AussigBiker  

                    Viz. prispevek nize od Gerrarda. Zasvinuje vklakna, to, ze je tu spousta plknu o nicem a ve spouste dalsich vlaknech je mimo jiny jeho prace a ostatnich, ktery na nej reagujou. Ja ho moc nectu, nereaguju, trolly je lepsi nekrmit.

                    A to mi vadi, ze ve spouste vlakem pise uplne od veci a tim padem jejich informacni hodnota je nula. Jinak me to taky neurazi, jenom mi to vadi :).

                    Pokud se zakladatelka vlakna bude na BF pohybovat deleji a vic jezdit, tak zjisti, ze kolo do kopcu je blbost, musi proste kopce jezdit a namakat fyzicku a po case se svymu dotazu zasmeje :). A zjisti, ze BF je celkem fajn forum. Jinak do kopcu prej elektrokolo, slysel jsem, ze do kopcu pomaha :)

                    0 0
              • gerrard  

                Muzes byt sebeslusnejsi, ale kdyz si trol tak zustanes trolem. Do ktereho vlakna se vrhne, tak to zasvini a uz se neda cist a pokazde se najde vul co s nim zacne diskutovat.

                0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.