• Waya03

    Mám z inzerátu na cyklobazar.cz zamluvený jeden rám z favorita, údajně F1. Snažil jsem se pracně vyhledat jak bezpečně poznat ty dobré F1 rámy které se vařily z lepších slitin než všechny běžné favority, ale úplně moudrý z toho nejsem. Co byste podle obrázku řekli? Je to on nebo ne? A jak si případně ještě při předání ověřit. Průměr sedlovky prodávající na moji prosbu prý „naměřil nějakých 26 mm“.

    • Rychlej turista  

      U F1 je patka v kuse s rámem.

      • BikerM  

        F1 patku v kuse s rámem mít nemusí ne? Mám doma jednu z původních F1 a patku v kuse s rámem nemá..

    • JSt  

      to by mohlo byt. ale f1 neznamena, ze to bude z renoldu.

    • Járaa  

      Zdá se že to bude F1, chce to ale poměřit. Fotku z druhé strany, pravá patka musí mít držák na hazku.

      http://www.flickr.com/…624041508575

      • Orfi  

        Nebyla nahodou zadni stavba u F1 kratsi nez u klasickyho Favorita . Navic nexistovalo neco jako F12 to byl ram z normalni nezkracovanou stavbou ale z kovanejma patkame .Ale mozna se pletu je to uz nejaky patek .

        • Járaa  

          Ano F1 byl zkrácený, a F12 byl nezkrácený, oba měli kovaný patky s držákem na hazku. Někdy patka praskla uf uf!

    • Volf  

      Průměr sedlovky 26,2 mm a krátká zadní stavba :-)

      http://www.cyklodiskuze.cz/…t-f1–56–57cm?…

    • Hroch obojzhivelnyj  

      U tech Babickeho „jeste lepsich“ F1 byly mufny trochu obrane pilnikem jakoby do ztracena, a mely kratsi zadni stavbu. Tohle vypada jako slusny kus, podle mufen konec 80.let.Seriovka to rozhodne neni, i podle bowdenu zadni brzdy nahore. Minus je ze je bez vidlice, ptal bych se proc a podival na trubky hned za hlavovou trubkou, jestli nejsou prohnute.

      Galerie sberatele favoritu, koukej po mufnach

      http://www.flickr.com/…etro_cz/sets

      • alinceb  

        Toto je imho stejný rám, jako mám já, jen 54ka. Mufny jsou z přelomu 80. a 90. let. Je to buď poslední typ F1ky a nebo se později přejmenoval na Passat. Chomutovské trubky 26.2mm sedlovka, kované koncovky se šroubovacími dorazy, nýty na 1 košík, bowden vedený vrchem horní rámové trubky, zadní rozteč 125mm (takže 8mi kvalt a víc tam nevleze)…

        Btw. pokud bys chtěl originální vidli, tak se mi jedna válí doma…;)

        Můj rám je teď na opravě ulomené patky + dostane nižší můstek (chci novější čelisti Chorus nebo Record s excentrem) a roztažení zadní stavby na 130mm. Ještě zvažuju dodělání nýtů na košík na sedlovou trubku…:)

        • JSt  

          127mm byvala ta zadni stavba. na 130mm vklidu roztahnes ;-)

        • Waya03  

          Nu díky za postřehy, dneska jsem ho donesl domů. Kratší stavbu než moje starý fávo to opravdu má a sedlovku 26.2mm taky. Vidlice by se mi šiknula!

          • Neunzikger  

            Ne každý rám favorit s krátkou zadní stavbou je F1. Šikovní borci dokázali zkrátit jak vidli tak i zadní stavbu a osadit novými patkami – origoš kovanými favorit, které se daly koupit. Měnila se i hrazdička v zadní stavbě pro brzdu. Tzn. i z rámu s vobič plechovými patkami vznikl krátký rám s kovanými patkami s roztečí zadních patek 130 mm. Pozná se to dle toho, že prolis pro pneu ve vnitřku řetězový trubky zadní stavby nesedí k pneu, ale po tom zkrácení vychází až na dráty.

      • Hroch obojzhivelnyj  

        nema ocka na blatnik, to je taky +.

        • jIrI___  

          A pro jiného -.

        • JSt  

          ty ocka imho nic neznamenaji. pry to letovali z toho, co zrovna bylo po ruce. jsem mel ta ocka i na nizke nevrtane drahove vidli :-).

    • scalar  

      Tohle je dobrá F1

      • alinceb  

        Palec dolů za doprasenou „sadu“ – řazení a kliky Campa, brzdy a páky 105, šaltr a smyk 600… Pěkný je na něm akorát lak a zavidím ten forbec Cinelli…:)

        Až budeš někdy v Brně, tak se zajdi podívat k Nakládalovi a pěkné F1ky…;)

        • scalar  

          Palec dolů za blbé kecy – osazení je čisté Shimano.

          • alinceb  

            Máš recht, nevim proč, ale ty kliky mi přišly na pohled jako Campy…:) A asi bych je měl mít fakt nakoukané, když je mám ve sklepě v krabici. Když na to tak koukám znovu, tak je to vlastně skoro stejné kolo jako moje v původním stavu. Jen náboje byly 600 (nevím, co je na tomhle) a ráfky Giro Galli…a taky jiná bižu…

            A ten forbec vypadá z profilu jako klasická cinellka, ale je pravda, že podobných je hafo…:)

        • JSt  

          hodne odvazny typovani osazeni :-)). podle ceho treba poznas, ze ten forbec je cinellka z takove fotky?

          • scalar  

            Vždyť nepozná ani nejběžnější 600 kliky :-)

          • scalar  

            Mimochodem, představec není Cinelli :-)

            • jIrI___  

              :-D ale snaha se cení.

              • scalar  

                Docela zbytečná snaha komentovat kolo, na kterém jsem jezdil v době, kdy on za sebou tahal kačera :-)

                Kdyby věděl, co je to za rám tak se z toho …

            • JSt  

              :-)) jeste sedlovka je selcof a jak na svinu to je zatim gipiemme :-)).

      • Bat1  

        To musí frčet, vypadá krásně.

    • Kubiczech  

      Může mi někdo pomoct s identifikací tohohle rámu? Údajně F1 1981, ale netuším, jak to poznat.

      • alinceb  

        Imho to F1 není. Vraž do sedlové trubky šupleru – pokud má 26,2mm, je to F1…;)

        Na F1 to má i dlouhou zadní stavbu, F1 má vedení bowdenu Z brzdy po horní rámovce skrz 3 objímky, F1 nemá očka na blatníky a má jeden pár nýtů na košík…

        Jinak toto je imho favorit F12 – tuzexová záležitost nebo podpultovka…;)

        • jama  

          Dovolím si oponovat, vyobrazený rám není F12 (rámy F12 byly záležitostí 60. a 70. let). Jde sice o rám F1, avšak tzv „tovární výroby“ neboli F1/TV. Od obyčejných cesťáků se liší pouze můstky na zadní vidlici, které nejsou plechové, ale trubkové. Hlavní poznávací znak je sedlová mufna – vzpěry jsou vsunuté do ní (typické pro cesťáky), nikoli vně a šikmo seřízlé – jako F1 Special, či F12. Sedlovka má průměr 25,7. Patky sice kované, ale v 2. polovině 80. let je měly i cesťáky. Když je F1/TV „na kolech“ vynikne i extra úhel hlavové trubky (krátká horní rámová trubka). Kola s těmito rámy se prodávaly skutečně často v Tuzexu, jako galuskáče se středem a řazením Walter, brzdami Centric a semišovým sedlem, bez blatníků a světel. Přikládám hlavní poznávací znak rámů F1 Special – sedlovou mufnu se vzpěrami.

          • Joseph de Sax  

            tohle vypadá na F8…

          • Kubiczech  

            Pokud se tenhle text týká rámu na fotce výše, tak průměr sedlovky by seděl. Sedlové vzpěry jsou ale uchyceny jinak než na tvé fotce.

            • jama  

              Ano, moje reakce se týkala příspěvku KUBICZECHa. Ještě jednou to zopakuji: Tvůj rám je F1/TV (tovární výroba). V podstatě cesťák s trubkovými můstky na zadní vidli a vzpěrách. Není to F1 Special, který dělal v Rokycanech ručně Fr. Babický a dalších několik lidí.

          • alinceb  

            Asi máš pravdu, nicméně to je pořád jen obyčejný cesťák trošku vylepšený a upravený pro juniory.

            Takhle otypoval F1 Franta Babický v rozhovoru pro časopis Motorjournal (autor: Jan Králík):

            //Legenda F1

            Na počátku 50. let, tedy v době, kdy jsem ještě ve Favoritu nepracoval, bylo každé závodní kolo originál. Stavěli je z toho, co bylo zrovna po ruce, osazovali tím, co právě přišlo, snad žádná dvě kola nebyla stejná. Trubky Vitus, spojky české, jednou přehazovačka Huret, jednou Versol, jindy Union. Na kvalitu se dbalo, ale nedalo se hovořit o tom, že by se vyrobila byť třeba malá jednotná série. Kola ani nebyla nijak značená, byl to prostě závodní Favorit.

            Pracovní podmínky v dřevěném baráku, kam jsem v padesátém sedmém nastoupil a kde jsem pracoval v jednom koutě pod mistrem Františkem Haškem, se zlepšily výstavbou nového závodu. Tam už se počítalo se speciální dílnou, kam postupně přicházeli noví mechanici, až nás tam bylo deset. Dostali jsme nové stroje, přípravky i ponky. Tady jsme stavěli sportovní kola. Ta byla rozdělena do tří kvalitativních kategorií: F1, F1 Special a F1 Super Special – to byla kola silniční. Kola pro dráhu se značila jako F2, kromě nich jsme vyráběli kola pro kolovou, pro krasojízdu, tandemy i kola pro závody za motorovými vodiči.

            Materiál na rámy pocházel z různých zdrojů. Dovážely se trubky Vitus, Columbus a Reynolds 531. Lišily se složením materiálu, sílou stěny, případně i průběžným zeslabením a opětným zesílením. To vyžaduje různou teplotu při pájení a má vliv na tuhost a váhu rámu. Také jsme odebírali trubky z Chomutova, kde se vyráběly v licenci Mannesmann. Ty se švem byly na sériové rámy, bezešvé L-Roll pro závodní kola. Měly sílu stěn 0,8 a 1 mm a průměry 26 a 28 mm. Spodní rámová trubka byla 1×28 mm, horní 0,8×26.

            F1

            Když jsem nastoupil, měla produkce speciálních kol systém od objednávky přes nákup, sklad, montáž a expedici. Kola už také měla svá značení. Favorit objednával zahraniční materiál přes Motokov, tedy podnik zahraničního obchodu. V té době bylo nemyslitelné, aby si výrobní podnik opatřil potřebné díly sám.

            Kola F1 byla pro cyklistické oddíly a vyráběla se v menších sériích. V deseti lidech se jich dělalo měsíčně 30 až 60 podle objednávek z klubů, výjimečně také přišlo pár kousků do maloobchodního prodeje. S těmito koly disponoval Svaz cyklistiky při Československém svazu tělesné výchovy (ČSTV), který klubům přiděloval poukazy. Kluby pak u Favoritu specifikovaly výšky rámu a další parametry, podle toho se postavil plán výroby.

            Kola Favorit F1 byla určena začínajícím závodníkům, nejčastěji dorostencům a juniorům. Také jsme jim interně říkali „véčka“ – jako výrobní. Byla vybavena domácím materiálem, měla české ráfky, české přehazovačky, přesmykače, středy, brzdy, zkrátka nic ze světa. Vzadu byla čtyřkolečka, závodní kola Favorit nikdy neměla tříkolečko, vpředu byl dvoupřevodník, pokud ovšem někdo výslovně netrval na tom, že vpředu chce jen jeden talíř. Rámy se stavěly z českých trubek, ve větší míře z levnějších se švem, méně bylo těch bezešvých nezeslabovaných L-Roll. Jejich pevnostní parametry v některých ohledech i překonávaly pevnost trubek Reynolds, třeba i zbytečně, ale v pružnosti zůstávaly za nimi. Aby vyhověly požadavkům, byla jejich síla větší než u zahraničních trubek jiného složení, a byly tedy těžší. Také cena rámu z trubek beze švu byla vyšší než rámu z trubek se švem.

            Nešlo jen o kvalitu materiálu, ale také o geometrii rámu. Ta se nastavovala na polohovadle, a to prakticky v úhlech, které se nedaly měnit. Spojky se tvarově neupravovaly, koncovky na vidlicích byly delší, rozvor kol také, do prostoru mezi rám, resp. mezi vidlici a kola se musely vejít blatníky na zimu. Stavba klasického Favoritu F1 byla do jisté míry kompromisem.

            Většina prvků výbavy vznikala ve Favoritu, ale nikoli všechno. Výkovky klik dělali ve Kdyni a my jsme je opracovali, vyleštili, naniklovali a nachromovali. Středy kol dělal Velamos Sobotín, čelisti brzd byly většinou výkovky, které jsme nakupovali, brzdové páky jsme vyráběli my a kupovali jsme jen pryžové „kufry“, tedy návleky na tělo páky. Sedla vyráběl závod v obci Jedlka na Děčínsku, sedlové pružiny na závodní kola jsme vyráběli podle typů Brooks u nás. Poznala se podle toho, že vpředu na sedle byl oranžový terčík s písmenem „f“.

            Přehazovačky jsme vyráběli v Rokycanech podle zahraničních vzorů Campagnolo. Když vypršela jejich patentová ochrana, značili jsme je názvem Favorit. Stejně tak přesmykače. První byly dva pákové typy – s ocelovým domečkem na čtyřhranném vodítku, další modernizovaný už měl domeček z odlitku, běhal po kulatém vodítku s drážkou a měl koncové dorazy. Třetí typ už byl lankový na dvojpáčku. Přesmykače jsme pak předali do Polska, s nímž jsme na další výrobě kooperovali. Samozřejmě představec i řídítka byly od nás z Rokycan. Představec (80, 100, 120 mm) byl ocelový se dvěma spojkami, s objímkou na jeden šroub. Řídítka, říkali jsme oblouky, se vyráběla na jednoúčelovém stroji. Rovná trubka běžela podavačem a ložem, kde se vytvarovala, nejprve jedna strana, pak se do středu trubky zatlačil ocelový člen, jímž se zesílilo místo, kde se řídítka uchytila do objímky představce, pak se vytvarovala druhá půlka řídítek. Dělali jsme řídítka tří různých šířek – 400, 420 a 440 mm.

            F1 Special

            Pro závodníky jsme vyráběli kola F1 Special. Rámy se vyráběly nejčastěji z trubek Reynolds 531. U každé sady byly obtisky, které se povinně musely na dokončený a nalakovaný rám nalepit, což jsme striktně dodržovali. Sady se objednávaly podle katalogu, kde jsme si vybírali různé síly, průměry a délky, zeslabované nebo nezeslabované.

            Spodní rámová trubka byla nejčastěji 28×1 mm, tedy průměr trubky 28 mm a síla stěny 1 mm. Tato trubka nebyla zeslabovaná, je to základní nosný prvek rámu.

            Podsedlová trubka už byla redukovaná. Měla průměr 28 mm, u středového složení o síle 0,9 mm, uprostřed zeslabená na 0,6 mm a u sedla zesílená na 0,8 mm. Pro tento profil jsme se rozhodli ve Favoritu. Samozřejmě jsme trubky různě zkracovali podle velikosti rámu, který jsme stavěli. Proto výrobce doporučil, o kolik se může trubka na každém konci zkrátit, aby se už nezasáhlo do zeslabené části a nepřehnalo se to na úkor pevnosti. Polotovary se dodávaly v délce 620 mm, což v drtivé většině případů stačilo. Ale například pro Hynka Dvořáčka z Bohumína, zvaného Velryba, zkonstruoval náš letitý konstruktér Ing. Ota Šaman rám 623 – ještě to malinko natáhl spojkami. Výkres stále mám a dodnes jsem podle něj vyrobil snad dvacet kol, chlapi teď asi víc rostou.

            Kola F1 Special už byla osazena zahraničními doplňky, které jsme nakupovali prakticky výhradně u Campagnola, tedy středy kol, přehazovačky, kliky, složení, sedlovku, hlavové složení a brzdy – zpočátku velké typu 51, později přišly menší typy Piccolo, sedla Brooks a později Unica, představec a řídítka Cinelli. Švýcarské pedály Lyotard, později francouzské duralové Atom. Prakticky všechny firmy své výrobky průběžně modernizovaly nebo zcela měnily, aby byly čím dál lehčí a spolehlivější, samozřejmě také dražší. Kliky Campagnolo jsme objednávali v délkách 165 a 170 mm, těmi jsme osazovali dráhovky. Na silniční kola jsme objednávali 172, 175, výjimečně i 180 mm. Pro stavbu rámu se používaly vystříhávané, tedy lehčí spojky, geometrie rámu měla závodní charakter, kolo bylo kratší, dbalo se na doporučený sklon hlavy, délku zadní vidlice i horní trubky, úhel sedlovky – to už byla trochu alchymie. S použitím bezešvých trubek a vylehčených spojek už byl rám o několik desítek dekagramů lehčí než standardní F1.

            F1 Super Special

            Kola F1 Super Special se stavěla prakticky výhradně pro reprezentační tým, ročně jsem jich vyrobil tak do třiceti. Tahle praxe se udržela až do osmdesátých let. Kola nebyla určena k prodeji, jen pro ČSTV, a tomu se účtovala bez daně, kdoví jak. Pamatuji se, že za takové kolo osazené Shimanem z 80. let se účtovalo (účtovalo, nikoli stálo, to je rozdíl!) 2370 korun.

            Posledních dvacet let jsem pracoval sám a stavěl jsem prakticky výhradně kola F1 Super Special. Objednával jsem pro ně italské trubky Columbus. Nejčastěji to byly typy SL s různým profilem zeslabení. Někdy jsem použil trubky SLX, které se vyznačovaly tím, že byly uvnitř zpevněné spirálou, která zvyšuje pevnost – při pohledu skrze trubku to připomínalo hlaveň. Záleželo také na tvaru spojek, jak byly vykrojené a jakou technologií je vyrobili. Když mikrofuzí, pak měly slabé stěny a tedy nízkou váhu, přitom byly velmi přesné. Důležitou roli hraje také vidlicová korunka, tvary můstku, použité vidlicové koncovky, jejich délka a tvar. To všechno ovlivňuje váhu, samozřejmě i cenu. Typy F1 Super Special se od F1 Specialů lišily zejména použitým druhem spojek, typem trubek a geometrií. V dílně měli přípravek na rám Specialů, na němž se daly nastavit dvě základní polohy ve čtyřech velikostech rámu. Posunuly se dorazy a změnila se výška. Rámy 540, 550 a 560 mm se dělaly podle menšího úhlového vzoru, rámy 580, 590 a 600 podle většího, rám 570 se mohl postavit ve dvou variantách. Přitom spodní rámová trubka, zadní a přední vidlice byly stejné, měnila se jen délka horní rámové a sedlové trubky. Těchto F1 Specialů se vyrobilo měsíčně 40 až 70, byla to malosériová výroba.

            Jinak tomu bylo s F1 Super Specialy. Těch jsem vyrobil do roka pár desítek a prakticky každý byl stavěný na míru toho kterého jezdce. V tom se zásadně lišily od Specialů. Rozdíly mohly být i v použitém materiálu na rám, ale už nikoli třeba v přehazovačce. Na obou typech kol byly prakticky stejné doplňky, pokud si některý reprezentant nepřál něco zvláštního. Taková byla dlouholetá praxe.//

            • Joseph de Sax  

              pokud na to nemáš mentálně, tak to ani nečti…avotomtoje.

            • Hodan  

              A který si myslíš že je na moji velikost(180 – 185cm)? Potřebuju něco na dojíždění do školy tam i zpět cca 50 km zatím jezdím na 26" esce ale teď bych chtěl silnici 28". Má to smysl nebo si mám počkat až vyrostu a jak velkou sedlovku bych měl mít v silníčkách se vůbec nevyznám :D

            • servisman  

              26. 5. 2009

              Skrytá a nejen květnová tajemství Závodu míru až po padesáti letech

              odhaluje Rudolf Rendl, známý pod přezdívkou „Čudla”

              Ivo V. Fencl

              0 13 0

              Motto:

              „Byla to chyba, že jsme museli jezdit Závod míru po prvním máji, když bylo tak nejisté počasí. Nikomu se to nelíbilo, hlavně zápaďákům… Poručily to ale tenkrát strana a vláda! ”, poznamenal jednou u piva Rudla – Čudla, a tak začal vznikat „po etapách“ nakonec i tento rozhovor…

              „Rudlo, už je to tak dávno, že tu musíme pro mlaďochy předsadit informační rámečky. Ten kdo ale ví, tak je může vynechat! Byla to prý totalitní monstrance…“

              Bodejť, vždyť silniční cyklistický Závod míru byl založený hlavními komunistickými tiskovými deníky tří středoevropských zemí – zhruba dnes před šedesáti léty. V letech 1948–1986 to byl největší etapový závod cyklistů amatérů na světě. Trasa závodu měřila 2200 km, na území každého státu se jely 4 etapy. Prologem závodu byla časovka. Původní klasická trasa vedla z Prahy do Berlína a do Varšavy.

              ? S nastávající ženou po ZM 1958

              Rudolf Rendl, letos už dva a sedmdesátník, byl v nominaci Závodu míru dvakrát. Reprezentant republiky v silniční cyklistice od roku 1953 v regionálních přeborech několik let neporazitelný. V Plzni proslul „Čudla” Rendl opakovanými vítězstvími na tzv. Lochotínském trojúhelníku a v Kritériu RPZ. Zde se pravidelně účastnili Veselý, Růžička, Kubr, Klich, Perič, Pecina, Cihlář, Opavský a další. Kritérium Čudla Rendl vyhrál dvakrát, měl doma i šedesáticen­timetrový pohár, kde bylo mezi jinými vyryté i jeho jméno mezi nejlepšími československými cyklisty. Vrátil jej před třetím vítězství- vícekrát už vyhrát nesměl, ale pohár se k němu z dodnes záhadných příčin už nikdy nevrátil. Kdo ví, kde asi je a kdo jej má? Do roku 1957 třikrát vyhrál závody kolem republiky za muže.

              Při rozhovoru 2008?

              Nominován do pro Závod míru byl v roce 1958 za Duklu Brno (dojel 46.) a v roce 1959 (závod musel vzdát kvůli těžkému úrazu). Do sestavy závodníků pro rok 1960 měl po uzdravení přislíbenou nominaci, ale nebyl už pozván ani do širší přípravy v Klánovicích. Celý život si to nese jako křivdu. Neměl tolik štěstí jako někteří jeho souputníci a kamarádi, i když vůle a talent mu nechyběly. V cyklistických závodech od roku 1953 do roku 1957 startoval Ruda Rendl za dvanáctičlenný cyklo-tým závodu Favorit Rokycany a pak za šestičlenný Spartak-Jednotu TOS Holoubkov- ten pomáhal založit.

              ? Vítěz Kritéria

              Období 1957– 63 v literatuře o cyklistice znalci považují za léta málo úspěšná. Charakteristická jsou generační výměnou a řadou skandálů s politickým pozadím, z nichž nejznámější jsou knižně zpracované příběhy Jana Veselého (Josef Pondělík) a Jana Kubra (Ota Pavel a Jan Kubec). Publikace z Olympie – Zlatá kniha cyklistiky (R. Bakalář, J. Cihlář, J. Černý- 1984) a Závod míru (J. Černý, L. Sosenka, J. Staněk- 1987) jsou informačně cenné, ale neúplné, a zaměřují se na oslavu režimně propagandistické stránky Závodu míru.

              Ale k věci, jak vznikla tvoje přezdívka „Čudla”?

              Chodil jsem se koupat do řeky Klabavy-Berounky, kde je dodnes pěkná tůň. S kamarády jsme hráli na honičky pod vodou. Ženské se na nás rády koukaly. Někdy jsme byli nahatý a z vody na ně vystrkovali zadky. Však víš, že některé baby ve městě byly pěkný. Jako krásná žena toho zubaře. Zrovna ta, která házela mému tátovi peníze do saxofonu, když jí v kavárně hrál v boxu do ouška. Já pak svou malou rukou jsem ty papírové koruny musel dolovat. Dost často jsem si je nechal. Pro tu jsem zvlášť zorganizoval podívanou. Řekl jsem klukům, až zas bude koukat z lávky, že připlaveme až pod ní ke schůdkům a všichni naráz si stáhneme trenky a vystrčíme na ni zadky. Bylo nás asi šest, opálení jsem byli, ale zadky jsme měli bílé. Nikoho nepoznala. Jen Čudku Rendla a šla si pak stěžovat do školy.

              Vzpomínám, jak jsi v rodných Rokycanech vyhrál svoje první závody na dámském kole.

              V roce 1952 se měl jezdit Rokycanský okruh. Tam byli i kluci z tehdejšího čtvrťáku, a ti už měli Favorita a zkoušeli si, jak rychle objedou okruh ve vnitřním městě. Jelo se 20 okruhů a každý pátý okruh byl bodovací. Tenkrát kluci už předtím trénovali a měřili si čas. Já jim povídám: Pučte mi taky to kolo, já to zkusím. Tak jsem jel prvně na kole s přehazovačkou a s čtyř kolečkem. Moc jsem to neuměl používat, ale když jsem přijel, tak jsem měl čas nejlepší. Tak ještě jednou, povídají. Nechte mě vydejchat, povídám a jel jsem znovu a byl jsem ještě lepší. Neměl jsem svoje kolo, ale hrozně jsem chtěl ten závod jet. Jedině mě mohla zachránit sestra. Tu jsem přemluvil, že když mi kolo pučí, tak jí ho dám do perfektního stavu a pořádně jej promažu, aby se moc nenadřela při šlapání. To bylo v pátek, když souhlasila. Sundal jsem světlo, přední brzdu, blatníky i s dečkami v zadu, vymontoval kola rozebral středy a namazal novou vazelínou a místo věnečků jsem tam dal jen samotné kuličky. Nádherně se to točilo. Bylo to vymakaný. Z pátku na sobotu šel táta hrát na zábavu vyšnořený v kravatě. To jsem věděl, že se zas vrátí zlámanej a bude v sobotu vyspávat Taky máma odešla s kamarádkou za ním. Tenkrát nebyl žádný mladší a starší dorost, já se na závod v sobotu přihlásil jako „příchozí”. To byli ti, kdo neměli žádnou licenci. Věkově mezi 13 až 20 lety. Mě bylo tenkrát 14 let. Mohl se zaregistrovat každý. Ostatní měli závodní kola, ale i tak jsem dojel v prvním závodě v životě třetí. Táta byl muzikant, saxofon, klavír, pan kapel-mistr, měl prachů jako šlupek, vlastně tuplovaný plat, ale všechny peníze s kamarády na zábavách zkonzumoval. Vím, jak moje máma mu na tácek nechávala napsat útratu kolem jejího stolu, kde sedávaly i její dvě sestry. Táta ty dorty, a nevím ještě co, za ně platil ani nemrknul. S houslemi jsem od něj zkusil nejvíc, ale zařekl jsem se, že muzikantem nebudu, radši fotbalistou nebo cyklistou. Myslím si dodnes, že hudební sluch jsem po něm nezdědil. Tak to u nás chodilo, jako že jsem měl rodiče rád.

              Máš vzpomínky na legendárního Honzu Veselého? Vyhrál na Závodech míru 16 etapových vítězství, Růžička 12 a slavný Jan Smolík „ jen” 6. Bojem s úrazem, který postihl i tebe bych tu připomněl smolaře i hrdinu i vítěze Láďu Hellera… Kolovaly pověsti o aférách Veselého a Kubra a Růžičky. Jak jste spolu při tréninku a na závodech vycházeli?

              To bych musel vyprávět historky o vedení tréninkových deníků. Já měl nádherný v kožených deskách a pečlivě vyplňovaný. Měl jsem to i barevně, tak mě trenéři dávali klukům za vzor. Musel jsem najezdit 2000 km za leden a za únor v jakémkoliv počasí. Po pracovní době. Březen – duben se jezdilo v Klánovicích na soustředění. Tenkrát přijel Vlasta Růžička a povídá: Čo, aký tréninkový deník? Říkali mu: Vlasto, to musíš mít, kolikrát jsi jel, jak jsi jel, zrychlení nebo takhle atd. Tak je vzal do auta a ukázal jim tachometr: Tady vidíte, kolik mám naježděno kilometrů. Jéžíšmarjá, tím si to tam podělal. Taky z Klánovic jezdíval do Prahy a pak se vracel v noci z tahu v pajzlu Gutte a dojel z vršku s vypnutým motorem. Obešel barák a šel k oknu pokoje v přízemí, kde si večer přehodil páčky.. Já asi jedinej jsem to tenkrát věděl. Někdo to vyčíhal a řek, ale dodnes nevím kdo. Počkali si tam na něj bafuňáři, i masér, doktor, mechanik a najednou se otevře okno a oni: Dobrý ráno, pane Růžička, tak zítra jedete domů… Druhý den, jak byl drsňák chlap, plakal, když musel opravdu odjet domů. On ale domů nedojel a zastavil se v redakci slovenského Športu. Vylíčil jim, co mu udělali v Praze, jak ho vyhodili kvůli tréninkovému deníku. Pak si to začala rozdávat Praha a Bratislava. Mezitím se trénovalo dál. Velel tomu soudruh Brůžek a soudruh Loos. Tenkrát, vidím to jak dnes, přijde Honza Veselý a říká mu: Mně to takhle taky nevyhovuje, já jsem zvyklý trénovat jinak. Udělejte u mě výjimku. Tak dobře, řekl trenér Brůžek. Večer po večeři nám oznámil, že Veselý bude trénovat sám, soukromě, aby měl dobrou formu. Zkrátka, že naše metody, ty že mu nesedí. Takže jedenáct nás jezdilo společně a on pak jako sólista. Před koncem soustředění se pak jezdily tři nominační závody. Já tenkrát vyhrál dva. Honza hned první nominační závod nedojel a vzdal to. Při večerním hodnocení se po závodech vyhodnocoval závod a nominovalo se šest závodníků a dva náhradníci do národního týmu. Při tom byli už i novináři a televize. My jsem tam byli nejmladší a já slyším jako dnes: Kapitánem mužstva do Závodu míru na desátý ročník zasloužilý mistr sportu Jan Veselý. Všichni protestovali: Ten na to už nemá. Trenér Brůžek ještě vyjmenoval další jména, Kubr byl tenkrát hned druhý. Pak se zeptal: Co k tomu chcete říci Veselý? On mu vykal, bylo mu už 30. Veselý povídá: Nedostal jsem se do formy a na tohle nemám. Ale Brůžek: Už jen proto, že se jmenuješ Jan Veselý a všichni vědí, co jsi udělal pro československou cyklistiku, pojedeš a budeš dělat kapitána. To se tenkrát moc dotklo mnohem mladšího Honzy Kubra. S tím jsem já dobře vycházel.

              Solidarita při dojezdu v „kotli“ ?

              Malý exkurz, který se z Čudlova pohledu ve vyprávění ještě bude opakovat. Vůbec je třeba mít na paměti, že orální historie monstr závodu v podání Čudly Rendla by možná vypadala trochu jinak, kdyby se k ní vyjádřili další svědkové. Těch bohužel asi žije už poskrovnu, jestli ještě někdo vůbec… Přesto i redakční odpůrci tohoto textu, prý poplatného totalitě, přiznali, že se jedná o silný chlapský příběh…

              Na Honzu Veselého asi nejlíp později zavzpomínal i novinář Josef Pondělík- i v souvislosti s jeho kamarády Plzeňáky. Ti byli na něj vždy hodní, ačkoliv v Plzni v jedné etapě při Závodu míru skončil patnáctý, ale přesto mu večer předali pěkný kočárek. Věděli, že ho doma bude brzy potřebovat… Po hrůzostrašné noční bouřce, která jim málem vyplavila kola ve skvrňanském internátu, se vyčasilo a do Českých Budějovic jeli přes Přeštice, Klatovy a Horažďovice, tam Honza znal ze soutěží každý kámen na cestě a to uměl využít…

              Ale jak to bylo v roce 1957?

              Začala už příprava závodníků na 10 ročník nešťastně? Byl zrušen cyklistický oddíl při Ústředím domu armády. Soustředění bylo v nepoužívaném zámku ve Vranově nad Dyjí, kde se Honza Veselý v roce 51 připravoval ještě s Peričem a Lojzou Szejukem. Pak jim ohlásili, že se tam přijedou připravovat i sovětští závodníci, a bylo najednou všechno vzhůru nohama. Zámek se začal gruntovat a hned tam bylo teplo, dost jídla, ovoce i pití. Na naše kašlali. Přesto nespokojený sovětský trenér Šelesněv sebral svůj tým a odjel trénovat do Klánovic. Pondělík to zapsal a zveřejnil už před čtyřiceti lety v roce 1967 za uvolnění režimu. Tam jsou popsány i pocity Veselého, jak to bylo ve skutečnosti z jejich odstoupením z průběhu 10. ročníku Závodu míru. „Takhle sebou praštit na zem a sehrát komedii! Přijela by sanitka a bylo by po starosti. I v novinách by se to zaretušovalo. Jenže já jsem nikdy nebyl podvodník… kolo jsem dal do autobusu. Mne naložili do novinářského auta… Mysleli, že se mnou udělají senzační rozhovor. S někdejším vítězem, dnes zdechlinou Závodu míru. Vydržel jsem mlčet až do Berlína… Někdo to řekl na trase Kubrovi, že jsme to vzdal. A on udělal přesně totéž, jenom s tím rozdílem, že s kolem vlezl do sběráku… Setkali jsme se na stadionu čtvrt hodiny před dojezdem závodníků. Nikdo si nás už nevšímal. Lidi čekali na vítěze… Soudruzi, řekli nám v Berlíně, vyzvedněte si jídlo a pojedete domů vlakem…Proč s námi jednají jako s prašivými, to jsme nemohli pochopit. Už jsem nabyli lidmi, ale vyvrheli. … Zastavili nám činnost na dva roky. Kubrovi sebrali titul mistra sportu, mě titul zasloužilého mistra. Vrátili jsme oba tituly. Odznaky a diplomy jsem vložil do krabice, zavázal špagátem a odnesl na vrátnici ČSTV."

              Následují další příběhy o nevděku a novinových titulcích, kde se o Veselém a o jedenáct let mladším Kubrovi psalo jako zrádcích dělnické třídy… Taková byla ta 50. léta. Kubr na 111 Tatře budoval přehradu Orlíku, Veselý byl i odsouzen, šli po něm, a s potížemi našel závoznické a pak šoférské místo v Konstruktivě Praha. Předseda závodního výboru mu tam prý řek: „Tak ty si měl ten průser? Na to my u nás kašlem. Jestli chceš, tak zítra nastup. V té chvíli jsem se znovu narodil", vypráví Jan Veselý.

              To máš příběhu kluka, který je z úplně jiné generace než já, říká Rudla. Já o politice věděl tenkrát kulový. On taky chtě, i já chtěl závodit a vyhrávat. On měl ještě trénink v práci po noční šichtě, když na pekařském kole s nůší na zádech rozvážel rohlíky. První vítězství dobyl v Modřanech už roku 1939 a pokračoval v závodní kariéře i za okupace. Byl vítěz v květenu 1944 ve Vozdřichově Mochově. V roce 1946 byl vítěz závodu Praha- Karlovy Vary- Praha. Pověstný byl jeho kamarádský vztah úcty a respektu ke slavnému cyklistovi Rozvodovi. Nechal jej demonstrativně vyhrát v Ostravě v roce 1945, kde zabrzdil svůj spurt. Byla to chyba? … Pověstné bylo jeho kamarádství se Schurem, mnohonásobným vítězem Závodu míru, to ale začalo až v roce 1965, když byl Veselý už v Konstruktivě a s ní na závodní rekreaci v NDR a tam zjistil, že malý Schur dostal jméno Honza po něm!!! Léta to Veselý nevěděl… Takže na Závodu míru tenkrát vznikala i chlapská kamarádství! Na celý život…

              Když ses probojoval do nominace Závodu míru na rok 1958, bylo po průšvihu na desátém ročníku Závodu míru, kde to vzdali Jan Veselý i Honza Kubr. Vypadalo to, jako by se na tom domluvili. Trvalo do šedesátých let, než je vzal režim na milost a bylo jim odpuštěno. Znal jsi ale i Vlastu Růžičku, Emana Křivku, Frantu Jurzu, Pavla Doležala a další. Traduje se, že v přípravě a na Závodu míru byla v družstvu kamarádská atmosféra a netrpěly se podrazy. Jak to tehdy bylo ve skutečnosti? Někdy, když tě Čudlo poslouchám, tak to vypadá, že jste po sobě šli jako psi po kosti…

              Pavlovi Doležalovi jsem dělal mazáka na vojně v Dukle. Když nám bylo sedmdesát, sešli jsme se v Plzni pod Zimákem v hospodě. Pavel Doležal teď bydlí v Praze, vzal Frantu Jurzu autem, ten sem přijel z Brna. To jsme nemluvili jen o Závodu míru, ale taky jiných závodech, který jsme tenkrát jezdili. Na srazu při naší padesátce jsem se dověděl, že se tahalo, kdo bude dělat trenéra v Dukle- jestli Eman Křivka nebo Franta Jurza. Dali to Frantovi. Do zákulisí jsme moc neviděli. Tenkrát Jurza zrovna přijel z Austrálie. Byl to pro něj výlet, protože žádné výsledky tam nebyly… Idyla na soustředěních v padesátých letech zrovna moc nebyla a někdy ani při závodech. S Křivkou jsem se nesnášel, protože na mě házel všechnu možnou špínu nebo si vymejšlel. Pro něj jsem byl jen bažant. Mezi cyklisty nebyly ale tak napjaté vztahy, jako byly mezi funkcionáři a námi závodníky. Musíš vědět, že na šest závodníků třeba na Závod míru jezdilo šest bafuňářů. Nezapomeň, že byly 50. léta minulého století. Velell Loos, co pak dělal i prvního trenéra. Dusno v přípravě i při závodě vyvažoval doktor Václavík. Jak to tehdy chodilo, o tom se moc neví, tenkrát si z nás nikdo nepsal deník, ani se to v tisku nedokumentovalo. A bulvár nebyl! Teď se chystá a prý je už hotová tlustá knížka o dějinách Dukly Brno. Prý ji všichni, co ještě žijeme, dostaneme. Představ si, že i kola jsme měli na trénink svoje, i galusky byly naše a museli jsme si je platit. Prostě jste amatéři, plaťte! Tyhle věci v té knížce asi nebudou… Všelijak jsme to pytlíkovali i při tréninku, i při Závod míru. Přišel mechanik, byl u toho Plzeňák Aubrecht, i Loos, s tím jsem já měl problémy, toho tam dosadili komunisti, aby nás uhlídali. Měli ještě mechanika Sekuje a vykládali, že nám dali nová čtyř kolečka, myslím, že to byla čtrnáctka nebo patnáctka. Vpředu jsme měli dvoj převod 48, 44, teď se jezdí silou na převodu 54 nebo 56 a vzadu to má až devíti kolečko až na 13, to se mi zdá už docela hrozný… Když se jela první etapa, to jsme bydleli v hotelu Varšava a přijeli jsme tři dny předem.

              My Češi, Poláci a Němci, ještě museli jít do průvodu na 1. máje. Prošli jsme s bicykly před tribunou a pak jsme se rozešli. Druhý den se jel závod, proto jsme si šli omrknout stadion a terén. Byl jsem v tom vlastně opravdu začátečník, a i další kluci! Nominace v roce 1958 už nestála na zkušených závodnících. Na to nebyl nárok. Začalo to v nominaci. Tam byl Kubr, vzpomínám, jak se jelo se přes Čelákovice, nejdříve z Hloubětína až nahoru od viaduktu na Kbelský kopec. Skupina si 10–15 závodníků, já se držel Kubra a chtěl jsem si vyzkoušet, jestli mi ujede v kopci. On to rozbalil a jeho nástup chytil jen Hašek a Honza Novák, už je taky nebožtík, a já jsem se k nim přidal jako čtvrtý a jeli jsme na doraz. Honza Novák odpadl a jeli jsme s Kubrem na plný pecky. Byli jsme v Hloubětíně před kopcem. Už jsem byl sám s Kubrem, když mě ale chytla křeč v kopci do jedné nohy. Našponovala se a nemohl jsem ji ohnout nazpátek. Mlátil jsem si do stehna a o jedné noze jsem kopec dojel. Mezitím mi všichni ujeli. Dojel jsem to až na konci sám. Tuhle nominačku tam vyhrál zkušený Čahoj, volali jsme na něj ahoj, čahoj, protože dělal v čokoládovně. Druhý byl tenkrát Kubr. První cena v první výkonnostní třídě bylo rádio Máj. Dali to Čahojovi, ačkoliv měl druhou třídu. Kubr se tenkrát rozezlil, jak je tohle možné, vynadal jim, urazil se a druhou cenu si ani nevzal. Už jsem byl zpátky v Klánovicích, když tam Kubr dojel celý rozčílený. Tak jsem ho musel dlouho uklidňovat. Když se vrátil ze sprch, tak na mě volá: Čudlo, pojď sem ke mně. Popošel jsem k jeho skříňce. Vyndal z ní zbrusu nové galusky italský Pirelly. Tady máš, kdyby nebylo tebe, tak jsem se do čelní skupiny nedostal. Ty jsem si pak dlouho schovával, jakou mi tím udělal radost. Nevím, kde je mohl tenkrát sehnat. A vidíš! Kubr je už mrtev, Veselý je mrtev, když pitvali Krejčího, tak přišli na to, že přechodil při sportu tři infarkty. Sám se na to pamatuji, a kluci na to taky vzpomínali, jak v Českém Brodě se svíjel na trávníku bolestí a nemohl jet hned dál. To byl tenkrát určitě taky infarkt…

              A co lékaři? Přece to nemohli přehlédnout? Neumím si představit, jak jste mohli ujet v tahu i v kopcích a při zrychleních a dojezdech 2200 km bez újmy na zdraví?

              Hlavně jsme byli mladí, vytrénovaní, strašně jsme toužili Závod míru jet a vyhrávat! Dopovali jsme se sami. Já měl speciální driák v polní flašce na zádech. Sáček kafe jsem spařil do 3/4 vodou, dolil Stockem a vyklepl tam dvě celá vejce. Na rámu jsem měl ještě čaj. To věděl jen Václavík. O Růžičkovi se zas všichni věděli, že se dopuje rumem, bylo to cítit v pelotonu, když si lokl. Měli jsme závodění po silnici rádi a chtěli to dělat. Václavík jel vždy v autu za námi a kontroloval nás před a po závodě. Měli jsem domluveny místa, kde nám podával pytlíky s pitím a jídlem za jízdy. Po závodě jsem šel na masáž. Makal jsem na doraz a měl jsem možná proto za svou cyklistickou éru patnáctkrát krát spočítaný nejlepší čas jako Čechoslovák.

              Při závodu byl další problém. Galusky se vozily navlečené přes záda nebo jsi ji měl pod sedlem. Já ji míval pod. Když jsem jel první etapu ve Varšavě, taková osmička, velký okruh a pak dva malé oblouky a dojezd na stadion. V první osmičce nás ujelo třináct, já byl ve skupině z naší sestavy sám s Italy, Francouzi a Němci. Když jsme se blížili na menší okruh, tak tam byly kočičí hlavy. Galuska se vytřásla a nikdo v té partě mi nic neřekl, ačkoliv to museli vidět. Galuska se mi zapletla do zadního kola, to se zablokovalo a jel jsem smykem, než jsem rozvázal řemínky, tak jsem málem spadl. Rval jsem to ven, abych zas chytil hlavní skupinu, nakonec se mi to podařilo a praštil jsem s ní o zem. Měl jsem z toho průšvih, že jsem ji zahodil. Dohnal jsem hlavní skupinu a byl jsem na třináctém místě. Byla to smůla, protože taktiku jsem měl promyšlenou. Ten stadion je obrovský kotel, vznikl na místě vybombardovaném za války fašisty. Tam na stadion jedeš asi 100 m tunelem a kdo to znal, tam se mohl propracovat dopředu. Já to využil a aspoň jsem snížil náskok těch na špici. Takový byly smůly a štěstí a náhody. Druhý den se jela etapa Varšava- Lodž, samá rovina, ale vítr. Kam jsem se hrabali s našimi převody na zápaďáky. Nešlo se tam udržet na špici. Tenkrát se jezdilo hodně kmihem, teď se jezdí silově, jako na Tour d'France. I tenkrát, abys to vydržel, dodávali spálenou energii do svalů speciálními tabletami. Na startu chodilo tak: Otevři pusu a šup. Každému to podávali. Já říkal, dej mi to do ruky a dal jsem to do papírku a do kapsičky. Bál jsem se toho. Pamatuji se, myslím, že to byl hlavně Maxiton a Kofein. Nebo mi dej rovnou dvě, povídám. Když jsem nastřádal tak 8–10, tak jsem je prodával za dvacku i na trase, tenkrát to byly peníze. Kluci to už věděli a chtěli je. Já jel Závod míru dvakrát a vždycky se to opakovalo.

              Měl Křivka vůbec nějakou dobrou vlastnost? Máš fotky, kde jedete i vedle sebe. A pokud se nepletu, tak v roce 1957 na Závodu míru on, nejen Kubr a Veselý, tvořili z hlediska režimu nadějný tandem. Při tom to všichni tři vzdali a naše reprezentace skončila na 13 místě? Kubr to vzdal i v roce 1953 a žádné represálie z toho ještě nebyly… Křivka to vzdal i v roce 1960 a taky se nic nedělo… Možná, že vám všem trochu primadonství stoupalo do hlavy jako jiným tehdejším sportovním hvězdám?

              ? Obdivoval Kapitonova

              Já se Křivkou nekamarádil. Chodil na nás pořád žalovat trenérům a lez bafuňářům do zadku… Byl to mazák-podrazák. Když se například jel závod kolem Berlína a jela se osmička, velkej okruh, malej okruh, on hned v tom v prvním okruhu ujel s patnáctičlennou skupinou cizinců, my jsem je ale dojeli a on nám začal nadávat, že jsme na ně dotáhli celý peloton… To máš pravdu, a zas si zavzpomínám na pana mazáka Křivku. Jeli jsme celý národní tým z Masaryčky na závody do Berlína a chtěli nás před vlakem vyfotografovat novináři. Křivka se šel podívat na lokomotivu, pak zalez do kupé a odmítnul se s námi bažanty zobáky dát fotit, i když ho všichni přemlouvali. Šel jsem tam za nim já a povídám mu Emane, přece jde o minutu, cvak a hotovo. Ty mi, bažante, nebudeš mi tu rozkazovat, povídá. A nešel! Ta fotka se nakonec musela udělat bez něho, mám ji někde schovanou. Odjeli jsme do Berlína a hned první den se jela etapa a on sám jel ve skupině asi s osmi. Jenže v dalším okruhu jsme je dohnali a celý balík závodníků se vřítil na stadion v Berlíně. Já prokličkoval až dopředu, ale tam to bylo strašně krkolomný, zvenku jsi musel vyjet po vnějšku ochozu a pak jsi padal dolů na dráhu. Tam jsem makal se Schurem, ještě jsem ho tam předjel a byl jsem tam čtvrtý. Tenkrát to vyhrál Melichov, to si dodnes pamatuji. Mohli jsem si do pátého místa vybrat některou z cen, tenkrát jsem si vzal jeden z tehdejších nejlepších foťáků – Altix. Pak jsem ho půjčoval klukům, co jezdili na Západ. Eman nám všem vynadal, že jsme celý peleton vyhecovali a dotáhli jej na skupinu, kde byl i on. Takže bylo těžko se Křivku na něčem domluvit, a jako začátečníci jsme jej sotva mohli mít rádi… Dnes by se řeklo, že neměl vůbec smysl pro týmovou spolupráci. Byl individualista a mě speciálně nesnášel… Asi cítil, že jsem vůdcem mladý party.

              To Vlasta Růžička byl taky samorost.. To se jel závod kolem Slovenska, a pamatuji, to bylo taky těsně před Závodem míru, v roce 1957, byli jsme ve skupině, nás bylo tam šest, která ujela pelotonu, a v tom mi Vlasta povídá: Čudlo, prosím Pána Boha, nech mě vyhrát, já to potrebujem, a cenu ti dam… Dobrý, Vlasta. To bylo tak 5 km do cíle… Před cílem mu povídám, drž se, já tě vezmu tak pět set metrů před za sedlo a hodím tě dopředu, tak se pořádně drž… Dobre, dobre! Tak jsem jej opravdu vší silou hodil, aby pořádně zaspurtoval… a on pravdu vyhrál. První, co udělal, tak mi dal svou první cenu a nechal mi i mou druhou… Byl jinak kovboj, ale vždy slovo na rozdíl od jiných dodržel a hned po závodě mi tenkrát první cenu dal, byla to lednička. Takovej to byl chlap! Naplno jede cyklista tak posledních 200 m, kdy se mu měří čas a kdy se rozhoduje i o vítězi… Závěrečný spurt trvá kolem 12 vteřin, často míň, je ale důležité, jakou předtím cyklista vybojuje pozici. V žádném jiném závodě nehraje takovou úlohu chytrost, rozvaha, maximální rychlost a našetřené síly…

              Letos je to šedesát a padesát let od Závodu míru, kdys jel i ty, a soukromá televize Prima tesknila, že se už něco podobného nekoná. Co si o tom myslíš? Co jste prožívali? Jak se to podepsalo na vašem životě?

              Byla jiná doba a nelze ji vrátit. Dnes a vlastně asi od 70. let minulého století i zde začal boom automobilismu. To nemluvím o dnešku! Pro silniční cyklistiku byla ideální doba před válkou, za války a po válce, kdy motorismus byl na počátku a auta na silnicích se ještě míjela s chodci a koňskými a volskými potahy a dálnice byly jen v Německu. To bylo i u nás taky nejvíc organizovaných amatérských silničních cyklistů, myslím skoro 10.000, dnes je to možná sotva třetina. A taky je tu teď v kapitalismu otázka peněz, rád bych viděl, kdo by dnes v takové mase amatérský závod financoval a kdo by tam závodil prakticky zadarmo, jako jsme to jezdili my. Tuhle máš jednu fotku ve varšavském kotli… Tady je kamarád Honza Merten, držíte se kolem ramen a dojíždíte společně do cíle… Byla to taky tak trochu naše demonstrace. Všade byla hlava na hlavě a nepřestavitelné nadšení a jásot davů.

              Na Závod míru 1958 jsme tenkrát fasovali 16 párů ponožek, ale jen dvoje kalhotky… A víš jak jsou důležitý pro cyklistu? Když jsme se potom ze závodů vrátili domů, tak na Kozím plácku na Starém městě byl sklad, skladník chtěl, abychom mu to všechno vrátili. My jsme ty ponožky museli vyměnit s Němci. Kalhotky za naše galusky nebo za ponožky. Nemohli je mít a k tomu ještě vyprané! Na trase závodu byly úplně jiné starosti. Doktor Václavík nám na startu a někdy i na trase gelenem mrazil sprejem zadek, abychom nebyli opruzení a nebolela nás tolik zadnice. To už jsme kalhotek měli za ty galusky šest, po trase si je vždycky prali a sušili na radiátorech, ráno je zasypali práškem a jelo se dál… A pak byly potíže s močí? Zde platily zásady, které se nikdo nedovážil porušit: To víš, že za jízdy, to bylo jedno, kdo jel vedle tebe, Němec, Francouz nebo Polák… to si sedneš na stehno a on tě tlačí, než se vymočíš… Totéž máš, když ti teče nudle z nosu, to je potíž se při fofru i vysmrkat, tím, byl pověstný Čahoj, rval to, ale neměl sílu ani si ani utřít nos, ale zato měl vůli ten kluk neskutečnou. Toho jsem měl moc rád. Byl na vojně u paragánů a prošel tam extrémně tvrdým výcvikem… Strašně chtěl jezdit Závod míru a pořád leštil kliku u trenéra Brůžka, ale neměl na to, aby se v konkurenci a v intrikách prosadil… To byl můj problém, já jsem zásadně kliky nikdy neleštil. Ale všichni věděli, když mě dovezou do cíle v pelotonu, tak že umím na závěr zaspurtovat a nemyslet při tom jen a jen na sebe. Ještě se vrátím k zážitkům při Závodu míru ve Varšavě. Vzpomínám, jak jsme tam letěli ze starého letiště v Ruzyni. Pekař Maraš šel do kokpitu, piloti si jej posadili k řízení, a byla z toho legrace… Tenkrát to byly božské poměry, pohoda, žádný strach, žádný terorismus… Byli jsme ubytováni v hotelu Varšava s Pavlem Kovářů, je teď v Brně, ale je to Plzeňák tělem i duší!

              Vzpomínám, jak jsem jel z práce se na kole podívat na druhou etapu 10. Závodu míru na Kyšičák v roce 1957, to jsem ještě nebyl v nominaci. Druhá etapa se tehdy jela z Prahy do Karlových Varů přes Plzeň. První i druhou etapu už tenkrát Honza Kubr Veselého nenechal samotného a táhnul jej. Na Kyšičáku už byli oba mezi posledními. Tenkrát ve stoupání zkolaboval jeden Angličan, byl v paklu, ne na špici. Krize nastala až na území tehdejší NDR. Veselý vezl v kapse poselství, to byl s Kubrem asi v páté skupině. Tam se to rozhodlo, Veselý vytáhl z kapsičky papír a dal ho Kubrovi a řekl, že to vzdává s tím, že by do Varšavy nedojel. Kubr byl pro každou volovinu, tak to dal do kapsy, že to dá známému prdelkovi Křivkovi. Veselý zabrzdil, sedl si a čekal na sběrný autobus. Rázem byl skandál nejprve mezi sportovními novináři, že mistr sportu Veselý odstupuje ze závodu. Honza Kubr si to uvědomil a jak byl v páté skupině, tak za to vzal a dojížděl jednu skupinu za druhou, až se vypracoval do prví skupiny ke Křivkovi, předal mu poselství a řek mu, tady to máš, ty vocase, a já na to taky seru. Zajel k mantinelu a nechal se sebrat sběrákem. Bylo kázání! Ráno dostali lístky a museli se vracet opravdu vlakem. To byl průšvih, protože celníci, pasovka a další lidi ve vlaku je poznali a svorně jim začali nadávat zrádci národa. Docela sprostě! Sankce režimu byly tvrdé. Vyřadili je z řad sportovců i z ČSTV, vzali jim tituly mistrů sportu. Honza Kubr šel dělat šoféra nákladní Tatry a jezdil pod bagrem na stavbě přehrady na Orlíku, asi že byl z Milevska. Honza Veselý pak dělal mnohem později z milosti šoféra u Československého sportu. Mám kamaráda z Volduch, který taky jezdil na Orlíku, zažil, jak za Kubrem přijel soudruh Brůžek v 603. Ptal se na pana Kubra. Protože ho ten kluk znal, jaký je Kubr divočák, tak jej jel varovat, že pro něj přijel nějaký Brůžek. Kubr si připravil ten největší klíč, co měl v kabině a čekal. Kluci museli Kubra držet, aby se trochu zklidnil. Kubr byl opravdu talent, a i tehdejší bafuňáři jej nějak chtěli vrátit zpět k cyklistice. Dokázal pak v šedesátých letech vystudovat při práci vysokou a stal se nakonec aspoň trenérem. To bylo dřív známé. Když se například jel závod kolem Slovenska, tak tu byli zahraniční závodní profesionální experti z Italie, ale vyhořeli na kopci do Vyšných Hájů v Tatrách. Tenkrát se Kubr předvedl v extrémním stoupání, že jejich trenér řekl, že v Kubrovi nám roste nový mistr světa. To říkali všichni! Kdyby byl tehdy otevřený svět!!!

              Ale nás nikam nepouštěli!

              Jen do NDR, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska a do SSSR. Prakticky nikam jsme nemohli, ani do Jugoslávie. Padesátá léta byla pro nás nejhorší období na sport- ať to byla cyklistika, fotbal nebo hokej. Tam se odehrály největší aféry s emigrací i s kriminály. Ani s ohodnocením to nebyla žádná sláva. Mistr sportu. tenkrát dostával 300 – 700 Kč měsíčně, jestli si dobře vzpomínám. Na závodech byly vždy jen věcné ceny. O tom mohu dlouho vyprávět, jak se s nimi hokynařilo kolem každého závodu. My jsme byli prostě ztracená generace.

              V roce 1958 jsem byl ve třetí etapě čtvrtý. Čtvrtá etapa byla z Berlína do Magdeburku. Tam jsem dojel na 12. místě, tenkrát jsme jeli pohromadě, protože nonstop pršelo. 5. etapa byla z Magdeburku do Lipska. Tam byla čedičová bombírovaná dlažba a hrozně to klouzalo, takže byl pád za pádem. Jel jsem asi na třicátem fleku. Kluci volali jeď dopředu, tak jsem se dostal do první lajny a dvakrát jsem ještě vystřídal a pak byl ten můj hrozný malér…

              Měl jsi tvrdý vojenský výcvik ve Zlatých Moravcích a na Libavě už jako záklaďák, to by vydalo na jiný rozhovor, a bylo by to o poměrech v tehdejší armádě. Dnes dorostenci k odvodům povinně nechodí a opravdoví muži se nám zde už skoro vytratili. Máme tu dnes mamánkovskou generaci doživotně nezralých a fyzicky nevybavených mužů. Proč jste si padli do oka v Klánovicích a při Závodech míru zrovna s doktorem Zdeňkem Václavíkem, veteránem z války v Koreji?

              Toho chlapa jsem opravdu obdivoval, protože mi hodně navyprávěl, jak to tam chodilo v horké válce a co všechno prošel a co tam všechno musel dělat jako lékař. Dnešní pořád omílaný v televizi „Nesh” je proti tomu opereta. Vyprávěl mi rád a hodně jsme se tím sblížili. Tenkrát, když jsme odjeli tréninkovou trasu 180 km, tak jsme se vykoupali, namasírovali nás, a já ještě chodil hrát nohejbal. Ten jsme hráli o zákusky a předkrmy, já jsem většinou ostatní obehrál a míval toho před sebou celý stůl. To se trenérům nelíbilo a zakázali to. Zdeněk Václavík tenkrát povídá v těch Klánovicích: Tak se na to, Čudlo, vykašli, když máš v noci hlad, budeš mít v kuchyni šišku salámu, bochník chleba, máslo a mléko v lednici, abys měl dost. Byl jsem jediný, kdo si tam stěžoval, že nás špatně krmí, ostatní mlčeli, báli se ozvat… Byli jsme štíhlí a vyhonění z tréninku, já tenkrát vážil 70 kg. Diety nám snížili, vynahradil jsem si to ale v naturáliích. Chodil jsem pár dnů ve dvě hodiny v noci trochu si zakousnout. … Za pár dnů najednou všichni z týmu měli hlad a chodili do kuchyně po jednom, až nás tam bývalo i šest. Ale chyba lávky, zapomněli, že klíč od kuchyně mi přidělil doktor Václavík a mám jej u sebe. Nakonec po hádanicích mohli taky chodit, ale porce jsem jim odměřoval já. Bafuňářům se to zase nelíbilo, říkali, jestli se to tu Čudlovi nelíbí, tak ať jede domů do kasáren. Chtěli s námi zacházet jak s malými kluky. Zatímco porce při tom vypětí v tréninku nestačily nikomu -až jsme v noci u jídla schůzovali. Já jsem povahou buřič, tak jsem jim navrhoval, abychom pozvali novináře, a těm že řekneme, co nám v přípravě na závody dělají… Uklidnil vše zas Václavík. Postavil se za mě a řekl všem, že nejsou opravdoví chlapi, když se nedokážou přihlásit ke svému názoru, a teď by mě v tom nechali. Nic nám už do kuchyně nepřidali, pořád tam bylo tolik jídla, jako když jsem tam chodil sám. Musel jsem to rozdělovat jako Kristus, když dělal ty zázraky, aby nakrmil hladovějící.

              Zdeňka Václavíka jsem poznal hodně zblízka, korejská války jej silně poznamenala. Hodně pil a kouřil. Pamatuji se, jak mě jednou v noci vzbudil a požádal, abych si vzal tepláky a došel mu do hospody v Klánovicích pro flašku rumu a karton cigaret. To se ví, že jsem skočil na kolo a jel hned. V hospodě, když mě viděli v reprezentačním modrém dresu s ČSSR, a viděli, co nakupuji, hospoda byla štajf, začal řev a malé pozdvižení. Řek jsem jim, když byli štamgasti zvědaví, že máme povinné kouření a pití.. Šťastně jsem z toho nakonec bez paňáku vybruslil a nákup doručil až na Zdeňkův pokoj… To se ví, že jsme pokecali i o jeho rodině, protože tenkrát často myslel na svoje malá dvojčata. Byly to holčičky, měl je moc rád, kluka měl už předtím, než odjel do korejské války, tam jel na rozkaz, měl tři měsíce na to, aby s tím seznámil svou ženu. Děvčata se mu narodila až po šťastném návratu, a on byl rád, že to vůbec přežil… To mohlo být tak v roce 1954, byl mnohem starší než já, to se rozumí, že jsem ho i proto respektoval. Zdeňkovi jsem apanáž tenkrát přivezl v pinglu, aby nikdo nic nevěděl. Docela mě touhle příhodou rozesmál, protože mi dával pak číst svoje články do Zdravotnických novin, kde popisoval, jak je kouření škodlivé a co je to za svinstvo. Byl důstojník a voják, musel to psát, zase to dostal rozkazem. Neměl to lehký. Popelník měl plný vajglů a vedle toho rum a popíjel. Takže žádný Nesh, on byl opravdu za první linií. Tam pili ráno, v poledne i večer, aby to vůbec vydrželi.

              Proslýchalo se, že vztahy v týmu se blížily někdy šikaně, řečeno dnešním jazykem. Jak to tam mezi vámi opravdu chodilo, přec jen jste byli i vojáci záklaďáci a tam bývala šikana druh zasvěcování do mužnosti. Neubližuješ i teď po tolika letech Emanu Křivkovi?

              To ti vyvrátím! Vzpomínám si, jak jsme v roce 1959 jel podruhé Závod míru. To byl horror. To už jsem byl opravdu zkušený a měl jsem kamarády i mezi těmi, kdo jezdili většinou na špici. Ať Rusy – například Kapitonova, Schura a další kluky – hlavně z Německa… Jelo je jako vždy 2. května, po parádě na 1. máje, to jsme kousek v průvodu před tribunou museli tlačit kola. To se Zápaďákům, Italům, Francouzům nelíbilo, raději by jeli až o týden později, za stabilnějšího počasí. Tenkrát se jela v 1. etapě osmičku kolem Berlína mezi námi Eman Křivka, a nás „nováčky” dusil. Neměl ho z nich nikdo rád, nejen já, pořád nám nadával „vy bažanti”. „Říkal jsem mu, klidně mi říkej vole, ale bažante ne, jinak ti ji ubalím, až zmodráš a zezelenáš. Jestli ti to trpí Mareš, tak mě tak říkat nebudeš… Vole, to si mi klidně říkej! ”. Nedal si to ale vymluvit! Tak jsme si to s ním později společně s kluky vyřídili v Klánovicích. Tam po tréninku byly naše pravidelné rituály s koupáním a odpočinkem u televize. I tam musel mít Křivka privilegia a sedět si v nejlepším křesle a ne na židli. Jednou, když nás zas provokoval a obsadil si předem nejlepší místo ručníkem, pošlapali jsme ručník a na můj nápad mu při následující tahanici udělal Vojta Pecina cucflek na krku. Vojta, než začal jezdit na kole, trénoval i řecko římský zápas, na toho Křivka už vůbec neměl. Ten cucflek byl takový, že pak už jsem podobný nikdy neviděl v životě. Udělali jsme mu to, protože jsme věděli, že příští den mu přijede jeho milá. Neumíte si představit, co to pak bylo za cirkus, když to zjistila. Rozhněvaná ujela domů. Stěžoval si na nás, jakou jsme mu zas udělali všivárnu, když jsme si nahlas i před ní povídali, jak vyváděl se ženskýma v její nepřítomnosti…

              Měl jsi smůlu s těžkým pádem, když jsi byl krůček od cyklistické slávy a jasně jsi měl na žlutý trikot i v některém dalším ze Závodu míru. Nezdá se ti, že jsi se v porovnání s pozdějším úrazem Ládi Hellera se měl víc podřizovat trenérům, kteří se tě pak přece jen smažili vytáhnout ze zklamání?

              Brůžek i Loss mi tenkrát řekli, abych příští rok na žádný závody nejezdil a opatrně trénoval, aby mi neztvrdly šlachy a svaly a že za rok mě určitě zase dají do nominace na Závod míru. Budu prý první, kdo bude pozvaný na trénink do Klánovic. Byl jsem pak strašně dlouho ve stavu nemocných, většinou jsem se jezdil podívat za Aničkou, byla zdravotní sestrou v ordinaci zubaře.. Jednou jsem za ní zas přijel a tam se na mně nějak divně koukali a dentista Veselý mi najednou povídá. Čudlo je to špatný, někdo tě tu udal, že jsi ve stavu nemocných a jezdíš si na kole. Já mu na to povídám, kdopak? Ten mi to nechtěl a nechtěl říct. To mě rozčílilo a říkám mu: Oni mě marod neuznávali a taky mě nebudou uschopňovat. Mám od doktora projížďky na kole doporučený v rámci rehabilitace. Nohu mám po úrazu ze závodu, kam jsem byl nominován za státní reprezentaci. Tak mi řekněte, kdo mě udal a já si to s ním půjdu osobně vyřídit… To jsem se dozvěděl až od mojí nastávající, kdo to byl. Hned druhý den jsem hupnul na kolo a vlít jsem do fabriky. Udal mě chlápek, který tam dělal mechanika. Nemohli ho najednou najít, a když se jim to podařilo, tak utekl ze závodu zadní branou. Zubaři to věděli od závodního doktora a teď už to věděli všichni v celém městečku. Nevím, co bych s tím člověkem udělal, kdyby tenkrát neutekl. Ten chlap, když jsem ho konečně dohnal, zapíral, ale já ho vzal za ruku a dotáhl ho až závodnímu doktoru. Vpadnuli jsme rovnou a znovu začal zapírat. Tenkrát jsem tomu, už staršímu chlapovi tak o 15 let, řekl: Pamatuj si, že si na mě ještě jednou vzpomeneš a budeš litovat, že jsi mě udal a co jsi mi udělal. Když jsme závodil, tak jste tu pomalovali silnici nápisy: Rendl, Rendl… a teď mě udáváš, Pánbůh, aby tě za to potrestal. Na tebe taky dojde, budeš marodit a ty ještě za tohle zkusíš. Nebudete mi to věřit, on začal marodit s žaludečními vředy a začala mu marodit i manželka. Rozumíš? A já za ním zas šel a povídám mu, tak vidíš, už na tebe došlo a ty syčáku, ty zkusíš jako pes, ty zkusíš jako pes. A on z toho v šoku, nevěděl kudy kam. Tak jsem mu takhle vydal, ale manželka mu mezitím umřela. Pak jsem tam už za ním nešel, bylo mi všelijak. On šel taky na operaci a přežil to. Když mě měl pak potkat, raději přešel pro jistotu na druhý chodník. A když se musel se mnou minout, tak na kus cesty volal: Ahoj, Rudlo! Ahoj, Čudlo! No, dopadlo to, že jsem napsal dopis Zdeňkovi Václavíkovi, co mi provedli a co mi dělají, co mi udělali. Požádal jsem jej, aby mi potvrdil, jak to bylo a poslal mi svoje doporučení trojmo. Do čtyř dnů jsem od něj měl odpověď skutečně trojmo- pro závodního doktora, vedení a závodní radu. Šel jsem k znovu doktorovi, zaklepám a čekám. Když se neozýval, tak volám: Můžu už. Tak pojď. Já otevřu a říkám: Tady vám něco nesu. Pokyvoval hlavou a říkal: To mi stačí. Pak jsem šel na závodní radu. Bylo tam mimo jiné napsáno: Až bude chtít jít do práce, tak půjde, zatím má projížďky na kole místo rehabilitace.

              Na trase ?

              Jak dlouho Ti to trvalo, než jsi se dostal do formy a noha se ti uzdravila?

              V pořádku jsem byl někdy na podzim. Už jsem byl docela v kondici, ale najednou přijdu z práce a vidím, že moje máma sedí u novin a pláče. Podívej se! Copak je tam. No, podívej se! Tam bylo napsáno! Dvanáct povolaných, ze kterých bude šest vyvolených. Bylo tam vyjmenováno dvanáct cyklistů na vrcholové soustředění do Klánovic a já jsem tam nebyl. Já to čet jednou, dvakrát, pětkrát… To není možný, to se spletli, nemohl jsem tomu uvěřit… Tak tohle teda ne, cvaklo mi v bedně. Měl jsem vypůjčené kolo od ČSTV, ale nejezdil jsme na něm. Spíš na něm jezdil táta do hospody, tenkrát se kola ještě nekradla. Vzal jsem ho a poslal dráhou gepekem do Prahy na Ústředí československé tělovýchovy a napsal jsem dost drsný dopis k rukám soudruha Loose, kde jsem mu připomenul, jak jsme byli domluveni, a co mi slíbili tenkrát v tom hotelu po mém úrazu v národním mančaftu. Dodnes si to pamatuji. I Brůžek mi říkal, abych nejezdil žádný závody a že jsem uznaný do přípravy na rok 1960 jako první. Už jsem měl i vyšetření a injekce na olympijské hry do Říma. Ty byly v Itálii. Jezdil jsem do Plzně na kliniku. Jednou jsem tam přijel na kole, napíchali mě to a já se sebral a vracel se domů. Tak jsem to dělal vždycky. Tenkrát mi ale dali nějakou sdruženou injekci. Skočil jsem asi po dvaceti minutách na kolo a vyjel třídu až ke Hlavnímu hřbitovu. To tam nebyla ještě dálnice. Najednou šup a jsem v příkopě. Povídám si, to není možný. Tak chvíli odpočívám a jedu dál a za chvíli jsem byl v pangejtu zas. Musel jsem jít velkou část cesty pěšky a až před Rokycany jsem si sed na kolo a pomalounku dojel… Já měl takovou zdravotní přípravu a nebyl jsem zařazený ani do nominace do Klánovic. Do čtrnácti dnů se u nás doma tenkrát Loos objevil i se šoférem až v bytu. To jsem nebyl z práce doma, ale mluvili s tátou i s mámou a už venku mi šofér povídá, to byl fajn chlap, ale za pár měsíců potom se v tomtéž autě s celou svou rodinou na dovolené zabili, přivez jsem ti Losse. Ten mi v bytě podával ruku a ahoj, Čudlo! Já taky, ahoj. Přemlouval moje rodiče, abych dál jezdil, že jsem talent atd. Když se vykecal, ze svého domlouvání, abych toho nenechával, tak mu povídám. Teď zas poslouchej ty mě. Já si pomatuji perfektně, co jsi mi slíbil v Lipsku na hotelu. Všichni tam byli u toho a jsou svědkové, co se tam dělo. Desátý svědek byl tlumočník. Vrchol všeho je, že teď nejsem v nominaci ani do Klánovic na Závod míru, a nejsem ani na seznamu na olympiádu do Říma, i když mám v sobě už všechny injekce. Začala hádka. I táta vylít, byl prchlivej, a skoro mu tam jednu vytetoval. Musel jsem z toho běhat na záchod. Když to bylo po třetí, tak jsem si dal kolo ke hradbě vedle baráku. Pak jsem vyšel a odjel a vrátil se až večer… Tím to neskončilo! Do čtrnácti dnů přijel Loos znova. Šel ale napřed Frantovi Haškovi na druhým konci ulice. To byl ten, kdo mě pro cyklistiku získal za Favorit a odvedl od fotbalu, kde si myslím, jsem měl podobné šance. I ve fotbalu jsem byl jako starší dorostenec tenkrát nejlepší… Přišel s ním k nám zrovna na oběd. Já mu povídám. To už jsi tady zas. Tak mu domluv Franto, vždyť je to věčná škoda, že ten Čudla, nejezdí, věděl, že na mě má největší vliv. Teď poslouchejte dobře. Franta povídá: Že Čudla nejezdí, za to může poděkovat tady Mílovi Lossovi, ten mu vzal kolo. Ten mu něco slíbil a nedodržel slovo. Máma zas mělo co držet tátu. Takže Hašek se postavil na mou stranu a tím to i pro mě skončilo.

              To bylo dost drsné rozuzlení. Jak dlouho ses s tím vnitřně vyrovnával, že bafuňáři z Prahy nedodrželi svoje slovo a pak tě chtěli jen uchlácholit?

              Štěstí pro mě bylo, že jsem měl hodně pozitivních zkušeností z počátku cyklistický kariéry a vzpomínek na celý život. Byli jsme jen řadoví vojáci – záklaďáci a byli jsem rádi, že nemusíme do výcviku na Libavu, a byli vděční, že můžeme dál hlavně závodit. Stejně nás ale výcvik neminul, vzpomínám, že nás po nástupu odšíbovali na tři neděle v Plavecké Podhradí. Po fyzické stránce jsem tam s tím potíže neměl, ale plazit se v malé polní bahnem a přes kaluže, to mi vadilo, a hlavně, že se nám poddůstojníci vysmívali. Byli to kluci, kteří zůstali na vojně třetím rokem a mezi nimi byl i staršina, se kterým jsem se kamarádil. Na vycházky jsem chodil tenkrát s kolem. Na vojnu jsem si ale vzal štůsek padesátikorun, abych přežil to nejhorší. První jsem dal ve skladu, když nám házeli výstroj. Díky ní, jsem si mohl vybrat to nejlepší, co tam měli a nebylo mi to velký ani malé. Taky jsem se vyhnul té největší buzeraci na place při pořaďáku a při dalším výcviku. Podplatil jsem jednou toho četaře-staršinu, že mi pak dával na směnu do kuchyně vždycky, když byl poplach a přesunem v plné polní. Kluci se vraceli úplně hotoví. Jenže ten četař si na moje padesátky zvyknul a ty mi ubývaly. Tenkrát to byly velké peníze. Klukům na cimře začalo být divný, že Čudla měl zas psanou směnu do kuchyně, když byl pochod na 30 km kolem Malacek. Tomu největšímu pochodu jsem už stejně neutek. A aby to bylo veselý, tak četaři tenkrát zabloudili. Stáli jsme před hlubokým kanálem a nevěděli jak dál. Mohlo to být tak 6–8 km od kasáren vzdušnou čarou. Nařídil nám dát samopaly nad hlavu a sami zvedli svoje pistole a na rozkaz jsme vodu museli přebrodit a utíkat ze všech sil do kasáren, která byla na dohled. Byl listopad. Kdo půjde první, já byl od huby, tak jsem jim řek, aby nám to předvedli. Rychle jsme to v mantlech přebrodili, pak kabáty na můj nápad vyždímali, ostatním tam bylo ale už všechno jedno. Pak jsme ze všech sil běželi, a byli v kasárnách mnohem dřív než poddůstojníci. Všechno jsme naházeli na zem a zalezli do pelechů, byl tam nepředstavitelný bordel, ale díky tomu nikdo z nás neonemocněl. Řvali na nás, že si ležíme. Druhý den odvezli dva tři kluky na zápal plic a dva z toho umřeli. Přišla vojenská policie. Jak to dopadlo, to nevím, řekli jsme jim, jak to bylo… Já se pak věnoval už jen hokeji ve druhé lize. To je ale už jiná historie…

              ? První úspěchy v soutěžích

              Namísto úvodu

              Rozhovor byla přečten, připomínkován a autorizován naším bývalým cyklistickým reprezentantem z padesátých let minulého století Rudolfem Rendlem. Na vzniku celého záměru a jeho realizaci se za svého pravidelného prázdninového pobytu od roku 2007 podílel i George J. Janour, Rendlův spolužák a kamarád ze školní lavice, a po roce 1968 český exulant-inženýr, pracující trvale v San Franciscu a žijící tamtéž v Castro Valley, ve státě Kalifornie. Text i jeho části odmítly, i při možnosti další redakční editace, časopisy Týden, Peloton, Reflex a jedno plzeňské sportovní nakladatelství. Regionálně zaměřené kratší sekvence textu k sedmdesátinám bývalého reprezentanta zveřejnil Deník z regionu Rokycany 9.2., z Plzně 12.2. 2008. Tyto pasáže jsou zde vynechány.

              Namísto závěru

              První námitka k možná nespravedlivě kritizovanému Josefu Křivkovi: Mezi závodníky i na veřejnosti jej vždy oslovovali Emane. Proč, to Rendl neví a ani mě se to nepodařilo zjistit. Nevylučuji ale, že to bylo jeho druhé tzv. křestní jméno. V hebrejštině znamená Emanuel -S námi Bůh.

              Druhá: Některá další „nesportovní” jména aktérů příběhů jsou zde v rozhovoru záměrně vynechány.

              Třetí: Vynecháno je zde podrobné vylíčení Čudlova karambolu a osudového zranění.

              Čtvrtá: Text se omezuje na ročníky Závod míru 1957–1960, nezveřejňuje ani zdaleka scany dobových fotek z rodinného archivu R. R. ze závodů – až na výjimky.

              Tato autorská verze byla speciálně pro BL nově editovaná 2. května 2009.

              článk

            • Varan01  

              Dobrý den,

              chci se zeptat jak je to u rámů favorit s brzdama, mám krátké campagnolo mirage a chci je osadit na rám favorit, dělala se F1 nebo F12 pro nízké brzdy?

              díky Vašek David

        • Trepifajxl  

          obyčejný F8, plecháč

      • yetti  

        Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že u sériových modelů jako F12 byl typ rámu součástí sériového čísla vyražený na středové mufně. Ale já měl mladší modely (85–89) jak F12, tak F1TV, tak F1 special

    • gargamel  

      Zdar, mám jeden rychlej dotaz na upřesnění. F1 má středovou mufnu se závitem BSA?

      Díkes

    • noy  

      Ahoj,

      chtěl bych vás požádat o pomoc při identifikaci, respektive o bližší info k tomuhle rámu, je to favorit F1 z 1977? Zajímavé je obtočení zadní vidlice okolo sedlové mufny, moc často se to nevidí. Chtěl bych se spíš zeptat zda má cenu kolo nějak renovovat nebo rám za moc nestojí, prostě nějaké info o rámu, historii atd. případně kde bych ho mohl najít. Děkuji

      Výrobní číslo: 77f043108

      Lak: není původní

      Průměr sedlovky: 26,2mm

      Velikost rámu: 58cm

      • Vilém  

        Od pohledu bych nerekl, ze je to F1, ale normalni prevareny favo.

        • Hroch obojzhivelnyj  

          IMHO je to nejaka relativne slusna F1. Prevareny obyc to neni, protoze prepajet zadni mufnu je pry opruz- ohrejes to a ono se to cely rozsype. Krati se to na patkach.

          Mam za to ze tyhle pretahovany trubky na podsedlovy mufne se delaly na favech z reynoldsu, ale nevim uz odkud to mam a mozna si to pletu; ale zas ty ocka na blatniky k tomu jsou divny. Ta predni vidlice vypada na plechovou patku, mozna neni origo.

          Na festku dobry, ty mufny budou hezky.

          • JSt  

            tez myslim, ze je to neco lepsiho. kluci, co maji drahovky s tema, jak rikas pretahovanyma trubkama, tak jsou hafo lehci nez „serizly“ chomutov. ocka bych vubec neresil. mel jsem je i na dvou nizkych nevrtanych drahovych vidlich :-)).

          • gargamel  

            Tyhle „přetahovaný“ trubky mám na F2 dráhovce, ale myslim, že je to CHomutov.

      • Kamikaze 591  

        Já ti neřeknu teda co to je, ale nemyslím že nic extra, vzhledem k tomu že tam vidím navářky na blatníky. Jestli by si na tom chtěl po renovaci jezdit, tak to bych se na to vyprdnul. To se oplatí to prodat, malinko přidat a za 5–6k koupíš hliníkovou silničku s dualama. Bazar myslím.

        Ale kdyby si to měl jen na festku nebo nějaké kolo na občasnou pojížďku a pro radost, tak bych do toho šel.

      • Vilém  

        Kdyz jsem tak na to koukal, tak jsem si vzpomnel, ze neco podobneho jsem v lete dotahl domu ze srotu. Tak jsem se sel podivat a ejhle, on je to asi tentyz ram, jen z roku 79.

        • Vilém  

          Tak jsem to rozhodil, ocistil, prevazil. Sedlovka 26,2mm, holej ram hmotnost 2,27kg.

          • Hroch obojzhivelnyj  

            Pekny prevodniky. 2.27 tak odpovida slusnymu ramu. Fava mely vnejsi rozmer sedlovy trubky 28.0, ne 28.6, takze to bude sila steny 0.8mm.

    • noy  

      Jojo, je to na festku, no tohle je zatim to nejlepsi co mam, treba se mi podari sehnat jeste nejakej lepsi :). Diky za infa.

    • Lucke  

      Zdravím kamoši,

      mohl bych znalce poprosit o identifikaci rámu Favorit? Nemám teď bohužel čas na pročítání příspěvků.

      Jiné foto bohužel nemám.

      Děkuji moc

      • alinceb  

        Konfekce neboli úplně obyčejný „lidový“ favorit…:)

        • Lucke  

          Škoda no :), ale na tu moji fixu mi to snad bude stačit.. nebo se mýlím?

          • Kamikaze 591  

            Bude do dost měkké. Dost lidí ti napíše, že to nemá smysl dělat ještě bez dráhových patek. Já teda festku měl bez dráhových patek, ale nebylo to obyč fáčko.

            Takže jde to, ale není to 100%.

            • Lucke  

              No, já si myslím, že na to moje ježdění do školy po Brně to snad bude stačit :). Ale díky za názor.

              • Hroch obojzhivelnyj  

                Ve stavu jakym to je… pouzijes akorat ram, kdyz se ti podari vyndat sedlovku a forbec a povolit stred. Naby nic moc, rafky blato nejspis na 630 plaste, draty budou praskat, .. a kdyz to budes chtit casem vymenit za lepsi ram, tak nebude pasovat sedlovka a brzdy. Klinkovy kliky na prd, stred dotahovat co 100 km…

                Za me skoda prace a jakychkoliv penez :(

                • Lucke  

                  Takhle, z tohohle pujde jen ram a vidle, coz mam zdarma.

                  Investice bude prestrikani na vzhledove prijatelnou barvu, sedlo a gripy. Mozna teda jeste naby od Novatecu.

                  Jinak komplet veci bude nahozen z komponentu, kt. mam tak nejak k dispozici :), nejake starsi kliky od Stronglight, vysoke rafky aj.

    • martin.r1  

      Zdravim,

      Ja mam tento ram – Favorit z roku 66. Patky ma kovane, ale drzak na prehadzovac je externy. Hrazda na zadnej vidlici trubkova. Vzpery zrezane.

      Aky to prosim Vas je ram? F12, F1?

      Dakujem

    • tick  

      Hodlám si koupit červenýho favorita, dle mého je to F1 ze 70 let, potvrdila by to snad podobnost zadní přehazovačky a zažloutlého bílého bovdenu a tvar přední vidle, nemyslíte?

      pro porovnání posílám i „vzorovýho“ F1 z r 74.

    • CerveloR3  

      Všimni si že oproti tvé vzorové fotogryfii Favoritu F1 ze 70 let má ten červenej na horní rámový trubce úchyty na pumpu.

      Jínak ta přehazovačka je zcela jiná. Na tom vzoru je PWB zatímco na tom červeném je ta hranatá hliníková.

      To červený kolo se prodává na Bazos.cz už je tam nějakou dobu. Dle mého názoru se nejedná o F1.

      • Vilém  

        Rekl bych, ze mu jde ciste o porovnani ramu.

      • tick  

        Pravda, s tou přehazkou jsem byl totálně slepej. Alespoň po odstranění přehazky nebude zavazet ten kovovej držák co F1 mívaly :) Myslíte, že to bude jako festka/singl fungovat? Má to, dle té fotky, patky v celku s rámem, tak by to snad i mohlo leccos vydržet ne?

        • alinceb  

          Má to, dle té fotky, patky v celku s rámem, tak by to snad i mohlo leccos vydržet ne? – Co to je, ty patky vcelku s rámem?

          • tick  

            měl jsem na mysli kované patky, ne plech.

            • alinceb  

              Tak to pak jo. Jak si to napsal prvně, to byl fakt nesmysl…:D Festka z toho kola nebude špatná. Kliky vypadají v pohodě. Vidlice i rám jsou krátké a nízké. Vyměníš náboje, představec, řidítka, řetěz a sedlo a máš solidní lítadlo…:)

    • JanRo  

      Ahoj,

      opět prosím o radu. Byl jsem si celkem jistý že se jedná o rám F1 speciál, ale sedlovka má průměr 25,7. Je to možné? Předem díky. Honza

    • hofik34  

      Prosím neporadil by mě někdo s identifikací tohoto rámu? V těchto kolech se zatím moc neorientuju . Díky

      [IMG]http://i17­3.photobucket­.com/albums/w69/ho­fik/IMG_2234.jpg[/IM­G]

      [IMG]http://i17­3.photobucket­.com/albums/w69/ho­fik/IMG_2236.jpg[/IM­G]

      [IMG]http://i17­3.photobucket­.com/albums/w69/ho­fik/IMG_2235.jpg[/IM­G]

      • hofik34  

        Omlouvám se za špatné nahrání fotek, takhle to většinou na forech funguje

        • alinceb  

          Imho je to F1, zkrácená F12 a nebo Passat. Zjisti průměr sedlovky, nafoť koruku vidle, nýty na košík (pokud nějaké má) a můstek zadní stavby…;)

    • estetik  

      čaute toto je tiež F1 ?

      • gargamel  

        fotky na ho*no, ale já bych řekl, že jo. ještě změř průměr sedlovky

    • estetik  

      tu sú ešte

    • Favorista  

      Zdravicko,leta jezdim na dvou favoritech,jeden starsi -zimak-origo komponenty Romet a letni s komplet Shimano 105. Co mi vrta hlavou je identifikace ramu.Ruzne zdroje informaci,ruzne nazory … Mrknete na fota,momentalne oba prochazeji renovaci komplet oba.Modry ja osobne tipuju na F12 a zluty na Babickeho? Zluty mam po stryci,ktery delal profesionalne triatlon a na kolo si potrpel.

      Pomuze nekdo prosim s nazorem/iden­tifikaci? :)

      http://davenem.rajce.idnes.cz/kolo/

      • Vilém  

        Modrej je uplne obycejny favo. Zlutej Favo neni.

        • alinceb  

          Přesně tak…

          • Favorista  

            a napada vas,co to muze byt? bohuzel,zadne identifikacni znaky/napisy se mi najit nedari a stryce se uz taky nezeptam :(

            • alinceb  

              Těžko soudit. V Evropě je kvanta malých rámařských dílen. Podle můstku zadní stavby by to mohl být Bareš. Téhle verzi odpovídá i to, že je to vařené (hlavní kostra) s letovanými prvky (objímka sedlovky, koncovky). I vidlice by tomu celkem odpovídala…

              • obda  

                Tak Bareš by to být mohl. Jednoho pro srovnání mám v profilu, když tak můžu detaily nafotit. Určitě mám jinak vedený bowden brzdy a jinou hlavovou trubku.

                • Janes  

                  Taky přidám jednoho Bareše v profilu, ale nevím, jestli to pomůže, je docela netuctový :-).

                  • obda  

                    Řekl bych, že pomůže. Má totiž stejnou hlavovou trubku a úchyty na bowden jako ta žlutá bestie z původního dotazu :) Jinak pěkný GT-Bareš :)

                    • alinceb  

                      Tímto bych diskusi ukončil a dotazovaný rám s konečnou platností označil za „šrot z Brandejsa“…:)

                    • Janes  

                      To víš, bylo mi 33, neodvolatelně jsem se loučil s „docentůrou“ a tak jsem si nechal postavit rám nejen na míru, ale i na váhu :-)

            • JSt  

              zeptej se hrocha http://www.bike-forum.cz/…il-8021.html

              • alinceb  

                Hroch má očividně úplně jiný rám…:)

                • Favorista  

                  Ale stejnou psychedelickou barvu :))

                  • Hroch obojzhivelnyj  

                    :-)

                    Hrochuv ram ma uplne stejnou psychedelickou barvu, jen ten fialenkavej napis favorit tomu chybi. Ale ram je to jinej. Hroch by sam rad vedel kdo to varil, koupenej '92 v Budweisu, bez oznaceni, a zjevne se to nekdo teprv ucil, ma pekne krivou zadni stavbu. Dost mozna prevarenej favorit, ten muj.

                    • JSt  

                      ja su jako zenska. kola rozlisuju podle barvy. ;-)

    • Jakobo  

      Na bike4u ted prodavaji Favority F12 a pak nejaky ram z Columbus oceli, ovsem velikost 620, skoda, 600 bych bral pro sebe na mych 195 cm, 620 uz ale vypada desne a hlavne ta dlouha hlavova trubka.

      Nicmene ty F12 vcetne vidle mohou byt pro nekoho zajimave, maji ruzne velikosti. Jen by me zajimalo, kde to vzali.

    • žuri  

      tak ak to je favorit, co by ste donho peovedali? Kovane patky, patka v kuse, horne vedenie lanka, bez uchytov na blatnik… len neni zkratena zada stavba. Ale uplne nic to neni

      • Járaa  

        Tohle by mohl být F1. Jak už bylo psané výše, pokud mají patky oka na blatníky tak Speciál či F1 to není. Podle rozpěrky v zadní stavbě zkrácený bude, chtělo by to proměřit.

        • Vilém  

          Zas treba ty mufny mi prijdou jakysi velky. Prodavajici ma na aukru vic fotek a uvadi, ze sam nevi co to je.

          Zajimavejsi jsou jeho dalsi nabidky:)

          • žuri  

            uz to na aukru skoncilo, pisal som mu a ze by to nerad posielal, tak som neprihadzoval. Teraz si len trham vlasy, aj 600 by som mu za to hodil, tak strasne by sa mi hodil farebne, velkostou… a ani by ma netrapilo, ze to hned F1 neni

            ak by sa tu nahodou objavil ten, kto ma ten ram doma – urcite by sme sa dohodli:)

      • alinceb  

        V popisu aukce píše průměr sedlovky 25,7mm, takže F1ka to určitě není. Možná F11ka s ořezanými očky na blatníky…

        • Otto96  

          Nevím co to je, ale zakončení vzpěr zadních stavby má identické Liberta. F1 je měly přímo šikmo seříznuty a připojené takovým páskem přes spoj horní rámové trubky a sedlové trubky. Na jednom Favoritu mám kované patky s prohlubněmi, jsou však pouze vzadu, ve předu jsou pouze zesílené. Chtělo by se to podívat na středové složení zespoda – rok výroby (je možné že F1 z 80.let byly rozdílné oproti těm z let 70.)

          Nemohla by to být předělaná Liberta? Ta má seriové číslo také vlevo seshora na středovém složení, to ale zas nesedí vidlice.

    • adam_zaruba  

      Zdravím všechny.

      Nevíte jaký je to typ rámu a jestli se vyplatí ho pořídit ?

      Děkuji moc předem.

      • alinceb  

        No, záleží na tom, za kolik. Podle fotky bych řekl, že rám bude asi F1 někde kolem r. 1980. Ale co hlavně, tak vybavení vypadá na CRecord a pokud je (podle fotky to tak vypadá, tak ho ber hned). Dokonce brzdové čelisti vypadají jako Campagnolo Delta (se sundanými kryty) a to by byla hodně velká paráda. Představec vypadá jako Cinelli… Kolik za něj dotyčný chce? A nemáš víc fotek? Kdybys ho nakonec nakoupil, tak dej vědět…:)

        • adam_zaruba  

          Píše že výbava je Shimano.

          Jinak o tom pán moc neví, al říkal něco o sportovním typu.

          Je to na galuskách které se musí vyměnit.

          posílám Ti do mailu větší fotku.

          Mrkni prosím.

          • alinceb  

            Z téhle fotky poznám jen něco. Tak brzdy nejsou Campa Delta, ale něco od Shimana – takže je možné, že sada bude stará Dura Ace. I v tomhle případě ale platí, že koupit na restaurování. Na nějaké turistické ježdění je to imho škoda…

            Kolik za to ten člověk chce?

            • adam_zaruba  

              Mě jde hlavně o ten rám co to je, slyšel jsem že rámy kromě F1, F12 a seciál jsou nebezpečný, že jím může vypadnout kolo.

              Pokud je to jeden z nich, tak bych ho přestavěl.

              Chce za něj 500,–

              • Vilém  

                Dej mi na nej kontakt, dam litr:)

              • alinceb  

                Jestli za to chce 500, tak ho rozhodně vezmi. Tohle je dobrý rám – asi to bude F1. Ale chraň tě ruka Páně na tom něco měnit!!!

                Jestli chceš, seženu ti solidní rám a i ti na něm poskládám turistické kolo, když mi přenecháš tohle…:)

                • adam_zaruba  

                  A víš to na 100 procent že je to F1 ? četl jsem ujž dost předchozích diskuzí a nejsem z toho moudrej.

                  no nechci ho právě úplně turistický ;)

                  • alinceb  

                    Dneska nikdy nic není na 100%, ale podle fotky a osazení bych tipoval, že je (podle vedení brzdového bowdenu, navářek řazení, nýtů na košík, kovaných patek i tvaru mufen). Ono je v podstatě jedno, co je to za rám. Za 500,– se to vyplatí koupit už jen kvůli té sadě…;)

                    Jezdit na tom ale na dnešní poměry nebude nic moc a hlavně je škoda to ničit. Na denní ježdění bych sehnal něco jiného…

      • standoslav  

        Pokud je ten rám za 500 a je Ti, ber ho, podle mne je to F-1, jinak ostatní komponenty z 80tých let , Brzdy Sh., Adams, mám je, je to nějaká horší sada z té doby. já je tehdy koupil a měl jsem první brzdy bez bovdanů v Ostravě. Ty brzdy ale brzdí špatně, nebo málo, je to shit.

      • žuri  

        ako a kde si na to narazil? Super stroj, ja sa uz pomali mesiac snazim zohnat trosku slusny ram ale za boha mi to nejde, velmi by som taky potreboval. Slusnejsi ram, galusky a neaku campu a duru by som len rozdaval…

    • s4wyer  

      Ahoj vespolek, dostalo se mi do rukou tohle kolo. Vyčetl jsem, že brzdy centric se dávaly na lepší modely. Myslíte, že jde o něco lepšího, nebo nějakej bastl?

      • s4wyer  

        nikdo nic? :(

        • standoslav  

          Centriky byly sice top brzdy, ale mezi slepými je i jednooký králem. Podívej se co tady lidé většinou k identifikaci fotí a nafot to taky tak. jinak ten rám je asi obyč. Favo, majitel asi dost laik, viz. matka držící galusku.

          • Otto96  

            Je to trochu lepší obyčejný favorit – galuskové ráfky, centrik, sedlo je celkem ceněné (600,–), ale je dosti zašlé. Není úplně bezcenný, ale v tomto stavu nic moc. Základ pro renovaci dobrý, sám mám stejného, který se ke mě dostal ještě v horším stavu. Má ještě trubičkový úchyt zadní brzdy? Celokovová dvojpáčka? Domnívám se, že je to jeden z prvních se zrcadlovými nálepkami – rok tak 1970–74 Jaké dvojčíslí je napsané na středu? Mimochodem nevím, co myslíš matkou držící galusku? Já tam vidím pouze galuskový ventilek a normální pojistnou matici.

            • standoslav  

              Ta matice co drží galusku se prostě nejezdí, je to na zabití a sedlo bylo možná ceněné tak před 30ti lety, ne že bych hanil výrobky Fav., ale na tom sedle se sedět moc nedá. pokud majitel kolo chce, budiž, ale žádný unikát to není.

              • obda  

                Asi jsem úplně mimo, ale ta matice něčemu vadí?

                • standoslav  

                  když zuješ galusku při jízdě, a matice tam bude, zamotá se galuska ve vidlici a jsi nenávratně v pr…i. Když tam není, je velká naděje, že se svezeš po ráfku, s plandající galdou na kole a skoro se Ti nic nestane.

                  • Otto96  

                    Tak to jsem nevěděl. Pravě jsem se divil tomu, proč nové galusky už nemají závit pro pojistnou matici, jako to měly staré Barumky, zní to logicky. Jinak to sedlo je ceněné i dnes jak jsem psal, určitě více než to obyčejné Favorit/Sport (je ze silnější kůže a vepředu má plechovou misku se znakem Favorit). Záleží na tom, jak by vpadalo po otření vlhkým hadrem. Unikát to není, ale je to určitě něco víc, než obyčejný turistický Favorit (rám je stejně stavěný), má totiž kované patky, rychloupínáky, galuskové ráfky, centriky, lepší sedlo. Tenkrát to bylo něco a dnes to není až tak časté.

                    • s4wyer  

                      ahoj, zkoušel jsem najít nějaké číslo na rámu, ale nikde nic, ani dole na středu, tak nevím.

                      spíš se zeptám, jaká je cca hodnota toho kola? Na začátku jsem si říkal, že bych se do něj pustil, ale to bych potřeboval, aby měl den 60 hodin :D

                      Takže bych ho v tomhle stavu nejradši pustil někomu, kdo si ho dá dohromady :)

                      přidávám víc fotek

                      • Phileta  

                        Ahoj, no kdyby se ti ho nechtělo rekonstruovat a ani se pouštět do velkých akcí, dej vědět. Já už bych si tím kolem pohrál.

                        • s4wyer  

                          ahoj, nebudu se nakonec pouštět do ničeho, měl bys o kolo stále zájem? jestli ano, napiš sem meil, můžeme zbytek dohodnout tam ;)

                    • s4wyer  

                      .

                    • s4wyer  

                      ..

                      • standoslav  

                        To kolo je v neutěšeném stavu, skoro vrak, spousta lidí by ho odvezla do šrotu; za nme: líbí se mi asi jen přerní vysoká nába, česká kopie Campagnola, já ty vysoké Campy kdysi měl a tak je to jen nostalgie.

                      • saddik  

                        Sedlo vypadá, že půjde celkem v klidu zrestaurovat. To na mé fixce (v profilu) vypadalo stejně zašle (je to i stejný typ) a dneska vypadá docela k světu.

                      • Otto96  

                        Myslim že okolo 500 bys za něj mohl dostat, možná trochu víc. Galuskové ráfky, centriky a to sedlo z něj dělají trochu víc než obyčejný vrak Favoritu. Navíc má ještě trubičkový můstek pro z. brzdu, což je trochu cenější. Můj Favorit vypadal před renovací ještě hůř.

    • zdeno1  

      zdar,

      dnes jsem nasel u kamaráda tenhle ram…hned jsem si vsim navarek na bovden na horni ramovy trubce a patky na hazku,ktera je soucasti ramu a zadni stavba je tuha jak das…pokud ji srovnam s mym obyc favem v profilu…ta je jak blato…nevite jake by mohlo byt znaceni tohoto ramu?nejedna se o F1/TV?diky

    • Dejv94  

      Zdravím, mohli byste mi identifikovat tento rám? Má nějákou cenu nebo je to něco obyčejnýho?

      • standoslav  

        Obyčejný Favorit, nevím číslo ale přez 20, upravovaný nějakým dom. kutilem.

    • Janno  

      Zdravim. Vie mi niekto povedat co je toto za ram? Predpokladam nieco obycajne, ale opytam sa. Dik.

      • Járaa  

        F 11

        • standoslav  

          F-11 ne ale F-12 r.v. asi 82 --------

          • Janno  

            Dik za info. Myslite,ze sa oplati investovat do prevodnika, strasne tazke prevody to ma, vzadu mam 6 kolecko. Viete mi poradit nejaky konkretny upgrade. Jednalo by sa vlastne iba o ten stred a vymenil by som aj brzdy. Asi sa neoplati do toho davat vatsie financie tak asi niejake starsie komponenty. Dik.

            • Janes  

              Je levnější úprava. Ta šestikolečka jsou skládací. Já tam ve finále narval dokonce 26 zubů, chtělo to sice trochu cviku to tam kopnout, ale dalo se. Já s tím vyjel tehdy i Ještěd a s batohem na zádech.Nic lepšího nebylo, tak se s tím jezdilo. Dneska si to moc ulehčujete :-)

              • standoslav  

                Rozhodně to chce nějaký střed kde bude aspoň 42 (44)z, ta zadní placka 26 z to je také řešení, ale nedokonalé, prostě je to převod jen do jednoho strmého kopce a pak se člověk trápí s ostatními pastorky 19kou a menšími.

                • Janes  

                  člověče, už si to přesně nepamatuju, ale myslím si, že výměnných pastorků bylo víc, pevné snad jen dva ?? Dalo s e to poskládat docela použitelně, ale je fakt, že to byl pravěk :-)

                  • standoslav  

                    Byly dvě generace, šroubovací a pak na drážkách; to už byl Havaj, dokázal jsem a dovedu poskládat díky mnoha vyráběným pastorkům skoro cokoli, a taky jsem na tom roky závodil. Když začli dělat i nivý model ořechu, s drážkama, byl to luxus. A pak nás převálcovali Japonci.

                    • Janno  

                      A oplati sa mi na to nieco vesat ked je to f12? mne sa ta kostra a stavba zda dost pevna, prezila uz strasne vela jazd v lese ala cyklokros a to som ten „bajk“ fakt nesetril. Ja by som od vas potreboval skor nejake konkretne riesenie, zhanat nejake jednotlive ozubene kolecka asi nebudem. Toto je este klinkovy system. Nebudem nahodou musiet vymenit vsetko? Mozno by to aj chcelo nejake trojkolecko vprtedu, ale to uz fakt neviem ako sa daju komponenty pokonbinovat. Poradte.

                      • standoslav  

                        Ten rám, jak už jsem někde psal, může sloužit ještě desítky let, je to vždy lepší než shit ze supermarketu. Střed je nutný ale duralový, stači dvojtalíř, na 4hran (klínky jsou už OUT), a řazení postačí SIS na 6ti /7mi kolečko. Nové výplety a jezdíš jak pán.

                        • Janno  

                          takze ak som dobre pochopil, nejake stredy :http://kliky.heureka.cz/…ora-fc-3450/ http://www.kupkolo.cz/…2300_z90143/

                          http://www.sadesport.sk/…-cierne.html

                          radenie: dajme tomu toto http://www.sadesport.sk/…00ss-9k.html

                          vyplety : to myslis nove cele vypletene rafky?

                          este presmykac budem potrebovat. Brzdy si uz kupim podla vlastneho zvazenia. Nechcem do toho nejak vela investovat takze vyberam aj co najnizzsie ,ale ako tak funkcne konponenty.

                          • Vilém  

                            Zas neblazni. Ono si to sice osadit da, ale smysl to zadny nema.

                            Pokud to chces nejak udrzet pri zivote, tak na to hod nejaky levny veci, sora je naprosto zbytecna a neprimerena tomu ramu.

                            Nez do toho rvat prachy, tak vyjde mnohem lip koupit nejakou bazarovou ulozenku, kde aspo ram nebude z blata, jak u toho Fava.

                            • Janno  

                              ved sa jedna vlastne len o prevodnik (stred) aby mi to pasovalo na to 6 kolecko vzadu, tak by som tam dal ten FORCE za 22e, nic lacnejsie som nenasiel. Tiez nejaky Force presmykac za par euro aj prehadzovacku.

                              • Janes  

                                Koukám, že Tě můj nápad s jiným šestikolečkem nepřesvědčil, moc jednoduchý a bez obětí co? :-) víš co, podívej se na mojí silničku z profilu. když jsem jí po letech nečinnosti k stáru exhumoval a zjistil, že už to vzhledem k věku a nadváze nedám, šel jsem do nejbližšího cyklokrámu (asi jsem měl štestí, že hoještě vlastnil ten samý známý pán, co mi to kolo skládal av zal jsem od njě 6tikolo s největší placlkou 30zubů, nšrouboval a v pohodě jezdil. Ty holt hledáš, jak z něčeho, co může sloužit za pár Kč na ježdění (max) do hospody, za pomoci těžkých peněz udělat NĚCO.. tak ať se Ti daří..

                                • Janno  

                                  ale presvedcil, viete mi poradit nejake konkretne 6 kolecko? mne ta prehadzovacka stara co teraz mam ked sa mi podari prehodit na 6 kolecko tak skrabe o vyplet, da sa to nejak riesit? budem tiez potrebovat prehadzovacku novu?

                                  • Járaa  

                                    Dej pod šestikolo podložku a seřiď doraz na hazce.

                                    • Janno  

                                      viem,ze na to treba specialny kluc (este som to dole nedaval),neviem ci nenastane problem lebo jedna cast toho „mechanizmu“ je umolena a kluc nebude mat asi o co zabrat. Tie 2 dierky tam maju tiez nejaky vyznam? Ked si vravel o podlozke , tyreba nejaku specialnu na podlozenie? vdaka za odpoved. Prikladam obrazok ako to tam mam ulomene.

                                      • standoslav  

                                        Takto vylomený ořech se ti sundat nepodaří, a odšroubováním té matice s dvěma dírkama se ti to kolečko rozpadne a těžko to složíš zpět. takže jen seřiď horní doraz přehazovačky, ať to nedrncá o dráty a jezdi, nebo servis.

                                        • Janes  

                                          Ještě bych zkusil poslední pokus, kladivo a sekáč, nebo durchšlok a údery po kružnici vytočit( bacha na správný směr). Sice se tím většinou ten zbylý pahýl doničí, ale jde o to dát to dolů. Jednou už to ani tak nešlo, myslím, že jsem to musel vystříhat a s novou nábou a kolečkem celé zaplést znova.

                                          • standoslav  

                                            Pokud je to třeba jen dostat dolů, tak po kružnici odklipat tu matici s dvěma dírkama, kolečko se pak rozsype na zem a ořech sundat bud hasákem nebo ve svěráku. Má to norm. pravý závit a pak už jen opravit, nebo sehnat jiné 6ti kolo.

                                            • Janno  

                                              hmm, tak to ste ma nepotesili, skusim to kladivo a sekacik. Smer je z prava do lava? Este som si vsimol ze na poslednom 6 kolecku je vylomeny jeden zub. Bude to vadit pri jazde? Velmi som to kolecko nevyuzival,pretoze jak som uz pisal prehadzovacka na 6 tom kolecku trela o spice a ani mi to tam packa prehadzovacky neudrzala.

                                            • Janes  

                                              Nebo tak :-)Záleží holt, jak je to zarostlý. Ještě jsem tuším slyšel, že pomůže nahřátí autogenem, ale to jsem nezkoušel, autogenu nemaje :-)

                                              • Janno  

                                                ok, ale mam to sekat v smere oproti smeru hodinovich ruciciek?

                                                • Janes  

                                                  Uvědom si, kterým směrem kolečko tahem řetězu stále utahuješ, tak proti tahu řetězu. A ten sekáček by neměl být moc ostrý, abys to místo povolení neodsekl :-)On je to dost křehký materiál, proto to taky máš olámaný.A zkus do toho závitu nejdřív něco kápnout to by mohlo pomoct.

                                                  • Janno  

                                                    aj som namazal, ale ani s tym nehnem, ostava asi uz len ten servis , alebo je este nejaka moznost?

                                                  • Hroch obojzhivelnyj  

                                                    Zkus misto kladivka a sekace priklep vrtacim kladivem.

                                                    Bez legrace, slo mi to tak jako po masle.

                                                  • StuntJ  

                                                    Však používám na zatloukávání hmoždinek s hřebem, kladivo s ostrým sekáčem a jen pneumatický příklep … Nač se namáhat :o)))

                                                    To stejné i na povolování takových těch zubatých kroužků …

                                                  • Janes  

                                                    vot balšája těchnika – super vychytávka

                                                  • Janno  

                                                    nejde to nijak, najhorsie je natom ,ze sa mi nedari ani nastavit prehadzovacku. O vyplet sa dotyka uz na 5 kolecku takze prehodit na 6 je nemozne.

                                                  • standoslav  

                                                    Pokud si na ostatní práce věříš, svěř aspon toto odborníkům, ti to posoudí, dodají případné nd, vypletou, vycentrují a dají ti jiné 6ti kolo. Z kolo je základ a léto je tady.

                                                  • Járaa  

                                                    Pod šestikolo musíš dát podložku. Doj fotku kde se vodítko dotýká výpletu.

                                                  • Janno  

                                                    sorry za kvalitu foto, tam podla toho ako sa na to pozeram nebudu stacit ani 2 podlozky.

                                                  • standoslav  

                                                    Na fotkách to není vidět, ale není to jen o podložkách; musí být správná délka osy u 6ti kola, pak se to celé vycentruje a je to OK, pokud by i tak drnkal šaltr o špice, je křivý, nebo křivá koncovka.

                                            • MysoK  

                                              Presne takto som to na svojom fave daval dolu ja, rozobrat a chytit do sveraku. Potom som tam nasroboval nieco taketo sundane zo stareho horaku: http://www.pepebike.cz/…-28–6sp.html

                    • Janes  

                      JJ, taky jsem na tom kdysi uměl všechno, tatík byl u kol vyučenej, tak mě všechno naučil. Ale už se tomu dlouho nevěnuju a při stěhování z baráku do bytovky jsem všemi zbytky obdaroval kámoše.

    • Aviatik  

      Dělalo se na Favoritech někdy vedení bowdenu horní rámovou trubkou nebo to je nějaká dodatečná úprava? Mimochodem na tom rámu co mám doma je zajímavý detail – na hlavové trubce vyražené „73°“.

    • xshreck  

      A co je toto? :D jestli na tom postavit něco pěknýho, modrej kamarád k oranž libertě .-) popř. co na tomto rámu bylo za sadu či tak. Dík

      • alinceb  

        Sada asi žádná. Bylo to nejspíš ověšené komponentama Favorit. Rám je maličko lepší konfekce. Asi ta F12 (podle kovaných patek). Na ježdění do hospody by to šlo…:)

        • xshreck  

          Tak já blbnu kolikrát na svojem pseudosilničním kole :-)) bych si rád udělal nějakou pseudozávodničku. Oranž liberta má letos už taky nějakou tisícovku a pár 150km vyjížděk :D (má teď jiné kola, sedlo a sedlovku :)) )

    • Přemkoslav  

      Zdravím, prosím o radu ohledně rámu. Zda je to jeden z pevnějších či ne. Chtěl bych si ho trochu upravit, tak jestli to má smysl nebo ne. Díky, budu rád za jakékoli info o jeho historii apod. Ostatně asi jako každý kdo se tady ptá na rám. Jo a měřil jsem sedlovku a průměr je něco kolem 26mm. Díky

      • Přemkoslav  

        další foto.

      • Vilém  

        Uplne obycejny Favo, rok 91, pokud vidim dobre.

        • Přemkoslav  

          A myslíš že má smysl dávat na to třeba pevnější ráfky, apod.? Popř. udělat z toho singlspeed?

          • standoslav  

            Je to docela zánovní F-12ka a to kolo Ti může sloužit ještě mnoho let. Já si takovou postavil jako zimáka s furtšlapem v r. 82, pak jsem tam dal v R. 90 lak, rovné řidítka a sis řazení a teď to mám asi s Aliviem, Campa střed, sprinty pláště, blatníky, prostě kolo na pohodu, na mokro a do hospody.

            • Přemkoslav  

              Tak to jsi mě potěšil:-) Plánuji postupně přes léto z toho udělat singlspeed, takhle po Praze na lezení a pivo ideální:-)

    • Přemkoslav  

      Omlouvám se, že pořád otravuji, ale mám možnost tohle koupit, lepší fotku bohužel nemám. Poznáte takhle od boku o jaký rám jde? Díky moc!

      • Járaa  

        Tohle na F1 nevypadá, zdá se že má očka na blatníky. Z téhle fotky to nepoznám.

      • Přemkoslav  

        Teď jsem zjistil, že tento favorit má kola na galusky – chci to hlavně po městě, na lezení, do hospody, prostě žádný velký závody:-D Jaký máte názor na galusky x pláště v tomhle případě? Díky

      • Přemkoslav  

        Teď jsem zjistil, že tento favorit má kola na galusky – chci to hlavně po městě, na lezení, do hospody, prostě žádný velký závody:-D Jaký máte názor na galusky x pláště v tomhle případě? Díky

      • Přemkoslav  

        Tak už jsem dostal podrobnější foto a je to klasický favorit, takže nic…ale kdo by chtěl na SBazar tam je za 1500,–

        • Járaa  

          Nemá zkrácenou zadní stavbu? To kolo vypadá dost blízko u sedlové trubky.

          • Přemkoslav  

            To jsem si taky myslel, ale podle sedlové trubky, plechu na uchycení zadní brzdy a oček na blatníky si myslím, že je to normální favo, přinejlepším F12 a tu už mám, takže pro mě nic, ale jak říkám, zkus to;-)

            • Vilém  

              Ta stavba musi byt zkracena, rozhodne to neni standartni delka klasickeho favoritu.

    • ¼uboš  

      Dobry vecer. Ja by som sa chcel informovat co za „druh“ favoritu vlastne mam,nemam o nom moc info,su na nom uz nove rafiky aj gumy,povodne boli galusky s rychloupinakmy…

      foto su v albe ak to nevadi … hladal som aj nejake vyrobne cislo ale akosi som nic nenasiel :( tak sa pytam skusenych,co to vlastne mam ? :D

      dakujem za odpovede

      http://ford109.rajce.idnes.cz/favorit/

      • Járaa  

        Ahoj, je to na klasický Fávo. Podle plechových patek veterán.

        • ¼uboš  

          Rocnik 80 vraj …

          cize klasika ? a este,co su zac tie brzdy special ? to je nieco „premiove“ alebo co ?

          • standoslav  

            Je to uplně normální rám Fav., ten nejlevnější a ty brzdy: tenkrát se montovaly 3 modely, jednotahové (komplet i s pákama za asi 70), Specialy (14O) a nejdražší Centric (16O Kčs). Vše nic extra, brzdilo to hlavně podle použitých gumek.

            • Janes  

              +1, měl jsem postupně i současně všechny troje :-) narozdíl ode dneška jsi prostě hlavně musel sledovat dění a předvídat :-)

      • servisman  

        Získal jsem Favorita, který má návarky na košík a řadící páčky. Uchycení brzdového bovdenu k zadní brzdě je přes tří tenká očka na horní rámové trubce. Závěs přehazovačky je výřešen dovařením na kovanou koncovku zadního kola. Jestli tam byla koncovka se závěsem a někdo ho ulomil a pak dovařil, to nepoznám. Zadní vidlice má spodní hrazdičku bez otvoru na našroubování blatníku. R.v. 78, co je to za rám?

        • standoslav  

          F 12ka z dob, kdy ještě nedánali z koncovku s konzolou na šaltr, co prošla nějakým tuningem, šikovného zámečníka.

    • gdak  

      Začali mě trochu bavit silnice, tak jsem po čase vytáhnul z garáže favorita? Měla by to být F1, lak neni původní, navárky na blatníky nemá, sedlovka je frézovaná, takže asi menší průměr trubky…?

      Všechno zatím funguje jak má, trochu otravný jsou galusky, ale s tím asi nic neudělám. Rád bych přešel na dualy, má cenu se o to pokoušet na tomhle? Co by bylo třeba vyměnit – páky, náboje, kazetu, hazku? Kliky a smyk může zůstat?

      Díky

    • havlos  

      Dostal jsem tohoto Favorita. Rád bych zjistil o jaký typ se jedná a jestli stojí za renovaci. Děkuji

    • Vitaire  

      Zdravím, mám sice naprosto otřesný fotky, ale chtěl bych se zeptat jestli ten druhej rám není náhodou F1. Má patku v kusu s rámem, ale z těch fotek jako laik nepoznám co to je za rám. Díky moc

    • Vitaire  

      Zdravím, myslíte, že tohle je rám F1 ?

      Díky moc.

      • Járaa  

        O F 1 se nejedná, i když má navářky.

        • Járaa  

          F1 hlavně nemá očka na blatníky a jiné uchycení vzpěry zadního kola na sedlové trubce. Koukni se na obrázek.

          • Járaa  

            S těma očkama je to asi blbost, chtělo by proměřit rám. Alinceb se v tom vyzná líp.

          • Vitaire  

            Takže F1 nesmí mít očka na blatníky a pak nahoře to uchycení které je jakoby zkosené? Chtěl bych si jeden pořídit, tak nechci koupit špatně. Díky moc.

            • Járaa  

              Nejsem si jist zda ten rám opravdu není F1.

              Rámy byli F1 a Speciál. Někdo tvrdí že se jedná o jeden a ten samý, jen z jiných trubek. Popros Alinceba zda by se na to nekoukl.

            • standoslav  

              F-1 je z tenčích trubek, takže to jde poznat z průměru použité sedlovky a ten spoj pod sedlem- buď jsou tam tzv. salámy, nebo je salám provléknutý plechem na druhou stranu. Pokud z vidle jakoby lezou do mufny pod sedlem je to F 12 nebo ještě nižší model.

              • JSt  

                nejsem si moc jisty, do jake miry se daji favority pausalizovat. primarni je se ujistit, ze jde o pravdu o favorit. :-)

          • JSt  

            takzes dal f1, ktera neni f1, protoze ma ocka jak na vidli, tak na zadni stavbe :-))

            • Vitaire  

              Tak teď už se v tom nevyznám vůbec. :D Nevíte někdo o nějakém rámu F1?

              • alinceb  

                Trváš na Favoritu z vlastenectví a nebo chceš prostě jen dobrý rám?

                • Vitaire  

                  Tak nějak oboje. Rád bych měl závodní favorit, který by si zasloužil zrenovovat. Takový rám Colnago by mě tak lákal, ale ten se skoro nedá sehnat.

      • alinceb  

        Pročti si tenhle post. Mohla by to být klidně F1ka „Véčko“ (jak ji tituluje Babický), tedy závodní/tréninkové kolo pro juniory a malé oddíly.

        Pokud bych vyloženě nehledal veterána a chtěl kolo na ježdění, tak bych se orientoval podle průměru sedlovky a délky zadní stavby. Sedlovku 26,2mm a krátkou zadní stavbu. 26,2mm znamená bezešvé trubky L-roll a kratší stavba bude tužší a kolo bude živější.

        Výroba závodních kol byla ve favoritu poměrně divoká. Když si přečteš celý rozhovor s Babickým, tak pochopíš. Ono se to moc škatulkovat a přesně určovat nedá. Navíc jsme národ kutilů a spousta konfekčních kol prošla DIY „tuningem“, takže se hodně podobají F1…

    • ManInBlackCZ  

      Je to F1?

      • Vilém  

        Ne.

        • ManInBlackCZ  

          Takže je to něco obyč jako F12?

          • Járaa  

            Favoritů bylo (pokud je mi známo) 12 číselných modelů, ale mnohé byly tak specifické, že se skoro nevyskytovaly. Nejznámější byly závodní modely F1 v několika verzích, pak F2 – dráhovky a F8, jedny z prvních modelů s převody 4×1,

            J etěžké je odlišovat od sebe. Chce to znát i rok výroby vyražený na středu.

            • ManInBlackCZ  

              Zatím jsem napsal majiteli o podrobnější foto patek a změření průměru sedlové trubky, napíšu ještě o foto výrobního čísla…

          • Otto96  

            Možná že porevoluční F1, běžně prodejné, měly zadní vzpěry uloženy do korunky jako obyčejné F-12. Měly i jiný desing nálepek, možná by to mohl být F1 těsně než přešli na nové nálepky, ale už dělaly ty vzpěry zasazené do korunky. F1 nasvědčuje ten trubičkový můstek, ale možná je to nějaký alternativní model mezi F1 a F12 s plechovým můstkem. Mám dva porevoluční favority, stavba rámu stejná, akorát jeden má trubičkovou vzpěru a větší průměr hlavového složení jako F1 a je na něm navíc nápis special. Myslím, že pokud byto byla F1 tak ta z obyč trubek.

    • Járaa  

      Tohle je výrobek českých zlatých ručiček.

      Podle tohohle dobového popisku, Favorit vyráběl tolik druhů kol, je to až k neuvěření.

      • Otto96  

        Přesně tak, většina lidí rozlišuje F1 a F12, možná ještě nějaké dráhové typy, ale podle mě měla turistická verze F12 jiné označení než ta silniční s berany. Sám bych chtěl znát přesné značení.

        • standoslav  

          Po revoluci se otevřeli hranice a tak mohli i v Rok. vyrábět nějaké trošku lepší rámy jak před, ale turistické Fava se podle mne dělali v 70tých letech; měli takové zakroucené řidítka, nosič a hlavně dvojtalíř s asi 49/31 zuby, tuším. Další tur. kola vyráběly jiné továrny v kooperaci a Favorit se jimi podle mne nezabýval. Vždyť nestačili ani zásobit náš hladový trh.

          • Járaa  

            Výrobce kol Antonín Perič, vyráběl závodní kola již v roce 1945 až 1948. Zdá se že jsou mnohem hezčí, nežli Favorit kdy vyráběl.

            • standoslav  

              Tyto kola jsou opravdové skvosty a netroufám si odhadnout, jakou má dnes toto kolo cenu. Byly to určitě v té poválečné době špičkové stroje, ale pak to s výtobou kol šlo u nás z kopce, až do hluboké propasti. :-(((

              • Járaa  

                Tak jako se vším.Taková Jawa, když ji komanči znárodnili, byla to světová značka. Jenže na motocyklech se nic zásadního nezměnilo, jen inovovali výrobky staré několik desetiletí.

                • Vilém  

                  Nj. soudruh Zapotocky prohlasil, ze do komunismu prece nepojedeme na motorce a tak to taky dopadlo.

                  • standoslav  

                    Toho zmrda radši nepřipomínej, toho před ním a ty po něm radši taky :-(((.

                    Dělal jsem kdysi s chlapem, co se vyučil „kasařem“ opravoval kasy a pokladny a ten říkal -kdysi se říkalo „zlaté české ručičky“ ale teď je máme posrané…

            • KIRBY  

              Nemůže to být tento rám

              • Járaa  

                Vypadá že to je jeden z nich. Jak je silná sedlovka? Ale vidlice možná ne. Jaké jsou rozpěry zadní stavby?

                • KIRBY  

                  Sedlovku už bohužel nezměřím , je to asi 1.5 roku co mně ho známí nabízel za 1500 kč a nevím jestli to kolo už neprodal . Jen se si na něj vzpomněl když jsem viděl ty mufny .Je mi taky divný , že to už mnělo vedení lanka k zadní brzdě rámem .

                  • Járaa  

                    Fotku kola foceno z boku, jsem zvětšil a na 98 procemt je to Speciál.

                    • KIRBY  

                      Tak že by to mělo nějakou hodnotu , nebo nemá cenu se o to dál zajímat. Bylo to na galuskových ráfcích , ale galusky zpuchřelé.

                  • standoslav  

                    Ajajaj zase ta lidová tvořivost (nic proti snaze), ale je to jen obyč. Favo co prodělalo tuning – tedy zkrácení zadku, narovnání vidlice, a podobné úpravy.

              • Járaa  

                Vedení lanka zadní brzdy vnitřkem horní rámové trubky. trubky.

                • Járaa  

                  Nedal jsem fotku. Je dost nehezká.

                • KIRBY  

                  To tedy znamená , že je to stejný rám ?

                  • Járaa  

                    Těžko posoudit, možná je to Speciál. Musíš vidět i detaily zadní stavby, například ty rozpěry a prolisy. Některé rámy se liší jen délkou zadní stavby.

    • filip.morris  

      Co si myslíte o tomhle rámu/kole? Má krátkou zadní stavbu a nevypadá zkracovaně. Vzadu je trubkový můstek ale patky nejsou kovaný ale jen plech. Myslíte, že to má nějakou cenu (alespoň na ježdění po městě)?

      • Járaa  

        Tohle má krátkou zadní stavbu. Pro někoho cenu určitě může mít. Z téhle fotky toho moc nevidím.

        • filip.morris  

          Divně jsem to napsal, omlouvám se. Kolo se nesnažím prodat, ale přemýšlím nad jeho koupí. Ta samolepka Campagnolo na rámu (poslední foto) je předpokládám jen blbý vtip, nebo myslíte že by to skutečně mohlo něco znamenat?

      • JSt  

        to nema kratkou zadni stavbu.

    • bumbrle  

      Takhle ma vypadat F jednicka:-) to snad neni mozny!!! ted nebudu spat:-)

      http://aukro.cz/…9064348.html

      • standoslav  

        Zas až taková šupa to není, (snad jen pro nějakého zběratele kuriozit) ony ty součástky W byly spíše parodie a pokus. Nedávno tam bylo něco podobného za 25t, ale to bylo stejné torzo Supra, tzn. vše Record, tak jak se to za totáče dávalo reprošům.

    • pepekolecko  

      Zdravim, na nete som nasiel predaj tohto kola. Je to skratena stavba, vypada na kovane patky, trubkovy mustek a ziadne navarky na blatniky. Na druhu stranu vyzera na plechove mufny na sedlovke.

      Predajca tvrdi ze to je F1…ja neviem…mozno seriovi vyrabany F1 TV?

      dik za pomoc.

    • husak32  

      Ahoj, pomohli by jste mi prosím s identifikací rámu? Děkuji

    • Mobidyk1  

      ahoj, koupil jsem kolo favorit na stavbu festky. Nejsem si jistej co je to za model. F1 či Pasat, nebo něco jiného? Pravděpodobně nějaký devadesátý léta. Bohužel nemám foto celýho kola, je osazené převážně nějakou 5st. sadou od Suntouru. Na horní trubce očka na bovden a navářky na košík, zvláštní je můstek zadní brzdy protože jsem podobnej na fávu neviděl.

      • standoslav  

        Pravděpodobně nějaká F 12ka, ty poslední před krachem neznám, nebo F 12 po tuningu nějakého šikovného zámečníka. Číslo pod středem by napovědělo víc.

        • Mobidyk1  

          F12 byl nástupce F1?

          • kubad  

            ne prostě levné produkce, ne úplně šrot, ale v podstatě dnes šrot, an festku je to stejně fuk cenu ten rám nemá

      • alinceb  

        Ten rám vůbec není favorit. Spojky, patky, můstek zadní stavby a ani očka bowdenu na horní rámovce tomu nenapovídají. Změř průměr sedlovky. Pokud je 26,2 a víc, tak to nebude špatnej rám…;)

        • Janes  

          Taky mi to jako fávo nepříjde.

          • standoslav  

            Jak jsem psal výše, je to překopaná F 12ka, pokud zbrousí dole barvu a odhalí kod, bude to na 100%.

            U fotky zespoda středu jsou vidět ty "brambory " u mufen, to je zbodování elektrikou, to by si u dobrého rámu (ani u F1) stavitel nikdy nedovolil. To je zvěrstvo.

      • Mobidyk1  

        tak jsem koukal a průměr sedlovky 25,4mm. A rok výroby asi 87, jsem z toho jelen. A taky u hlavové trubky je takovej trn na pumpičku, je to vidět na fotce.

        • standoslav  

          Jsem Ti to psal, je to norm. rám, ta sedlová trubka to potvrzuje, ale pokud je tak šikovně upravený, norm. ho použij.

    • Luker  

      V neděli se jdu podívat na jednoho Favorita, měla by to být F1čka (kandidát na festku), pokud bude mít vnitřní průměr sedlovky 26.2mm, tak to můžu s klidem vzít? Jinak jaká je nejmenší použitelná velikost rámu pro 196 cm vysokou postavu? :)

      • kubad  

        Vykradli se ne F1 a porid něco z aktuální produkce.

        Ver že je to rozumná rada s ohledem na tvou výšku

        • Luker  

          Co máš na myslí? Chci si pořídit low cost festku na ježdění po městě, takže mě moc jiných možností nenapadá..

          • Vilém  

            A jak velkej je ten vyhlidnutej ram? Moc F1cek jsem v takove velikosti nevidel.

      • Luker  

        Tak tohle je můj úlovek průměr sedlovky je 26.2 mm, tak to je snad F1. Velikost kola je asi 58, takže myslím že to po úpravách bude do města OK :)

    • torpedo0  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován zakladatelem diskuse.