tepy - věk - tréning - ...

dík – juknu na ty odkazy – nešlo mi opravdu o moje výkony – na bedny nejezdím a do cíle dojedu – to je vše co od sebe čekám, ale trochu jsem si nebyl jist, zda se nějak extrémně neraubuji, když se hecnu na tyhle hodnoty (to víš mám rodinu, musím na to brát ohled ;-).

Jeste dodam, ze pokud te to zajima, tak prostuduj to KPO a pak se ptej a pak treba jeste zajdi na testy, Krome testu tam dostanes i rady k „treninku“ / jezdeni a obecne odpovedi na sve dotazy.

Ok ok…a jak si na tom?Si velmi dobrý bajker nebo byls?

Rikas rok, jo? Ze by „vliv konzumace slivovice na maximalni tepovou frekvenci“ to je uplny tema na diplomku;-D

pokud minimálkou myslíš klidovku, tak tu zas tak vysokou nemám – nejsem nijak trénovanej a tepák mi odpoledne když jsem ho po zakoupení v práci v kanclu zkoušel ukázal nějakejch 59–60. Vzhledem k věku, absenci tréningu a podmínkám měření to nepovažuji za vysokou hodnotu.

Podle toho KPO, co teď čtu to opravdu vypadá tak, že víceméně tělo začne zpomalovat samo, jakmile začne mít dost. Tak si přestávám dělat starosti. Zatím v KPO nacházím jedno možné a částečné vodítko pro interpretaci toho výsledku tepáku (i když jsem nepřečetl a tedy nepochopil ještě asi vše). Paradoxně to, že jsem před závodem dlouho neseděl na kole (skoro měsíc) nejspíš způsobilo, že tělo bylo odpočatý a nechalo se „vytáčet“ celkem ochotně a bez reptání. Z křivky záznamu je totiž vidět, že ty tepy nebyly na téhle průměrné hodnotě díky několika málo maximům, ale prakticky se na té hodnotě držely opravdu celou dobu a nechodily moc nahoru ani dolů – chvíli po startu se ustálily a spadly až když jsem slezl z kola v cíli.

To si nemyslím. Maximálka je každýmu daná, s tou nic nenadělá. Pouze se mu s věkem snižuje. Ale klidovka je velmi ovlivňovaná trénovaností. Čím větší výkonnost, tím nižší klidovka. Třeba já mám max 204 (stejně jako Armstrong, jak dole někdo psal:-)) a klidovku v závislosti na ročním období a tím i na tréningu 43–56.

málo kopců,myslím nahoru

Jsou lidi, co mají ve 20ti maximálku třeba jen 173, to je individiuální a tedy klidně přes 190 mít maximálku mít nemusíš (nebo jsi se flákal).

Pokud to nemyslíš s tréninkem vážně, tak laktátová křivka je asi zbytečná, oni se ti stejně prahy budou mírně měnit a tedy je pak nutné chodit na laktát pravidelně.

Ale můžeš si přibližně určit AP dle metod na základě pozorování dýchání nosem, plynulosti mluvení a plynulosti zpívání. To podle mě pro orientaci (ne cílený trénink) bohatě stačí.

A pokud budeš vozit tepák delší dobu, tak časem orientačně AP a ANP budeš vědět.

No to si celkem rychlík – já si to KPO vykopíroval a vytiskl, ale i na 10 písmo toho je hustě napsanejch víc než 150 stran (a to jsem teď zjistil, že mi ještě nějaké kapitoly vypadly). Při čtení v metru cestou do práce a zpět a pár stránkách doma jsem zatím v půli – přesto …

pokud někdo znáte autora, pogratulujte mu za mě. Fakt první text tohoto druhu, u kterého se chvílemi nahlas směji a přitom, ve většině případů pochopím o čem mluví a jak to jakože funguje.

A co se ti nezdá? Jako, že maximálka Armstronga je moc nebo málo? Ale jak už bylo řečeno, samotná maximálka neznamená vůbec nic.

Pro zajímavost, jestli si to dobře pamatuju (a jestli zdroj informací byl pravdiví), tak např. Radim Kořínek měl před pár lety (z doby těsně před tím než dostal zákaz za doping) maximálku 173. To by mě samotné nijak nezaujalo, ale pamatuju si to proto, že v nějakém rozhovoru říkal, že na světovém poháru se jedou takové kule, že jede většinu závodu tep 170–172 tepů i při té jeho maximálce 173. Samozřejmě netuším kde má ANP, což je podstatné, ale i když ho může mít dost blízko maximálky, tak nějaký rozdíl tam být musí.