Pracovně potřebuju mít přehled o přibližné nadmořské výšce s odchylkou 0,5 m. Neustále doměřovat n. výšku geodetem je drahé.
Na jednom školení mne metrolog informoval o možnosti zakoupení barometrického výškoměru, který danou odchylkou disponuje.
Koupil jsem tedy hodinky CANYON CNS-SW7 za cca 1500 a ejhle odchylka 100 m mne šokovala :)
Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?
Dík
ze by medzicasom klesol tlak?
ako teraz vazne co znamena ze bola odchylka 100m? odkedy dokdey?
zaklad je kazdy den kalibrovat na znamom nivelacnom resp geodetickom bode
aj tak neviem veru, ci podla tlaku budes mat 0,5m presnost
skor by som to videl na nejaky lepsi GPS pristroj
a to
mozno nieco taketo presnosti si budes musiet vyzistit, nemam az taky prehlad o aktualnej ponuke
No GPS na mereni vysky neni zrovna nejidealnejsi reseni, uz z podstaty GPS… a presnost 0,5m je z GPS utopie
uplne nesuhlasim…
samozrejme zalezi od podmienok…ak je niekde medzi mrakodrapmi a pristup signalu z druzic bude obmedzeny, je to ine, ako ked je niekde na luke…
kazdopadne presne geodeticke GPS pristroje dokazu merat nadmorsku vysku s presnostou niekolko cm resp mm
(obycajne navigacie maju odchylku kludne aj 5m)
Souhlas. Akorát ty přesné geodetické gpsky stojí taky sakra více peněz.
A na miste musej chvily stat
může mi nekdo vysvetlit nebo dat odkaz na clanek ja GPS meri nadmorskou vysku? … jak to je presny atd? … mam GPS v mobilu tak by me zajimalo jak presne je nadmorka vyska :)
díky
Mám v mobilu GPS, co je schopná měřit polohu velmi přesně, při Geocachingu jsem se dostal určitě pod 1m, je schopná se chytit v jedoucím vlaku, ale stejně mi nadmořská výška vychází běžně přes 20m jinak.
Aby chyba byla vždy zaručeně do 0,5m výšky, tak to asi nemáš šanci se s žádným běžně dostupným levnějším zařízením dostat.
Samotný barometrický výškoměr je nepoužitelný. Tam i když budeš každý den na počátku kalibrovat, tak změna tlaku během dne běžně udělá chybu přes 10m (a při extrémních změnách počasí i klidně 50m).
Pokud to bude výška pouze z gps souřadnic, tak při citlivějším přístroji, který bude mít povětšinu času hodně družic, tak bude přenost lepší než v prvním případě, ale pořád bude chyba klidně kolem 5m.
Nejpřesnější bude kombinovaný přístroj, tedy barometrická výška s chytrou automatickou kalibrací z gps souřadnic (+ navíc na počátku každý případně i ruční kalibrace).
Způsob automatické kalibrace se u různých gpsek liší. Některé přebírají přímo výšku z gps souřadnic a to třeba pouze ve chvíli kdy mají hodně družic. Nebo některé mají složitější algoritmy s relativní korekcí (tedy nikdy nepřevezmou přímo výšku z gps souřadnic, ale dělají průběžné opravy barometrické výšky a to dle aktuálního rozdílu výšek z gps souřadnic a barometrické a dle síly signálu).
I když kombinované řešení bude nejpřesnější, tak se stále nedostaneš do stavu, kdy budeš mít maximální chybu 0,5m. U běžných turistických gpsek, co mají dobře vyřešenou automatickou kalibraci barometrického výškoměru dle gps souřadnic odhaduju, že bys mohl se na udaj s polehnout s maximální chybou kolem 3m (ojediněle tak do 5m).
To ale pořád zdaleka nesplňuje zadání.
Pro přesnější výšku bude třeba sáhnout do jiné kategorie dražších specializovaných zařízení, tam ale nemám žádný přehled.
A pro příklad doplním dlouhodobý poznatek pro turistickou 60CSxko, která má inteligentnější automatickou kalibraci rozdílového typu (tedy dle rozdílu výšek postupně po 1m koriguje).
Ať při výjezdu zkalibruju výšku ručně přesně nebo ne, tak při dojetí k baráku (kde znám přesnou výšku) dojíždím většinou s chybou 0–2m, málokdy 3m a zcela vyjímečně více.
0,5m odchylka s barometrickým výškoměrem, navíc v hodinkách za 1500? To je spíš sci-fi.
Jak pise Mlok, jen pomoci barometrickeho vyskomeru nemas 0.5m sanci. Mam mnohonasobne drazsi SUUNTA a odchylka je pri zmene tlaku velika.
Kdysi sem četl, že ty přístroje mají měření založené nejen na na tlaku, ale je tam i nějaký započtený vliv teploty, který měření může pěkně znehodnotit-funguje to pořád stejně?
No právě, že u Suunta a drtivé většiny barometrických přístrojů vliv teploty a vlhkosti vzduchu započítán není, proto v zimě měří víc a v létě míň. Třeba Suunto X6 měří nejpřesněji při teplotě T = 15–0,65×V/100 (st. Celsia, V… skutečná nadmořská výška), tj. např při teplotě 13,4 st. ve výšce 250m.n.m. Jdeš-li tedy třeba z výšky 250 m do 1000m při teplotě dole 5 st., naměří Suunto nahoře 1023m, při teplotě dole 30 st. jen 960m.
Aha, ale u hodinek, které jsou na těle působí tvoje vlastní teplota a i vlhost-to by chtělo mít hodinky někde na báglu?
No právě, že u Suunta a drtivé většiny barometrických přístrojů vliv teploty a vlhkosti vzduchu započítán neni- mylis sa, je. pozri trebars manualy suntoo je tamaj zhruba vysvetlene ze ako. dokonale to samozrejme neni.
No tak nožná odpoví někdo jiný – příklad: jdu po rovině třeba v létě je teplo-jdu lesem, stínem, so slunci, po cestě, městem…V těchto případech dochází k podstatným teplotním výkyvům (i vlhkosti) barometrický tlak bude pořád stejný a výsledky měření ovlivní pouze teplota-to neuvažuji, že na hodinkách působí i moje tělo. A co teď, kde máme přesnost?
jak maju toto vyriesene to neviem ale minimalne u suunta to zo skusenosti funguje docela dobre pri mori aj v himalajach.
Teplota přístroje by neměla mít na měření žádný vliv. Ovšem třeba u Suunta malinko má. Stačí třeba v zimě sundat přístroj z ruky a dát na mráz a hned uvidíš (zkoušel jsem to). Některé přístroje, třeba tachometr s výškoměrem VDO MC 1,0 je naopak ke změnám teploty přístroje zcela imunní. Důležitá není teplota přístroje, ale teplota vzduchu ve kterém se pohybuješ. Studený vzduch je těžší, takže rychleji klesá tlak s výškou než u lehčího teplého vzduchu. Z toho plyne, že barometrický výškoměr který je kalibrovaný jen pro jednu průměrnou teplotu a používá Laplaceúv vzorec :
v2= v1 + 8000 (1+0,00366 tp) . ln (p1/p2)
,kde v1… počáteční výška v m, v2 … naměřená výška v bodě 2 v m, tp… průměrná teplota vzduchu ve st. Celsia (není skutečně naměřená, ale zjednodušeně naprogramovaná formou lineární funkce), p1… barometrický tlak v Pa v bodě 1, p2 … barometrický tlak v Pa v bodě 2.
bude v zimě nadměřovat a v létě podměřovat jak jsem psal výše.
Cateye AT100 (predavany od polky 90-tych rokov) ma teplotnu korekciu.
Tlakove sensory maji napr. presnost 3 Pa, coz odpovida zhruba 25 cm, se SW interpolaci by melo byt mozne dosahnout presnosti kolem 10 cm. Predpokladam, ze v beznych konzumnich vyskomerech se s tim ale nikdo nepare.
Zkus následující postup: Zkalibruj výškoměr na místě se známou výškou, v okamžiku kalibrace si zjisti (telefonem, internetem, jinak) aktuální tlakovou situaci na našem území a tu si zaznamemej. Měření výšky na neznámem místě provedeš pomocí zkalibrovaného výškoměru a okamžité tlakové situace kterou si zjistíš (telefonem, internetem, jinak) a dopočítáš korekci. Možná by fungovala i diferenciální GPS ale vzhledem k tomu že GPS měří výšku poměrně hanebně tak by se člověk ani s korekcí nedostal na požadovanou přesnost…
Mám hodinky Casio (nemám je na ruce, takže model Ti neřeknu)s výškoměrem a když se tlak během dne extrémně nemění tak se dle nivelačních bodů vejdu během celého dne do 1m. Jsou to však výrazně dražší hodinky, které navíc měří teplotu a tlak a asi s těmahle parametrama i pracujou. Opravdu mě přesnost toho výškoměru velmi mile překvapila a velmi dobře se podle těch hodinek dá v horách orientovat (mají i kompas). Naproti tomu mám výškoměr v tachometru Sigma a ten měří dost na prd, ale zase narozdíl od těch hodinek zaznamenává nastoupané metry a to je docela zajímavý vědět (alespoň pro mě) kolik za vyjížďku nastoupám.
Takový neznačnkový hodinky typu Dealextreme nebude asi uplně reprezentativní vzorek…
