Zdar, po chvíli hledání jsem se dozvěděl jen to, že existuje jedno, dvoje, troje i čtvero křížení nebo radiální výplet, ale rád bych, a věřím, že i jiní, se dozvěděl něco podrobnějšího o jednotlivých typech. Vím jen to, že trojí je nejběžnější…dle mého jako dobrý kompromis.
Co mě tak napadá je rozdíl v pevnosti, tuhosti, hmotnosti samotných kol a možné hmotnosti jezdce, s tím, že radiál ve mě nebudí moc důvěry, jenomže je to jen moje domněnka, která může být špatná.
Díky za věcné odpovědi.
A čo si tak Kefalín predstavujetě pod pojmom výplet kol?
A ne, není to nevěcná odpověď, ač nejsem totální odborník, tak tuším, že na různý věci se hodí různý řešení, závisí to nejen na použití, ale i typu brzd, průměru ráfku, hmotnosti jezdce a já nevím co.. pak taky jaký je náboj a jestli dráty jsou zahnuté nebo straight pull… a v neposlední řadě přední/zadní a kolikrát i levá/pravá… obecně bych řek, že nelze zobecňovat, že by trojité křížení bylo nej cokoli, snad jen historicky nejčastěji používané?
Jak píšeš, záleží na mnoha faktorech, radiál je velmi nevhodný pro kotoučové brzdy (minimálně na straně kotouče a stejně tak na straně kazety), naopak na silnici na klasické brzdy na přední kolo vpohodě. 4× křížení snad u většiny náb ani nelze použit kvuli překrývání děr na přírubě náboje nebo lámání drátu přes přírubu.
A ještě mu zamotám hlavu snowflake výpletem :-)
I přes obecně považovanou nevhodnost radiálního výpletu na straně kazety, to tak bylo na např na ksyriích. Nevím jestli na všech modelech a jestli i v současnosti, ale dlouho to tak bylo, minimálně v létech 2008–2015. Pravda nebyl to výplet z bězných drátů. Vím, že mět okdysi překvapilo, když jsem měl v jedné ruce aksia a v druhé ksyria. Aksia u kazety křížený a na druhé straně radiál u ksyrií naopak. To mě u jednoho výrobce překvapilo. Samozřejmě ráfkové brzdy.
Radiál u kazety se používá stále i u výpletů pro kotoučové brzdy, např. Mavic Crossmax:
Přesně, radiál na straně kazety Mavic používá snad už 20 let na mnoha růrných modelech včetně 2017 modelů a funguje to dobře.
Stejně jako asymetrický 2:1 výplet u Fulcrumů to umožňuje ± stejnou tenzi drátů na obou stranách. Řešení 2:1 asymetrického výpletu Fulcrumů mám rád, ale má zásadní nevýhodu když vyjímečně praskne drát. Pokud je to na straně co je jen 8 drátů, tak je to na vyjížďce konečná. Oproti tomu u Mavicu se dá s prasklým drátem (na 24 drátovém výpletu s radiálem u kazety) v pohodě dojet (vyzoušeno v praxi).
Je logické, že pokud se použije na jedné straně radiální výplet, bude to právě na straně kazety (zadní kolo) či kotouče (přední kolo. Výhoda radiálního výpletu je, že dráty jsou kratší (tedy tužší, co do poměru síla/přetvoření) a mají výhodnější úhel od roviny kola (lépe přebírají příčnou sílu). Co do příčné tuhosti výpletu je právě strana kazety (kotouče vpředu) tím slabším článkem – proto se použije radiální výplet tam, aby se ten slabší článek v tomto ohledu aspoň trochu posílil. Moment od brzd/šlapání přebere ta druhá strana.
(Ne – není třeba přebírat moment od kazety výpletem na straně kazety – zkuste si zkroutit náboj – fakt to nejde – je dost tuhej v krutu – proto moment spolehlivě přenese na druhou stranu, kde je křížený výplet.)
A proto se radiál u kotouče a kazety používá jen na továrních pro tento typ zápletku navržených kolech :)
A ptas se teda na co?
Asi si to musíš přečíst ještě jednou :-)
Hele a nebylo by lepsi misto toho casu, ktery pouzijes na zalozeni vlakna si to rovnou precist na netu nebo tady na BF? Jsou toho vsude mraky. Jinak doporucuju knihu The art of wheelbuilding od Gerda Schranera, tam mas presne vysvetleni vseho, pocet dratu vs pocet krizeni, symetricky/asymetricky vyplet apod. Taky jake kola jsou vhodne pro jaky vykon, proc vyssi vahova nemuze jezdit na vypletu s 18 draty 1.8/1.5/1.8 apod.
Na založení tématu opravdu není potřeba moc času a před tím jsem strávil čas i hledáním, jen se už po půl h omrzí číst vší tu vatu kterou se tady teď zdržujeme.
Díky za tip…
http://www.astounding.org.uk/…atterns.html
Shrnutí je že rozdíly jsou minimální.
Taky jde o to, jestli chceš kola pevný, levný, lehký nebo na parádu.
Přičemž jedna trojice z této množiny se vzájemně nevylučuje (pevný – lehký – na parádu)
V podstatě trojice fungují všechny, já spíš tím na parádu myslel výplety kde je nač koukat, ale dráty výpletu jsou zatěžovány nerovnoměrně, takže je to na úkor pevnosti
Paráda, díky.
Nojo – ale tam posuzují vertikální tuhost – ta přeci obvykle nebývá problém (naopak – malá pružná deformace je žádoucí z hlediska pohodlí). Co je naopak zajímavé, je příčná tuhost a tuhost v záběru/brždění. Pro příčná tuhost by teoreticky radiální výplet měl být taky nepatrně výhodnější, pro tuhost v záběru/brždění, naopak zcela neefektivní (v nedeformovaném stavu nedokáže přenést moment).
Spíš by podle mě bylo zajímavé vymodelovat a porovnat prostorové modely zadního výpletu, kdy jsou obě strany 3× křížené, a naproti tomu výplet, kde je jedna strana 3× křížená a strana u kazety radiální. Ten by teoreticky mohl být svisle i příčně malinko tužší, ale v záběru by tuhost měla být výrazně nižší.
