Osobní diagnostická váha

na to neni potreba bc1000, staci si stahnout do mobilu weight logger, ktery umi upload do garmin connect. jen se musi manualne vyplnit data z vahy.

odchylka bude existovat, ale když bude přístroj měřit dobře, ale bude mít jen konstantní odchylku z hlediska kalibrace, stačí pak jen měřit přírůstky/úbytky a je to… taky asi rovnou zauvažuj nad caliper kleštěmi.

a tak mna by to docela zaujimalo, ciste z fyzikalneho principu jak to funguje by som sa dost cudoval keby dve merania po sebe dali aspon priblizne rovnaky vysledok(tak nejakym postprocesom to asi „vyhladia“). a som hlboko presvedceny ze ked zoberiem taketo vahy dve a odmeram to iste napr. „percento vody v tele“ alebo „svalovu hmotu“ (nehovoriac ak by boli od ineho vyrobcu) tak tam budu rozdiely take, ze dierka na opaku mi povie to iste.

ne, na toto neverim, na toto treba seriozny labak inak je to maximalne tak porovnanie relativnych velicin, absolutne hodnoty budu ale uplne inde.

Zkusil sis někdy v jeden den udělat kolečko, kde by tě měřili různými způsoby?

Pokaždé jiný výsledek – když tě budou měřit dva lidi kleštičkami, tak budeš mít dva výsledky. Já mám rozdíl 4% tuku. Což je docela dost. Pokud si budeš chtít sledovat váhu a úbytek tuku, je důležité měřit stejným způsobem, tedy chodit na stejné pracoviště a nechat se měřit stejnou osobou.

Osobní diagnostická váha, pokud budu dodržovat určitá pravidla, mi může ukázat, zda hubnu/nehubnu a co. Ale rozhodně když mi ukáže, že mám 22% tuku, tak to normálně uvažující člověk vezme jako přibližný údaj, který nemusí být 100% přesný, ale může mít odchylky.

Jeden čas jsem si měřila klidový tep ráno, když jsem se probrala. Tepáček na prst nebyl přesný. A stejně jsem s těmi údaji dokázala pracovat, protože jsem vždy porovnávala čísla ze stejného přístroje. Měřit si třeba jeden den tep na malým a druhý den na hrudním pásu – to bych byla překvapená, jak to skáče.

Prostě pro normální lidi, ne dietní psychopaty, stačí základní výbava, nepotřebují nis profi.

Tanita 601 má elektrody na nohy i ruce.

1. ocelové pláty jsou jen na některých vahách, jiné měří přímo elektrodami ve „skle“ – viz třeba Tanita BC-1000

Pravda je (nakonec to i vyplývá ze srovnávacích testů a studií), že BIA je citlivá na dodržení podmínek měření, což ale platí třeba i pro ten kapiler.

A přímá prakticky použitelná metoda půjde těžko vymyslet (leda tak na pitevní stole, což už je hodně destruktivní metoda).

Zrcadlo, normalni vaha a kleste když teda chce někdo nejaky presnejsi číslo. Nic jiného není potřeba. Proc chces resit visceralni tuk, když ses sportovec a mas nizke % podkozniho tuku fakt netusim. Leda ze by jsi mel ztucnela jatra, ale to ti zadna vaha stejne nerekne. To bz jsi uz spis citil, ze je tam nejakej problém pod zebrama v pravo…

Já mám nějakou takovou váhu (s elektrodama na stupátku), bohužel vám teď neřeknu typ. Pozoroval jsem, že

• Dvě měření provedená chvíli po sobě se liší o desítky procent. Pozor, firmware váhy lže, a když si nastavíte profil pro osobu, tak ukazuje pořád podobné hodnoty, i když si tam stoupne někdo jiný. Musí se vytvořit nový profil a zadat do něj třeba o centimetr odlišnou výšku.
• Svalovou a tukovou hmotu co to počítá to zdá se měří jen na nohou (což je logické když to měří odpor z elektrod na nohou). Je to vidět, když si na to stoupne někdo, kdo jenom jezdí na kole (ukáže to strašně moc svalů), a někdo, kdo cvičí s rukama.

V tom případě zapomeň na JAKOUKOLIV osobní váhu. Nic jiného než hmotnost to reálně s rozumnou přesností nezměří, ostatní hodnoty na základě bioimpedance měřené na dvou sondách pod nohama na těch váhách je jen dobře míněný výcuc křišťálové koule +/- autobus. V případě použití 4sond (ruce/nohy) se to zlepší na +/- mikrobus :-)

Mám Tanitu BC 601, jako diagnostická váha je OK.

Nicméně už z principu – % složení těla (vody, svaly, tuk) se měří vždy nepřímo (bioelektrická impedance), tzn. je tam vždycky ten vzorec :)

Proto jsem ti dal i link na dtest, aby sis prectl, o cem ty udaje jsou.