Krádež kola - Praha 4 - Libuš

Problém je ten, že když to bude někde „na vesnici“, tak policajti z nejbližší služebny mají obvykle na starost dalších xy vesnic v okolí a pokud jsou tam ten den na službu třeba jen dva (celkem obvyklá záležitost) a mají nějaký „nápad“ závažnějších věcí (třeba řeší někde nehodu, usměrňují provoz, řeší nějakou další závažnější trestnou činnost…) a majitel si takto objeví třeba kolo v bazaru v pátek ve čtyři odpoledne, není kapacit, které by se tam stihly dostat. To problém je a nic moc se nezměnilo…

V případě krádeže dražšího kola rozhodně doporučuji to nahlásit, protože pokud má člověk ke kolu nějaké papíry, dá se do evidence zapsat číslo rámu, markanty kola, přidat fotografie, popsat specifika či věci, které vím jen majitel (mám poškrábanou zadní vzpěru a přahazovačku od pádu, mám proti tovární specifikaci jiné sedlo, vidlici, kola…).

Pátrat si sám po ukradeném kole, nikdo nikdy nikomu nemůže zakázat (to není hledání pachatele vraždy či obdobně závažné trestné činnosti, kde by mohlo dojít k nějakému zásahu do vyšetřování), takže každý majitel ukradeného kola si může projít okolní bazary, zastavárny, podívat se na inzeráty na obvyklých bazarových serverech, poptat se sousedů apod. – pokud kolo ukradl nějaký místní feťák, je obvyklý zdroj prodeje celkem přilehlý bazar či zastavárna s dojezdovou vzdáleností, pokud je to práce jen trochu sofistikovanější, kolo jde přes nějakého prostředníka a tam už může být pak někam dočasně uskladněno či převezeno třeba na opačný konec města či okresu, v případě kol opravdu dražších i mimo republiku. Tam je samozřejmě šance celkem malá, že se kolo najde či vrátí majiteli.

Každopádně policie v pátrání po kradených kolech postupuje celkem konzistentně furt stejně – dělají se kontroly právě bazarů a zastaváren, opisují se čísla rámů a značky a modely kol, případně kontroly osob (ono když se nad tím člověk zamyslí, tak nejde vymyslet moc jiných způsobů, než kontroly bazarů či kontroly osob a kol), pokud se kontrolovaná data zapíšou v rámci kontroly do jejich systému a objeví shoda s nahlášeným ukradeným kolem, samozřejmě se dělá další opatření.

Pokud se stane, že se na stejném místě množí opakovaně krádeže kol (obvykle třeba nádraží, kde si lidi kola ráno zamknou a večer očekávají, že na něm pojedou domů), dělají se na to různé akce (od častějších kontrol unifomovanejma hlídkama, po speciální akce kriminálkou), kdy se na místo dají kamery či některý den se postaví třeba několik „hlídek“ a sleduje se konkrétní místo. Dost často maj tyhle akce „´úspěch“, protože se skutečně nějakej zloděj chytne. Obvykle je to ale klasickej drban, kterej přizná jen to konkrétní kolo, na kterém je chycen (někdy ani to ne – má to půjčený, neukradl to a ani když se mu pustí kamerovej záznam, kde štípe řetěz, se k tomu nevyjádří) a palečnice či skřipec jsou bohužel zakázaný.

Nicméně výslednej efekt je ten, že obvykle v dané lokalitě krádeže na chvíli ustanou (protože drban buď dostane vazbu, nebo častěji protože ho nikdo nezavře, tak usoudí, že jít krást druhej den na stejný místo je moc velkej risk, tak jde/jede jinam).

Pro ty rejpaly, co křičí, že policie s tím stejně nic nedělá, bych chtěl jen říct, že policie s tím dělá, co je v jejich silách a možnostech zákonných i kapacitních, pokud jde o organizované krádeže kol s vyšší škodou, tak se tomu věnuje stejně, jako jiné majetkové trestné činnosti (krádeže kol jsou statisticky celkem sledovaná věc a žádné policajty nětěší mít někde v oblasti zvýšený nápad a nárůst krádeží nějakého specifického „zboží“. Už jen proto, že nadřízení je pak buzerujou, ať s tím něco dělaj.