Co si myslite ???
Prehazovat vpredu na vetsi tac drive i kdyz se retez bude krizit, aby nebyl tolik namahan na tah cili se zvysila jeho zivotnost? Ale zase se bude vice kroutit takze je mozne ze drive pretrhne. nebo ne???
Co si myslite ???
Prehazovat vpredu na vetsi tac drive i kdyz se retez bude krizit, aby nebyl tolik namahan na tah cili se zvysila jeho zivotnost? Ale zase se bude vice kroutit takze je mozne ze drive pretrhne. nebo ne???
Neřešit hovadiny a jezdit.
presne tak
:) vystihujici
Velkou pilu jezdím, dokud to jde. Šetří to kazetu. A když už tam tu velkou mám, zvykl jsem si na těžké převody a tedy malou frekveci, což zase šetří řetěz. Takže kazeta i řetěz mi vydrží neskutečně dlouho. Zato s velkou pilou je to trága, ale to bude nejspíš tím, že je to XTR.
Podla mna je to presne naopak, cim vacsia frekvencia tak tym dlhsie vydrzi. hlavne take tie nastupy tomu davaju zabrat a klasicky to ak to neradi a jazdim vsetko na plus minus jeden prevod a ak nejde tak sa postavim.
Položím ti jednu kontrolní otázku. Jestli na ni odpovíš správně, jsi připraven na otázku druhou, neboť její správné zodpovězení ti problém činit nebude a tím si i objasníš, jak to tedy je.
Rozjíždí se borec na lehký převod a potom na těžký převod. Při jakém převodu bude mít větší zrachlení?
Zrychlenie nezavisi od prevodu ale od vykonu ktory podava. Ak predpokladame ze ucinnost je rovnaka bez ohladu na prevod.
Ak si opotrebovanie retaze predstavujem ako brusenie brusnym papierom, tak potom nedokazem obhajit svoj nazor, ze tazsi prevod opotrebuva viac.
Nech mame konstantny sucet tlaku a poctu opakovani ktore prevedieme. Domievam sa ze existuje optimalny tlak, pri ktorom je opotrebovanie najvacsie a ked tlak zvysime alebo znizime tak bude opotrebovanie nizsie.
Takze v podstate priznavam ze neviem, ci je lepsie jazdit lahke ci tazke prevody, a kym to nie je kvantifikovane, tak ma o tom tazko niekto presvedci. A tiez by som povedal, ze tazky/lahky prevod je dost subjektivna vec.
Dobru noc
Nic si z toho nedělej, třeba bude znát odpověď na mou otázku někdo jiný a pak ti to objasníme.
ja to zkusim :-) takze – zrychleni je dano podilem sily a hmotnosti. rikals ze jede ten samej, moc nezhubnul, takze do uvahy pripada jen ta sila: cim vetsi bude, tim to vic zrychli. No a velka sila na obvodu kola je kdyz s nim kroutis za velkej pactorek. Tudiz borec na lehky prevody bude zrychlovat nejvic, akorat mu brzo dojde dech, ptz je to lamka a moc velkou frekvenci neumota :-)
Proto jsem položil otázku jednoduchou, aby se braly v úvahu jen dva různé převody při konstantním výkonu jednoho jednoho a téhož borce.
Takže jsi odpověděl správně: Při stejném výkonu bude na lehčí převod zrychlení větší.
A teď ta otázka druhá: Při kterém zrychlení působí na řetěz větší síla? Při zrychlení menším, či při větším?
Správná odpověď je i odpověď na otázku základní – Který převod více řetěz namáhá.
Samozřejmě to zase nebudeme komplikovat dalšími prametry, ale jen těmi, co byly uvedemy v samém počátku.
To je přece jasný, že při lehčím převodu rychlejc zrychlím a míň opotřebuju řetěz
Nic si z toho nedělej, třeba bude znát odpověď na mou otázku někdo jiný a pak ti to objasníme :-)
nedělej to napínavý a objasňuj..
Chci abyste k tomu došli sami, protože se to tady řeší každý druhý den a vždycky to skončí stejně – špatně, ale všichni s tím souhlasí, protože to tak říká většina a ta má přece na B-F vždycky pravdu :-)
na zaradenom prevode nezáleží…
kdo by to byl rekl, jak se da tekova prkotina roztahat.
1. si myslim, ze pri lehcim prevode sice zrychlim vic, ale to podle me neznamena, ze vic taham za retez. kdyz si zaradim nejvetsi prevod a stoupnu na pedal plnou vahou, natahnu ho stejne jako kdyz slapnu celou vahou na nejmensi.
2. moc dlouze jsem nad tim neuvazoval a mozna je to blbost
3. NERESIT retez, JEZDIT, a kdyz uz, tak resit nohy a zada, ty se novy za 500 nekoupi…takze ja rikam jezdit spis frekvencne.
čekalo tu na mě 120 nových příspěvků a nikdo na to ještě nepřišel? Snad se odpovědi dožiju :)
No jo, asi to nikdo neví. Chtěl jsem to probrat po jednotlivých vlivech samostatně, ale kašlu na to. Na jednoduchou otázku se tady smíchá 20 věcí najednou dohromady s vcelku logickou odpovědí, že jízdou se převody i řetěz opotřebovávají. Ať si jezdí každý jak chce a žije ve sladké nevědomosti a víře, jak šetrně k převodům jezdí.
Tak jak kdo šetrně jezdí jasně ukážou reálné výsledky výdrže.
Ty to taky nevíš? Nebo svět zatím nedospěl do stavu, kdy by se mohl s tou pravdou vyrovnat?
Absolutne nechapem preco by pri podavani rovnakeho vykonu malo byt zrychlenie zavisle na zaradenom prevode.
Podla mna je zrychlenie iba priamo umerne vykonu a nepriamo umerne hmotnosti zrychlovaneho telesa. To ze pri zaradenom nevhodnom prevode nie je mozne dosiahnut vysoky vykon je uz nieco ine.
to myslis vazne?
má pravdu
nemá !! I8=()
Pokud se zanedbá rozdílná účinnost různých převodů, tak ano.
Jo a proto se v autě rozjíždíš na čtyřku, že?
Tvrdim ze ak je dosiahnuty urcity vykon, tak je uplne jedno na akom je po prevode a zrychlenie je jasne. To ze nedosiahnes vysoky vykon na prilis nizkych alebo prilis vysokych otackach je mi tiez jasne.
Stale ale tvrdim, ze ak zrychlujes na prevode 1:1 alebo 3:1 je uplne jedno, ak dokazes konstantne vyvijat vykon 200W tak zrychlis presne rovnako. Druha vec je ze ak nemas silu ako byk tak na tazkom prevode podas nizsi vykon a teda zrychlis pomalsie.
Tomu sa u aut vravi krutiaci moment. Napriklad aj preto maju ludia celkom radi TDI okvavky, ze maju relativne vysoky krutiaci moment, takze pekne tahaju vo velkom rozsahu otacok a nemusis ich vytacat ako HTP.
Děkuji za objasnění základní mechaniky :-)
Neděláš do politiky?
(je to vůl)
šmankote – odvolávám !
Jedna prakticka otazka, ako by dopadlo meranie na vzdialenost trebars 10m z pokoja pri zaradenom najtazsom prevode a pri nejakom strednom? Samozrejme jednym jazdcom.
To co je v Tvém příspěvku je vše pravda, ale má to více komplikací.
Platí to pro měřený výkon na klice, který se nějakým způsobem dodá a pak k němu volí převod a určuje se výsledné zatížení řetězu. A dále není pro jízdu až tak rozhodující zrychlování, ale udržování dané rychlosti.
Problém je v tom, že lidské tělo takhle jednoduše nefuguje a tedy není
pro něj možné dodat stejný výkon na klice pro libovolný převod. Kdyby
ano, tak by se jezdily kadence typu 1000ot./min a větší jako u motorů.
Tady je tedy podstatné, pro jaký převod dokáže dlouhodobě tělo udržet
danou rychlost (lehčí převod s extrémně vysokou kadencí sice může
vyžadovat o trošku menší výkon, ale přesto tělo to nedokáže a na ten
těžší ano). A tohle závisí na mnoha faktorech.
Tedy ve výsledku si vůbec neodvážím s jistotou říct, který převod bude
pro řetěz lepší, protože je třeba zahrnout tu věc, jak rychle na kterém
převodu dokáže každý jet.
A proč to tímhle komplikuju? Proto, že nejdůležitějším faktorem pro výdrž řetězu je jak se jezdí rychle.
Tady se snad shodnou všichni, že čím se jezdí pomaleji, tím větší výdrž řetězu.
V praxi je to pak krásně vidět třeba na srovnání mě a Tebe. Převody jezdíš mnohem těžší než já, já velkou pilu nepoužívám téměř vůbec. Kadenci já jezdím poměrně vysokou (80–100, jak kdy, jak kde), nevím jakou přesně Ty, ale rozhodně to nebude už o moc více (předpokládám, že běžně nejezdíš dlouhodobě moc přes 100ot./min). Váhově jsme na tom myslím podobně (já mám 70kg).
A přesto mi vydrží řetěz znatelně déle a maželce ještě déle (mně
cca 3,5tis. hg53/73/93, jí ten stejný ke 4,5tis.). Pokud si dobře pamatuju,
tak si tu psal něco kolem 2,5tis. výdrže (pokud si to pamatuju špatně, tak
mi prosím opravu).
A tady je hezky vidět, jak rozhodne ta samotná rychlost jízdy, kde Ty oproti
mě jezdíš mnohem rychleji a tedy podáváš výrazně větší aktuální
výkon (převov, nepřevod) a manželka zase oproti mně jezdí ještě o něco
pomaleji.
A dále si myslím, že velká pila přidá na výdrži hlavně proto, že řetěz je současně opírán o více článků a ne proto, jaký to je převod a kadence. Tedy vidím hlavní rozdíl v tom, že pokud budu jezdit stejný převod a kadenci na velkou pilu, tak výdrž bude větší než to samé na střední (samozřejmě tohle lze jen pro překrývající se přovdy a u velké pily s větším křížením).
Taky u Tebe jak píšeš často odchází velká pila, mně při té pomalejší jízdě neodchází často ani převodníky (žádné). Vyjímka byla ty střední pily u předchozí XT klik, ty byly ale vyloženě měkké jak bláto, teď pro ty nové střední přepracované od XT 08 už je to zase v pohodě.
V praxi bych to ale vůbec neřešil a ať každý jezdí jak mu to vyhovuje a řetěz kašle.
to co jsi tu tak obsáhle rozvedl, už dávno vědělo jedno malé dítě se svým selským rozumem :-P
Ale podstatné je, co se myslí opotřebením řetězu,ne? Pokud jde o natažení, měly by lehčí převody namáhat řetěz míň. Když chci zrychlit na určitou rychlost, tak na malý převod působím menší silou, ale musím klikou otočit víckrát. Pokud je opotřebení dáno počtem otočení řetězu, tak to bude naopak
Otázka nezní, jaká síla působí na kliku, ale jaká síla působí na řetěz.
No předpokládám, že na řetěz působí taková síla, jakou silou dupu do pedálů:-) To by nemělo záviset na převodu.Silně můžu dupnout na nejlehčí převod, stejně jako slabounce na nejtěžší
No soudružka učitelka nám to kdysi řikala jinak, tož nevim :-)
Přiznám se,že citím lehký zmatení:-DTak už s tím pojďte na světlo, jak to teda je
Kromě síly od pohonu-o které se nebudeme bavit, neboť je to jistě triviální :-), působí na řetěz taky tady tak oblíbená síla Coriolisova. Projevuje se ovšem jen při pohybu severojižním, nebo naopak a závisí na rychlosti jezdce. Tím se zřejmě dají vysvětlit některé případy špatného řazení a padání řetězu, které se tady bezúspěšně již 5 let řeší v příspěvcích typu: „Shimano x Sram“, „Jak seřídit přední (zadní) přehazovač“, „Pomóc!“…a podobně.
:-D
Coriolisovu sílu bych nechal bokem, jakým směrem otáčí mraky záleží taky na tom, zda je tlaková výše nebo tlaková níže. Z toho plyne, že je-li na severu tlaková níže a na jihu tlaková výše, mraky se budou točit na obou polokoulích stejným směrem :-)
Já bych to nezlehčoval, soudruhu. Síla Coriolisova je přítomna a jistě působí. Udajně i koleje u severojižních směrů jsou více opotřebeny na jedné straně, stejně jako břehy řek. A jestliže něco může ovlivnit i České dráhy (!!!), tak to jistě ovlivní i průměrného, státem nedotovaného bikera. Jestli nakonec i ta Tvoje legendární velká pila nebyla zničena bočním tlakem řetězu, způsobeným Coriolisovou sílou. Měl bys zpětně zkontrolovat trať závodu-a jestli vedla převážně severojižním směrem, tak je to na 100% Coriolisova síla, oč tu běží.
to ja som neskaj siel vychodo-zapadnym smerom, a retaz sa urcite opotrebila jak swina, vdaka sile moskovskeho vetra powered by u.s.s.r.
Ješte by na to mohl mít vliv i úhel opásání. Na velké pile bude větší než na malé, řetěz je unášen více zuby :)
Nic si z toho nedělej, třeba bude znát odpověď na mou otázku někdo jiný a pak ti to objasníme :-)
Ana, ano: na řetěz působí síla.....gravitační?
Trpchu to komplikujete, zrychlení bych do toho nepletl.
Představte si situaci, kdy zadní kolo je zablokovane. A napínám řetěz. Na čem závisí tah za řetěz? Na síle, jakou šlapu (dejme tomu, že šlapu stejně). dále na délce klik (páka) a zařazeném tácu: čím menší tác, tím větší tah na řetěz (v podstatě taky páka).
U kazety je to jiné: čím menší kolečko, tím větší odpor klade, takže při srovnatelné jízdě (do kopce) se řetěz napne více (pokud jsou ostatní parametry stejné) při zařazení těžkého převodu vzadu.
Ale co z toho? Já nevím. Řetěz se prodlužuje ne tahem, ale spíše vymíláním v čepech, zejména pokud je tam prach. No ale pokud šlapu, je řetěz natažený nahoře, kde se nijak moc neomílá. Nejvíce se protáčí v kladce dole, kde je natažený dost málo, jen tahem pružiny.
Myslím, že nejhorší je prach a bláto a na tahu tak moc nezáleží.
přesně tak, bylo to už zoodpovězeno na konci vlákna. Nezáleží tak na tahu ale na provozních podmínkách (myšleno: prach, bahno, voda, čištění a mazání) působící na opotřebení řetezu. Tzn. pojem vytahaný řetez je špatný, správný pojem je opotřebovaný řetez:)
zde je krásný članek o problematice kolo-a-veci-kolem.doc
Já jsem naopak toho názoru, že právě zrychlení se na likvidaci řetězu velmi významně podepisuje.
Ano, tíhové zrychlení je pro cyklistiku příliš vysoké, mělo by se v dalším volebním období snížit, alespoň o 30%.
ano a hezky progresivne. do 50kg vcetne o 30% min a kazde kilo nad 50 bude o 40% min az do sto vcetne a vse nad sto bude o 50% mensi tihove zrychleni! to se mi to konecne pofrci do kopce :)
já teda nevím, ale neni to tím, že velkej tác a velký kolečka drží řetěz na větší ploše tudíž se ta síla rozloží a žetěz se tolik nevytahává? :))))) S fyzikou tu machtrovat nebudu… bych neuspěl :)
Otázku počtu zubů budeme řešit, až vyřešíme otázku působení síly na řetěz :-)
Další možností je samozřejmě působení síly odstředivé. U zvlášť výkonných jedinců tak může nastat i roztržení řetězu (stejně jako u ryhle jedoucího tanku)
jsem měl připravenou odpověď, kdybych se náhodou trefil, že příští týden zažádám o zvýšení platu :) budu to muset odložit. Mažu na kolo, doufám, že to tu vyřešíte :) zajímá mě odpověď :)
Tady to záleží, co vlastně nejvíc řetěz opotřebovává. Jestli jen samotný tah řetězu (tedy vždy po celou dobu od pastorku k převodníku, v té části co není přehazka, kde je v tahu) nebo tlak zubu převodníku/pastorku na konkrétní článek. Ono určitě obojí, ale klidně jedno z toho může být mnohem nižší vliv a tedy téměř zanedbatelné oproti tomu druhému. Každé působí na řetěz jeným způsobem.
Osobně nemám představu, co z toho je ten zásadní vliv.
Podle Woehlerovy křivky rozhodně síla působící na řetěz.. takže ježdění na velkou pilu by mělo být pro řetěz nejšetrnější (nejmenší síly, že). jenže musí se brát v úvahu křížení a tím přídavný moment, na který už není řetěz konstruovaný, dále více bude trpět kazeta a šaltr (pružiny, kladky,..)
K opotřebení v každém článku dochází pouze v okamžiku, kdy je článek pod tahem a zároveň se protáčí – tedy když odbíhá z pastorku a když nabíhá na převodník (tam se protáčí o menší úhel). Dělá to tedy jen ten malý kyv článku.
Protáčení článků téměř bez tahu např. na kladkách a rovněž tak přenos tahu v nataženém stavu opotřebení prakticky nezpůsobuje.
Ano, logicky by to opotřebení v jednotlivém článku mělo být tehdy, kdy se rolna otačí v čepu zatížená tlakem.
no mne viacej vyhovuje si pred krizovatkami a semaformi podradit…pokial na to zabudnem, tak cesta cez krizovatku alebo na druhu stranu cesty trva ako plavba lodou do ameriky :-)
bať, bať. Kdo si nepodřadí, ten tady potom pláče že ho odbočující auta zavírají.
Myth confirmed!
Ták jest. Těžké převody, nizká kadence, pořádný řetěz (C9), nemazat ani trošku navíc a řetěz vydrží opravdu dlouho, kor když jej jezdím na silničce :-)
Vždycky jsem myslel, že to je naopak. Si budu muset dávat bacha, protože moje kadence je většinou kolem 105 až 110+ :P
myslel sis to správně. Lehčí převod = menší ojetí řetězu
Jezdit vysokou kadencí je dobrá věc, zejména pro silničáře a mladé tělo. Ale musí se to trénovat a s věkem tato schopnost klesá, pokud se na to člověk vykašle. A stará pravda praví, že kdo neumí rychle točit lehký převod, nebude umět rychle točit ani převod těžký a to už je jelmi vážná věc. Jsou sice typy, které toto popřou, třeba Sergej Gončar, který klikama otočí několikrát během časovky, ale ten k tomu maá přirozené fyzické dispozice :-)
Tak Gončár je extrém no. Časovky sice taky jezdím relativně nízkou kadencí, ale jenom kratší, protože jinak mi pak dojde. :) Ale třeba jak jezdil časovky Armstrong, to byla radost pohledět… :)
A to jsem si myslel, že když mám kadenci kolem 80 (na horském kole na silnici) tak už to víc neutočím a motám nohama co to jde :-))
80 mám tak ve stoje do kopca :)
Ty seš vytrénované ze spinéra ;-)
No ani moc ne :-/
Při 80 mě už moc bolí nohy. I ze sedla mívám kolem 90… :) Na spinneru jsem přes zimu vytočil ze sedla i na 120, protože to dál neměřilo, ale tam je to asi jiné. Kotouč dělá své… :P
To ze sa krizi neznamena ze by sa mal nejak vyrazne skor pretrhnut, z mojich skusenosti su pre retaz v pohode prevody velka pila a vsetky okrem dvoch alebo troch najvacsich, so strednou vsetko okrem najmensieho a a s malou jazdim tri najvacsie pastorky.
Ale tiez si myslim ze nejak riesit zivotnost retaze nema cenu. Napriek tomu co sa pise celkom dobre funguje aj postup to proste neriesit, najazdit 10000km na jednu retaz, kazetu a prevodniky a potom to vsetko naraz vymenit :D Myslim ze pre SLX a nizsie rady ak clovek nejazdi zavody je to najjednoduchsie.
když točíš tři řetězy po 500 km , vydrží ti i s pastorkama nesrovnatelně dýl. Už se to tu probíralo.
A nebo taky ne. Mně vydrží i bez zbytečného točení kazeta dlouho (klidně 20tis. km). Tím neříkám, že někomu pro jiné podmínky točení nepomůže, mně ale určitě nepomůže.
Hoši prosimvás, začněte k těm svejm megametrům vždycky uvádět i nastoupaný metry, jinak se tu nic nevobjasní.
„nevobjasní“
to je strašné slovo :D
Obecně platí, že mechanické opotřebení je při konstantním zatížení přímo úměrné počtu pracovních cyklů, tj u ložisek vykonaným otáčkám, u řetězu délce jeho proběhu.
Naproti tomu se zatížením opotřebení roste nejméně se druhou, častěji se třetí mocninou zatěžující síly. (Např u kuličkových ložisek je exponent dokonce 10/3)
Z toho plyne, že pokud přenesu řetězem stejnou práci, tak při dvakrát větší síle v něm bude opotřebení dvakrát až čtyřikrát větší.
Z toho plyne, že jízda na velký převodník šetří řetěz. Ale nesmí se to přehánět, aby se moc nekřížil.
Nezávisle na tom – frekvenční šlapání šetří řetěz taktéž. Takže to lze spojit.
Nezávisle na tom – čistota a mazání – to je ale jasné.
Křížení řetězu: vlastně se přenáší síla na blíž k jeho jedné postranici a čep se namáhá nerovnoměrně, tím – viz druhá až třetí mocnina.
Jako důkaz toho co tvrdíš se můžou vzít motorkáři – řetěz jim běží mnohonásobně rychleji ale mají rozetu s velkým průměrem a tudíž jim na přenos výkonu stačí menší síla. K tomu mají ještě články zatěsněný nějakejma kroužkama a díky tomu všemu na jejich diskuzích nenajdeš vlákna jako je todle.
oni na tom nemají moc co řešit, protože na řetězu neřaděj. Můžou to jen měnit, až se jim vytahá zrovna tak jako nám, stejně tak jako u škodárny na rozvodu atd..
Ale nevěřím tomu, že by nediskutovali o tom, jak to nejlíp mazat :-)
tak otázku mazání rozebírají, aspoň teda na webu motorkari.cz kterej jsem koutkem očka shlídnul, ale narozdíl od B-F nějak nemají starosti s životností. Neradí se o tom, co mají dělat aby jim ten řetěz co dosloužil po ubohých 500km příště vydržel aspoň 800.
při absenci přehazovačky – tedy napínacích kladek – mně řetěz i zubatá kolečka vydrží nekonečně dlouho, páč nemůže dojít k přeskakování řetězu po zubech. Tady fakt není co řešit.
taky se ti retez vytahuje. mozna ti to neprijde u horizontalnich patek, kde si ho vpohode napnes, ale na singlovi, kde mam klasicky vertikalni, musim retez menit, kdyz se vytaha. planda a obcas spadne…
to není možný, aby řetěz nešel došponovat. Podívej se na ty patky pořádně…
mrkni na svyho authora. jak bys tam chtel napinat retez bez saltru nebo napinaku? ;-)
nohou :-p
to je fakt, že ty moderní rámy jsou hloupějc konstruované…sem myslel, že singl je spešl.
pár starých dobrých rámů tu ještě mám. Chtěl jsem je přidat k plotu kol zahrady, ale měním názor. Zakonzervuju a pečlivě uskladním
Ale jo, kdyý si koupíš spešl singlový rám tak se tam dá často řetěz napnout. Třeba pomocí excentricky uloženého středového složení. Pokud ale uděláš singla z normálního kola, musíš napínat napínákem nebo šaltrem.
Taky je možnost ho napnout zkrácením o jeden článek. Další dotazy? :-P
je videt, ze nevis, o cem mluvis ;-)
naopak, to ty máš rezervy :-P
chichi :-))
nechtěl jsem takhle přede všema… ale když sis o to řekl… B-)
tak to tady máš:
ty wole co to jé?
řetěz,já vím,ale asi někdo neví,jak se spojuje
ale to ses, clovece, odkopal. ;-P
vis, po jakych kusech jsi schopen tebou uvedeny retez zkratit? bratru po 2.5cm. coz je moc velky skok. ale to nemuzes vedet, kdyz jsi se s necim podobnym v praxi nesetkal ;-). resit se to da max pulclankovym retezem. jestli vubec tusis, co to je, chytroline. ;-)
protři si svoje zabedněné očička a podívej se že jsem byl schopnej zkrátit i obyčejnej jenom o 12,7mm :-P Osobně bych to tak nikdy nevozil, ale pro tvou koloběžku bez šponováku to stačí. Bo si tam můžeš třeba strčit ten svůj půlčlánek :-D
ano, ale tak ti to bude strilet v zaberu…
beru zpet .mozna by to strilet nemuselo :-), ale rozhodne bych to taky nevozil. mam ten pulclankovej ;-).
Popravdě, raděj bych ani nezkoušel jak by se to moje spojení chovalo v provozu. Ono by se to totiž muselo nejdřív otáčet :-D Ani nikomu jinýmu to nedoporučuju, byl to jenom takovej fórek. Teď bych tu pro tebe měl serióznější nápad: Jakmile se ti celková dýlka řetězu protáhne o 6mm, mohl bys vdát do zadu pastorek větší o jeden zub. Teda jestli dobře počítám…
Počítáš dobře, ale nečekal bych, že se mu budou líbit i vedlejší efekty pastorku s jiným počtem zubů :-)
vedlejsich efektu se zbavite zmenami prevodniku a pastorku pri prakticky stejnem prevodovem pomeru, takovejch 6–7 sad by to vytahovani retezu vyresilo, prehodis prevody, uberes pridas par clanku… :-)
Nejhorší připad pro natahovaní řetezu je prudké stoupaní na převod 1:1 ?
To se obecně jistě říci nedá. Na nejlehčí převod sice dokážeš vyvinout největší tah řetězu, to ale samo o sobě nic neznamená. Protože pro větší tah řetězu budeš i v tom stoupání zrychlovat a to není tvojím cílem, tobě stačí rychlost udržet. A teď je pak otázka o jakou rychlost půjde.
Bude záležet na poměru rozdílu převodů, poměru rychlostí a sklonu kopce.
Pár ilustračních příkladů:
Tím chci jasně ukázat, že nemůžeš jen srovnávat dle převodu, protože o tom zda obecně bude větší síla X nebo Y se bez rychlosti nedá nic říct. Tedy není obecně pravda, že nejhorší bude prudké stoupání na 1:1.
Jestliže stojím na pedálech celou vahou, tak síla je největší pro zařazený malý převodník, bez ohledu co máš vzadu – a tedy i bez ohledu na sklon kopce. zrychlování to může jenom zhoršit, ale ten vliv bude stejný pro všechny pastorky (sklony). Síla je tedy daná váhou a poměrem délky klik a poloměru převodníku.
Tohle bude platit pouze v případě, že se kolo nebude hýbat. Na kole se ale zpravidla jede a proto existuje kazeta.
No jo, ale celou vahou opravdu normálně na pedálech nestojíš, snad tu celou dobu řešíme reálnou jízdu (po většinu doby jízdy) ne?
A tedy ta síla působící na pedál se bude odvíjet jak od sklonu kopce, tak od rychlosti, tedy kolik do toho bude potřeba šlápnout (a bavíme se snad o silách menších než odpovídající váze jezdce; váhu jezdce + něco navíc třeba za tahání pedálem nahoru můžem řešit pro maximální možnou sílu, která lze vyvinout na řetěz, ale o tu snad nejde, takhle nikdo po většinu vyjížďky opravdu nejezdí). A o tom mluvím a demonstruju, že ta síla musí být pro různé rychlosti odlišná.
Jo máš pravdu, bylo to míněno spíš na Troopera.
ty nejsi moc dobrý fyzik a logik co? všechny úvahy (skoro) jsou špatné.. jen namátkou.. při 15% stoupání bude na řetěz působit STEJNÁ SÍLA jak při rychlosti 4km/h tak i při rychlosti 40km/h (při stejném převodu)
Zato ty musis byt vyborny logik :), pokud jsi z tech tvrzeni „namatkou“ vydedukoval to, co jsi napsal. Mlokuv prispevek, narozdil od toho tveho, je korektni po strance logicke i fyzikalni.
ano já jsem. to co napsal mlok je špatně, tak se nad tím dlouze zamysli a pak napiš cos vymyslel
Z mlokova prispevku plyne, ze s rostouci rychlosti na stejny prevod do stejneho kopce roste sila pusobici na retez, coz je pravda. Pro udrzeni rovnomerneho pohybu je nutne pri vyssi rychlosti prekonavat vetsi odporovou silu.
no to není pravda!!!!!!!!!! to je to, na co narážím, že přesně toto je špatně..
Jak je to tedy správně, ó velký pane fyziku?
síla je konstantní, jak prosté
a všiml sis,že do kopce to nejede tak rychle jako z něj?čím to bude?
Je videt, ze fyzik moc dobry nejsi. Asi si beres zjednodusovani situace ze zakladoskolskych ucebnicovych prikladu prilis k srdci.
Já souhlasím !
To o co tu jde je výkon a ten je P=O*M kde O [rad/s] jsou otáčky a M [Nm] je moment.
Pokud je stále stejné stoupání a zařazen na kole stejný převod a mění se pouze rychlost (např. 4Km nebo 40Km) tak na klikách se změní pouze otáčky (kadence).
Vynechal jsem působení odporu vzduchu který má kvadratickou závislost.
F=SCxv2
Ještě jsem zapoměl dodat že pro změnu rychlosti tělesa které má nenulovou hmotnost je take třeba dodat energi E=E2-E1 E1=1/2 mv12 E2=1/2mv22 v2>v1
Síla je stejná, akorát působí u 6 km/h 1,5krát déle než u 4km/h, ne?
Tak to prave „bohuzel“ pravda je. Ale bylo by to krasne, pokud by tomu tak nebylo – usetril bych mnoho penez za palivo pri jizde po dalnici, nevadil by mi na kole protivitr, apod. Pokud budeme brat napriklad pouze aerodynamickou odporovou silu, tak ta roste dokonce s kvadratem rychlosti.
Tak nám to objasni, když ty jsi ten dobrý fyzik a logik.
Já si za tím zcela stojím. Kdyby potřebný výkon jezdce pro navyšující se rychlost rostl lineárně, tak bys mohl můj příspěvek napadat, protože pak by ta síla byla opravdu stejná, protože ten nárůst výkonu pro větší rychlost by pokryl nárůst kadence (který lineární je).
Problém ovšem je v tom, že nárůst potřeného výkonu s rychlostí lineární není. Pro ten můj příklad to bude znát opravdu hodně pro tu rovinu, pro ten výjezd jen minimálně (kvůli tomu, že obě rychlosti v mojem příkladu pro výjezd jsou malé), ale stále to platit bude. Ovšem pro tvůj případ pro výjezd to znát bude opravdu hodně a síla stejná nebude ani náhodou.
Pro rychlost 4km/h bude potřebný výkon o hodnotě A. Navýšení kadence pro rychlost 40km/h bude přesně 10× (to je lineární). Tedy kadence výkon navýší přesně (10× při stejné síle působící na pedál a tedy i na řetěz).
Jenže odpor vzduchu neroste lineárně a 10× větší výkon zdaleka nebude stačit pro udržení 40km/h. A o co bude potřeba větší výkon než 10× větší, tak o to se bude muset zvětšit síla na pedálu a tedy síla působící na řetěz.
Každopádně to co jsem tím příspěvkem chtěl říct platí a tedy není možné bez započtení konkrétní rychlosti porovnávat síly působící na řetěz.
já jsem hovořil o případě 4km/h do kopce, kdy síla bude naprosto stejná jako při rychlsti 6km/h, ale už sis v tom udělal jasno, takže ok. protivítr jsme až doposud neřešili, ten sis až teď vytáhl na obhajobu nesmyslu co jsi napsal.
reagoval jsem na případ pro jízdu do kopce se stoupáním 15 procent!!! a rychlost 4 km/h! tady nemůže být o odporu vzduchu řeč.
konkrétně „cituji“
Pár ilustračních příkladů:
Mloku, on má fakt pravdu.
Koukni na ty vzorce co jsem psal výše, jde tu o výkon.
P=O*M (otacky, moment)
A vynech z toho prosim odpor vzduchu a zmeny kineticke energie telesa.
Proč by se to vše mělo vynechávat, když to zásadně ovlivní výsledky?
Naopak tam budou další komplikace (kterou jsem bral především pro ty menší rychlosti) a to s tím, že pohyb rozhodně není rovnoměrný, ale dochází k neustálému zpomalování/zrychlování. Při větších rychlostech to bude v podstatě zanedbatelné, ale v těch prudkých výjezdech se většina lidí bude už od rovnoměrného pohybu vzdalovat při těch malých rychlostech hodně (a skutečně rovnoměrný pohyb nepředvede nikdo). A právě jsem poučítal už s obojím, ovšem s tím zrychlováním a zpomalováním jsem to možná nevzal v úvahu správně (proto jsem to sem zatím nepsal už do té reakce, kde jsem psal o odporu vzduchu, kde je to jasné a kde jsem si jistý, jak to je), to budu muset ještě promyslet. Ono pravděpodobně nepůjde ani o rovnoměrně zrychlený a zpomalený pohyb (ale o nerovnoměrný), tedy nejsem si zatím jistý, jak moc to tu sílu ovliní nebo ne (nevylučuju, že neovlivní).
Moje chyba byla, že jsem se nad tím nezamyslel důkladněji a pro to zrychlování/zpomalování v kopci jsem to jen rychle odhad, že to tak bude. A pak jsem si tím nebyl a nejsem stále jistý, proto jsem to dále nerozpytvával a uvedl jen tu jednoznačnou část s odporem vzduchu.
O nějakou zjednodušenou nereálnou variantu bez odporu vzduchu a dalších reálných faktorů mi nikdy nešlo.
Máte možnost tuhle část dořešit a ukázat, jak to v reálu skutečně je.
Myslím že nemá cenu tento problém dále pitvat, šlo o to se shodnout na tom co v Tvém jednom příspěvku kritizoval Beránek666. Sýla „bude/nebude“ konstantní. Samozřejmě že se jedná o fyzikální úlohu vytrženou z kontextu reality ale když něco napíšu, je záhodno definovat podmínky za kterých toto tvrzení platí (což jsi na začátku neudělal). Pokud vezmeme v úvahu všechny reálné faktory, tak sýla potřebná k udržení výšší rychlosti bude mít pravděpodobně tuto závyslost: F=av+bv2+cv3… kde koeficienty a,b,c… závysí na měřeném objektu.
A dosti už žvanění, jdem raději jezdit… :-)
Jsem myslel že když je někdo chytrej, tak všeobecně… ty si tu dáš práci s psaním vzorečků a přitom napíšeš zjev jako sýla a závyslost :-D
je uplne bezne, ze niekomu idu viac jazyky a inemu matematika, technika, vedy… mimochodom druhe menovane su z hladiska spolocenskeho uzitku jaksi vyznamnejsie…
Dík :-) , ale kolega má pravdu, ty hrubky jsou strašné. Je teda fakt že někdy píšu tak unavenej že na to už pořádně nevidím a ani to po sobě nečtu…budu se muset více snažit.
Přesné podmínky tady nepíše nikdo nikdy k ničemu. Já jsem ale žádné zjednodušené podmínky nepředpokládal (tedy podle mě je ani není třeba uvádět), celou dobu tu přeci řešíme reálnou situaci, tedy podmínky jsou takové jako jsou v reálné situaci.
Každopádně dál to cenu řešit nemá, protože tu reálnou situaci stejně neyvyřešíme, některé faktory jsou moc proměnné dle konkrétního jedince a jeho stylu/technice šlapání a ty neznáme (jak už i sám uvádíš vzorcem).
Jediné, co si myslím po delší úvaze je to, že jsem se pravděpodobně v tom prvním příspěvku mýlil a v kopci pro hodně nízké rychlosti (tedy než se začne projevovat nezanedbatelně odpor vzduchu) to bude přesně obráceně (tedy pro řetěz bude horší ta menší rychlost), zejméně pro ty úplně nejmenší rychlosti kolem 4km/h nebo ještě méně (o moc méně už se jet nedá). Nebude to platit obecně (díky té neznámé a proměnné veličině jezdec), ale ve většině případech ano. A tohle si myslím proto, že pro ty nejmenší rychlosti se jezdí extrémně nízké kadence (nejsou už převody, takže to jinak nejde). Pro extrémně nízké kadence už není možné držet plynulé šlapání a tedy ten stejný jezdec, který jinak umí slušně plynulé frekvenční šlapání (které už se hodně blíží rovnoměrnému pohybu), tak při té extra nízké kadenci bude šlapat výrazně méně plynule a bude docházet ve větším (a to už opravdu dost výrazně, že to rozhodně nelze zanedbat) ke zpomalování/zrychlování. A pro řetěz to bude horší.
To je přesně to, co jsem měl na mysli – že při lehkém převodu se snadno dosáhne velkého zrychlení a tedy i tahu na řetěz. Při každém šlápnutí. O kruhovém šlapání bych si nedělal iluze, to se musí učit a i tak si ho člověk si hlídá jen ve velmi málo situacích, třeba při časovce. V terénu člověk jede, jak umí a ještě horší je to po pár hodinách a když je prošitej, tak darmo mluvit :-)
jsem docela rád, že jsem se dočetl to co jsi měl na mysli. Jsem včera v noci jel za přítelkyní a v tý tmě fur myslel na tebe :)) kdy už to tu prozradíš… :)
Je to jen jeden z mnoha vlivů a nejsem schopen posoudit, jak významný je jeho podíl. Jen mě vytáčelo to neustálé tvrzení, že lehký převod je k řetězu šetrnější než těžký. Takže pokud má někdo potřebu řešit převody kvůli řetězu, měl by volit ukrutnou šajbu :-)
Pokud se zanedbaji vsechny vnejsi vlivy, tak pro udrzeni rovnomerneho pohybu za danych okolnosti je zapotrebi v obou pripadech stejna sila. Ovsem tak zasadni vliv, jako je odpor vzduchu, se zanedbat nemuze. Pro pripad 4 a 6 km/h to bude sice maly rozdil, ale napriklad pro rychlost 4 a 40 km/h, jak psal beranek666, uz bude odpor vzduchu podstatny. Zmenu kineticke energie bych do toho nepocital, protoze predpokladame, ze pohyb je rovnomerny s konstantni rychlosti (ve skutecnosti rychlost kolisa, ale to uz se da velmi spatne odhadnout, jak presne). Takze pokud nebudeme prilis zanedbavat, ma pravdu samozrejme mlok.
Kdyby člověk nechtěl zanedbat ani jeden vliv působící při šlapání a jízdě, musel by mít sakra výkonný počítač na výpočet :)
Nejhorší případ natahování řetězu je při současném splnění:
:-))
Vytahování
řetězu
Ve skutečnosti k žádnému vytahování nedochází, síly od zatížení
řetězu při cyklistice nejsou tak velké, aby mohlo dojít k platické
deformaci článků řetězu.
„Vytahování řetězu“ – je termín pro opotřebení řetězu, které
vzniká vybrušováním a zvětšováním vůlí na čepech a pouzdrech
řetězu. Prach spolu s mazivem vytvoří brusnou pastu, která pak nepatně,
ale dlouhodbě na řetěz při provozu působí.
Zdroj: zde
Tož to je snad všem jasné :) … a nebo ne? … Jinak je to docela zábava to celé číst.
Právě jsi to celé zkazil … :)
takže ojetý řetěz je vlastně placebo a sjetá kazeta je úplná hovadina :-D
jj, jsou to jen vědecky nepodložené výmysly, které neexistují a vymysleli si je zamindrákovaní lidé z praxe bez akademického vzdělání.
Nějak tak tady kdysi vysvětloval borec s několika vysokými školami střílení řetězu. Protože má na to školy, nikdy se o tom neučil a střílení řetězu proto neexistuje.
samozřejmě, že se řetěz vytahá a prodlouží. pokud ne, tak bys řetěz nikdy nevytahal třeba o milimetr, protože ty dva kroužky, o které se při měření opírá měrka či šuplera, by se asi těžko sjely o půl milimetru na poloměru (když nemají stěnu ani milimetr :) )
samozřejmě, že se nic „nevytahává“ ve smyslu roztažení materiálu - už o tom tady bylo mnoho vláken a bylo uvedeno mnoho jasných ukázek jasně ukazujících, že 99% prodloužení / opotřebení řetězu je čistě v obroušení dosedacích ploch mezi čepy a články. trooper to píše zcela jasně a korektně – viz další příspěvky a vlákna na tohle téma – při troše hledání si o tom můžeš něco nastudovat i na netu.
P.S. nikdo netvrdí, že se řetěz neopotřebuje a neprodlouží stejně jako kazeta, ale vše je o ošoupání, a téměř vůbec o deformaci.
samozřejmě, že se nic „nevytahává“ ve smyslu roztažení materiálu - už o tom tady bylo mnoho vláken a bylo uvedeno mnoho jasných ukázek jasně ukazujících, že 99% prodloužení / opotřebení řetězu je čistě v obroušení dosedacích ploch mezi čepy a články. trooper to píše zcela jasně a korektně – viz další příspěvky a vlákna na tohle téma – při troše hledání si o tom můžeš něco nastudovat i na netu.
P.S. nikdo netvrdí, že se řetěz neopotřebuje a neprodlouží stejně jako kazeta, ale vše je o ošoupání, a téměř vůbec o deformaci.
ono se stačí kouknout jak vypadá vevnitř hodně dorasovanej článek. Rolnička vaklá na prolisech bočnic, díra v prolisech je do oválu a čepy jsou sedřený, aha:
Takže tady je ukázka obr. opotrebenecepy.jpg , že doopravdy nedochází k plastické deformaci, neboli vytahovaní jednotlivých článků řetezu, ale dochází k vybrušovaní vlivem abrazivního účinku mezi čepem a pozdrem. Toto vybroušení se potom projevý hodnotou x [mm] = (opotřebovaný řetez 132,X mm) – (nový řetez 132,2 mm)
ta fotka mi nejede
a dejte sem někdo aji fotku vnitřku rolny,to je taky zajímavé
je to ta předchozí fotka od zichise
A ono tady někdo říkal, že to tak není?
uprostřed mívám ještě vyšoupanou čárku,
prasečinky si nech až po desátý hodině večer…
:-DD
ROFL Wojtek rulez
on jedinej si všimnul, že mám rozpor mezi textem a obrázkem. Kolíčky jsem ve skutečnosti vzal z velmi starýho řetězu, kterej žádný prolisy vnitřních bočnic neměl. Byly v nich nalisovaný pouzdýrka – takový trubičky držící celej vnitřní článek pohromadě. Ani nevím, dávají se takové trubičky ještě do nějakých typů řetězů?
jo. cz retezy to maji.
KU*VA! Ten se mi líbí! Už dřív jsem přemejšlel, jestli by se dal na řetěz natáhnout nitrid titanu. Narozdíl od chromu se nebude odlupovat a předpokládám že vydrží věčně. Jestli už jsou nějaký zkušenosti tak honem, honem, pište :-)
halóóó, je tu někdóóó? . . . . Nikdo. Asi jsou všichni co ho nasadili už v Mexiku a ještě se nezastavili. Mohl by se k tomu aspoň čistě teoreticky vyjádřit nějakej strojař a říct zda je takový povrch schopný odolávat prachu cest s křemičitým pískem a zda vydrží i bez maziva? Mám tušení žeby todlenc mohlo být ultimátní řešení řetězové otázky!
Nitridem titanu se běžně povlakují obráběcí nástroje na kov, takže nějakou zvýšenou odolnost by mít měl. Těžko říct, jak na tom ten povlak bude, jestli není jen tak „na oko“ :)
myslím že ho chvílu mal marecej
ako ho hodnotil neviem, ale nič ultimátne som nezaregistroval 8o)
ja som mal reťaz KMC ale iný typ, bez spešl povrchovky. vydržal mi 150km
Marek měl stříbrný, KMC X9SL a odešel mu tak jak všem ostatním včetně mě celkem rychle :-(
… narozdíl od chromu se nebude odlupovat a předpokládám že vydrží věčně…
tak úplně bych na něj nepřísahal – mám ho na klikách (Truvativ Noir v úpravě TNT, což by právě měl být ten nitrid titanu). Je fakt, že ten povrch, kde je, zůstal od novejch klik po X tisících km prakticky netknutej a bez známky oděru, přestože zbytek klik už je samej šrám. Ale loupe se fest. Je možné, že je to jen blbej kus, je možné, že by lépe držel na železe než na nějakém tom duralu, ze kterého je převodník, nevím, ale fakt je, že se loupe v celých kusech i v místech, kde ho nic nenamáhá – prostě přijedu a vidím, že další flek, který se nezdá být nějak mechanicky zasažen vysí odlouplej.
Pro mě je to jen estetickej problém, takže to nijak intenzivně neprožívám, ale napsal jsem to jen v reakci na to údajné neodlupování.
NEJVÍC :D
Tomu se říká „kakací čárečka“ a vyskytuje se ve Wojtkových trenýrkách, aby Wojtek věděl, kterou stranou trenýrky patří dozadu :)
prd, Wojtek to nemá na trenýrkách, Wojtek trenýrky nenosí, protože je bajker ne?
On to má na cyklovložce
Ten clanok je „trosku“ divny :-D, co to tam rata za prevody??? kde ma 11 a 12 pastorky a skoncil na 26…debilny clanok, a to padanie a nahadzovanie retaze, blee
je to z roku 2003 a pre 7kolečko
Tak ten rok som si vsimol, ale v texte spomina 27 prevodov, v prvej tabulke ma dva x 17 a 23 pastorok a rozne udaje, v grafe ma 12–28 9kolo......nezda sa ti to divne?
popravde so to moc neštudoval. keď som zbadal 7kolo, 2003 a rozsah pastorkov 13–23 tak som to dal preč
Súhlas. Ešte odcitujem sám seba z iného threadu:
Na hornom obrazku su články neopotrebovanej reťaze. Na dolnom je reťaz zo silne obrúsenými osami článkov. Na to aby sa reťaz natiahla o 7mm stačí aby sa polomer každej osi zmenšil o 7mm/(počet článkov*2). Ak je počet článkov napr. 110, tak to opotrebenie vychádza na cca 0,03mm.
tak obrázek hovoří za vše ;), vystihuje celé to zdlouhavé psaní
To je samozřejmě blbost. 0,03mm je strašně malé číslo, to budou i rozdíly mezi novými články větší.
Ale rámcově mář pravdu. chybu jsi udělal v tom, že nemáš řetěz o 7mm delší po celé jeho délce, ale na 11 článcích. Takže úvaha správná číslo špatné :)
Argumenty typu, „To je blbost“, neberiem.
Okrem toho to mám správne: opotrebenie je 0,03mm ⇒ reťaz sa natiahne o 7mm. Nie je to v rozpore s tým, že opotrebenie 0,3mm spôsobí natiahnutie 11tich článkov o 7mm.
Jasne ze to je spravne, ved ked si polozis vedla seba novu retaz a staru vytahanu na hodnotu 133mm na 11 clankoch tak je to predlzenie 0,8mm oproti novej a x 10=8mm, takze to je celkom viditelny rozdiel :-)
A ty jsi spadl odkud? 7mm na 11 článcích?!
ajo sakra. Já mu hubuju a sám jsem o řád vedle :(
Omluva
Křížení řetězu krátkodobě nevadí. Pokud ale často křížíš řetěz z velké pily, tak se potom docela ojíždějí zuby převodníku. Řetěz nabíhá šikmo na zuby tak je zboku brousí (zvlášť pokud máš řetěz špinavý od bahna) Pokud se zas úzkostlivě snažíš řetěz šetřit, tak vevýsledku dudeš ojíždět prostřední 3 pastorky a zničíš si rychle kazetu. Takže to zas tak moc neřeš. Myslím si že když moc často nebudeš řadit z velké placky na dva největší pastorky, popř z malé pily dva nejmenší, tak je to úplně v pohodě.
„když moc často nebudeš řadit z velké placky na dva největší pastorky, popř z malé pily dva nejmenší, tak je to úplně v pohodě“
Jo, prasečinky, na to vás užije.. pak si stěžujete, že je řetez za 300km v kopru:)
mas tri pily a devet pastorku. tak to snad vyuzijes, ne? ;-)
S výdrží řetězu jsem nikdy problém neměl. To je jen o údržbě. Řazení na to v podstatě nemá vliv ;)
jestli udrzba=mazani, tak ano. vse ostatni navic je jen ztrata casu ;-).
Pred namazanim ju ani neutries handrou?
ne.
sjedu řetěz, tak ho vyměním, ne? to co tu rozvádíte…:)
To co tu rozvádíme, jsou docela zajímavé věci, teda aspoň pro mě strojaře ;)
No nevím co je zajimavého řešit na tom, jestli se řetěz prodlužuje kvůli býčí sile v nohou, překonání meze elasticity a následném nevratném prodloužením řetězu nebo jen kvůli obyčejnému ošoupání válečků na jeho čepech :-))
Je lepšie, keď je myslenie človeka bližšie k realite, ako k vlastným pocitom.
Aj tak sa vždy nájde veľké množstvo ľudí, ktorí budú
trdlohlavo trvať na tom,
- že vlastnou silou natiahnu oceľ (veď vidím, že je tá reťaz
natiahnutá, nie?)
;)
V situaci kdy cena Klik (2000,–) a kazety (350,–) = 4 rětězy (600,–), jako je to v mém případě je opravdu na místě se zamyslet nad tím, co se vyplatí šetřit a co měnit. V mém případě by se vyplatilo měnit kazety 2× častěji než řetěz. A po zkušenostech z Alp, kdy mi za 200 km v horách C9 úplně zničí 2 největši pastorky kazety to asi taky budu praktikovat.
Nerozebírala se tu ještě vzájemná závislost opotřebení řetězu a kazety. Což by taky mohlo být zajímavé téma. To co jsem pozoroval teď po těch několika horských tůrách totiž trochu odporuje teorii o opotřebení řetězu vlivem obroušení článků. Nemyslím si, že je možné po 200 km provozu v téměř ideálních podmínkách (sucho, absence prachu, nový ideálně namazaný řetěz) vyvozovat téměř smrtelné opotřebení řetězu jen z obroušení jeho článků.
Nemám tu šupleru, takže to nemohu změřit, ale po těch zmiňovaných 200 km v horách mi C9 střílí na všech pastorcích krom tří největších (na ty jsem v jezdil všechny ty stoupání). Ty tři pastorky nesou známky značného vymačkání od řetězu a logicky tedy vyvozuji, že extrémně tvrdá C9 zdeformovala pastorky, což následně (současně) vedlo k její likvidaci.
Má někdo podobné zkušenosti?
Ono je potřeba dávat k sobě komponenty, který si budou, co se týče kvality, podobný. C9 je tvrdej kvalitní řetěz a ty použiješ nějakou kazetu za tři stovky, co nějakej ťong na břehu Mekongu uplácal z bláta :) To je jak když na kolo s XTRkem někdo (a že jich není málo) nasadí Crossridy.
:O)
Téma výdrž kazet. Rozebíralo se to tisíckrát a nikdo zatím nepodal jsanou odpověď, jak to s jejich výdrží je. Jezdil jsem už hodně kazet, ale moje horní hranice (co jsem ochoten zaplatit) pro kazety je X.7 nebo LX nebo 105. V této hladině jsem zatím rozdíly co se výdrže týče nepoznal. Povrchová úprava pastorků, která je již v téhle cenové hladině k dispozici se mi nejeví jako neoddiskutovatelný přínos. Třeba ta maně stříbrná X.7 byla v kombinaci s C.9 tak hlučná, že mi z toho při jízdě už pomalu bolela hlava. A vydržela taky jen jeden řetěz C9.
Po tom, jaké horory jsem se dočetl o výdrži třeba kazet XTR nebo Dura-ace se neodvažuji něco takového koupit (rozuměj: vyhodit za to peníze). Prostě nevěřím, že výdrž drahé kazety je úměrná její ceně. A nikdo mi zatím neukázal pražádný důkaz, že by to tak bylo. Ale třeba budeš právě Ty ten první, kdo to rozetne a poučí nás tady všechny.
PS: :O)
X.7 nebo LX nebo 105 ano, XTR nebo Dura už ne.. Co takhle zlatou střední v podobě XT? ;-) Prostě pokud někdo musí měnit kazety častěji, než řetězy, tak je IMHO něco špatně :-)
Já neříkam, že není.
Ta moje úvaha vedla tím směrem, jestli se to vzhledem k ceně nevyplatí. Normální cena těch silničních kazet X.5 je kolem 600,– . To bych za to nikdy nedal. Já je koupil brutálně lacino a chtěl to vyzkoušet.
Přeci jenom Ultegra stojí těch krásnejch 1100,– a to je 3× víc. Otázka je, jestli vydrží 3× víc. Možná jo, když na ní budu častěji měnit řetěz, ale to už zase jsem u (minimálně) dvou C9 za 1200,– a to je zase víc jak cena té kazety. :-(
ja som po roznom laborovani s kdejakou kombinaciou, tocenim retazi a pod. som dopel k jednoznacnemu cenovo prijatelnemu a maximalne pohodlnemu zaveru.
xt kazeta a xt retaz a vzdy ked dojde na 132.8 vyhodit a dat novu. sada to bez problemov, kazeta vydrzi asi dlho.(teraz tretia retaz, predtym jazdena s c9 dokopy asi 5kkm)
vydrz retaze je u mna tak 1kkm. ak setrit tak namiesto xt retaz lx (73), je totozna len ma povrch. upravu iba znutra ci co. material, hmotnost, vydrz inak rovnaka.
Novu co? Novu kazetu? Novu řetěz? Jestli je to překlep a myslíš nový řetěz, tak to bych měnil každých 600 km. To je při ceně XT řetězu víc jak 2 Kč/km jenom za řetěz. To i provoz mýho plynovýho auta mi vyjde levnějc.
ved pisem ze 132.8 tak je jasne ze retaz, kazetu bych snad nemeral…
tebe vydrzi retaz standartne len 600km? no nehovorim ze sa mi to nestalo ale standart je tak 1–1.2 kkm. pri cene povedzme 11 E za LX (ak chces setrit) to vychadza povedzme ze 1 cent na km co je asi 30 halierov (iba retaz samozrejme) to sa snad este da nie? jak si preboha dosiel k 2 kc/km? (cca 7.5 Centu/km) keby si najazdil na jednu 600 km tak by ta retaz musela stat 45 EUR (cca 1200 kc). to ich kupujes kde?
(ber to cele trocha z nadsazkou, ratal som to priblizne ale aj tak 2kc/km iba retaz mi nevychadza nijako)
ale inak ked zaratas globlanu prevadzku mtb biku tak si od toho auta daleko neni :-)
Omlouvám se, 2kč/km je samozřejmě špatně. HG53 a HG73 mi vydrželi svorně 600km do vytažení 132.8. HG53 navíc nechutně reznul. HG93 jem nezkoušel a oproti HG73 by měl mít chromované čepy. V tom je to kouzlo?
A jen tak pro zajímavost. Tady v Bádensku už jsem viděl mraky karbonových Simplonů a podobných raket a většina lidí na nich měla nasazená levná kola (Aksium apod.). Proč tomu tak je, to moje hlava pobere celkem snadno.
Moje taky. Aksium/Crossride mají atraktivní vzhled vyšších modelů Ksyrium/Crossmax, ale cena je jinde. Ono i u drahýho kola je rozdíl, jestli stojí 50, nebo 60tis ;-)
Ne, já to myslel tak, že tady se jezdí skoro jenom po cyklostezkách a ty jsou plný obrubníků a dalších hnusů. Myslím, že i lidi co mají 3000 Euro na lacinýho Simplona na Ultegře jsou dostatečně chytrý na to, aby na obrubnících neničili drahý kola.
Jo tak to pak jo. Taky si říkám, že až si pořídím žiletku, tak si rači na každou sezonu pořídím nový WH-R500, než si ničit nějaký drahý dobrý kola:)
minule som, po tom, co uz bolo jasne, ze po dojazdeni tejto retaze pojde tak ci tak aj kazeta dole, nechal poslednu retaz (nejaka ortut40ka ci kerieho boha) dojazdit na nejakych tych 14000km a potom vymenil oboje… (prevodniky zatial neznicilo ani niekolko vyrazne „presvihnutych“ retazi a po 50000 km a ziadnej udrzbe (su uplne zajebabrane bordelom) sa este ani nerozpadli, ani nezhnili…)
nejlepsi zpusob jak jezdit pro retez je dojet si pro C9:-) ted mam na ni najeto 6kkm tocim dve na kazete a tim padem i deore kazeta vydrzi 12kkm. Az to dojedu tak budu tocit 4 C9 vzdy po 2kkm na jednu kazetu pojedu 8 kkm, predpokladam ze prevodniky by mely vydrzet kazdy retez 3× tedy 24kkm (mozna ze bude v prubehu treba koupit prostredni pilu). Naklady na 24 kkm by tedy mely byt 2400 retezy, 1200 kazety a 1500 prevodniky tedy 5100 kc tedy cca 22haliru/km :-)
to jezdíš jenom za sucha co?
ne jezdim na tom temer celorocne do prace takze obcas i v dost srackach, loni retezy absolvovali napr. blativy extrem bike brdy nebo castecne blativej extrem bike most, kladenska klika taky byla na bahne. Samotnyho me vydrz tech C9 retezu prekvapila, ale ta kazeta ted po 10kkm ma uz fakt dost a nevim jestli jeste ty 2kkm vydrzi. Proto je ten plan menit kazety po 8kkm.
jezdi na singlespeedu :-) tam takovyhle věci řešit nepotřebuješ:-D
napriklad na taku trasu, ako som siel v nedelu, by bol singlespeed absolutne idealny: bolo tak iba asi zo 5 dlhych kopcov (zliechov, gapel, vricko, gapel z druhej strany, hommolca) a nejaky ten protivietor…
single je idealni na jakoukoliv trasu:-)
hej, na akukolvek cestu z nadrazia do centra/fabriky/skoly je relativne vhodny, ak to mesto neni sproste kopcovite, pricom sprosta kopcovitost je definovana ako vyskovy rozdiel medzi najvyssim a najnizsim bodom mesta vacsi alebo rovny 10 metrov, a sucasne pritomnost takej cesty, ktora vykazuje stupanie nad 2% v dlzke vacsej nez malej, tj. nad 20 dlzkovych metrov
no a ked ti vyhovuje hlusit na stejny prevod do +15% kopca, dlheho 2 kilometre, a na dlhej mierne nadol naklonenej rovinke alebo udolnom zjazde po vetre…
Jezdi tak, aby ses cítil v pohodě, netočil převody které tě „ničí“, řadil rozumně bez zbytečného křížení řetězu. Jinak já sám jsem se nikdy po jízdě řetězu neptal, jak se cítí, jak je emociálně naleděn, či jak se mu snížilo tření po nanesení vhodného mazacího prostředku. Řetěz je něco jako hajzl papír – spotřebovat a zahodit.
takže já to dělám asi špatně když točím 2 kazety a jeden řetěz 8-O
:o)
Řetěz za 2 litre 8-D… 2 Kazety byly levnější a tak točím je 8-O … 3. sezóna a měrku tam prostě nenarvu na 1. zub tak to asi funguje 8)
Za 2 litre? Čtyřiadvaceti karátovej?:)
Já jsem servismanoj řek že chci nejdražší řetěz na světě a tak mně objednal něco takového → http://kupsikola.cz/…-narrow-11s/ … v nějaké speciální edici v dřevěný krabičce a řek mně 2 litre 8-D
jak na to koukám, tak tě prodavač pěkně natáhnul :-D
jo jsou to svině… a já blbej 8-O
jo a mimochodem – dneska jsem ten řetěz poprvé pral v pračce z kupkola SuperB 3205 a celá se mně rozpadla úplně na sračku a to madlo se vylomilo i s celým bokem – teda bylo u toho napsaný žádné ropné produkty a já tam nalil alpine naftu ale stejně – na jedno použití za 250Kč 8-O
a to už vůbec nemluvím o tom že jsem si nu naftu nastříkal do xichtu jak se to rozlomilo!
Holt když má někdo obě ruce levé… Taky se do té kategorie občas řadím :-))
Hoši neřešitelný problém! Ani pračku nenasadííííš! 8-O
To je asi to nejlepší, co ta pračka mohla udělat :-)