• rider7

    Dobrý den, koupil jsem si hodinky Garmin Fenix 3 a chtěl bych k nim dokoupit hrudní pás Garmin HRM standart .https://www.gar­min.cz/produk­ty/outdoor/pris­lusenstvi-pro-outdoor/bezdratova-cidla/snimac-tepove-frekvence-hrm-standard.html

    Někde píšou, že pás se dá připojit někde že se nedá. Máte někdo zkušenost ? Děkuji.

    • Frankq  

      Kup radši hrudní pás premium, mám ho a funguje bez problémů (na F3) je o stovku dražší, tenhle je na starší modely.

    • HV3  

      Mam dotaz, je mozny aby fungoval s hodinkami Garmin Fenix 3 hrudni pas Polar h7? Nebo radsi dokoupit originalni pas od Garminu? Díky

      • Dáňa69  

        musis jedine Garmin

        • ˘Ö˘ Krab  

          A není to náhodou tak, že bude fungovat jakýkoliv ANT+ ?

          • Johnnyxjr  

            Fungovat to mozna bude ale nedostane z neho veskera data jako na garminu ( vertikalni oscilace doba kontaktu nohy se zemi delka kroku atd)

            • Dáňa69  

              ano, presne tak, proto je lepsi koupit primo Garmin

              • ˘Ö˘ Krab  

                Pak musíš definovat Garmin HRM RUN – s bílým panáčkem. A Vy někdo umíte z těch akcelerometrických dat něco užitečného použít? To s Fenix 3 běháte takové tréninkové kule po dráze nebo po silnici?

                • plzakj  

                  To by mne taky zajimalo, co, krom tepu a gps je dulezite. Chapal bych jeste mozna kadenci.

                  • ˘Ö˘ Krab  

                    Třeba vertikální oscilace.

                  • atty  

                    Funguje samozřejmě každý hrudní pás, který umí ANT+ protokol.

                    Metriku běhu (kadence, vertikální oscilace, vyváženost L/P, doba kontaktu se zemí, vertikální poměr, délka kroku a kdoví, co ještě) umí jen pásy HRM Run a snad ještě ty triathlonové – prostě ty s čidly navíc.

                    Pro poklusávače v tempech 5+ a více (jako jsem já) jsou tyhle výstupní hodnoty dobré tak maximálně v tom, že si můžu jako absolutní začátečník zjistit, jaká kadence nebo délka kroku vzhledem k tempu je pro mne optimální (méně se při ní unavím při stejném tempu), jinak na to koukám jen jako shluk grafů a dat, kterým sice už dnes rozumín, co znamenají, ale nemají pro mne žádný „tréninkový“ význam.

                    Kdo skutečně běhá o několik levelů výš, ten možná detailním zkoumáním dalších parametrů a jejich vyhodnocením, může něco získat či se zaměřit na trénink tak, aby „chyby“ opravil.

                    Jenže jak jsem pochopil, optimální kadence, délka kroku, oscilace atd. jsou stejně u každého jiné, mění se s povrchem, zaměřením tréninku a tak to stejně podle toho nelze brát do slova.

                    Ale člověk si připadá „důležitě“, jak má všechny tyhle údaje shrnuté… :)

                    A že to funguje docela spolehlivě je celkem vidět – třeba minulý týden jsem měl nataženej nějakej sval/šlachu (houby tomu rozumím) pod levým palcem na noze, bolelo to při odrazu i dopadu a v metrice se objevilo, jak nohu šetřím – běžně mám poměr levá pravá skoro vždy na desetinu procenta stejnej, minulý týden procento pro pravou nohu :)

                    • ˘Ö˘ Krab  

                      Jenže se to všechno stejně mění s trénovaností a stačí mírný vítr a všechno je jinak. Nebo jen jiné boty, batůžek na zádech, kilo nahoru – kilo dolů …

                      • atty  

                        Ano, nepopírám, souhlasím a asi to tak bude – nemám ani trénink, ani výkonnost, běhám ve 20 let starejch botách, co mi k tomu vyhovují a na i na mém pomalém poklusu je vidět, že se hodnoty vcelku liší, podle toho, kudy běžím, jak daleko atd.

                        Pro profíka/špičkovýho hobíka, co běhá mnoho let a umí to, dokáže si třeba přesně nadefinovat tempo, pozná na sobě aktuální formu, nebo chce vyzkoušet právě nějaké změny, asi v těch grafech a číslech může něco nastudovat.

                        Já vidím v grafech sice změny hodnot (třeba když právě zkoumám délku kroku či kadenci, jaká je pro mne optimální na stejné trase) ale výsledný hodnoty jsou pro mne asi reálně nepoužitélné a protože moje běhání není a nikdy nebude na úrovni, abych mohl a chtěl běhat alespoň nějaké „přespoláky“ v horní dolní, tak je to vcelku k ničemu. Nicméně můžu za dlouhých zimních večerů koukat na čísla a grafy, což mne občas baví… :)

                        Navíc je pro mne HRM Run jeden z nejpříjemnějších a nejpřesnějších pásů, co jsem kdy měl – skoro o něm nevím a dobře mi sedí. Jediná jeho nevýhoda je, že celkem nepříjemně gumově „smrdí“ a to už skoro 2 roky, co ho mám :)

                      • Dáňa69  

                        ale zaklad je furt stejny, dobry bezec proste nelita extreme ze strany na stranu a nebo neskace metr do vysky, ten chce , aby byl beh co nejlepsi a ma v kazdem smeru co nejmensi oscilaci, takze tim ze jsi trenovanej , se ti samozrejme vse zlepsuje a hlidat si jestli sem bezel s batuzkem nebo ne, tak mas prece ulozeny trasy a zas to budes srovnavat s jinym behem s batuzkem..

                        • ˘Ö˘ Krab  

                          Nevím, kolik naběháš, jestli to má nějakou strukturu, tempa/intenzi­ty/ultra, co je Tvým cílem. Jestli běháš terény nebo silnice, roviny / kopce, výhradně ve dne nebo i potmě, jakými rychlostmi. Snaha po co nejmenší oscilaci může vést třeba k jiným vážným chybám, jako je sezení, cupitání nebo šourání, není rozhodně samospasitelná.

                          Co psal kokoska platí a je použitelné pro výkonnostní atlety s pečlivě udržovanou a rozvíjenou technikou a hlavně stabilním náběhem. Krom kokosky vím asi tak o jednom dalším člověku, který je schopen data komplexně interpretovat a vyvodit z nich nějaké odpovídající závěry a doporučení. Resp. je korelovat s fyzickým projevem běžce. Takových lidí je samozřejmě kolem nás víc, ale ne stovky.

                          • Dáňa69  

                            ja si to tehda kupoval kvuli sprintum na tartanu, takze jsem koukal co a jak a tam to sve ucinky melo, ono i co se tyka zdokonaleni ve sprintu, tak staci minutu stat a jen hbat rukama jako pri behu co nejrychleji zvladnes a u toho jsem taky hodinky poustel,abych videl jestli se zlepsuji (PS kdo nevi, tak rychlosti pohybu rukou se dosti ovlivnuje sprint)… co se tyka delsich trati u me 3km tak proste je to zajimavost podle kter jsem se snazil ridit svuj beh, prave kvuli tem bolestem

                        • kokoska.rokoska  

                          Hmm, škoda, že většina bezeckych mistru světa to o škodlivosti skákání metr do výšky neví. Nemuseli být první, mohli být nultí…

                          • atty  

                            Tohle jsou úplně mimozemšťané, užívající antigravitace a s vertikální oscilací 50 cm drží tempo na maraton, co nezvládnu ani na 400m (možná ani na 200 :) )

                            • kokoska.rokoska  

                              Souhlasím s Tvým povzdechem, ale pro pořádek dodám, že tohle není vytrvalec, ale opravdu rychlý běžec – takže se nebavime o relativně představitelem tempu maratonu 17,5 s/100 m, ale o šíleném tempu pod 12 s/100 m.

                              • atty  

                                No, pro mne je skoro šílených i těch 18/100 na víc, jak pár set metrů ;)

                                • kokoska.rokoska  

                                  Pro mě taky, ale aspoň si oba tu rychlost dovedeme představit, protože ji umíme vyvinout.

                                  Ač si neskromně myslím, že jako dědek úplně pomalý nejsem, tak rychlost pod 12 s/100 nevyvinu. Ani na metr :-)

                          • Dáňa69  

                            sleduj dylku nohou a panev(teoreticky, kdyz zastavi bude mit panev ve skoro stejne vysce, jako kdyz bezi), jeho panev se bude minimalne houpat nahoru a dolu optoti netrenovanemu, nejde o to , zda ma nohy ve vzduchu XD

                            • kokoska.rokoska  

                              Ježíš to je blábol. Už jsi v životě někoho viděl běžet? Tušíš, jaká je vertikální oscilace opravdových běžců?

                              • Dáňa69  

                                https://www.youtube.com/watch?… vidis nekde extremni vykyvy nahoru a dolu? ja ne max 10cm ....... nebudu dal resit a behu zdar :-D

                                • kokoska.rokoska  

                                  Bavíme se o opravdových běžících, začátečníci samozřejmě běhají všelijak, viz to Tvé video.

                                • ˘Ö˘ Krab  

                                  Začni třeba tady, ten vypadá, že už někdy běžel (první video, co mi padlo pod ruku).

                                  Jak bys při běhu chtěl dostat nohu zezadu dopředu a pak pod sebe, když na to potřebuješ čas. A těžiště je během toho času = letové fáze plně poslušno gravitaci a pohybuje se po odrazu po něčem silně připomínajícím balistickou křivku.

                            • atty  

                              nevím, nerozumím tomu (a už vůbec nerozumím tomu, jak někdo dokáže běžet desítky kilometrů v tempu, které moje tělo nezvládne ani na pár set metrů :) ) – jasně, samozřejmě váha, celoživotní trénink, dispozice atd.

                              Ale s kokoskou, krabem nebo jím podobným, co se běhu a atletice vůbec věnují asi dlouho či celoživotně se fakt o technice běhu nehádám – jejich vědomosti a zkušenosti ohledně běhu jsou o světelné roky jinde, než moje… :)

                              • ˘Ö˘ Krab  

                                Mě poslouchej jen okrajově, kokoska opravdu umí běhat a dělá to celý život (s krátkou prodlevou 10–15 let).

                                • atty  

                                  neboj, poslouchám jen okrajově – vaše rady směřují k běžcům, kteří mají úplně jiné ambice a výkonnost, než já – já si jen nepravidelně pravidelným výklusem čistím hlavu a shazuji pupek, nabraný letitým nicneděláním a sezením v kanceláři… :)

                                  • ˘Ö˘ Krab  

                                    To máš tak: já v podstatě neběhám, jen volně poklusávám tempem ideálně mezi 5:20 – 5:40 a zrychlit nehodlám. Ale principy a pravidla pohybu jsou naprosto stejná.

                                    Moje možná celkem přijatelná technika (vzhledem k terénu a pomalosti) pro mě znamená především to, že mohu bezbolestně porušovat takové to populární pravidlo o maximálním týdenním zvyšování objemu, když v létě skoro výhradně popojíždím na kole, což se s podzimem změní (od září poklus po týdnech 27–25–9–22–39–27–56–91–67–150–109–126, tj. každé 4 týdny více než dvojnásobek kilometráže).

                                    Takže moje rady jsou pro parkové klusaly a kokoskovy pro ambiciózní běžce, přesto se v základech zhruba shodneme.

                                    • kokoska.rokoska  

                                      Abych to uvedl na pravou míru – Krab zjevně není parkovým klusalem. A i proto se ve většině shodneme.

                • kokoska.rokoska  

                  No, já většinou něco užitečného najdu.

                  Vždy mě zajímá vyvážení levá-pravá, u „bezhodinkových“ běhů (hodinky mám, ale záměrně ani na chvilku nekouknu) mě zamíjá vše, jak v absolutních hodnodtách, tak realtivních, a samo korelace s empirickým vnímáním.

                  U rychlejších běhů kontroluji vývoj kadence při stacionárním tempu, aneb zda mi rychleji odchází odraz, nebo neuromotorika.

                  U Envelope Run kontroluji vše a „páruji“ s pocity podobně jako u bezhodinkových běhů (já tak ER vlastně i běhám).

                  Na dráze u rychlých úseků (SUB 18 s/100, tj. 3:00/km) sleduji hlavně vývoj kadence a GCT s únavou a rozdíly rovinka/zatáčka.

                  • ˘Ö˘ Krab  

                    Tebe se nikdo na nic neptal, mlč. Normální člověk 3:00 /km neběhá, ale jezdí na kole.

    • Dáňa69  

      ja delku kroku kvuli bolesti okostice pri delsich krocich a zaber nohy a snazim se soustredit vic na tu slabsi

      • ˘Ö˘ Krab  

        A co takhle upravit techniku běhu? Bolest okostice (předpokládám typicky na holeni) má svůj jednoznačně definovatelný původ a celkem jasnou příčinu, sama o sobě není a nesmí být důvodem k záměrnému zkracování kroku. Resp. zbavování se bolesti tímto způsobem je kontraproduktivní.

        • Dáňa69  

          proto pisu, techniku behu upravuju podle hodinek… bolest okostice je zpusobena nezvyklosti, velkou vahou a narazy, dobrou obuvy a zkracenou delkou to tim omezis

          • Dáňa69  

            PS: pisu cim je zpusobena u me, jinak v tom hraje roli i typ doslapu atd

          • ˘Ö˘ Krab  

            Bolest okostice na holeni je způsobena zásadně z 90% fatálně špatnou technikou běhu, ve zbytku nevhodnou obuví. S hmotností to nesouvisí (sám jsem mastodont) a s nezvyklostí jen tak, že prostě neumíš běhat. Některými botami se to dá trochu zamaskovat, ale odstraňuješ následek, ne příčinu.

            Možná, že jsi běhat jako pětileté dítě uměl, ale to v dospělosti nic neznamená, je tam obrovská pauza. Podívej se na videa běžeckých cvičení a škol běhu, pak třeba pochopíš, že děláš nesmysly a lehce změníš přístup.

            • Dáňa69  

              prave skola vbehu tak se cihni, vzdyt tam pisou male krucky, ne velke a proc? kvuli niceni kolenou … Ono odpruzit spicka pata 120kg a vydrzet aspon 3km neni sranda , cely zivot jsem behal se siskou po trave i 4h nez prisli operace kolenou, okostice me nikdy neboleli jen z behu po asfaltu, kracenim kroku zmensis razy a i v te skole behu rikaj, ze nemas tak pruzit kotnikem, protoze natahujes zbytecne vazy a slachy a tim je odjebavas a tim prichazi i bolest okostice, kterou pak muzes utrhnout… Pak nejaky vokurka prijde s behem v slupickach co se nasadi na kazdy prst a je to super hit a kazdej dela , jak to je zdravy a nic ti tam netlumi

              • ˘Ö˘ Krab  

                Vykládáš si to bez širších souvislostí. Kratší kroky – proč ne. Snaha jít jen na špičku – není nutná. Se 120 kg na pomalé běhy (a jiné ani nejdou) samozřejmě tlumené boty. Neběhat v terénu, nejlépe ani potmě, vyhýbat se situacím, kde není dokonale vidět rovný podklad, tedy vč. vyšší trávy a spadaného listí. Popíšu proč.

                Pro okostici je smrtelná jedna konkrétní činnost: vytrčování nohy před sebe při nákroku a zvláště pak zvedání špičky boty (třeba právě kvůli listí nebo drnům), i s čelovkou se to ve tmě ještě násobí. Takže proti tomu zabírá soustředit se na polohu těla, konkrétně pánve vůči kontaktnímu bodu chodidla se zemí (a platí i obráceně: kontaktního bodu vůči pánvi). Tedy v žádném případě nenašlapovat před sebe, kotník by se neměl dostat před ostré koleno – to je ten zmíněný krátký krok. Což ale znamená větší práci pro stehno – musí nohu (koleno) výš zvednout dopředu a zároveň ji musí víc pustit dozadu, abys vůbec nějaký krok udělal.

                Vlastně je to v souhrnu o nevyváženém zapojení svalových skupin ovládajících nohu, lidé se snaží běhat stejným motorickým principem, jakým chodí, ale ono to nejde! Výrobci běžecké obuvi se jim to přesto (danajsky) snaží dopřát.

                • Dáňa69  

                  nahodou beham dost rychle :-D dyt taky mam hnaty jak… ale samo cim vic svalu, tim vic potrebuji kysliku a mene vydrzim , behal jsem i se 128, ale to uz je moc, jinak zlepseni v tom behu me prinesly prave lepsi boty , co se tyka stylu behu na delsi trati, je potreba zamakat

                  • kokoska.rokoska  

                    Že jsem tak smělý, co znamená „běhám dost rychle“?

                    Doteď jsem si myslel, že dost rychle v ČR běhá tak Bára Procházková a teď se dozvídám, že je vás víc.

              • kokoska.rokoska  

                Sorry, ale „krátké kroky“ jsou největší hovadinou, kterou se bežečtí neumětelové obdaření přístupem do médií kdy snažili šířit.

                Už jsem to sem někam psal, ale zatímco dříve bylo skákání převažujícím problémem hobby běžců, dnes je to v drtivé většině cupitani.

                • ˘Ö˘ Krab  

                  Jakožto vychrtlina nemáš nárok se k běhu nás, mužů ze sádla a kostí, jakkoliv vyjadřovat. :-D

Nová reakce na zakládající

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.