Dual air vidlice - ako to presne funguje?

Tim si prave nejsem jistej – predstav si, ze mas sifonovou bombicku (at nechodime daleko :D); taky by ti nesplaskla, udrzi to ten pevny obal, ne?

Pisu ti male bezvyznamne plus za snahu o osvetu;)

:-))) ty vole ty si teoretik tak na jediný co může působit je na plochu kolmou k rovině zasunutí jinak pochybuju že by jinej atmosferickej tlak působil i na ocelové hliníkové magnesiové a já nevým jaký ještě nohy vidle, a na tu plochu to bude tak bezvýznamná síla že se musím smát jaká bezpředmětná diskuze se okolo toho vyrojila.

Dotaz jezdíš taky na kole nebo vždy než na něj usedneš projedeš co by kde by jak by apod. a najednou je tma tak ten mechanickofyzickej :-) zázrak, pro normální kolo, uklidíš a jdeš spát a další den na novo :-)).

JO blbě jsem to pochopil, má to správně… :) omluva…

:-)) Jo, měli bychom víc jezdit a míň teoretizovat…

tlak okolí je o 20% nižší, ale tlak ve vidlici je pořád stejný (vzduch z ní neuteče ani žádný nepřibude), ale o něco se zvýší poměr okolního tlaku a tlaku ve vidlici. Příklad – okolní tlak v nížině 1 atm, relativní tlak ve vidlici v nížině 5 atm. Absolutní tlak ve vidlici (relativní + tlak okolí) v nížině tedy bude 1+5 atm čili 6 atm. Tento absolutní tlak je ve vidlici pořád, nemění se. Může se ale změnit jeho poměr vůči okolnímu tlaku, pokud se ten změní. A pokud se tedy okolní tlak změní (sníží o 20%) na 0,8 atm, tak ve vidlici bude pořád absolutní tlak 6 atm, ale jeho velikost oproti venkovnímu tlaku (relativní tlak) bude rozdíl absolutního tlaku ve vidlici, a tlaku okolí, čili 6 – 0,8 což je 5,2 atm. Rozdíl venkovních tlaků je tedy 20%, rozdíl relativních tlaků ve vidlici (tlaků které určují tuhost odpružení) je ale menší, konkrétně poměr relativních tlaků, čili 5,2/5 což se rovná 1,04 a říká nám to, že v horách bude vidlice o 4% tužší, než v nížině. 4% jsou docela málo, takže nevím jestli by to někdo poznal, a navíc to platí pro docela malý tlak ve vidlici (5atm je cca. 72 PSI), pokud by někdo foukal větší tlak ve vidlici, tak ten rozdíl nížina/hory bude ještě nižší. Například pokud bys v nížině foukal 120 PSI (8,3 atm), tak absolutní tlak bude 9,3 atm, v horách bude relativní tlak 9,3–0,8=8,5 atm, a poměr relativních tlaků bude 8,5/8,3=1,024 čili v horách bude ve vidlici jakoby o 2,4% více vzduchu.

Tohle ale není jediný faktor, který na vidlici působí, správně už tu zazněla změna teploty. Ze stavové rovnice pro plyny vyplývá, že pokud vzduch o určitém objemu bude mít nižší teplotu, sníží se i jeho tlak. Pokud je tedy v nížině 25 stupňů, a v horách třeba 8, tak tlak ve vidlici se sníží a vidlice tak bude měkčí. Dále teplota působí na viskozitu mazacího oleje a na tvrdost těsnění, v nižší teplotě tedy budou větší vnitřní odpory a sníží se citlivost vidlice.

Dále tu zazněla změna gravitace, v horách skutečně nižší gravitace je, protože jsi dál od středu země, taky to udělá ale maximálně pár desetin, možná setin procenta… v horách se díky nižší gravitaci sníží tvoje hmotnost, takže na vidlici působníš menší silou a vidlice se tak bude zdát tvrdší. U gravitace je problém navíc ten, že nezáleží jen na vzdálenosti od středu země, ale i na složení zemské kůry pod tebou. Pásy hornin s obsahem těžkých kovů ovlivní gravitaci víc, než lehčí horniny. Takže ve třech kilometrech může být gravitace klidně vyšší, než ve dvou kilometrech na jiném místě planety.

No a neni mozne, ze tak jako se to stava me, kdyz se vysplham do 2000mnm, ze te vidlici proste dojde dech?