Dieta dítĕ

Usekni mu ruku.

Dej ho do trouby.

Když mu celých pět dní nedáš najíst tak jo, co to je zase za otázku? Nějaká provokace?

Pověs ho ve sklepě.

Ještě sem napiš důvod, ať tu debatu správně rozproudíš… :-)))

5-dnovy pust, len trocha vody.

+ostrihat vlasy, chlpy, nechty.

+klistir, alebo aj dva.

Stačí pořádná střevní chřipka a omezit tekutiny :(

V profilu nemáš adresu, kam máme poslat sociálku?

Pokud jsou rodiče normální, tak je to nemožné.

urcite je. ;-)

Zajdi s ním do sauny. Něco se odpaří, pak mu nedej napít a ideálně ani najíst a myslím, že by to jít mohlo. Ale asi tě pak pošle jednoho krásného dne do *****, protože si nic jiného nezasloužíš.

Potřebuje spálit. Polož ho na gril.

Ty ctižádostiví rodiče!

Tak asi potřebuje, aby junior spadl do nižší váhové kategorie v Judu :)

Trápit cirka 12 leté dítě dietou kvůli nejbezvýznamnějšímu turnaji, dej si facku.

My zase řešíme opak. Při výšce 149 váha max 33kg. Jí normálně, nemocný není. Jí úplně všechno.

Dik za nazory :-)

Dvojitej klystýr a chinin na něj, na simulanta.

Pujc si somalske

Jako dítě jsem to dokázal kdykoli, když jsem dostal průjem .-)

Ja treba jednou behem 4 dnu shodil 5 kg (75->70). Ale paty den jsem 8 kg zase nabral (70->78). Takze si myslim, ze v tech 5 dnech akorat tak celkove pribere 1kg :-)

Kámoš co hubnul do váhy se vždy nabalil a šli jsme běhat na dvě hoďky.

To znamená když venku bylo přes třicet a já umíral v tričku, on běhal v teplácích a dvou mikinách… Běh obyč. na čas po 15 minutách sprint na délku pole.

Co jedl a pil jsem neřešil, já si chodil jen zaběhat :)

Dnes kluk navážil 2×37,9 ted to jen podrží. Pro rejpaly : dietu mohl zrušit kdikoliv,bylo to jeho rozhodnutí. Dieta obsahovala- hodnĕ jablek, hrušky,mrkev,a­nanas, ryži,vajca, šunku. Piti voda a na trwnink iontak.

Pro představu 2kg rozdil ve výšce.

Nechci řešit podstatu, ale to ze trenér jednoho z nejlepších judistů, ve své kategorii,to řeší na bike forum, je zajímavé. Navíc, když evidentně všechno ví, všechno zná. Tak tedy hodně sportovních úspěchů přeju…

Potrefena husa se ozve, jsem tady :)))

To s tím koncem roku jak psal Gerrard jsem kdysi používal u kluka taky do doby, než ho přejel s prstem v nose ještě o rok mladší borec. Spíš jsem si to myslel než bych to někde říkal. Protože u dětí třeba 7–9 let ten rozdíl prostě je.

Pak jsem potkal na závodech pár lidí, kteří to všechno berou moc výkonnostně. Vlastně jich je tak 30–50% podle závodu. To mě nakazilo a bral jsem to také tak. Naštěstí to nenakazilo kluka a když jede slušně a nemusí být zrovna na bedně, tak z toho vědu nedělá. Protože si několikrát nabil kokos tak jsme rádi, že závod dojede a jestli se navíc umístí dobře, tak je to samozřejmě příjemná tečka. Chci ať se hýbe a aby u toho chvíli zůstal, tak mu to nechci zkazit. Jí co chce a kdy chce.

Neumím si představit, kdybych mu striktně říkal co musí a co nesmí jíst, pít a tak. Je to děcko. Myslím si, že se mu to judo musí už teď hnusit. Vzpomeň si na to v době, kdy s tím bude chtít švihnout, pokud ta doba už nenastala.

Když se na to moc tlačí, nastávají většinou 2 scénáře.

Příliš ambiciózní rodič: Otec už vidí, jak je jeho dítě mistrem světa, živí se sportem, je nejlepší. Aby mohl být nejlepší, musí makat od doby, co se naučí chodit. A už v té době se specializovat na jednu disciplínu. Vítězství je pak měřítkem všeho a výhře se vše přizpůsobuje.

⇒ Výsledek: V pubertálním období vzdoru s tím dítě sekne a zhnusí si sport na mnoho let.

Příliš ambiciózní dítě: Zpravidla vzniká tak, že příliš ambiciózní rodič dítě infikuje tím, že je výjimečné, a vypěstuje v něm pocit, že výhra je povinnost, protože vše ostatní je zklamáním. Pak se dělají všechny tyto kejkle, aby dítě mohlo do nižší kategorie, aby mělo větší šanci vyhrát než „ve své přirozené“ kategorii. V zápase nejde o to trénovat, učit se a získávat zkušenosti, ale vítězit. Na svá vítězství si zvykne. Po ukončení puberty, kdy se děti srovnají, již není tak suverénní a každá porážka v něm vyvolává frustraci.

⇒ Výsledek: Sebejisté dítě zjistí, že není tak suverénní, jak si myslí, a opět s tím sekne.

Neříkám, že se má všemu nechat volný průběh, ale u dětí by se v prvé řadě měl pěstovat zájem o pohyb, sport a sportovní chování.