VELO 10/07 - Paraziti bez duše

Jsem rád, že to přišlo divný i někomu jinýmu než mně. Pokud chtěl někoho „vychovávat“, přišlo by mi lepší říct těm „parazitům“ pravdu. Možná jsem to ale nečetl pozorně ........ale znova to číst nebudu. Přečtu si něco veselejšího, kde se tolik nekoncentruje „zapšklost“. :)

Na druhou stranu vím minimálně o třech lidech, kterým jsem duši půjčil a už nikdy od nich neslyšel o této události ani slovo. Možná jich potkal X krát víc a proto TO. ;)

„pane nemate dusi: nemam!“ „pane nemate dusi: kua dalsi, nemam!!“ „pane nemate dusi: se snad z vas dnes pos..u!!! … a skara, nemate toaletak“

vcelku andreho chapu, na zavodech bych si pomoc asi taky rozmyslel. pri normalni vyjizdce pomuzu vzdy a komukoliv.

Tak ja jsem zatim pomohl vzdycky kdyz nekdo potreboval, dle hesla „nevis kdy budes potrebovat pomoct ty sam“…viz moje nedavan jizda do Haloun – 4 defekty :) Na druhou stranu bych na zavod bez duse nejel. Na treti stranu neni zase takovej problem u nove duse treba urvat ventilek (uz se mi taky povedlo) a pak..co pak???

Nevytrhávej souvislosti, ale ber to jako celek a zjistíš, že má pravdu…

kravinaúvodník.

já teda pokud závodím tak taky nedávám, vyjímku tvoří lidi které znám. Je fakt, že už jsem sám potřeboval na závodech pomoct. jednou jsem urval ventilek náhradní duše a podruhé mel náhradní probroušenou o nářadí a lepidlo vyschlé :)

jinak nevím v jaké části pole se André pohyboval, tam kde jezdím já si každej svoje vozí a pokud ne tak to ví a riskuje a při defektu přestane závodit, nebo to zapomněl doma :)

Já bych ho neodsuzoval. Každý si má na závody vést náhradní duši-ultralighty váží jen 100g a daj se přichytit na sedlovku třeba i lepící páskou. Ten dotyčný zaplatil nemalé peníze za startovné a má právo chtít být v cíli co nejdříve i když řeba předposlední. Navíc při závodech-co když v dalším sjezdu bude tu svoji sám potřebovat a pak nebude mít a ani trasu nedojede.

Popravdě osobně nevím jak bych zareagoval. Na normální vyjížce duši klidně půjčím komukoliv.Tam sebou totiž vozím i lepení a kdybych pak později sám potřeboval, tak bych si poradil.Ale na závodě jen tak někomu darovat např. ultralightovou duši za 300Kč s tím, že bych ji již neviděl-no nevím.Ale asi bych ji psokytl, jsem na lidi moc hodnej :)

Jak říkám při normální vyjížce duše půjčuji. I já sám jsem jednou potřeboval půjčit a to rovnou 2 duše. Tenkrát jsem neměl sebou náhradní-protože jsem těsně před výjezdem z domu zjistil, že mám náhradní píchlou-zapoměl jsem zalepit.Pích jsem tenkrát v jedný vyjížce snad 6X a lepení nějak nedrželo. Tímto ještě jednou děkuji Pekáčkovi za zapůjčení-měl u sebe dokonce duše 2. www.bike-forum.cz/…_v_akci.html?…

já tedy taky nevidim důvod dělat na závodech domestika někomu, kdo ssebou neveze ani duši nebo nářadí. o těchto typech byla ve zmíněném úvodníku řeč. jiný případ jsou třeba potřetí píchající smolaři, ale s tím už se dá stejně ject těžko na výsledek, takže ti nikam nespěchaj:-)

Jednou před startem jsem se zakecala s vedle stojící holkou. Divila jsem se, že sebou neveze náhradní duši a pumpičku. Ptala jsem se, jestli si je zapomněla. Následovala udivená odpověď: „Proč? Ne, já s sebou duši netahám. Když budu potřebovat, někdo mně ji přece dá“. Když je někdo línej na závody tahat duši nebo se mu nechce do ní vrážet peníze, proč bych mu měla dávat svoji? Ani náhodou. A je mně jedno, co si o tom kdo myslí. Jiná situace by byla, kdyby dotyčný měl několikátý defekt nebo poničenou náhradní duši. To bych se rozhodovala podle situace. Určitě bych dala lepení, rychlospojku, půjčila nářadí, pomohla fyzicky.

Na výletech bych duši darovala jen zmámýmu nebo relativně blízko domova. Ne 150km daleko od bydliště.

bol som na organizovanej akcii a stratil som pumpu. dostal som defekt. kto z vas by mi pozical pumpu ? spravne NIKTO. dakedy by som nepozical ani ja , ale po skusenosti ze mi uplne cuzdi biker dal tu svoju so slovami „DOBEHNI MA A VRATIS MI JU, ALEBO MA NAJDI V CIELI.“ uz poziciam. defekt som opravil od pozicania pumpy do 3 minut a dobehol som ho . vratil som mu pumpu podakoval. preto pomozem kazdemu, ci uz s vybavou alebo bez, ci s kapsickou alebo bez, ci na 5 km alebo na poslednom.

PS : na dalsiu organizovanu akciu som si do ruksaku nabalil 5 dusi. a to len preto aby som duse rozdal. a podarilo sa. nasiel som tolko nestastnikov. a dnes mam 6 dusi. niekto mi vratil dve.

I když mě některé fráze ze závěru článku připadají trochu „špatně“ napsané, v podstatě souhlasím. Když André píše, že několik km od startu potkal… To je snad i bláznovství vyjet na nějaký závod/akci bez duše nebo lepení. Napadá mě otázka, jestli náhodou nebyl od ostatních záměr zdarma si vyprosit novou duši. Ale doufám, že tak daleko bikerská komunita ještě nedošla.

A můj názor? Na normální švihu půjčím, na závodě bohužel ne.

ja si myslim že to napsal dobře a má pravdu

ze neda dusi chapu, ale, ze je nazve parazity uz ne, ale hlavne, ze neni nad veci, tak to mi halva nebere. Andre Andre, mozna priste v nouzi poznas vybaveneho parazita…

Jo když to čtu, tak to napsal správně – pitomci co si nevezme nic, protože šetří gramy a jede „na pořadí“ nebudu dělat servisní vozidlo a troubu v jednom – ten či ta totiž šli na start dopředu s vědomím, že jedou na něčí úkor. Naopak rád pomůžu když někdo opravdu potřebuje pomoct – pod tímhle pojmem si představím situaci, kdy se postižený vybavil, aby pokud možno nikoho neobtěžoval, ale stalo se něco nepředpokládaného – třeba píchnul vše co měl, pumpu má, ale rozbila se, nebo třeba ten tvůj imbus – stane se, apod.

Má recht! V závodě bych rezervní ultralajtku taky nedal. Maximálně ještě tak pumpičku, pokud by dotyčnej neměl. Pokud bude jen pumpovat, nemá za minutu co dělat a za chvilku, až mě dojede, mi se slovy vděku pumpu vrátí :-) Při normální jízdě vozím lepení, takže bych to řešil asi tím. Rezervu sem při běžné jízdě půjčil jednou a už sem ji neviděl…

No mozna ma pravdu, ale ten nadpis zni trochu krute ne?

me prijde teda absurdni, pokud nejaka divka chce bojovat o poradi, o cas, a nema s sebou nahradni dily, kor dusi ..

jinak bych to nebral zase tak vazne, nevime jak to bylo, ten uvodnik urcite nebyl plne objektivni, pokud uz meli po ceste nekolik defektu, muze to bejt zpusobeno tim, preci jen vetsina s sebou minimalne tu dusi vozi ..

zni to trochu krute a nektery pasaze jsou trochu moc, ale v zasade ma bohuzel pravdu. clovek, co jede na zavod bez vybaveni si pomoc nezaslouzi. neco jineho je, kdyz pichne ponekolikate, ev. ztrati pumpicku nebo montpaky. ale jet na zavod s vedomim, ze kdyztak mi nekdo tu dusi da… to at si tam hnije do vecera. na vyjizdce je to neco jinyho, tam pomuze snad kazdej, ale zavody jsou holt jina kategorie…

Na závody nejezdím nejsem závodní Týpek.Dle mých úvah bych už měl mít v jedné hospůdce u domova cca 8 duší.Nikdy tam žádná nebyla.Takže Vy všichni koho potkám s píchlou duší tak se hluboce omlouvám,že nezastavím a nedám tu další cca devátou.Máte si vozit sebou!!!S pozdravem kdys ,, Robin Hood"

To musel psát hooodně nasranej;-) Vyjma článků a fotek od Roba je ten časák stejně naprosto nezajímavej.

Jsem rád že tohle někdo otevřel. Můj názor je že pan Vebr musel být hodně „nasr.“ po závodě, pokud tohle dal do éteru. Mohl ten článek pojmout trochu jinak. Měl by si uvědomit že závod a normální obyčejná vyjížďka lidí co jedou nakole, ne všichni jsou xc závodníci, je zcela jiná kategorie. Mladý kluk který si vyjede na HTčku někde jen tak poblbnout, v tričku a bermudách bude asi s sebou těžko vozit to, co biker s batohem a veškerou výbavou. Turisti na kolech a jiné sorty cyklistů jsou v tomto myšlenkově jinde-jsou rádi za kole " z Tesca " a jedou se jen tak projet. Příkladů by bylo hodně všechny vyjmenovávat nemá cenu. Vozím duši pořád v baťohu, ale stane se mi že někdy zapomenu pumpičku, prostě každý může „zapomenout“. Pak jsem rád že mi některý kolegiální biker pomůže. Já to dělám taktéž a dělat budu. Slova o parazitování by mě opravdu nenapadla. Je to tím že nezávodím, chápu jeho rozhořčení, ale měl by vážit slova která vypouští do éteru skrze Velo. Velo čtu odzadu-nevím proč ale tak to dělám-po dobrém dojmu z nového čísla jsem došel nakonec-tedy na začátek a dost mi to zkazilo můj celkvý dojem z Vela. Vzkaz pro pana Vebra jeho slovy: „Nepomohu vám a doufám, že ani další normální bikeři to neudělají“. BB

Všechny zdravím a jsem moc rád, že můj úvodník vyvolal takové reakce, protože úvodník bez reakcí je k ničemu. Takže teď abych vše vysvětlil: Při psaní jsem náhodou nebyl ani trochu nasr.., spíš to už po několika osobních zkušenostech ve mě bujelo delší dobu a tahle akce to odstartovala. Za prvé nejsem arogantní a pokud uvidím cyklistu potřebujícího pomoc, pomůžu. I na závodech, ovšem za předpokladu že dotyčný bude vybaven, nebo nastane situace že už vypotřeboval všechny možnosti – to ostatně v tom úvodníku je, nebo je prostě jen trochu nešikovný. Nad čím ale zůstává můj rozum opradu stát, je, že se někdo na takovou akci vypraví, zaplatí za vše nemalý peníz, postaví se na start a nevezme si (krome 0,5 l bidonu) naprosto zhola nic a spoléhá na ostatní že mu někdo (v případě nouze) pomůže. Ať se prosím nikdo na mě nezlobí, ale tomu se říká parazitování, jiné podobně výztižné slovo mě nenapadá. Je to možná drsné a pro někoho urážející slovo, ale tak to prostě je. Naprosto jiná situace je, když třeba potkám nějakého nešťastníka který neumí sundat plášť, nebo nedokáže vyměnit duši (i přes to, že ji má s sebou). Takovému člověku by snad pomohl každý. Za dobu co jezdím jsem rozdal už docela dost duší a třebaže mi to nikdo nebude věřit, žádnou jsem již neviděl zpátky (natož nějaké peníze). A když vezmu prům. cenu takové duše, ruku na srdce – také dáváte jen tak na počkání cizím lidem v samoobsluze peníze jen proto, že si své na nákup nevzali? Asi ne. Ten úvodník je hodně kontroverzní, proto rozdělil čtenáře na 2 tábory (což jsem i čekal), ale já si za ním stojím. Znovu ale opakuji, pokud uvidím cyklistu v nouzi zkusím mu nějak pomoci, ale bude záležet na situaci. Pokud se bude opakovat z toho závodu, nechť si svou hloupost dotyčný vyjí do dna.

Já jsem ho myslim naprosto pochopil a klidně to podepíšu. Myslim že André je dalek toho, aby nepomohl někomu, kdo je v nesnázích. Ale taky nemám chuť pomáhat někomu, kdo prostě spoléhá na to, že mu někdo pomůže. Nepotká ho smůla, na kterou nějakou shodou náhod nebyl připraven, prostě jenom byl línej. Dost dobře nechápu, proč já mám vozit nejtovačku neustále v brašničce, a půjčovat jí lidem, kteří si řeknou „von mi jí někdo (nějakej trouba co jezdí s kilem nářadí pod prdelí) půjčí“. Pochopim, když potkám tričkaře, u kterýho je jasný, že ani ten řetěz neumí snejtovat – a pomůžu. Ale vychcánky, který popisuje André, nemusim. Připomíná mi to žebráky „co nemaj na vlak“. Dycky se někdo najde, kdo jim drobné dá. Krom toho to není výchovné. Půjčíš mu duši – a von si řekne, vidiš, dycky se někdo najde. ;o)

Super, tak to jsem opravdu moc rád. A pro ty, kteří mají na mě spadeno a po přečtení úvodníku se jim udělalo rudo před očima :)) – přečtěte si to ještě prosím jednou, pomalu a pozorně a zvláštní pozornost věnujte posledním několika slovům.

Ještě dobrý je dát bikerovi s 26" kolama 28" duši .-) viz www.bike-forum.cz/…_v_akci.html?…

Mne sa ten clanok zda trocha prikrasleny. Dievcata ktore bojuju o body urcite maju dusu aj packy. Mozno mala uz druhy defekt a druhu dusu nosi malokto.

Na druhej strane moja manzelka byvava v svojej kategorii casto tiez na spicke. Pritom elitaci iduci paralelne s nou su uz celkom daleko za bodovanymi miestami. A ked ona dostane defekt, tak je prakticky pravidlom, ze bez toho aby nieco chcela sa pri nej niekto zastavi a pomoze jej. Rozhodne to potesi.

Vždy podľa situácie. Neznámemu človeku by som dušu nedal. Ak by ju veľmi chcel, predal by som mu ju. Ak by nemal peniaze, požičal by som mu lepenie. Aj by som mu s tou opravou pomohol, ak by chcel.

Inak všetko od vody v kejmli po rám bajku vozím preto, že to potrebujem. Nevidím žiaden dôvod prečo by malo byť mojou povinnosťou, čokoľvek z toho dávať nejakému cudziemu človeku.

Tohle jsem v pondělí poslal do redakce Vela, doufám, že to bude otištěno.

Zákon džungle podle André Vebra

Se smíšenými pocity jsem si přečetl článek pana Vebra s názvem „Parazité bez duše“, který byl otištěn jako úvodník Vela 10/2007. Na úvod bych pro připomenutí rád uvedl, že pan Vebr byl při své účasti na nejmenované organizované cyklistické akci natolik pohoršen cyklisty, jež postihl defekt a žádali o pomoc ve formě náhradní duše, že je ve svém článku nazval parazity. Svůj projev zakončil prohlášením, že nikomu kdo jej bude žádat o pomoc ve formě zapůjčení cyklomatriálu nevyhoví a vyzval všechny ostatní „normální bikery“ aby se chovali stejně. Stěží se dokáži vžít do mentality člověka, který po pokřivené úvaze odmítne poskytnout druhému pomoc, ale nepředbíhejme. Pokud někdo jede na závod s cílem co nejlépe se umístit, pak je zcela logické a pochopitelné, že své snaze podřídí vše. Chtít od takovéhoto závodníka, aby plýtval drahocennými vteřinami, o které tak usilovně bojuje, je tedy necitlivé a ve většině případů naprosto zbytečné. Je rovněž pochopitelné a správné, že odmítneme pomoc i v případě, že pro nás výsledný čas nepředstavuje cíl našeho snažení? Podle pana Vebra ano. Je takovéto jednání ospravedlnitelné prostým prohlášením: „Každý na vlastní pěst?“ Podle pana Vebra ano. Je třeba člověka v tísni, byť se do ní dostal vlastní vinou, trestat a ještě jej posměšně nazývat parazitem? Podle pana Vebra ano. Pokusím se nyní vysvětlit, v čem je takové jednání nebezpečné. Každá společnost, každá komunita – a bikeři rozhodně takovou komunitu představují – je charakteristická pocitem vzájemné solidarity, uznáváním velmi podobných hodnot a praktikováním specifických rituálů (také je vám líto, když vám na švihu některý biker neodpoví na pozdrav?). Vztaženo na obecnou úroveň platí, že společnost drží pohromadě díky tomu, že se její členové vzájemně uznávají, respektují a když už nic jiného, tak alespoň tolerují. Nyní konkrétně. Nikdo z nás není dokonalý a každý z nás (snad kromě pana Vebra) už někdy v životě potřeboval cizí pomoc. Kolo je složitý stroj a defekty všeho druhu jsou běžné. Mám v živé paměti svůj první přetržený řetěz, jenž zapříčinil neplánovanou desetikilometrovou pěší procházku. Od té doby vozím nýtovačku a věřte, že když jsem jí minulý týden v lese ztratil, tak jsem byl celý zbytek švihu jako na trní. A teď ruku na srdce, kdo z vás vozí třeba tu zmiňovanou nýtovačku? Co když jí třeba jako já ztratíte a jako na potvoru přetrhnete řetěz? Budete hledat u kolemjedoucích bikerů pomoc? A co když pak kolem náhodou pojede takový pan Vebr a řekne vám: „Nemám, respektive mám a nedám!“? Takové otázky je třeba si klást.
Efekt zbůhdarma odmítnuté pomoci se totiž šíří jako lavina. Bohužel platí model, že pokud mi někdo neodůvodněně odmítne pomoci, tak pak v budoucnu já budu mít tendenci odmítnout pomoc jinému člověku. Tento negativismus dokáže překvapivě rychle nakazit velké množství lidí a má za následek katastrofu v podobě atomizované společnosti ve které platí zákon silnějšího. A naopak: každý si jistě bude dlouho pamatovat čin zachránce, jenž ho dostal z velmi svízelné a nepříjemné situace. Příklady táhnou. Jděme příkladem!
Je mi velmi líto, že pana Vebra tato úvaha nenapadla. Zarážející však je, že si to neuvědomil ani šéfredaktor Vela, ani nikdo z redakce. Řekněme, že dát někomu kupříkladu vlastní náhradní duši vyžaduje jisté sebezapření. Ale veřejně se chlubit s tím, že nikdy nikomu nepomohu a nabádat ostatní aby se chovali stejně – to je podle mě daleko za hranicí morálního chování. Ale ať každý posoudí sám. Na závěr bych chtěl přidat jeden osobní zážitek. Při jednom letošním závodě Plzeňské amatérské ligy měl můj soupeř v posledním kole závodu defekt. Předtím jsme přes polovinu závodu jeli ve dvojici a neustále se přetahovali. Bez přemýšlení jsem mu hodil vlastní duši a hustilku. Za 100 metrů potkal defekt mě. Do cíle jsem doběhl a přišel o body. Přesto bych to vždy udělal znovu a věřím, že závodník jemuž jsem pomohl příště pomůže jinému. To jsem vám všem chtěl říct.

Michal Trojan

nejak jsem se netrefil, samozrejme jsem chtel kliknout na ANO

Vazeni, co argumentujete 2–3 defektami : na to, aby som MUSEL menit dusu, musim mat bud velku dieru alebo musi byt znicena pri ventilku, kde sa neda zalepit. Preto vozim nahradnu dusu (jednu) a lepenie. Bud klasicke, alebo malicke samolepiace ParkTool, ktore sa zmesti skutocne vsade. Aj tak musim pri defekte skontrolovat plast, tak dusu nemenim, radsej zalepim (samolepiacou je to hned). Jedinykrat sa mi stalo ze som musel odmietnut pomoc mladikom, ktori mali rezervu, ale uz aj tu nepouzitelnu (diera pri ventilku) – tym by som moju za normalnych okolnosti poskytol, ale jednak to bolo blizko aglomeracie (nad Zeleznou studnickou) a ja som na vylet iba vyrazal. Takze odporucam vozit aspon pumpicku a lepenie, pravdepodobnost defektu pri ventilku pri spravnom ulozeni duse a pasky na rafku je mala.

já teda obvykle daruju samolepicí záplatu… jo a jednou (na vyjížďce) jsem jednomu nešťastníkovi duši prodal…určitě nedám – nerostou na stromech

bohužel teď nemám čas na čtení všech reakcí, takže nevím jak se ten článek tady hodnotí, ale já ho teda chápu.......na závodech bych taky nestavěl. Pokud potkám někoho v lese a potřebuje drobnou pomoct, tak není problém, ale duši bych mu taky nedal a dlouho bych se zdržovat taky nenechal. Protože přece jen, je to jeho problém a ne můj, pokud je někdo tak nezodpovědný, že na základní výbavu kašle, tak ať se projde…dobře mu tak.

Hezky se to tady rozjelo, zítra jdem s partou na vyjížďku. Doufám že nepíchnu 2 krát, protože pak bych se cítil jako hrozný „parazit“ kdybych chtěl od někoho cizího pomoct:-) A vy všichni „normální bikeři“ ne abyste mi pomáhali:-) Ne – tohle bylo psáno s nadsázkou. Chci říci jen jedno: Jsme komunita, komunita lidí co pro ně sport(kolo) znamená moc. Jsem rád, když se zdravíme navzájem i když se neznáme, jsem rád když mi je někdo z „neznámých“ bikerů ochoten pomoci s jakýmkoliv technickým problémem, případně já můžu poradit či pomoci jinému, tak by to mělo vypadat i na vyjížďkách, závody do toho netahám(zcela jiná kategorie). Prostě chce to od každého trochu víc vstřícnosti a nesobeckosti. Buďte všichni takříkajíc v pohodě. ahoj BB.

No, ja s Andrem tak napul souhlasim-pokud vidim nekoho, kdo ma nejaky problem, jako napr.defekt atp, ale nema u sebe vubec nic, tak se na nej take vykaslu. Nebudu pomahat nekomu, kdo neni schopnej si s sebou vzit alespon dusi a lepeni…zejmena holkam rikam, ze neni dulezite, umet si veci na kole spravit sami, ale to, mit s sebou vse potrebne. Pak neni problem zastavit a pomoci, jak uz jsem nekolikrat udelal…

Zaujimava tema. Myslim, ze mat minimalne jednu dusu na akukolvek jazdu je nevyhnutne minimum. Ak dotycny biker vie o sebe, ze mava casto defekty, tak si pochopitelne zoberie viac nahradnych dusi alebo aspon lepenie. Osobne by som bikerovi bez duse asi nepomohol aj ked to dost zavisle od situacie. Moze sa stat, ze inak poctivy biker si jednoducho prave vtedy vybral svoj smolny den a vsetky paksamenty si v predstartovom chvate jednoducho zabudol zobrat (aj mne sa to uz raz stalo a nastastie som vtedy nepichol :-). Ale napriklad so sebou nevozim nitovacku. V zivote som este nepretrhol retaz a tak sa mi zda zbytocne to vozit. A ak aj just ako naschval teraz niekedy pretrhnem, tak na to mnozstvo kilometrov a akcii co som doteraz odjazdil to nejako ozeliem a dobehnem pesi alebo preteky vzdam. Samozrejme pokial ma nedobehne Francy, ktory mi urcite pomoze. :-)

S článkem(ta jak jsem ho pochopil a autor mě v mém výkladu jen utvrdil) nasposto souhlasím. nazvat někoho, kdo spoléhé JEN na cizí pomoc a nehradní díly, parazitem není nijak přehnané.

Ovšem když čtu komentáře, tak mám stejný pocit, jako když čtu reakce na svoje příspěvky – já napíšu „A“ a banda blbů mi vyčítá „B“ tupější jedinci „C“ a obzvlášť vypečení jedinci i B a C zároveň(tímto zdravím všechny smažky a smažkoidy;)

Vcera na Mlynici byl dalsi parazit, ktery nemel pumpu. Zarval na borce a ten se otocil, coz ho celkem rozhodilo a malem sejmul cely balik cca 10 lidi v 35 km rychlosti. Takze asi tak!!!

no já to pochopil tak že Andrého serou notoričtí somráci, kteří mne osobně serou taky. Jeden známej sebou nevozí vubec nic a jeho heslo je „CO BYCH SE S TÍM TAHAL, ON SE DYCKY NĚKDO NAJDE KDO MI TU PUMPU A LEPENÍ PUJČÍ“ nicméně starýho psa novým kouskům nenaučíš. Když nikoho nepotká tak vyleze z lesa na nejbližší silnic a zavolá si odvoz.

Já bych odděloval závody a vyjížďky. V závodě bych duši nebo pumpu nejspíš neposkytl: kdo jede bez náhradní prostě riskuje, což nemusí vyjít. A u toho, kdo závodí, bych předpokládal, že pomoc s výměnou nepotřebuje. Jiná je situace u vyjížďky. Mnoho výletníků nezvládá ani vyměnit duši, natož nějakou komplikovanější opravu. Čerstvě ze včerejška: požádal mě biker o pumpu s tím, že tou jeho nelze kolo napumpovat. Byl značně překvapen zjištěním, že i jeho pumpa pouhým otočením koncovky je schopna pumpovat galuskový ventilek… Když opravuju defekt, vždycky mě potěší, když někdo zastaví a ptá se: je to OK, nepotřebuješ něco? Takže i nadále budu pomáhat (pokud budu moci), klidně i panu Vébrovi (bude-li kdy potřebovat).

klidne pomuzu a pockam,pochybuju ze pan redaktor jel na bednu,to bych pochopil neochotu.Takle to beru jen jako sobeckost-nabizi se otazka-kam zavodil,kam spechal ze nemel dve minuty??to ho velo plati tak dobre ze nema tu chvilku casu a specha?asi ano..Nicmene posledni dobou u me velo hodne klesa a tak me to ani neprekvapuje.Jinak vas ""redaktore"" muzu ujistit ze vas o pomoc opravdu nepozadam.Jediny co se divim,ze te dotycna jako reakci na odpoved nemam neposlala nekam.Mozna by nebylo na case si uvedomit,ze ta dotycna bikerka mozno velo cte a tohodle redaktora vlastne plati.

Muz v prechodu: :)

NEEEEEEEEEEEE­EEEEEEEEEEEEE­EEEEEEEEEEEEE­EEEEEEEEEEEEE­EEE!!!!!

Neohrabane ruce! Samozrejme, ze pomuzu!

Doufám, že ho taky někdy potkám bez duše, pumpy a montpák, když je bude potřebovat. A nebo ne, ty s sebou vozí pořád. Doufám, že ho potkám bez nýtovače :)

Uznávám, že vyrazot bez duše je skutečně nerozum, ale občas se stane, že máš píchací den a píchceš za závod třeba 4*, což se mi nedávno stalo na KPŽ ve Varech a nakonec jsem musel škemrat o duši a díky bohu se našel někdo, kdo nebyl jako andré, duši mi daroval a tím mi umožnil závod dokončit…

Já osobně duše většinou dávám, pokud jsem požádán a zrovna mi to nejede dobře ( to není moc často :-) ) poskytuji i technickou pomoc, koneckonců, musíme si pomáhat !

A jak Ti na Tvé zdání a nakrknutí odpověděla redakce VELA resp. sám autor?

souhlasím s Andrém

Souhlasím s článkem, (ještě více) nesouhlasím s reakcemi, které ho odsuzují, aniž ho pořádně pochopili. Asi proto jsem se rozhodl přispět.

Přidám ještě jeden důvod, proč bych já při závodě druhému s technickou závadou nepomohl. Když se přihlásím na závod, tak je mým cílem nechat co nejvíce soupeřů za sebou a co nejméně před sebou, bez ohledu na to, zda budu 30. nebo 70. nebo ještě hůře. Proto vůbec nechápu, že se někdo pozastavuje nad tím, že A.V. neměl dvě minuty, když nejel o bednu. Já nemám při závodě ani půlminutu, kterou bych chtěl věnovat svým soupeřům.

Jel jsem celkem 4 jednorázové závody (poslední před 3 roky), většinou jsem volil taktiku nic náhradního nevézt. Měl jsem asi štěstí, při závodech jsem nepíchl. Kdyby se to stalo, ani by mě nenapadlo žádat soupeře o zastavení a o pomoc – zdá se mi to drzé. Předpokládal bych totiž, že jede závod na čas. Kdyby se mi to stalo, tak pro mě závod prakticky skončil a nějak bych se dopravil do cíle nebo na občerstvovačku, kde by mi třeba pomohl pořadatel nebo taky ne. Z diskuse jsem pochopil (tušil jsem to již dříve:), že existují i účastníci, kteří se přihlásí na závod a čas je tolik nezajímá – ti si potom zřejmě mohou vzájemně pomáhat (a řešit jestli jo nebo ne), vtipkovat na občerstvovačkách s hosteskama, kochat se krajinou atd. Když mám tyto potřeby, tak si neověšuju kolo startovním číslem, čipem, neplatím startovné, nemačkám se na trati s dalšími desítkami lidí, ale vyjedu si s přítelkyní nebo s partou.

Jak bylo potvrzeno i v této diskusi, je pár lidí, co spoléhají a dokonce snad očekávají, že jim přinejhorším pomůže někdo druhý. Při cyklozávodech jde o prd, ale v této souvislosti jsem si vzpomněl na lidi, kteří vyrážejí i do hor (bez oblečení), na ledovce (bez lana), mimo sjezdovku do lavin. terénu (bez pípáku), atd. Je to jejich „taktika“ a jejich rozhodnutí – smutné ale je, že jim záchranáři v případě neštěstí musí pomáhat a riskovat svoje životy.

ještě heslovitě – co bránilo té (podle mě) drzé holčině, která žádala o pomoc a jela o umístění, aby zaplatila startovný kamarádovi nebo dvěma, kteří by ji dělali technický doprovod, když ona honí gramy nebo se s tím nechce tahat z nějakého jiného důvodu? Bylo by to ale fair?

fair play – vidíte ten rozdíl, když při fotbale přiznám ruku, kterou rozhodčí neviděl a když při závodě jednotlivců na čas po mně chce soupeř, abych mu věnoval svůj čas? tam nemám důvod, to není fair play