Liblice B, poslední rozloučení
Přidat foto
Reklama firmy provádějící demolici, na moje kolo si nepřijdou, je z plastu.
Padlý obr, pohled od silnice.
I když se konstrukce složila přibližně na třetinu své původní výšky, stále je to impozantní délka.
Jeden z izolátorů, druhá část porcelánové vložky schází, stejně jako jiskřiště. Izolátory pocházely z tehdejší NSR.
Pohled na základy jižní věže ze zbytky napájecích vedení
Trosky spodní části
Detail kotevního lana.
Ulomený vrchol jižní věže
Ještě jeden pohled ma kotvení nejvyšší etáže ve výšce 339m, šrouby v přírubách pád vydržely.
Vrchní díl byl z tenčích trubek, stožár neměl konstatní tloušťku nosných částí. Zlomil se pod ukotvením nejvyšší výškové úrovně.
Trosky zábradlí, zajímavým detailem jsou nárazem ustřižené šrouby podlahy v horní části.
Pomocné kladky na vrcholku
Pozinkovaná část je držák zábleskového majáku poslední verze osvětlení, byl viditelný ve dne až z okraje Prahy. V horní části je vidět konec ozubnice výtahu.
Škoda, že jsem se nahoru nemohl podívat, musel to být zajímavý zážitek.
Konstrukce je deformovaná pádem, ale vydržela překvapivě dost, jedna strana trojůhelníkového průřezu stožáru má tři metry.
Vrcholek jižní věže vzdoroval přes padesát let nepřízni počasí 355 m nad zemí.
Anténní domek je jedinou částí vysílače, která pamatuje předchozí 280m vysoký stožár Blaw-Knox z r. 1937, který byl odstřelen 17.11.1972
Zhroucená konstrukce a jedno z kotevních lan.
Tloušťka kotvícího lana v porovnání s rámem kola.
Včera, 15.10.2026 byly odstřeleny stožáry SV vysílače Liblice B. Zajel jsem se tam navečer kouknout, docela smutný pohled. Je to tam jak na pouti, spousty lidí se chodí na trosky podívat. Kde jsou časy Meteoru, Kolotoče, Hajaji, nedělních poledních zvonů a nedělních odpoledních pohádek, Dobrých rán s Františkem Nepilem …
Musel jsem do toho trochu dupat, abych těch 60km zvládl ujet ještě za světla, den už je zatraceně krátký.
(vloženo dnes)
Komentáře
Stavba vysílače má na rozdíl od větrníků smysl, neboť plní bez přestávky svoji funkci. Zato větrníky třeba v Rakousku teď de facto stojí, neboť nefouká a více než 1/5 elektřiny dostupné v Rakousku je od nás (dle uznávaného webu Elektricitymaps).
Aduldinho: Výbavu na noc jsem měl, ale nebyl jsem na chladnou noc moc dobře oblečený, jak zapadne slunce, tak jde teplota prudce dolů, zvlášť v tom lese mezi Úvaly a Klánovicemi. Tenhle vysílač byl postaven pro Československý (Český) rozhlas a jedině ten ho mohl udržovat v provozu s koncesionářských poplatků. Ale nechtělo se mu, má jiné priority, jde s dobou a je také pravda že zahraniční České radiokomunikace do toho nedaly ani korunu navíc.(proto tam byla padesát let stará technologie) Tak to dopadlo takhle.
S tím krátkým dnesm souhlas, je potřeba se dovybavit světly, jen to civění do tmy mě opravdu moc nebaví, už aby se dny opět prodlužovaly! ;-)
JJ, škoda této velice zajímavé technické stavby, no co už, lepší než kdyby se to nekontrolovaně zřítilo samo nahlodáno zubem času, když se nenašel investor…
orm: nejvyssi je ted Krasov – a jo, je stejne hnusnej jako Kojal a Liblice:)
vapes: podle me je to uplne srovnatelne, vetrnik taky neslysis z kdovijake vzdalenosti, to jsou spise povery. Navic je typicky o hooooodne nizsi. Za me krasna ukazka doublethinku. Podle me jsou lidi nechte nam Liblice, jsme na ne zvykli a vetrniky nechceme, nejsme na ne zvykli, velmi casto porad ti sami:)
Skaj: to fakt není stejný. Rozdíl takováto ojedinělá konstrukce v rovině, dle mého navíc tvarově v pohodě, než větrná farma s desítkama 200m monster, ideálně na všech vyšších kopcích, kam oko dohlédne. Mě se třeba větrné farmy kousek za hranicemi fakt nelíbí (Krušné apod..). Ojedinělé větrníky rozumně zasazené v krajině ještě snesu, ale to zas není žádný velký bysnys, že…
Taky rád dělám čumila u různých zajímavých událostí. Naposledy u spadlého větrníku nad Potštátem. To byl ovšem proti Liblicím jen takový slabý odvárek :-).
skaj: Myslím že s větrníkem to nejde úplně srovnávat, tady se nic netočilo ani nehučelo, navíc ta konstrukce byla pohledově celkem subtilní.
