HK, soutok Labe a Orlice. Šero a zima.
koření cyklistiky, protivítr a deštíček
Poděbrady
Praha bez problémů, řidiči vesměs ohleduplní
1040 při má navigaci stejnou schízu jako 530tka
dobrý vtip no
Berounka
podél Berounky
Komárov zatím bez komárů
zmrzka v Rokycanech
Chlum, Plzeň
druhý den ráno, v Červeném Hrádku napsal v roce 1989 M. Jakeš "máte zde dobrou kuchini"
svítá
Brdy
zase Brdy, směr Těně, nevyšší bod trasy
tady jsem našel bajkovou duši
podél Berounky
Mokropsy, zastavil jsem na fotku a projela dvě auta. První už vykukuje
Berouka
Cukrák
Vltava
most přes Vltavu
Vetřelec
Cerhenice
Poděbrady
vyjímečný moment, Labská u Poděbrad bez lidí
Kuňka
skoro doma
Tradiční otvírák sezóny delších jízd. Letos hned dva osobní rekordy. První je kalendářní, protože tak brzy se to ještě nepovedlo zrealizovat. Druhý je teplotní, tak chladno ještě nebylo. Celé je to objeté v kombinaci dlouhý/dlouhý, z toho více než polovina v rukavicích a čepici pod přilbou až na uši. Ještě v jednom ohledu je tato jízda jiná. Po čtvrt století a třista tisících kilometrech přecházím na kratší kliky. Délka 180mm mi začala dělat problémy v horní úvrati na pravém vnitřním menisku. Teď jsem zpět na délce kliky 175mm. Horní úvrať pedálu o 10mm níž.
8. května, den osvobození Českoslovenka Rudou armádou. Ráno hlásí mírný déšť. Již několik dní sleduji předpověď a bohužel vyšla. Příprava kola se vyplatila, nejen montáž hrazdy ulevující dlaním a zápěstí, ale i úzké blatníky přilepené ke kolům, aby se minimalizoval odpor vzduchu. Předchozí sezónu jezdily na TCX, teď bylo potřeba je uzpůsobit na Defíka. Tři hodiny práce a přemýšlení, ale podařilo se.
Přesně jak predikovala aplikace Windy, od Nymburka do HK je takový větrný tunel a za občasného povzbuzování kapkami deště se na hrazdě pomalu prokousávám vpřed. Vítr se naštěstí otočil víc na severák a z Prahy je spíše ku pomoci. Celkem se mi to hodí. Kousek před Hostomicemi se svezu s dvěma rychlíky na pěkných silničkách. Je to vzpruha prohodit pár slov a nemyslet na utrpení rostoucí s počtem kilometrů. Od Dobříva jedu s bráchou, který mi přjel naproti z Plzně. Přejíždíme demarkační linii a v duchu poděkuji Američanům za osvobození západní části republiky. Táta mi o nich vyprávěl.
9. května, cesta zpět. Windy opět nezklamala a větrná předpoveď vyšla dokonale. Už od rána mi fouká do huby. Hlavně trpělivost a žádný spěch. Nahoru na Točnou jedu z chlápkem na silničce BMC a hned to veseleji utíká. Tímto mu děkuji za mentální osvěžení. Sil po včerejšku není nezbyt. Z Prahy je to skoro po rovině a vítr zde trápí trochu víc. Také zesiluje, fuj. Ještě že mám hrazdu. V Cerhenicích nahazuji partě děcek spadlý řetěz a seřizuji dorazy a indexaci na přehazovačce horského kola. Od Chlumce nad Cidlinou se mi nechce jet po bývalé státovce, tam jen brzy po ránu nebo pozdě večer, tak volím trasu přes Pamětník a Rohovládovu Bělou, za kterou se mi podaří projet rojem včel. Stočením na jih vítr na chvíli poleví, ale později se o to důrazněji přihlásí o slovo. Jeho hukot v uších mi už skutečně leze na nervy. Večer po šesté jsem rád, že vidím Hradec. Únava je převeliká, ale pocit po dokončení této výzvy ji převyšuje. Už se těším na další výlet, třeba se spacákem a karimatkou.
(vloženo dnes)
Miťo díky za Komárov:-) Naše dědina byla kdysi u potoka pod kopcem a kvůli komárům prapředci utekli na kopec a jméno zůstalo. Palec hore za kiláky a poskytnutí pomoci!
+1 za zmrzlinu, taky jsem měl včera 2 točený míchaný a chutnaly obě dvě
Za dvě jízdy jsi najel co já letos na MTB :-)) počet km raději nekomentuji a oceňuji, že ještě při tolika km fotíš. Je super když vidím známá místa :-)
Tam je prázdno jen brzo ráno. A to buď rád, že jsi podél Labe nejel z Nymburka, tam to bylo ještě horší.