Mountain of hell 2025
Přidat foto
Cestu do Les2Alpes jsem zvolil vyhlídkovou, přes zjevně oblíbené místo vrchařů. Název jsem bohužel zapoměl.
Zahrádka Les2Alpes.
Tudy vede poslední třetina závodu.
Jízda v rozbředlym sněhu je neskutečně vyčerpávající, něco mezi jízdou pískem a hlubokou vodou :-) aspoň ty pády tolik nebolí.
Ubytovanej jsem byl v autě. Během konání závodu byly všechny parkoviště otevřený i přes noc a zdarma.
Některý úseky, když k tomu člověk přijel poprvý byly trochu na morál, ale pak už to šlo.
Zatímco v tréniku se člověk na ledovci brodil 20-30cm krupicí, na závod byl přichystanej regulérní čistej led, z čehož se přiznám, jsem dostal opravdovej strach. pořadatelé to naštěstí viděli podobně, takže se startovalo z "mezipatra" a start se ještě dvakrát odkládal, dokud to trochu nezměklo.
Můj první závod v životě, navíc rok po úrazu kolena a půl roku po tom, co jsem se půl roku jen válel, takže fyzička prakticky na nule. Ambice tudíž nebyly velký, hlavně jsem chtěl přežít a nebýt aspoň poslední, což se povedlo a dokonce jsem byl ze všech Čechů nejlepší (rozuměj jediný :-)) Během těch 3 dnů ježdění jsem zaznamenal asi 10 pádů, z nichž nejmíň polovina byla naštěstí na sněhu, ale stějně jsem odjížděl neskutečně zmlácenej. Poježdění to bylo nádherný, přesně takový, jak si MTB představuju, jinak samotnej závod se samozřejmě z velký části jede ve vláčku, předjíždět se dá jen občas a přes prach neni vidět na cestu, ale tak to prostě je a mě osobně i bavilo se snažit trochu „probíjet“ dopředu.
(vloženo 7.1.26)
