Cyklostezka podél Nisy
Listí na cestě přibývalo a zejména ve stinných úsecích to v zatáčkách klouzalo.
Posilnění v polovině cesty.
V letním období tu je hlava na hlavě.
Cesta zpět.
Kombinace předpovědi na středu a firemního nařízení zredukovat přebytky dovolený vedl k rozhodnutí využít volno k vyjížďce. S rodinou jsme u Berzdorfer See už byli na jaře, ale tehdy jsme se autem na blížili do Ostritz. Tentokrát jsem nebyl limitován rodinou, tak jsem si to mohl dát z Chrastavy. Vyrazil jsem směr Václavice, odbočil na Uhelnou, pak Oldřichov na Hranicích, kde jsem přejel na polské území. Podél povrchového lomu Turów pak do Německa. Tady už po cyklostezce podél Nisy. Za Hirschfelde byla cyklostezka pokrytá mokrým listím, tak jsem musel jezdit zatáčky opatrně. Oblast je spojená s povrchovou těžbou uhlí, takže kousek před jezerem si lze prohlédnout vystavené rypadlo (v tuto roční dobu ale uzavřené). Jezero vzniklo zatopením hnědouhelného lomu. Po obvodu jezera vede pěkná cyklostezka, v létě je tu dost narváno, ale teď tu bylo liduprázdno. Některé stánky ale fungují, přeci jen par lidí sem přijde na procházku či se projet na kole a svařáček přijde k chuti. Využil jsem tedy občerstvení a posilnil se currywurstem. Západně od jezera (cca 1 km) je pěkná rozhledna s výhledem na Krkonoše a Jizerské hory. Tu jsem ale tentokrát vynechal. Cestou zpět jsem před Žitavou neodbočil do Polska, ale pokračoval jsem po cyklostezce Odra-Nisa, kolem Trojzemí, do Hrádku n/Nisou, Bílého kostela n/Nisou a zpět do Chrastavy. Celkem ujeto 107 km, počasí úžasný, neskutečný mentální odpočinek. Domů jsem dorazil 30 minut před příjezdem manželky z práce, takže jsem stihl i společnou odpolední procházku a nasbíral kladný rodinný body.
(vloženo 8.11.25)