EX Trabant

Tento trabant vznikl neplánovaně souhrou náhod a okolností. Na zimu jsem měl naplánován menší zákrok, po kterém měl následovat klidový režim a eliminovat jakékoliv nebezpečí pádu. Takže na kolo venku jsem mohl zapomenout. Pořídil jsem tedy chytrej trenažér na to domácí bezpečný šlapání a postupné zvyšování zátěže při rekonvalescenci. Do onoho trenažéru mi však nešlo mé HTčko bez sundání třmenu brzdy a musel bych dokoupit i adaptér na 148mm osu. Na bazaru jsem objevil staršího Tribana a odpoledne jsem ho už vezl v kufru. Výplety rozcentrované, převodník na klikách různě vyosený do stran… No nic, jen ho upnu do trenažeru a může mi to být jedno (říkal jsem manželce)… Ještě před nástupem do nemocnice jsem měl asi měsíc na seznámení se s ním. Tak jsem si řekl, že vyzkouším, co dovede. Projel jsem si na něm trasu do práce a zpět, tak jak ji jezdím běžně na HT. Rovnější úseky jsem si užíval mnohem víc, polní a štěrková cesta super, lesní sjezd však už tak super nebyl. Suma sumárum, čas podobný jako na HT (co jsem nahnal ve stoupání a na krátkých rovinkách jsem ztratil v technických sjezdech). Ale bavilo mě to tedy fest! Takže z plánu „nedám do toho kola ani korunu“ vznikl nový plán. Kolo do marastu, zimák, dojížďák do práce a kolo do trenažeru. Chtělo to pláště s trochou off vzorku, lehčí převod – vyprošťovák (cestou do práce kolem Vizmburku je to krapet stoupák) vyřešila kazeta 11–46 místo původní 11–42. Pak už jen detaily (položená hlava díky delší tappered vidlici, karbonová sedlovka bez offsetu, abych dohnal položenější úhel sedlovky a aby trochu filtrovala nerovnosti, jiné záplety, protože oem jsou naprostá tragédie, bezduše a samozřejmě blatníky). RU vzadu má obrovskou výhodu, že kolo hodím do trenažeru během chviličky. Zatím velká spokojenost a pro mě zcela něco nového (silničku ani gravela jsem doposud nejezdil).