Vyhřívané rukavice.

neni dobre vrstvit jak dobre vrstvit

;o)

Není to tak pro každého. Lidé mají různou tělesnou termoregulaci. Někdo může být citlivější na chlad v důsledku předchozích problémů (nejčastěji několikahodinové promrznutí na hranici omrzlin, ale třeba i složitá, otevřená zlomenina, ap.). Já musím brát rukavice i při 10°C. Též záleží,jak dlouho jsi venkua jaký fouká vítr. Je známo, že za bezvětří se dá opalovat i při –20°C, naopaksilný severák při 10°C Ti dá zabrat.

Jezdil jsem při –20°C 2 h na ledovce a to se nezahřeješ, když musíš jet krokem. Snad už tak tuhé zimy nebudou a ani já neplánuji mnohahodinové jízdy. Ale i při –10°C proti větru bude většině po 1 h zima. A stačí obhodit solankou nějakým bezohledou, tak pak je i 10 min venku o život.

Měl jsem teď ve čtvrtek dvoje rukavice, tenké a na nich nějaké neprofuky od Tchiba a za 45 min jsem byl rád za teplou místnost, ačkoli po těle jsem se spotil. Bylo 3 – 5°C, protivítr, jelo se mi fajn, ale ruce mrzly. Přisuzuji to i špatnému prokrvení právě díky 2 rukavicím, příliš těsným. Proto hřející rukavice jsou řešením.

Jak někdo psal níže, 2 palčáky se mi osvědčily, ale v hustém provozu je problém s nimi pohotově a citlivě brzdit i řadit.

Možná potápěčské neoprény, ale mám jen malé.

Asi vezmu ty motokryty rukavic, vyzkouším a buď nechám, n. vrátím, jestli budou moc tuhé.

kdo maže, ten jede!

zřejme měl na mysli vodu, kterou některé soli vážou do své krystalické mřížky, aneb vytvářejí hydráty. A teplo se při tom uvolňuje, v tom by měl pravdu. Třeba sádra – určitě sis už všimnul, že to hřeje když tuhne. A nazvat to exotermickou chemickou reakcí? no nevim, nevim. Tání, tuhnutí, krystalizace… to bych taky označil jako jev fyzikální.

(nereaguj když přijdeš z hospody, nereaguj když přijdeš z hospody,..) a teď abych to uvedl na pravou míru.

takže v těch polštářcích je přesycený roztok octanu sodného(NaCOOH) ve vodě. Jelikož celý roztok je ve stavu, kdy by bylo enegreticky mnohem výhodnější být ve stavu krystalickém, ale zároveň není přítomno žádné krystalizační jádro, od kterého by se krystalizace mohla započíst.

Lupnutím plíšku(což je obdoba tření skleněné tyčinky po stěně kaďule) dojde ke „skřípnutí“(lo­kálnímu zvýšení koncentrace molekul kyseliny a tím ke vzniku krystalizační­ho jádra.

Celý princip stuhnutí spočívá v tom, že NaCOOH krystaluje ve formě trihydrátu, tedy NaCOOH*3H2O(toť ta krystalová voda, jakožto chemický termín). Jelikož rozpustnost octanu sodného ve vodě je docela brutální, tačí samotný krystalický ohřát na nějakou vyšší teplotu a sám se rozpustí ve své krystalické vodě. Toť důvod, proč jsem reakci nazval fyzikální(změna skupenství) a nikoli chemickou(ač dojde k odtržení krystalové vody, ve které se octan rozpustí, ale nedojde k přeměně podstaty sloučeniny reakcí s jinou sloučeninou).

a děkuji za konstruktivní kritiku;)

Ne takovýhle zas ne, takový oldskůl bez chráničů, ale původně myslím byly na hokej :-))) halvně že jsou teplý a moc neprofouknou. Prstama se trochu hejbat dá, ale žádná sláva…