Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jaký je rozdíl (i jak se poznají) mezi hydraulickými a mechanickými brzdami. Už mám kolo déle a nijak moc jsem to nesledoval a nevím, jak se v tom vyznat.
Typy kotoučových brzd
106 nepřečtených-
-
Mechanické kotoučovky jsou ovládané lankem, nejde to přehlédnout.
-
Osobně bych kotoučovky na lanku nechtěl. Hydraulika je líp dávkovatelná a brzdíš jedním prstem.
-
Mechanické jsou levnější na údržbu. :)
-
To bez pochyby :-)
-
A rychlejsi na serizeni. Jeden pistek prisunes akorat a druhy taky :).
-
-
a opravitelné kdykoliv kdekoliv…prakticky stačí náhradní lanko v batohu
-
Vecna…kdyz tu brdu polechtas pri padu o sutrak, taky pujde opravit nahradnim lankem:)
Jinak na bezudrzbove kolo, ktere ma najet s minimalni udrzbou desitky tisic km je mechanika lepsi…
-
Přemyslim kolikrát jsem za posledních 15letopravoval hydrauliky :):)
-
Největší problém s hydrama mají ti, co by si je na kolo nikdy nedali :-)
-
NO jestli jsi ani nemenil olej, tak se styd (za predpokladu, ze jsi nemenil cele hydrauliky).
Ale ja treba tenhle rok jo – tekl pistek.
-
-
-
Ani bych nerekl, na staré hydrauliky shimana sem nemusel 4 roky sáhnout a pak vyměnil kapalinu a to jen z principu za 200kc. U mechanickych pokud jezdíš minimálně 1 za rok lanka a bovdeny + menší brzdný účinek a davkovatelnost.
-
Lanko je ale levnější než kapalina + odvzdušňovací sada.
-
1L LHM+ za 200,–Kc mám už takovejch 8 let a pořád ne a ne dojít.
Prachy bych v tom nehledal.
Lanko má smysl jedině tam, kde když už se podaří hydrauliku poškodit, tak neseženeš náhradního nic. Expediční kolo apod.
-
A nebo když nechceš utrácet tísíce za hydry na silnici.
-
No jo, nevzal jsem do úvahy silniční segment…
-
-
-
Kapalina nestoji moc a spotreba je nepatrna. Funkcni sada na odvzdusneni se da dneska koupit za par korun na Ali. Takze naklady uplne minimalni. Lanko taky nestoji petikacku. A kupovat to nejlevnejsi z nejlevnejsich je zrovna u brzd to nejprihodnejsi misto k setreni. Vsak jde jenom o zdravi nebo zivot. Nehlede na to, ze levne tak dlouho nemusi vydrzet a vydira bovdeny a to zvysuje naklady.
Kolikrat ja uz cetl tenhle argument o drazsi udrzbe hyder. Pritom rozdil, pokud vubec je, bude v nejakych desetikorunach. To fakt nekomu rozhodi rozpocet ? :-)
-
+1
-
-
-
-
-
Mám mechanické a jedním prstem brzdím taky. Brzdný účinek je daný hlavně materiálem a plochou desek a kotouče, což bývá u obou systémů stejné.
U mechanik je výhoda, že si můžeš seřídit vzdálenost desek od kotouče, takže se můžeš zbavit cinkání a šustění. Spousta lidí to neřeší, ale já sem na tyhle pazvuky vyloženě alergický. U hydraulik je to dané poměrem pístu v pákách a třmenech a nic s tím neuděláš.
-
Az na to, ze ocelove lanko je pruzne a kapalina temer nestlacitelna. Takze ucinnost obou systemu je pri zachovani stejne plochy desek a kotoucu uplne jina. A to nebudu zminovat dalsi vlivy. Tobe bych dal mechaniky do auta, to by byla prca.
-
Hele.. mam hydro… a mechaniky bych nechtel.. ale tenhle argument kulha.. ta hadice asi taky bude vykazovat nejakou pruznost…
-
Máš možnost si koupit i opancéřované hadice (dělá třeba Goodridge), tam bude tenhle argument celkem vymazán :)
-
-
Myslím, že to porovnání je mimo mísu. V autě působí úplně jiné síly. Ostatně pokud bys tam měl brzdit silou jednoho prstu jako na kole, tak bude úplně jedno jestli máš hydry nebo mechaniky, prostě to nezastavíš. Měl jsem Škodu 105 bez posilovače a pravou nohu sem měl fakt vymakanou ;-)
To, že se lanko a hydraulika liší nepopírám, ale jelikož jsem měl obojí, tak můžu říct, že rozdíl je opravdu minimální. Ale je pravda, že žádné singletracky v Alpách nejezdím.
-
Kdyz jsme u tech aut – co takhle lankova rucni brzda vs. hydraulicka normalni – s ruckou jet jde, se zadupnutejma hydraulickejma moc nejde. :)
Hydraulicka je proste silnejsi. Kdyz si vezmes velmi dobrou mechanickou a obycejnou hydraulickou tak to je mozna podobny, ale top vs top mechanika nema sanci ustat.
-
Jak sem psal. Pořád zapomínáte, že u všech současných aut je posilovač brzd. Takže porovnáváte hrušky a jablka …
Uznávám, že auto bez posilovače asi zažili jenom ti 50+, ale je potřeba si to uvědomit.
-
Měl bych teda srovnatelnější porovnání. Starší Jawu 350 s bubnovým lankovým dvouklíčem a nepatrně novější a těžší Hondu s běžným kotoučem bez posilovače. Při brzdění nebe a dudy.
Nedávno jsem přehodil na treku brzdy z XT paralelogramových Véček na ty nejobyčejnější Deore hydry s malýma destičkama. Rozdíl obrovský.
A dotřetice, horác dostal místo těch Deorek nové XT8000. I když jsou desky znatelně větší, zázračný rozdíl se nekonal. Tak došlo ještě k jednomu vylepšení, že na předek šel třmen XT8020(=Zee, Saint). Plocha desky prakticky stejná, stejný typ desek, stejné kotouče i páky, ale znatelně jiná účinnost.
U lankových by šel asi taky změnit poměr převodu (viz staré parkovací brzdy na náklaďáku s ráčnou), ale díky vůlím v systému by páka musela být půlmetrová, aby to nějak fungovalo. Hydry to zvládají přesně i na krátkém kroku.
-
Tak nevím:
ad 1) bubnové vs kotoučové
ad 2) véčka vs kotouče
ad 3) XT8000 neznám, ale podle Shimana sou to hydry, takže hydry vs hydry?
-
Omlouvám se, ale zapomněl jsem reagovat na poslední argument.
Ano, přesně tak se u lankových brzd na kole mění poměr převodu.
Na brzdové páce si pomocí převodového mechanismu měníš sílu vs dráhu brzdové páky.
-
-
Třeba F1 posilovač nemají :)
-
-
Jestli to také není tím, že ručka brzdí zadní kola a náhon je obvykle na přední.
Je samozřejmě udělat lankovou brzdu, která bude mít větší sílu než hydraulická, ale nebude mít stejné rozměry.
-
-
-
-
Mel jsem dobre mechaniky a vicero hydraulik…mechanicke kotouce maji sve misto, ale vetsinu normalniho jezdeni jsou jiz prekonane.
-
Vozil jsem MTB mechanické BB5, BB7 a nějaká Shimano a z hydraulických pak K18, staré XT, nové XT, Elixiry, SLX a Deore. Na gravelu mechanické BB7 a Spyre a z hyder 105 a Ultegry.Z tohoto balíčku zkušeností můžu říct, že hydry jsou vepředu snad ve všem. Tím ale neříkám, že mechaniky nemají své místo (hlavně tam, kde není jiná možnost opravy než venku na koleni), ale hydry jsou pro běžné uživatele lepší snad ve všem. Pazvuky se konaly jen na K18 kvůli extrémně malé mezeře mezi deskami a kotoučem.
-
Toto by ma celkom zaujimalo: kolko ludi ma skusenost so znefunkcnenim hydry v terene? Poruchou, poskodenim… Ako podla mna najpravdepodobnejsia moznost poskodenia je prerazenie hadice, co sa da eliminovat pouzitim opletanych hadic. Potom ma napada vytrhnutie hadice z koncovky, kde moze byt problem, ak ostane oliva v tele brzdy. Ako casto sa to stava?
-
No právě, že jsem to taky nikdy neviděl. Oni ty hadice jsou výrobcem garantovaný na tlak 5000psi a vytržení koncovky je řek bych taky scifi ;-)
-
Mne osobne sa podarilo pri pade ohnut paku a prerazit pogumovanu cast hadice, ale biele jadro hadice prezilo bez ujmy. Bez nasledkov na dojazdovu funkcnost. Za 13 rokov s hydraulickymi brzdami.
-
Ale argument proti hydram je to dost casty. Pritom je stejne snadne pri nesikovnem padu vyrvat bovdenem koncovku na ramu (pokud neni v cele delce), nebo nejak poskodit bovden (kdopak vozi nahradni) a je taky vymalovano.
-
.
-
No já zrovna nedávno protočil řídítka a přetrhnul hadici asi 1cm od páky včetně druhé hadice od reverba.
-
Ale toto naozaj nie je chyba brzd. ;-)
-
No to tu taky nikdo netvrdí.
-
-
-
-
Ale simte…na nejake znefunkcneni hydry v terenu se tu nehraje. Prilezitost, kdy se mechaniky hodi vice nez hydry jsou treba pri pouziti na cestaku, ka kterem jedes kolem sveta a nechces, aby te nekde v kopci brzdy opustily jenom proto, ze jsi uz na nich ujel 20 000 Kc a nemel jsi cas/prilezitost vymenit olej (treba uz parkrat uvareny). Pro takove ucely se hodi mechaniky, ktere v nejhorsim staci promazat a cely servis spociva v oziveni/vbymene lanka a bovdenu – a tohle zvladnou udelat skoro vsude.
Pokud si myslis, ze zakladni servis hyder je neco, co umi vsude, tak ne. Kamarad vyjel v Prahy a tak nejak v Japonsku zkousel sehnat novy kotouc 185 mm a hadej co…bez sance. Takova blbost, kotouc…ale smula. A takovych situaci muze nastat spousta.
A jinak vytrzeni hadice z olivy nebo jeji pretrzeni bych se nebal, To spise uleti banjo nebo cela paka…tak jak tak, jsi pak v peeerdeli.
-
A ten 185 mm kotuc kamos zhanal na hydry alebo na mechaniky? ;-)
Ale inak to co pises ma logiku.
-
Shanel na mechaniky a nesehnal..... ale to byl jenom nastin, jak i obycejna vec muze byt problem…ne pak resit shaneni oleje, hadicky, trnu nebo olivy…
-
To je ovšem teorie. Ve skutečnosti daleko častěji než hadice praskne všechno ostatní: rám, ráfky, řidítka, pedály atd.
-
No to jo…
-
-
-
-
To mi připomíná skvělý deal, který udělal loni kamarád. Rozhodl se, že svoje trekové kolo, které má jako zimáka a na ježdění natěžko, předělá z véček na kotouče, protože ho nebavilo pořád přeplétat ráfky.
Tak řešil, jestli hydry nebo mechaniky. I optal jsem se ho, jestli hodlá jezdit nějaké expedice do krajin, kde lišky dávají dobrou noc a civilizace je tam sprosté slovo. Prý ne, má to na ježdění po ČR. Tak jsem ho nasměroval na výprodejové Deore 615.
Pak mu jeho „dvorní“ kamenný obchod slovy prodavače řekl, že na expediční kolo jedině mechanické brzdy a že pro něj mají bezvadnou nabídku. Tak si milý kupující za cenu blížící se Deorkům 615 koupil naprosto bezúdržbové mechanické třmeny od Shimana, kterých se chtěl kameňák evidentně zbavit. A jaké bylo překvapení, že je s brzdami trocha ******, protože musí dolaďovat ubývající desky, na začátku musel sehnat opravdu dobré bowdeny…
-
Caste prepletani kol diky rafkovym brzdam? Podle mne je to jedno. Draty musi prenest energii zaporneho zrychleni tak jako tak. Naopak, kotoucovky diky vyssimu ucinku podle mne davaji dratum vetsi zahul…
-
Ale neprobrzduji rafky.
-
Prý probrzdil hromadu ráfků. Dráty jsou v tom nevinně. Na druhé straně náš šetřílek kupoval levné šunty, tak se asi není čemu divit, že mu to odcházelo.
-
Jo, mel jsem to tak taky. Rafky vydrzely tak 2 roky denniho jezdeni. Nejvic dostaly zahul v zime, to doslova mizely pred ocima.
Jeste nevyhoda hyder, uz me to parkrat napadlo, zaplat zatim jsem se s tim nesetkal, kdyby nejaky debil prorizl nozem hadici tak konec. Pokud by fakt nekdo chtel znepojizdnit kolo tak tohle by bylo jednoduche a neopravitelne.
-
Když někdo vezme štípačky a střihne lanko i s bowdenem, tak si dojezdil zrovna tak.
-
K čemu tak sofistikované řešení? Nestačí prostě šlápnout do výpletu?
-
Takovy argument jsem cekal. Pokud pujde ozraly z hospody nebo nejaka tlupa, tak kombinacky u sebe mit budou tezko a i kdyby porad menim jen lanko.
-
Jako že bys tam nechal bowden na dva kusy?
-
do nejbližší možné opravy proč ne?
-
Presne tak, je uplne jedno jestli je bowden v jednom kuse nebo na 2 a vice kusu spojenych izolackou a muze to tak byt jak dlouho je potreba.
-
-
-
-
-
Přesně, já měl Mavic Open Pro a každé dva roky měnil totál probržděné. Nikdy víc ráfkové. To je jen na léto do pěkného počasí.
-
-
-
Kotoucovky hlavně dávají větší záhul proto, že se přes dráty ta brzdná síla přenáší na ráfek (plášť…zem). To se u ráfkových neděje, žejo
-
Jenže u ráfkových sice zastavíš brzdou ráfek, ale hmota jezdce a kola jde setrvačností přes dráty do těch zabržděných ráfů. Takže ono to bude tak nějak prašť jako uhoď.
-
Jo, to je fakt, máš pravdu, ale když to rozebereš úplně nejvíc dopodrobna, rozdíl tam bude, a ne malý
-
mohu Tě o ten rozbor poprosit? Já si totiž myslím, že pokud dochází ke stejnému zrychlení, vliv na dráty bude stejný. Ať ráfkové nebo kotoučové brzdy.
Zanedbejme hmotu kol, popř. kotouče. Bavme se o hmotě kola+jezdce.
-
Hmotu kol prave zanedbat nemuzes. Je to presne ona, ktera prispiva k dalsi deformaci dratu.
Kotoucovky: setrvacny moment se prenese pres draty na kotouc (zjednodusene) – draty se deformuji
Rafkove: setrvacny moment se prenese primo na celisti potazmo vidlici a nema s draty nic spolecneho (zase zjednodusene)
Aspon tak bych to videl ja :)
-
Pokud to zarafneš a kolo zablokuješ a špalky by teoreticky všechno přenesly rovnou na ráfek.
Když ale běžným způsobem postupně brzdíš, váha jde do náby a přes dráty dál.
-
A aby ta ráfková brzda fungovala nepotetřebuje náhodou, aby bylo kolo upnuté ve vidlici za náboj, který je s ráfkem spojen přes špice?
-
-
Do toho bych se nerad poustel :)…ale…vahu kola a jezdce musis pripocist tak jako tak. Energie bude teoreticky stejna, jen bude pusobit jinam…u kotoucu vice na spice
-
A aby toho nebylo malo, rafkova brzda pusobi rovnomerne (je uprostred ramu i vypletu minimalne na prednim kole), kotoucova je na kraji a takze se vsim krouti jeste v dalsim smeru. :)
Takze kotoucova vlastne teoreticky vsechno spatne, ale nevsiml jsem si ze by to dobrym vypletum nejak moc vadilo. A to ze se s tim jezdi mnohem vetsi cocky nez pred lety na rafkovych brzdach.
-
Jo, tohle je pravda. Ta asymetrie to je celkem prasárna. Ostatně u silných motorek to maj na předku symetrický právě z tohoto důvodu.
Jen upozorním, že původní dotaz asi ráfkový brzdy neřešil, jenom kotouče mechanika vs hydry ;-)
-
-
Diky za rozbor. Se vsim souhlas
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Vzdálenost desek od kotouče se nastavuje i u hydraulik, jmenuje se to freestroke. Hlavní výhoda hydraulik je, že při mnohem větší síle může mít (a má) mnohem lepší dávkování, zjednodušeně
-
Ukaz mi prosim hydrauliky, kde se provadi nejakym tocitkem nastaveni vzdalenosti desek od kotouce. Dekuji.
-
Stary magury s uzavrenym systemem:)
-
ale jo furt…sem tam mel napsat nejake soucasne hydrauliky a ne vykopavky dejin…
-
-
Mam za to ze vsechny, ktere tohle nastaveni maji. Kdyz freestroke pritahnes, zmackne to pist v pace, coz logicky pritahne desky bliz ke kotouci. Pokud ale myslis ze to funguje jinak, klidne se podel, rad se priucim ;)
-
No to je právě to nepochopení funkce roslináře.......free stroke je neco jako „volný chod“…a v páce to pydadá tak, pohyb pístku má pracovní a nepracovní část. Jew tam expanzka, která je propojena s tlakovou části brzdy, aby se mohl vyrovnat objem kamaliny při zahrátí nebo opotřebení desek. Logicky ale musí být možnost expanzku odstřihnout, když potřebuješ systém natlakovat, brzdit. Je tam kanálek, který spojuje prostor pístnice s expanzkou. Když se pístek pohybuje, tak v první fázi tlačí bez uzitku kapalinu do expanzky, pak projede kolem kanálku a dále tlačí do hadičky, třmenu a způsobuje tlakování systému. Volný/mrtvý chod páky či písku je vzálenost, kterou musíš překonat, aby došlo k tomu uzavření kanálku a natlakoval jsi brzdu.
V závidlosti na brzdě se frýstroke nastavuje prodloužením nebo částečným zasunutím pístku. Výsledkem je, že páka má kratší chod, ale desky se štělungem nepohnou ani o miliprd, bo štělung jenom zatlačí na píst, ten se pohne a vytlačí trochu kapaliny do expanzky.
Je to tak proto, abys při zahřátých brzdých a tvrdnoucí páce mohl jejím povolením upustit medium do expanzky a brzda se ti neblokovala.
A jinak, pistky se ve třmeni pohybuji předevsim přužením v tesnění, ne posouváním a proto je mazání pístků hovadina. To jenom abys měl o čem přemýšlet dál:)
Kapištuješ?
-
Nastavovat vzdálenost destiček od kotouče lze pouze u brzd s uzavřeným systémem. U brzd s otevřeným systémem (s expanzkou) se mění pouze vzdálenost pístku od propojovacího otvoru do expanzky. Takže v počátku zdvihu se při pohybu páky pouze tlačí kapalina do expanzky, až těsnění přejede propojovací otvor, tak teprve dojde k odpojení expanzky od okruhu a začnou se pohybovat pístky ve třmenu.
-
P.S.:
trochu si rejpnu, promiň :) ale na to, že se stavíš trochu do pozice odborníka na brzdy (hydrauliku) viz odvzdušnění tektro Auriga, tak by jsi základní princip fungování brzd mohl znát.
-
Nebudu reagovat na kazdeho zvlast, tak to napisu sem. Nestavim se do pozice odbornika pres brzdy, to v zadnem pripade, jen sem vyvracel ty nesmysly co tady kolujou. Fungovani brzd chapu, nevim proc to lukas takhle moribundalne rozepisoval
V te teorii mi ale nesedi dve veci. Kdyz posunes pist, zmensi se objem cele soustavy (expanzka + ten zbytek), co se teda stane s tim prebytecnym olejem? A otazka dve…Desky zustanou tam kde jsou, takze je ke kotouci pritahnes kratsi drahou paky? To mi prijde jako magie
A chapu ze prvni kousek je to spojene s expanzkou, to je ale fakt minimalni vzdalenost
Jinak ja o mazani pistku nic nepsal, a nikdy je nemazal, to sis me s nekym spletl ;)
-
Odpoved na otazku 1: v expanzce je pruzna membrana, ktera zmeni tvar. a vetsi prostor pojme vic kapaliny.
Desky zustanou tam kde jsou, freestroke sroub jenom predem stlaci pistek v pace, je to neco jako doraz na prehazce, proste se nedovoli pistku v tele paky vratit se vic a protoze paka samotna je na pistek neustale pritlacena pruzinou, zkrati se tim jeji krok.
-
Promiň, ale vyvracel jsi „nesmysly“ (viz tlak / podtlak) o který toho zřejmě moc nevíš.
Když fungování brzd chápeš, tak jak se můžeš ptát na takovéhle věci? Jo a není to teorie, ale skutečná funkce.
Objem soustavy se nemění (kapalina je nestlačitelná). Vzdálenost pístku je od propojovacího otvoru v milimetrech, tedy dost. V první fázi, kdy je kapalina tlačená pouze do expanzky, tak dochází ke zvětšení jejího objemu expanzky průhybem membrány, po překrytí propojovacího otvoru (v tu chvíli se brzda změní z otevřeného na uzavřený systém) je stály objem zajištěný vysunutím pístků.
-
Ale cumacku, nebud podrazdená, nemerime si vaginy, diskutujem ;)…Freestroke jsem nikdy neresil (jezdi to treba nekdo jinak, nez dorvane co to jde?), mel jsem za to, ze to funguje tak, jak jsem si vydedukoval, chyba, moje, stane se, beru, priucil jsem se, diky za to.
Co se tyce podtlaku, tak jsme si mozna nerozumneli. Podtlak tam sice udelas, jasne ze jo, ale ten samotny podtlak nedonuti bubliny docestovat do strikacky, to co je k tomu donuti je zmensovani objemu te soustavy…takze tak
-
Ja treba freestroke a jejich obdoby pouzivam k nqstaveni pak predni a zadni brzdy tak, aby mely totozny chod. Vliv ma totiz delka hadice a ruzne trmeny-kombinace hope m4 a v2.
-
Neříkej mi laskavě čumáčku. Já ti píši normálně, tak zachovej také nějakou úroveň.
Freestroke je řešení Shimana. To že shimano nemá toto nastavování zrovna nejlépe provedené neznamená, že ostatní výrobci to nemají lépe zmáknuté. Chce to vyzkoušet více brzd. U Shimana jsem to také vždy nastavoval na doraz, aby mi krok více vyhovoval.
A podle druhého odstavce vidím, že prostě nevíš, jak to funguje. Bubliny vytáhne podtlak, ne zmenšení objemu soustavy, jak se domníváš.
Pro příklad si vem brzdy s uzavřeným systémem, které nemají expanzku a tudíž se nedeformuje membrána. Např. staré HOPE, MPH, ráfkové Magury, Některé páky RB design,… I u těhle brzd funguje odsátí bublinek podtlakem.
Vakuování funguje při odstraňováí vzduchu z různých licích hmot, lepidel, atd, tak proč by to nemělo fugovat u kapaliny v brzdách?
P.S.: jsou i brzdy s otevřeným systémem, které nemají membránu. Např. brzdy RB design mají místo membrány pístek. Když se zafixuje v krajní poloze, tak se také objem soustavy nemění a přitom jde vzduch odsát podtlakem.
-
Cumacci, zajimava diskuse :) co nechapu, jak vysat bubliny podtlakem? Bublina zmenou tlaku necestuje. Pouze meni objem. Ja odvzdusnuju tak, ze jebu kolem do ruznych poloh a citlive cvrnkam do trmenu a hadic smerem od zdola nahoru. bubliny maji tendenci jit nahoru (archimeduv zakon). Pak mackam packu, nad expanzkou mam kalisek od shimana a potvory vylezou.
Ale jak je odsat podtlakem???
-
Změnou tlaku (snížením) bublina zvětší svůj objem. Tím dojde k poklesu její hustoty a tudíž začne snáze stoupat kapalinou.
-
Ano, meni objem…a pokud je jedne pobliz odvzdusnovaciho sroubu, tak je docela sance, ze se natahne natolik, ze ji cast prejde do strikacky, odkud neni navratu. Opakovanim se snce zvetsi, prdelko.
-
Treba stary Juicy se takto odvzdusnovaly. Nasroubovals sroub s hadickou a strikackou do paky, nebo trmene a pak vytvoril podtlak. Bubliny litaly jak blby.
-
Jj.
-
Jenze to netahal ten podtlak, tos tahal olej i s bublinama, protoze si ku*il tu membranu, a zpatky sel cisty olej bez bublin, jak pisu nize
-
Ono to stejne funguje u trmenu pri zamackle pace= zadne kurveni membrany. Jak je to mozne?
-
Ono pokud si pa.atuju, tak u tech avidu o kterych jsem mluvil tak se to delalo v nejake poloze paky, kdy ta membrana vubec nebyla ve hre.
-
Presne tak. Jinak se bubliny z avid juice ze trmenu vyhnat nedaly
-
-
-
-
-
Ale to nelítaj bubliny. Dle jednoho výkladu jde údajně o „vyvařenou“ vodu z brzdové kapaliny (bod varu vody se podtlakem výrazně snižuje). Dobře je to vidět, když se brzdovka nabere jen do větší stříkačky, úplně se vytlačí vzduch a pak se v stříkačce vytvoří podtlak. Najednou je z ní úplná sodovka, i když tam předtím nebyla ani bublinka.
U Shiman je to jinak, minerální olej do sebe vodu nebere. Proto se odvzdušňuje jen do kalíšku. U Juiců to v sice taky stačí (podobně jak u aut nebo motorek), ale vzhledem k nepatrnému množství brzdovky je dobré vytahat i tu vodu.
-
Do kalisku se to odvzdusnuje proto, ze je to jednodussi. Mineralka vodu odpuzuje, a ta, protoze je tezsi nez olej, zustava dole ve trmeni (podle me nemale procento reklamaci nebo prodeju, kdy se to kazdy snazi akorat odvzdusnit, protoze mu brzda prestava fungovat skoro instantne). Esi pri vareni te kapaliny vznika voda nevim (uz jsem to tu resil, ale neni tu nikdo chemik), kazdopadne se tam ale dostava vzduchem hlavne pres tesneni
-
Voda nevzniká. Brzdovka ji do sebe ochotně váže. Proto se taky v autech doporučuje co dva roky měnit. Vzrůstajícím procentem vody se snižuje bod varu (resp. větším procentem vody snadno vznikne větší množství páry a brzdy jsou gumový). Takže tím podtlakem se brzdovka do určité míry „regeneruje“, zbaví části vody co nabrala z luftu nebo jinak během provozu.
-
DOTka ji vaze, mineralka ji odpuzuje. Jinak…jo
-
Vem si libovolnou kapalinu do strikacky, zatahni za pist a uvidis vetsi ci mensi bubliny pikazde.
-
-
Vařit může každá kapalina (brzdovka i minerál) a přitom vzniká samozřejmě plyn, který způsobí nefukčnost brzdy. Podíl vody pouze snižuje bod varu.
-
A mineral tu vodu odpuzuje, ta se hromadí v nejnižším bodě, třmenu, teda zrovna tam, kde je největší hyc (narozdíl od DOTky, která tu vodu pohltí, rozprostře v celém objemu). No a pak to každý 30× odvzdušní, s tím že na parkovišti to funguje. Pak to třikrát zmáčkne z kopce, je na stovce, dělá plyn, a zas to nebrzdí. A takhle furt dokola. O tomhle jsem psal.
-
-
-
-
-
Jo, mate recht. To zni logicky. Dik.
-
-
Uff, okej, podtlakem teda bubliny docestujou nahoru rychleji, to mas k dobru ;). Ja ale celou dobu spis mluvil o tom, ze dole strikacku potahnes, ona cucne vzuch, a kdyz ji pustis, jde zpatky jen olej bez bublin. A tohle se deje prave kvuli tahani te gumove membrany. Dyt ty bublinky, jak popisujes, nejdou ani do strikacky, ktera je dole, ale do kalisku nahore, tedy ty bubliny tim podtlakem proste do te strikacky nenatahnes. Plus tohle funguje jenom pokud mas brzdovou hadici tak nejak +/- svisle. Takze muze to byt pomoc, ale beztak nahoru ty bubliny docestuji driv, nez na to vubec sahnes…Pokud ovsem plnis brzdy zpusobem, ktery se cely toci kolem podtlaku, tak jsi asi jediny koho znam
-
No nic už to vzdávám :) Jen naposledy:
Přečti si znovu pozorně, co jsem kde psal. Gumovou membránu do toho netahej. Funguje to totiž i u brz, které žádnou membránu nemají.
Podtlak se používá celkem běžně. Podívej se např. na vakuové plničky brzd do aut, vakuové odsávání kapalin atd.
Nicméně už jsem i psal, jakým způsobem plním, případně odvzdušňuji brzdy. Kompletně vakuování nepoužívám. Přečti si to. Bylo to myslím ve vlákně u brzdy Auriga.
Také jsem se tě ptal na tvůj způsob, ale ještě se mi nedostalo odpovědi.
-
Třeba takhle https://youtu.be/btaw2vx0SAQ
Nemám teda ten epesní kalíšek, tak to párkrát doliju
Beru, že každá brzda potřebuje trošku jinou lásku, ale ty psí kusy, co se tady s tím dělají, jsou podivuhodné
-
-
-
-
-
Asi tuším, odkud pramení ta informace, co je free stroke
https://bike.shimano.com/…-stroke.html
Prostě někdy není radno věřit ani těm internetům… :)
-
-
Z toho co pises, tam si myslis, ze fungovani brzd chapes. Ale neni tomu tak.
-
-
-
SRAM code/guide RSC a výš
-
Jenže u těhle brzd se neměni vzdálenost destiček od kotouče.
Přečti si příspěvky okolo.
-
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
