mal som neprijemnu skusenost dole kopcom v alpach. 14km a –1100m (dole uplne sustavne). nie zjazd, ale dole kopcom sotolina/asfalt. vaha „supravy“ (ja+bike) 125+kg. brzdy shimano m425. namiesto zazitku strach o dalsiu zakrutu a aj tak vsetko specene. co je minimum na bezpecne ubrzdenie takehoto niecoho? ma niekto skusenost?
co ma ubrzdi?
60 nepřečtených-
-
volil bych lodní kotvu nebo Saint/Zee :-D
-
souhlas zéčka (klidně jen třmeny s jinýma pákama) sintr desky a kotouče 180/180 ideálně 200/180 a můžeš ještě nějaké to kilo přibrat :-)
-
malý padáček přivázat za sedlo :D
-
-
Zažil jsem podobný poci, když jsem jel po žluté z Lysé a brzdy mi úplně uvadly, přestaly brzdit a musel jsem odbočit do lesa proti vrstevnici, abych zastavil, nechal je zchladnout a jet zase dál.
Používám teď kombinaci XT785 + desky Superstar Arctic a kotouče Hope 203 a 180 mm a vše je OK. Tehdy jsem měl XT785, desky XT, kotouče XT 180,160.
Rozhodně bych doporučil jít do větších kotoučů, které pomáhají chlazení a třmeny bych klidně vzal XT nebo ZEE. O Saintech jsem uvažoval, ale nakonec z toho padlo, protože současné nastavení mi vyhovuje a nelimituje.
-
Superstar Arctic funguje. Kotouče modrý a nic nevadne.
-
Jak už bylo napsáno, tak je to vždy nejvíce o tom jak kdo brzdí. Ani Lysá po žluté není ještě až takový extrém a i tam se dá brzdit pořád ve většině míst rozumně (tedy ne souvisle).
Při mojich 70–75kg (jak kdy) mi na žlutou z Lysé (jel jsem ji vícekrát) vždy stačila i kombinace 180/160 kotouče + organiky (a to ještě jsem neměl Shimana, takže žádné ICE kotouče nebo chladiče na organikách). Je jasné, že těžší jezdec to bude mít o něco posunuté a to stejné mu stačit nebude.
Já vlastně utavil brzdy jen na sjezdovce na Šeráku (a to právě ještě kombinaci 180/160 kotouče + organiky bez chladiče a obyč kotouče a to ještě na starých Formulách, které byly dost náchylné k utavení). Na té stejné sjezdvce mi ale už zcela s rezervou stačily SLX brzdy + sintry + 180/160, s tím ani náznak vadnutí.
-
-
Nejvic pomaha brzdit pred zatackou intenzivne, potom jet dlouho na volno bez brzdeni. Brzdy nejvic uvaris soustavnym mirnym pribrzdovanim. A taky zastavit kdyz to uz nebrzdi a nechat vychladit.
A na tuhle hmotnost idealne kotouce 203mm predek a 180mm zadek.
-
„…A taky zastavit kdyz to uz nebrzdi a nechat vychladit…“ Když to se snadno řekne, zastavit když to nebrzdí :) Ale vím, jak to myslíš.
-
-
Základem je nebrzdit soustavně, ale chvíli ano a chvíli ne, nebo aspoň střídavě přední zadní brzda. 1100m na 14km neni žádný brutální sklon, průměrně ani ne 10%…
Velký rozdíl ve výkonu brzd je už od modelů 506 a 500 (Deore páka + Alivio třmen), nebo 615 a 6000 (Deore) a vyšší SLX, XT… Jde hlavně o konstrukci páky, 425 maj „obyčejnou“ páku pro 2–3 prsty, Deore a výš má páku s proměnnym poměrm přepákování/posilovačem „ServoWave“ a páku už jen pro 1–2 prsty a stačí to i na prudký sjezdy terénem. Deore, SLX a XT brzděj téměř stejně. Další možností jsou čtyřpístkový EN/DH kotvy Zee.
Na dlouhé sjezdy jsou dobrý větší kotouče (víc materiálu na ohřátí, větší plocha na odvod tepla; ale aby to ještě snesla vidlice a rám), případně IceTech kotouče a destičky s chladičema zase pro lepší odvod tepla. Pak ještě sintrované/metalické destičky – jsou tvrdší než organické/polymerové a za tepla brzdí lépe, ale jsou náchylnější na kvílení a žerou kotouče rychleji.
A na šotolině jsou samozřejmě důležité i pláště a tlak v nich – silná brzda je naprd, když jí úzký plášť s mizernym vzorkem a směsí natlakovanej k prasknutí nedokáže zvládnout, smykuje a ustřeluje.
-
Je někde psaný, co dotyčná vidlice snese za průměr kotoučů?
-
najdeš to v technických listech vidlic. A většinou bývá i na vidli nálepka s číslem, jaký je maximální možný průměr kotouče.
-
-
Ad nebrzdit soustavne – kdyz to tu nekdo napise, tak se dycky musim zasmat. Dotycnej asi nejel poradnej kopec dolu. Si to zkus v Alpach. Behem sekundy se ti to dost rozjede, tam proste skoro furt brzdit musis. Teda pokud hodlas driftovat a jezdit v protismeru tak mozna ne, ale i tak bych to bez brzdeni nedal :). Nebo i jeden kopec co jsem jel v Decine, nekolika km krpal dolu, do toho zatacky, provoz / prace na silnici… tam se mi jednou v lete stalo, ze mi brzdy uplne prestaly brzdit. Nejak jsem zastavil a musel jsem pockat. Od ty dobry co jsem nahodil IceTech kotouch tak v pohode (ted mam jiny kolo a Sainty).
-
Jaký rozdíl je mezi průměrně 8% klesánim u nás a v Alpách? Tam platí jiná fyzika, nebo?
Kopec, kde se to rozjede „dost“ během sekundy má klesání minimálně čtyřnásobný…
-
Pokud váží dvojnásobek co ty, tak dvojnásobný :D Hlavně každej má asi jiný limit pro rozjede dost. Já jsem v tomhle taky posera a nerad se rychle rozjíždím z kopce.
-
No to každopádně. :) Paradoxně při rychlejší jízdě nepotřebuje ubrzdit tolik energie brzdama – hodně udělá vzduch.
-
-
No ono ty kopce nejsou rovnostranny trojuhelnik. To klesani se vselijak meni a musim souhlasit, ze se to rozjede ani nevis jak. Navic to neni o tom, ze by se clovek bal to pustit, ale musis brzdit, abys nevyletel ze zatacky. Zkratka neni kdy dat brzdam moc odpocinout. Taky jsem tam malem jednou odvaril brzdy. Od te doby tam vozim jen kvalitni matros. A radeji jeste nahradni desticky.
-
Ale stejně nejvíce záleží na tom jak brzdíš. Jsou lidi co utaví brzdu tam, kde jiní na ní skoro nesáhnou. Na AVG 10% se nemusí na brzdy skoro ani sahat, na AVG 20% za ní občas fest chytneš a na AVG 30% spíš hledáš každou možnost kdy vůbec jde brzdit:)
-
Kupodivu v teteru problem nemam s brzdama. Problem byl sjezd po asfaltu. Navic vzadu 160mm sram centerline a SLX brzdy se sintrama. Brzdy brzdily furt, jen ten kotouc to nedal, zacal vydavat neskutecne zvuky a rozvibroval cele kolo. Vepredu 180mm a organiky. Tam nebyl problem. A to jsem nebrzdil zadni nejak moc. Jen jsem sjizdel z Kitzbuhellerhornu dolu do Kitzbuhelu. Ted mam Simano xt ice tech kotouce a organiky a letos v Alpach bez problemu.
-
Přesně. A pokud jde o asfaltové sjezdy (a to myslím i v Alpách nebo jiných pořádných horách, prostě typu 1000m+ výškových v jednom sjezdu), tak tam to se to ani nepřiblíží AVG 20% (pokud nebudeme brát vyjímky typu Scanuppia – to jsem tedy ani nejel) a je to ve většině případů jen prolém stylu brždění. Tedy pokud to není extrém typu 120kg jezdec, blbé brzdy se 160/160mm kotouči na 29" a k tomu organické desky…
-
-
-
-
Do Alp jezdím s bikem každý rok alepoň jednou a upřímně na takový kopec, kde by bylo NUTNÝ brzdit bez přestání, jsem tam ještě nenarazil. Včetně brutálního DH Nordkette. A to rozhodně nejsem nějakej zjazdár superšpica, prostě normálka hobík. Jo, když to brousíš dolů po asfaltu, tak se ti to holt mezi zatáčkama rozjede na 80–90 km/h, ale to není nic, s čím by si brzdy aspoň střední třídy (SLX a výš) v technicky dobrym stavu neporadily. Do další zatáčky stihnou vychladnout natolik, že jsou ready na další mordor 90 km/h → 15 km/h.
-
-
-
Shimano BR-M425 je sestava třmenu brzdy (BR-M395, podle čísla asi tak úrovně Acera) a brzdové páky (BR-M425, podle čísla Alivio). K tomu neznámé kotouče a destičky, celek v nejistém stavu, s limitovanou účinností i při dokonalém seřízení. Vybavení určené tak na nenáročnou jízdu po cyklostezkách a občasné umírněné výlety do lehkého terénu, s přihlédnutím k hmotnosti uživatele toho terénu spíš méně než více. Tím neříkám, že by se, za použití dalších dovedností a hlavy, s takovouto brzdnou sestavou nedal ten 14 km sjezd bezpečně zdolat.
Na druhou stranu nikde není psáno, že stejně tak svým zažitým způsobem jízdy neupečeš i komplet XT 2×180 mm na IceTech kotoučích a deskách s chladiči.
Mám zkušenost s Deore 615 a základními kotouči 2×180 mm a základními polymer deskami (pod svými 90 kg + kolo), na kole mám pro své potřeby doladěnou vzduchovou vidlici a odpovídající obutí zápletů – obojí je v kontextu velmi důležité a šetří to brzdy. Na Tebou uvedený sjezd, pokud by jich třeba mělo být víc, což by v Alpách mělo, proto se tam ostatně jezdí, bych určitě nasadil lepší destičky a pravděpodobně i kotouče, byť bych měl obojí za týden i za sucha zhoblovat k nepoužití. Vůči pákám ani třmenům nemohu říct křivého slova a pro středně náročné použití bez dlouhých sjezdů mi sestava stačí tak, jak ji mám. A to klidně spotřebovávám i neoriginální destičky Force.
Ale až jednou dojedu základní kotouče (SM-RT66?), určitě nasadím IceTechy, mám jedny na RB RX (a to ještě oba kotouče 160 mm) a ve spojení s destičkami s chladiči mají výrazně lepší průběh brzdného účinku.
-
Ja o neco mensi hmotnost, mel jsem XT v Alpach (Villach, asfalt nahoru / dolu), desky s chladicem, IceTech XT kotouc. Asi by stacily i SLX. Pokud chces mit jo jstotu tak jak uz tu bylo zmineno Saint / Zee. Ted mam Sainty a jsou super, ale bohuzel nemam na nich moc jeste najeto.
Shimano nejak ted ma novec ctyr pistkovy XT brzdy. Vykon / cena vs. Sainty / Zee netusim.
No a jestli neresis plachy, Trickstuff jsou prej dobry. Akorat dost drahy.
-
Sjezdovou brzdu za 10 tycek na mamlaseni po asfaltu…hmm, co tam mas dal?
-
Jestli myslíš moje Sainty, ty mám na úplně jinym kole, co tam máš dál? :-)
-
Na kupkole je teď mají za 8490,– což je hodně, ale pokud někdo chce… Zee by byly samo dostačující.
-
-
-
Predevsim se naucit brzdit.
-
125kg neni zas tak moc, aby to bezny kotoucovky, s alespon 180mm kotoucem nezvladly. Spis bude problem v technice brzdeni.
Mam Juicy 5 (klasicky jednopistky se sintrovanymi deskami) se 180mm kotoucem, ± 95kg + vaha kola. Sjezd ze Saas Fee, tedy asi 20 km pri 1km pretizeni zvladly v pohode a to jsem v nekterych usecich jel lehce pres 90 km/h. Tipuju, ze jsi asi jel pomaleji, treba 40–50 km/h, takze energie potrebna pro tve brzdeni byla (i pres tvou vysssi hmotnost) nasobne mensi.
Zkus potrenovat brzdeni. Spis brzdit narazove intenzivne, nez „stat“ na brzde ;-)
-
Jen technicka, klasicky jednopistek byl naposledy asi Hayes Sole, predtim jeste nejake Magury.
-
Jojo, spatne jsem se vyjadril, melo byt „dvojpistek“ (jeden na kezde strane) ;-)
-
-
Pri 90km/h sezere brutalni porci kineticke – puvodne potencialni – energie odpor vzduchu. Takze to co musel „zmařit“ brzdama bylo naopak o hodne vic.
-
To neni uplne spravna uvaha. Pokud jedes nejak rychle a nezrychlujes ani nezpomalujes, tedy sila, co te tlaci dolu z kopce je stejna jako soucet vsech sil, ktere pusobi proti (sila odporu vzduchu, odporu gum atd.), pak na zastaveni potrebujes premenit 0.5mvˆ2 kineticke energie. Ten odpor vzduchu by prichazel v uvahu, pokud bys ho v okamziku brzdeni zvetsil, coz neni tento pripad. Ten odpor vzduchu ti pouze nedovoli jet „samospadem“ rychleji nez nejakou ustalenou rychlosti.
Tedy budem li uvazovat uplne zastaveni, pak 0.5125(~)14ˆ2 = 12250J u zakladatele vlakna bude porad mnohem mene, nez 0.5(~)105(~)*25ˆ2 = 32812J.
-
A to že na těch 50km/h už předtím musel brzdit jsi nechal kde?
Je to přesně jak psal novas.
-
Jakou to ma souvislost s odporem vzduchu? A jak jsi prisel na to, ze brzdil z vetsi rychlosti nez 50 km/h? Treba se mu to na vic ani nerozjelo?
-
Pokud se to nerozjíždí přes 50km/h (na asfaltu/šotolině), tak je to super mírný sjezdý, o kterém se ani nemá smysl bavit. Tam stačít nebrzdit jak debil a nemůže brzdy utavit.
Ty jsi nahodil výpočet, který je sice správný, ale pro celkovou situaci (jak ubrzdit celkovou potenciální energii) k ničemu, přesně jak už to vysvětlil novas níže.
-
-
-
Odpor vzduchu roste tak nejak jako s druhou mocninou rychlosti. Kdybys balil celou dobu bez brzd, dostanes se na nejakou mezni rychlost, ze ktere na konci kopce zabrzdis…klidne tech 90 km/h a pred tim na brzdy nemusis sahnout. Kdyz pojedes celou dobu 20km/h uvaris je skoro jiste.
-
Taky pro test brzd/desek jak rychle vadnou staci i pomerne mirny asfaltovy sjezd. Staci jen souvisle brzdit a drzet hodne malou rychlost typu 15km/h a utavi se tak drive nebo pozdeji skoro cokoliv.
Mimo sjezdy s opravdu extremnim sklonem kde uz neni prostor brzdit prerusovane (co jsem jel ja, tak v podstate jen nektere sjezdovky, treba ze Seraku) je utaveni brzd skoro vzdy spatnym stylem brzdeni. Beru ted aspon trochu vhodny vyber brzd/desek/kotoucu pro hmornost jezdce a styl jizdy.
-
To ale neni vubec v rozporu s tim, co jsem psal :-)
-
-
To je sice pravda, ale pro zklesani o 1100m proste premenis urcite mnozstvi potencialni energie na kinetickou (125kg soustava na 1100m klesani konkretne okolo 1,35MJ).
A tu kinetickou energii bud temer celou prubezne premenujes na teplo v brzdach, kdyz celou dobu pribrzdujes treba 20–30km/h, a nebo jeji znacnou cast nechas premenovat na buhvi co obtekanim vzduchu v mnohem vyssi rychlosti (hadej proc uz to z kopce nekdy vic nejede i kdyby ses posral a slapal 1000W ;) ) a brzdis naplno jen tam kde fakt musis. Navic se pri vyssi rychlosti i lepe chladi brzdy zahrate po predchozim brzdeni.
Takze pri jednom stylu prijedes dolu s modrejma kotoucema a kouricima brzdama a pri druhem stylu mas dole brzdy teple po zabrzdeni pred posledni zatackou.
-
>>..a nebo jeji znacnou cast nechas premenovat na buhvi co obtekanim vzduchu v mnohem vyssi rychlosti…
Nikoli, bude to zhruba takto: dEp = dEk + dEz, tedy zmena (ubytek) potencialni energie, bude rovna souctu prirustu kineticke energie a energie ve forme ztrat (treni v loziska, valivy odpor plaste, odpor vzduchu…). Tedy pri nejake konkretni zmene (poklesu) potencialni energie (napr. sestoupani o 100m), se tato energie premenila na kinetickou energii, kterou v zasade „reprezentuje“ rychlost (hmotnost je konstantni) a energii ztrat, tedy mimo jine i ten tvuv odpor vzduchu. Tedy bud pojedu „ve vajicku“ 90 km/h a budu premenovat Ep z velke casti na Ek nebo pojedu 30 km/h „na Batmana“ s roztazenym plastem a vetsinu Ep budu menit na ztraty.
Tedy bud pojedes rychle, NEBO budes energii ztracet pres velky odpor vzduchu.
Tedy toto:
>>..a nebo jeji znacnou cast nechas premenovat na buhvi co obtekanim vzduchu v mnohem vyssi rychlosti…
by platilo pouze, kdyby proti tobe nekdou foukal proud vzduchu, nikoli, kdyz ty budes rozrazet stojici vzduch ;-)
-
Mi se libi, jak jsi jako prvni misto odporu vybral loziska;)
-
Je to jen priklad, zalezi na rychlosti jezdce ;-)
-
No…ani ne, idkyby jel snezi chychlosti…ale pojdme mluvit o cislech…
https://www.gribble.org/…v_speed.html
- vaha kola 12 Kg
- ostanatni parametry implicitni
rychlost (km/h) vykon jezdce (W) ztraty trenim (W)
20 60 25
25 100 32
30 150 40
35 227 48
40 330 57
45 446 66
kdyz to poodecitas, mas tady vykon, ktery je treba vydat na prekonani odporu vzduchu:
rychlost (km/h) odpor vzduchu (W)
20 35
25 68
30 110
35 179
40 273
45 380
Cim rychleji jedes, tim vice potencialni energie ztratis ve tratach (premenis na vireni) a nepremenis na kinetickou energii…nekde tam bude rovnovaha, kdy uz zrychlovat nebudes. V pripade dlouheho klesani s malym sklonem a bez ostrych zatacek tak muzes bud porad brzdit na rychlost 20 Km/h a uvarit brzdy, nebo jet 35 Km/h bez brzd celou dobu a zabrzdit az dole…
-
-
Musí si to nějak seřadit. Třeba on nejmenšího po největší. :)
„Sestoupani“ je taky zajimavy obrat.
-
Byly to jen priklady ;-) BtW co je spatne na „sestoupani“? Jaky slovo bys pouzil ty? :-)
-
sjet, zklesat, naklesat…
-
Hmmmm, „sjet“, to me nanapadlo :-D :-D Jsem zblblej z horolezecky terminologie :-)
-
-
-
-
-
Ach jo.
- Jedes dolu a udrzujes brzdama konstantni rychlost 30km/h. Velka cast potencialni energie se rovnou premenuje na teplo v brzdach.
- Jedes dolu ve stejny pozici (nejaky zalehavani vynechme, tady jde o to jak zlikvidovat potencialni energii a ne jak to valit dolu co nejrychleji) a brzdis pouze tam kde je to nutne. Dosahujes vetsich rychlosti, vice potencialni energie se premenuje na kinetickou a prubezne se ztraci v mnohem vetsim odporu vzduchu. V brzdach se premeni potencialni energie na teplo daleko mene a navic se brzdy lepe chladi.
To je vsechno o co jde. Nejaky diferencialni rovnice je nesmysl resit. A kopec kde jedes samospadem bez zalehnuti 30km/h taky nema smysl resit, to neni ani 5%.
Kdyz to dozeneme do extremu a vynechame i zatacky, tak muzes veskerou energii ztratit skrz odpory a kopec sjet bez jedineho sahnuti na brzdu. Nebo brzdit celou dobu a grilovat brzdy.
-
Jo, mas recht ;-) Nejsem dneska uplne mentalne fit :-D
-
-
-
-
-
-
Pomůže osazení Zee nebo Saint (záleží kolik chceš utratit) v kombinaci větších kotoučů 203/180, kde je víc materiálu k odvodu tepla. Slušné kotouče jsou od rybářů Ice-Tech (RT99) + desky s chladičem (J04C).
-
takze ako rozumnu radu vidim nebat sa brzd, ako takych, ale dat tam co najvacsi dobry kotuc (Ice tech). to som aj predpokladal, vdaka za konkretny tip. a mat slusne dosticky v dobrom stave.
ono ta situacia s takym zjazdom bola sice prvy krat u mna, ale aj bez kurzu brzdenia som sa automaticky snazil nebrzdit sustavne, striedat prednu/zadnu, zastavovat a chladit. lenze to nebola nejaka okreska, kde sa strieda kopec, rovina, zakruta, ale cesta hore na kopec kam chodi lanovka. a to znamena neustale zakruty/serpentiny. pustit sa to nedalo, lebo na tych kratkych usekoch medzi zakrutou sa to okamzite rozbehlo k 40–50 a to znamena o to este prudsie brzdenie v kratuckych intervaloch. a hocikde sa mohlo objavit auto – nie som samovrah. takze radsej sa do buducna pripravim a uzijem si tie jazdy na neskutocne paradnych miestach.
-
Bacha na to ze ice tech kotouce jsou delany pro uzsi desticky nez jsou v tech 425 brzdach (uzsi brzdna plocha). Na to potrebujes trmeny minimalne Deore, takze rovnou cely Deore brzdy.
-
To jsem opomenul, velmi dobrá poznámka! „Ludvo, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak seš u mě mrtvej Homolka.“ :D
-
-
Odpovídající desky a kotouče jsou esenciální, pokud nebude stačit brzdný účinek, tak potom komplet nová sada by to měla ještě vylepšit. Brzdy jako takové jsou základ kola a pokud máš rozpočet na lepší sadu, tak bych je bez starosti vyměnil. Raději investovat do výměny brzd než do lepší hazky karbonové sedlovky. :) Mě třebas na to XC přibržďování stačí M8000 s kotoučema HS1, ale pokud máš i s kolem 120 kg, to už chce pořešit kvalitní kotvy a obzvlášť na takové ježdění, co píšeš.
-
To razantní brzdění v krátkých intervalech snášejí brzdy (podle mé zkušenosti) většinou velmi dobře, lépe, než snahu nenechat si to rozjet moc.
-
Přesně o tom to je jak píšeš. Prostě klidně nechat rozjíždět více a pak krátce velmi ostře brzdit. Čím více se bude styl brždění blížit k soustavnému (i když méně intenzivnímu brždění), tím dřív desky utaví (nebo případně v některých případech olej/kapalinu, i když to bývá méně časté než desky).
-
-
-
K původnímu přispevku ne brzdy shimano m425 jsou dobré na kolo do města na rovině. A dlouhodobé brzné účinky od nich nelze čekat.
-
Taky souhlasim s tou technikou brzdeni. Nicmene, co byste poradili lidem (typicky zeny), ktere to proste ze zasady nemuzou pustit rychleji nez na ty minimalni rychlosti typu 20–30km/h? Nejezdit na hory? Odblokovat ten svuj rychlostni blok? Pak se zase nekteri jedinci muzou docela zmrzacit – mam takovou Obavu kdyz vidim jejich skill.
-
Postupne na tom pracovat.
Pouzivat i tu „predni brzdu, na kterou se vubec nesaha“ – uz jsem videl kolo s kotoucem vzadu modrym a na prednim nebyla ani vylestena plocha od desticek. :)
Poridit ostrejsi brzdy nez lowcost Shimana apod. se kteryma budou brzdit razantne s mensim usilim. Coz by melo zase dodat jistotu snadneho zabrzdeni z vyssi rychlosti.
A na soustavny brzdeni dobry vetsi (chlazeny) kotouce + sintrovany desticky.
Zena co jezdi na kole i do hor ale obvykle nevazi 110kg, takze tem brzdam takovou cocku neda. Pokud to teda neni elektro za 35, to pak leda svecenou vodu. :)
-
Buď se naučit brzdit nebo pořídit dostatečně dimenzované brzdy. Fyziku nikdo neokecá…
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
