Bitka

Jasne. muj mozek vzdy pracuje na plne obratky: peclive se rozhlizim, obhlizim teran, vyhodnocuji situaci, a pak si vybiram nejvhodnejsi variantu, aneb zdrham co to da, a verim, ze typek bude pomalejsi a hlavne min vytrvaly :-)

??

pokud tvůj mozek chce bitku měl by si mu vyhovět :-)

odpověď na to co popisuješ, jinými slovy se tomu říká taky strach, je pohyb, popocházení, tělo tzv. neztuhne a mluvit více hlasitěji, nezdá se to ale víš proč blbci co se rvou a nemají na to tolik řvou? hecují sami sebe…, ničeho se neboj, já věřím, že ten gdo se narodil pro šibenci, nemůže se utopit…

Co napsat, ano tuhle situaci jsem kdysi take parkrat zazil, a vim, ze to není nic prijemneho…proste telo odmitlo reagovat a mozek jako nejlepsi variantu vyhodnotil situaci zmizet co nejrychleji pryc nebot by to bylo jeste horsi…zakladem je pro me umet spravne vyhodnotit situaci, kdyz vidim typka o hlavu vetsiho a 30kilo tezsiho, tak je treba pouvazovat nad ustupem, ale na druho stranu, kdyz neni zbyti, tak me moji kamaradi „bitkari“ vzdy vtloukali do hlavy jednu radu: At proti tobe stoji kdokoli, nejdulezitejsi je moment prekvapeni tzn. dat ranu jako prvni. Je jedno cim, kdyz je typek stejna vahovka tak celo nebo rychla kopacka na bradu. Kdyz je typek vetsi a tezsi, tak je mi jedno co, nejlepe lahev od coly, krigl (ne vysku) a plnou silou dohlavy.....Nas­testi jsem nemel konflikt hoooodne dlouho, a kdyz se neco vyskytlo, ukazal jsem ze nemam strach a vetsinou typek znejistel a tim byla psychicka vyhoda na me strane…nevim co si z toho vezmes, ale doufam, ze takove situace budes resit co nejmene…

takove problemy ma skoro kazdy kdo se ma s nekym pobit, nejlepsi je koupit peprak, boxera a dat mu poadne po pici

jejda, sem se nepral už pěknej pátek, někdy mi to skoro chybí:-D konflikty sem nikdy nevyvolával a nikdy si nezačínal, ale jak moje babička říká, když je někdo drzej, tak pár facek ho uklidní a příště si to rozmyslí:-) No, jestli chceš pár rad:

• pokud je nepřítel silnější, tak ty musíš bejt rychlejší a chytřejší a hlavně klidnější
• pokud seš silnější Ty, tak nesmíš soupeře hlavně podcenit
• moment překvapení je sice fajn věc, ale musíš být přesvědčen, že zasáhneš aže zasáhneš účinně, aneb když Ti první ránu vykreje a nebo je slabá, tak to není dobrý
• pokud chceš vyhrát nebo se zachránit, není cesty zpět, na litování bude času dost potom
• je lepší být rychlý, silný a přímý, ale i drobné dobře mířené zásahy dokážou rozhodit soupeře
• pokud nechcceš nikoho mlátit, ale potřebuješ jen „odehnat nebezpečí“ pamatuj si tohle: kdo nevidí, nedýchá, nehýbe končetinami, nemá orientaci v prostoru ten obvykle už moc nebojuje… kdo nepochopil, tak se jedná o doporučení soupeře „paralyzovat a zneškodnit“ nikoliv mu vymlátit mozek z hlavy pěstí..
• dvojtej nelson radši vynech, pokud se nenasadí pořádně, stačí soupeři zvednout ruce… atd a seš na lopatkách nebo s rozbitou hlavou
• když kravatu, tak buď hoodně pevně držet, ale bacha, může ještě útočit páč se nemáš moc čím krýt nebo nejlépe rychle přes nohu na zem a tam ho dorazit
• pokud chceš situaci řešit rychle, tak se zaměř na oči, ohryzek, nebo z boku přes ucho do hlavy, jo ještě je zaručeně příjemné, když se trefíš do čelisti směrem seshora šikmo dolů

uff, sem se rozepsal, no, snad to někomu někdy pomůže, jestli ne, tak sorry, za přebytečný písmenka:-)

Začni chodit třeba na klasickej box, něco se přiučíš, získáš sebedůvěru, rychlost, postřeh a takovéto situace pak zvládneš i bez bitky.

ee, myslel jsem tu otázku jinak. vim, co dělat, když je člověk větší a těžší. mimochodem, dvakrát už se mi podařilo to, že jsem chytil týpka za klopy, padnul do zadu a nohama si ho přehodil za sebe a skončil jsem mu na prsou (z juda:) ). Mně jde o to, že mi v tu chvíli mozek nepracuje. Prostě to zabalí a dá si dovolenou. A to je to, co bych chtěl nějak odstranit

kurz sebeobrany, ci nejake zaklady, treninkem docilis a poznas sve moznosti osobne se nerad peru, pac kdyz uz jsem v tom tak se nekontroluji a nemam cit :-/

hodne vyresi treba paralyzer, nervak atd..pokud mozno i se simulaci pouiziti v akci :-) a pak nohy na ramena kdyz uz vis nebo mas pocut ze k necemu takovemu speje, neni nic jednodussiho vzit telefon a zavolat policii (uz jsem aplikoval, ..schiluje se k nebezpecne situaci kdy muze byt ohrozeno me zdravi, pocet protivniku je XXX maji na sobe to a to..zpetny telefonat…prijeli do 3 minut, zahlidli jen zada tech noumu :-)

chjo, my sme hloupý, vždyť sme zapomněli, na nejlepší způsob řešení:-) stačí říct, že seš kámoš Chucka Noříše (případně jim zarecitovat co všechno umí:-) )

Netrénuj mozek,ale svaly.

Mám maximálně pozitivní zkušenost díky aikidu. Někdo říká že je to sport pro baby, ale mě to pomohlo. Měl jsem ten samý problém jako ty, a párkrát jsem takhle i dostal přes kušňu, prostě jsem vytuhnul a bál se tak, že když přišla první rána, tak jsem ani neheknul a šel k zemi. Pak stačily dva roky aikida a ono to fakt funguje. Nikdy se sám neperu, konflikty nevyvolávám, jsem zásadně proti násilí. Ale když už někdo fakt vystartoval (třeba nalitej mamlas v baru), tak jsem byl sice do poslední chvíle stejně pos**nej jako dřív, ale s první ranou se nějak automaticky zapnuly naučené reflexy a pohyby. Potom, co jsem úspěšně odvrátil první útok a poslal týpka znásobenou rychlostí proti zdi, čímž se on dost zesměšnil, tak jsem získal i jakou takous sebedůvěru. A i to je znát, pokud nenarazíš na úplného bezmozka, tak si to každý dvakrát rozmyslí, když v tvých očích uvidí klid a připravenost. Hodně důležité je koukat se soupeři do poslední chvíle do očí a v klidu vyčkávat. A pokud je výrazná přesila, tak zmizet taky není na škodu ;o)

Sice ti neporadim ale ja mam taky takovej problem, moc se neperu, mozna protoze ze budim jisty respekt svoji postavou ( oblicej do toho nepocitam, prej oblicej nemam ani na 15 :( ), ale kdyz uz tak to je vetsinou s nekym ze tridy, meli sme ve tride par takovejch namachrovanejch blbecku co otravovali koho mohly, napr typka co sem s nim sedel. Daval sem sice najevo ze mi to vadi a co si o nem myslim ale byl sem v klidu, ale v momente kdy zacal rejt do me sem se mu postavil. Akorat ze se peru nerad, nemam v tom praxi,tak ze sme se tak postrkovali po tride, pulka lavic prevracenejch. Tak ze nakonec remiza, proste sme toho nechali. Ale co u me nasleduje skoro pokazdy takovyhle strkanici je takovej nakej pocit litosti, nevim jak to rict, je mi to vzdycky desne trapny ale proste se rozbrecim. Nevim co s tim nebo jak se toho zbavit, ale pripadam si pak dycky jak desnej magor. Nebo naposled kdyz sme si celej den delali naschvali, nadavali si, to uz sem byl fatk desne na*ranej tak kdyz uz sme stali proti sobe a vyrikavali si to z plnych plic mi zacal cukat kouket u pusy, taky docela trapas, nakonec z toho nic nebylo. Ale takovyhle veci me celkem stvou, nevim co s tim.

Zdar nevim jestli ti to pomůže,ale pár věcí se dá dobře použít.Lepší bude si to stáhnout www.rozzlobenimuzi.com/?…

mel bych pro tebe spoustu rad.. za rok v praci v nonstopu byly urcite prilezitosti. ale vis co?:-),radsi poslouchej zkusenejsi:-)

Se rvačkama je to vždycky sporný. Na jednu stranu jsem měl kolikrát kvůli svý vysoký a statný postavě výhodu, ale na druhou stranu si mě na zábavách a dikotékach vždycky vyhlídl nějakej malej blbeček, kterej si na mně snad něco chtěl dokazovat. Jednou mi u nás na pivních slavnostech venku zastoupil cestu takovej malej blb s kšiltovkou nabok a s rukama v bok se na mě šklebí a říká: " JO, nebo NE?" a já na to jako co že chce, a on ať jen řeknu jo nebo ne. Já vůl povídám: „Tak třeba jo“. No a v jedný tý ruce co je měl vbok se najednou objevil skateboard a prd… fláknul mi jí trekem rovnou přez držku.
Pak už si to pamatuju jen jako vystříhanej film… …rána…TMA…pádluju rukama dozadu aby jsem nespadl naznak…TMA… na někom klečím a mlátím s ním o zem…TMA… stojím o deset metrů dál s držkou namáčklu na zeď, levou ruku mám zkroucenou za zády a drží me za hadry sposty rukou…TMA… nemůžu se vůbec pohnout, jediný co mám volný je pravá ruka a v tý držím za flígr pořát toho hajzla…TMA…chtějí mi ho vytrhnout, tahají mi ho dozadu… ještě že mi dělají tak pevnou oporu tím jak mě drží…TMA…prásk s ním o zeď… zase natáhnout…prásk o zeď…TMA…TMA… … jak to s ním skončilo nevím, mám okno, chodím po stáncích s pivem a somruju od výčepáků led na oko co jsem tam dostal tu ránu skejtem :-)) Ještě dlouho si ze mě kluci dělali srandu :„… tak co pudeš si zaskejtovat?“

Jediný co asi tak funguje, je dělat nějaký bojový umění tak, aby ti přešelo do krve. U Musada to jde asi nejrychleji, je to čistě bojový komplex. Z toho plyne to, že je to taky pěkná sviňárna… žádnej kodex cti, odvrátit útok, paralyzovat, zranit, popřípadě zabít jakýmkoliv způsobem. Když se to naučíš, nekoho zmrzačíš a právníkům oběti bude fuk že to byl obranný reflex. Ovládáš sebeobranu, máš smůlu, měl si se ovládnout, pudeš za katr :-))))

Jedina sance, jak zareagovat na takovou situaci, je pravidelnej trenink nejakeho bojoveho umeni. Ale neni to otazka jen par tydnu nebo mesicu. Jedna z nevyhod je ta, ze vetsinou ses pak registrovanej u nejakeho oddilu popr.v nejake asociaci, coz je pak vcelku neprijemne, pokud ten druhej je pak na tom po vzajemne „rozmluve“ nejak spatne se zdravim.

ne marně se říká, že sebeobrana / boj obecně / je až z 50ti % o psychice. Podobné situace může jeden zažít i v jiných situacích, např. lékaři při akutním kejsu..ze své zkušenosti s bojovým uměním- teoreticky / poučení od mistra / a žel i prakticky bych Ti poradil jednu věc- zkus získat čas na to, abyses mohl soustředit čistě jen na své 3–4 dechy.. zní to asi jako blbost, ale občas to funguje.

Co robit ked ta nejaky bastard chyti za vlasy? Stalo sa…

zajímavá diskuze na mě blízké téma, ale musi jít spát, sem sice v práci, le jeklid a ráno žel pokračuju.. a to už spát nebudu moct. Dbrou všem a ať své nalosti boj. umění / současné nebo ty co teprve přijdou / nikdy nezneužijete(eme) ! Dobrou všem!