Tip na výlet: Krušnokrásné bajkování

Co s načatými prázdninami? Nejlépe vyrazit do cizích krajů, poznat nové obzory a okusit tamní prach a bláto. Naskytla se mi možnost strávit víkend v Hřebečné, v krásné oblasti Krušných hor, uprostřed kvetoucích horských luk a hlubokých, zdravých, borůvkami přesycených smrkových lesů.

Bylo v plánu do Hřebečné vyrazit společně s rodinou, ale hoši dali nakonec přednost domácí burgergrilovačce a kutění na jejich zálesácké chatce, takže jsem je opět vybavila buchtami (tentokrát jsem jich pár odvezla s sebou) a nechala je trápit se doma pomyšlením, jak si mohli s mamkou krásně užít vody, bláta, mlhy a echt bajkového terénu, jako stvořeného pro pohodový rodinný výlet. Ze Šumavy do Krušných je to kus cesty, takže páteční odpoledne padlo na přesun a zabydlení se v pravé horské chalupě, která by sama o sobě stála za celovíkendový průzkum a obsáhlou fotogalerii. Majitel se věnuje historickému lyžování, a navíc je i znalým cimrmanologem, takže chalupa je napěchována starožitnými lyžemi a cimrmanovskými glosami, nalezenými v liptákovské hospodě U Sirotků. Na tomto místě mi nezbývá než zvolat nehynoucí DÍKY!! Kouba_2005, který mi tuhle možnost nabídl a všechno u svého kamaráda domluvil a zajistil.

Horská chalupa, která mi bude útočištěm přes víkend.Útulný interiér.


Tak, a teď konečně k tomu kolu. Sobotní ráno se cpalo do oken větrem a plnotučnou našlehanou mlhou, ve které se okolí dalo jenom tušit. Aby snad nebylo vody málo, tak se ještě v pravidelných intervalech spouštěl déšť. Kolem desáté se zdálo, že už to padá o něco míň, tož jsem tedy vyjela, však nejsu z cukru, né?! :-) Přiživila jsem se na trase, kterou jsem si stáhla z nedávného babicakova reportu, vymyslel ji lazza, vytunil a projel RomanH a Paja, takže díky kluci, je vidět, že víte, kam jet, aby byl zážitek skutečně autentický. (aneb Jak je dobré choditi na b-f)

Krušné Hory byly v sobotu opravdu krušné. Zmáčené louky, pěšiny plné jezírek a nad nimi cáry mlhy hnané větrem. Membrána v botách i v bundě odolávala docela dlouho, já být na jejím místě, už se na to dávno vykašlu. Což samozřejmě nakonec nastalo :-) Nejvíc „natur“ byla cesta po čáře s Německem. Cesta místy spíš tušená než viděná, hustá mokrá tráva, louže, díry, bahno. Mrholení, mlha. Ticho. Les.

Staré rozpadlé vojenské kdovíco nad HřebečnouPivovar na Ryžovně.


Když jsem zapadla snad do tisícího bahenního jezírka, nastala drobná, mírně hysterická vsuvka, rozesmála jsem se a zakřičela: "Fáájn, tak co tam máš dál?!" Načež přestalo mžít a začal slejvák :-)

Útěkářky :-). Státní hranice. Šlapat se v tom korýtku moc nedalo, nejlepší bylo sednout na kolo a odrážet se nohama od svahů. Celkem prča.


No, co dál dodat… Prostě boží. Na Božím Daru jsem se křísila polívkou, horkou čokoládou a jako „poděkování“ po sobě nechala mokrou a trochu zablácenou židli. Na Blatenském vrchu jsem do sebe obrátila jedenáctku Gambrinus a cítila se mezi podobně zablácenými bajkery jako mezi svými. Na jeden a půl kilometru dlouhém offroad sjezdu po čáře z Hraničního vrchu s průměrným klesáním 17 % jsem zkoušela, jak dopadne souboj contíků a XT brzd s kořeny hladkými jak sklo, mokrým jehličím a kamennými plotnami. Na pravé noze se mi mezitím mísilo bahno a krev…

Večer byla chalupa v Hřebečné doslova darem z nebe. Horká sprcha, roztopená kamna, čaj a trochu hruškovice pana domácího dokázaly udělat z hroudy bláta zase jakous takous humanoidní bytost. A jak se panečku spalo! :-)

Osvěžovna Červené jámy. Dala jsem si domácí koláč, a co se tak hodí ke koláči - pivo.Mrtvý rybník. A ne, koupačka nebyla.


Neděle se ještě ráno moc přívětivě netvářila, ale během dopoledne se hory naplnily sluncem a turisty. Zajela jsem si zapsat do deníčku ještě pár restů po okolí, doprasit blizze a druhou sadu cyklohadrů, které jsem doma přibalila z čiré rozjívenosti a byla přesvědčená, že je netknuté přivezu zase zpátky. Odjíždět se mi hodně nechtělo, ale doufám, že dá-li pan domácí, Kouba_2005 a pámbu, brzy se zase vrátím :-)

Tak zatím, Hory Krušnokrásné!!

Parametry celé trasy


  • Určení: horské
  • Náročnost: vysoká
  • Kdy jet: kdykoli podle naturelu jezdce
  • Povrch: traily, silnice i lesní cesty
  • Délka trasy: 188 km
  • Převýšení: 4054 m
  • Trasa na Mapy.cz


  • Poznámka redakce: Komu se bude zdát text i fotky povědomé, pak se nemýlí, mum-on-bike obojí v době nedávné vložila do fotogalerie. Text i fotky ale mají takové kouzlo, že jsme je přetiskli s laskavým svolením autorky v magazínu, abychom pozvedli jeho kvalitu :-) Snad vás bezprostřední a srdečný text i krásné fotografie zaujaly podobně jako nás.

    Související téma ve fóru

    Komentáře

    Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.