Boskovice 143,1 km
Přidat foto
Povinná foka s kolem v cílovém místě.
Netřeba komentáře.
Zámek Boskovice..
Hrad Boskovice. Cesta tam vedla do prudkého kopce s zatáčkami a byla složena hlavně z kamenných kostek.
Radnice a turistické informační centrum v Boskovicích.
Zmrlinový pohár v kornoutu za těch 120kč to teda stálo!!!
Kostel sv. Jakuba staršího Boskovice.
Velmi přehledná tabule na Masarykově náměstí v Boskovicích.
Kašna na Masarykově náměstí v Boskovicích.
Ledová káva byla dobrá, kávové zrno taky. Ale ty dva další zákusky jsem měl chuť vyhodil do odpadkového koše jak byly hnusný.
To nevím co je.
Když jsem tam byl bylo tam nějaké natáčení, takže to bylo uzavřené- jenom fotka za závorou.
Před westernovým městečkem Boskovice. Nevím, co to je za sochy.
Vodní nádrž Boskovice. Šel jsem tam po lesní cestě, několikrát jsem šel špatnou cestou. Kdyby tam nebyla ta budka je to stejný jako vodní nádrž Mostiště u Velkého Meziříčí- fakt!
Zřícenina hradu Boskovice z dálky.
Na jedné benzince v Černé hoře- je tam jenom jedna benzinka, na zpáteční cestě mě přepadl prudký déšť- trvalo to asi 15 minut. Tento déšť byl pro mě pravým požehnáním- po spršce už nesvítilo slunce a mnohem líp se dýchalo. Na kole se jelo o poznání rychleji a líp.
Vzhledem k předpovědi pro sobotu jsem volil co nejkratší cestu. Cesta tam i zpátky byla skoro stejná.
Hodně jsem šel pěšky, kolikrát to jinak nešlo. Taky jsem se často “motal” na trase, než jsem našel správnou cestu.
Jak bylo napsáno minule, tentokrát do Moravského krasu. Původně jsem přemýšlel o Adamově nebo Sloupu. Ale hledal jsem co nejatraktivnější místo. Tak u mě nakonec vyhrály Boskovice. V sobotu jsem vyjel i přes to, že hlásily v tento den nejvyšší teploty z celého týdne. Z taktických důvodů jsem vyjel o hodinu dřív, trochu chládku jsem si ještě užil. Že jsem se při jízdě potil je asi zbytečný psát. Po příjezdu domů jsem si připadal jako mucholapka- jak jsem lepil od potu. Tentokrát jsem hodně chodil. Protože jsem byl v místech poprvé a často navigační šipka na mapy.com neukazovala správný směr. A někdy ty lesní cesty se daly projet na kole jenom z části. V Boskovicích jsem se taky chvíli motal v trase. I při odjezdu z tohoto místa to chvíli trvalo, než jsem našel správný směr. Celou dobu na zpáteční cestě jsem měl velkou chuť na kebab, ale nikde na zpáteční cestě jsem ho neviděl, tak jsem si ho nedal. Před Velkou Bíteší jsem v sobě sebral všechny síly, co jsem měl a valil jsem na kole jak to šlo, abych si v místním Lidlu ještě stačil koupit chleba. Moc jsem nevěřil, že to stihnu, ale povedlo se, ještě jsem měl asi 25 minut rezervu. Ve Velké Bíteši na náměstí byla nějaká pouť, hrály tam moc pěkný písničky- takový diskotékový. Ale já jsem rychle jel domů, protože blízko ode mě jsem viděl bouřku i blesky. Krátce před domovem mě na různých místech přeběhly přes cestu 4 srnky. Při přeběhnutí byly dostatečně ode mě naštěstí.
(vloženo dnes)
