Doba temna se blíží.
Přidat foto
Lesní stezky nad Kozlem.
Vrchol Maršál.
Návrat k domovu stezkou přes Sedlec.
Dny se nám víc a víc zkracují a blíží se chvíle, kdy se bude dát jezdit zas víc za tmy. V lese je krásně klid a při posvícení do dálky jen blikají oči zvěře, má to svoje kouzlo.
(vloženo 12.10.22)
Komentáře
2 Mad_Cat1: Mám to úplně stejně, silnici se vyhýbám jak čert kříži :-)
Já tedy na silnici vůbec, maximálně přejezd a opět šup do lesa, jezdím jen tam, kde to znám a baví mě to. Jasně že když je možnost jít přes den za světla, tak jdu, ale pokud kvůli něčemu nestihnu (rodina, práce), tak holt jdu za tmy a užiju si to tak jako tak.
petrun: A pak jdes takhle vecer behat, potkas v protismeru cyklistu s mohutnym svetelnym tokem a musis zastavit, bo nevidis ani hovno. A jeste lepsi je to potkat na silnici, kdyz ridim auto, svetelny toku :D
Tma mi nedělá problém, ale že bych jízdu po tmě na cyklostezce zařadil k nějaký top zážitkům, to úplně ne.:-)
HonzaRez: tak jsem tě předtím špatně pohopil. Myslel jsem, že cyklobuznostezky slouží jen vaší komunitě, když to tak nazýváš a rovněž je užíváš. Nevěděl jsem jestli je to u vás nějaká novinka a hlavně nerad bych se připletl někam, kde nemám co dělat.
A to, že to v noci vypadá vše jinak bych dal jako plus. Alespoň je to zase nějaká změna.
Abych to dovysvětlil, samozřejmě že projížďce za krásného slunečného počasí se nic nevyrovná, ale stačí jeden moták, který mi málem způsobí nehodu a je po zážitku. Obvykle jich potkám víc než jednoho…
Cyklobuznostezky v mém okolí navštěvují různé typy menšin, v tom svobodomyslně nedělám rozdíly, ale jedno mají společné: maximální snahu o zmatek, bordel a vytváření nebezpečných situací. Proto je jízda v zimě v mrazu úplně jiný zážitek.
Ale naprosto chápu, že někomu jízda potmě nesedí, ano, orientace je mnohem složitější, několikrát jsem potmě bloudil…
Já už takhle jezdím 20 let. Záčínal jsem s Fénixem L2D. S tím jak se průběžně zvyšoval světelný tok LED diod a kapacita batery packů je to rok od roku větší zábava ;-)
No abych přidal svojí zkušenost, tak za mě je to také nutné zlo. Všechno okolo vypadá jinak, orientační body jsou kdesi ve tmě, takže pokud je to cyklostezka, nebo silnice, kde přesně vím, kde co je, tak ano. V terénu bych si to netroufl, už jenom proto, že ani ta nejlepší baterka, nesvítí věčně.
Já vozím světla a baterie celý rok protože tma je vcelku běžná po cestě do práce. Pouze v řijnu přidávám světlo na přilbu pro případ že potkám nějakou anomálii což je stále jako elektrovozítka s druhým sluncem či ukrajince v černém. Jsem z města tady mě buď řidiči ohrožují na životě nebo jiní obyvatelé na trase.
Čas nabít baterkyl… Tma není problém, negativní je spíš ta vlezlá zima, když odpoledne je 15 a večer 5
Jak tu bylo několikrát zmíněno, jízda po tmě je nutné zlo :-) Ale když to někoho baví, tak mu to samozřejmě neberu. Chvilku se to přežít dá, ale horší je, že nastane čas, kdy to bude celé po tmě krom víkendu a to mě opravdu moc nenaplňuje ;-)
Taky praktikuju ježdění po tmě celoročně. Co se týče ježdění, tak to je samozřejmě lepší za krásného počasí, zas takový extrémista abych tvrdil něco jiného nejsem. Ale to že nepotkám za celou jízdu ani živáčka je zase úplně jiná liga, to si na tom užívám nejvíc :-)
HonzaRez: U nás cyklobuznastezky nevedeme. Až tak se náš kraj o menšiny nestará. Ale máš štěstí, že zrovna v tvém revíru ano a můžeš si tak užívat jízdy, které ti nenarušují heterosexuálové.
Já mám rád rána, když vyrážím do tmy a po cestě se začne rozednívat – to je fajn.
Nebo dlouhé letní večery, kdy zase člověk vyráží za světla a dojíždí za tmy.
Jazda na nocnych singloch je asi top vec, ktora ma bavi na bikovani. Praktizujem to aj v lete, a zvysok roka jakbysmet, detto v zime
HonzaRez: můžeš mi trochu přiblížit, v čem je ten zážitek tak úžasný, že ho řadíš k tomu nejlepšímu, co člověk může zažít?
Předřečníci mají jednostranný pohled na věc, nicméně jeden z nejlepších zážitků, jaký může být, je prázdná večerní cyklobuznostezka v lednu při teplotě –10…
Jízda ve tmě mi nic nepřináší, je to v podstatě jen celoroční nutné zlo při dojíždění do práce.
Jak píše Míťo, má to svoje kouzlo, ale to po pár vyjížďkách vyprchá. Ale naštěstí mám odpolední, případně na ranní končím v práci brzy, tak toho ježdění po tmě většinou moc není. Návíc ta doba, kdy jsem přes zimu bouchal kilometry je pryč a zařazuji i jiné sporty.
Vyjet si do slunečného dne je pro mě nejvíc. Ježdění potmě je z nouze ctnost, počin veskrze zoufalý. Ale co se dá dělat. Jedině čekat až přijde jaro :-) ,
