Juniorův barevňák

No, …plány byly takový, že postavím juniorskou raketu na karbonovým rámu Cube, který mi byl přislíben. Jenže, když jsou sklady prázdný a brát není kde, nepomůžou ani nadstandardní vztahy přímo ve vedení firmy Cube.

Co naplat, rozhlížel jsem se, kde se dá něco sehnat. Nakonec jsem v inzerci zakopnul o hliníkovej rám Author Ultrasonic. Chvilku jsem váhal, jestli nevzít karbon „Made in Ali“, ale nakonec jsem zvolil Ultrasonica. Tím se ovšem začaly rodit ústupky a kompromisy. Sice jsem díky tomu ušetřil značnou sumu, ale nemáme raketu.

Ustoupil jsem z nákupu karbonových výpletů, protože ty by na hliníku působily jako lakýrky od Tiffanyho k teplákovce Adidas. Požadavek na váhu výpletů však zůstal. K mýmu štěstí se syn do zelenýho rámu zamiloval tak, že ho měl těch několik týdnů opřený u postele čili s ním spal. To byl možná důvod, proč se jednoho dne přihnal syn s tím, že kola by prosil modrá. „Cože?! A puntíky by’s nechtěl?“ Nejspíš si je přál tak moc, že vesmír přání vyslyšel a do inzerce takové výplety poslal. Nechtěl jsem věřit svým očím! Váha výpletů 1495g, náboje Novatec, odlehčené špice a k tomu výprodejová cena sedm a půl. Za nový výplety! Do hodiny byly moje a syn skákal radostí. Dny plynuly, já lovil ve vodách Aliexpressu, na Bike-discountu a různě jinde. Vzhledem k okolnostem jsem se po dohodě se synem usnesli, že výtvor bude mít odpruženou vidli. Sehnal jsem novýho Axona. Přes známýho jinýho známýho za totální lidovku – za nákup. Za ty prachy bych ho vzal, i kdybych měl vidlici přidělat ke kávovaru. Vidlu jsem hned rozebral a vytunil jsem jí pomocí výměny negativních pružin, aby to makalo i pod třicetikilovým kouskem. Tady musím poděkovat místnímu členovi Sinpovi, že mi doporučili výrobce pružin a doporučil konkrétnější typy pružin. V rozpočtu sice zůstávalo pořád víc kaček, ale teoretická váha kola rostla. Tu mi průběžně hlídal excel a nebyl to teda hezkej pohled. Úsporu váhy nakonec generovaly výplety a systém tubeless, a taky „karbonizace“ pomocí Ali komponentů. Řídítka, sedlo, sedlovku pro mě vyrobil (asi) Chang Lee a hodil mi to do balíku.

Po nějaký době se opět přihnal syn. Že prej by na kole chtěl něco oranžovýho, protože tu barvu má rád. „Hele, klidně bych pro tebe někoho zastřelil, takže oranžovej díl? No problema!“ Co třeba čepice ventilků? Málo? A co gripy? Když se syn/dcera podívá na taťku očima plnýma radosti, štěstí a vděčnosti, když tě potomek obejme takovou láskou, že taje i titan, koupil bych klidně růžový. Tohle zatím neotcové nechápou a snad jednou pochopí.

Kliky jsem nechal u Matbikera zkrátit na normální dýlku a byl to taky poslední komponent, kterej jsme společně se synem na kolo montovali. Váha nakonec těsně pod deseti kily, takže jsem si oddechnul, no a syn je v sedmým nebi. „Stavbu roku“ holt až ve velikosti 29“.

EDIT 1.10.2022:

Stavba dostala hazku a řazení Shimano XT 8100 SGS, protože tyhle komponenty jsem sundal ze svého kola, kam šel XX1 AXS.