Pražské courání 4.0 (Žižkóóóv!)

Přidat foto

Tohle je rozhledna! A ne ty vaše krtince. (A taky je to megahnus).

Kongresové centrum Praha, vy barbaři.

Některé výhledy se mi neomrzí.

Nejsem rav, raw už vůbec ne, ani hybrid. Jsem prostě fešák.

Bratr Jan dává pozor, aby se ta lůza z Karlína a Libně necpala na Žižkov

Žižkov

Některé výhledy se mi neomrzí.

Viktorka Žižkov. Už to není o fotbalu, ale o tom kdo si namastí kapsu na pozemcích.

Na Jiřáku se opravuje kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, od Josipa Plečnika.

A z druhé strany.

Zahradní město, Spořilov a žižkovská věž.

Málem bych zapomněl, tohle je Polabí

Nedávno tady někdo přirovnal Žižkov k Polabí a tak jsem se zamyslel nad úrovní vzdělanosti v Čechách. Byl to člověk hájící e-biky, takže lze očekávat nějakou poruchu, v tomto případě pravděpodobně duševní. Srovnávat hrdé město Žižkov se zaostalým Polabím, které je výspou ukrajinských a ruských zemědělských lánů, patřícím do Asie, je zcela nepatřičné.

Zischkaberg, Zizkow, Veitsberg, Žižkov, se majestátně tyčí nad Prahou a je důstojnou protiváhou Pražského hradu na opačném břehu Vltavy. Nafoukaní měšťané, žijící ve čtvrti pyšnící se titulem Královské Vinohrady by mohli oponovat, že jsou důležitější, ale ti se jen dodnes nemohou vyrovnat s tím, že se Žižkov osamostatnil a svým významem je dalece předčil. Další pražské čtvrti okolo Žižkova, jako Karlín, Libeň, Vysočany, Strašnice, jsou jen vesnice, milostivě připojené k Praze.

Na Žižkově se narodila spousta vynikajících lidí. Třeba Jaroslav Hašek, Olga Havlová, Jaroslav Ježek, Jaroslav Marvan, Jaroslav Seifert a já.

Spousta známých a vynikajících lidí tu i bydlela. Edvard Beneš, Antonín Zápotocký, Jiří Šlitr, Toyen, Oldřich Nový, Vítězslav Nezval, Franta Sauer, Vlasta Burian, Jaroslav Foglar a já.

Život na Žižkově měl pár specifik:

Starší obyvatele Žižkova poznáte podle toho, že chodí předkloněni, s očima upřenýma na chodník. Chůze po Žižkově byla totiž jedním velkým kličkováním mezi spoustou hovínek, převážně od psů.

V bytech se topilo uhlím a na sněhu se skoro okamžitě vytvořila černá vrstva popílku. Venku jsme si plácali šedé sněhuláky a po chvilce sáňkování jsme vypadali jako horníci vracející se ze šichty.

Nejlukrativnějším povoláním byl uhlíř. Při každém závozu domácností dostal peníze do kapsy, aby vybral hezké kousku. Co jsem viděl, tak putny plnil jak mu to přišlo pod lopatu, vybíráním hezkých kousků se nezdržoval.

Jednou ze žižkovských specialit je ulice pojmenovaná podle anarchisty. Tím byl žižkovák Franta Sauer. Ten se spolu s Jaroslavem Haškem účastnil rekonstrukce bitvy na Vítkově. Událost se konala k 500. výročí a organizovali ji národní socialisté. Křižáci, mocně posíleni alkoholem a mohutně povzbuzováni diváky, husitům nakopali zadky a zcela je rozprášili. Celá akce skončila u soudu. Dalším z jeho činů bylo zorganizování stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a založení anarchistické skupiny Černá ruka. Ta by se asi líbila Pirátům. Vyhledávala volné byty a stěhovala tam nebydlící.

Další z žižkovských specialit jsou Žižkovské ženy. Ty vždy při oslavách 1. máje pochodovaly v čele průvodu a vytvářely živé obrazy. Nevím, co přesně vytvořily v jednom roce za obraz, ale komentář: Žižkovské ženy nesou na ramenou ocelové ptáky, mě utkvěl v paměti dodnes.

Jako kluk jsem si zapamatoval jiné žižkovské ženy. Domovnice. Jejich nohy, vytrénované taháním kýblů uhlí, se podobaly nohám tatranských nosičů. Pokud jsme byli přistiženi při nějaké lumpárně, nebylo úniku. Neúprosně nás stíhaly, a i bez mobilních telefonů se dokázaly domluvit a obsadit všechny východy z vnitrobloků. Po dopadení se do akce dostaly ruce, zocelené praním prádla na valchách a neustálým zametáním. V lepším případě jsme dostali pár pohlavků, nebo koštětem na zadek. Pokud bylo naše provinění horší, následovala obávaná otázka: Kde bydlíš? Lhát nemělo smysl, byli jsme uchopeni za ucho, krk nebo vlasy na zátylku a odvlečeni před rodiče. Zde, za mohutného oddechování a natřásání poprsí a kníru, následoval popis našeho zločinu, kdy rozbitý květináč byl v jejich podání zcela roven vraždě. Rodiče okamžitě sáhli po rákosce, řemenu nebo vařečce na praní, podle toho, co bylo zrovna v kurzu a bez ohledu na naše vysvětlování, se jali vykonávat trest. To vše pod dozorem domovnice, která, když jí začala vadit hlasitost našeho řevu, váhavě svolila, že už by to snad mohlo stačit.

Nedělní fotbal byl událostí, na kterou se těšil celý Žižkov. Hrálo se dopoledne. Viktorka v té době hrála 3. ligu, ale to nikomu nevadilo. Dostali jsme buráky, o přestávce výbornou opékanou klobásu a limonádu. Žlutou nebo červenou. Podle toho, co se narazilo. Po zápase jsme chodili do jednoho výčepu. Tátové u piva debatovali o utkání, my dostali další limonádu a pět korun na Jednorukého Banditu. Když jsme vyhráli, peníze se nám zabavily a dostali jsme lízátko a rychlokvašku. Při prohře jsme dostali lízátko, rychlokvašku a poučení, že automaty se nehrají. Doma jsme pak všichni dostali vynadáno, že jdeme pozdě, přejedli se těch hnusů a nechceme oběd.

(vloženo 7.6.21)

Komentáře

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Coural
Coural

8.6.21 08:53

Díky za komentáře, potěšily :-) . Jinak mám asi kliku, že sem nechodí Janes. To je hrdý Polaban a sežral by mě i s chlupama :-)

Reagovat
Aduldinho
Aduldinho

8.6.21 08:53

Kocour Mikeš
Kocour Mikeš

8.6.21 00:59

Krásné povídání, ač Prahu obecně nemusím, tohle mě dostalo! Fakt pěkný!

Reagovat
bara2
bara2

7.6.21 21:24

Krásné vyprávění o Žižkově.

A dík za fotky přibližující matičku Prahu.

Reagovat
doubeq
doubeq

7.6.21 20:37

Hezký :-) , zrovna poslouchám pražský rádio (Rockzone, co bych za něj v širých lánech dal) v Pardubicích, tak nevím jestli se naštvat nebo ne, ale jsem u vesnice daleko od Pardubic a geneticky mix Maďarska, Slovenska a Čech, tak asi dobrý :-D . Na Žižkově jsem v rámci práce střídavě bydlel. No a odnesl jsem si, že v Praze bydlet nechci, páč smrdí, Žižkov je samá balkánská verbež (tetička si vzala Kosovskýho Albánce, takže vím co říkám) . Ale na výlet je to fajn ;-)

Reagovat
kotew CZE JIHLAVA
kotew CZE JIHLAVA

7.6.21 20:30

Paráda a pobavilo :-) GJ

Reagovat
Kouba_2005
Kouba_2005

7.6.21 20:25

Skvělé fotky, parádní komentáře k nim a to vyprávění, to nemá chybu.

Reagovat
mum-on-bike
mum-on-bike

7.6.21 18:11

Něco z genů Jaroslava Haška určitě ještě poletuje v hutném žižkovském vzduchu. Šťastlivci je spolu s žižkovským popílkem a žlutou limonádou dokázali nasát, protřepat a naservírovat do macatého pivního půllitru svižné a vtipné čtivo. Třeba tohle :-)

Reagovat
hawrda
hawrda

7.6.21 18:10

Já to mám v téhle podobě.

Reagovat
Coural
Coural

7.6.21 17:31

hawrda: Žáka mám rád, ale tohle jsem nečetl, tak mám co dohánět. Vzpomínek mám spoustu, možná někdy nafotím a napíši pokračování :-)

Reagovat
hawrda
hawrda

7.6.21 17:20

Pěkně sepsáno, já se na Žižkově narodil a cely zivot zde ziju, takže mě tenhle report zahrál u srdce:).

Doprucuji napr tuhle četbu pro neznalé.

https://www.databazeknih.cz/…sveti-109045

Reagovat
Jirra
Jirra

7.6.21 16:38

Aduldinho: Ale v národních barvách :-)

Reagovat
Aduldinho
Aduldinho

7.6.21 16:26

@Jirra No nevím, celkem diskoška :-)

Reagovat
Jirra
Jirra

7.6.21 16:21

Hezké povídání, Žižkov já rád :-)

Výhled z Vítkova si občas vyšlápnu, ale Žižkovka víc fotogenická v noci :-)

Reagovat
Aduldinho
Aduldinho

7.6.21 15:54

Jinak krásně povídání! :-)

Reagovat
Aduldinho
Aduldinho

7.6.21 15:50

Některé výhledy se mi neomrzí viz slečna na dvojce :-D

Reagovat

Další galerie z kategorie

mum-on-bike 3
Cyklista61 4
člen 4
Tom.Kokee 5
plysovykozisek 27
Cyklista61 3