Komentáře
No, hlavní poselství je respekt k ostatním cyklistům a proto se zdraví…
Pokud to někomu překáží, nechť se chová, jak chce, ale ať to není jako dobytek…
Troombonen: Nesuď podle sebe :-) Zřejmě máš na to talent a taky jsi měl hodně možností mluvit francouzsky s rodilými, ale francouzská výslovnost fakt není považovaná za jednoduchou ani u nás, nemluvím jen za sebe – mají é, è, ê, jiné e, jiné r, mají vázání slov v řadě případů vypouští konce slov. Abys zněl hodně dobře v cizím jazyce, potřebuješ hlavně být v prostředí, kde jsou rodilí mluvčí. Já bych třeba mohl říct, že anglická výslovnost je jednoduchá – asi je, když jen chceš, aby ti bylo rozumět, Ale abys hodně dobrou nebo dokonalou výslovnost, zase musíš být hlavně v prostředí s rodilými. Já jsem kdysi strávil hodně času s rodilými mluvčími – anglická přítelkyně tady a roční pobyt v Anglii, kde jsem pracoval v anglické firmě a moje práce byla o komunikaci v angličtině. Ke konci pobytu v Anglii byla doba, kdy jsem občas zněl skoro jak rodilý mluvčí. Ale když slyším naprosto drtivou většinu Čechů mluvit anglicky, tak bych si je s rodilými mluvčími nespletl ani náhodou. Je to prostě tím, že nestrávili dost času v prostředí, kde jsou rodilí mluvčí. To asi platí pro každý jazyk. Dost jsme se odchýlili od tématu :-)
No člověče nevím, FR jsem měl na gymplu ještě za komoušů a pak malinko na vejšce jsem na jednu chodil, mezitím jsem jezdil stopem do Francie každý prázdniny… ač jsme měli českou profesorku, tak tohle říkala a měla pravdu, u sebe, i u mně… žádný jiný jazyk mi nešel tak dobře vyslovovat, Frantíci si mysleli, že jsem rodilák, dokud jsem se teda nezamotal do gramatiky, Není tam skoro nic nepravidelnýho nebo nezvyklýho, pokud vím, a Čechům to fakt jde, narozdíl třeba od Anglánů.
Tromboonen: Co se týká Anglie, nějakou dobu jsem tam žil a hodně se mi líbilo, kolik tam je různých dialektů na malém prostoru. Já byl na severu a nejhorší dialekt pro mě byl Scouse, ze začátku mně to ani neznělo jako angličtina. S jedním souserem jsem i bydlel :-)
Trombonen: Tvoji znalost francouzštiny neznám, ale absolutní nesouhlas s jednoduchostí správné výslovnosti a zvuků. FR má pro nás doslova zvukolamy nebo jazykolamy, jak chceš. Když se do toho trochu ponoříš, poznáš. Na jazyky blbej nejsem a mám docela hudební sluch.
daldrum: záleží odkud jseš a jak jseš blbej nebo dobrej na jazyky/přízvuky, zorovna FR je pro nás Čechy třeba hrozně jednoduchá na zvuky/výslovnost, na gramatiku už tolik ne, co dneska všechno převálcovala superjednoduchá anglina (základy jednoduché, pak znít jako rodilý mluvčí třeba v Anglii skoro nemožné, ještěže tam maj tolik různých dialektů…). Nadšenkyně do cyklistiky zrovna ve FR samozřejmě bude vyslovovat dokonale :) Nebo byla z FrankoKanady, Belgie, atd :)
Si vzpomínám, jak jsme jeli jednou (tehdy zrovna jen ze Saultu) s kamarádem na Ventoux, v klidu, a jak nás hned dole v lese, kde je to mírný, předjel cyklista a vesele, míjeje nás, pozdravil právě tím intonačně stoupajícím zpěvným BONJOUR! Zdvořile jsme mu odpověděli. No, když jsme pak nahoře pod observatoří zas míjeli v závěru kopce jeho, na naše bonjour nám teda neodpověděl…
Tromboonen: tak je to možný, bylo to jen pozdrav, ale měla v každým případě perfektní francouzský přízvuk. Jinak u tolik často používaného slova bonjour jsem si všiml, že hodně cizinců při vyslovení bonjour nemá pochopitelně to krásné francouzské R (není to stejný jako ráčkování, možná takový kontrolovaný ráčkování), ale má hlavně i jinou intonaci, klesavou, zatímco typická jejich je stoupavá. Klesavá prý znamená blbou náladu :-)
cizinci myslím jako sobě neznámí… ne nutně z cizí země, ale i ti se to brzy naučí.
Jenže ve Francii se kromě velkoměst běžně zdraví i cizinci třeba na ulici, trochu jiný prostředí… a ta tůristka, kdoví jestli francouzka, Tě možná považovala za frantíckého profíka cyklistu v tréningu :)
Nezdravím vždycky (často na stezkách, když je tam provoz), ale když mě někdo pozdraví, pozdrav samozřejmě opětuju. To samé očekávám v opačném případě. V Krasu od Bílovic potkávám na Canyonu borca jezdícího zásadně bez přilby, co nikdy neodpoví, aspoň to není vůbec patrný. Už jsem si zvykl a při každém dalším setkání si říkám, jestli dneska odpoví – neodpoví. A ve Francii jsem si zvykl zdravit i chodce-turisty, které jsem někdy minul na silnici – když jsem poprvé uslyšel bonjour od jedný francouzský turistky stojící v kopci u silnice, tak mě to celkem překvapilo :-)
Cyklisty zdravím a je fuk jestli mají bike nebo žiletku. Taky mávnu řidiči jako poděkování za ohleduplné předjetí.
27.1.19 18:11
Už zas zdravení? Běž radši jezdit.
Nepovažuji se za společensky nezdvořilého a na případný pozdrav vždy odpovím (stihnu-li to). Ale primárně zdravím jen kamarády, případně (z pocitu sounáležitosti a soucitu) cyklisty starší, než jsem sám. Těch druhých ostatně zas tak moc už nepotkám. Ale jinak mi to zdravení na stezkách, silnici a tak přijde někdy tak trošku srandovní – vždyť jezdit na kole je přece úplně normální a když někam jdu, taky nezdravím jak Krokodýl Dundee v Novém Yorku úplně každýho, koho potkám… :)
Když jedu na silničce, tak mě na pozdrav neodpoví lidi na biku a obráceně. A teď se v tom vyznej :))
U nás v okolí Kyjova tedy zdraví skoro všichni a to včetně místních eliťáků Lojzy Kaňkovského, Bártiče, Lechyho, Grubera, Bouďase a dalších. Např. Honza Bárta většinou zdraví se širokým úsměvem hlasitým a zřetelným „ahoj“.
Já sám, neb jsem slušně vychovaný, se snažím zdravit každého, koho potkám, cyklisty, běžce, na cyklostezkách maminy s kočárky, banky venčící psy, v lese na tur. stezkách pěší turisty. A funguje to.
Zajímavý, mě (na žiletce) zásadně neodpovídaj lidi na biku, co maj rodla přes půl silnice a seděj roztažení a zvohlý (a jedou po silnici)…
Stejná zkušenost. Asi by žiletkářům spadla tepovka kdyby odpověděli na pozdrav :)
Asi tak… když jsem na biku a potkám někoho na silničce, tak mě většinou neodpoví. Lidi na biku vždycky.
