Javorníky od Zděchova na Portáš, Marikovské traildorado

TL;DR: Je to tam super a fotky toho možná nejmíň známýho najdete stejně jinde :-) (trail-busters, bike-forum)

---

Někdy po čtvrté ranní jsem vypadl z domu s tím, že kdyžtak stíhám v pohodě prezentaci na Kopřivnickej Drtič. Ale jelikož jsem dost podrobně prozkoumával trasu a zároveň se dozvídal o s davem Drtiče nekolizních Javorníkách, nejspíš jsem měl jasno už před Vyškovem – tam jsem teda směr Olomouc z D1 nesjel a fičel směr Zlín, Vsetín.

V Huslenkách slunečný ráno, místy se válí ještě mlha, předpověď dobrá, takže těžší záplety s gumama do bláta nechávám spokojeně v kufru a vyrážím směr „Trail Tanečnice“ u Zděchova. Zpětně bych ten čas investoval asi jinak – výjezdovky buď rozdrbaný lesáckejma autama nebo (nahoře) zarostlý, docela výšlap a za čtyři minutky je člověk dole v dědině. Příště radši zkusím Pulčínské skály.

Ze Zděchova to beru po žluté a hned zelené TZ a to už je jiný kafe. Nádherný výhledy na louky, lesy, pastviny a řídce roztroušená obydlí, přeměna na jednostopou pěšinu, no a první krátký tlačení. To jsem ještě neměl šajnu, kolik toho bude. A nejlehčí převod 36–42 jsem furt pokoušel palcem dostat na neexistující lehčí :-).

Šerklava, Butorky, Valašská Kyčera – naprostá paráda. A to jsem si už říkal, že hraniční červené u Sulova a u Polomky se nemůže nic vyrovnat. Tady to není lepší, tady je to jiný, ale taky parádní. Makyta se bez tlačení neobejde, ale odměna je sladká. Nahoře krásný, sjezd a následnej singlík po červené taky fajn. Z Papájskýho na Krkostěnu zas trochu ochodím botky, ale s tím se počítalo. Na Kohútku už je to celkem odpočinovka s výhledy.

Na Portáši se snažím dostat do hlavy mapku Marikovskýho singlu, ke kterýmu je tam překvapivě ukazatel, a do žaludku výbornej a nečekaně velkej švestkovej koláč. Po chvilce prudkýho sjezdu po modrý zašitou cestičku „Traildorada“ najdu a pak se mi celkem daří na ní držet přes několik rozcestí. Jednou jedu blbě, ale na dvě vracečky zase nacházím, ztrátí se mi to definitivně až u sjezdovky Ráztoka. Stejně už su mrtvej, přece jen 27,5“ XC HT není na todle asi úplně optimální. A z těch zarostlejch pasáží mám pichlavý semena trav všude, takže lezu do potoka vedle silnice.

Po pár kilometrech nudnýho stoupání to zase začne – tentokrát pěkně značený modrou TZ a hlavně pod jakejmasi skalkama řekl bych ještě epesnější než v prvně jeté části. Akorát ta bouřka nemusela bejt. Ikony s tvrdou směsí na mokrejch kořenech nic moc, na držku jdu ale až na jakési mokré trávě, pod kterou kupodivu kousek chyběla pěšina. Ale dobrý, projedu kolem jakejchsi kořeňů s víc trail kolama a velkým loveckým psem a čeká mě asi nejblbější tlačení dne zpátky na Portáš. Navíc ten hang solidně klouže.

Strašně přežranej z výborné česnečky s uzeninou a borůvkovejch knedlíků se vracím na Krkostěnu a tam sjedu do údolí po místy pěkné a místy nic moc modré TZ. Místo pod Čerňanskou Kyčerou za to ale určitě stojí. Kolo ještě způlky umejvám v Bečvě a to už su po cyklostezce zpátky na startu. Kupodivu mě z toho druhej den nebolely nohy, ale pazoury – předloktí a ramena jako po kole nikdy. Holt Javorníky pro mě měly hodně poprvý.