smrt v beskydach

Po tech nekolika stodvacitkach z poslednich dni jsem se z fm do frydlantu rozjizdel dost ztuha. Cestou z frlonta na lysu jsem ztratil silu v nohach a moralku. Nez jsem se z lyse skodrcal na visalaje, tak jsem jako kompenzaci za ztracenou silu v nohach a moralku obdrzel krece do ruk aj noh. Z visalaji na bily kriz jsem to po modre turisticke jaksi z poslednich rezerv po tych sutriskach vyjel. Z bileho kriza dolu na bilu se zdalo ze chytam druhy dech. Z bile na lhotsku jsem to vychrcel v rezimu tri mozkovych bunek (unava, bolest, treti bunka mezi tim prepina). Jak jsem se skulal tech 30 km dolu, nemam sajnu ani naznakem. Prisel jsem k sobe az ve fm u zida, kde jsem zjistil ze oproti planu mam hodinu naskok. Jelikoz vedomi a mysl byly v te chvili prokazatelne v uplne jine, blize neurcitelne dimenzi, prislo mi jako moc fajn napad dat si jeste dvacku kolem mesta. Pak mi rekli ze dnes byl s krutym prehledem letos zatim nejteplejsi den. Cimz se dostavam ke zlatemu hrebu meho sdeleni: Na snimku mj. vidite to zatim absolutne nejlepsi pivo ktere letos kdo uvaril, natocil a vypil (carek si nevsimejte, sherloci, ja tu mam zatim prvni).