1. Bike-forum.cz
  2. Fórum
  3. Bydlení a život
  4. Zelené střechy a věci kolem

Zelené střechy a věci kolem

166 nepřečtených
Do oblíbených Blokovat
  • Baba-Ji 3.3.2023 10:48

    Řeší se tu kde co, tak co nezměrný okruh témat nezastřešit… zelenou střechou :)

    Rekonstruuju dům a na nově dělanou přízemní přístavbu chci dát plochou zelenou střechu.

    Přístavba je napočítaná na zelenou střechu o mocnosti substrátu po zeleň cca 12–15 cm.

    Řeším teď v zásadě dvě věci:

    • jít do ploché (zelené) střechy s klasickou atikou, nebo zvolit bezatikovou variantu? Co je výhodnější?
    • jakou zvolit hydroizolační vrstvu střechy – natavovací pásy, PVC nebo lépe TPO/FPO fólie a nebo EPDM guma

    Věřím, že jako ve všech zdejších tématech se i k tomuto tématu tady najdou tu odborníci nebo támhle majitelé zelené střechy, kteří se rádi podělí o cenné zkušenosti :).

    0 2
    Zpět Reagovat
    • MirosPikos 3.3.2023 11:03  

      Co myslíš tím výhodnější u té atiky?

      Brácha si tím teď prošel. Garáž s plochou střechou. Moc na tom nešetřil, chtěl to mít pořádně. Je to spíš atomovej kryt. Nicméně, co se izolace týká, tak dával napřed natavovací pásy a přes ještě TPO fólii. Kdyby byl zájem, mohu nafotit výsledek. Už to má osázené, jen zbývá dodělat zakončení u koryta…

      0 0
      Zpět Reagovat
    • Florenc 3.3.2023 12:48  

      Já to mám udělané takto podle obrázků.

      Zkušenosti:

      • první 2 roky jsem tam měl jenom folii a další 2 roky tam byla celá skladba, ale bez řízků
      • před rozhozem jsem to opravdu pečlivě vyplel, drobné trsy náletové trávy jsem nechal pro zpestření
      • znovu již jsem neplel a ani tam žádný plevel nevidím (nepřežije sucho v létě)
      • v létě a na podzim když jsou rozchodníky narostlé, je to fakt pěkné
      • substrát barví vodu do hněda (všechny a od všech), na funkci splachování to ale nemá vliv
      • postupně se barva vyplavuje a po asi 3 letech vypadá voda v záchodě jako normální (pokud se v substrátu začneš přehrabovat, nebo dosypávat vyfoukané rohy, běží 2–3 roky znovu)
      • 25m2/os. této střechy a 0,9m3/os. akumulační nádrže nám pokryje malé/velké spláchnutí 3,0/7,5L po celý rok (pitnou jsem splachovali jen chvíli na jaře 2021)
      3 1
      Zpět Reagovat
      • Baba-Ji 3.3.2023 14:08  

        Super, díky za skladbu. Vidím, že máš po okraji kačírek. ten si od substrátu dělil klasicky kačírkovou lištou, nebo nějakým jiným řešením?

        Jinak vodu zatím plánujem používat jen na zálivku zahrádky, ale uvidíme, třeba se necháme inspirovat (používáš nějakou technologii úpravu vody před použitím na splachování?)

        0 0
        Zpět Reagovat
        • Florenc 3.3.2023 15:26  

          Poslední geotextilie se pokládala až po kačírku. Tou byl tedy zakrytý a během rozhrnování se do něj nedostal žádný substrát. Pak jen doladit rukou linii a zastříhnout nůžkami. Pokud by bylo hodně cm substrátu, pak tedy asi kačírek až po substrátu.

          Nádrž je podzemní betonová a jde tam voda jen ze střechy. Povrchovou vodou by se do systému dostaly splaveniny ze zahrady, např. jílu a ty se pak skončí na dně v nádrži jako kal, případně ve filtru. Mám tedy jen jemný filtr 100μm a 1× za rok mu otočím na proplach.

          1 0
          Zpět Reagovat
          • Baba-Ji 4.3.2023 21:58  

            Na fotce vidim i konec atiky, takze soudim, ze tam bude asi okap, ten si resil jak?

            Coz mne vede i dalsimu dotazu :) …proc jsi volil takove reseni okraje strechy, jake mas, tedy nizka atika ze tri stran? A neprudil projektant nebo urady s tim, ze atika ma byt min. 150 mm nad rovinu (zelene) strechy?

            0 0
            Zpět Reagovat
            • Florenc 5.3.2023 19:11  

              Vepředu jde skladba až k oplechování atiky, po stranách zůstává atika rovná, ale skladba je ve spádu, no a vzadu je ukončovací lišta a okap, žádné složitosti.

              Nejsem stavař, ale dle mého nemá extra smysl dělat o 150mm vyšší atiku jen proto, že je to někde napsané. Hele norma je doručení a závazné jsou jen ty požární.

              0 0
              Zpět Reagovat
              • tompca 5.3.2023 20:14  

                Atika se řídí ČSN normou – Navrhování střech (není to žádné doporučení, ale závazná stavebni norma pro projektování – číslo normy z hlavy nedám), co si matně pamatuji, tak u atiky není v ČSN žádná závazná výška , jedině vyspádovaní dovnitř od fasády s min. sklonem 3°. Většinou se dělá výška od 150mm do těch 300mm. Při menší výšce hrozí za větru a deště, že voda půjde přes atiku a poteče po fasádě (což udělá pěkně mapy), větší jak 300mm se moc nedělá, kvůli složitějšímu (dražšímu) uchycení svislé hydroizolace. Kromě stavební ČSN musí samozřejmě splňovat závazné požární normy, ale to je složitější spíše tam, kde případně objekt sousedí s nějakým jiným.

                0 0
                Zpět Reagovat
                • Florenc 5.3.2023 21:54  

                  Není pravda. Závazné jsou jen Vyhlášky a Nařízení vlády. A v těch může být odkaz, že nějaká věc má být řešena podle ČSN, no a pak ta ČSN je teprve závazná. Projektant někdy využívá v projektech i řešení, které nejsou uvedeny v ČSN, to je většinou přebírá od nějakého výrobce nebo dodavatele technologie. U té atiky se bavíme o detailu stavby. Kde bysme vývojově zůstali, kdyby projektanti jenom čekali, až se nová technická řešení nebo technologie propíšou do ČSN norem. Normotvůrci tomu samozřejmě rozumí a proto se takovéto konkrétní obrázky obvykle popisují jako „příklady typických řešení“, aby zůstal prostor i na jiná technická řešení.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • tompca 5.3.2023 22:35  

                    Vychází to z samozřejmě z nařízení EU (takže i novinka, která není v ČSN musí splňovat předpisy EU), pak nařízení a vyhlášky vlády ČR. většina stavební výroby a materiálů podléhá ČSN, ve všech těch nařízeních a vyhláškách vlády je každý druhý odstavec zakončen " je dána normovými hodnotami".

                    Co se týká konkrétně té atiky tak je zmiňována v normě ČSN 73 1901–1 Navrhování střech – Část 1: Základní ustanovení a to jsem si pamatoval dobře z praxe, že musí mít ten minimální sklon, o nějaké min. a nebo max. výšce ani slovo.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kejda 17.3.2023 00:27  

                      Ještě doplním k tvému příspěvku, k tomu (ne) dodržování norem. V odstavci níže je velmi elegantně vyřešeno, jak vynutit dodržení například normy spádu ploché střechy 3%. Stačí ve Smlouvě o dílo napsat, že dílo musí splńovat ČSN normy a v tom okamžiku vzniká povinnost normy dodržet…

                      kopie : "Novela zákona č. 22/1997 Sb. (provedená zákonem č. 71/2000 Sb.) výslovně uvádí, že česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování.

                      Existují však případy, kdy povinnost dodržovat požadavky uvedené v normách vyplývá z jiného právního aktu. V našem oboru se jedná o smlouvu. Tedy pokud je ve smlouvě uvedeno, že „dokumentace bude navržena v souladu s platnými ČSN / stavba bude provedena v souladu s platnými ČSN apod. a případné odchylky se budou řešit dodatky“ – v případě takové smlouvy se stávají všechna ustanovení platných ČSN pro projektanta i zhotovitele stavby závaznými."

                      1 0
                      Zpět Reagovat
              • Baba-Ji 5.3.2023 20:50  

                Asi jsem to blbe napsal s tou atikou. Nejde samo o vysku samotne atiky, byt neprimo vlastne ano. Jde o to, ze by atika mela byt zahydroizolovana do vysky min. 150 mm nad povrch (zelene) strechy, cimz se da rict, ze by atika mela mit minimalne tech 150 mm nad strechu.

                Takze ofiko to mas asi jako bezatikove, jen s vyvysenym okrejem :) …bo tak neco

                0 0
                Zpět Reagovat
                • tompca 5.3.2023 21:00  

                  Ta hydroizolace musí jít vcelku přes atiku (nejjednodušší řešení bez napojování izolace na svislé štěně atiky) + na atice ještě třeba oplechování, kdybys ji ukončil na ni, tak voda půjde do konstrukce atiky a pak dalšími vrstvami konstrukce dolů.

                  U té „zelené“ střechy nemusí být atika extra vysoká, nehrozí při dešti a větru přetok vody přes atiku na fasádu, většina vody se zachytí v té „zelené“ vrstvě.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • scoty 5.3.2023 21:05  

                    Jak je ten atikový plech přikotvený k atice?

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • Baba-Ji 5.3.2023 21:11  

                      Jsou tam eva plechy. Prvni je prikotveny vrutama shora do atiky, jsk je videt v rezu. No a druhy plech je nasazeny/„navle­ceny“ na ten prvni prikotveny. Takze ten vrchni plech neni nikde perforovany.

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                      • liborg1982 5.3.2023 21:17  

                        Nebo přímo vrutem skrz (vrut s těsněním) a přes něj lepená krytka.

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                        • Baba-Ji 5.3.2023 21:27  

                          Taky se da, ale za mne nic moc reseni. Ja komentoval situaci na rezu vyse, to mbe prijde jako nejlepsi reseni.

                          0 0
                          Zpět Reagovat
                          • liborg1982 5.3.2023 21:40  

                            To řešení funguje a s ohledem na vývoj kvality řemeslníků bude čím dál častější.

                            Kdo by se drbal s priponkama a tak dále, když to může vrtnout přímo?

                            Na druhou stranu, pak řemeslníka vlastně nepotřebuji a udělám to sám. Doma mi to tak drží necelých 20 let

                            0 0
                            Zpět Reagovat
                            • Baba-Ji 5.3.2023 21:45  

                              Ja ted byl u kamarada na strese takove male pristavby vchodu do domu. Ten dum ma taky tech 15, max 20 let. A tna oplechovani atiky tretina vrutu s tesnenim povylezana…

                              0 0
                              Zpět Reagovat
                            • tompca 5.3.2023 21:47  

                              Právě podle detailů poznáš řemeslníka, a ten se s těma příponkama po 250 mm drbat bude nebo to bude kotvit pomocí pomocného plechu.

                              Klempířský vrut s těsněním+nalepená krytka pro svislou konstrukcí ok, ale na vodorovné to riziko protékání podle mě je.

                              1 0
                              Zpět Reagovat
                      • scoty 5.3.2023 21:19  

                        Jako vrutama přes hydroizolaci?

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                  • kejda 12.3.2023 22:10  

                    Tenhle detail je vcelku zbytečný v případě fólie, kdy je fólie ukončena – navařena na atikovém plechu. Pokud samozřejmě zákazník netrvá na třeba hnědém lakovaném plechu na atiku. Jinak ten systém s příponkou je zbytečně drahý a u poplastovaných plechu nemá smysl vůbec.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
      • tomvv 5.3.2023 18:21  

        Nevíš kolik je zátěž té střešní konstrukce na m2? Chtěl bych předělat starší střechu a nemám vůbec představu.

        0 0
        Zpět Reagovat
        • Florenc 5.3.2023 19:30  

          To nevím, možná to bude zmíněné někde tady https://www.zelenestrechy.info/

          Pro návrh rekonstrukce doporučuji najít si projektanta stavebního.

          0 0
          Zpět Reagovat
        • cibi 5.3.2023 19:46  

          kdysi jsem se setkal s hodnotami

          150kg/m2 (tenká vrstva+ např rozchodníky)

          350kg/m3 (tuším 15cm vrstva+ tráva)

          0 0
          Zpět Reagovat
        • goofy 5.3.2023 20:40  

          Doporučuji se zeptat svého statika. Nevím jak moc starý je to objekt, ale tam by to chtělo kompletně posoudit.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • Florenc 5.3.2023 22:02  

            Tak statik mu nebude navrhovat skladbu, dělat stavební půdorysy atp. Myslím stačí, když kontaktuje stavebního inženýra (může mít kamaráda s VŠ). Oni si zvládnou posoudit jednoduchou konstrukci i samy. A pokud by to byl nějaký špek, tak zase „svého“ statika mají, který pro ně obvykle obratem posuzuje.

            0 0
            Zpět Reagovat
            • goofy 5.3.2023 22:47  

              A psal jsem někde, že mu statik bude navrhovat skladbu? Pokud řeší hmotnost, tak předpokládám, že skladbu už nějakou má, a statik mu to posoudí včetně zhodnocení únosnosti daného stropu… No nebo mi je jasné, že nemá, ale pak je celá tato otázka v podstatě zbytečná, protože si hodnoty můžeme vycucat z prstu. Proto jsem psal, že by to chtělo komplet posoudit, a tím jsem myslel vzít to od návrhu střechy až po danou statiku… Pokud si nějaký projektant lajzne návrh přitížení střechy na starém baráku bez statiky, tak to je frajer. U nás se toho bojí i kdejaký statik.

              0 0
              Zpět Reagovat
              • Florenc 5.3.2023 23:03  

                Za poslední věta je dobrá :-)))

                0 0
                Zpět Reagovat
                • tompca 6.3.2023 05:24  

                  Ale pravdivá, do té staré konstrukce nevidíš a nějaké tabulkové hodnoty pevnosti a vlastností daného materiálu už dávno nemusí platit. A až budeš mít „kulaté razítko“ a budeš jednou nohou v kriminále, tak si každé své rozhodnutí sakra promyslíš.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
        • Baba-Ji 5.3.2023 20:56  

          To ne ruzne.

          Daji e koupit hotove „stavebnice“, kde je vyska substratu snad nejakych 5 cm a vaha je pak cca 50kg/m2. Takze od toho bych se odpichnul. Ono jeste zalezi, jaky substrat se pouzije, to taky ovlivni vahu zelene strechy.

          0 0
          Zpět Reagovat
        • tompca 5.3.2023 21:25  

          Na to asi zapomeň, ta střešní konstrukce je navrhována na určité zatížení (vlastní váha konstrukce, zatížení pochozem, sněhem apod.) podle ČSN + rezerva.

          Pro představu 1m³ mokré zeminy váží cca. 2.2 tuny, tj. vrstva 10cm 220kg/m², zatížení sněhu se počítá podle oblastí 60–320kg/m².

          Samozřejmě musíš mít statický posudek a stavební povolení (zasahuješ do nosné konstrukce a měníš její vlastnosti) a pod to se ti těžko statik podepíše, zvláště jestli je to nějaká starší stavba, musel by jsi třeba zesilovat konstrukci a to se pěkně prodraží.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • Baba-Ji 5.3.2023 21:34  

            Tva uvaha je spravna do te miry, ze na zelene strechy se nepouziva (bezna) zemina(pokud nemas nejakou hodne intenzivni s bujarou a vzrostlou zeleni typu keru az stromku apod.), ale specialne umychany substrat. Ten je casto spis smes kameni, vylehcovaciho kameniva (liapor, drcene cihly,…) a neco malo zeminy. Ale spis min nez vic.

            Takze ta vaha nasakleho substratu pak neni tak hrozna, protoze prevazna cast vody protece substratem do drenazni vrstvy a pryc ze strechy.

            0 0
            Zpět Reagovat
            • kodyz 5.3.2023 21:50  

              U extenzivní zelené střechy se dá pobybovat od 95kg/m2 po 260 kg/m2 což odpovídá vrstvě 5–15cm. Optimální podmínky pro úspornou střechu splňuje střecha s povoleným zatížením 130kg/m2

              0 0
              Zpět Reagovat
    • goofy 5.3.2023 20:38  

      Ad atika: to přece záleží na požadované estetice, spádování a řešení odvodnění střechy. To už bys snad měl vědět, ne? ;-) Pokud ti jde o výšku, tak to bych tam dal aspoň 100 mm… 150 mm raději.

      Ad izolace, tak pokud máš na EPDM, tak bych neváhal a šel do toho. Pokud ne, tak aspoň nějaké TPO/FPO. Asfaltu bych se vyhnul.

      0 0
      Zpět Reagovat
      • Baba-Ji 5.3.2023 21:19  

        Nejvic zvazuju EPDM a TPO.

        Otazka je, jestli EPDM ma opravdu deklarovanou zivotnost.

        TPO prej vydrzi o tretinu dyl jak PVC a EPDM dvakrat tak dlouho jak PVC. Z cehoz vychazi TPO cca 30 let a EPDM 40–50 let. Takze pokud by to tak bylo, vychazelo by to z dlouhodobeho hlediska vyhodneji pro EPDM.

        Navic se mne libi, ze EPDM jde pouzit jako jedna celistva plachta na celou strechu, cili zadne svarovani nebo lepeni a vznik potencialne rizikovych mist.

        0 0
        Zpět Reagovat
      • Florenc 5.3.2023 22:06  

        Asfalt snad nejhorší, z čeho lze udělat plochá střecha, to rostliny prorostou po pár letech. Klasický vtip právě z doby minulé, kdy se dělalo asfaltem:

        Jaké jsou 2 druhy plochých střech? 1– ta, do které teče 2– ta, do které ještě neteče :-)

        0 0
        Zpět Reagovat
    • kodyz 5.3.2023 21:34  

      Ahoj, chtělo by to víc informací. Jak velká střecha to bude, nějaký půdorys není ? A jak psal goofy, atiku řešit podle způsobu odvodnění.

      Jinak náplň mojí práce je vyhledávání poruch na plochých střechách, kontrola díla před převzetím atd. a proto se rovnou zeptám, je zelená střecha nutnost? Nestačil by jen kačírek? :) ušetří to hodně starostí do budoucna.

      0 0
      Zpět Reagovat
      • Baba-Ji 5.3.2023 21:42  

        Strecha na prizemni pristavbe, rozmer 5,5×10,5 m. Nosna kontrukce strechy – KVH tramy a zaklop z OSB a preklizky. Spad uvazujem cca 2,5 %.

        Odvodneni nekde pri delsi hrane strechy. Pokud bude cela jednospadova, pak formou zaatikoveho zlabu, nebo okapu (pokud nebude atika). Vpust by sla taky, ale to uz by se musely delat tri spady a to se mne nechce resit (ano, vim o existenci spadovych klinu ;))

        Obecne mam ale w atikou na pochozi zelene strese problem, ze dela takovy, pro mne, debilni plutek/ohradku okolo strechy 0:)

        0 0
        Zpět Reagovat
        • Florenc 5.3.2023 22:13  

          Nějaký plůtek tam mít vždycky budeš, pokud tedy nebude i atika ve spádu? :-)

          0 0
          Zpět Reagovat
          • Baba-Ji 5.3.2023 22:17  

            No lze udelat i bezatikove a pak tam plutek nebude. Ale pak je zpravidla videt pri bocnim pohledu na budovu, ten spad strechy. Kdyz by byla vpust uprostred strechy, pak by ani u bezatikoveho reseni nebyl spad strechy videt.

            0 0
            Zpět Reagovat
            • Florenc 5.3.2023 22:28  

              Tak stavaři navrhují i prostý spát střechy a na konci vodorovný střešní žlab a uprostřed vpust. Pokud tedy budeš mít spád střechy vytvořený nosníky, tak atiku po stranách navrhneš ve spádu a pokud na konci nechceš okap, protože to bude pohledové, tak ten žlab. Profil žlabu však musí být nějak nakombinovaný s těmi nosníky, což bude asi oříšek.

              No to už já neznám a nevím, jestli je to reálné. To ti řekne právě stavař, který ti přístavbu bude navrhovat a kreslit.

              0 0
              Zpět Reagovat
              • Florenc 5.3.2023 22:32  

                Minimální spád pro fóliovanou střechu výrobci uvádějí snad 1,0%. Když navrhneš 1,5%, tak spád atiky sice vidět bude, ale řvát okolo to asi úplně nebude. No a na ty rostlinky fakt šlapat nemůžeš. To bys tam musel mít desítky cm substrátu a udělat anglický trávník.

                0 0
                Zpět Reagovat
                • kejda 12.3.2023 21:50  

                  Dnešní norma 3%.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • BSA 12.3.2023 22:57  

                    tvl to by měli dávat číst architektum co mi dávaj modely s nulovým spádem

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kandik psi zub 13.3.2023 07:10  

                      Jojo. Mozna radsi jeste vic, pro jistotu. A atiku aspon pul metru. A prubezne se bicovat po zadech normou dle vlastniho vyberu :)

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                    • kejda 13.3.2023 20:21  

                      To víš, dneska se každý jistí. Doporučují v projektu min 2% a úplně dole najdeš noticku, že dle normy je ideální spád 3%, v opačném případě „hrozí riziko výskytu kaluží“. :))

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                  • Florenc 13.3.2023 22:49  

                    To přeci neznamená, že to tak echt musí udělat

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • BSA 14.3.2023 08:17  

                      Tahle není závazná, pokud se nemýlím, takže na vlastním domě to můžeš udělat jak chceš, na vlastní zodpovědnost…

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                      • kejda 14.3.2023 10:10  

                        To každopádně. Ale dodavatele polystyrenu se tím jistí, aby náhodou nebyla reklamace kvůli tomu, že tam stojí kaluže

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                        • kandik psi zub 14.3.2023 10:18  

                          kaluze pro polystyren hrajou roli jen v inverzni stresni skladbe ne? Jinak to neni polystyrenovo problem. Ja si myslim ze to totiz neni vubec problem. Hydroizol ma izolovat. Pokud to nedela, je nemocna a ma se opravit. Tyhle hry se spadem usti jen do situace, kterou jsem sam zazil. Spatny PVC, popraskalo tesne nad stykem stresni roviny a atiky, takze spokojene izolovalo pri kazdym destiku. Pak prislo letnich 50mm za hodinu, a vodu ze strechy jsme chytali do drezu v kuchyni – protoze ten slavnej spad to drzel az sem.

                          0 0
                          Zpět Reagovat
                          • BSA 14.3.2023 11:01  

                            No, a když tam ty kaluže máš, tak tím v podstatě inverzní skladbu děláš, ale jako bonus je máš na studený straně. Pokud si pamatuju, ve stavební fyzice nám říkali, že taková kaluž působí jako úplná parozábrana. Takže bys s tím měl počítat ve výpočtu difuze, máš úplně jiný parametry vnějšího prostředí. Ale kovanej v tom nejsem, zas tak často se s tím neprdím.

                            0 0
                            Zpět Reagovat
                          • kejda 14.3.2023 12:30  

                            Díváš se na to v hodně amatérské rovině. Základem je vždycky, aby voda co možná rychle odtekla a neshromažďovala, na což má vliv samozřejmě spád. Kaluže v případě nezatížené střechy zrychlují degradaci fólie obecně, chytají prach, bordel atd. Je lepší mít střechu bez kaluží nebo aspoň ne moc hluboké.

                            Chyby v pokládce PVC nemají se spádem nic společného, to je prostě chyba pokládky. Když bude díra v kaluži, tak to teče okamžitě. Když mimo a je větší spád, voda pronikne dovnitř v mnohem menší míře.

                            Obecně si myslím, že 2% jsou minimum.

                            Klempíři, kteří dělají okapy v 0,5% spádu, což prý taky stačí, a taky proto, aby to nevypadalo blbě zespodu, tak taky neřeší následně, že žlab nestíhá a při větším prudkém dešti přetíká…

                            0 0
                            Zpět Reagovat
                            • kandik psi zub 14.3.2023 12:52  

                              na vysvetleni – za rovnou strechu povazuju pouze strechu se sterkem nebo zelenou, ostatni = odhaleny spady povazuju za blbost. A jasne, pokud tam vznikaj louze, tak se do nich chyta bordel atd atd, coz neni nejspis dobre. U strechy se zasypem, tj. chranenou geotex, tohle nenastane.

                              A k tvrzeni ze " kaluze" potazmo dlouhodobej kontakt s vodou degraduji izolaci – co by me fakt zajimalo, co chudaci stavby v oblastech kde je poradnej srazkovej nasup. Co izolace pouzivany ne jako stresni, ale jezirkovy. Co izolace pouzivany ne jako stresni, ale zemni. Jako chudak asfaltovej pas na strese, protoze jeho spoj je oziranej louzickou a asf pas permanentne zkousenej zemni vlhkosti resp. primo vodou, ten ma bejt v pohode, spad nespad :) A nebudem si tady tvrdit, ze izolace do zeme nebo do jezirek jsou jiny nez ty strese, doufam. Principielne, materialni podstatou, a zpusobem spojovani (tedy i potencialem chyby) jsou totozny.

                              Amaterskou rovinu si po vlastnich (casto vlastnorucnich) zkusenostech s radosti ponecham :)

                              0 0
                              Zpět Reagovat
                              • kejda 14.3.2023 13:04  

                                Hele, klidně měj si ten svůj názor, to je tvoje věc. Já se nás to dívám z úplně jiného hlediska, jak z materiálního, tak i kvalitativního pokládky. Každá fólie má svoje určení a to by se mělo dodržovat. Materiály jsou také jiné, způsob výroby jiný atd.

                                Dovolil jsem si pouze reagovat a napsat sem moje zkušenosti, po více jak 20 letech izolatérské činnosti.

                                Ahoj

                                0 0
                                Zpět Reagovat
                        • kejda 14.3.2023 10:50  

                          Neboť přípustná norma stanoví, že rozměrová odchylka může být do 5% u polystyrenu, takže ti klíny můžou dorazit křivé a pokud je spád fakt malý, tak to už nesrovnáš. Může být k tomu ještě křivý strop atd. a je to…

                          0 0
                          Zpět Reagovat
                      • goofy 14.3.2023 10:25  

                        To jsou zase rady… Jasně. Klidně, ať si tam udělají i jezírko. Vždyť ti odborníci tomu vůbec nerozumí, a vše to jsou zbytečné pindy. :-)

                        Osobně – bez zatížení bych u fólii a asfaltů pod 3% nešel. U zelené střechy nebo s kačírkem, ty 2% dávám, protože je fólie fólie plošně přitížená, a nehrozí nějaké „vlny“. Pokud to ale jde, tak raději i tady volím 3 %. Pokud to někdo někomu navrhne nebo zrealizuje, je to jeho věc a bude nést případné riziko. Doporučovat to jako obecný fakt, že je to v pohodě a normy jsou pro zasmání, mi přijde dosti zvláštní. ;-)

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                        • BSA 14.3.2023 10:33  

                          Já ale nic takového nepíšu, simtě. Píšu jasně že na vlastní zodpovědnost. Jinými slovy, svůj barák si zkurvi jak chceš, ale pak si nestěžuj… ;-)

                          Teď tady řeším plochou střechu 7×12 m kde si mám v modelu od architekta asi 0,5 m na celou skladbu včetně žb desky a vrstvy kačírku, pozice vpustí jsou dány… no asi skončím u PIR desek, pokud to zas projde požárně.

                          0 0
                          Zpět Reagovat
                          • goofy 14.3.2023 10:38  

                            0,5 m, to máš ještě dobré… Já už se bez PIR pomalu ani neobejdu. Oni tak nějak furt zapomínají, že v dnešní době je vhodné ty baráky i rozumně zateplit, a tím pádem ty skladby tak trochu narostly… Sice to tak je už minimálně 10 – 15 let, ale to je asi furt málo… :-)))

                            0 0
                            Zpět Reagovat
                            • BSA 14.3.2023 10:41  

                              Jojo. A podobně u plechový fasády… cihla, izolace a plech prsklej přímo na to, jak omítka…

                              0 0
                              Zpět Reagovat
                          • kejda 14.3.2023 12:33  

                            Pir požárně projde, pokud tam bude kačer. Těch 500 mm je klasika, prostě zoufale málo, architekti a potažmo projektanti jsou prostě debilové v tomto. Tímto se nechci dotknout zde přítomným architektů a projektantů :))

                            0 0
                            Zpět Reagovat
                            • Florenc 15.3.2023 00:02  

                              Rozlišuju 3 druhy Arch. 1.Co jsou z uměleckých škol, s těma se nedá ani normálně mluvit 2. Co jsou z architektury, lze většinou problém vysvětlit a někdy i poučit pro příště 3. Co jsou ze stavárny, od nich dobrý, jen se vylepšuje. Čest výjimkám

                              0 0
                              Zpět Reagovat
                              • Florenc 15.3.2023 08:11  

                                Příklad arch onanie dnes na iDnes https://www.idnes.cz/…8_stavba_rez?… Potenciál pro TZB zabitý, ale hlavně že jsem udělal interiér za x mega

                                0 0
                                Zpět Reagovat
                                • goofy 15.3.2023 08:43  

                                  Neříkám, že si z toho sedám na prdel, ale asi nechápu co je tam konkrétně za problém?

                                  0 0
                                  Zpět Reagovat
                                  • krabica 15.3.2023 19:05  

                                    To by mně taky zajímalo.

                                    0 0
                                    Zpět Reagovat
                                    • Florenc 15.3.2023 23:05  

                                      Když je nějaká okázalost, často jde jen o pozlátko. V drahých rezidenčních nemovitostech nikdo nebydlí, hotelové pokoje jsou vyvoněné ale o zázemí už se nikdo nestará, v nóbl restauraci hraje hudba ale kuchyně je v hnusu že bys příště už nepřišel.

                                      Podle popisu tam jsou stropy ŽB, ale nejsou radiační. Ve foto vidím venkovní žaluzie všude, no to by spolu tak dobře fungovalo…ale ne, oni tam dají FCU a celý strop odizolují SDK pohledem. Tepelko mohli udělat do vrtů, přitom popis je postavený na technologiích bez hluku. Pak trochu klasika digestoř – je podezřele neviditelná.

                                      0 0
                                      Zpět Reagovat
                                      • goofy 16.3.2023 00:18  

                                        Takže vlastně pindy člověka, který vidí jenom technologie, které jsou dle jeho nejlepší. Ok.

                                        0 0
                                        Zpět Reagovat
                                        • Florenc 16.3.2023 08:22  

                                          Ty moje přirovnání možná byly zbytečný, ale co se v článku popisuje jako pro ten dům nejlepší a bez hluku, to prostě není pravda.

                                          0 0
                                          Zpět Reagovat
                                      • krabica 17.3.2023 09:17  

                                        Třeba klasickou digestoř bych už taky nechtěl, je to hnusný krám, který stejně pořádně nefunguje, když už, tak bych vzal integrovanou do varné desky, jako dělá Bora a pod, což bych tipl, že bude tu. Tipuju, že FCU, a tedy podhledy, tam je kvůli aktuálním požadavkům na nízkoenergetic­ký dům…

                                        0 0
                                        Zpět Reagovat
                                        • nksh 17.3.2023 09:19  

                                          V kombinaci s dobre navrzenou rekuperaci / vzduchotechnikou funguje i klasicka digestor velmi dobre

                                          1 0
                                          Zpět Reagovat
                                          • krabica 17.3.2023 09:24  

                                            Na běžné vaření digestoř nepotřebuju a když griluju rybu, nebo jiné maso, tak stejně nestíhá, ale to jsem vyřešil elegantně tím, že griluju na uzavřené terase, která se snadno vyvětrá…

                                            0 0
                                            Zpět Reagovat
                                            • Florenc 18.3.2023 17:37  

                                              To je právě ta klasika. Normotvůrci napsali minimálně 100m³/h a nic dalšího. Každej pak navrhuje 150 a myslí si, že to bude ok. Dobrá funkce je při 400 až 500 reálných.

                                              0 0
                                              Zpět Reagovat
                                              • krabica 19.3.2023 10:23  

                                                A je při těch 500 rozumně hlučná?

                                                0 0
                                                Zpět Reagovat
                                                • Florenc 20.3.2023 02:49  

                                                  Hluk dělají ty, které mají integrovaný ventilátor. Když je pak ještě napojená do malého potrubí, to je úplně špatně

                                                  0 0
                                                  Zpět Reagovat
                              • nksh 15.3.2023 15:10  

                                Problem s 3. kategorii je ten, ze sice technicky je ta stavba spravne navrzena, ale nejake okoli stavby a to zda se ta stavba tam hodi je vubec nezajima. Takze idelane kombinace 1+3 :)

                                0 0
                                Zpět Reagovat
                              • kejda 15.3.2023 18:20  

                                :)))

                                Případně studovaný architekt, jenž bere např. 3% z ceny díla se na KD zeptá? „A jak byste to udělali vy?“. Tedy radit člověku, co za to samé bere peníze od investora, no?

                                0 0
                                Zpět Reagovat
        • kandik psi zub 6.3.2023 06:33  

          ad spady. Stavari me svorne prijdou zabit. Spad nula. Proste nula, nic, vodovaha, nashle. Cela stavba je pak konstrukcne zcela jasna, nemusis resit zadny konstrukcni cicoviny abys nahnal nejakou hypotetickou geometrii. Jedna z vyhod zeleny strechy je ze tlumi navaly vody do svodnyho mista, a to dost vyrazne. Pri plavaku vodu nabere do sebe. Docasne (ciste teoreticky) vetsi mnozstvi vody na hydroizolaci nic neznamena. dlouhodobe zustavajici „louze“ jsou jen pro dobro veci, udrzis pod veget. souvrstvim vetsi mnozstvi vlhkosti.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • Baba-Ji 6.3.2023 08:28  

            uplne ploche strechy se v nedavne minulosti delavaly, ale nedopadavalo do dobre… takze se od toho upustilo

            0 0
            Zpět Reagovat
      • kandik psi zub 6.3.2023 06:27  

        posledni odstavec me zajima – jaky starosti do budoucna se zelenou strechou jsou na ceste – obzvlast pokud teda davas proti tomu kacirek? A o jak dlouhou zkusenost se opiras? Pokud mozno vlastni zkusenost, ne povidacek stavaru 60let+

        0 0
        Zpět Reagovat
        • kodyz 6.3.2023 16:45  

          Beru to z pohledu možných poruch. Specializujeme se přímo na jejich vyhledávání a co se zkušeností týká, máme za sebou několik set prohlídek plochých střech všeho druhu. Problém začíná už při stavbě, většinu lidí nenapadne u nové střechy udělat prohlídku. Na svařování pvc není žádná škola a dělá to v podstatě kdokoliv, podle toho to vypadá. Na každém novém díle najdeme poruchy v podobě částečně separovaných tavných spojů. Ty se neprojeví hned ale můžou způsobit problémy v budoucnu. Na zelené střeše existuje jen malá hrstka způsobů, jak vyhledat poruchy a většinou to dopadne odstraněním celého souvrství. Na kačírku se toho dá vymyslet mnohem víc a pvc ochrání před UV zářením stejně spolehlivě. Na zelené střeše funguje elektoimpulsni zkouška, při které se musí střecha po obvodu odhalit na hydroizolační vrstvu, proto když nic jiného , doporučuji alespoň ten pruh kačírku kolem dokola.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • Baba-Ji 6.3.2023 17:01  

            A jaká je cca statistika poruch u různých typů hydroizolací, případně ve vztahu k typu konstrukce ploché střechy nebo střešních detailů?

            …nebo ještě jinak, vycházeje z tvých zkušeností a statistik, jakou plochou (zelenou(?)) střechu by sis zkonstruoval ty? :)

            0 0
            Zpět Reagovat
            • kodyz 7.3.2023 09:15  

              Těžká otázka :) kdybych musel, šel bych na to v pořadí 1.varianta kvalitně udělané asfaltové pásy ( https://www.youtube.com/watch?… 3 vrstvy protaveného asfaltu) pohlídat správné přetažení přes celou atiku a nakotvení 2. varianta TPO (složité na realizaci, jiné stupně,aktivace před spojením atd. takže jedině od top realizačních firem) 3. varianta PVC značek Protan,Sika,Bauder znovu podmínka kvalitní firmy, např. Protan školí realizační firmy a dává certifikát, bez něj bych firmu s Protanem dělat nenechal.

              Co se provedení střechy týká, nevím jak máš střechu navrženou ale vyhnul bych se montáži vpustí, pokud by to šlo. Je to problematické místo a pokud nebude porucha u vpusti, projeví se u ní jakékoliv zatékání z plochy střechy, protože u ní bývá narušený parotěs.

              Atiku hlavně u PVC jen nejnutnější výšku, jak jsem už psal PVC degraduje od UV záření, tak mi přijde hloupost celou střechu zakrýt a nechat si za 15 let zdegradovat atiky.

              Během samotné realizace neustále kontrolovat, nejsložitější místa, rohy vnější, vnitřní a prostupy. Dávat na T spoje pojistná kolečka, hlídat místa kde se končí se svařovací mašinou a začíná se svařovat ručně. A hlavně hlídat jakoukoliv profesi, co se na střeše mihne po montáži hydroizolace, např. zahradníci dokážou z kvalitní správně udělané střechy udělat řešeto ( setkali jsme se i s natlučenými kolíky skrz celou skladbu atd.)

              Poslední na co dát pozor, pokud budou v atikách chrliče, bývá zvykem na ně v průběhu stavby nasadit husí krky a odvádět vodu pryč, husí krk svou vahou pojistný přepad v atice vylomí a je to dost časté místo zatékání.

              0 0
              Zpět Reagovat
              • DDDD 7.3.2023 10:08  

                Je zajímavý, že nejsi první, kdo by tohle dělal z asfaltových pásů. Řešili jsme poruchy na Pvc u ploché s kačírkem a jiný soudní znalec i pak firma co to opravovala pvc a jiné nedoporučovali právě pro krátkou životnost. Přesně nám na další stavby se zelenou střechou doporučovali tvoji var. 1.

                0 0
                Zpět Reagovat
              • kandik psi zub 7.3.2023 10:34  

                no takze kdyz se podivam na ty tvoje dva posledni posty, tak to neni o tom, ze plocha strecha je blbe, ale ze blbe provedena plocha strecha je blbe. Asi jako cokoliv, ze :)

                (Co sikmy strechy – zatykacky v uzlabich vikyru, zlaby svody, kuny, hmyz, parotesy atd. atd.)

                A pod zelenyma strechama se vam blbe hledaji poruchy. Proto jsou blbe? To ma v sobe hodne logiky :)

                Ve vyctu (ne)doporucenych hydroizol nemas EPDM, proc?

                Nemyslim to zle, ale pusobi to na me jako ta akademicka stavarina z Kutnarovych skript – kdyz vidim to dektradí video :). S lidma z Dektradu jsem mimochodem delal, a ze znamosti jsem jejich poruchaboys mel na baraku a uz bych si je teda nepozval.

                0 0
                Zpět Reagovat
                • kodyz 7.3.2023 11:52  

                  Však na to od začátku upozorňuji, že se na střechy dívám z pohledu chyb a jejich vyhledávání. Problém je v tom, že kvalitně udělaná plochá střecha je asi tak 1 z 10. A přikrýt ji zelenou střechou a čekat jestli jsem se trefil do té správné, bych osobně nechtěl. Většinu zatékání řešíme už v době před předáním díla investorovi, to jen svědčí o tom, že u nás v ČR není kvalita realizací na zelené střechy zrovna připravena.

                  Záleží z jakého hlediska se to bere ,já v tom logiku vidím. Co mi zelená střecha přináší? Možná estetiku, ochlazování budovy (na poslední konferenci v rámci výstavy Střechy v Praze byla prezentována zajímavá studie, význam zelené střechy na ochlazení budovy byl prokázán akorát u střech intenzivních se zálivkou), zadržování vody je taky na delší debatu.Nějak mi ta pozitiva nenahradí to, že dřív nebo později do té skladby polezu a budu řešit problém.

                  Do hodnocení EPDM se nepouštím, šance setkat se s nimi na zelených střechách je minimální a tedy i zkušenost.

                  S Dek nemám nic společného :) jen mi přijdou přehledná jejich videa. A nemyslím že by se na defektoskopie nějak specializovali.

                  Spíš to psaní berte všichni jako názor člověka zaujatého poruchami. Kdo chce zelenou střechu ať ji má, pár rad z praxe na co dát pozor jsem dal, každý si z toho může vzít co se mu hodí :) tady na fóru čerpám názory na jiná témata často, tak jsem to chtěl oplatit.

                  5 0
                  Zpět Reagovat
                  • BSA 7.3.2023 12:25  

                    njn, ploché střechy se dělí na ty, které zatékají, a ty, které zatím nezatékají… a furt to platí.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                  • kandik psi zub 7.3.2023 12:32  

                    jasne – kazdy nazor se hodi, znovu opakuju nemyslel jsem to zle. Jeste k tem zelenym strecham – samozrejme „studijni“ cisla nemam, ale v lete nas dum jednoznacne odolava teplu lip nez soused se srovnatelnou konstrukci, tvarem domu a zateplenim, jen ma strechu mirne sikmou s bramacem nebo cim. Rozdil radove 3 az 4 stupne.

                    Pokud dle te studie neni ucinek na ochlazovani vnitrku budovy, bezesporu bude mit vliv na mikroklima kolem budovy, o tom asi nema cenu diskutovat.

                    Cekal bych ze jako poruchar ocenis ze souvrstvi udrzuje konstrukci pod nim, tj. mimo jine hydroizol, v daleko stabilnejsim prostredi – vhkostne i teplotne. Vykyvy teplot a pusobici UV jsou urcite zasadni devastacni faktory.

                    Estetika je snad taky jasna – radsi loukou nebo po betone?

                    Zadrzovani vody mi nepripada na delsi debatu, proste to zadrzuje vodu a to jak dlouhodobe, tak kratkodobe pri „slejvaku“ – staci vylezt na ulici a pozorovat vyusteni svodu. Nebo si nekdy vylez na zel. strechu v horku v lete a sahni si do souvrstvi k nopovce – nejspis tam bude viditelny vlhko nebo dokonce louzicky v tech nopech i nekolik dni po poslednim desti.

                    Mimochodem, kdyz se podivas na tu skladbu na YT – neni ti, ekologicky vzato, na bliti? To mame uhrnem 4vrstvy asfaltu + penetrak +lepeni toho polystyrenu ( polystyren nepocitam, to je tepelna izolace, cili jina kapitola). Plosne 4 nasobna pracnost, mimochodem hnusna smradlava prace, 4krat protoze 4 vrstvy. Chtel bych videt kompletni rozpocet na takovy souvrstvi. A za 20,30,40 let co z toho bude? smes ulomku asfaltu, nejaky tkaniny uvnitr, rozlamanej asfaltem poblitej polystyren na jedny hromade. A stresni rovina poblita asfaltem taky ( na veky – nikdo to z toho uz nikdy nedostane. Po PVC a spol, prip. po EPDM zbydou aspon relativne rozumny objemy materialu, recyklovatelny prip. v domacim prostredi pouzitelny druhotne ( z nasi puvodni pvc strechy doted pouzivame jako oddelovaci folie k zahonum, prikryvani dreva atd. )

                    1 0
                    Zpět Reagovat
              • Baba-Ji 7.3.2023 11:54  

                Tak s těma asfaltovýma pásama na prvním místě jsi hodně překvapil :). Všude u nich uvádějí nejnižší životnost (20 let a míň). Pak mně překvapilo, žes nezařadil EPDM :).

                U mé střechy asi půjdu cestou (skrytého) okapu, právě kvůli blbuvzdornosti tohoto řešení. Jinak pokud vpust, měl bych ji mimo obytný prostor, byla by na části střechy, která už je defakto přesah střechy, čili nad exteriérem.

                Mám už řemeslníka na TPO folii, kterého mně doporučil jeden známý, realizátor zelených střech.

                Cenově to vychází za TPO 1,5 mm cca 25–30 tis. (čistě folie), EPDM 1,52 mm 46 tis. s tím, že EPDM by nebylo v kuse, ale slepené ze dvou pásů.

                Zatím tíhnu k zelené střeše bez atiky a lidi, co už zelené střechy mají mně tuhle variantu taky spíš doporučujou nebo by sami udělali, pokud by střechu dělali znova (i zde :))

                1 0
                Zpět Reagovat
                • kodyz 7.3.2023 12:25  

                  Varianta asfalt narazí na tu kvalitu provedení :)

                  TPO je dobrá volba. Bez atiky bude otázka ohledně namáhání sáním větru. To je na debatu s někým odbornějším :) a bude se podle toho navrhovat celá konstrukce.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                • kandik psi zub 7.3.2023 12:33  

                  peknej domecek!

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                • kejda 16.3.2023 16:23  

                  Cenově to nemáš špatný, ještě k tomu připočti plechy. Jinak, pokud budeš mít po celém obvodu jen závětrnou lištu a substrát dorovnaný s její výškou, (což na výšku substrátu 100 mm bude to oplechování dost hmatné, čelní rozměr bude 150 mm), tak se ti může stát, že v suchých časech ti vítr bude sfoukávat ten substrát přes hranu té lišty všude kolem baráku

                  Atika právě tohle řeší…

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • Florenc 16.3.2023 17:25  

                    Ano, během prvních 2 silných větrů se keramzit kuličky vyfoukají od okrajů. Pak tam ale už nebudou a bude všechno stabilizované.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kejda 17.3.2023 00:01  

                      No tak třeba u této extenzivní střechy je klasický substrát, žádný keramzit, liapor a podobné. A než se nová střecha takhle chytne, sem tam může něco odfouknout…

                      Ale to je spíš na polemiku, za mne bez atik max přístřešek na auto :)

                      0 0
                      Zpět Reagovat
              • kejda 12.3.2023 21:55  

                Dvouúrovňové vpusti řeší tento problém, takže to žádné vysoce rizikové místo není.

                0 0
                Zpět Reagovat
    • kandik psi zub 6.3.2023 05:48  

      Moje zkusenost cca 250m2

      Jednoznacne epdm, geotex, nopovka dle chuti a penezenky, geotex, substrat kolem 10cm, vhodny mix „kytek“ a hotovo. Na baraku mam nopovku velkou, dle skladby od landscaperu, na ostatnich jsem uz koupil obyc. Vsechno roste jak zbesily. Nesetril bych na izolaci a epdm, podle vsech mych informaci je zdaleka nejlepsi. Jestli neco nechces, tak sundavat 10 tun zeleny strechy, zaplatit novou hydroizol a pak to tam davat zpatky :)

      1 0
      Zpět Reagovat
      • kandik psi zub 6.3.2023 06:04  

        a co se tyka atik – na baraku je klasicky „stavarsky“ reseni, tzn. v rezu hranata atika, s plechovackou, podtazenou hydroizolaci atd, obsyp kacirkem. Na horni strese je jedna hrana „bezatikova“ do okapu ( nerez Lka, do nich sroubovana tlakove impregnovana fosna) a okap.

        Dneska bych uz delal vsechno jako atiku s nulovou sirkou, tj. v pricnym rezu trojuhelnik 45stupnu, epdm pretazeny pres horni hranu. Kacirkovy obsypy bych si taky odpustil, krome zony kolem vpusti. Vpust vnitrni, pokud mozno dobyvatelnou odspoda kvuli kontrole/havarii. Tzn. ve vysledku strecha, ktera je zelena od kraje ke kraji, s malou cernou hrankou, neplatis blbosti jako je plecharina, okapy, nervozni detaily atd. atd.

        Samozrejme bych nesetril na geotextilii, cim tlustsi tim bezpecnejsi a pojme navic bude jimat vic vody/vlhkosti.

        1 0
        Zpět Reagovat
        • Baba-Ji 6.3.2023 08:32  

          vicemene to je hodne podobne moji idei. Jen te plechariny po okrajich strechy se nezbavis, pokud ti nevadi voda stekajici po fasade (navic obarvena substratem pri vetsich destich :)). Takto jde ale plecharina hodne minimalizovat jen na jeden pasek dookola.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • goofy 6.3.2023 08:41  

            Pokud půjdeš do EPDM, tak tou se obalí celá atika, a jenom se udělá lišta po okraji. Kačírku kolem atiky bych se taky nezbavoval. Chrání nejcitlivější místo proti prorůstání kořeny.

            1 0
            Zpět Reagovat
            • kamaro 6.3.2023 09:03  

              On stejně ten kačírek časem proroste a zarostlý mechem je za pár let. Za mě bez kačírku.

              Na drobných stavbách to teď dělám tak, že si nechám naohýbat viplanylovou závětrnou lištu tak, aby mi tvořila „atiku“ s nulovou šířkou trojúhelníkového tvaru (něco jak kandik výše) a aby tato hrana byla cca 80mm nad střechou. Substrátem to potom dosypu až do kraje. Po zkušenostech přes to nic neteče.

              2 0
              Zpět Reagovat
              • kandik psi zub 6.3.2023 09:13  

                presne.

                0 0
                Zpět Reagovat
              • Baba-Ji 6.3.2023 09:45  

                vim ze se to tak u folii „nalepenych“ na ukoncujici oplechovani obcas dela …tak jak to popisujes, to pak je ta folie na tom plechu nalepena „proti vode“?

                Nemohl bys sem hodit nejaky schema, treba jen nacrtnute v malovani?

                0 0
                Zpět Reagovat
              • Florenc 6.3.2023 10:01  

                Mech ti tam roste možná první rok (když to zaléváš), pak už nikde nic nepřežije. Pokud se do kačírku nedostane substrát, tak zůstává čistý jak na pláži u moře. Jak zmiňuje goofy, já bych ho tam nechal kvůli kontrolovatelnosti a případným opravičkám tohoto kritického místa.

                0 0
                Zpět Reagovat
                • kandik psi zub 6.3.2023 10:07  

                  neni to tak. Resp. napisu to jemneji – nemam tu zkusenost.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                • kamaro 6.3.2023 10:28  

                  Na garáži mám střechu s PVC, na tom geotextilie a přitížení kačírkem – mech v tom roste, nejvíce v místech kde je to ve stínu atiky. Na zelených střechách mi roste mech i na těch šikmých (25 stupňů), kde by člověk čekal že ta voda rychle odteče a budou oproti rovné střeše více vysychat (ano v hřebeni vysychají).

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • Florenc 6.3.2023 11:06  

                    On to chce bez bez atiky nad, všude bude svítit, zůstane mu to čisté.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kamaro 6.3.2023 11:39  

                      Má zkušenost je prostě jiná – navíc ten kačírek nezůstane čistý, při prvním větru tam bude mít nafoukaný substrát.

                      Osobně se mi osvědčilo na povrch substrátu dát kokosovou rohož, alespoň trochu to omezí větrnou erozi než to zpevní výsadby. Pak se rozpadne.

                      A mech roste všude, stačí mu že spadne rosa a nasákne do geotextilie… Osobně moc nechápu proč se tam ten pásek kačírku cpe.

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                      • Baba-Ji 6.3.2023 12:01  

                        u nelepených folii (k podkladu) k pritizeni folie

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                        • kamaro 6.3.2023 12:19  

                          Zrovna v místě, kde jsou nelepené fólie přivařeny k podkladním páskům nebo dalším prvkům oplechování (závěrná lišta, okapová lišta, rohová lišta)?

                          0 0
                          Zpět Reagovat
                      • goofy 6.3.2023 12:10  

                        Ano, je tam úplně zbytečný, a jenom si ho vymysleli dodavatelé kačírku, aby měli větší odbyt.

                        0 0
                        Zpět Reagovat
                      • kodyz 6.3.2023 16:30  

                        Hydroizolace (pvc) dělaná k použití přitěžovací vrstvy se nekotví a pouze u paty atik se přivařuje na L lištu. Po pár letech působení se právě v tomto místě dělají první kapilární poruchy a folie se dokáže i odtrhnout. Plus místa na atice, kde na folii může slunce degradují od UV záření. Za cca 15–20 let tam bude koukat dělící mřížka, folie bude prašná a dokážou ji poškodit třeba i kroupy. Takže tohle místo, kam se půjde jako první, určitě má smysl oddělit kačírkem, který se snadno odstraní. Navíc nám v kačírku lépe fungují defektoskopické metody na vyhledávání poruch. Např i dýmovka. Takže z hlediska údržby střechy za mě význam kačírek má.

                        0 0
                        Zpět Reagovat
          • kandik psi zub 6.3.2023 09:16  

            tak musis tu hranu EPDM dopravit tak daleko od fasady, jako kdyby to bylo oplechovani, nebo tam dat malou listu do ktery to epdm dolepis apod.

            0 0
            Zpět Reagovat
      • scoty 6.3.2023 09:42  

        Epdm to znamená lepidla, lepící pásky a tmely v místech kudy teče voda. Čím víc lepení a tmelení na jakékoli střeše tím hůř. Za mě bych doporučil kvalitní FPO, třeba třívrstvé Sika Sarnafil TS 77–15. Tím vznikne kompletně svařená hydroizolační vana v okrajích přivařená k oplechování ohýbaného ze systémového kašírovaného plechu dle tvarových požadavků střechy. Má-li být atika pohledová, tak klasický atikový plech z mědi nebo pozinku, kotvení zaletovat.

        0 0
        Zpět Reagovat
        • Baba-Ji 6.3.2023 09:56  

          Upřimně důvěřuju svařování PVC/TFO/FPO/… folií a lepení EPDM (tipuju studenou vulkanizaci, jako když lepíš duši …když je to hodně podobný matroš) úplně stejně.

          Epdm se dá udělat, mimo detaily, bez lepení

          0 0
          Zpět Reagovat
          • scoty 6.3.2023 10:59  

            Důležité je kdo to bude dělat. PVC umí sfouknout skoro každý, ale dobře udělat FPO a klempířskou už je trochu jiná liga…

            0 0
            Zpět Reagovat
            • kandik psi zub 6.3.2023 11:01  

              no… ale to je taky velicina kterou je treba brat v potaz. Epdm je v tomhle myslim si krasne blbuvzdorny.

              0 0
              Zpět Reagovat
              • scoty 6.3.2023 11:16  

                Ehm.. :)

                0 0
                Zpět Reagovat
                • kandik psi zub 6.3.2023 11:40  

                  Ehm co?

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                  • scoty 6.3.2023 12:08  

                    Nic, jen dokladuju tu blbuvzdornost: stačí rozbalit a slepit páskou..:)

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kandik psi zub 6.3.2023 13:10  

                      asi mam dlouhy vedeni :) ale nechapu. Proste maj nejaky systemovy reseni, na to skolej firmy kterejm to pak povolej delat – co jsem pochopil, tak Firestone si to dost hlida. Spoju je radove min nez u cehokoliv v dvoumetrovy roli, spoje jsou dost robustni, troufl bych si rict „přejištěný“.

                      0 0
                      Zpět Reagovat
    • BSA 6.3.2023 12:36  

      Když už je tady to téma, neřešil někdo polozapuštěný dům? Zemljanku, kde střecha přechází do svahu… zajímá mě napojení izolací na přechodu střecha – podzemní stěna…

      0 0
      Zpět Reagovat
      • scoty 6.3.2023 13:13  

        Kdysi jsme to řešili využitím svařitelnosti spodní izolace (kvalitní bitumen) s hlavní hydroizolací střechy, intenzivních zahrad ( ECB Köster tl. 2mm), cca 1200m2.

        Vzadu dole u paty se ECB přivařilo k bitumenu, vytáhlo se na hranu střechy, přetáhlo se to materiálem ze střechy a svařilo automatem Leister. Samozřejmě izolační přizdívka a potom přihrnutí zeminy.

        Dnes to vypadá takto:

        2 0
        Zpět Reagovat
        • BSA 7.3.2023 09:28  

          Díky, to je zajímavej materiál. Nedokázal bys načrtnout ten propoj? Úplně mi to není jasný. Jak je ukončená tepelná izolace podzemní stěny nahoře, je roh něčím překrytej?

          0 0
          Zpět Reagovat
          • scoty 8.3.2023 07:34  

            Našel jsem ti foto:)

            Tepelka (extruďák) svislé izolace vzadu byla ukončena v úrovni tepelky střechy. Potom hydroizolace na hraně s velkým přesahem, dále geotex a izolační přizdívka, přihrnutí zeminy. V tom rohu tedy střecha přechází plynule do terénu. Je tam i chodník. Na střeše pak od této roviny pokračuje souvrství : drenáž, hydroakumulace, lehčený substrát.

            U atiky prefa pro oddělení kameniva a kotvení zábradlí.

            0 0
            Zpět Reagovat
    • Baba-Ji 6.3.2023 13:50  

      Ještě k tomu EPDM (Firestone) – dělají se tloušťky 1,14 a 1,52 mm? Prej na běžný RD stačí 1,14mm. Je tak, nebo je lepší použít „pro sichr“ a dlouhověkost tu silnější?

      …a dělají/prodávají v CZ EPDM folie ještě i jiní výrobci?

      0 0
      Zpět Reagovat
      • kandik psi zub 6.3.2023 13:53  

        1,14 je jezirkova, na strechy ( aspon co me rikali) se dava 1,52

        0 0
        Zpět Reagovat
        • Baba-Ji 6.3.2023 14:49  

          tak jsem ještě pogooglil… a na střechy mají dvě folie – do 150 m2 RubberCover, u které uvádějí doporučení 1,5 mm pro zelené a pochozí střechy. Tu máš asi teda ty.

          Já celou dobu koukal na RubberGard, která je na industriální a komerční budovy. Tady prej na střechu stačí i ta 1,14 tak snad nekecaj :D (1,5 je prej na nějaké parkovi střechy s vyšším provozn zatížení).

          Víc podrobnstí jaký je mezi těma foliema rozdíl jsem nedohledal.

          0 0
          Zpět Reagovat
          • kandik psi zub 6.3.2023 14:54  

            tak vida. Ono je to asi o nejaky jistote – na barak bych si urcite dal tu tlustsi, na vedlejsi stavby jsem daval tu tenci. Ted budem delat jezirko, a tam budu taky davat 1,5mm

            0 0
            Zpět Reagovat
      • goofy 6.3.2023 14:21  

        Za mě určitě 1,52 mm.

        Existuje ještě membrána od Carlisle a Hertalan. Cenově nevím jestli je levnější, nebo ne.

        https://www.athos-syntec.com

        1 0
        Zpět Reagovat
    • JSt 8.3.2023 15:14  

      pokud jsi se zelenou strechou jeste nezacal, mas jedinecnou prilezitost si to rozmyslet. nepromarni ji. :-P

      1 0
      Zpět Reagovat
    • scoty 13.3.2023 07:42  

      Pár lidí zde se chystá k realizaci, tak si dovolím ještě pár poznatků důležitých pro investora:

      • ad materiál, důležitá je především ověřená životnost. Možnost prohlédnout si stav uvažované izolace třeba po deseti letech.
      • ad firma, informovat se, zjistit zkušenosti pracovníků se zvoleným materiálem, navštívit nějaké realizace, zeptat se na vybavení firmy ( pro zdárnou realizaci TPO přijde strojní výbava na více než 300000, neseřízenou 220V mašinou půjčenou z DEKu to vážně nejde.) 90% firem to nemá, koupí dva fény, vrtačku a „jedou“…
      0 0
      Zpět Reagovat
      • kejda 13.3.2023 20:26  

        300 000 Kč stojí jaká přesně strojní výbava na polyolefin?

        Jaké realizace bys chtěl jako nový investor navštívit? Že by ses šel třeba někomu cizímu kouknout na střechu?

        Fakt komické…

        0 0
        Zpět Reagovat
        • DDDD 15.3.2023 07:30  

          K tý dvojce ano, jdeš se podívat třeba na střechu. Dělá se to v komerci celkem běžně. Někdy stačí reference, někdy tam i zajedeš. Proč to nechtít i u RD, ten kdo to chce prodat a za něco stojí, s tím problém mít nebude a zajistí to

          0 0
          Zpět Reagovat
          • zdenal8 15.3.2023 08:12  

            No já bych s tím asi doma problém měl, aby mi tam lezli cizí lidi očumovat střechu.

            0 0
            Zpět Reagovat
            • DDDD 15.3.2023 09:30  

              Většinou chodíš očumovat firemní realizace, do baráku nějakýmu Pepíkovi se nechodí, neboj :)

              1 0
              Zpět Reagovat
              • zdenal8 15.3.2023 09:39  

                Píšeš proč to nechtít i u RD.

                0 1
                Zpět Reagovat
                • kofejn 15.3.2023 09:53  

                  Tak já si zrovna střechaře takhle vybral, ale pochybuju, že je to zrovna běžný postup. Dělali střechy na halách, kde jsme oživovali vzduchny a pak jsem měl referenci od švagra, co dělal na reklamacích u Skansky a tyhle si bral jako jistotu, že reklamace bude vyřešená.

                  Jinak už mě kontaktovala firma, co nám vyráběla barák, jestli k nám můžou poslat zájemce na prohlídku ať jim dáme referenci. Neměl jsem s tím problém a po baráku je provedl.

                  0 0
                  Zpět Reagovat
                • DDDD 15.3.2023 11:19  

                  Myslíš, že se jedná o jiny technologie? Prostě budeš po firmě chtít reference a místo na RD se půjdeš podívat na nějaký kanceláře, kde použili stejný systém.

                  Lidi co pak tyhle komplexy udržují mají navíc větší zkušenosti a typy na zlepšení, než pepík v RD který většinou řekne, hmm je to asi dobrý :).

                  Takže ano, proč nechtít při stavbě RD nějaký reference na danou technologii, kterou ti projektant/firma chce prodat

                  2 0
                  Zpět Reagovat
                  • scoty 15.3.2023 14:06  

                    Přesně, navíc snaha firmy se prezentovat je signál pro investora, že je všechno provedeno správně jak to má být ;-)

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                  • kejda 15.3.2023 18:29  

                    Jasně, chtít můžeš všechno, můžeš si i diktovat podmínky. Otázkou pak je, zdali v dnešní době, kdy zoufale chybí řemesla, tě daný řemeslník nepošle do háje s tím, že na to nemá čas tě někam vodit a něco ukazovat. A ty můžeš zkusit štěstí jinde, a třeba uspěješ. Ovšem doba je dnes opravdu mimořádně negativní, a najít například dobrého klempíře je kumšt, a navíc za úplně jiné peníze, než před rokem…

                    Jako reference dnes musí stačit fotky realizací…

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                  • zdenal8 15.3.2023 19:04  

                    A nebo si ušetřit čas sháněním referencí a postavit si to sám. A někoho na střechu doporučí v hospodě nebo ve stavebninách. Tam se dycky zařídilo nejvíc věcí.

                    0 0
                    Zpět Reagovat
                    • kejda 15.3.2023 20:05  

                      Nebo. Fén si půjčíš v půjčovně, podíváš se na pár videí na YouTube a můžeš začít svařovat :).

                      0 0
                      Zpět Reagovat
                      • zdenal8 15.3.2023 22:51  

                        No na YouTube se najde skoro všechno. Podle toho postavíš celej barák.

                        0 0
                        Zpět Reagovat
          • kejda 15.3.2023 18:24  

            Absolutně ne chodit někam k cizím do RD. Komerční možná, ale to bys musel mít jó známé, aby tě tam pustili…

            0 0
            Zpět Reagovat
      • JSt 16.3.2023 18:53  

        do technologii az tolik nevidim a primo u realizace jsem nebyl, takze nevim, jestli byly dodrzeny vsechny postupy, ale z provozu dvou vcelku velkych baraku bych na vlastnim dome do kacirku nebo zelene strechy v zivote nesel. prochcavat muze zacit i obycejna strecha, jen reseni neni zdaleka takova zabava, protoze je zpravidla trivialni.

        0 0
        Zpět Reagovat

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.

Podobné diskuse

Bike-Fórum
MTBIKER Shop