Je čas maratonků a už delší dobu si říkám, že založím sranda téma. Spíš o zvědavosti :) zajímalo by mě jaké máte úchylky když na kole valíte dlouhé vyjížďky. Já jsem se přistihl (už dávno), že ve chvíli kdy mám nohy mrtvé a jedu už spíš hlavou tak si vduchu zpívám, ale vždycky strašně úchylné popěvky jako písničky z večerníčku, české lidovky a podobně :D A v hlavě je mám pak už pernamentně dokud nedorazím do cíle, ale vždy jen jednu písničku která se mi přehrává… asi taková obrana těla/mozku proti pocitu vyčerpání. Máte taky nějaký podobný tik, kterým si podvědomě pomáháte?
Vyčerpání? Jaké máte "úchylky"?
118 nepřečtených-
-
dobré téma :D já si představuju svoje bývalky, jak se mi smějou, že už nemůžu. to mě nakopne :)
-
mám to taky tak :-D
-
To je přísný teda :)
-
a kde uz nemuzes, v posteli nebo na kole?
-
zatím jen na kole :)
-
Taky si na kole broukám :D
-
-
-
-
V nekonecnem kopci (coz je pro mne skoro kazdy nad 20 minut) si pobrukuju do tempa slapani „jedna nozka strida druhou, jedna nozka strida druhou“…je to na palici:D
-
jo občas si zpívám tohle :D
-
cokoli motivačního, ale většinou je důležitý spíš držet pozornost a nedělat chyby, krizovka to začíná být kolem 200kiláku nebo po 13–15hodinách, pak už většinou nepomůže -mě osobně nic :)
-
ty jsi trochu jiny level :D po 200 bikovych kilometrech, nebo 13–15 hodinach by vetsina BF lezela pod drnem :D
-
13h se da, ale vetsinou se clovek nedostane tak daleko ja ko Bleky :)
-
-
Já jsem rád že dám 100KM natož 200KM.
-
Taky jsem po 13 hodinách v autě hodně utahanej…
A jo, ty mluvíš o bajku? :-p
-
Zrovna navážu, páč jsem jel o víkendu Rhozec 24h pohodu… Těch 15 hodin je vážně zlomových, mám to stejné. Ale na tom přehrávání si melodií v palici něco bude, jak píšou ostatní. Při každém průjezdu se mi nějak podivně zafixovala jedna z melodií, co zrovna hrála v depu. :D Po 24. kole jsem se modlil, abych už nemusel jet další… :)
No a pak už vždy přichází jen samá pozitiva a sociální jistoty v občerstvovacím stanu.
-
na tebe jsem zahájil o pulnoci stíhací jízdu a vydržel jsem ji osm hodin Sjel jsem tě někdy dopoledne na 3 minuty abych tě pak zase nechal ujet.
Osobně nemám problém s nohama. Vím že nohy toho vydrží mnohem více než hlava. Když už začínám mít pocit že to moc nejede, zklidním se, vnitřně se přesvědčím, že to co zažívám je nic proti tomu co teprve přijde. S pocitem nepřemožitelného pak znova utočím. Jízda mě hlavně musí bavit. Chvilku si zaskotačím, změním styl jízdy a tak pořád dokola.
K tomu zpívání a povídání si, to dělám už před startem.
-
Flákal jsem se moc v depu, jinak bych dojel prvního… Prokaučoval jsem to prostě takticky. To bylo pořád tyčinka, jonťáček…pak to naskáče a hodina v pr… :)
-
jo to mi povídej …
těch zastávek mám ještě více jak dost, potřeboval bych nějakého podavače pití. Velká láhev mi ničí držáky na pití. A beztak to vedro mě úplně vyřadilo ze začátku závodu.
-
Nesmíš to tavit tak rychle v tom vedru no… :) Já jsem právě zvolil velmi lehké tempo na začátku, zavodňoval jsem se už 3 dny předtím. Žádný kofein, tein, taurin…nechat to na Speed8 až na dobu mezi 24:00–12:00
-
já nechávám kolo jet tak rychle jak rychle se nechá roztrkat – nešlapu jen ho lehce pošťuchuju :-D
Moje příprava byla 3 týdny marod v sedě nad diplomkou s antibiotikama a zavodňoval jsem se bylinným čajem, alespoň jsem byl dost odpočatej. Ještě jednou gratuluju, příští rok se znova utkáme a snad už nebudeme zastavovat, tak jako to předvedl vítěz.
-
Příští rok, jestli nebude termínová kolize, bych chtěl jet celý seriál Dema. Ale minimálně jednou se zúčastním.
-
-
-
-
-
-
-
-
Já si většinou začnu něco pobrukovat nebo zpívat. Taky mi dost pomáhá koukat na přední kolo.
-
Já si zpívám spíš hlavně ze začátku, podle toho jakou kravinu ráno někde uslyšim (různý jingly z reklam – hotová hitovka). Nebo nedej bože když projíždim Hlásnou Třebání , to pak taky dlouho nemůžu dostat z hlavy. A když už sem vyčerpanej a nemůžu, tak myslim na jídlo co sem kdy nedojedl :-)
pochopitelně špatně zařazeno :-(
-
-
kdyz uz zacinam mit dost, tak je pro me nejlepsi upnout zrak na zadni kolo toho predemnou a vypnout, takovy zvlastni pocit kdy mas v hlave fakt uplne prazdno a slape se ti dobre a rychle to ubyva, z toho se zase vetsinou dostanu z5 do jizdy, kdy to jede…
no a jak uz jsem sam a predjizdi me jeden za druhym a nemuzu se nikoho udrzet, tak zacnu pisnickarit a to uz je vetsinou spatne…:D
-
To s tim vypnutim mám úplně stejně, nikdy pak nechápu, kde se ve mně ta energie vzala.
-
Vypne mozek a jede se :-) – zadni guma …
Jinak kdyz uz je krize … na ferovku nadavam jako spacek :)
-
Jo to mam taky, proč jsem takovej debil a jedu takovou štreku, když jsem předtím měl max. jen 40km atd.
-
Přesně takhle to mám taky,jet kratší mohl jsem bej v cíli a spousta sprostých slov
-
Nenadavam sobe :D…
Jen suse " do pic**** vzchop se" a podobne :D
-
Tak tohle mám stejný ,říkám si ja d…l. Proč jedu tu dlouhou. Maš to za potřebí, pak přijde melodie ze šmoulů a to je konečná :) :) :)
-
Taky si pak dáš hned vanu? :-D
-
-
-
-
-
-
S tím zadním kolem to taky tak mám a pomáhá mi to víc než dost:D
-
-
Maraton pro mne znamena: Hovory sameho se sebou. Nejdriv je vsechno legracni, po 50km prichazi nadavky na sefa a praci, u stovky se do toho zacne motat rodina, na 150km uz jsem debil hlavne ja( ty vyrazy by klavesnice nepobrala), v zaveru prichazi celkem uchylny prupovidky. V cili pak muzu rict, ze sem se za jizdy vyporadal s kazdym, druhy den vim, ze jsem se vyporadal hlavne se sebou.
-
nj presne, nadavky na sefa a kolegov – tym som trpel takmer kazdy vyjazd. bolo to az tak zle, ze som musel nosit mp3 radio. staci na jedno ucho.
-
-
mp3 a výběr hitů AC/DC to jsem aplikoval na všechny závody a jiné a funguje to spolehlivě:-) If you want lactate in blood? you've got it… na delší tréninky beru jiné výběry rockových/metalových hitů, australany si šetřím na závody:-)
-
Zalezi co jedu. Kdyz nejaky zavod, tak dost casto odpocitavam cas a nebo vzdalenost a rikam si treba uz jen 200 do cile, to je vlastne jen vylet na Jested, nebo 2h na 12h zavode, to je pohoda je to vlastne uz jen ujet 3 kola a muzu v nich uz pekne kasit. Pripadne se soustredim na trasu a snazim prepnout mysl na teseni se na nejaky usek, ktery znam a nebo tam je neco zajimaveho. Blby je, ze jak tohle zacnes delat, tak si koledujes o chybu v technice ci navigaci, protoze presunujes pozornost jinam. Nekdy proste jen tak premyslim o vsem co me napadne, nebo o tom co jsem cetl, o ruznych situacich o zivote a tak. Takze zalezi na mnoha okolnostech.
-
ty oblíbený/známý úseky to pomáhá dost. Stejně jako pomáhá napálit nějaký sjezd, což vyplaví adrenalin a tělo se probere. Nejvíc krizovky jsou paradoxně na nezajímavých úsecích, kdy není čeho se chytit a neubíhá to.
-
Kdyz to zminujete tak hodně alespoň u mne dělá, co do šance dojet, i takové to překročení poloviny. Nemusí to být ani maraton ale stačí vyjížďka dlouhá kdy mám vytištěnou mapu a ve chvíli kdy se trasa zlomí za půlku má člověk úplně jiný pocit takové to kdy do půlky počítáte kolik jste toho ujeli a za půlkou už defakto odečítáte co zbývá a ubývá to :). No a co ještě mentálně pomáhá je když se do vyjižďky/závodu vměstná nějaká pasáž co už znám. Člověk je s tím pak tak nějak smířený a ví co čekat a jak se k tomu prostavit. To pomáhá hodně.
-
Tak tohle mám taky :-) Když si na 80. kilometru říkám, že odteď už se vlastně „vracím“, jede se mi najednou tak nějak líp, jako by člověk právě vyrazil :-)
-
Zase ale když ta štreka už je hodně dlouhá, tak posledních pár kilometrů je nejtěžších. Už se vidíš doma, ale nohy prostě nejedou.
-
Jojo, to je skoro zákon… Celej švih v pohodě a posledních 20 km krize jak prase s pocitem, že si snad zavolám odvoz… :-D
-
-
-
-
-
-
Já si při závodě ríkám proč jsem se přihlásil, ale že už to tedy dám ;) Na dlouhé Salzce jsem si po 6hod říkal a tady jsem v Čechách dojížděl maratony ;) A na vyjížďce, když už nemůžu nadávám tedy, proč už jsem to neotočil nebo neodbočil domů dřív ;)
Takže co to tu čtu jste všichni o krok až méle přede mnou ;)
-
Většinou si představuji nějaké etapy z TdF nebo rovinaté úseky, záleží, v jaké části závodu se zrovna nacházím. :)
No a když mě to bolí třeba v nástupu přes vrchol kopce, tak si říkám, že i protivníci jsou jenom lidé a bolí je to taky, že stačí jenom vydržet déle než oni, to většinou pomáhá. :)
-
Tohle mi připomíná tu úvodní scénu z filmu Kolo Ghislaina Lamberta. :)
-
Nasleduje pak scena, kdy pohrbiva kolo :-)
-
-
To jsem slysel od Jense Voigta :-)
-
Shut up legs!
-
-
jo, ja si casto predstavuju alberta, jak si to jede lehce ve stoje do kopce a jak moc ho to musi bolet :)
-
Asi největší palbu na největší pohodu v poslední době ovšem jel dědek Horner, když vyhrál Vueltu, za ním Nibs blil krev a Horner si tak s prstem v řiti odtlačoval rukama řidítka ve stoje (mimochodem, zajímavý způsob, v delším kopci to na rozdíl od tahání řidítek k sobě je alternativní zátěž rukou při delší jízdě ze sedla).. tedy sugesce ležení na gauči 1/2 roku a pak Hornerova vstání z popela do nebeských výšin, maybe? :)
Jinak mě občas pomůžou klasické hlášky – když myslíš, že nemůžeš, ještě třikrát můžeš..a potom jak říkal můj fyzioterapeut – bolest je subjektivní :)
-
názor na bolest po pár sezonách závodů buď změníš, nebo přestaneš závodit.
Například letošní Loudání mě nejvíc bolelo až na stole fyzioterapeuta a masérky – zase mi to vynahradili za celej závod. Přicházel jsem s názorem, že letos to bylo relativně na pohodu a skoro jsem si neublížil. Velmi záhy se ukázalo, že tento názor nesdílí všechny strany a po výkonu jsem byl rád, že jsem došel do auta po svých, tejping jako bonus…
-
-
-
-
Jak to bylo v Rocky? „Jsi jako stroj, neznáš bolest!“
-
já si opakuji pasáž z knížky Wigginse nebo Hamiltona, teď nevím kde to bylo
je to část, kdy v tréninku fakt už nemůže, všechno ho bolí a padá na hubu a říká si „když to bolí mě, jak to teprve musí bolet ty ostatní“
já si samozřejmě v tu chvíli představuju nějaké hodně sváteční jezdce :)))
a když začne nějaké psí počasí tak si zase říkám, že to se může stát i při závodě a je dobré na to být připraven :)
jo a ještě si vzpomenu na nějaké článka Jense Voigta a jeho shut up legs :)
-
samý závodník tady, ja když nemůžu, tak zařvu na prvního "m*dat! Slezu a tlačím :)
-
:D Já teda říkám něco ve smyslu „tak na tohle už s**u“ :)
-
-
Nejdřív si začnu nadávat, že jsem si nevzal víc jídla, potom prskám, proč jsem nejel kratší trasu a když už jsem opravdu mrtvý, tak nahodím malou pilu a nějak to domů došmrdlím vždycky. :-) Ale maratony nejezdím.
Jinak nad ničím nepřemýšlím, ať to frčí nebo dře. Maximálně se občas podívám na hezkou holku nebo v krajině projíždějící vlak. To je jedna z věcí, co mám na cyklistice rád, vyčistit si mozek. Přijdu domů ******** s kopou problémů a jak dám třeba 130 km švih, tak přijíždím sice tělesně unavený… ale úplně vygumovaný a s úsměvem na tváři :D
-
Přésně. ..přijedu domu uplne vygumovanej s usmevem, vyrovnanej a s kupou zážitků..a proto je kolo pro mě závislost
-
-
Jednou se mi povedlo a fakt nevím jak to naskočilo – Majdalenka, Apolenka s Veronikou..... – tak rychle jsem snad nikdy nejel. Pivo nepomohlo, panák nepomohl – dva dny o trvalo …pá pá pá
-
S těma písničkama to zřejmě mají skoro všichni, já když dupu těžký kopec, tak přehrávám Olympiky…dynamit, dynamit udělá bum…a nohy bouchají.
-
Jako ditě jsem si přečetl v nějaké knížce o Závodu míru, že jakýsi jezdec, když už byl v kopru, tak si předříkával…seno…sláma..seno..sláma… Tak se mi to vrylo od paměti, že mi to naskakuje ještě teď automaticky…a funguje to. Obzvlášť je to dobrá pomoc při návratu domů v našem polabském večerním protivětru.
-
Jsem takhle slysel chlapika vloni na poslednim kopci na Oetztaleru…si opakoval nahlas Sh.t! F.ck! (a ja v duchu to same).
Ta knizka byla od Oty Pavla (Na silnici k Vratislavi?).
-
Na silnici… je povídka z povídkového souboru Plná bedna šampaňského. Ota Pavel byl borec, jen teda nevím, o čem by psal dneska, když už tenkrát byl dost z vrcholového sportu rozčarovaný (viz povídka Olympijské hry).
-
http://www.cesky-jazyk.cz/…anaboha.html Přiklonil bych se k Hrochovi, tenhle „výcuc“ mi to připomněl, takže asi z tohohle.
-
Máte pravdu, je to Pohár od panaboha.
-
To nic nemění na tom, cos napsal o autorovi, Ota Pavel byl opravdu borec, jako spisovatel seděl na dvou židlích, ani nevím, která půlka jeho tvorby byla důležitější. Ta sportovní tvorba byla ale rozhodně pro mladý kluky opravdu motivační, stavěl před nás hrdiny i s jejich příběhy slávy, ale i utrpení a poselstvím nikdy to nevzdat. Nevím, jestli dnešní generace takového autora má. A dnešní vzory? Nagelovaný a pokérovaný fotbaloví milionáři?? No nic, nechám toho, nebo budu za zapšklýho strejce :-)
-
-
-
-
-
Tak ti teda „PĚKNĚ“ děkuju…zlatá Dáda Patrasová a její písniči pro děti na které jsem jezdil do teď. Seno/Sláma už je v hlavě a nemůžu ji dostat ven… :D
-
Není zač :-), a ještě jsem po původu tohoto spojení zapátral a představ si, že prapůvod je prý v době, kdy ve středověku učili mnohdy nevzdělané rekruty pochodovat a celé je to …levá, pravá, seno, sláma..zřejmě kvůli pletení si pravé a levé nohy :-) . Ale máš pravdu, je to návykový a mně to vždycky fungovalo jako taková mantra.
-
Však to bylo i v nějaké pohádce (Máchale spadlo Ti to, …), jak měli na nohy přivázané otýpky.
-
Asi vítr nebo co :) Nejvíc nejlepší pohádka plná legendárních hlášek :) S čerty nejsou žerty..
-
-
-
Taky jsem to zkusil a metoda seno sláma není špatná :-)
-
-
-
Loni na Drtiči jsme se s kámošem v půlce trati shodli na tom, že trochu zaberem, ať tu dřinu máme rychle za sebou. V cíli mi říkal: Ty jsi jel takové tempo, že jsem to chtěl zabalit a jet pomaleji. A já na to: Já jsem nejel žádné tempo, snažil jsem se tě udržet co mi dech a křeče dovolily. Takže tak. Jinak si vždycky říkám, proč jsem se zase vůbec přihlašoval, že příští rok nepojedu. A druhý den už se zase těším na další ročník. Ale to je taková klasika asi u všech.
Letos nemůžu jet – zánět achilovky a sádra na noze – ale jel bych, až bych brečel.
-
Takže jste oba jeli pod svoje možnosti :)
-
-
Občas se mi stane, že se probudím za 10km a nevím vůbec ale vůbec co se dělo… „VOKNO“. Stává se mi to tak jednou měsíčně. Jezdím do práce 3–4× týdně stejnou cestou, tak je možné že mě mozek takhle odřízne. Ráno není otevřeno na pivko :)
-
Do kopce si počítám do deseti, pořád dokola. Na rovině nadávám sobě, větru, řidičům, zpívám si v duchu nějakou poblblou melodii, slibuju si, že už nikdy… ,)
-
u mňa je to v kopcoch podobné, pri dlhých stúpaniach si buď počítam otáčky po 10–20 alebo ak mám vysoké tepy, tak nádych-výdychy :)
-
-
https://www.youtube.com/watch?… zaručeně i v marastu u mě vedou čtyři slunce :-)
-
Sto lidí, sto chutí, pro mě osobně jedna z nejprotivnějších písniček ;). V těsném závěsu za reklamním poskokem Bureše Krajčem, Langerovou a vůbec českým mainstreamem.
-
Sto tabletu tydne! sto tabletu tydne!
-
jak tady čtu rady na výživu tak spíš sto tabletek týdně :)
-
-
Tak zrovna Fixu fakt můžu,ale můžu i Kryštofy a hlavně po hodinovým tlačení v 5ti stupních totál promoklej na kost jsem si ty 4 slunce i představoval a zabralo to :-)
-
Fixa je dobrá, ale tento song neee… Asi i ten film, mně ta Slámova beznaděj prostě leze na nervy.
-
Film jsem neviděl tak možná proto to nemám zprotivený :-)
-
Kdyz uz jsi uplne v pr****, pust si do sluchatek pisnicku, kterou naprosto nenavidis, to pomuze. @film Velky zavod
-
To jsem neviděl, díky za tip ;)
-
-
-
-
-
-
-
pravda :)
-
toto si obcas pustim v praci, ked som v podobnom rozpolozeni :-) „Past vedle pasti!“
-
Když tě někdo po slovensky pozdraví, řekni: „Počkej kámo,“ trubku a hned ho jebni po hlavě Hned ho zabii!!!
-
To bych u nas musel vymlatit celou firmu
-
-
Ja bych si tohle musel poustet skoro kazdy den :-)
-
-
Me uz nekolik let vzdy selze travici system a musim ..... Kdysi na drtici cca 8×? To znamena od lyse kazdejch 10km. :|
-
To ses pos… :-D
To nezni moc zdrave :-(.
-
-
Do zblbnutí si v hlavě přehrávám nějakou velmi stupidní melodii z pohádek, nebo něco jako šavlový tanec a spol… do rytmu šlapání, nebo ještě spíš do rytmu dýchání, pokud ještě dýchám. Z hlavy to nejde dostat dokud nedojedu do cíle, nebo se aspoň na chvílu nezastavím. Ale asi to tak má hodně lidí když to tady tak čtu :-).
-
Na to že nemůžeš, máš celkem slušnou kadenci, když si do rytmu šlapání dáváš toto :)
-
Já si to přehrávám pomalejš, případně v nějakým poměru k šlapání, třeba 1:4 :-)
-
to je na sprint ze Zoncolanu dolů :))))
-
Za první nevím kde to je, a za druhý mě to uráží! :-)
A možná jsem si spíš nemohl vzpomnět na tu správnou písničku, tak jsem uvedl Šavlovej tanec. Ve skutečnosti to možná spíš je taková ta nablblá melodie, co byla ve hře Manic Miner na ZX Spectru, ta se mně v krušných kopcích skoro vždycky dostane do lebky, a pak tam rezonuje až do cíle..
-
V Manic Minerovi hraje melodie ze scény „Ve sluji krále hor“ z opery Peer Gynt (E. Grieg) :) Jinak pro danou příležitost skvělý výběr, pěkně se to zrychluje ;)
-
tak jestli jsi myslel nablblou melodii pořád dokola, tak to mohl být klidně Řek Zorba :)))
https://www.youtube.com/watch?…
jednou to hráli v nějakém rádiu nonstop 24 hodin bez přerušení a mělo to velký úspěch, snad City rádio, už je to pár let zpět
-
-
-
-
-
s jistou schizofrenií se asi potýkáme všichni, povídáme si s kolem s nohama někdy i se silnicí :-D
-
:) To je fakt… je to taková symbioza potom. Cloveku je nejlepsim pritelem i to sedlo co mu likviduje prdel :D Tak co kdo jel včera Drtiče? Mě z toho prochcaneho marastu od K4 tahl song od Chinaski: My máme rádi víno :D Nevím jak se mi to dostalo do usi, ale neuveritelne mi to pomahalo (jen je blbe ze mi v hlave uvizl jen ten refren takze jel dokola :D ). Hlavne posledni velky krpal na Javornik v zavěru kdy už jsem myslel že budu tlačit mi to celkem čistilo hlavu :D
-
-
Bud si zacnu nadavat, ze takove kraviny uz nemam nikdy delat.
Anebo si zacnu zpivat :D
-
na rovine nic, ale v kopci si v duchu zpivam „O hory, O hory“ od Stromboli :)
-
naskočí mi Jásavá
https://www.youtube.com/watch?…
přitom vůbec neznám text, takže jede smyčka „tam u Mělníka, tam kde se stýká tok řeky Labe s Vltavou“ pořád dokola
a dechovku nesnáším!
-
Nejděsivější, co mi znělo v palici, bylo z teleshoppingové nabídky, co svého času jela pořád dokola na nějaký sprostonárodní písně. Byla tam jakási písnička, kterou vůbec neznám, dumc rytmus dechovky a začáteční slova „a když jsem šel na půdu pro hrábě“..tohle mě pronásledovalo dlouhé hodiny a chtěl jsem si ustřelit hlavu :D
-
a hrábě byly zrovna kalit na Bábě co :)
-
A když jsem šel na půdu pro hrábě, viděl jsem tam dědka na bábě… :)
Teda do takového šrotu bych se dostat nechtěl, aby se vybavila taková písnička :)
-
Tohle jsem neměl nikdy vidět! :-D
-
-
-
Podstatně lepší varianta ;)
-
-
Pěkné, to je snad ještě horší, než Dvě panenky od Záviše, co mi hrály v hlavě celou dovolenou
-
-
-
Zrovna v sobotu jsme si vzpomel…pobrukoval jsem si „zkur-ve-na pin-du-la, zkur-ve-na pin-du-la,.....“
-
…saalalaalalaaaaaaa
-
-
https://www.youtube.com/watch?… naskakujou mi „debilní“ písničky respektive vždycky se mi začne přehrávat jedna a za zlaté tele ji „nepřebiju“. Ted mám období piči z ryby a hadího č.uráka :/
-
Každý kopec jedu tak, že kdybych ho měl jet znovu tak bych ho dal stejně. Takže jsem se asi nikdy nedostal do fáze že bych už vůbec nemohl. Občas přijde hlaďák, to jo, ale na to stačí cukr a chvilku zvolnit. Jezdí pro zábavu, ne abych se zabil. V dlouhých výjezdech poslouchám audio knížky – je to lepší než hudba, na čtení se musím soustředit a nevnímám, že mě něco bolí.
-
to bych taky chtěl umět, většinou ale s přibývajícími km mi VAM spíš klesá
-
Já zas nejezdím jak ty. Moje trasy zvládne 5 lete děcko na tříkolce.
-
Tak aždý nějak začíná :)
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
