Prosim o uvedeni do taju vidlic.Toto vlakno by melo slouzit pro mechanismy jejich funkce a nazvy. Dat to cele dokupy aby se zacatecnik stal opravdovym tunnerem (ladičem) vidlic
VIDLICE- pojmenovani, vlastnosti, funkce a princip pro neznale
104 nepřečtených-
-
Věř tomu,že díky jednomu threadu se tunerem nestaneš,zvlášť,když neznáš nic. To nejde.
-
lock out – zamykani :-DDD
-
…a i tech bude par ruznejch reseni:) s rozdilnou funkci:)
-
lockou – zamykani- moc jednoduche – vic rozepsat treba jsou dva druhy – uzamykani na riditkach (provadene tahlem – lankem) a druhy typ s uzamykanim na vidlici. Pak jak to funguje atd. Kdyby tu lidi nepsali takove topic jako ze se nestanu tunerem bylo by tady forum lepsi pro vyhledavani . PROSIM ABY ZDE NEBYLO PSANO NIC VIC NEZ VYSVETLENI CO JE CO A PRIPADNE OTAZKY K VECI
-
-
no na to asi v prvni rade budes muset vedet jak to v te ktere vidlici vypada… pochopit princip funkce toho daneho mechanismu a pri praktickem jezdeni rozpoznat co u tohoto reseni nefunguje tak jak ma… abys mohl neco zlepsovat…
-
nevim co o tom vse vis… tak abych nepsal veci ktery pak lidi napisou ze to vi kazdej…
-
prosim opravdu sem piste jen to co tu patri. a ne ze vidle tlumi naraca ze lock zamyka a ze se nestenu tunerem.
-
nemyslel jsem to zle … jen sem se zeptal jestli mas nakou predstavu co tu ma byt…
-
proste onformace o vidlich. Kdyz nekdo vi neco treba o zamykani (locku) a to sem rozepise jak to funguje jake jsou typy jake to ma pojmenovani s moznym vlozenim popsaneho obrazku. Nekdo zas muze napsat co to je napr. expanze, progresivita, stiraci krouzek, pruzina, motion kontrol, co ma na jizdu v terenu vliv, dalsi to zas muze rozepsat.
Kdyz muzou byt zbytecne temata na hadani, dokazovani si neceho tak me napadlo ze mistni lidi co tomu rozumi by uz konecne mohli do jednoho vlakna napraskat sve vedomosti.
Byt ku prospech ostatnim je dnes vzacne aspon treba takova skupinka bikeru co chodi na net by si neli pomahat. HOWGH-
Časem poznáš, že sem do technických debat se chodí předvádět a hádat právě lidi bez znalostí. Tvůj thread je oprávněný, protože dosud tady nikdo nezkusil dát do jednoho přehledného threadu všechny nejzákladnější informace. Zkus sledovat a uvidíš, že právě ti hádavci nemají snahu nikoho informovat. Jinak ten Tuning-test jsou mé stránky a nehodlám zde opakovat to, co je uvedeno už tam.
-
-
-
-
-
v threadu, kteý byl věnován pokročilým funkcím tlumení se doslova rozkřikovali tito pánové easyrider cabbage round martt blue Dijck Ladap
Přítomnost v threadu o pokročilých funkcích vyžaduje právě základní znalosti a oni se opravdu nepříjemně domáhali složitějších vysvětlení právě a jenom pro sebe. Protože předpokládám, že mají alespoň základní znalosti, které mohou předvést právě zde, považuji jejich nepřítomnost a nedostatek snahy zde pomoci, doslova za drzé. Když se sami nesnaží o vysvětlování tam, kde by jim příslušelo, tak jak mohou po někom vyžadovat vysvětlování jenom pro sebe? Namísto toho se rozčilují a prudí v místech, kde je jejich přítomnost velmi nevhodná.
-
Vše co jsem napsal bylo toto: Ladap Ale proč se zbytečně namáhám…
-
Tak napiš o trochu víc sem, Ladap je hodně málo i tady.
-
-
-
Tak pro začátek: pozitivní pružina – pružina, která působí proti stlačování vidlice. Může to být klasická pružina (ocel, titan), vzduchová komora, kombinace klasické pružiny a vzduchové komory negativní pružina – pružina bránící vysunutí vidlice. opět klasická pružina nebo vzduchová komora pasivní odpory – jedná se o odpory, které brání pohybu vidlice. V závislosti na kvalitě vidlice, stáří, typu mazání jsou buď větší, nebo menší. Menší jsou lepší, protože ovlivní citlivost vidlice – vidlice je citlivější, lépe reaguje na drobné nerovnosti. graf vidlice – jedná se o graf, který popisuje závislost síly na stlačení vidlice, tzn. při jaké síle působící na vidlici dojde ke stlačení na určitou hodnotu. V grafu jsou zahrnuty výše popsané vlivy, tzn. pozitivní pružina, negativní pružina, pasivní odpory.
-
Tak přikládám ukázkový graf vidlice. Nejedná se o žádnou konkrétní vidlici! Důležité je to, jak jednotlivé pružiny působí. Jedná se o vzduch, to poznáš podle toho, že křivky nejsou rovné, vzduch na rozdíl od klasické pružiny nemá lineární závislost síly na zdvihu. Důležité ještě je to, že zde nejsou zahrnuty pasivní odpory. Pasivní odpory Ti celý graf vidlice posunou (při stlačování směrem nahoru). Tzn. musíš vynaložit větší sílu na stlačení vidlice. Podle toho lze poznat, jak je která vidlice citlivá. Důležité je i to, že jde vidět, jak působí vzduchová negativní komora, tj. po celé délce zdvihu. Pokud by zde byla klasická pružina, v určitém okamžiku (když je její síla 0, tzn. pružina je nezatížená) přestane působit a ovlivňovat průběh síly.
-
Co je ještě vidět je to, že vždy musíš počítat se všemi vlivy. Určení SAGu a posouzení vidlice je podle tohoto grafu jednoduché. Pokud vezmem v úvahu, že máš vidlici se zdvihem 100mm, SAG by tudíž měl být 20–25mm (budeme uvažovat třeba těch 25). Vážíš třeba 100kg, v neutrální poloze na kole bys měl mít na předním kole tak 40% hmotnosti. Tudíž pro zdvih 25mm by měla být síla 400N. Když se podíváš na ten obrázek z předešlého příspěvku, vidíš, že síle 400N odpovídá zdvih tak 22mm, to znamená, že bys potřeboval posunout tu červenou křivku o kousek směrem dolů. A toho lze dosáhnout určitou kombinací tlaků v pozitivní a negativní komoře, např. zvýšit tlak v negativní komoře, nebo snížit tlak v pozitivní komoře. Musíší si ale uvědomit, že změnou těchto tlaků ovlivníš celý průběh křivky.
-
takze jako lajk jsem poznal z grafu ze vidlice ma zdvih 100mm. Pochopil jsem jaky vliv ma negativni komora- ze cim vic je stlacena vidlice tim nensi silou pak pusobi. U te negativni komory si stale neumin predstavit ten vzduch jakym principem je vyresen. Pozitivku chapu – jen preci ten graf musi byt pak posunuty o ten sag nebo uz je posunuty a tim padem viz- (nize 90mm) Doraz- o nem jeste nebyla rec- mam ho chapat jako ze tam je nejaka gumova vec co se o ni opre uz max stlacena vidlice. Jesli jo tak tim padem graf je pro 90 mm vidlici.
-
doraz: chápeš to správne, je tam gumový valček, ktorý sa výrazne ťažšie stláča. ale do zdvihu sa zaráta, pretože stlačiť sa dá. používa sa hlavne pri pružinových vidliciach, ktoré majú lineárny priebeh. vzduchovky majú väčšinou progresívny priebeh, takže tam ten gumový doraz nepotrebuješ, pretože na konci zdvihu je na stlačenie vidlice potrebná omnoho väčšia sila.
-
takze dalsi vlastost co jsi popsal je progresivita. cim vetsi progresivita tim znamena ze ke konci stlaceni vidlice je potreba vice sily.
Me teda vyplyva ze vidlice se vzduchem se muze nastavit tak ze citlivost dejme tomu bude obdobna jak u pruziny. Prejedu nejakou opravdu velkou nerovnost tak vyhoda vzduchu je v tom ze staci mit mensi zdvih protoze je progresivnejsi a ¨nenarazi ¨do dorazu. Zato aby pruzina vyvolala takovou silu potrebuje delsi zdvih-
nemáš pravdu. ak bude zdvih malý, tak vďaka tomu progresívnemu koncu pocítiš tú prekážku v rukách. takže zdvih potrebuješ tak alebo tak. pri vzduchovej vidlici skrátka využiješ pri bežnej jazde menej zdvihu ako pri pružinovke. teoreticky to môže znamenať, že vzduchovka bude menej pohodlná.
-
Pokud bude ta vzduchová progresivní tak akorát danému použití tak tohle bude přesně naopak. Obě vidlice nastavíš tak, aby na doraz šli při stejné síle (tedy tak aby na něj nechodily nebo zcela vyjímečně). A při takto nastavených vidlicích půjde vzduchová vidlice v prvních dvou třetinách zdvihu ochotněji do zdvihu. Přidám sem znovu pro srance ten konkrétní případ, kde se přesně tohle řešilo a to Talas x pružinový Pike. Obě dvě na 140mm a nastavené pro stejnou sílu chodu na doraz.
Podrobnosti má kdyžtak ještě zde: www.bike-forum.cz/…4/forum.html#… tam se to rozebíralo více.
-
Pro názornost toho příkladu.
Řekněme že na tom bude jezdit člověk, který zatíží přední kolo vahou 40kg. Na Talasu bude mít sag 36mm, na Piku 32mm. Nejčastější překážky nevybudí sílu řekněmě větší než 120kg, což bude odpovídat na Talasu 117mm a na Piku 100mm. Tedy ve většině případů bude Talas využívat více zdvihu a bude pohodlěnjší. Pouze v menšině při velkých podnětech přes 120kg už to tak nebude (ale tam to bude malý rozdíl v chování).
Dokážu si představit, že by ta pružina mohla být pro porovnání o malinko měkčí (a pořád by to ještě na konci zdvihu nebyl u Piku problém s chodem na doraz), ale jen lehounce a pořád by n a tom Talas byl v prvních 2/3 zdvihu hůře.
Tohle je přesně důvod, proč já osobně mám raději lehce progresivní vzduchovku, než zcela lineární pružinovku.
-
áno. akurát ten talas je trochu výnimočný prípad. ja som skôr mal na mysli vidlice s väčšou progresivitou (reba dual air). preto som napísal, že to platí len teoreticky. a vzťahoval som to na príklad, ktorý bol uvedený (že stačí pri vzduchovke menší zdvih)
-
ešte doplním, nepozeral som sa na grafy, možno je aj tá reba na začiatku zdvihu citlivejšia ako napr. pike… ide len o teoretický príklad porovnania progresívnej vzduchovky a lineárnej pružinovky
-
Jasně, u vidlic s větší progresivitou to tak bude.
Ale nedá se říct, že by Talas byl ojedinělý s tou přiměřenou progresivitou (a zrovna Talas to tak má až od 07 modelů, 06 byly progresiviní moc). Všechny u-turnové vzduchové RS (Reba, RVL, Pike) mají průběh podobný. A jsou ještě méně progresivní vidlice než Talas, jako např. vzduchový Lyrik.
-
súhlasím
-
-
-
-
*šly
-
cim je u vzduchove vidle ruzna ta progresivita? cim je ovlivnena. Tim ruznym nafoukanim pozitivky a negativky nebo jsou i ruznou vyrobou.
Mimo tema. Jsem se dostal k tomu co chci za vidli-vzduch. Chci aby chodila jak rikas do dvou tretin a pak prudce nahoru aby nesla na doraz. a aby mela lock (muzes poradit)
-
Progresivita je daná už tím, jak byla vidlice navržena. Foukáním se progresivita ovlivnit nedá, foukáním se pouze v grafu křivka posouvá nahoru dolu ale tvar křivky bude pořád stejný.
Různá progresivita se zajišťuje několik způsoby. Nejjednodušš základní je velikostí komory při jejím stejné šířce po celé délce. Když se stlačuje vzduch v pozitivní komoře, tak není možné komoru stlačit zcela (to by tam musel být nekonečně velký tlak a byla by na to třeba nekonečně velká síla).
Tedy vezmu první extrémní příklad, který se nepoužívá ani u nejprogresivnější vidlic a to že délka komory bude rovna délce zdvihu. Taková vidlice by byla superprogresivní a na doraz by nešla dostat vůbec. No a čím se použije delší komora než je délka zdvihu, tím bude vidlice méně progresivní. V extrému, pokud bych chtěl vidlici zcela lineární, tak by komora musela být nekonečně dlouhá.
-
„foukáním se pouze v grafu křivka posouvá nahoru dolu ale tvar křivky bude pořád stejný“ – nemělo by být místo „posouvá dolu nahoru“ spíše „mění sklon“? (více nafoukaná strmější?)
-
Ono to právě má výrazně blíže spíš k tomu posunu. Samozřejmě to není přesný posun, na počátku grafu opravdu spíš mění sklon (i když záleží na konkrétní vidlici a provedení negativky).
Příklad grafu jedné vidlici pro různé tlaky (je to ještě moje prastaré úplně první měření, kde byla odečtena od všech hodnot počáteční váha kola, tzn. správně mají být všechny hodnoty cca o 2,5–3kg vyšší – na příklad to ale nemá žádný vliv).
-
ano graf začíná vnášet jasno, pro zvýraznění vlivu (na změnu sklonu či posunu) by to asi chtělo záznamy s větším rozdílem tlaků, ale hlavně při zachování vzájemného poměru mezi poz. a neg. tlakem, dále pak samozřejmě i pro různé kombinace poměru poz. a neg. tlaku
-
Větší rozdíly tlaku by ukázaly více, to je fakt. Poměr je zachován, v obouch případech jsou obě komory foukany na totžný tlak.
-
-
-
-
-
Pokud chceš poradit konkrétní vidlici, tak to by bylo lepší v jiném threadu a tam uvést cenovou relaci, na jaké použití, jaký přibližný zdvih, na jaké kolo… A případně si nejdřív projít historii, když už teď něco o vidlicích víš. Těch threadu pro výběr konkrétní vidlice tu je mraky.
-
-
-
-
Přibližnou představu už máš. S progresivitou a citlivostí to je trošku šložitější.
Různé vzduchové vidlice mají progresivitu velmi různou. Tedy od velmi vysoké progresivity až po blížící se lineárnímu průběhu jen s lehce progresivním koncem zdvihu.
Jaká progresivita je vhodná záleží na mnoha faktorech. Na tom, k jakému typu ježdění je určená, jak s ní daný člověk jezdí a jaké má kdo preference.
Pokud bude vidlice příliš progresivní pro dané použití/daného jezdce, tak to povede k tomu, že nepůjde využít celý zdvih aniž by se nenastavil nějaký šíleně velký sag. Ale v každém případě bude reálný chod vidlice menší než by při daném zdvihu mohl být.
Pokud bude vidlice moc lineární pro dané použití/daného jezdce, tak buď bude chodit na doraz nebo bude třeba dát tvrdší pružinu (případně více nafoukat) a to povede k příliš malému sagu a také k horšímu využití zdvihu (v první 1/2–2/3 zdvihu se vidlici nebude chtít do zdvihu tak ochotně jako u akorát progresivní vidlice, která bude nastavená na stejnou sílu dorazu).
To co píšeš o citlivosti už ale tak není, protože hlavní problém citlivosti u vidlic jsou pasivní odpory. Takže tady nejvíce závisí na konkrétní vidlici jak je citlivá ať už je zdvuchová nebo pružinová. No a pak pokud budou dvě stejné vidlice totožně provedené jen se lišit pružina x vzduch, tak pružina bude o malinko citlivější, protože vzduchová vidlice vždy bude mít nepatrně větší pasivní odpory (kvůli utěsnění vzduchu).
-
jaký je rozdíl mezi lineární a „moc lineární“? není lepší „málo progresivní“?, … omlouvám se, ale prostě mně to „tahá za uši“, hlavně to prosím Tě nevzdávej a nenech se „otrávit“
-
V pohodě, ty pojmy jsou opravdu trochu zavádějící a nejsou žádné přesné vyjádření. Ale bylo to ve snaze to napsat co nejjednoduššeji. Aby to bylo přesné, tak bych musel nejspíš rovnou dávat grafy pro každý příklad.
Moc lineární bylo myšleno už skutečně lineární průběh nebo jak píšeš málo (tedy spíš skoro vůbec) progresivní. Hlavně jsem chtěl naznačit, že už je to k té linearitě hrozně blízko nebo je to už opravdu lineární (proto jsem nepoužil málo progresivní).
-
fajn, máš můj obdiv co času jsi ochoten nezištně věnovat šíření osvěty, ale ten dobrý pocit za to určitě stojí, … mnozí prominou, ale mnohdy je to o hrachu a perlách, ty grafy by určitě hodně pomohly, držím Ti palce a díky
-
-
-
-
-
-
vzduchová negatívka: predstav si valec v ktorom je pohyblivá prepážka a konce sú uzavreté. keď prepážkou hýbeš jedným smerom, tlak v jednej časti valca narastá (pozitívna komora pri stláčaní) a v druhej časti klesá (negatívna komora)
-
uz chapu negativku
-
-
-
-
-
jestli chceš vstoupit do tajů tuningu vidlic, tak pro začátek doporučuju tuning-test.cz, kde to jeden profi tuner docela dobře popisuje i s grafama.
-
soc – dekuji jsi prvni kdo to pochopil. Oakey – nejdriv se musi nekde zacit. poznat co ty cizi nazvy nekdy i ceske znamenaji. zacit od piky a posouvat se na vyssi level poznani tlumeni
-
-
Myslim ze by stalo za to nejdriv rozebrat co dela: 1.TLUMENI 2.PRUZENI Bez pochopeni nema cenu se zabyvat cimkoli jinym.
-
Prvni dotaz zabaka (tedy mne) co nicemu nerozumi… co to tedy je to tlumeni a pruzeni?
-
Pružení:Vlastnost vidlice která zajišťuje pohlcení nerovností terénu,tj.kdy vnitřní nohy zajíždí do vnějších. Medium:Pružina,vzduch,elastomer,případně kombinace těchto.
Tlumení:při zpětném chodu vnitřních nohou po odpružení,kdy se vnitřní nohy vidlice vrací do původní polohy. Tlumící medium zajišťuje,aby zpetný chod nebyl příliš rychlý a nedocházelo tak k nárazu při zpětném dorazu. Např.Olej v různém technickém provedení. Otevřená lázeň,patrona atd. To jsem ale chytrej co? :-)) A dál??
-
TLUMENÍ: zajišťuje,aby se vidlice nevracela příliš rychle(kopání) nebo příliš pomalu(houpání.Při sérii překážek propadání do zdvihu,vidlice se nestíhá vracet zpět do počáteční polohy,zdvih se vlastně zmenšuje,vidlice méně pruží,nabízí měné komfortu.)
-
zeptam se treba to co zrovna zajima mne, ale bylo by dobre kdyby tu informace chrlily z vas (proste to co vas napadne o tlumeni tak to sem nasackovat) jak funguje spodni a horni komora vzduchove vidle (dual air) estli se nepletu. To je ta pozitivni a negativni vec
-
Nejlepší je právě když ty kladeš postupně otázky, podle toho, jak tomu rozumíš. Napiš tedy jak tomu rozumíš teď, jinak z toho bude guláš.
-
dobre, rozumim co je to tlumeni a pruzeni. Takze jak zajistim u tezkeho nebo lehkeho jezdce ¨dobre¨ pruzeni. Vzdyt kdyz je treba pruzinove tak tezky jezdec tu pruzinu zamackne a uz neni cela ta delka pruziny k dispozici
-
preto sa používajú pre rôzne ťažkých jazdcov rôzne tvrdosti pružín. oceľovú pružinu musíš vymeniť (kúpiť), vzduchovú vidlicu stačí prifúknuť.
-
navyše, ak zvolíš pre ťažkého jazdca príliš mäkkú pružinu, tak bude chodiť nadoraz a to nie je v žiadnom prípade správne. a ak zvolíš príliš tvrdú pružinu, tak nebudeš využívať celý zdvih.
-
takze chapu ze u pruzinove vidle je pruzici medium pruzina ale co se u techto vidlic pouziva jako tlumic? ten si treba dokazu predstavit jako nejakej pist s dirkama ktery propousti olej.
-
ten je obyčajne v druhej (pravej) nohe. pružina býva len v ľavej nohe. (až na výnimky)
-
takze pruzinova vidlice je tvorena pruzinou (podle vahy jezdce) a pak tlumicem s olejem o ruzne hustote (ten pak udava citlivost jestli tomu dobre rozumim) Citlivost je to ze vidle reaguje na sebemensi podnet na ceste. Jsou i jine varianty s pruzinou? Tam nic jineho uz neni?
-
ten olej na citlivosť nemá primárny vplyv. citlivosť je to, ako ľahko sa vidlica ponára do zdvihu. závisí od tvrdosti pružiny a hlavne od pasívnych odporov vo vidlici (trenie púzdier a tesnení…)
-
mohla by být „citlivost“ – minimální přírůstek (úbytek) síly (stlačení vidlice) potřebný k uvedení vidlice z klidového stavu (např. při sagu doporučeném výrobcem) do pohybu o minimální hodnotu (zdvihu)?
-
ekvivalent smluvní meze kluzu?
-
raději bych se držel „laického jazyka“ pro snadnější pochopení širší veřejností BF, … a destruktivní zkoušky vlastností materiálů mi zde připadají zbytečné, pokud jsem Tě správně pochopil, a ani nemohu najít souvislost (ekvivalent)
-
Ono právě při pohledu na tahovku nějakého materiálu a graf vidlice je ta podobnost zřejmá. Ale v pořádku, teď ještě se dohodnout, kolik by to mělo být. Navíc řídící veličinou pro většinu lidí je síla a podle tvého návrhu by bylo vhodnější použít zdvih.
-
uz sem to tu parkrat psal… ale evidentne nekteri stale neveri… a heledaji vlastni definice, pripadne nejake vyssi autority nez jsem ja jejichz definice by prevzaly…
takze takhle je citlivost definovana v technickem mereni:(obrazek)
vicemene to plati ve vsech oborech kde se zkouma zavislost neceho na necem…
prevzato ze skript Technicka Mereni, VUT v Brne
-
pro pripad vidlice je vystup pristroje zdvih a budici(merena) velicina je sila..... jak proste…
-
Ok, já měl pocit, že pod pojmem citlivost hledáme ten první pohyb vidlice, tzn. bod odtržení. To co se tady řeší je vlastně sklon té křivky, moje chyba, omlouvám se. Co je vstup a výstup, o tom se můžeme hádat donekonečna, výsledkem je v každém případě křivka, která popisuje vztah mezi hodnotou stlačení a silou k tomu potřebnou.
-
-
Aka je citlivost pristroja, ktoreho rozsah vobec neobsahuje nulu?
Teda ked sa v tej definicii citlivosti uz musi x limitne blizit nule…
-
tohle je definovane pro merici pristroj – tudiz se predpoklada ze je linearni…mel by byt… pokud neni pristroj linearni tak je v kazdem bode citlivost jina (to je tam take napsano) a tudiz tu limitu udelam pro x blizici se tomu bodu co v nem citlivost zkoumam…
-
Cize pre bicyklovu vidlicu v bode SAGu.
-
no citlivost jako mira odezvy systemu na nejakou budici velicinu jde posuzovat v liovolnem bode. to ze je tam ta limita x-0 je mozna trochu zavadejici, protoze jde o merici pristroj a ten byva nakalibrovany tak aby ukazoval od nuly (neco jako kdyz snizujes odpory a nastavujes negativku u vidlice) a predpokladam linerani prubeh…(nebo proste jen ten pristroj pouzivam v oblasti kde meri linearne) tudiz muzu rict ze citlivost pristroje je takova – protoze je v celem rozsahu stejna…
proto sem to opravil ze u nelineraniho prubehu musim pokud chci vedet citlivost v kazdem bode zmenit i tu limitu (derivaci) na ten bod kde to zkoumam …
-
-
-
Mimochodem dokážeš mi vysvětlit, co tohle má znamenat? Nezapoměl jsi, že jste v threadu tohoto názvu?
pojmenovani, vlastnosti, funkce a princip pro neznale
-
ja sem neznalej… proto sem tu spravne:)
-
Ne ty jsi na vrcholu znalostí právě proti těm, kdo si na znalosti jenom hrají. Víš, na čem se dá poznat skvěle opravdová odbornost? Tím, že se dotyčný dokáže srozumitelně vyjadřovat svými slovy a z toho jde krásně poznat, jek problematice opravdu rozumí. Kdo tady doslova kulhá s berličkami rádobyodbornosti a uniká mu mnohdy to podstatné a srozumitelné, ten je spíše popletou. Tohle co vidím, zatahovat do začátečnických témat, to už je pořádná porce ignorance k threadu.
-
-
-
-
Přesně tak, jak píšeš. Tady docela regulérně probíhá u zcela hotového řešení hledání jakýchsi obměn a pouhým přeformulováním řešení, vytvoření něčeho tak „nového“ za které si dotyčný, jako velký objevitel nechá zatleskat..
-
-
podobnost hledej spíše v měření tuhosti např. předepnutého uložení (ložiskové nebo nýtové spoje apod.), ale to už asi opravdu hodně odbočujeme od „pro neznalé“
-
Jasně, už tomu rozumím, já jsem to předtím bral jako určitou prahovou hodnotu, potom jsem si to přečetl pořádně a jde opravdu o tuhost. Řečeno v řeči materiálů a spojů, aby mě někdo nenapadl za matení pojmů.
-
-
-
-
-
áno
-
Presne tuto definiciu citlivosti navrhujem aj ja.
-
tento pokus o „definici“ by samozřejmě potřeboval ještě hodně „dotáhnout“, aby byla použitelná i pro „neznalé“ s minimální možností ovlivnit výsledné hodnoty „citlivosti“ případnými chybami měření v domácích podmínkách,
P.S. k části tohoto Tvého příspěvku „- Precteno martt (16.11.2007 09:37:47) 149.244.249.xxx 26×> Nova vzduchova vidlice pro 42kg zenske vahy (^ odpověď na 25× ^) ......... Preto je podla mna jediny objektivny sposob urcenia skutocnej citlivosti pomocou merania hysterezy. ........“ není to asi jediný, ale určitě správný způsob, … a jestli se nepletu, tak hystereze je v tomto případě dvojnásobkem „citlivosti“, pokud jsou odpory vidlice v obou směrech pohybu (stlačování i odlehčování) stejné, … citlivost může být v různé poloze stlačení vidlice rozdílná
-
Mas pravdu. V domacich podmienkach je navyse pri merani s vahou velky problem urcit hysterezu.
Vzdy je to ale lepsie ako brat za zaklad pociatok krivky, ktora moze byt predopnuta (je to tak u piatich zo siedmich vidiel co mam doma). Aspon si to myslim.
Zalozil som na to samostatny thread nech to tu nerozbordelovavame, zatial je to tu celkom civilizovane.
Takze pokracujme tu: www.bike-forum.cz/…0/forum.html
-
Tak teď jste mi v tom udělali takový bordel jak už dlouho ne… původně jsem chápal pojem citlivost jako určitou minimální sílu, která způsobí na vidlici stlačení o danou hodnotu. Předpokládám, že vidlice je v klidu. To, že je tato citlivost polovina hystereze je pro mě ještě pořád OK. Ale v pak něco nadhodil Assassin a tím mě totálně zmátl. Tudíž pro blbé. Co je citlivost? Budeme uvažovat citlivost jako pasivní odpory? Nebo je citlivost dle Assassina např. pro pružinovou vidlici převrácená hodnota tuhosti té pružiny? Prosím o upřímnou a pravdivou odpověď…
-
detalnejsi rozbor citlicosti viz vlakno vidlice – citlivost. tady to Zamykam
-
pod radsej do threadu o citlivosti. Tu dostaneme najskor vynadane :-)
-
-
-
-
-
-
Jsou i jine varianty s pruzinou? Tam nic jineho uz neni? ešte sú vidlice, kde je v oboch nohách pružina aj tlmič (marzocchi mx comp coil) tam sú pružiny ponorené v oleji a opierajú sa o piest tlmiča. funkcia je ale rovnaká…
-
-
-
-
-
-
Já mám fakt tohle zrovna rozebrané do spousdty detailů na svých stránkách. Vol rozhodně první řádku v roletkovém menu, ve které by se měl pohybovat začátečník.
-
-
-
-
-
-
takze pruziny mame probrane. Jak je to se vzduchovymi vidlemi. O nich nevim vubec nic. Jen ze se tam fouka pruzeni (nejaka komora kde se stlacuje pist)
-
Ono v podstatě o nic jiného nejde a jako total začátečník k tomu asi nic víc znát nepotřebuješ. Já mám taky vzduchovku a vím o ní asi tolik ,že tam musím dofouknout vzduch,pokud se mi sníží tlak. Co by tě asi tak mohlo zajímat a co je jedna z věcí začátečníky celkem opomíjená je nastavení vidlice na správný SAG. Víš oč jde?
-
sag je podle mne snizeni o to kolik vazi jezdec. Tzn ze jak nastoupim na kolo tak ten kousek co vidle se zasune. A nevim jak se nastavuje. Ja kdyz si koupim kvalitni vidli tak se budu chtit pohrat s nastavenim a nemit to tak jak mi to vyrobce nastavil ale nastavit si to podle mych potreb. tak proto me zajima vse.
-
nastavuje sa práve podľa hmotnosti jazdca. mal by sa pohybovať na úrovni cca 20–25 % zdvihu (záleží na jazdnom stýle). pri vzduchovej vidlici si to nastavíš nafúkaním, pružinovka sa rieši výmenou pružiny (prípadne nastavením predpätia)
-
a pre úplnosť, sag slúži na to, aby sa vidlica kopírovala terén napríklad pri vbehnutí do diery…
-
si mě nějak předběhl ne? :-)asi píšu pomalu.
-
aha tak jsem o neco chytrejsi. mam starou vidli kde kroutim kolcem na nohach vidlice (vidlice jde pak lepe nebo hur stlacit). Takze to mam nastavit tak ze sag na byt tech 20 az 25 procent ze zdvihu. Ja to vzdy kroutil jen jak jsem jel po asfaltu (natvrdo) a do terenu (skoro az uplne na mneko). Kdyz jsme u tech vzduchovych vidlic slysel jsem ze tam jsou nejake dve komory. Jedna je ta co se nastavuje sag (podle hnotnosti jezdce) a ta druha je tedy co?
-
áno, máš si to nastaviť tak, aby sa ti vidlica prinasadnutí na bajk zanorila o tých 20–25% zdvihu. k tým dvom komorám, tá druhá komora slúži ako negatívna pružina. mnoho vzduchových vidlíc má len jednu komoru a negatívna pružina je oceľová.
-
Hele promiňte, že se vám do toho vměšuju, ale mám s tímhle problém. Mám tuhle vidlu www.jizdni-kola.eu/…tinum-air-lo Vím že je je její problém ve vazelíně a pod. Ale to teď myslím neřeším, jde mi spíš o to, že když to nafoukám při mích 80kg na SAG 20%, tak už se mi nevrací vubec ochotně a navíc je pořád dost necitlivá. Mám to chápat že musím vyměnit negativní pružinu, a pak foukat věčí tlaky??
-
nie. tým to ešte zhoršíš. problém citlivosti bude v odporoch vidlice a problém neochotného návratu možno aj v tlmiči
-
Takže první krok jak s toho udělat „fungující“ vidlici by mělo být sundání těch horních čepiček na stírácích + vyměnit vazelinu za olej?? Což by asi obnášlo i vyměnu vnitřních stíráku za nějaký lepší co ten olej utěsněj že??
-
prvý krok je rozobrať, vyčistiť, namazať a zložiť. ale môže byť problém napríklad v nepresne nalisovaných púzdrach a to doma neopravíš.
-
Tos mě celkem vyděsil, ta vidle je skoro nová, tak doufám že se mi nestane, že bych to rozebral a zjistím, že je něco špatně a já, už bez záruky budu schánět nový díly. :(
-
→ servis. ale stačí, offtopic tu neriešme.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
SAG se nastavuje všeobecně u XC vidlic cca na 20–25% zdvihu vidlice. Tzn.,že při hodnotě zdvihu 100mm,by po nasednutí měly vnitřní nohy zajet 2–2,5cm. Prosím tě toto ber pouze jako všeobecnou hodnotu,která se samozřejmě mění dle požadavků jezdce a na stylu ježdění. Taky jde o to jaký zdvih vidlice máš,protože např.u vidlic 80mm si 25%SAGU můžeš těžko dovolit,páč ti pak se zdvihu moc nezbyde.Proto se tyto vidlice foukají(pokud jsou vzduchové),nebo nastavují na menší hodnotu sagu,čímž se ovlivňuje i jejich citlivost. Proto je dobré před koupí samotné vidlice dobře si rozmyslet,jakým stylem a terénem chci jezdit a tomu přizpůsobit i vhodný zdvih vidle. Ono jenom tahle samotná otázka je na hooooodně povídání.
-
-
-
Pruzeni ani zdaleka probrane nemate. Pokracoval bych bavenim o negativce a pozitivce – ciste vinute pruziny.
K tvemu dotazu o vzduchu jako pruzicim mediu – predstav si vzuchovou pumpicku na kolo, ze ucpes ventilek prstem…
-
Jen dodam, ze velmi dobra je tahle knizka www.bajk.cz/…_od_AdoZ.jpg
Kdy budu mit pristi tyden cas, tak ji v praci prozenu scannerem, stejne je to salatove vydani uz ted.
-
verim ze hodne lidi oceni tvou aktivitu. Kdyby jste vedeli i o jinych volne siritelnych knizkach o kole. dejte vedet
-
Mrknu se doma, mam naskenovanou jednu knizku tykajici se udrzby kol zhruba z roku 1970 – jsou tam zajimave udaje o loziscich na starych kolech, rozkreslene torpedo atd.
-
-
jo, tak tuhle knížku mám taky a je fakt výborná
-
Taky bych velmi ocenil. I pokud by to mělo něco stát. Díky za námahu.
-
-
-
-
No takze pruzeni uz je tu prakticky probrano, tak bych taky v jine vetvi chtel trochu shrnout tlumeni a vyvratit nektere teorie ;o)
Takze nejdriv media:
- tlumici medium se nyni pouziva vicemene vyhradne olej. Kdysi se pouzival jeste i vzduch a tlumici funkci mel i elastomer (MCU elastomer).
Kde tlumeni najdu?
- nyni zpravidla v jedne noze a je oddeleno od pruziny (ocel/vzduch). Samozrejme taky neni cista pravda. Hlavne kdysi pozivalo Marzocchi tlumeni v obou nohach a i v obou byly pruzici media.
Druhy utlumu:
Expanzni utlum – je to utlum vracejici se vidle do plneho zdvihu. V praxi se pouzivaji hlavne zaklopky. Pri ztlacovai se zaklopka otevre a olej protika mimo expanzni tlumic. Pri vysouvani nohou se zaklopka zavre a olej protika prez trysku, proto tece pomaleji = tlumi. Tryska muze byt stelovatelna nebo ne.
Kompresni utlum – je to utlum ktery ovlivnuje nezavisle na pruzine rychlost zajizdeni vidlice do zdvihu. Kompresnich utlumu jsou cele mraky a zkusim to tady trochu nastinit. Kompresni utlum muze byt pevne prednastaveny, jako konstantni odpor pri zajizdeni, nebo muze byt samozrejme stelovatelny.
Klasicke tlumeni komprese – ovlivnuje prubeh komprese v celem zdvihu
Tlumeni komprese v zavislosti na zdvihu nebo pohybu vidle – v urcitem bode nebo pri vetsich razech se pridava druhy tlumic komprese a dotlumuje konec zdvihu
Vysoko a nizkorychlostni komprese – zatim asi nejsofistikovanejsi system utlumu komprese. Dobre nastaveny zabranuje ponorovani do zdvihu a pritom nechava vidlici stale citlivou. Pouziva se hlavne u vysokozdvihovych vidlic. Vysokorychlostni komprese obstarava citlivost na drobne podnety a razy, nizkorychlostni zabranuje ponorovani do zdvihu pri brzdeni a podobne (zjednodusene receno)
Terra Logic a SPV – systemy uzavirajici kompresni ventil zabranujici pohupovani vidle pri jizde. Ventil se otevre az nejakym vetsim razem
Lock – vetsinou uzavreni kompresniho ventilu. nekdy z ochranou proti prorazeni. Nekdy v horni nekdy ve spodni hranici zdvihu.
No snad to aspon trochu pochopis :o)
-
Téma bylo zamknuto, nelze přidávat další reakce
