Pro Tomahomo – není to o kelvinech – mrkni na obr. je tam stejný příklad co jsi popisoval – při změně o 20st. C je rozdíl je 7%.
P.S. Zakládám nové vlákno – původní je zamknuto.
Tlak vzduchu vs. teplota II - pro Tomahomo
40 nepřečtených-
-
Do stavove rovnice musis dosazovat v kelvinech a kdyz si to zpocitas, tak ti tech 7% vyjde taky.
-
Dík, ale už vím kde sem udělal chybu – použil sem špatné jednotky – pepek mě to vysvětlil. Tlak se sice samozřejmě měnit bude, ale ne nějak podstatně, jak jsem původně(mylně) předpokládal. Resp. já jsem tušil, že uvažuju špatně, jen sem nevěděl kde dělám chybu :o)
Edit: To mělo být na Internauta
-
No vidíš, já dodnes myslel že delta C a delta K je rovno stejnemu číslu.
(Rozdíl teploty v Kelvinech a v Celsiích.)
-
to máš sice pravdu, ale oni se baví o stavové rovnici, ne o tom na obrázku, vysvětlení je tu
-
Jj, základní jednotky Si jsou K.
-
-
Jo to je.
-
-
-
-
Docela akademicky pojato.
Praxe je taková, že jezdit bez pumpy je nerozum. A než problémy s vyšší teplotou je pozorovaný pokles až únik tlaku v zimě.
-
Já na kratší zimní vyjížďku by oko přifouknu o pár procent, než vyjedu z města tak to klesne na optimum.
-
-
Znatelnejsi bude podle me zmena viskozity oleje a tim i nastaveni tlumice.
-
takže bílá vidlice má určitě lepší vlastnosti než černá.
A já, že proč je Bílá Reba dražší.
-
Nejlepsi je cervena, bo ta jede sama a rychleji. Proudici vzduch ji ochlazuje!
-
-
Pro tlaky, které jsou v komoře odpružené vidlice nelze pro výpočty použít stavou rovnici ideálního plynu. Zkus statové rovnice s nastavitelnými parametry.
Btw. Také mě tato problematika zajímala. Jak výpočetně, tak experimentálně mám ověřeno, že změna 15 °C na nastavení vzduchové komory už cítit je.
-
využiji příležitosti a zeptám se na podobnou věc.
jak lze spočítat změnu spojenou s nadmořskou výškou?
například mám ve vidlici 100psi a vyjedu z 0mnm do 2000mnm.
-
do nadmorskych vysek do jednoho kilometru je zmena tlaku priblizne 1hPa/10m vyskovych…vys uz se vice projevuje gradient tlaku atmosfery…
jendotky se mi prepocitavat nechce…
-
Není 1hPa/10m platný spíš pod vodou? :-)
-
- Jaky je „normalni“ tlak vzduchu? Jedna atmosfera.
- Jaky je „normalni“ tlak vzduchu? 1013hPa.
- Jaky je hydrostaticky tlak 10m vodniho sloupce? hárógé =100000Pa=1000hPa
Takze?
-
Jo, sorry, já splet jednotky a bral, že 1hPa = 1at.
-
1hpa = 100 Pa, 10m vodniho sloupce ma cca 0,1 MPa.
-
-
Pokles tlaku v atmosféře není lineární.
Dále viz – zjenodušený vzorec .
-
Proto jsem psal, ze to plati pro nydmorske vysky do jednoho kilometru, kdy se atmosfera da povazovat za homogenni, resp. je gradient tlaku jenom malutky.
-
jenom doplnim, graf at si z toho kazdy udela sam…
-
-
-
Zmena nebude prakticky zadna…
-
Kua sem vul, jeste to dpolnim…
Pokud jde o zmenu vlivem zmeny tlaku s nadmorskou vyskou, nebude zmena tlaku ve vidlici prakticky zadna.
Pokud jde o zmenu vlivem zmeny teploty s rostouci nadmorskou vyskou, to uz bylo popsano jinde :)
-
je to zvlášní, ale když jsem v horách 2000–2500 tak minimálně tlumič o kousek odfukuju, protože mi přijde tvrdší
teplota je jasná
-
hmm, necekal jsem, ze ten rozdil bude az tak znatelny, jinak samozrejme pokud mas prakticky odzkousene, ze musis odfukovat, tak je to jasne…
-
a neni to tim, ze jsou to alpy atd. a tim padem trochu drsnejsi tereny? rozdil tlaku v tlumici a venku je preci tak velky, ze nejaka ta mensi zmena venkovniho tlaku by mela byt uplne bezvyznamna – ani jako kdyz odfouknes dual air negativku o 0,1psa :)
-
-
-
-
Tlak vzduchu vo vyske 0: 1013.25 hPa = 1.00 atm
Tlak vzduchu vo vyske 1000: 881.52 hPa = 0.87 atm
Tlak vzduchu vo vyske 2000: 770.07 hPa = .76 atm
tlak[atm] = {tlak v 0m}[atm] * exp( -{tiaz. zrychlenie v 0m}[m/s2; =9.81] * {vyska}[m] * {priemerna molova hmotnost vzduchu}[g/mol; =29] / 214600 )
tlak v 0m = 101325[Pa]
-
-
Nevím o kolik to chodí, ale když jedu ráno do práce a je + 6, tak je vidle měkká. Když odpoledne vyleze teplota na 25 ve stínu tzn. na slunci xy tak je vidle tvrdá a kope jak cyp. Proto vozím pumpu a foukám – ufoukávám před jízdou domů. Rozdíl bude asi patrnější u nízkotlakých vidlic jako mám já – kde foukám tak +/- 30 psů než u vysokotlakých, kde se pere 70 až 100něco. Když to skočí o pět psů z 30 na 35, tak to poznám, ale z 80 na 85 psů to asi poznat nepůjde. Tolik mé zkušenosti a selské úvahy – o tom jak mají vidlice řešené komory, patrony, megapičoviny nic nevím a vědět nechci, tudíž nehodlám vést polemiku.
-
No neviem, neviem. Ak je pre 20 stupnovu zmenu teploty zmena tlaku cca 7%, tak to IMHO bude rovnako pocititelna zmena pri 30 psi aj 80 psi. Ale mozem sa mylit. :-)
-
Já mám ultranízkotlakou vidlici, která není na 100, ani 30, ale stačí ji 5 psi. Takže v ní vzduch nemám žádný a když vyjedu ven na slunce, tak se mi o těch 5 psi nafoukne sama. A věřte, že když to skočí z 0 na 5 psů, tak to poznám líp, než když z 30 na 35 :)
Změna bude očividně rovnako počitatelná, ale KRAJIC bral v úvahu hlavně to, že na černou vidli pere slunce a teplotní rozdíl tak bude mnohem větší, než těch 20°C ve stínu…
„Rozdíl bude asi patrnější u nízkotlakých vidlic jako mám já“ – to je ale blbost no.
-
Ježek, který unese maximálně 3 jabka a naložíš mu o půl jabka víc ten rozdíl pozná výrazněji než ježek co nosí max 10 jablek a naložíš mu o půl jabka víc. Psal jsem o jakémsi procentuálním rozdílu změny – ne o hodnotě rozdílu – ta bude zřejmě stejná.
-
Je vědecky dokázáno, že ježek žádný jabka nenosí.
-
A *****…
-
Ta myslím taky ne, aspoň když je v práci ;o)
-
Hezké.
-
-
-
-
Az na to, ze vo vidlici mas prave percentualnu zmenu tlaku, nie zmenu o nejaku hodnotu. Pri V1=V2 plati p2=p1*T2/T1, kde p su tlaky a T su teploty v Kelvinoch.
-
Je to možné – ty technické vzorečkové příspěvky jsem nečetl.
-
Aj tak je to jedno. :-) Niekto zmenu tlaku vo vidlici citi a niekto nie a nezalezi na vzorcoch. No nie? Podme radsej na bike.
-
-
-
-
-
-
-
když nafoukám doma v 25 a pak du ven do –10 tak to jde ku.va poznat:-(
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
