Článek na iDnes:
Stát chce levnější cyklostezky.
70 nepřečtených-
-
Ještě přidám jeden odkaz:
-
Nejlepší, zároveň nejlevnější cyklostezka je žádná cyklostezka. Je to jen další produkt sociálního státu, produkt kterej skoro nikdo nechce ale platit ho musí všichni opravdoví daňoví poplatníci.
-
Jak si přišel na to, že ten sociální produkt skoro nikdo nechce?
-
****** a ni cyklostezky…brzy bude litr benzinu za 100, tak se uvolní dálnice i všechny silnice.
-
Jak jsem na to přišel? Jednoduše, když náhodou po nějaké stezce jedu, tak skoro nikoho nepotkám. Proto říkám, že stezky skoro nikdo nechce a pokud ano, rozhodně by si je představovali docela jinak.
Natáhnout skrz krásnou přírodu čerstvý asfalt mi přijda jako naprostá zhovadilost – to mluvím třeba o stezce v Jižních Čechách – přesněji z Hluboké n./Vltavou do Purkarce, několikrát se mi stalo, že jsem na 20 kilometrech nepotkal ani jednoho cyklistu.
Rozhodně si nemyslím, že by si státní rozpočet potažmo rozpočet kraje nebo jakéhokoliv města mohl dovolit takovéto akce. Nakonec jde stejně jen o to utratit přes kamarádovo firmu nějaké prachy. Takže na jednu stranu se staví nové stezky (nevím pro koho) a pak cyklistům zakazují vstup na místa, kde chodí pěší a mezi nimi občas projede auto nebo traktor, to mluvím o cestě okolo Hamerského potoka z Antýglu na Horskou Kvildu.
-
Třeba ten zákaz podél Hamerského potoka nebo Antýgl – Čeňkova Pila vůbec nechápu. Tedy, přesněji řečeno – nechápu zákaz jízdy na kole směrem do kopce, směrem z kopce by to mohlo být kolem Otavy (vzhledem k frekvenci turistů) nebezpečné, ale i to by při troše dobré vůle řešit šlo…
-
to je presne ono – pri trose dobre vule :-/ Jenze kdyz clovek vidi nektery bike magory jak to pustej z kopce lidi nelidi tak chapu absenci dobre vule. Kazdopadne nahoru je ten zakaz totalni picovina.
-
Taky jsem nad tím takto uvažoval, proč to není alespoň jednosměrka. Bohužel, zákaz vědomě porušuju, většinou jezdím nahoru, avšak slušně zdravím a většina lidí se tak nějak pousmívá, jen občas se najde magor, co nemůže překousnout to, že on šlape pěšky a já se vezu. To že mám v nohou 70km už neví :-)
-
Přesně toto je klasický případ devastace přírody v „našich“ NP. Z nádherné přírodní stezky na Hamerském potoce „někdo“ vybudoval 5m širokou válcovanou silnici. A světe div se, ještě má tolik drzosti, že zde zakáže pohyb cyklistů…
Cestou nahoru jsem potkal 6 pěších turistů, 22 bikerů a 4 cykloturisty s báglama. Z těch 28 cyklistů jich asi 5 ze „slušnosti“ tlačilo. Turisti šli dojednoho mimo těleso vozovky přímo po pěšině kolem potoka, cyklisti jeli v poho nahoru i dolů. Zajetý je zde systém včasného varování, který spočívá v tom, že se nahoře či dole zeptáš přijíždějícího:„Jsou tam?“
Tomu se říká Kocourkov.
1,2 silnice na Hamerském potoce, zakázaná
- zelená z Modravy na H.Kvildu , zakázaná, ale ne strojům :-(
4)H.potok
5)prostě Šumava
-
-
Aha, no, to chápu, že máš takovou zkušenost. Já zase mám takovou, že když se dostaví nová cyklostezka, tak si na ní dost lidí rychle zvykne a během pár dní je dost frekventovaná. Ale to asi spíše o lokalitě. Mnohdy i myšlení starostů – kteří si myslí, že zavedením cyklostezky skrz/kolem obce zvýší nějakou atraktivitu nebo rozvoj obce, ale většinou to tak není – zvlášť, pokud na to není navázána další infrastruktura.
-
cyklostezky jsou pro tydlisty.
-
-
-
no např prarodiče a jejich parta cyklostezky využívají hojně :) já taky některé. A rád bych aby udělali jednu i mezi naší vesnici a městem.
-
Ty spojovaci cyklostezky maji urcite smysl-bezpecnost provozu. Urcite je bezpecnejsi kdyz vedle rovne ne priliz siroce cesty nezi vesnicema vede cyklostezka nez aby se cyklisti motali po ceste a ridici je museli objizdet.
V cem nevidim slysl je asfaltovani polnich cesticek v mistech, kde se na kole dalo pet let jezdit po vyjezdenem chodnicku…byt po desti bylo trochu bahnivo.
-
plevka
-
Vidím to podobně – cyklostezky jako spojení vesnice s městem, když další rozumně použitelnou alternativou je silnice 1.třídy…
-
Jo, přesně tak. Tady byla taky jedna šterková a vyježděná kolem batáku a udělali z toho asfaltovou dálnici.
Ale že by udělali mezi naší vensicí a městem nějakou cyklo v délce snad ani ne půl km, to ne. Radši dali značku že nekončí vesnice ale že to je část města :)
-
-
to jsou ti tydlisti…
-
-
-
Myslím, že nejlevnější cyklostezka = žádná cyklostezka.
-
Jsem rád, že si rozumíme :)
-
-
no vicemene nic novyho ale aspon to nekdo napsal – nez blba betonova cyklostezka je lepsi dobra satolinka. Trochu me fascinuje jak si Martinek neunavne mele tu svou o nedocenenosti dalkovy cykloturistiky. Svyho casu na me do telefonu nekdo od nej rval jak to ze jsem si dovolil do pripominkovani cyklogenerelu stredoceskyho kraje napsat ze dalkovy cyklotrasy jsou k prdu protoze po nich skoro nikdo nejezdi.
Ale zamejslel jsem se nad tim ze treba i cyklostezka dopravniho charakteru kde je vhodny aby byla asfaltova kvuli celorocni sjizdnosti nemusi byt asfaltova po cely sirce – dovedu si predstavit asfaltovej pas sirokej 0.5 m a zbytek satolinka – kdyz je sucho muzu jet kde chci a kdyz je hnusne tak tech lidi stejne jede tak malo ze se v pohode vyhnou a staci tak jednostopa trasa.
-
Zaujala mne tvá teorie o asfaltové cyklostezce široké půl metru a zbytek šotolinka. Má představu o tom, kolik by to stálo a kolik stojí celošotolinová a celoasfaltová? A jaké je to s náklady na údržbu třeba na 20 let?
-
predstavu samozrejme nemam, nicmene nejvetsi odbornik na pozemni stavby na B-F vzdy tvrdil ze nejdrazsi je ten asfaltovej povrch. Tedy predpokladam ze satolina je nejlevnejsi varianta a ten asfaltovej pruh je upgrade. Tedy vyslo by to cca o 2 metry asfaltu levneji.
Udrzba – pokud to bude udelany tak ze po tom nepojedou zaroven auta tak si dovolim tvrdit ze bude stat malo – resp ne vic nez udrzba satoliny. To je zaroven koment pro Antika – vetsina satolinovejch cyklostezek se da i za vlhka ale je nepouzitelnejch pres zimu kdy to mraz zvedne a nakypri – pak je to mekky bahno na kterym to fakt moc nejede a clovek i kolo jsou zasrany od hlavy az k pate. Tedy za me dopravni cyklostezky radsi asfaltovy ale nepotrebuju 4 metrovou dalnici. Klidne to muze byt i jenom ten 0.5 m asfaltovej pruh a okolo posekana trava aby bylo kam uhnout pri predjizdeni nebo protijedoucimu. Mimochodem by to i vyresilo konflikty s inlineisty :-)
-
0,5 m široká cyklostezka? CHÁ CHÁ jak máš široký řidítka? Na tom se ti nikdo nevyhne.Z Rybářů do Hranic na Moravě to tak bylo (asfalt 1,5m) a další 1,5 m šotolina,která cca po 4 letech a dvou povodních zmizela ,vylezl štěrk.Na tom 1,5 asfaltu bylo hodně těsno,protože pokud bylo mokro tak se nikomu na šotolinu nechtělo.
-
Tak jasne ze tohle reseni nema smysl v mistech kde je vysokej provoz. Nicmene spousta stezek slouzi hlavne k doprave do prace napr. ze vsi do mesta a tam je vetsinovy provoz vzdy jednim smerem. To ze se lidi nedokazou vyhnout na 1.5 m siroky stezce je smutny. Na to abys jel nepotrebujes asfalt sirokej stejne jako rodla – 0.5 m je az az. Mozna ze naopak uzsi reseni je lepsi protoze je jasny ze pri mijeni jeden proste uhnout musi. Udrzba prilehly satoliny je samozrejme problem ale to nezmeni jestli tam ten dodatecnej asfaltovej pruh je nebo neni.
-
Nápad je to fajn, ale podle mne v našich končinách levnější nebude. Zaprvé těleso se musí udělat v podstatě stejné jako pro „celoasfalt“, musí se vyřešit ten přechod materiálů aby se v tom netvořily rýhy nebo díry při odtoku vody z asfaltu a zůstává tu problém údržby kdy ti na to stejně v mokru nebo zimě nesmí vjet nic co maj města k dispozici pro údržbu chodníků. 1,5m už si dovedu představit. Ale podle mne to bohužel zamázne neodvaha projektantů nebo investora. Města to chtěj širší hlavně proto aby ubylo konfliktů, protože po tom choděj pejskaři, cyklisti na tom jezděj rychle a vzájemná slušnost je spíš výjimečná – smutná pravda. A navíc ten prima trik že to bude sloužit i dalším kromě cyklistů… Širší šotolinové cesty navíc jakžtakž fungují jen pokud jsou v rovině, jinak vyžadujou řádově vyšší údržbu.
-
nevim, no, znám šotolinovou cestu, kde jediná údržba nastává v momentě kdy to celý sebere voda. a ta by brala i asfalt. drží to už pár let.
-
Říkám to z pohledu „městských šotolin“ – už na tom hupu na protipovodňovou hráz kousek za Hiltonem se erozní rýhy tvoří á 0,5roku a to je to minikopeček.
-
-
ja to beru spis jako vylepseni spojnic mezi vesnici a mestem. Jasny ze po meste to nema smysl. Ale treba z Kladna do Prahy je par useku funkcni sotolinovy cyklostezky, nicmene ta je od cca konce listopadu do pulky dubna nepouzitelna – tam bych to videl jako prinos. Ale asi je to blbost. Resp zcela kriticky musim uznat ze pro tech par lidi co to Kladno Praha na kole jezdej by to byl trochu luxus (hlavne kdyz to lze celkem v pohode objet po silnici).
-
-
-
-
-
jenom upřesním názvosloví
-
-
Naopak, na štěrkovce, pokudud je dobře udělaná a nestojí kaluže, tak se za mokra jede líp po štěrku než po asfaltu.
Jinak je to spíš o dobrým trasování. Pokud mám jezdit do práce na kole, tak zvolim nejpřímější cestu, kde nebudu 20× čekat na semaforu na přejezd silnice. To radši cyklopruhy na silnici.
A dálkové trasy – proč ne, ale sám vidim, že např. Liberec – Hrádek a dál prakticky nikdo nejezdí. Tam stačí značením šikovně propojit stávající polňačky.
-
Těžko soudit, třeba kdyby tam byla dálková trasa, lidi by jezdili? Podél Vltavy taky nikdo nejezdil a o té doby, co tam je už skoro kompletní dálková cyklotrasa do Německa, jezdí tam hafo lidí včetně modelů, že bys nechápal a nejenom Němci…
A jezdí třeba Praha – Ústí atd.
-
-
Muze mi nekdo vysvetlit v cem spociva vyhoda asfaltu ve smyslu celorocni sjizdnosti? Ze zkusenosti vim, ze mnohem lepe funguje jemne drcena, uvalcovana sotolina. Po dešti vsakuje vodu – asfalt drzi kaluze. Spadane listi se na drsnem povrchu sotoliny rozdroli a rozjezdi – na asfaltu vznikne ± souvisla vrstva z listi.
-
Pokud je asfalt dobre sespadovany, tak vsechna voda samozrejme odtece. Na silnicnim kole to po sotolinove ceste taky neni zadny med. Na denni dojizdeni do prace jsem velmi rad za asfaltovou cyklostezku. Nemluve o tom, ze vyuzivana sotolina vyzaduje kazdorocni udrzbu v podobe srovnani a uvalcovani.
Osobne bych byl radsi, kdyby se pri opravach cest, kde vedou cyklotrasy myslelo i na cyklisty a udelal se tam treba cyklopruh a nebo sirsi krajnice. Naklady oproti budovani zvlastnich cyklostezek zanedbatelne a vsichni by byli spokojeni. Hlavne ale ten kdo planuje cyklostezky by mel myslet hlavou, aby to nevedlo klasicky odnikud nikam a melo navaznost a smysl pro dopravu cyklistu. Typickym prikladem jsou „cyklostezky“ ktere milionkrat konci a znovu zacinaji a nebo donekonecna krizuji silnici. Kdo asi po takove stezce pojede?
-
Tak o te udrzbe jsem nevedel. Mel jsem z tras co jezdim dojem ze se jemny strek uvalcuje a hotovo. Ziletku nemam – nevim jak (spatne) se jede na valcovany sotoline.
Jinak asfalt je to nejmensi zlo. Daleko horsi je srovnavani terenu na parametry runwaye pro dopravni letadla a likvidace stromu a zelene ,,v zajmu bezpecnosti,,. Z toho se mi dela zle.
-
-
Můžu jen říct své zkušenosti při dojíždění do práce – tedy dopravní cyklostezka (A2). Tam kde je provedena jako šotolina je fajn, ale ještě jsem neviděl takovou na které by po pár letech nebyly louže (pravda, ne po každém dešti, ale třeba po dvou deštivých dnech už ano). Pro mne je to ok a daň, ale pro řadu lidí je to problém, jde tedy o to právě zvolit co lidé chtějí a zda těch co jezdí za každého počasí je dost na to aby „to stálo za to jim platit úklid nebo se na ně vykašlat a oni těch pár týdnů budou holt jezdit po ulicích“. Šotolina třeba v zimě hodně změkne, takže na ní ZÁSADNĚ nevjíždění vozítka provádějící úklid – zapadá sněhem, vychodí/vyjezdí se stopy, zmrnou, poleví, opět dokola a po čase je totálně nesjízdná i na MTB. Oproti tomu tam kde je vedená po pevném podkladu (i chodníku), tam ji magistrát (nebo městské části) poměrně pravidelně uklízejí (střepy, sníh, bordel).
Bohužel moje zkušenost je taková že se uklízí jen páteřní trasy a neuklízí se ani řada cyklopruhů.
-
presne tak – satolina je super tak od dubna do listopadu, jak zacne mrznout a pres den to roztaje tak je to peklo – totalni mekota po ktery se moc neda jet (ve smyslu efektivniho dojizdeni do prace). Proto je dulezity peclive rozlisovat stezky rekreacniho a dopravniho charakteru.
-
OK dik za info. Pres zimu ± nejezdim, takze jsem to o tej sotoline nevedel.
Ale jak pisu vyse – asfalt není až takový problem.
-
-
asfaltové cyklostezky se v zimě taky neuklízí. Viz Bráník-Zbraslav, kde to od Barandáku je jen rozchozený/zmrzlý a vyjetý stopy auty ve kterých je led. Z hlediska provozu na kole, nepoužitelný bez rizika pádu a pohyb pouze nízkou rychlostí.
-
nicmene porad to na ty asfaltovy roztaje o neco rychleji nez na satoline a aspon v nizine kolem prahy tech dni kdy to neni pro snih pouzitelny nebyva tak strasne moc
-
-
-
-
. Trochu me fascinuje jak si Martinek neunavne mele tu svou o nedocenenosti dalkovy cykloturistiky… …No není to tu tak dávno kdy jsem se s někým tu přel na podobné téma, že Maajkee?
http://www.bike-forum.cz/…prelouc.html#…
bohužel nejsou tyhle lide schopný připustit, že 1:1 nejde přenést model z Rakouska Německa nebo Holandska a je to při porovnání investice vs reálné využití plýtvání penězi. Tedy onen sociální produkt, zvýhodnění menšiny jen pro pomyslené dobro za peníze všech. To samo by nemusel být problém , pokud to nejsou proinvestované peníze až moc nebo na úkor něčeho co se dá říci, že je už moc.
-
již brzy bude dálková turistika aplikována na cesty do práce a z práce na kole a tomu výrazně napomůže benzin za 50
…a již se těším jak těm důchodcům v 65 letech na
bezplašťácích budu ujíždět..ale myslím, že z práce je budou domů již vozit jen ty stříbrné Avie.
-
-
-
stat by toho chtel…
-
ja tomu rozumím, mám tady kolegu, kterej hraje kulečník a ten žádný dotace na kulečníkový herny nepotřebuje. :D
-
Tak měli by na to jít přes uživatele, chce to rychle schválit zákon na tzv. „cyklostezkovou“ daň. Při nákupu – silniční kolo – 15% z nák. ceny, crossové kolo, MTB HT – 20%, full – 25%. Ale to by bylo moc papírování a vůbec. Zaved bych to paušálně, ročně k popelnicím 100 Kč/osobu.rok. hotovo, basta.
-
dal bych k tomu i daň ze vzduchu, na čerstvém vzduchu…jedno nadechnutí 1Kč.
-
I když je to, dle mého názoru, nerealizovatelná věc, protože cyklostezky nejsou všude a v různých kvalitách a platit pražáckům jejich x destíky (stovky?) km stezek, to fakt ne. Spíš mě zaujaly tvé čísla.. proč silnička 15% a full 25%? spíš naopak, ne?
-
Fulisti dělají gumama velké čtverečky, HTčka menší čtverečky a žiletka jenom proužky, tak proto. Má to správně.
-
Jo Praha je hlavní město s tím nic nenaděláš. Lidi vě světě neznají ČR, ale Prahu. A pak sem přijedou cizinci zviklí na dojíždění všude možně na kole a tady smog, smrad jako kráva, 1 cyklostezka kterou s jedním přerušením projedeš celou Prahu, víc jich snad není. Nejen že je to nevyhovující pro Nás obyvatele ale i pro reprezentaci tohohle města…
Další problém je jak je Praha prohnilá. Vždyť tu máme nejdražší cyklostezku v Evropě a většinou jí ještě opravují, při nájezdu to drncá…
-
Tak hlavně lidé co sedí v Praze na magistrátu na odboru dopravy by si zasloužili pár facek a vyhazov. Je to banda kreténů… Kdyby tam byl někdo normální, nemuselo by v Praze být do roku 2020 1000 semaforů, z toho 800 non stop zapnutých (momentálně jich celkem 580, z toho 400 non stop, potřeba je max. 300 ráno ve všední dny, 20 o víkendu a v noci), byly bu tu normální cyklostezky a atp. Ale když tam sedí lidé, co dopravu viděli maximálně na obrázku, tak to taky tak vypadá…
-
Kluci, vy jste tak chytri az se musim stydet.
-
V čem konkrétně vidíš zádrhel?
-
Popravdě – to jak sem Láďa zkopíroval tu zprávu o počtech semaforů (už si nemůžu vzpomenout, kde jsem ji viděl) – s tou naprosto souhlasím, opravdu nechápu ty stovky naprosto nesmyslně nonstop zapnutých semaforů na křižovatkách, kde projede jedno auto za minutu a víc.
-
výborný na tvoření zácpy jsou semafory u tram zastávek :/
když jsou lidi kkti a skáčou pod auta mimo přechod-řešení-dáme semafor. To, že pak jsou úseky, kde je semafor co 50 metrů je jiná věc
-
On to semafor kolikrát ani nevyřeší. Viz. Hradčanská. Okolo 50% lidí chodí na červenou, zbytek jde na zelenou, protože právě svítí. Za rok tam tramvaj 4 lidi povalila, z toho u 1 došlo k usmrcení. Hradčanská je super ukázka neschopnosti odboru dopravy… Hůř to vyřešit nešlo.
-
Mě by teda zajímalo jak to měl odbor vyřešit? Platí že je-li přechod přes víc než jeden jízdní pruh tak tam semafor být musí, tak co měl jako odbor dělat? Už vidím nadšené autíčkáře jak si stěžují (na odbor) na zácpy před přechodem na kterém je kontinuelní provoz pěších…
Navíc se zřejmě předpokládá, že po otevření tunelu provoz poleví a oni to stáhnou do jednoho pruhu a semafory nechaj vypnutý…
Není to spíš o tom že lidi jsou kokoti a nedokážou počkat 30s na zelenou?
-
to s tim precohdem plati..kua, tka to mame v ove alespon jeden prechod, ktery je hrube proti pravudlum…u Belaku, U Helbicha se chodi pres ctyri pruhy…a tak uz tam nejeden psicek kviknul:DD
-
K přechodům bez řízení světelnou signalizací uvádí ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (2006) čl. 10.1.3.3: přechody pro chodce bez řízení světelnou signalizací se mohou navrhovat jen přes dva protisměrné jízdní pruhy (přes dvoupruhovou obousměrnou komunikaci). Přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo/vpravo, se připouští.
Změna Z1 této normy (2010) pak toto ustanovení mění na čl. 10.1.3.4: přechody pro chodce přes dva nebo více stejnosměrných jízdních pruhů mají být řízené světelnou signalizací, s následující výjimkou: Přechod pro chodce přes dva jízdní pruhy před křižovatkou, z nichž jeden je pro odbočování vlevo/vpravo, se připouští.
Hradčanská je nově zrekonstruovaná, tudíž se při projektu (nebyla-li SOD uzavřena jinak) musela ČSN respektovat. Při jakékoli rekonstrukci se musí vzít v úvahu aktuální normy, takže za současného právního stavu pomalu ty dlouhé přechody mizí ať to má objektivní důvod nebo ne…
-
-
Mám na mysli přechod přes TT. Dříve tam nebyl a vše bylo ok. Postavil se tam a od té doby se to sype… I ty výstupy z metra jsou zajímavě vyřešené. Umístit východ do 3/4 zastávky a tudíž se k tram musíš vracet…
-
-
To je demence lidí, ne odboru dopravy.
-
na odboru dopravy naštěstí dělají jen slepice a volové…
-
Částečně. Proč bude v Praze 1 000 semaforů, když jich je potřeba max. 300? Proč se zkracují preferenční pruhy pro autobusy a ty pak stojí v kolonách? Proč se na spoustě míst bezdůvodně zamítají preferenční prvky pro tram? Proč? Protože teď je na magistrátu v módě IAD…
-
-
-
-
-
-
-
-
:-) protože na cyklostezkách vidím nejvíc vyšperkovaných fullistů :-)
-
-
-
Stát chce. Ale nic s tím neudělá…
-
stát chce, ale už nemůže…
-
Škoda, že nemůžeš ty…
-
-
-
Ne všechny dálkové cyklostezky jsou nevyužívané. Např. u nás KV-Cheb- hodně lidí dělá jednodenní výlety tam a zpět, ti méně zdatní jedou vlakem do Chebu a nazpět na kole, nebo na kole tam a zpátky vlakem.. celkem masová záležitost, teda tady u nás. Podle mě nejsou cyklostezky vůbec špatná věc, pokud nejsou tunel. Ale chápu, že tady na B-F, kde je převaha vyznavačů velkejch zdvihů a hodně silničářů, cyklostezky prostě moc nefrčí. Ale nezapomeňte, že těch obdivuhodných strejdů a tetek na krosech z brašnama je celkem dost a tyhle stezky preferujou…
Problém je předraženost cyklostezek, v čele asi s Prahou, ale tam jsou masívně předražený všechny veřejný zakázky.
-
tunely jsou drahé vždycky a všude…akorát už není co pořádně vytunelovat, protože tunel v tunelu neuděláš i kdyby ses posral…
-
tak to se dost mýlíš, že není co vytunelovat. Už se to chystá -Nyní je na řadě zdravotnictví a důchody, či spíše zdravotní a sociální pojištění. Je přeci třeba zprivatisovat zdravotní pojišťovny, založit privátní důchodový fondy. Jedny z posledních oblastí, kde se může oligarchie dostat k veřejným penězům…
-
Za cyklostezky ve Zlínském kraji jsem rád a lidí po nich taky jezdí dost. Ale mohlo by být i víc teréních cest třeba jenom ze štěrku a podobně.
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
