• mirosko52

    Zdravím všechny,můj dotaz zní- ví někdo na jakém principu pracuje výškový snímač u SIGMY BC 14.16 ukazuje mi totiž rozdílné hodnoty na stejných místech kudy jezdím.A to někdy i s rozdílem 35 m.Díky!

    • Smazaný účet  

      všechny tyhle levný snímače jsou na bázi tlaku vzduchu = rozdíly jsou způsobené počasím

      ideál je znát výšku výchozího bodu a před vyjížďkou nakalibrovat podle aktuálního tlaku

      • whom  

        +1.....když selžou pokusy, přečti si návod… .o)

        (pokud jsi ho zahodil, je třeba tady )

      • Prazak0  

        Myslím, že i dražší snímače pracují na základě změn tlaku vzduchu. Jedinou jinou možností, co mě napadá je nějaký systém přes družici, tedy nejspíš GPS. Zde tu přesnost pro civilní účely nedokážu posoudit.

        Kalibrace není nutná, pokud sleduji rozdíly v tlaku. Pokud to má ukazovat nadmořskou výšku, tak asi ano, ale pokud mě zajímají jen nastoupané a naklesané výškové metry, tak pro to nemá velký význam. Pokud je stabilní armosféritcký tlak, během dnes se nemění, tak to měří asi přesně. Pokud ale se tlak v průběhu dne mění, tak pak to ukazuje ty nastoupané výškové metry špatně. Pak je tady otázka změn tlaku vzduchu, pomalé změny asi tolik nevadí, ale rychlejší změny a zvl u delší jízdy ano.

        Přijde mi přesnějí ty výškové metry zjišťovat z mapy. Podle mapy.cz jsem si ověřil, že výšková kóta, co máme na baráku, tak skutečně sedí. Pak by bylo zajímavé porovnávat údaje z map s tím, co ukáže měřidlo na kole

        • whom  

          Mám sigmu 2209 a po kalibraci dle místní známé výšky (třeba krkonoše) se pak liší tak o 1–2 metry při stálejším počasí a denní vyjížďce. Naopak GPS v mobilu „mírně“ kecá.....někdy o stovky :o)

          • Prazak0  

            Tak to je slušné, zřejmě to funguje. Asi změny tlaku nejsou tak rychlé. Nejpřesněji se přesnost měření zjistí, když si člověk vyjede nějaký delší kopec, kde se přesná zná výška na vrcholu i na startu dole. Během např desítek minut se tlak tolik nemění, tak tady to pak je o vlastní přesnosti měření, které je zatíženo nějakou chybou. Ale rozdíl 1–2m při denní vyjížďce za stálého počasí mi přijde velmi slušný.

            • whom  

              Otázka ovšem je, jak moc jsou přesný ty údaje na rozcestníkách :o))

              • Prazak0  

                Já myslel spíš mapy. I internetová mapa se přesně shoduje s tím, co máme kótu na baráku. Problém dle mapy je spíš v tom, že nějaký bod může být mezi vrstevnicemi, tj. nebude tam přiřazení přesně na metr, to nevím. Ale i u kratších kopců to ukazuje třeba nastoupaných 11 metrů, třeba na nějakou krátkou vzdálenost 100 metrů.

            • MlokCZ  

              Jedna věc jsou změny tlaku, které mají vliv na změny výšky co barometrický výškoměr ukazuje. Tam při stálém počasí to tak je. A tam pak slušně funguje i aktuální výška.

              Druhá věc ale je i algoritmus vyhodnocování nastoupaných metrů. Tím myslím jak se to chová na rychlých krátkých změnách výšky. V tomhle se barometrické výškoměry hodně liší a některé třeba rychlé zhoupnutí typu 1m výšky dolu a hned nahoru třeba na 5m délky vůbec nezaregistrují.

              • Prazak0  

                Každopádně to měřidlo jde porovnat s nějakou vzdáleností, kde nastoupané metry určím dle mapy, když to povede po silnici nebo vyznačené cyklotrase. Pak lze užívat měřidlo i na trasách, které nejsou nijak značené, míním terné po lesních pěšinách, které žádná mapa nezobrazuje.

          • AussigBiker  

            2209 jsem mel, mam Rox 6.0 a cerstve Garmna Edge 520 a obe Sigmy fungujou stejne (Garmin v postate taky s vetsi moznosti nastaveni) a pri stalym tlaku OK, ale taky se to muze lisit o desitky metru.

            Neresit, jezdit :)

            • MlokCZ  

              Edge 520 má bohužel výškoměr hodně odfláknutý oproti jiným Garminům. Tím myslím, že má nejhůře zapracované korekce. Umí jen korekce při startu aktivity dle nahraných bodů. To je dobré pro start. Ale zcela chybí jakékoliv korekce v průběhu jízdy.

              Bohužel na to Garmin dost kašle a i třeba Oregon, který umí průběžné korekce, tak má zapracovaný daleko horší algoritmus než míval Garmin u stařičké 60CSx.

              Stařičká 60CSx měla nejlepší algoritmus, co jsem zatím ze všech přístrojů měl. Ten fungoval tak, že i bez kalibrace na začátku trasy (tzn. po zapnutí chyba i třeba 100m) uměl při návratu z vyjížďky se trvale držet chyby do max 3m. Tedy úplně vždy automatická kalibrace během vyjížďky udržela i velmi přesný údaj aktuální výšky.

              Pro měření nastoupaných metrů není kalibrace aktuální výšky potřebná tolik, ale stejně mi to u Edge 520 dost chybí pro přesnější aktuální výšku. Tam při celodením výletu se vyjímečně (velké změny tlaku) dostanu i na chybu 30m+ a to je už hodně.

              A u Oregonu je zase debilní algoritmus korekcí, odhaduju, že prostě jen občas přebere výšku dle gps souřadnic a to také není dobrá varianta, jak někdy gps výška má také větší chybu.

              • MaPa  

                E520: automatika na startovací location je jasná, zkoušel jsi v průběhu jízdy pravé horní tlačítko do „kontextového menu“, předposlední položka je většinou „set elevation“, předvyplněná je sice aktuální výška ale jde změnit? já ne, tak nevím jak na to profil vyjížďky zareaguje :-/

                • MlokCZ  

                  Nezkoušel. I kdyby to udělalo v tu chvíli kalibraci, tak ručně se mi to nebude chtít nikdy řešit. A ten vliv na profil a skokovou kalibraci je další otázka, přesně jak píšeš.

                  Proto se mi vždy tak líbil ten korekční algoritmus u 60CSx.

          • MlokCZ  

            Nastoupané metry jen dle gps souřadnic jsou ještě o hodně horší zdroj než mapa. Tam tedy do hry hodně vstupují i faktory typu jak se často ukládají body při záznamu.

            GPS výška sice není až tak hrozně nepřesná u slušných přístrojů, ale má hlavní problém v tom, že neustále lítá nahoru a dolu o pár metrů. Takže jen dle GPS výšky je možné na čisté rovině nastoupat i hodně výškových metrů. Ukládání bodů v delších intervalech sice zmenšuje tenhle problém, ale zase zvětšuje chybu tím jak není k dispozici změna výšky mezi dvěma body (tedy krátké houpáčky to pak zase ignoruje).

            Je ale možné použít pro uloženou trasu korekční algoritmy, u kterých je ale vždy nutné zkalibrovat parametry pro konrkténí gps přístroj a jeho nastavení četnostni ukládání bodů.

            Takhle jsem se dostal v konkrétním případě na chybu do 5–10%. To sice je pořád nic moc, ale ještě to jde oproti stavu bez projetí zkalibrovaným algoritmem, kde nebyl problém v extrémech ani 2,5× více nastoupaných metrů než v reálu (bylo to právě se zapnutím nejčastějšího ukládání bodů).

        • Člověk a jeho svět  

          Já podle mapy najedu vždy víc než podle VDO…

        • MlokCZ  

          Nastoupané metry dle výškových dat map jsou o hodně méně přesné než z barometrického výškoměru.

          U map nejde o problém výšky konkrétních bodů (ty často sedí slušně), ale o to, že výšková data jsou vždy pro celý čtverec určité velikosti (dle kvality dat je to pak různá velikost čtverce). V reálu to pak neregistruje rychlé krátké vlnky nahoru dolu a naopak když se jede po vrstevnici na úbočí kopce, tak to často registruje výškové metry navíc (tam se ještě přidá drobná nepřesnost záznamu, takže záznam pak ani přesně neodpovídá té vrstevnici a když je to v prudkém svahu, tak to dělá velké chyby).

          Z dlouhodobého srovnání má většina mapových podkladů nejčastěji výsledky kolem cca +10% navíc nastoupaných metrů oproti reálu (mnoho let už to srovnávám s mnoha různými přístroji, které vždy měly barometrický výškoměr i GPS, jen každé zařízení to umí lépe či hůře kombinovat dohromady pro co nejlepší výsledky).

          • Smazaný účet  

            na US trekařských serverech vesměs doporučují kombinovat navigaci (v mobilu, nebo specializované GPS zařízení) s nějakými (klidně levnými) hodinkami s barometrickým výškoměrem…takže z toho ten barometrickej vychází fakt asi nejlíp

            já ho mám v suunto t6 a víceméně to sedí. na kalibrace kašlu, koukám jen na nastoupaný metry.

            pakec je jen když třeba přechází fronta a sedneš někde do hospy…pak tam máš zub jak kráva :-)

            • MlokCZ  

              Nejlepší zařízení co jsem měl je ta už mnou zde vícekrát zmiňovaná 60CSx.

              Tam byl opravdu vychytaný korekční algoritmus. Úplně přesně jak fungoval nikde nebylo ke zjištění, ale jen z pozorování to bylo celkem jasné:

              • korekce barometrického výškoměru byly prováděny dle gps výšky jen postupně (tedy nikdy nedocházelo k přímému převzetí gps výšky, ale např. když barometr ukazoval 500m výšku a gps 600m, tak se pomalu upravovala směrem k těm 600m)
              • čím větší byl rozdíl obou výšek, tím rychlejší korekce
              • jak se obě výšky k sobě blížily, tak se korekce začali omezovat dle kvality gps signálu (při špatném od určitého malého rozdílu už korekce neprobíhaly)

              Jak jsem psal výše, tak tenhle algoritmus v reálu uměl zkorigovat barometr na chybu do 3m. Pozorování z více než 800 dojezdů k baráku, kde znám přesnou výšku; 60CSx jsem na začátku trasy nikdy ani nekalibroval ručně když měl tak dobré výsledky, takže často na počátku začínal přístroj na výšce třeba i o 100m špatně.

              Bohužel tenhle algoritmus Garmin opustil. Měl nevýhodu pro počátek záznamu, kde mu trvalo pár minut než došlo ke korekci a tedy na prvních 2–3 minutách záznamu by byly úplné nesmysly (oproti kalibraci typu Oregon, kde prostě přebere gps výšku) a to včetně nastoupané výšky dle toho záznamu. A proto do gps záznamu se ukládala gps výška, což bylo zase debilní.

              Stačilo to ale nakombinovat. Tedy třeba zadané body pro start aktivity jako má Edge 520 + pak průběžný korekční mechanismus 60CSx. To bych bral hned.

          • xtonda  

            Kvalitní výškové modely jako DMR 5G http://geoportal.cuzk.cz/Default.aspx?… mají rastr nízké jednotky metrů a výškovou přesnost 0,2m, takže větší problém je nepřesnost běžných civilních GPS, která může lítat ze strany o 10m kolem skutečně projeté trasy, takže i při dokonalém modelu terénu se při jízdě po vrstevnici ve svahu budou brát hodnoty tu 10m vlevo, pak zas 10m vpravo a podle toho to bude vypadat, tj. GPS záznam by bylo potřeba pomocí metod jako je např. DGPS zpřesnit na chybu do 1m a pak by data z výškového modelu dávala slušné výsledky.

            • MlokCZ  

              S tím plně souhlasím. Jen doplním, že v reálu většinou ani nepracuješ nad tak kvalitními výškovými daty.

              A přesně jak píšeš o problému polohy. Stačí pak vrstevnicová cesta, která se navíc ještě hodně klikatí a je to pak úplně v háji…

              V tomhle jsou paradoxně na tom pak lépe mapy s horším výškovým modelem. Tam ta nepřesnost polohy pár metrů nevadí, jak jsi pořád ve stejném výškovém čtverci. Ale tam pak zase nenasčítá metry, které to nasčítat má.

    • marwin  

      Mam stejnou sigmu a napriklad vcera po 4h jezdeni byl rozdil vysky mista startu a cile 3m. Pokud je to u tebe jinak (>30m), uvazoval bych o reklamaci.

      • MlokCZ  

        A co bys na tom chtěl reklamovat? Při velké změně tlaku to může být v extrému i 50m a samotný barometrický výškoměr (bez korekcí z jiného zdroje, např. gps) s tím nemůže vůbec nic udělat.

        Často takové změny tlaku nejsou a častější jsou případy, kdy tlak víceméně drží a změna je třeba i jen do těch 3m. Ale stát se to rozhodně běžně může a chyba přístroje to není.

    • hovado_cz  

      nechápu proč má někdo tu neutuchající potřebu vědět na metr přesně kolik na vyjížďce nastoupal metrů :-)

      • Smazaný účet  

        sdílení ;-)

      • Prazak0  

        Já mám čísla docela rád, pak mám rád přesná čísla, co jdou srovnávat. Třeba i u teploty. Můžu mít teploměr doma, ale když se bude lišit třeba od 1,5st od skutečné teploty, tak by mi to nemuselo vadit, pokud ovšem v jiné místnosti je jiný teploměr, tak to už vadí. Pak se můžeme rovnou bavit, že nepotřebuji znát ani ujetou vzdálenost, můžu tam mít taky hausnumera. Když mám měřidlo na nastoupané metry, tak já chci, aby to ukazovalo solidní čísla.

        • Člověk a jeho svět  

          Aby to ukazovala solidní čísla, tak musíš solidně šlapat :). Ale validní čísla by to ukazovat mohlo, to je fakt :)

          • hovado_cz  

            řešit na kole přesnou výškovou polohu jako v letadle mi přijde ujetý :-)

            • Prazak0  

              Tak na kole nikoho moc nezajímá geografická výška, pokud se bavíme o tréninkovém ježdění, kde člověk jezdí někde v okolí bydliště a zná to. Ale od změřené výšky se odvozují i ty rozdíly. Takže mě by zajímalo, jestli to skutečně ukáže správně nastoupané výškové metry.

          • Prazak0  

            Já myslel přesná čísla z měření obecně, u obyčejných teploměrů. Ale mám měřidlo teploty i u cyklocomputeru, kde je nějaký posun, takže vím, že to ukazuje asi o 3–4 desetiny méně, než skutečně je.

            Zkrátka já si docela potrpím na přesnost.

        • hovado_cz  

          hele taky rád vím kolik najedu, občas se s tim pochlubim ale to je asi tak jediný k čemu to je. Tachák vozim kuli tomu, že nemusim pořád lovit telefon a při kotrole času :-)

          Nicméně nikdy sem nepochopil proč bych měl řešit do detailu kolik jsem nastoupal / kolik sem ujel / kolik sem u toho spálil bigmeků apod :-) jezdím protože mě to baví a vím, že všechny tyhle „data“ se mi ukládaj do nohou :-)

          • Prazak0  

            Já bych nedokázal třeba jezdit po nějakém okruhu, třeba velodromu, a vůbec nevědět, kolik kol a tedy i metrů nebo kilometrů jsem najel. Najetá vzdálenost mě zajímá. Přitom na kole je dost něco jiného jet 60km po rovině za bezvětří a nebo když je silný vítr. A je rozdíl to ujet a nastoupat při tom určité výškové metry. Jako kluk pamatuju různé pojíždění na kole po lese. Pohyb to byl taky, měřit šel maximálně čas. Ale bezcílné a nijak neměřené ježdění mi nevyhovuje. Přitom vím, že na kole jdou i ty vzdálenosti a dokonce stejné trasy srovnávat jen zčásti, jelikož tolik záleží na protivětru.

            • hovado_cz  

              no právě aby data byly co nejvíc relevantní bys potřeboval : vítr a jeho směr, teplota, vlhkost, tep (nelepší aby ti to ještě měřilo kvalitu spánku před tréningem), nastoupaný metry, povrch a v neposlední řadě jestli vejškový metry natočíš na dvou krpálech nebo na více táhlých kopečkách proto jediný co sleduju je vzdálenost a tu ještě beru s rezerou ;-) hlavní je se z toho nepos… :-)

    • atty  

      Mám taky rád přesná čísla, ale u měření výšky (ať už barometricky, tak z GPS) to prostě s nějakou přesností nad ± 10% asi nejde (s „obyčejnými“ přístroji na tohle zaznamenávání.

      Jezdím skoro každý den do práce/z práce, cca. 17.5 km tam a stejně tak zpátky, mám Garmin F3HR, ještě občas používám jako „promítač“ tepáku telefon s IPbike aplikací (umí údaje z ANT+ BT čidel a samozřejmě případně GPS), hodinky i IPBike se dají před jízdou kalibrovat na nadmořskou výšku startu. Schválně jsem si pár dní hodinky před každou jízdou kalibroval přesně na výšku, do práce to mám cca –100m, z práce tím pádem cca +100m a tím, že cesta je „zvlněná“ a nastoupám i sestoupám podobně, tak stejně jsou pak výsledky ± 10%.

      Lépe to prostě funguje tam, když jedu velkej kopec a pak jej zase plynule sjíždím, než když jedu chvilku kopec, chvilku z kopce – ty rozdíly pár metrů nahoru a dolu prostě k přesným koncovým výsledkům moc nevedou. Porovnával jsem to z telefonem, který to bere z GPS a výsledky nastoupání/sestupu celkem podobné.

      Tudíš to neřeším a spokojeně jezdím – důležitější je pro mne čas, průměr a výsledný průměrný HR. Nicméně i to je nic neříkající – stačí protivítr a jsem klidně o 3–4 minuty pomalejší, i když jedu na stejnou průměrnou tepovku.

      Za mne – zaznamenávat ano, řešit, co se dá zlepšit ano, nicméně u měření výšky a nastoupání/sestupu se při použití barometru nebo GPS musí vždy počítat s nějakou odchylkou v řádu ± 10%. Asi by to šlo zpřesnit třeba kalibrací vždy po pár kilometrech, ale kdo by na to zastavoval a dělal jen proto, aby si výsledek zpřesnil z 10% na třeba 5% odchylky.

      • Prazak0  

        Ano, nastoupané metry se nejlíp určí, když je nějaký větší kopec, kde se trošku mění procenta stoupání, ale stále to stoupá, bez nějakých klesání. Naproti tomu jízda po rovině, kde jsou malinká stoupání, kde se vyjede nahoru pár metrů, pak zas trošku klesne, tak to se určí z mapy hůř a asi i měření nebude tak přesné. Na druhou stranu zde nemá tak velký smysl sledovat ty nastupané metry. Spíš to lze brát jako rovinu s mírným zvlněním. Při určité rychlosti by ten kopeček člověk vyjel setrvačností, takže jde spíš o krátkodobé zvýšení námahy nebo pokles rychlosti, jde to vyjet dvěma způsoby, nebo něčím mezi. U opravdového kopce jde ale o jinou věc, taky je rozdíl, jestli člověk na jednom kopci nastoupá 42m u délky cca 1km, nebo sice stejný svaz, ale jen pár set metrů nebo naopak kopec více kilometrů. Nastoupané metry beru tudíž jako určitý orietační údaj.

        Ani hodnota HR tolik neříká. Jsem-li unavenější, TF mívám vyšší při stejném výkonu. Nebo i pocitově nejedu, že bych dával vysoký výkon, ale HR mi zvyšuje třeba vyšší letní teplota, v zimě naopak chlad TF snižuje. Objektivní jsou spíš watty. Já ale nechci na kole jet, aby jel jak na trenažeru, držet stále stejné watty případně je měnit dle předem připraveného scénáře. Vím, že po větru obvykle ze sebe vydám méně, proti větru naopak výkon vyšší. Proto beru ty údaje jako vzdálenost, rychlost a nastoupané metry spíš jen jako rámcové určení podaného výkonu. Nicméně u těch měření chci, aby to měřilo co nejpřesněji, počínaje kalibrací správného obvodu kola pro měření vzdálenosti.

Nová reakce na zakládající

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.