Ahojte,mate niekto skusenost s vyuzitom hrudneho pasu Polar Wearlink Wind pri plavani? Prezil by to a fungoval by?
Chcel by som vyskusat,ake mam tepy pri plavani :-)
Plavanie s hrudnym pasom Polar Wearlink
29 nepřečtených-
-
Mám vyzkoušený hrudní pás od Polaru dodávaný ke staršímu modelu S150. S vodotěsností a přenosem ve vodě problém nebyl, jen je třeba ho opravdu hodně utáhnout, protože má tendenci padat (zvláště při obrátkách, když se odrazíš). Někdo to ještě řešil, že pás dal pod dlouhé plavky, nebo triatlonový dres. Dokonce někdo používal i jakési „kšandičky“ aby nepadal pod hrudník, což už je docela opruz.
Když jsem plaval na doraz, byl jsem překvapen, že jsem naměřil až 200, což na kole a při běhu nikdy nedosáhnu. Ale není to úplně srovnatelné, protože při plavání je člověk v horizontální poloze a srdce vynakládá menší energii.
-
Super ,diky moc za odpoved,dnes to otestujem,zaujimalo by ma,ako moc sa trapim v bazene oproti jazde na biku :-)
-
To srovnání je obtížné, na to bys musel mít přesně určené prahy pro oba ty sporty. Samotné srovnání absolutních čísel tepu pro různé sporty je samo o sobě nic neříkající.
Jak jsem reagoval Charles2k, tak ještě doplním, že na squashy zvládnu hodinu s průměrným tepem 180.
Na kole bych nedal celou hodinu s průměrným tepem ani 175.
-
-
Mám stejnou zkušenost (i když jsem měl na plavání pás jen 2×, běžně ho tam nenosím), také jsem to absoloval ještě se starší verzí a ne s Windem, ale to je jedno, provedení toho plastového vysílače je úplně stejné (tedy co se týká těsnosti na tom budou stejně).
S padáním jsem měl taky problém a aby nepadal, tak už musel být nepříjemně utažený.
Jen ty tepy se mi moc nezdají, na plavání jsem tepově ze všech sportů jednoznačně nejníže (i si myslím, že by to tak mělo být) a naopak se ani při maximální zátěži vůbec na moc vysoké tepy nedostanu. Mám to zhruba takhle:
- plávání max. cca 170 a už kolem 160 jsem plaval vysokou intenzitu,kterou bych zvládnul jen v řádu pár minut, odhaduju ANP, že bude určitěpod těch 160 tepů pro plavání
- kolo max. 190, tady mám ANP cca 170, tedy 160 je pořád pohodička a lzeprovozovat po delší dobu zcela bez problémů
- běh max. 195, ANP tu odhaduju kolem 175
- squash max. 200 a ANP tu odhaduju kolem 180
-
počkej, jak můžeš mít různé prahy pro různé sporty.
Dyť to musíš cítit, že je nějaké divné ne?
prahy jsou pro všechny sporty nepochybně jedny.
Nezáleží na sportu, který provozuješ, stejně tak je možné si je nechat změřit na různé mašině. (myslím, pás rotoped, krosový trenažér, veslovací trenažér.)
Výsledky jsou jedny.
-
Nejsem specialista přes fyziologii člověka, takže to klidně někdo objasněte.
Mně to divné nepřijde, že jsou pro různé množství zatěžovaných svalových skupin prahy rozdílné, představuju si to tak, že když zatížím větší množství svalových skupin menší zátěží, že celkově potřebuju více krve, srdce se dostane na vyšší tep, ale přesto produkce laktátu může být nižší než při maximálním zatížení jedné svalové skupiny, které obslouží srdce i při méně tepech.
Pokud je to ta jinak, tak sem s vysvětlením jak to je..
A hlavně pak vysvětlení jak by pak byly možné tak extrémní rozdíly. Tedy dejme tomu, že ANP je jeden daný. Proč tedy při plavání nejsem schopný ani ve chvíli kdy jedu zcela na max. a dlouho to nevydržím se ani přiblížit ANP. A naopak jak to, že na squashi vydržím tak v pohodě tak vysoko nad ANP (na kole naprosto nehrozí). Pro kolo jsem si dělal víckrát conconiho test a je to jediný z těch zmíněných sportů, kde ANP bude ± správně.
Ono navíc stejně určení ANP i z laktátového testu je tak trošku duchařina. Jednou se to vezme pouze dle hodnot tvorby laktátu (řekněme na těch standardních 4mmol/l. Ale často je tato hodnota jen dle zkušeností lékaře provádějící test korigována dle průběhu závislosti produkce laktátu na tepu.
A např. ověřovací test určení správné hodnoty ANP dle Vojtěchovského. Cituji:
To znamená, že pokud práh určíme dobře, měl by testovanec být schopen na výkonu, odpovídajícím předtím změřenému AnP, jet 20 minut, aniž by se mu zvedla tepovka a laktát.
Jenže při plavání bych nebyl schopen žádných 20 minut, když se na ten tep ani nedostanu. A na squashi jsem toho schopen zase příliš dlouho. Tedy ověřovací test pro ty ostatní sporty pro stejnou hodnotu by neseděl ani náznakem.
-
Tak necítím se být odborníkem. Ale dle mého je to jednoduché.
ANP práh máš jeden a nevím jistě, který to z těch tvých měření je. Tipnul bych že ten na kole, protože tomu se věnuješ pravděpodobně nejvíc.
Squasch je spíše výbušný sport a myslím si, že z těchto tří jmenovaných je zatíže při squashi nejméně rovnoměrné.
Tím chci říct, že na kole máš určité zatížení, které má trvalejší charakter a dá se říct, že když jedeš s tepákem, tak své tempo podle tepáku i možná koriguješ.
No ale squash je sport jiný, tak máš čas pozdržet na jeden dva nádechy mezi míčky, a pak běháš pro jednotlivé míčky nadoraz. Při tom není čas čučet na tepák, takže si troufám říct, že svůj výkon podle tepů nekoriguješ. V ANP pásmu budeš určitě nejčastěji ze zmiňovaných sportů. Nehledě také na rozdílném dýchání.
No a co se týče plavání, tak já nevím jak plaveš, ale kdybych to vzal podle sebe, tak já jsem trochu naštíru s technikou plaveckou i technikou dýchání při plavání. Takže já se dřu sám se sebou a tepy nejsou to co mi dává nejvíc zabrat. Další věc je, že ze zmiňovaných sportů si myslím, že je nejkomplexnější. No a tak pokud mám nějaký slabý článek (jakože já určitě), tak se to při plavání nejvíc projeví. No a pak dýchání. Jde vůbec provozovat plavání v ANP pásmu? Teda krátkodobě asi jo a taky když už končím a přitlačím na poslední stovku, tak když lezu z bazénu, tak na mě trochu jdou mrákoty. Myslím si, že při plavání v ANP pásmu jedeš jenom na kyslíkový duch a to prostě nemůžeš vydržet dlouho. Takže práh bude zase stejný jenom nejsi schopen při plavání se dostat tak hluboko do ANP zóny jako při jiných sportech.
Kdybych se plavání dlouhodobě a pořádně věnoval, tak si myslím, že se ty hodnoty přiblíží.
Squash jsem v životě zkoušel jenom pákrát a já jsem v anaerobce furt. Však to ani nevydržím tak dlouho jako běh, nebo kolo apod.
Tak si to vysvětluju já.
-
To, že squash nekoriguju dle tepáku je jasné. O to tu ale nejde. Na kole když se jedná o ANP+ (tedy o náročné výjezdy v terénu), tak už také nic nekoriguju dle tepáku.
Otázkou je jak je možné, že dokážu na squashi vydržet tak vysoký tepový průměr s tím, že za celou hodinu neklesám s tepem pod ANP (když vezmu to naměřené z kola, kde ho mám aspoň přibližně změřené a tedy ta hodnota bude ± sedět).
Tím myslím, že dle záznamu z CS600 nejdu celou hodinu téměř nikdy pod 175 tepů, maximálně sem tam na pár sekund ke 170. Zato nad 180ti se držím téměř pořád.
Tohle je pro intenzivní zápas, když se třeba trénuje, tak jsem s tepy níže.
A ještě je tu obrosvký rozdíl v zadýchání. Na squashi i přes tak vysoký tep nejsem téměř vůbec pocitově zadýchaný. Klidně může dojít až na krizi, kdy se tělu dále nechce (tepy u maximálky už delší dobu) a ani tak nejsem zadýchaný.
Na kole při tak vysokých tepech vyplivnu plíce.
Na sqashi je ta cca hodina v téhle intenzitě maximum, více by se nedalo, ale na kole by mě vyřídila hodina s o 10–15 tepů nižším průměrem úplně stejně.
A kdybych byl na squashi tolik a tak dlouho nad ANP, tak už by muselo při větší produkci laktátu dojít dávno k zakyselení svalů, ty jsou ale zcela v pohodě.
Myslím, že musím mít menší tvorbu laktátu při stejném tepu na squashi než na kole, což by pak také ukazovalo na posunutí prahů.
Přitom na kole bych na 175–180 tepů nedal souvisle ani 30 minut (mám ověřené). Na kole když jedu nějaký extranáročný kopec, kde se přiblížím ke 190 tepům, tak po 2–3 minutách nastává „kolaps“, prostě končím ať chci nebo ne.
Na squashi jsem měl dle záznamu i souvislé 5+ minutové úseky, kde mi neklesnul tep pod 190 (na kole jsem v životě přes 191 neviděl a poslední dva roky se dostal maximálně na 189).
Pro ty ostatní sporty jsem ty čísla jen tipnul dle toho, jak se cítím na daných tepech ve srovnání s kolem, nic jsem pro tyhle sporty neměřil.
Takže klidně to může být mimo a ANP stejný jako na kole, ale není mi pak jasné, proč se na stejných tepech celé tělo chová tak odlišně pro různé sporty, když bych měl stejně ANP.
V takovém případě by hodnota ANP pro ty další sporty byla naprosto k ničemu, protože by neplatilo nic, co platí ohledně ANP pro cyklistiku.
-
A co se týká té výdrže, tak na kole vydržím samozřejmě mnohem déle jet než hodinu, ale to jen proto, že v reálu na delší vyjížďce jedu tepy mnohem nižší a průměr následně taky.
Pokud je třeba 5 hodinová vyjížďka, tak po většinu času jedu pod ANP (klidně i dost pod AP) a průměr budu mít třeba do 150.
Pokud bych měl zkoušet tepy jako na squashi, tak na ty nejvyšší se nedostanu nikdy ani kdybych se zbláznil a tak vysoko nad ANP nevydržím ani půl hodiny, natož hodinu.
-
no tak to vypadá, že squash je tvůj sport ;-)
Ne vážně už nevím co napsat . Nakonec i Gorgov níže naznačil, že asi budu mimo. A pravděpodobně bude mít pravdu.
Zkusím tedy někde mrknout pro informace. Když jsem v úvaháh zabředl, tak už by mě to docela zajímalo
-
-
-
-
-
covece ses uplne mimo, radsi si o tom nekde neco precti :)
-
to máš nejspíš i pravdu, ale radši bych si přečetl proč, než se tu mimózovat :)
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován zakladatelem diskuse.
-
-
Je naprosto normalni, ze pro ruzne sporty mas ruzne prahy.
I na vysetreni v Casri jem byl upozornen na posunuti AnP pri behu smerem nahoru oproti cyklistice a pri plavani smerem dolu v obou pripadech cca o 10tepu
-
OK, tak díky za info. V tom případě beru komplet zpět
-
-
-
Ten vysoký tep ale nebyl pravidlem, když plavu standardní rychlostí třeba 1km, tak také naměřím asi o něco méně než na kole nebo při běhu (u běhu asi mívám nejvíce). Tehdy jsem to naměřil tuším po 400m nadoraz pod 5:30. Je to už několik let a vím, že v ostatních sportech jsem tehdy dal max. tak o 10 tepů méně. Ale je fakt, že u plavání se dokážu krátkodobě nějak lépe „mobilizovat“, což je možná mé osobní specifikum.
Dohecovalo mě to a dnes si to po letech v bazénu schválně změřím… :-)
-
-
nemam sice Polar, ale zkousel jsem plavat s hrudnim pasem a stalo to za h… musis to fakt fest utahnout – pak se ti hur dejcha, nebo ti to zase pada anebo to pro zmenu hazi mylny udaje… ja si plavu podle sebe, to je nejlepsi… na kole jsem postupne od pulzaku upustil taky…
-
Takze dnesna skusenost S Polarom CS600 a hrudnym pasom Wearlink Wind…
Vsetko slapalo az po vstup do vody,vo vode to ani zaboha nemeralo,samozrejme,pas mal tendenciu sa trochu zosmykovat,plaval som opatrne prsia a drzal slusne,ovsem napriek tomu nemeral,respektive by som skor povedal,ze prijimac,ktory som mal v sacku v plavkach(:-) ) nedostaval signal od wearlinku napriek tomu, ze bol kusok od vysielaca,na suchu mi slape signal v pohode do vzdialenosti 10–15m.
Zeby 2,4 GHz frekvencia prenosu nemala rada vodu?…
PS: Vonku to uz zase po chvili slapalo a stale to slape v pohode…
-
Takže to máš smůlu. Neuvědomil jsem si, že verze W.I.N.D jede ve 2,4GHz. Třeba co se týče téhle frekvence u bezdrátových spojů na Internet, tak je fakt, že voda tomu vadí dost.
Přímo na stránkách Polaru píšou „Those Polar products that use 2.4 GHz (W.I.N.D.) transmission WILL NOT measure heart rate under water.“
Já mám ten starší pás (tuším T31) a tam to jede na frekvenci jen 5kHz.
-
Skoda, ze som si to dopredu neprecital,nemusel som experimentovat :-)
-
a proč jsi mě blokoval?
-
Aby ste sa tu uz nehadali a nerobili zo seba volov
-
hmm supr, tak proč jsi blokl jenom mě a Nobelowskiho?
-
Tak,mas to odbloknute pre tvoj klud duse,prosim uz sa nenatahujte,aj tak je to jedno, Polar Wearlink Wind vo vode nefunguje :-))
-
-
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
