jak jezdit na kole v klidu

Ano resil, pores meric vykonu a budes mit hned jasno. Sparujes si to s hodinkama a muzes se v datech hrabat donekonecna. ;-)

Pořiď si tepák na řídítka (výstup počítače s HR na obrazovce) a jak se dostaneš do nějakého navoleného pásma, uvidíš sám, že máš zvolnit (přehodit na lehčí, pokud to jde, nebo prostě zpomalit). Počítače i hodinky maj obvykle možnost nastavit si alarm na nějakou hodnotu tepovky (F3 nevyjímaje) a tu nepřekračuj (pokud nechceš). Samozřejmě to do nějaké stojky nejde vždy (když se tam sotva vyškrábeš na kašpárka s maximálním úsilím), ale pro jízdu v mírnějším terénu je zpočátku tepovka slušný ukazatel, jak se „honíš“. Samozřejmě je optimální znát svůj ANP práh (dá se relativně základně otestovat i třeba na těch hodinkách).

Kadence vs. síla je na diskuzi, ze které nebude jasný výsledek (zvlášť při jízdě na biku v terénu) – je dobré se naučit frekvenčně dobře a rovnoměrně šlapat a nedupat zbytečné extrémy (těžký převody s kadencí 40), ale spíše se snažit rozumně a stejnoměrně dupat vyhovující frekvencí cca. 70+.

Ale je to stejně hodně indivindi – a to i mezi profíkama, co šlapat rozhodně uměj a silově maj úplně jiné rezervy než my.

Taky je otázka, co je tvým cílem – zda se co nejméně unavit při vyjížďce, nebo nějak trochu regulérně trénovat atd. U prvního se díky lehčím převodům, sledováním tepovky a rozumnému tempu můžeš ANP hranici prakticky vyhnout (samozřejmě pokud nepojedeš nějaká pekla v terénu nebo xy kilometrů do velkýho kopce), pokud chceš „trénovat“ a zvyšovat si kondici, samozřejmě se „výdusům“ nevyhneš – ale to se jezděj třeba intervaly se střídáním zátěže, kde je zase optimální to sledovat na „waťáku“ či na časovejch úsecích (i ty intervaly jdou na F3 spustit).

A odpověděl sis sám – když se nechci uhnat a nemíním „trénovat“, tak prostě zvolím lehčí převody, příjemnou kadenci a jedu „na kochačku“, né se „utavit“ a jet maximum, co tělo dovolí a počítač bude furt pípat, že jsem na hranici maximální tepovky – taková „vyjížďka“ je pak skutečně i o několikadenní regeneraci :)

Když se nechceš moc unavit, je základ prostě neřešit rychlost, průměrku, maximálku, čas příjezdu, ale sledovat tepovku a když by začala lézt nad vytyčenou mez, tak prostě zvolnit. Jiná rada asi neexistuje… :)

Fascinující, já mám přesně opačný problém, když jedu s někým, kdo je rychlejší, tak podávám lepší výkony, ale sám se flákám.

Nedávno jsem si pořídil pulsmetr a pomáhá mi to (že když je tam málo, tak bych měl fakt přidat). Tak třeba by to pomohlo i tobě – naopak.

Nejjednodušší je si při jízdě pěkně nahlas zpívat. Když se u toho nezadýcháš, je to OK a ty se flákáš. Chce to nějakou klasiku jako je Beatles, bacha na Metal, ten zrychluje. Jinak jsem jezdil leta s tepákem a funguje to hezky, teď se bojím, že bych podle něj zjistil, že jsem po smrti a nevím o tom.

Dřív jsem měl ten samý problém, jako ty! Nicméně bylo to v mých bikovým začátcích a zejména mě ke změně donutily delší maratony. Dřív jsem jezdil závody cca 40 – 45 km a tréninky jsem měl ± taky kolem těch 40 km, ale prostě jsem jezdil na max. Pak jsem přešel na maratony 50 – 80 km a bylo po srandě. Křeče, únava, zkrátka tělo nebylo z tréninků zvyklé jezdit takové dávky a v takovém tempu. Začal jsem tedy upravovat tréninky s tím, že jsem chtěl najezdit více km, ale ne na krev, tzn. do kopců, kde bych mohl točit těžší převody, jsem si naopak podřadil, na rovince jsem udělal totéž a tak jsem postupně změnil můj styl chrta na již normální tempo, které mé tělo zvládne.

Další velmi dobrou pomůckou je tepák! Ten používám již pravidelně a kdybych si jej pořídil před těmi 6 lety, mohl jsem se tomu celému vyhnout. Zjistíš si svá pásma a na hodinkách si nastavíš v jakém intervalu chceš jezdit – upravuji dle typu tréninku nebo pro závod. No a když pásmo překročíš, hodinky Ti začnou řvát, že máš zvolnit (nebo naopak přidat :-) ) a ty tomu upravíš jízdu (vyjma třeba extrémních kopců, kde to už míň nejde)…

Za mne si kup ten tepák, pro začátek je to super pomocník a fungují i třeba za 5–6 stovek z dekáče – sám jej mám s hrudním pásem a na to, co potřebuji mi bohatě stačí :-)

Já to mám přesně naopak, když jedu sám, tak se courám :)

Tak jezdi víc s manželkou, ne? Nebo jestli nemá čas, pořiď si milenku ;)

To je mentální nastavení. Se snaž míň chtit a víc se kochat. Důležitý je vědět proč, pak budeš vědět co s tim dělat. Pokud na nic netrénuješ, tak měřič výkonu, tepáky, hodinky a všechny bazmeky jsou zbytečný, je to o hlavě. Pokud nevadí investice, tak to klidně všechno nakup, stejně se ale budeš muset mentálně přenastavit.

Taky s tím zápasím. Řeším to tak, že než vyjedu, tak hlava ví, jestli jedu na výkon nebo na vytrvalost a max efektivitu a pak se přepnu do toho režimu. Střídám kratší trasy cca do 40 km a delší 80+.

kup tepák a po nějaké době budeš vědět. Dá se podle toho poznat i únava. Pro takové to základní měření to stačí.

Než vyjedu tak si vyberu trasu a tempo jakým to pojedu, samozřejmě se v horách jezdí blbě nízké tempo, ale dá se pohlídat maximum. Někdy se to zvrtne, ale to je jiné téma. Na závodech to sleduju jen abych nešel nad 185Hr pač nad tudle hodnotu to dlouho nevydržím a pak prudce zpomalím, ale tepy zůstanou :-)

Někdo má prostě tendenci do toho šlapat více a dělá to automaticky a pro pomalejší jízdu se musí cíleně snažit a zase jiní to mají naopak (bez snahy se flákají a pro vyšší tempo se musí snažit).

Já jsem byl kdysi jednoznačně v té skupině, kdy se mi to samo rozjíždělo vždy do vyššího tempa.

Před mnoha lety (kolem mojich 20 roků) jsem kvůli tomu pořídil tepák a ten pak mnoho let (skoro 20 let) vozil.

Bez tepáku mi to před těmi lety vůbec nešlo. Sice jsem se dokázal uhlídat, abych to nenapálil úplně na max, to těžké není a poznáš to spolehlivě i bez tepáku. Ale už mi nikdy nešlo se hlídat ve střední intenzitě, kdy pocitově se mi jelo vždy dobře, ale přesto to bylo moc velké tempo na delší trasu. Bez tepáku jsem tak vždy poslední hodinu (na delších vyjížďkách typu 4h+) umíral.

S tepákem jsem se postupně naučil znát svoje tělo a konečně jsem se dokázal pohlídat i na dlouhých vyjížďkách a přestal jsem na konci vyjížděk trpět.

I s tepákem jsem se občas neuhlídal a přepálil to, ale to už jsem vždy předem věděl, že se to stane. Jen jsem chtěl prostě dát nějaký výjezd, kde to bez maximálního výkonu nešlo (a věděl jsem, že několik takových maximálek na dané dlouhé trase bude už problém).

Teď pár let tepák už nevozím a i přesto, že svoje tělo jsem se naučil znát opravdu dobře za těch 20 let s tepákem, tak stejně ne vždy poznám kde přesně mezi prahy se pohybuju a jestli to není na dlouhé vyjížďce už lehce moc.

Mezi prahy je to nejtěžší poznat. Uvedu na příkladu. AP 145, ANP 170. A při dlouhé vyjížďce je sakra poznat, jestli jedeš 3+ hodin do kopce přesně na AP nebo o kousek výše typu 150–155 tepů. I v tom druhém případě je to pro mě pořád pohodová komfortní zóna a ani dle dýchání se to moc nepozná.

I s tepákem se ale musíš naučit znát svoje tělo. Dle únavy a aktuálního stavu organismu tepy lítají dost nahoru dolu (a to včetně i většího posunu prahů), takže nikdy nepůjde jezdit stylem, že nějaká přesná hodnota tepu bude vždy znamenat totéž.

Po nějaké době s tepákem se ale naučíš znát svoje tělo a jaké má tepové odezvy a naopak už pak dle tepu okamžitě poznáš jak na tom jaký den jsi a že třeba máš zvolit pro daný den při únavě o to pomalejší tempo.

Jednoduche pravidlo -hlavne se nezadychat!

mam svoji takovou trasu, ktera ma kolem 30–40 km.

a ja jsem byl ten typ, kdyz sednu na kolo, tak proste jedu a zadne flakani, to jsem proste neumel.

Prijel jsem domu prijemne unaven a to mi stacilo,

Pak jsem si poridil hodinky a ty maj i alarm na tep. Kdyz preleze 140 t/min, tak mi zavibruji. Mno, zjistil jsem, ze musim hodne zvolnit. Na tech 40km jsem mel problem treba i s vodou. V pulce jizdy jsem mel prazdnej bidon :) Od te doby co si trochu hlidam tep, tak zjistuju, ze po tech 40km se ani jednou nenapiju. Proste to telo dava uplne v pohode.

Ale samozrejme prijde vetsi stoupani a bum prask, tepovka vystreli raketove nahoru. Ucim se jezdit pomalu do kopce, ale to mi nejde…

Jezdi pouze s manželkou a máš to vyřešené :D

Ja jezdit pomalu neumim. Uplne nesnasim ty vylety, kdy se clovek coura 22km/h na bajkovi a jezdi cely den. Vzdycky mam pocit, ze takova jizda s nizkym tepem vlastne nema pro telo zadny prinos.

Nejradsi jedu sam, na 2h si vyjedu a dupu tomu z plnych.

Řekl bych, že v “motivaci” jet pomalu ti nepůže žádná elektronika to je o hlavě. Spousta mých známejch nedokáže jet pomalu ani do krámu pro rohlíky :-)

Ale na tohle mi pomáhá trenažer – jedu tempo, který mi sedí nikam se neženu stejně nemam kam :-) venku mi to de hůř :-D

Musím se prostě smát, tady většina BF pseudoodborníků radí ať jezdíš s tepákem, wattmeterem, sporttestery a podobnýma blbostma..

Jezdíš jako profík, máš kolo za 200k, závodíš? Pokud tohle splňuješ, ano pak to má smysl.

Jenže jestli jezdíš jen pro zábavu, tak tady řešíš prakticky nicotné „nic“. Utratíš tisíce za blbosti, co si stejnak výkon ani nájezdy nezlepší.

Když nemáš naježděno a netránováno, tak ti ani wattmeter za 10k nepomůže, a pokud po 40km nemůžeš (neznám tvůj zdravotní stav), tak je problém úplně někde jinde, když ti někdo nastoupí v kopci při tvoji max tepovce tak ti stejně nic nepomůže.

Moje doporučení je jezdit podle pocitu, jedu tak abych dával přiměřenou frekvenci bez pumpování stabilní rychlostí bez zadýchávání. Pokud tenhle základ nezvládneš, nemáš na kole co dělat a nic ti nepomůže.

Hele já sem tohle vyřešil prostě tím, že si hlídám průměrnou rychlost pomocí ukazatele průměrný rychlosti na tacháku (2 šipky, bejvá to někde bokem od aktuální rychlosti a buď svítí ta nahoru nebo dolu ;-) ) a prostě nad nějakou, která mi zrovna vzhledem ke stavu těla vyhovuje, nejdu, mám ji jako limit. A taky se vyplatí střídat styl tréninku – někdy silově, někdy kadenčně, zase vzhledem k únavě.

Když chci jet fakt na pohodu, tak mi pomáhá dýchat celou vyjíždku jenom nosem – je to takový samoregulační :-)

Když teda víš, že jedeš na doraz, tak prostě zvolni ;-)

Nevím jak dlouho se věnuješ cyklistice, ale za dalších 10–15 let to určitě budeš umět ukočírovat (i bez elektroniky).

Fakt nevím, co tady všichni řeší. Když chci jet na kole v klidu, tak jednoduše jedu v klidu.