hydraulicka brzda - fyzikalni model

myslim ze tve uvahy jsou spravne. Jak jsi psal ze se sjetim desek zabira paka blize riditku ani jsem nemusel koukat do profilu a bylo mi jasny ze mas Formuly. Nevim jestli jsem lama co je neumi odvzdusnit, kazdopadne jak K18 tak The One se mi chovaj stejne – tedy prodluzovani kroku. Dela to na me dojem ze je tam mala expanzka (rozhodne tomu tak bylo u B4 – me prvni a nejhorsi kotoucovky).

Podle mě bude chyba v tom, že ten druhý pístek začne reagovat ve chvíli, kdy už se první pístek nemá kam hejbnout – to by musel chodit opravdu mizerně.

Druhý pístek se začne pohybovat ve chvíli, kdy bude kapalina vyvolávat dostačující sílu k jeho posunu.

I když nikdy nebudou mít oba pístky zcela stejný odpor a chodit zcela stejně, tak pokud jeden nechodí už vyloženě blbě, tak to není tak hrozné jak jsi to popsal.

Když chodí pístky slušně, tak nedochází rozhodně k tomu, že nejprve dosedne první pístek na kočout a až pak se pohne druhý. To se děje až když ten jeden chodí vyloženě blbě.

Nejspíš nepůjdou oba pístky zcela stejně (to se jen pozorováním nedá prokázat), ale u všech brzd, co jsem jezdil, tak když jsem měl ok pístky, tak jsou v pohybu oba současně dříve než první dosedne na kotouč.

Možná se jeden pohne o malinko dříve a také dosedne na kotouč o malinko dříve, ale převážná část pohybu je současná.

A také když chodí oba pístky slušně, tak po zabrždění se to opět dostane do stejné polohy, tedy nestane se to, že by se jeden přibližoval. Pokud jeden pístek zůstává po brždění o hodně blíže než by měl, tak už chodí pístky blbě.

Pokud je použita, pomáhá pístky synchronizovat rozpěrná pružinka destiček.

Na motorce, kde se desky oddalují daleko méně (někdy jsou dokonce stále v lehkém kontaktu) a kde se rozpěrná pružina nepoužívá, se o stejnoměrné oddálení údajně stará těsnění pístků, které chodí jakoby s hysterezí (vlastně to odpovídá Prandtlovu reologickému modelu http://cs.wikipedia.org/…_model_p.svg ). Také malé boční házení kotouče desky vrací na obě strany.

Chybi ti tam jedna vec ohledne pohybu pistku-tesneni mezi pistkme a trmenem. Prave to tesneni hraje dulezitou roli v pohybu pistku, nebod pistek se v prvni fazi pohybuje tak, ze napruzuje tesneni mezi stenou pistku a trmenem, Az pak, pokud vubec(!*), dochazi k pohybu pistku vzhledem ke treni. Musis si uvedomit dulezitou vec. Podtlak v hydrauicke soustave je vytvaren slabouckou pruzinkou v pace, kterou bys dokazal zmacknout i skaredym pohledem. Navic jak znamo kapaliny jsou jenom minimalne stracitelne a maji tak vysovou schopnost rozvadet tlak, ale o rozvodu „podtlaku“ to uz tak hezky neplati.

Taky Proto se oba pistky pohybujou soucastne. Muj tip je, ze prace spotrebovana na apruzeni tesneni je o neco (o kolik nevim) mensi, nez prace potrebna na posoupnuti pistku v tesneni. Proto, pokud neni jeden pistek uplne zasekly) se do jiste urovne vysunuti pistky hybou oba.

Pokud se ti tahle teorie nezda, mam tu jeden priklad pro zamysleni. Jak funguje system automatickeho „dovysouvani“ pistku pri ubytku materialu desticky? Presne jak popisuju;) S tim rodilem, ze pokud desticka ubyde, tak pri brzdeni se desticka napred napruzi v tesneni, pak se pohne(POSUNE!) v tesneni o miliprd a ziska tak novou pozici. Pri povoleni paky desticka odpruzi na tesneni, v soustave vznikne podtlak a po uplnem uvolneni paky se do systemu prisaje nova kapalina z expanzky.

*obecne pohyb pistku pri brzdeni bude jenom par desetin milimetru, u brzd s extra malou mezerou mezi deskama a kotoucem jako treba formulky to bude fakt malo.

k tomu vyrovnávání pohybu pístků … nemá třeba každej pístek ve svý větvi škrcení? Na takovým škrcení by vznikal tlakovej schodek, rychleji pohybujícíse pístek by měl tlakový schodek větší, takže by ho to trochu brzilo v jeho pohybu.