Ahoj,
přemýšlím, zda někdo vúbec někdy někdo na kolo vymyslel samomazný řetěz nebo řetěz z kompozitu. Moźné výhody jsou, doufám, vidět na první pohled. Krom toho se samomazné řetězy pro průmysl jiź vyrábí, aby nedocházelo například ke kontaminaci potravin mazivy, takže by to jenom stačilo dovyzkoumat. Celokompozitní řetěz by potom byl o něco lehčí neź ocelový.
už to dost firem, vymyslelo , akorát to nikomu ještě nefunguje :D
Nějaké články? Prosím.
clanky neznam, ale na zacatku 90. let delal samomazny retezy i favorit (nevim, jestli je delala CZ?). Nevim, proc se jim rikalo samomazny, protoze se mazat musely jako kazdej jinej retez.
No, v tom průmyslu se jedná podle aplikace o řetěz z UHMWPE nebo polymerní směs PA12 a PA66 s keramickými čàsticemi jako plnivo. Clarks bicycles, jak jsem vyzkoumal, dělali samomazný řetěz tak, že klasickou poniklovanou ocel potáhli teflonem. Jednoduše se použije takový materiàl, který dobře klouže, aby se nemusel mazat.
motorkovy retezy jsou namazany a zapouzdreny, ale vnejsek se stejne musi mazat. Na kolo je to nepouzitelny, protoze tesnici krouzky kladou citelnej odpor.
Jo, tak zrovna ve smyslu toho zapouzdření jsem to nemyslel. :)
Řetěz na kole dostává neskutečný záhul. Vzhledem k hmotnosti obrovský točivý moment a do toho křižení a řazení v tahu. Nevím, do jaké míry by to třeba kompozitní řetěz zvládl. Ostatně i titan na kazetě je bláto, které nic nevydrží a správně ošetřená ocel je pořád tím nejlepším materiálem.
Perfektne shrnuto, respekt. Zakladatel muze vlakno zavrit.
Sám si mažeš… Každý je samomazný:-)
Jdeš správným směrem, ale do úrovně pana Onuceho ti ještě zbývá dost! Je třeba se zaměřit i na okrajová témata typu jak snadno nastoupit na bike když chodíš o berlích, jak vhodně uspořádat věci v bytě aby se tam vešly i kola a dílna, jak vyjít se sousedy, jak rehabilitovat po páté operaci kolene, kam na kolo přidělat pepřák atd. Přeju hodně úspěchů při vynalézání!
:)
Jak vhodně uspořádat kola a dílny v bytě tak, aby se tam ještě občas vešli i další členové domácnosti.
+1
Mohli by to vymyslet u Sramu. Řetěz by měl jiné články stál by 10× tolik než dnes a jako bonus by všichni mohli vyměnit ozubení. V tom vidím budoucnost :-)
já často přemýšlím, zda by nešel řetěz dobře zakrytovat-tak aby se mohl pohybovat v olejové lázni. Ale to by mělo asi smysl u kol bez přehazky a x-kolečka -pastorků.
Samozřejmě disajn, váha, ale na kolo do města by to asi šlo..
a co třeba řemen? není to lepší řešení?
Než řešit krytí, utěsnění ze všech stran, olejovou lázeň, to už vidím jako lepší řešení pohon řemenem. Ten se taky nemaže a do města mi ten nápad připadá dobrý.
Na městských kolech jsou i kardany. Na éčkách by byl prostor pro převodovky s řemenem, to se ale neděje.
Přesně, za mně kardan.
jasne ze to jde, tu lazen by asi nebyl problem dodelat, ale jak pise kubad, ten remen by byl asi fakt lepsi.
I řemen chytá bordel.
A vyluzuje různé zvuky. Aby je nevyluzoval, je potřeba jej čistit a používat nějaká ošetřovadla (bez tuku). Takže je to v podstatě asi stejně bezúdržbové jako řetěz, akorát to stojí násobně více a ne na všechno to jde naroubovat.
Zmiňovaný „kardan“ je lepší řešení, ale také vyžaduje převodovku (v náboji či rámu). A nejedná se o kardan (ten slouží pro přenos otáčení mimo osu otáčení s možností různě měnit polohu jednotlivých os), ale o přenos otáčení přes ozubená kola do jiné osy.
Tak a teď co jsi tím chtěl říct… :-)
Napovím ti…
https://cs.wikipedia.org/…n%C3%A9_kolo
Mrkni na odstavec Rozdělení ozubených kol a tam na obrázek různoběžné osy… Toto je způsob jak převedeš osu otáčení od klik do jiného směru (osa otáčení bude přibližně odpovídat ose řetězové vzpěry) a u náboje to zase převedeš na osu otáčení náboje.
Kardanový převod tam nikde nebude, zalomit kardan do úhlu 90 stupňů moc nefunguje.
To, že to spousta lidí nazývá kardanem neznamená, že to nazývají správně.
No ale každý chce fulla, že. A tam už kardan potřebuješ :-)
Můžeš mít velký ložisko kyvky kolem středu…
tam by nastával jistě brutální pedalkick
Ano, tam by jsi ho potřeboval. Ale stejně by jsi musel napřed použít ozubený převod, za ním jeden kardanový kloub, potom hřídel s kompenzací délky (pokud by zadní stavba nechodila po kružnici vzhledem k ose prvního ozubeného převodu, ale to by jsi potom nepotřeboval ani ten kardan), druhý kardanový kloub a ozubený převod… Do toho bych nešel…
Ten můj příspěvek potvrzuje Paxovo tvrzení, že pokud by opravdu otáčení kyvky bylo okolo středu (a čep zadní stavby byl až na sedlových vzpěrách) tak by nebylo potřeba kardanového kloubu. Obecně ale nemusí být osa otáčení prvního ozubeného převodu jen v ose středu, ale může být přesunuto i do vhodnějšího místa. Umístění osy otáčení kyvky by ale nemuselo být nejvhodnější na úrovni převodníku, protože řetěz by neovlivňoval chod zadní stavby. Zase by jej ovlivňovalo otáčení hřídele – no problematika je trochu složitější a nechci do toho více zabředávat.
Ano, radši už do toho nebudeme zabrušovat
Podobne jako se rika loukotova kola necemu, co zadne loukote nema.
Nic, já to chápu a vím, že se nejedná o kardan, ale, když Ty to dovedeš tak pěkně rozvést a vysvětlit ostatním :-).
Přesto, bylo by strojařsky moc pěkné dát na kolo klasický neschovaný kardan s litinovými kříži.
Slovo litina je na kole v dnešní době karbonové nejspíš „nevhodné“, zvláště když si pod slovem litina každý vybaví těžký kanalizační poklop :-)
Jinak u dnešních elektrokol s nějakou rámovou převodovkou pro městský provoz (tzn. cca 5 rychlostí) by smyls tohoto typu převodu dával smysl…
Kolo s kardanem je obcas tady ve fotkach, nejake kolo snad z 30. let nebo i drive sem daval Noelgabriel. To ukazuje na to, ze je to opakovana historie, kterou cas od casu nektery vyrobce vytahne. Naposledy jsem to videl v nejakem surfarskem obchode, kde meli nabidku mestskych kol nejake svedske znacky.
Co ale vim, oproti retezu to ma mnohem vetsi odpory, ktere pak dale narustaji pouzitim prevodovky v naboji (jinak to ani nejde). Potom ucinnost oproti retezu a vicekolecka, kde ta kombinace ma klidne 97% muze byt klidne kolem 80 %. To je jen hruby nastrel. Soucasne je treba si ujasnit podavany vykon na kole. Zda se to spatne, ale fakt to jsou jen desitky W. Bezny jedinec podava vykon do 100 W, trenovani zvladnou vice, ale tim spise si nikdo z nich nebude zbytecne ubirat na vykonu treba 50 W.
U vetsich motorek, kde motor ma casto rezervu je situace jina a tam je ta ztrata zanedbatelna. U skutru zase na rychlosti primarne nezalezi. Jinak u motorek stredni kubatury ty kardany take moc bezne nejsou, mozna ze stejneho duvodu.
Take je mozne, ze ani kardan az tak bezudrzbovy nebude a ty male ozubene kola, ktere by byly u kola zakonite pouzite by se mohly pomerne rychle opotrebovavat.
80% pro kardan mi prijde divne, podle me bude mit vic. Ostatne jsou tam jen dva pary ozubeni a dve loziska. Ale retez na tom bude lip. I zivotnost kardanu nemusi byt nutne problem, pokud je dobre navrzeny.
Proti mluvi cena a slozitost zastavby. A u kol hlavne to, ze jiny princip razeni nez s retezem se zatim moc neosvedcil.
Nepsal jsem 80 % pro kardan, ale kombinace kardan a prevodovka v naboji. Ja mam Nexus a tam je ta ucinnost pomerne „dobra“, podle udaju Shimana asi 93%. Porad, oproti kazete je to klidne 10 W pri bezne jizde. To uz je pomerne dost. Naby Leonardo maji dokonce 87 %. To je podle vyrobce. V realu bych odhadl vyssi ztraty a zvlast u prevodu do kopce. A ani po roce kazdodenniho jezdeni ten odpor nejak vyrazne nepoklesl.
No a ten kardan bude mit kdyby i 7% (a to asi fakt tak nejak minimalne bude) tak ve vysledku to pak bude padat treba k 80 %.
Ten kardan samotný(+ložiska a gufera) bude tak těch 80%, takže dohromady s převodovkou dobrý tréning.
Ale nechtěl bys tahat řetěz přes ty nohavice, že ne?
