cyklostragie pro JM kraj a jeji pohled na bajk

Gut!

To snad není pravda, už… Kdo todle vymýšlí… Asi v životě nebyl na kole dál než 1km od města…

No tak si to tady procitam a uz me rozcilujou ty vety o krajine: „V bezlesých územích lze podél nových cyklistických komunikací sázet stromy a keře a potlačit tak malou atraktivitu krajiny. Při plánování cyklistických komunikací pro denní dojíždění je rovněž lepší trasování lesnatou krajinou (nebo parkem), i když to není limitující požadavek.“ Když nepoučení úředníci začnou potlačovat malou atraktivitu krajiny, tak to mě teda může čert vzít.

Ty jo, tak sem to precet jaks taks, ale chce se me blejt. To je jak zlej sen proste. „Svratecka cyklotrasa je nesmirne zajimava pro rekreacniho cyklistu“ – to me fakt dostalo. Jdu sesmolit mail.

Jen upozornim, ze na www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?… ten mail nafachci – posilat kdyztak na ten co je v dokumentu pro pripominky – keprt.jaroslav@kr-jihomoravský.cz

moji mamince ja 43let a je take clenkou CeMBy. A take vyhledava jizdu terenem. Kde je chyba tedy?

pokud budete jako clenove CeMBy nebo take jako necleni na JMK psat prosim poslete cembe kopii sveho emailu podle instrukci uvedenych zde:

www.cemba.cz/clanek.shtml?…

tak bude CeMBA vedet, kolik pripominek terennich cyklistu kraj dostal

www.kr-stredocesky.cz/…ni-informace … ani ve stredoceskem kraji s nama nepocitaji… (jen me zarazi, ze studii a vsechno vypracovava ostravska firma.. nooo, ta toho o nasem kraji vi asi vazne hodne…hlavne z mapy… :/

Teprve se tim prokousvam, ale tato vize me teda zarazila. Vytahl jsem jen to, co mam kolem chalupy. Mistni znaji:

3.3.3.19 Koridor Ostrov u Macochy – Jedovnice – Rousínov Tento koridor využívá mnoho rekreačních cyklistů, protože téměř stále zde jedou lesními komplexy po solidních asfaltových silnicích. Jezdí zde Brňané při svých jednodenních výletech, ale i dočasní obyvatelé rekreačních zařízení u rybníka Olšovec v Jedovnici. Slabým místem je velmi špatný povrch lesní silnice jižně od Ostrova, dále fakt, že v oblasti lesních silnic na Kalečníku není zákaz vjezdu motorové dopravy, naštěstí o tom málo motoristů ví. Nejhorším úsekem je polní cesta Vítovice – Rousínov za mokra zcela nesjízdná. Doporučení: Opravit všechny silnice, zejména pak úsek jižně od Ostrova u Macochy. Na všechny silnice vedoucí na Kalečník osadit značky se zákazem vjezdu motorových vozidel. Mezi Vítovicemi a Rousínovem postavit polní asfaltovou silnici. To se ale nemusí zdařit, takže pak bude nutné přeložit hlavní trasu přes Habrovany a Olšany, což vzhledem k existenci farmy Bolka Polívky je zajisté atraktivnější a nevyžaduje stavební investice. Vzhledem k výše uvedenému by kraj měl na Českých drahách objednat osobní dopravu v Rousínově. 3.3.3.20 Koridor Jedovnice – Račice – Vyškov Jedná se o jednu z nejkrásnějších partií okolí Brna a Vyškova, a to údolí potoka Rakovec. Vedou zde vcelku dobře sjízdné lesní cesty nebo pěšiny po loukách. Z nepochopitelných důvodů údolí není souvisle značeno jednou cykloturistickou trasou. V blízkém okolí Jedovnice naopak je vyznačeno tras obrovské množství, avšak nikdo se nezabýval faktem, zda jsou vůbec sjízdné. Slabým místem je také úsek Drnovice – Vyškov, kde chybí cyklostezka, vzhledem k velkému potenciálu využití místními obyvateli. Doporučení: V okolí Jedovnice zvážit, zda je potřebné tak velké množství tras, zjednodušit jejich číslování a upravit jejich povrchy. V Rakoveckém údolí naopak povrchy upravit jen přiměřeně, aby nebyl narušen přírodní ráz krajiny. Promyslet, zda budoucí páteřní trasu vést v Račicích obcí nebo severně od ní. Mezi Drnovicemi a Vyškovem postavit cyklostezku nebo alespoň řešit jízdu po místní komunikaci odstraněním hůře sjízdných úseků. Celou páteřní trasu zavést pod jedním číslem. 3.3.3.21 Koridor Habrůvka – Křtiny – Hostěnice – Pozořice Tento koridor by v budoucnu mohl spojovat přístupovou komunikaci Brno – Vyškov s centrem Moravského krasu. Již dnes je až na jeden krátký úsek dobře sjízdný po silnicích III. tř. a vzhledem k menší frekvenci motorové dopravy nebude potřebovat složitá řešení výstavbou cyklostezek. Slabým místem je hůře sjízdná polní cesta jižně od Březiny. Doporučení: Na koridoru je třeba jen opravit povrch polní cesty jižně od Březiny. 3.3.3.22 Koridor Brno, Líšeň – Hostěnice – Kalečník V tomto koridoru jezdí po silnicích III. tř. a po lesních asfaltových silnicích mnoho brněnských cyklistů směrem do/z Moravského krasu. Současný stavební stav je vyhovující. Doporučení: Páteřní trasu ponechat beze změny.

jen taková technická… pište svoje připomínky do toho jejich formuláře ať naše snaha nepřijde vniveč. Celkem si dokážu představit jak připomínky bez čísla strany a odstavce letí do koše.

nazdar Tomasi, velmi zbezne jsem procetl tu strategii a vidim nekolik zasadnich bodu, nad kterymi je potreba se zamyslet.

1. Garantem celeho projektu je Martinek, predevsim s nim je potreba si sednou ke stolu a vyargumentovat nazory a stanoviska CEMBA a to jeste v dobe kdy takovy material vznika, ted uz je skoro pozde
2. Zcela chapu Tvuj pohled na vec, v principu je spravny,„zachovat volny pohyb po krajine s vyuzitim prirode setrnych cest“, ovsem tato argumentace je usmevna pro reseni potreb cyklodopravy v Breclave a okoli. Tetka co jezdi na kole okopavat vinici nepotrebuje rozhodne hravy a k prirode setrny singletrack.
3. co na celem materialu skutecne nechapu, je vehementni snaha resit nejake mezinarodni, ci dalkove cyklotrasy napr. z Vidna az do Prahy. Na to jsou vycleneny nehorazne velke prostredky a vubec nerozumim tomu, komu je to urceno. tech par silencu co vyrazi na kole obtezkanem batohy a stany preci nemusi mit komfortoni cyklodalnice protinajici celou Evropu! a nebo se mylim a prave to je ta prava cykloturistika? Citim tam tlak od KCT, kteri pravdepodobne takto cyklistiku chapou. Osobne bych rozporoval prave tuto cast strategie a tvrde bych na ukor teto ptakoviny prosazoval koncepci cest napric krajinou pro urcite vetsi skupinu cykloturistu, kteri chteji relaxovat v prirode a ne na asfaltovych dalnicich.

4.Je potreba ve Vasem snazeni zmenit chapani horskeho cyklisty v siroke verejnosti. V soucasne dobe je to borec s integralkou, ktery plundruje karajinu na stroji podobajicimu se spise motorce nez kolu. Pokud skutecne chranite zajmy i ostatnich, kteri se po lese prodejedou i na neodpruzenem horaku a bnebo krosu, tak pracujte tvrde na zmene image horskeho cyklisty. Protoze tato skupina horskych cyklistu je podstatne pocetnejsi a potrebuje predevsim mit zarucen co nejmene regulovany pohyb po krajine a singletack pak muze byt bombonkem pro jejich aktivitu,ale ne vsak nutnou podminkou.Tou je volny pohyb po krajine.

ted, pri cetbe Analyzy Stredoceskeho kraje jsem narazil na tzv. „Mistni akcni skupiny (MAS)“

Myslim si, ze zrovna sem by se, krom KCT, mohlo jit s vizi Singletreku. Sam bydlim 8km od Benesova, kde funguje „Posázaví, o.p.s.“. Byl bych i ochotny tam zajit, jenze vubec nevim, co je treba pro to udelat a hlavne, co bych jim jako mel rikat… Tedy Tome a ostatni, date radu? :-)

P.S.: Nechtelo se mi psat mail a treba odvolani na „MAS“ poslouzi jako inspirace i pro ostatni…

S pozdravem Tomáš Mařík

Tak jsem pod dojmem toho programu udělal tři věci : 1.napsal nějaké připomínky 2.stal se Čembistou 3.zaplatil příspěvek

Ale myslím, si, že by měla být vedena diskuze mezi ČEMBOU jako zástupcem, a ne aby to připomínkovalo 500 lidí… ale na druhou stranu lze s některýma myšlenkami souhlasit, úspěch by byl,kdyby jsme jim vnutili myl šneku, že: bikování není zločin asfalt patří na dálnice a beton do základů (nebo na střechu)

Tak uvidím, co na to JM kraj

Tak mě napadá: Nepřátel se nelekejme, na množství nehledmě

V pondělí 13.8. je v 19:00 v brněnském Desertu, prostě tam jak [se ČeMBisti sešli] minule, schůzka bajkerů z Jihomoravského kraje, kteří si chtějí popovídat o plánované strategii podpoře cyklistiky v JM.

Protože se schůzka odehraje těsně před „deadlinem“ pro přípomínky veřejnosti, bude jistější, když dokument nastudujete a své přípomínky JMK pošlete již před schůzkou!.

desert najdete zde: www.dodesertu.com/kontakt.htm

Tak bastlím připomínky.Čím dál víc mám ale za to,že ten materiál nemá s nějakými „průměrnými cyklisty“ co společnýho.To je samej „koridor“, „dálková trasa“,…mi to příjde,že mě chtějí přimět,abych místo autem jel na služebku do Budějic na kole,cestou se kochal hrady a zámky a po práci si odpo švihnul Brno-Vídeň a zpět… Tam už se straší i tím,co strašili přesunovači nádraží-že kraj,pokud tyhle šílenosti nepostaví-bude totálně odříznut od turistickýho světa! Já myslel,že to má být pro místní lidi,pro jejich potřeby! A ještě dotaz:co je Studie 2005,na kterou se odvolávají v kapitole 3.3.3. v tabulce?To asi – dle zařazení – má něco s MTB,ale asi spadla hluboko pod stůl,neboť ty navrhované značky v okolí nepotkávám :-)

Ahoj, přiznám se, že čtu těch 150 stránbek jako divej a fakt se místy nestačím divit. Zkusím nadhodit pár mých postřehů:

• opravdu to na mne působí, jako že cyklistika je jen o ježdění na kole z práce do práce, ze školy do školy, z okresu do okresu a ze státu do státu. Téměř se opomíjí řešení problému, jak se cyklisté mají dostat z domu za město! Vím, že to je ta nejnáročnější a nejdražší část celého problému, ale dle mne je to i zároveň ta nejpodstatnější.
• docela men zaujala funkce „cyklokoordiná­tora“. Odkud takový člověk povstane? Spíše by se mi více zamlouvala různorodá skupina zástupců cyklistů, jezdců na koních, turistů, politiků, majitelů lesů, správců silnic a dalších, kterých se to týká. Pak teprve může vzniknout něco, co bude slušným kompromisem pro všechny.
• neustále se zmiňují mezinárodní a krajské cyklokoridory, ale – dle mého názoru – většina cyklistické vyřejnosti vyráží na vyjížďky o délce 15 – 50 km, to znamení v dosahu domova, či jiného ubytování. Proto se domnívám, že využitelnost těchto koridorů není na takové úrovni, aby bylo nutné je stavět na provní pozici.
• bylo by zajímavé zjistit jakých cílů již dosáhl zmíněny cyklokoordinátor Středočeského kraje
• dále se píše o podpoře úschoven kol na uzlových bodech IDS. Na jiném místě se ovšem zmiňuje, že se jedná spíše o pár kusů kol a že to není činnost rentabilní. Tak co s tím?! Podporovat nebo ne?
• líbí se mi, že neopomíjejí ani bruslaře a jezdce na koních. Sám na bruslích i na koni často jezdím a vím, jaké potřeby tedy tyto druhy sportu mají, a je to opravdu nutné řešit!!!Stávající asfaltové cyklostezky ani zdaleka nemají kapacitu potřebnou pro uspokojení bruslařů a cyklistů. A v lesích by bylo dobré koně a cyklisty od sebe oddělit – ale to je spíše o kultuře ježdění na koni. Není přeci nutné „rozdupat“ všechny stezky!
• strana 13, bod 6: neustále je tu možnost přetrasování cyklotras z důvodů bezpečnosti a optimalizace. Ale bohužel je to tu opět v souvislosti s dálkovými trasami.
• strana 16 – do výčtu základních pojmů nějak opomněli zahrnout SIGLTRACK!!!

Dál tu mám připomínky k příloze č. 1:

• strana 95: píše se zde o dojíždění kolmo do práce a do školy. Asi již nikdy nebudeme národem, kde by se lidé rodili srostlí s kolem. Proto mi připadá megalomanské navrhovat všude hlídané úschovny a půjčovny kol. Otázkou další je motivování zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů k podpoře cyklistiky. Prostě dokud nebudou městské cyklotrasy, tak jízda raním městem do práce je téměř hazardem a odpoledne jakbysmet!
• strana 91, odst. 6.1.4.B: Co to je bezpečná komunikace s KVALITNÍM povrchem? Vždyť kromě silničních cyklistů nikdo nemá potřebu jezdit po asfaltové dálnici. Jistě situace bruslařů je jiná.
• strana 98, odst. 6.1.4.C: Cyklista opravdu nepotřebuje kvalitní značení. Domnívám se a moje zkušenosti z bajkování v zahraničí mi to jen potvrzují, že cyklista potřebuje spíše informační podporu. Ať již jsem domácí bajker nebo turista, stačí mi dobrá i jednorázová mapka, která mne navede. A pak již stačí jen ukazatele na důležitých místech.
• strana 99: Asi bych to shrnul do jednoho: MTB nerovná se FREERIDE!!! I většina MTB jezdců chce dosáhnout nějakého cíle, pouze k tomu chce využít trasu mimo veřejné komunikace! V tomto odstavci docházíé k velkému zlomu celé strategie a taky k velkému matení pojmů. Bohužel.
• strana 100: píše se zde, že na některé stezky by se měl tomu či onomu sportu zakázat přístup. Ale například dlouholeté zkušenosti z USA (viz. časopis VELO) napovídají, že toto není nutné. Je spíše přínosnější naučit jednostlivé sportrovce naučit kultuře chování na stezce. A na to třeba taky stačí cedulka s jasným vyznačením přednosti v jízdě – pěší, kůň, kolo, brusle…

Když už zasde píši o bruslařích, je to hodně velký problém. Každý zabírá na stezce jiný prostor, každý se pohybuje jinou rychlostí. Velkým příkladem by nám mohla být cyklo- a in-line-stezka v Bratislavě, kde jsou již tak daleko, že od sebe bruslaře a cyklisty oddělili. Celé fungování stezky by mělo jít opravdu příkladem a to hlavně již zmiňovanou kulturou chování.

• strana 103: tak to mne opravdu pobavilo: Pěší turista v době, kdy jsou pěší trasy velmi špúatně schůdné … může volit cestu po lesní asflaltové silnici … atd. Tak a jsme zase u těch lesních dálnic, které nikdo nechce!!!

Závěr přílohy č. 1 je ten, že základem úspěchu jsou úschovny kol. No, to je dle mého, hodně odvážné tvrzení. Myslím, že možnost uschování kola ať již kdekoliv, ještě nikdy nikoho nepřesvědčila, že má na kole vyrazit. Já bych to spíše viděl na toto:

• postavení cyklisty na stejnou úroveň mezi chodce a automobil, tzn. ve městě samostatné jízdní pruhy, pokud ne samostatné cyklostezky, taky aby se cyklisté mohli bezpečně dopravovat ať již do práce, do školy, ale hlavně ven z města, či obce!
• tištěné materiály, propagace a informace, informační centra
• oddělení provozu cyklistů, pěších a jezdců na koních (z důvodů větší bezpečnosti a taky zkvalitnění cest hlavně v blátivém období)
• další body vyplynou již ze samotné situace a fungování celé strategie.

Končím, zatím, jdu číst dál. Možná jsem se zatím úpně nedostal k posouzení „strategie“ a cílů, které si klade „naše“ ČeMBa, ale třeba k tomu dojde. Uvidíme, co se dočtu dál a jaké budou vaše reakce¨

Ahoj

Dan Klimeš

mail:

Vážení programátoři rozvoje sítě cyklistických komunikací,

zasílám připomínku k návrhu tohoto dokumentu:

Považuji se za celkem průměrného občana ČR. Mám kompletní rodinu s dvěma dětmi, chodím do zaměstnání, poctivě platím daně, vlastníme dvě auta a dvě televize. Pro pořádek dodávám, že jsem ročník 1963, drogy neužívám ale alkoholu klidně holduji.

Ve volném čase se snažíme aktivně odpočívat, mimo jiné i jezdíme na kole.

Považuji se za celkem průměrného jezdce na kole. Vlastním MTB kolo a silniční kolo, manželka také, velké dítě MTB kolečko a malé dítě kočárek Inglesina. MTB kolo používám jak pro vyjížďky s necelou rodinou, tak pro sólové projížďky. Jelikož bydlím v Brně – Lesné, mám to kousek do lesa (jsem tomu rád) a proto na MTB kole vyrážím sólo tam, kde se nachází terén, pro který bylo MTB kolo (mountainbike) zkonstruováno. Baví mě to. Jezdím po cestách, které používají i ostatní obyvatelé tohoto státu k výletům a sportu, kde i chovatelé koní venčí své oře a kde správci lesa jezdí se svou technikou při těžbě dřeva. Za 30 let, kdy tuto aktivitu vyvíjím, jsem nikdy nikoho svou, s kouskem hrdosti mohu prohlásit, někdy i rychlou, jak Vy uvádíte, adrenalinovou, jízdou nezranil. Snad, možná, ano, někdo by mohl říct, omezil, v těchto případech se ovšem nabízí otázka, kdo koho vlastně, to už je ale jiné hřiště a zde se dostáváme do oblasti lidské vzájemné tolerance a pochopení, což, jak všichni víme, je v ČR poměrně ožehavá záležitost viz. např. nenávistná kampaň proti cyklistům ve většině seriozně se tvářících denících. V průběhu projížďky a po projížďce, navštěvuji restaurační zařízení za účelem občerstvení. Většina těchto příjemných provozoven je umístěna na frekventovaných, cyklisty oblíbených trasách a proto se zde schází různorodá skupina lidí, s různými druhy kol a z toho vyplývajících jejich preferencí. Dovolte mi, jelikož se v tomto prostředí pohybuji velice často, abych se nyní pokusil popsat procentuální zastoupení skupin cyklistů a ostatních v takovéto, nyní virtuální restauraci, tak jak jsou uvedeny ve Vaší studii. Pro jednoduchost počítejme, že je tam opřeno (kolostojů neboli stojanů je tam málo, navíc všechny mají nevhodný rozměr, nedá se tam vložit kolo s odpruženou vidlicí) devadesát kol:

• 35% jednodenní rekreační a poznávací jízdy
• 9% – 10% jízdy rodin s dětmi
• 45% MTB a extrémní terénní jezdci
• 0% – 1% dálkové a etapové jízdy
• 7% – 10% doprava pěší
• 0% – 1% doprava na in-line bruslích
• 0% – 1% vozíčkáři
• 0% – ?? doprava na koních

Z předchozího vyplývá, že Vám chci sdělit následující:

• rozšířenost různých skupin cyklistů, jež vyplývá z výše uvedeného procentuálního rozdělení vůbec neodpovídá prioritám řešení a odpovídající velikosti nákladů na budování zamýšlených dopravních řešení tak jak jsou uvedeny v dokumentu.
• nemyslím si, že je rozumné, za každou cenu, tak jak uvádíte, v těsném okolí Brna, v Moravském krasu a už vůbec ne v národním parku Podyjí s ohledem na umožnění pohybu in-line bruslařů a vozíčkářů po budoucích cyklostezkách vylévat tyto tunami asfaltu. Nechtějte vidět, jak by na rychlé asfaltové, ano, musím použít výraz silnici, dopadl vzájemný kontakt cyklista vs. in-lineista vs. vozíčkář (+ samozřejmě vs. turista vs. venčopesista) a do toho všeho cyklorodina s dětmi. Je nad slunce jasné, že cyklostezka má pro svůj název jakýsi důvod.
• MTB jezdci jsou v dokumentu uváděni jako zcela normálu se vymykající menšinová skupina, která v důsledku vlastně všechny svým pohybem obtěžuje, sice je chvályhodné, že pro samé blbnutí na kole nemají čas na drogy a chlast, nicméně ale, nejjednodušší bude, jak píšete, tam kde hrozí střety se zájmy ochrany přírody nebo kolize s pěšími turisty, jim toto počínání zregulovat a zakázat. Což je ovšem jinými slovy všude.
• mládež, kterou dokument trestuhodně vůbec nezmiňuje a tímto u mě klesá na úroveň žvástů v plánech budování dalších pětiletek, které byly čteny na XXXX…sjezdech komunistických fanatiků, má v oblibě hlavně technické disciplíny. Potřeby této skupiny, která je mimochodem, co se týče uváděných neřestí, daleko rizikovější než já, ale pravděpodobně nemá snahu řešit nikdo. Nebo se to netýká tématu cyklistických komunikací a přichází zde tedy jako jediné (samozřejmě pro odpovědné úředníky nejjednodušší) možné řešení jen tzv. regulace a sankce?
• i když se dokument tváří jako program rozvoje cyklistických komunikací, razantně řeší potřeby jiných skupin, které mají s cyklistikou pramálo společného.
• i přesto, že velká většina ze všech Vámi roztříděných skupin cyklistů (cyklistů!) asfaltové cesty odsuzuje, řešení v dokumentu zjevně s dalšími desítkami kilometrů nových cest s tímto povrchem počítá. Já ale, pokud si chci užít rovný, rychlý (asfaltový) povrch, beru kolo silniční a pokouším se přežít útoky agresivních řidičů motorových vozidel. Pořád je to bezpečnější, než kličkování a neustálé brždění na Vámi zamýšlených cyklostezkách s kvalitním asfaltem.
• zdá se, že vůbec nikoho nezajímá ekologický dopad těchto povrchů na životní prostředí.
• doporučuji zavítat na stránky české mountainbikové asociace (www.cemba.cz) a prostudovat si články, názory a ukázky řešení ze zahraničí.

Pro toto všechno si myslím, že peníze, které Jihomoravský kraj (potažmo my všichni ze svých kapes) zaplatil autorům studie, která už od počátku manipuluje s mírou oblíbenosti jednotlivých cyklistických aktivit, některé zcela vypouští a neřeší, cpe na stezky pro cyklisty, ve snaze zavděčit se co největšímu okruhu obyvatel, i spoustu dalších aktivit, byly takzvaně spláchnuty do toalety. Je to naprosté nepochopení principu a masovosti MTB cyklistiky.

S pozdravem fonsta ;) ČeMBA o.s. člen www.cemba.cz

4 stránky sem kopčit nebudu,pošlu to na Čembu akorát. Celý jsem to uvedl takto: Dobrý den, v příloze zasílám připomínkový list ke strategii JmK v oblasti cykloturistiky. Obecně musím říct,že se budu velice modlit,aby ti,kdož o věci budou rozhodovat,byli vedeni ušlechtilejšími úmysly než jak pomoci velkým stavebním firmám s výborným lobingem (mírně řečeno) ukrojit si co největší díl z koláče jménem „Dotace EU na podporu rozvoje cykloturistiky“…

Níže uvedený text jsem poslal panu Keprtovi, Martinkovi a Jebavému. Pokud někdo chcete nějakou moji myšlenku použít ve svém textu, račte si posloužit. Tímto děkuji fonstovi za vzor textu a omlouvám se mu, že jsem ho nepožádal o jeho použití předem.

Vazeny pane Keprte,

je neuveritelne, ze 6 let pote, co jsem dostal od Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dopis, ktery vstricne reagoval na muj e-mail o stezkach pro horska kola (kopie textu viz www.czex.cz/…mtbstez1.htm ), se naprosto NAHODNE (viz www.cemba.cz/clanek.shtml?… ) dozvidam, ze mam cca tyden na to abych se jako obcan tohoto statu a obyvatel JMK vyjadril ke 150-ti strankovemu dokumentu. To jste nemohli aktivni cykloturisty oslovit dříve a trochu s nimi celou problematiu probrat ?

Protoze nejsem schopen v tak kratkem case komentovat text tohoto dokumentu stranku po strance, castecne pouziji jiz hotovy text jineho cyklisty a pridam sve myslenky:

Považuji se za celkem průměrného občana ČR. Mám kompletní rodinu s dvěma dětmi, chodím do zaměstnání, poctivě platím daně, vlastníme jedno auta a jednu televizi. Pro pořádek dodávám, že jsem ročník 1962, drogy neužívám a alkohol piju jen velmi zřídka.

Ve volném čase se snažíme aktivně odpočívat, mimo jiné i jezdíme na kole.

Považuji se za celkem průměrného jezdce na kole. Vlastním MTB kolo (najedu cca 1500 km/rok, cca 60% mimo asfalt) a silniční kolo (cesty jen do prace a po Brne – cca 1500 km/rok), manželka MTB, velké dítě MTB kolečko a malé dítě kolo 20". MTB kolo používám jak pro vyjížďky s rodinou, tak pro sólové projížďky. Jelikož bydlím v Brně – Lesné, mám to kousek do lesa (jsem tomu rád) a proto na MTB kole vyrážím sólo tam, kde se nachází terén, pro který bylo MTB kolo (mountainbike) zkonstruováno. Baví mě to. Jezdím po cestách, které používají i ostatní obyvatelé tohoto státu k výletům a sportu, kde i chovatelé koní venčí své oře a kde správci lesa jezdí se svou technikou při těžbě dřeva. Za 17 let, kdy tuto aktivitu vyvíjím, jsem nikdy nikoho svou, s kouskem hrdosti mohu prohlásit, někdy i rychlou, jak Vy uvádíte, adrenalinovou, jízdou nezranil. Při jízdě po nezpevněných cestičkách a tam, kde je větší stoupání téměř nikoho nepotkávám, větší frekvenci cyklistů vnímam jen podél řek a v hospůdkách u nich. O podílu vyznavačů jednotltivých druhů cyklistiky které tam potkávám (když se jim snažím „vnutit“ pozvánku na mnou spolupořádaný MTB XC závod Soběšická Mulda – www.czex.cz/mulda či na závod pro děti po louce Muldička – www.czex.cz/muldicka ) nechci polemizovat, faktem však je, že procento dálkových cykloturistů je mezi nimi zanedbatelné a naprosto neopovídá péči, kterou jim váš dokument věnuje.

JE OSTUDA, ŽE TAK ZÁVAŽNÁ STUDIE NEMÁ PROVEDEN PRÚZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ o tom, kdo kde rád jezdí na čem a proč a kde by jezdit chtěl, příp. zda by jezdil na tom či onom povrchu, typu stezky atd.

Nemyslím si, že je rozumné, za každou cenu, tak jak uvádíte, v těsném okolí Brna, v Moravském krasu a už vůbec ne v národním parku Podyjí s ohledem na umožnění pohybu in-line bruslařů a vozíčkářů po budoucích cyklostezkách vylévat tyto tunami asfaltu. Nechtějte vidět, jak by na rychlé asfaltové, ano, musím použít výraz silnici, dopadl vzájemný kontakt cyklista vs. in-lineista vs. vozíčkář (+ samozřejmě vs. turista vs. venčopesista) a do toho všeho cyklorodina s dětmi. Je nad slunce jasné, že cyklostezka má pro svůj název jakýsi důvod. Existuje jiste spousta jiných možností, jak cesty upravit (myslím teď cesty tzv. kalené, resp. kalené MZK, vápenné stabilizace), resp. jak nechat cesty tak jak jsou a JEN POMÍSTNĚ upravit/opravit na nich místa podmáčená, zarostlá, nesjízdná, špatně trasovaná (velký sklon nad 12%, žádný podélný a příčný sklon atd.), místa bez odvodnění atd.

Každopádně je třeba mimo minimalizaci každoročních oprav (což splňují afatové vozovky), brát ohled i na umístění cesty v krajině a o její soulad s krajinou (asfalt JEN v intravilánu a na hlavních cyklistických DOPRAVNÍCH TEPNÁCH [+ výjezdy z obcí k nejbližším dále pokračujícím lesním či polním cestám] podél silnic tam, kde je doprava na kole energeticky nenáročná a lidé již bežně používají, nebo je naděje že ji používat budou VERSUS jiné povrchy a vedení tras křivkami tam, kde půjde o primárně rekreaci a ne o dopravu). Studie zcela pomíjí problematiku trvale udržitelných stezek s přírodě blízkým povrchem (tzv. singletrack – viz pdf publikace o něm na www.cemba.cz/publikace.shtml ) , které by částečně (či většinou) nevedly po stávajících lesních účelových komunikacích.

MTB jezdci jsou v dokumentu uváděni jako zcela normálu se vymykající menšinová skupina, která v důsledku vlastně všechny svým pohybem obtěžuje, sice je chvályhodné, že pro samé blbnutí na kole nemají čas na drogy a chlast, nicméně ale, nejjednodušší bude, jak píšete, tam kde hrozí střety se zájmy ochrany přírody nebo kolize s pěšími turisty, jim toto počínání zregulovat a zakázat. Což je ovšem jinými slovy všude.

Faktem ovšem je, že úměrně s přibývajícími auty bude jízda po silnicích stále rizikovější a nelze se domnívat, že se podél silnic během pár let vybuduje paralelní síť asfaltových cyklostezek. Řešením je podle mne větší péče o stávající polní a lesní siť, její přesná evidence, její větší údržba, odstraňování vegetace vrůstající z boku, odstraňování příliš vysoké trávy na povrchu cestiček, zpevnění neúnosných míst (příp. přetrasovaní či vybudování obchvatu pro cyklisty, pěší a koňáky), dohody s vlastníky o způsobu takového hospodaření (finančně státem a krajem a obcemi podporovaném) na vybrané páteřní síti lesních a polních cest, které neznemožní prostupnost touto sití, resp. ji omezí na časové minimum. Pokud se tato alternativa kvalitně projektově zpracuje, nakonec se možná zjistí, že nebude ani třeba tolik těch asfaltových cyklostezek stavět. Protože se profesně věnuji m.j. evidenci lesní cestní sítě pro odvoz dříví v JMK a v kraji Vysočina, mohu vám, v případě vašeho zájmu, nějaké vhodné informace dodat.

Když to shrnu, tak stávající situace v oblasti kterou dobře znám (Brno + Blansko a okolí) je katastrofální, pokud jde o jízdu skrze větší obce a při výjezdech z nich. V oblasti s menšími obcemi se zatím dá po silnicích III. (někdy i II.) třídy ještě celkem bezpečně jezdit, ale situace se bude zhoršovat. Na polních a lesních cestách je vidět dva extrémy – bohatí majitelé opravují staré cesty a staví nové cesty. Nevědí ovšem zatím, co je ekonomicky lepší, zda drahá asfaltová vozovka s tím, že oprava bude až třeba za 15–20 let, nebo levnější neasfaltová vozovka (nyní často MZK – mechanicky zpevňované kamenivo či MZK s 1–3 nástřiky asfaltu resp. povrcheme z jemného stěrku) s tím, že opravy bude nutné provádět třeba každé dva roky. Chudí majitelé nedělají s účelovou cestní sítí nic a ta pomalu, resp. rychle, chátrá. Bez ohledu na majitele, voda ničí všechny účelové cesty vytrasované s nadměrným podélným sklonem. V příručce s názvem Typizační směrnice – Svážnice, vydalo MLVH ČSR 1987, se povoluje podélný sklon u svážnic 20 % !!, takže není divu jak některé lesní cesty „vyrobené“ podle této příručky vypadají. Samozřejmě koleje vyjeté traktory na neúnosných půdách a známe všichni. Cyklisté i pěšáci (koňácké názory neznám) pak svorně nadávají na případné bláto nad kotníky, hluboké podélné koleje na cestě a větve či kmeny přes cestu. Pokud ovšem člověk použije mapu Shocart 1:60000 s vyznačenými 5 povrchy vybraných cest (1 sjízdná i po dešti – cca silniční kolo, 2 po dešti sjizdná hůře – cca trekkingové kolo, 3 technicky pobtížný povrch – cca MTB, 4 sjízdné jen z kopce – cca trekking+MTB, 5 nesjízdné – tlačení/nesení kola), může si celkem dobře naplánovat výlet podle svých schopností a zájmů i teď. Pokud budete asfaltovat i něco jiného než cyklistické dopravní tepny paralelně se stávajícími silnicemi, zničíte téměř navždy mnoha lidem MOŽNOST VOLBY jakou cestou na kole jet. Jako by nestačilo, že se vzrůstajícím množstvím zájmců o pobyt a pohyb po lesních a polních cestách si zničíme tyto oddechové možnosti sami tím, že nás tam prostě bude moc. Základní podmínkou ochrany přírody a udržení klidných lokalit je její co největší znepřístupnění od lidí. Každá nová asfaltová stezka či cesta, vedoucí do hloubi lesa či luk, každý přístřešek a lavička, každá hospůdka a bufet pomáhá přírodu „dobývat“. NEDĚLEJME TO ! Udržme davy lidí podél již silnicí zpřístupněných řek a v hospůdkách po jejich proudu.......­........

Dostali mejlík i ode mne; jakkoliv pochybuji, že to něco změní, připomínkoval jsem preferování tras dálkové cyklisty, nulovou podporu MTB cyklistů, některé chybějící statistiky (koláč rozdělení cyklistů podle „druhů“ (fuj) a průměrná najetá roční kilometráž u jednotlivých skupin), návrh na zavádění sankcí a restrikcí, definici MTB cyklisty. Bohužel na podrobnější komentáře jednotlivých bodů mi prostě nezbyl čas :-( …

Tak jsem přemýšlel, jestli nepláčeme na nesprávném hrobě. Dle mě, kontaktovat Martinka nebo obecně to jejich úřednické mraveniště CDV nemá cenu, protože prachy za studii už pravděpodobně shrábli a těžko se jim to bude chtít nějak doplňovat – a řekl bych, že už to ani není možné, protože papíry leží na Krajském úřadu. (proto jestli Martinek slíbil TK, že vypustí feťáky, pravděpodobně kecá a jeho obvinění že nás TK cepuje, netřeba brát vážně;)) Takže buď Keprta a nejlépe i jeho nadřízený, který se mně ale zatím nepodařilo z těch zmatečných stránek JMK identifikovat. Z výzvy k podání připomínek vyplývá, že dokument (doufejme i s připomínkami) bude využit ke …koordinaci,ko­munikaci,projed­návání…,tak teď jenom zajistit, aby se připomínky objevily u odpovědného úředníka. Jelikož mívám často s úřady a jejich zaměstnanci tu čest, uvedení jediného kontaktního mailu na Keprta ne mě moc důvěryhodně nepůsobí. Na můj včerejší mail echo doposud nepřišlo a telefon mně tam dnes nikdo nebral. Viděl bych to tak, že Keprt má do 18.8.dovolenou :/ Takže by bylo nutno kontaktovat s připomínkama i jiné osoby na JMK, aby čirou náhodou nebyl mailový klient v počítači páně Keprta otevřen až 20.8. Máte někdo návrh na jiné kontakty? Když už se nám to tak pěkně rozjelo, bylo by škoda to nedotlačit k seriozní komunikaci s lidmi, kteří do toho mají co mluvit.

J Martinek z CDV mi dal k dispozici dokument, do nejz (pred ukoncem pripominkovaciho rizeni!) zakomponoval pripomiky obcanu / bajkeru. v emailove komunikaci se ZB a JMK tvdil, ze jsme dosli ke kompromisu a ze vic pro mtb udelat nemuze.

proti tomu jsem se musel ohradit. v podstate jedine, co udelal, je ze nahradil urazlivou pasaz mym textem.

www.cemba.cz/…am_cyklo_jmk 07 08 07.pdf

kraji jsem tedy za cembu skrze e-podatelnu adresu zminou ve formulari pro pripominky a adresu, kterou napsal ZB vyse poslal toto:

www.cemba.cz/…yklo_JMK.pdf

jak jsem zminil v emailu tem, kteri poslali pripominky kraji, cela vec se pro CeMBu vyvinula do neprijemne situace, kdy budeme obvinovani z toho, ze si „moc vyskakujeme“.

Maly dodatek z dnesni MfD: zpravy.idnes.cz/mfdnes­.asp?v=191&r=mf­jiznimorava&c=803224