Biking Ticino a sever Italie (Lombardie)

zrovna jsem včera vyhrabal při úklidu brožurky s trasama:

http://modrej.info/…icino_gb.pdf

http://modrej.info/…rnese_gb.pdf

http://modrej.info/…iotto_gb.pdf

Něco od nás.

Dalsi trasa vede cela v It, neni nejak zvlast technicky narocna, vyhledu taky moc neni ale presto je to celkem hezky bikovani:-)

Start v Marchirolo (na hlavni od hranicniho prechodu Ponte Tresa, smer Varese, zapadni cip Lago di Lugano). Z Marchirolo po vedlejsi silnici do Cugliate-Fabiasco a pak nahoru na Pian della Nave. Tam v zatacce odhyba cesta doprava ale spravna trasa v tento moment vede nahoru do strane – vypada to ze tam zadna cesta neni(coz je v podstate pravda:-) ale jen asi 10 m a clovek se dostane na lesni cestu po ktery se da doprava. Cesta vede vicemen severnim svahem kopce podel byvaleho opevneni, hezky to odsejpa a narocnost si lze regulovat dobre tim jak to clovek pusti. Nakonci se cesta zacne stacet na jih a vyusti na asfaltku. Doleva po asfaltce se clovek dostane zpet na Pian della Nave (cestou pred koncem stoupani v pravotocivy vracecce odhyba doleva byvala rekl bych Enduro trat, takze tu si lze sjet a clovek se opet dostane na tu samou cestu po ktery jel pred tim). Z Pian della Nave tentokrat po ty luxusni lesni ceste kde po asi necelym kilometru odhyba doprava nahoru o neco horsi ale ta spravna cesta. Tusim ze je to znaceny na San Paolo (kostel). Z tehle odbocky je to proste dal po te same ceste ktera se misty ponekud zhorsuje ale porad je to bez problemu jetelny. Az se clovek dostane ke kosteliku tak zacina zase kvalitnejsi cesta ktera vede vicemene po vrstevnici kolem nejakych chat az na silnici. Usti v zatacce kterou clovek pred nejakym casem stoupal nahoru. Protoze asfalt je nuda je nesmysl jezdit po silnici, misto toho se da hned zatocit doleva na mirne se svazujici lesni cestu. Po chvili je tam rozdvojka, ta spravna je mirne doprava dolu. Zacatek byva trochu mokrejsi, cesta je vyskladana starejma prazcema nebo co to je, postupne se to meni v singl, na odbockach je potreba se drzet bud po hlavni, pokud neni jasny ktera je hlavni tak spis doprava. Tahle cesta vede zpet do Marchiola. Protoze uz koncit je zbabely, poradnej biker se max obcerstvi a pokracuje. Navigacne jednodussi je jet po hlavni silnici smer Varese a asi po dvou kilometrech v Ghirla pak odbocit doleva smer Marzio. Do Ghirla se da z Marchiolo dostat cestou ktera vede paralelne se silnici (vlevo od silnice po smeru jizdy) ale neni uplne jednoduchy to trefit. Z Ghirla tedy pokracuje asfaltovy stoupani, po case na krizovatce (v asi 750 mnm) doprava pak cca 2 km temer po rovine a pote se drzet smer Monte Piambello – odbocka doleva, nejdriv asfalt ktery zahy prechazi na kamenitou cestu. Porad nahoru po ceste az se clovek dostane pod vrchol. Bud je moznost doleva vyjet si az nahoru, neni to daleko ani vysoko a nebo pokracovat rovne z kopce dolu az do sedylka Boccheta dei Frati kde je krizovatka 4 cest. Protoze biker toho nema nikdy dost tak je vhodne pokracovat rovne a drzet se porad po hlavni az se sjede ke smrkovymu lesu, tam pak se drzet doprava po rovine obcas mirne nahoru a pak zase dolu. Tahle cesta usti u sanatoria. Od sanatoria dal po silnici (bohuzel dolu) az se clovek dostane na krizovatku kde se da doprava do nemocnice. Projede se branou a s umevem na rtech aby si tam cloveka nenechali se projede arealem k zadni brane (jen zavore) odkud stoupe satolinka zpet na krizovatku pod sedlem Boccheta dei Frati. Protoze zbyva uz jen jedna cesta kterou se nejelo tak hura po ni az do sedla a dal pokracovat doleva po vrstevnici ktera zacina zahy klesat a stacet se zpet. Po tehle ceste se clovek dostane do Marzio, resp tesne nad vesnici kousek od sedla. Pokud clovek zamiri po silnici do vsi hned na kraji se odpojuje doleva asfaltka nejprve mirne z kopce kolem baraku aby vzapeti stoupala nahoru k jakemusi pamatnicku a BTS. Odsud porad rovne po ceste, zacina to pekne klesat az k vyhlidce na Lago di Lugano. Pak jeste kousek dolu ale davat bacha protoze se doleva odpojuje peknej singl (turisticka trasa) smerem zpet. Po tomhle vrstevnicovem siglu se dojede na sirokou cestu po ktery se clovek musi dat zase jakoby zpet doprava, hlavne z kopce. Ne prilis luxusni cesta (misty bahno a hlavne volny sutry) cloveka nakonec vyhodi na silnici kousek od Marchiolo.

Cely vylet je asi 70 km a nastoupa se tusim 2100m. Doporucena mapa Kompass Lago Maggiore – Lago di Varese #90 a je dobry to zkombinovat se Singltrail mapou Ticino Sotto Ceneri (podle ty se clovek naviguje celej mnou popsanej prvni vylet)

tak po delsi odmlce dalsi trasa

Nedelni vylet

Nedelni protoze cast vede pres vojenskej prostor a ten je pro verejnost otevrenej jen v nedeli:-)

Optimalni misto na start je Gola di Lago coz je takova piknikova oblast cca 4 km severne (vzdusnou carou) od Tesserete (CH blizko Lugana). Odsud se jede na vychod po znaceny cyklotrase do Isone (alternativni start), Je to zprvu siroka pekna cesta ktera se cim dal vic zhorsuje a ne vse je jetelny ale zadny drama, viceme je to po vrstevnici, tesne pred Isone se zacne klesat po asfaltce az se prijede dole na krizovatku – doleva pres potok je to do Isone a rovne resp. mirne doprava je brana (v Nedeli otevrena) do vojenskyho prostoru. Tady zacina dlouhy stoupani porad po asfaltu prerusovany asi dvema kratsima sjezdama na Alpe di Serdena. Zhruba kilometr pred koncem asfaltky (coz je udaj dost nahovno protoze jak ma clovek poznat ze za kilometr ta asfaltka skonci?:-) odbocuje singl vraceckou doprava nahoru. Poznavaci znameni je, ze je to v lese v jen mirnem stoupani a je to za celou dobu asi jedina jetelna pesina po pravy strane. Kdyz to clovek prejede tak na tom poslednim km uz se moc nestoupe a vratit se da vzdy:-) Kazdopadne tenhle singlik misty pomerne ostre nahoru (pro nabusence jetelny, ja se za tlaceni nestydim:-) vede k salasi Alpe Matro a stoupa dal do sedla smer Piandanazzo. Nad salasi se v jednom miste cesta rozdvojuje ale myslim ze nikoho by nenapadlo zvolit tu spatnou, ta uz na prvni pohled moc jetelna neni, ta spravna je jetelna v zavisloti na kondici cela. Ze sedylka se clovek muze pokochat vyhledem na Denti della Vecchia na druhy strane udoli a tesit se na sjezd k chate Piandanazzo. U chaty je voda ale hlavne se clovek dostane na hlavni singlovou atrakci u Lugana do Valcolla. Tu ale popisu v dalsim vyletu. Kazdopadne kdyz uz je clovek tak hezky rozjetej z kopce tak proc v tom nepokracovat. Jsou v zasade dve moznosti. Bud jet po singlu dolu do Signory – krasny pohodovy sjezdik ale kdyz to clovek pusti umi to i pozlobit. Nebo o neco malo technictejsi sjezdik smer Corticiasca. V tom pripade po krasnym siglu dojede clovek na sirokou satolinu a po ni se da doprava (vicemene po smeru jizdy). V pripade sjezdu do Signory je potreba dojet do Corticiascy po silnici a na zacatku vsi se dat po odboce doprava nahoru. Nejdriv je to asfalt ktery pak prechazi na satolinu coz je ta na kterou to cloveka vyhodi pri te druhe varinate sjezdu. Po tehle ceste se jede porad rovne, neni prakticky kam odbocit, az se clovek napoji na asfaltku vedouci smerem na Capana Monte Bar. Po nekolika zatackach v pravy vracecce odbocuje singl smer Motto della Croce ke kterymu je potreba se na zaver dostat. Protoze navrat z tohoto mista uz je jen z kopce tak je skoda si neuzit nektery z dalsich singlu. To znamena pokracovat dal po te silnici. Po tom co skonci asfalt je asi za kilometr nenapadna odbocka na singl doprava ktery se vraci zpet a dolu. Je to celkem hezka technictejsi zalezitost ale plynule jetelna. Tenhle singl vyhodi zpet na asfaltce o neco niz nez je pak ta odbocka na Motto della Croce. Druha varinta je dojet az na Cap. Monte Bar. Od ni vede dolu na jih pres louku peknej singlik kterej je v pasazi kolem farmy ponekud vyzvou ale jetelny to je:-) az se clovek dostane zase na tu satolinku po ktere se uz jelo. Pak uz je tedy potreba se znovu dostat na tu odbocku na Motto della Croce (kriz jak krava s peknym vyhledem na Lugano a jezero). Odtud doprava vede naprosto luxusni singl, mirne z kopce uzasny flow, akorat v jednom miste je tam kousek skaly na kterou psychicky nemam a pak zaver je trochu kamenitej ale na pohodu. Timhle singlem se clovek dostane k salasi kde uz veskera zabava daneho dne konci a zbytek je uz jen sjezd po asfaltu na Gola di Lago (bohuzel zadnou offroad varintu tohodle sjezdu jsem neobjevil, je to skoda protoze je to jeste dost vejsovejch metru :-( ). Celej vylet je asi 60 km a cca 1500m vejskovejch, zalezi na zvolenejch variantach.

Dalsi vylet je opet ve Valcolla u Lugana. Je to v podstate takova mistni klasika, za hezkyho vikendovyho dne tu potkate opravdu hodne bikeru ale porad ne takovy davy jako treba v Livignu:-)

Jeden z moznych startu je ve Villa Luganese, kousek severovychodne od Lugana. Tady se clovek musi vydat po turisticky smer Sonvico. Sjede se dolu k potoku, nahoru je to bohuzel tlacka ale ne nejak dlouha. Projede se Sonvicem a stale po turisticky a pokud se nepletu i bikovy znacce je potreba jet na Tesserete. Opet sjezd k potoku – videl jsem chlapka co vsechny tocky dal, ja se svym autobusem a schopnostma jsem se tam fakt nevesel :-). Nahoru od potoka zase kousek tlacka (max 5 min). Tim motanim pres vsi to je tezky popsat ale pokud clovek chape z mapy kam ma jet (Kompass 111, Singltrail mapa Ticino Soto Ceneri), tak se to da trefit bez nejakyho bloudeni. V Tesserete je potreba jet po silnici na Roverendo a Bidogno. V Bidognu to chce sledovat cykloznacku na Monte Bar. Je to asfaltka ktera stoupa na severni hreben lemujici udoli, je to ta sama na kterou se clovek napoji pri „Nedelnim vyletu“ pri stoupani na Motto della Croce a pozdeji na Cap. Monte Bar. Tedy po dlouhem a neprilis zazivnem stoupani se clovek dostane k chate Monte Bar a v tuto chvili si clovek muze oddechnout protoze ten nejvetsi oser ma za sebou:-) Alternativa toho asfaltoveho stoupani je dojet az do Corticiascy a jet po satoline, viz „Nedelni vylet“. Od chaty Monte Bar pokracuje vicemene mirne dolu siroka satolina az na Piandanazzo (H2O). Odsud porad ± po vrstevnici vede singl smer Capana San Lucio (H2O). Az na Alpe Pietrarossa a jeste kousek za nej je to paradni singl kde maloktery biker nema hubu od ucha k uchu. Jak se ale clovek dostane vic na uboci hory Gazzirola tak nekterym jedincum ten usmev zacne zamrzat:-) Je to porad nahoru a dolu, sem tam prudsi ale kratka stojka, prolozene technictejsimi bombonky kde neni ostuda kolo kousek poponest:-) Ale tak 95% je pri slusny fyzicce a technice jetelny. Prakticky jediny delsi tlaceni je tak max na 5 min a to i s curpauzou. Zaver na San Lucio je do tahu a tak clovek oceni nejen vodu ale i moznost v CH chate nejakyho obcerstveni. Ze San Lucio od kostelika to chce dal poracovat na jih po turisticky mirne nahoru pres louku a nenechat se zlakat satolinou co vede polevici. Ne ze by ta satolina nevedla tamtez, ale je skoda se pripravit o pekny sjezdik po louce z vrcholku toho brdku nad kostelikem. Jakmile clovek sjede dolu je videt dalsi pokracovani singlu (letos na podzim nove upravenyho) porad smerem na jih, pozdeji se staci na zapad, stale po cykloznaceni smer Capana Pairolo. V jednom miste se clovek dostane na sirokou satolinku, je pak potreba davat bacha protoze se z ni odpojuje, ve velky rychlosti prehlednutelna, odbocka doleva prave na tu Capanu Pairolo (je to az v lese, driv se stresovat netreba). Tady si clovek uzije zase trochu singlu, nektery useky jsou trochu vypecenejsi diky vsudypritomnymu listi a pod nim schovanym kamenum. Nicmene jetelny je to prakticky cely. Na zaver se sjizdi kousek po louce a prijede se na rozcesti satolinek. Doleva Capana Pairolo, doprava sjezd do Cimadera a rovne do Rosone. Pokud clovek neni vylozene mrtvej tak mi nejzabavnejsi prijde sjet ke Cap. Pairolo a dal pokracovat po singlu pres pastvinu do Cioascio. Pred vjezdem do lesa se turisticka rozdvojuje, spravana je ta dolu doprava. V lese je to ponekud z kopce takze sedlo dolu :-) za lesem je vyjezd na louku kde je fakt z kopce, za mokra by to asi mohla byt prdel, ja to jel nastesti jen za sucha :-). Pres tu louku se sjede na cestu k chatam a tam je pak potreba pokracovat doleva k posledni chate pred lesem. Za ni zacina lesni singl ktery vede prevazne z kopce. Chce se to drzet ty turisticky znacky, smer Villa Luganese. Nenechte se zmast ze to neni v singltrail mape, jetelny je to rozhodne snaz nez asi tak 50% singlu ktere v ni jsou :-). Po tomhle singlu (obcas trochu bahnitejsim) se clovek dostane na zacatek asfaltky klesajici do cilove vesnice, nudne asfaltove serpentyny jde strihnout rovne dolu po turisticky znacce. Celej vylet je necelych 70 km a prevyseni pokud me pamet neklame je kolem 1500m.

Lze to jet i opacne ale v tom pripade je lepsi stratovat v Sonvicu (nebo Tesserete) a vzit to po silnici do Rosone a odtud po cyklosipkach na Cap. Pairolo. V tomhle smeru je ten horni singlovej usek mozna o neco plynulejsi ale zase neni sance si uzit sjezd od Pairola. Kazdopadne pri tehle obracene variante je nesmysl klesat od Cap. Monte Bar po asfaltu, jako optimalni se jevi varianta rovne dolu pres louku (viz „Nedelni vylet“) a po tom co clovek prekrizi satolinku tak dal pokracovat po turisticky na Corticiascu. Alternativne to lze vzit k Motto della Croce a na Gola di Lago a pak po cykloznaceni pres M. Bigorio (resp. kolem) a chalupy Condra dolu do Tesserete.

Tech moznosti je v tehle oblasti more, to co jsem tu popsal jsou takove dva zakladni vylety, clovek schopny se orientovat v mape si urcite najde to svoje.

Tak jak jsem slibil vyse, dalsi vylet je po stopach Monte Generoso bikemaratonu – http://www.montegenerosobikemarathon.ch/

Nicmene komu by se chtelo vlacet se tolik km po kopcich a jeste asi pul hodiny tlacit na Monte Generoso ze, takze zkracena verze pro lenochy s AM bikem jako jsem ja:-)

Takze start Riva nadrazi zubacky, parkoviste 5 ChFr na celej den, kde je zdarma nevim. Zubackou nahoru na Monte Generoso, je svinsky draha ale jednou za cas si to snad clovek muze dovolit :-) Od horni stanice je potreba to vzit po turisticky na Alpe d'Orimento, vedou tam dva paralelni singly, ten spravnej je ten co vede niz. Myslim si ze stoji za to jeste na zacatku vytlacit bika az nahoru na Mt. Generoso kdyz uz clovek dal prachy za tu zubacku, vyhled je tam paradni jednak na masiv Monte Rosa a alpy vubec a navic jsou tam videt 3 velky jezera – Lago Maggiore, Lago di Lugano a Lago di Como. Jetelny je to dolu cely takze zas takovej oser to neni:-) Z vrsku je taky zrejmy kterej ten singl je ten spravnej, kazdopadne jistota je, ze zacina asi 10m pomerne prudkyho betonu. Po tom singlu to hezky frci az se clovek dostane na takovou placatejsi cast na louce (az druha louka na ty prvni neni kam odbocit:-). Tam to vypada ze cesta pokracuje rovne az mirne doprava ale nenechte se zmast, spravne je to doleva i kdyz na zacatku neni ta cesta uplne nejzretelnejsi. Kazdopadne to vede k polorozborenejm barakum tak podle toho se lze zorientovat. Tedy hezky kolem baraku (tam je par technictejsich mist ale oproti predeslym vyletum porad pianko) az se dojede na Alpe d'Orimento. Moznost obcerstveni bo je to v Italii a tak ceny v hospode jsou akceptovatelny, ne jak ve Svajcu:-). Odsud vede pekna vrstevnicova cesta (teda uplne po vrstevnici to neni ale to clovek v Alpach nemuze chtit:-) smer Casasco, opet znacena turisticka. Ve chvili kdy se clovek dostane na asfaltku tak po par set metrech turisticka uhyba doprava pres pastvinu, vrerele doporucuju protoze proc neco na biku sjizdet po asfaltu. Ve chvili kdy se clovek dostane zase na silnicku (fakt si ted nevybavim jestli asfalt nebo dlazdena) je moznost se dat po turisticky doprava, znaceny je to na Erbonne. Nicmene tohle jsem nikdy nejel a tedy nemuzu zarucit sjizdnost. Jistota je doleva na hlavni silnici a pokracovat do Casasco. Ty serpentiny jdou strihnout rovne dolu po stary ceste, chce to jen nebyt prizdisrac a nebat se experimentovat s trasou :-) V Casasco je to jednoduchy – doprava po silnici mirne do kopce. V jednom miste se miji takovy hezky piknikovaci misto a pak uz to neni daleko na odbocku doleva na Passo Bonello (CH/It hranice). Je to siroka trochu kamenitejsi cesta ale na pohodu. V sedle se clovek dostane k zavore a bejvaly celnici, za ni se par metru sjede a odboci se doleva (tusim ze uz jsou tam zase bikemaratonsky sipky). Jede se po ceste ve svahu prevazne mirne nahoru az se dojede na hrebinek kde se to lame ostre doleva zpet. Tady prestava veskera sranda a zasina makacka zakoncena tlackou. Cesta tam moc neni, zacatek jeste lze jet, pak je to prudce nahoru po louce ze by to ani Jara Kulhec nevyjel (jestli jo tak seru na biking a jdu hrat sachy :-). Az je to zas jetelny tak je to takovej hravejsi singlik po hrebinku k Rifugiu Prabello. Od nej se kopec Sasso Gordana objizdi ze severu smer Rifugio Monte di Binate a dal Rif. Dei Murelli. Jeste pred tim prvnim rifugiem se u chat cesta rozdvojuje, ta spravna je prava, leva vede dolu do vsi. Dal je to prakticky porad rovne mirne nahoru a dolu se sporadickejma znackama bikemaratonu. Kde si nejste jisty a znacka chybi pak je to nejspis rovne. V pripade ztraty orientace je dulezity se dostat na Monte Bisbino. Kazdopadne v tyhle casti az na monte Bisbino je to celkem slusne znaceny tema maratonskejma sipkama takze se nebudu detailne rozepisovat (stejne si to neamatuju :-). Z Monte Bisbino se tesne pred vrcholem z asfaltky oddeluje bikova doleva, nejdriv dolu k chatam pak nahoru krz lesejk az to vyplivne na louce. Taky zacina podle me nejlepsi cast kdy ze sjizdi nejdriv po ceste a pak nasledne po technickym singlu (v jedny levotocivy zatacce se oddeluje z cesty) dolu az do vsi jejiz jmeno si nepamatuju a ani z mapy nejsem schopnej ho vycist :-o (tipuju Morbio Superiore). Kazdopadne tam se je potreba dat hned doprava mirna nahoru po ceste (je tam po par metrech zavora). Sice uz toho ma clovek celkem dost (teda ja urcite) ale porad to mirne stoupe az v jednom miste je opet videt bikemaratonskou sipku mirici na singl smerem doleva. Trada dolu po singlu, par utazenejsich tocek a clovek je v dalsi vesnici jejiz jmeno si opet nepamatuju (tentokrat hadam Caneggio) bo jsou tam vsude bikemaratonsky sipky a tak to neni dulezity :-). Rozhodne pomuze si stahnout mapu toho bikemaratonu, me to ted bohuzel nejde takze mozna casem upresnim. Ze vsi se jeste jede kousek po singlu (odpojuje se ze silnice doprava) az se clovek dostane do Castel S. Pietro. Odsud je asi nejrozumnejsi varinata uz to vzit po asfaltu az do Mendrisia pak dal k autu do Riva S.Vitale. Kolik ma celej vejlet km nevim, prevyseni asi 1500 a dolu jeste vic :-), proste dalsi pohodovej celodenak.

Snazim se prekonat lenost a neco dalsiho popsat.

Takze tentokrat to neni ani Ticino ani Lombardie ale je to cca hodku autem z Lugana takze si myslim ze se to sem hodi.

Popis v Nemcine je zde

http://www.trail.ch/…ss/gries.htm

Moje doporuceni je dojet autem az do All Acqua (odbocka smer Airolo a Nufenenpass pred San Gothardtskym tunelem). Ve zkratce pro nenemcinare. Po silnici az na Nufenenpass, zupa vyhledy, pak se sjede jedna serpentina dolu a v nasledujici levotocivy zatacce se odpojuje asfaltka ktera posleze prechazi v satolinu doleva. Podle toho co tam loni staveli tam uz bude neprehlednutelna vetrna elektrarna. Kolem elektrarny vede po pravym brehu prehradniho jezera trail (teda cest je tam mraky ale vse stejnym smerem) smer Griespass. Az na Griespass je to cely jetelny, je tam moznost udelat si malou zajizdku smer Val Corno ale chce se to vcas otocit zpet k vode. Z Griespassu zacina poradnej narez dolu kde si clovek muze posouvat limity. Celkem by me zajimalo jestli by to nekdo dal, ja ani omylem ale urcite pres 50% je jetelnejch bez zasadnejsich potizi. Je to tam ale tak hezky ze ani trocha tlaceni smerem dolu zas tak nesere. Az se sjede tenhle usek tak se clovek napoji na satolinu vedouci od salase dal dolu k Lago di Morasco. Videl jsem par bkeru to zkouset i po pesine vedouci po levy strane potoka ale prijde mi to jako blbost, je to dost tlaceni a singlu si clovek uzije jeste az az. Od hraze laga se daj asfaltovy serpentiny strihnout rovne po pesine za obdivnych pohledu italskych vyletniku :-) az se clovek dostane do Riale (pouzitelne, resp jedine obcerstveni). Za Riale odbocuje satolina doleva nahoru na Lago Toggia a dale na Passo San Giacomo. Az sem je to z Riale jetelny bez nejakejch potizi (snad krome toho ze je to do kopce:-) Od passa se dojede ke kaplicce San Giacomo a odtud je potreba se drzet turisticky na Stabiasco/All'Ac­qua, vede to viceme vrstevnicove, misty je potreba to potlacit ci prenest, jak je clovek uz unavenej tak to nejak zazracne neodsejpa a biker hypnotizuje prostredni stanici lanovky slouzici Swiss army (2022 m.n.m.)aby prisla naproti. Od lanovky uz je to celkem jetelny az na Alp Stabbiasco. Odsud zacina singl vedouci do All'Acqua, vyhledy zadnej zazrak ale jizda paradni, ze zacatku celkem technictejsi jak je clovek unavenejsi tak se to zlehcuje ale zadarmo to neni a chyba muze zle vytrestat. Kazdopadne celej vejlet mi diky absolvovani Griespassu prijde jako jeden z nejhezcich co se kochani tyce co jsem kdy jel a bikove to rozhodne neni spatny.

Moje fotky z nej jsou zde https://picasaweb.google.com/…us/GriesPass?…

diky tomu jak je to vysoko tak je to jetelny nejdriv od Cervence a myslim ze konec zari je tak nejzassi moznej termin (samozrejme zalezi na snehu). A nema smysl se tam srat kdyz neni hezky :-)

mapa here

https://mapy.cz/s/1po3g

druhá část spíš přibližně :-/

https://mapy.cz/s/1podl

další kousek končí u mostu kudy vede (nebo aspoň vedla) stará cesta, v mapě není ale pokud člověk použije ten most nemůže zabloudit

https://mapy.cz/s/1pofb

další mapa nějak není ochotná spojit tedy po kouskách

https://mapy.cz/s/1pogr

poslední segment

https://mapy.cz/s/1poh9