Armáda končí s VVP Brdy

Nejenom to, tenhle obrovský areál už je také soukromý a byl dříve vojenský. Je tam obrovská plocha posetá slunečními kolektory. Je to střežené psisky a je to na konci té krásné asfaltky od Velkého Chlumce.

Sgt Pepper 22.04.2011 10:23:29

spíš než turistických se bojím, že si nějaký pěkný místa koupí (a oplotí) nějaký papaláši a postaví si tam haciendy…pak si prosadí kvalitní příjezdový cesty…pak se na dopadovkách udělá solární elektrárna, nebo tak něco…

Já bych se nedivil, kdyby tam už nějaké haciendy stály. Už minulej rok když jsme tam jeli z Podluh přes Hrachoviště na Krejčovku, pak na Valdek a zpět (s přívěsným vozíkem a prckem), tak na Krejčovce je křižovatka kde 3 ze silnic jsou ve zpřístupněné části a směrem na dopadové plochy je pak odbočka do nepřístupná části VVP. Že je tam zákaz vjezdu bez povolení a je tam přitom vcelku provoz je jedna věc, ale když tam sediš na odpočívadle a přijede auto, zastaví u závory do nezpřístupněné části, z něj vyběhne tak odhadem 10-ti letej kluk aby zkušeně otevřel tátovi a pak za ním zase zavřel a „někam“ tam jedou – to je fakt divný.

to bohužel nemám, ale někde jsem to četl…asi před 15ti lety :-)

k těm Pardubicím – se divím, žes mě tam našla :-)

https://serzovo.wordpress.com/

jj, taky jsem to četl, že nějaké rostliny potřebujou přerejt a zpřeházet, že jim to prospívá:

„Vojenské prostory byly, a dosud často jsou, považovány za krajinu silně zdevastovanou a znehodnocenou aktivitami armády. Jenže především během 90.let, kdy už komunistická paranoia nestála v cestě přírodovědeckým výzkumům, se ukázalo, že tomu leckdy bývá naopak. Vojákům sice nejde podsouvat nějakou zvláštní citlivost k životnímu prostředí, na druhou stranu ale vojenská činnost poškozuje spíše konkrétní úzce vymezená místa a jejich širší okolí je díky uzavření celého území chráněno proti jiným nevhodným zásahům. Symbióza zájmů armády a ochrany přírody může někdy nabrat velmi zvláštní podoby.

Jedním z takových příkladů je problém tankodromů a dopadových ploch dělostřeleckých a leteckých střelnic. Z pohledu přírodovědce jde o travnatá až křovinatá území, která jsou jednou za čas intenzivně narušována rozrytím povrchu a případně i požáry. Tyto zásahy je ale chrání proti zarůstání, v kráterech vznikají malá jezírka, objevují se jinak vzácné druhy hmyzu a spíše se zde udrží luční rostliny, které by jinde byly brzy vytlačeny náletovým lesem. To je ostatně také potká ve chvíli, kdy armáda na daném místě své aktivity omezí.

Pokud má takové území přejít pod civilní správu a stát se předmětem ochrany, ukáže se najednou jeho údržba být velmi obtížnou. Těžko si ostatně představit správu CHKO, jak nechává jednou ročně vybombardovat bývalé cvičiště a místní skauti pobíhají kolem a místo sázení stromků zakládají lesní požáry. V některých případech sice může pomoci pořádání aktivit podobných vojenským cvičením, třeba srazů offroad vozidel, ale jako nejvhodnější se asi jeví částečné střídavé kosení a šetrné zemědělské využívání těchto ploch. Na první pohled to celé může vypadat podivně, ale je třeba si uvědomit, že české krajině už v podstatě není žádná příroda, kterou by člověk nějakým způsobem nespravoval, a rozmanitost skýtající prostor pro různé přírodní procesy je jedním z důležitých předpokladů jejího zdraví. Právě tato rozmanitost je přitom na území vojenských újezdů vysoká, plochy v různých sukcesních stadiích a odlišné typy terénu tu pro její vznik pokládají dobré základy.

Vojenské újezdy navíc často díky své izolovanosti představují v řadě svých aspektů unikátní konzervovanou krajinu z doby před víc jak půl stoletím. Vyhnulo se jim používání chemických hnojiv, meliorace, rozorávání mezí a další megalomanské zásahy intenzivního zemědělství pod značkou JZD, stejně jako chatová expanze či masová turistika. Proběhly tu samozřejmě jiné změny, zejména spjaté se zánikem starého osídlení, opuštěním polí a vystěhováním původních obyvatel, ale v tomto případě alespoň došlo na staré přísloví o tom, že všechno zlé může být jednou k něčemu dobré.

“

:-D No jo, jasně že jsem na Příro. Když se tak ptáš, tak jsem loni skončila Geografii-kartografii a letos začala Fyzickou geografii a geoekologii.

Nicméně neznám ve škole moc těch, co by se chystali s klackem na cyklisty:-) Většina z nás jsou celkem normální lidi, co sportujou – MTB, OB, horo,… a tak se celkově snažíme hledat kompromisy.

BTW: myslím, že ten bakalářskej obor co mám já studuje i někdo jinej z BF, možná prvniodkonce, nebo tak někdo.

Na toto se z principu nedívám. :-)

Tramping mi moc sympatický není, jsem vyznavačem zásady, co si to přírody donesu, to zase odnesu a ten bordel pod převisama mi vadí. Proč tam někdo musí tahat (namátkou, co jsem sama viděla) třeba koberec, dlaždičky (!)? Navíc ty chatičky jsou často „černota“. Víceméně klidně ať se pod převisama spí, ale ať lidi myslej.

Třeba proč ti troubové musí rozhrabávat podpřevisové valy? (Je v tom spousta paleověcí, dá se na tom prima zkoumat kvartér a navíc to ve většině případů brání tomu, aby pod převis táhlo, takže i pro ty trampy by to bylo praktičtější, jen kdyby nebyli líní se ohnout.) Normální smrtelník o tom nic neví, ale třeba tramp by se o svůj vliv na přírodu zajímat mohl,… Že trampskej kemp konzervuje podpřevisovou oblast, je pěkná blbina. Vždy´t už jenom to upěchování podpřevisový plošinky je velkej zásah.

Ohně prosím, ale ne v lese proboha. Ty suchý borový porosty jaksi hoří dost snadno. Navíc ve skalách je to *******, hasit se to nedá… Nicémě tady bych spíš než ochranou argumentovala zdravým rozumem. Někde se oheň dá udělat bezpečně, někde ne.

Co se týče erozních stop cyklista x pěšák, tak tam bych se zatím hzdržela hodnocení. kdysi jsem čtla nějakej ČEMBA materiál, kterej to popíral, pak zas někde jinde opak. Pokud se mi podaří, zkusím sehnat nějaký aktuální data z českejch výzkumů eroze turistickejch stezek, zrovna minulej tejden jsem to někde viděla, ale bohužel nečetla, nestíhám.

Co se obecně nocování v chráněný přírodě týče, jsem pro princip nouzových nocovišť (viz. Šumava). Co se týče volnýho pohybu, tam jsem celkem skeptik. Ano, tam kde je cesta, byť neznačená, ať se chodí (s rozumem), ale ať lidi nevyhamtávají jiné cestičky – pochybuju, že poznají chráněné druhy a že si uvědomují, že právě rozmastili malou lokalitku konikleců (pokud to zrovna nekvete).

Holt má všchno dvě strany a člověk by to tak taky měl vidět. IMHO mně nepřišlo, že by ochranáři chtěli trampy zlikvidovat, spíš je „odsunout“ do méně cenných částí krajiny. Nevidím důvod, proč by je měli nechávat tábořit v nejpřísněji chráněných zónách, ale někde k okraji, proč ne. Spíš jde o to, aby vznikl oboustranný dialog a toho se bohužel těžko dosahuje.

EVL de facto vyplývají jako povinnost ze vstupu do EU, nicméně většina těch lokalit byla chráněná už před tím. Tímto se omlouvám, jak těmahle zkratkama píšu leta, nedošlo mi, že to neni zrovna známá věc. Polepším se :-)

Že je tu bordel v podobě solárních elektráren a lánů řepky na biopalivo bohužel lidi jako já moc neovlivněj. Řepka rostla (minimálně v počátku) většinou za evropský dotace, jak je to teď, nevím. Co se týče těch debilních panelů, tak s tím snad žádnej rozumnej ekolog nesohlasí. Ztráta produkční funkce a schopnosti půdy, fragmentace krajiny a celkově pokles prostupnosti atd.

Možná to podpořily nějaký neziskovky, ale spíš to vidím na dílo ekonomických vypočítavců.

BTW: zrovna včera mi kámoška psala jak je to u nich na vsi. Všici mají solární panely, za velký prachy dodávaj prou do sítě a za „levno“ svítěj a topěj též ze sítě – tudíž se všem ty panely rychle zaplatěj a pak už to jen nese…

Podle mně je tohle jen jeden velkej byznys, kterej s ekologií nemá nic společnýho, obzvláště když se k tomu ještě přičtě energetická náročnost výroby a likvidace těch panelů. Jo a ještě mě pobavilo, nedávno jsem ve škole slyšela, že na vyprodukování 1 litru biopaliva se spotřebuje 1,2 litru nafty. Takže asi tak…

Já optimistickej jsem. Věřím, že většina lidí do 40 let ( i hodně starších lidí ) už ví, že se to prostě nedělá. Myslím si, že to je ( byla ) doména lidí, kteří žili 25 a víc let za totáče a naučili se důkladně ***** na životní prostředí. Někteří už bohužel asi nápravy nedojdou, ale nevěšte hlavy, věčně tady nebudou.

ze bych mel jen stesti?? :-)

Tzv. Fat Boy Dancing

Kéž by řekl: „to je v pohodě, to zvládnu levou zadní…“ :-)

nemyslím. kdyby se domluvilo pár lokálů, tak za víkend namapují dost km na tři 30–60km okruhy z jednoho místa. To by mohlo pro začátek plně dostačovat.

moje idea není natrasovat celý prostor, ale udělat výchozí bod na pár pěkných okruhů po zajímavostech a pěkných místech prostoru.

a barevný proužky na stromech bys taky neustál, co? :-)

máš na to svůj pohled, respektuji ho.

Nevím jak často cestuješ za bikováním, ale pokud alespoň občas ano, určitě oceníš když najdeš na místě kvalitní trasy, které ti nabídnou zajímavá místa v dané oblasti. Nebo si domluvíš průvodce atd.

Navrhl jsem Čembu, ale klidně by to mohla udělat KČT. V poslední době velmi pracuje na cyklotrasách, ikdyž podle trochu jiné metodiky, než by já rád viděl. To, že máš s Čembou osobní problém je jedna věc, ale já si myslím, že v ní nyní jsou lidé, kteří by byli schopni to udělat dobře.

Co je tak strasnyho na cyklostezce kolem Padrti? Proste klasicka cyklotrasa namapovana po existujicich zpevnenych komunikacich, pres vcelku zajimava mista. Naopak prekvapive to vzali pres hraz. Uznavam ty dreveny chodniky jsou trochu moc, jenze zas to ma prakticky ucel nerozjezdit vlhky les.

Jak vsichni vime, po prostoru je hafo asfaltek a lesnich zpevnenych cest. Coz je idealni pro turisicke cyklotrasy. Se singly je to naopak spatne, protoze tam chodi malo lidi, a kdyz tak se rozptyli po lese na houby. Mensi cesty tam maji silnou tendenci mizet v lese do ztracena. Takze budem muset cekat az je vyslapu turisti (nebo vyjedou Zalansti motokrosari).

P.S. Mam myslim docela dobre projetou cast kolem Prahy, cca mezi Padrtema a Tokem, ale mimo zpevnene cesty tam fakt o cestickach nevim.

To ale nijak neodporuje Blackymu. Kdo se bude chtít motat a objevovat, bude se motat podle libosti. Pro ostatní tam budou vyznačené trasy, které propojí nejzajímavější mís­ta.

Sakra, nejdřív to tu nebylo vůbec a teď je to tu dvakrát.

Jedinou velkou škodu v Brdech, ale i jinde, dělají lesáci, myslivci a vojáci, a po otevření újezdu se k nim přidají podnikatelé. Čundráci, houbaři, cyklisté, lyžaři, pejskaři a sběrači borůvek Brdům škodí poměrně málo, protože tam toho je strašně málo, čemu by se dalo ještě uškodit.

Počkej, ale Obecnice je za údolím a Pilská poměrně daleko pod kopcem. Příjezd bych tam čekal z Obecnice nebo Orlova, to by Pilskou neohrozilo. Ale na Třemošný přímo na kopci mám pocit, že bylo nějaký ochranný pásmo vodního zdroje, ale už si nepamatuju (a moc jsem nezkoumal) kvůli čemu.

tak to aspoň vypadá – o rušení posádky v Jincích (ostatně jediná pořádná dělostřelecká posádka u nás) nepadlo ani slovo…

Možná sloučení s Rokycanama, což je ale prašť jako uhoď :-)

k čemu je v dnešní době dobrá armáda?.. max. poslat do pouště..

žiš k čemu asi je armáda… rozpočet MO má přece rekordní průměrnou dojivost, o jaké se nesnilo ani nejuvědomělejším dojičkám, držitelkám zlatého odznaku BSP a vítězkám Soutěže v nárůstu dojivosti z JZD Československo-mongolského přátelství či Rozkvět budoucnosti

Těch důvodů jsou spousty. Zřejmě se ptáš ve vztahu k letectvu. Například nižší cena, manévrovatelnost, nezávislost na počasí, okamžitá odezva … Velmi vhodné pro blízkou podporu, možnost přiřazení k menším jednotkám, nepotřebuje velké a nákladné zázemí … A přesnost je od dob WWII taky někde jinde, o inteligentní munici ani nemluvím :)